Pokud patříte mezi velké producenty metanu, možná byste se měli začít (konečně!) bát

Na ilustračním snímku jímání metanu ze skládky.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Geoff Livingston / Flickr

Dva počítačové modely znázorňující množství metanu na zemském povrchu a ve stratosféře.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | GMAO Chemical Forecasts and GEOS–CHEM NRT Simulations for ICARTT (top) and Randy Kawa, NASA GSFC Atmospheric Chemistry and Dynamics Branch / Wikimedia Commons

Do atmosféry tak pumpujeme plyn, který dokáže výrazně přispívat k nárůstu teploty spodních vrstev atmosféry. Když se kouknete na graf níže, můžete si všimnout, jak nám krásně koncentrace metanu v atmosféře roste.

Koncentrace metanu.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | NOAA / Wikimedia Commons

V roce 1988 byla někde okolo 1700 částic na miliardu (ppb), dneska je někde kolem 1900. Což nemusí vypadat zas tak strašně.

Jenže koukněte se víc do minulosti. Tam můžete vidět, že se koncentrace metanu v atmosféře v posledních pár desetiletích doslova utrhly ze řetězu.

Koncentrace metanu v atmosféře od doby před stovkami tisíc let do roku 2008. Údaje pocházejí z různých historických studií a monitorovacích míst po celém světě.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | U.S. Environmental Protection Agency

Za posledních 800 000 let jsme nic takového neviděli.

No bože, to je toho. Tak nám letí metan nahoru... a co jako?

Než si tohle pomyslíte, vyplatí se prostudovat graf níže.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Reg Morrison / Wikimedia Commons

Levá osa koncentrace CO2 v částicích na milion, spodní osa čas, pravá ukazuje teplotu, ale také koncentraci metanu v ppb. A pak tam máte tři různě barevné čáry.

Červená vám ukazuje změnu teploty. Tlustá šedá měnící se koncentraci CO2. Černá měnící se koncentraci metanu.

Za povšimnutí stojí vztah, že když nám roste přítomnost CO2 a metanu, roste nám teplota. Proč? Protože oba jsou výrazné skleníkové plyny.

Teď se koukněte na ten graf znovu. A podívejte se, co v tom grafu dělá černá čára v současnosti.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Reg Morrison / Wikimedia Commons

Ano, bere roha a úplně sviští mimo rozsah grafu.

Což by vám mělo naznačit, že pokud bude platit vztah jako v minulosti, že brzy poletí podobným směrem nahoru teplota.

Dnes přitom odhadujeme, že na metan připadá přibližně 30 % lidskou činností způsobeného oteplení oproti předindustriálním hodnotám.

Kdyby nebylo v atmosféře metanu, čelili bychom skoro o třetinu slabšímu růstu globální teploty! Jenže bohužel, nečelíme.

Jasné, spousta metanu vzniká přirozenými procesy a těžko s tím něco uděláme. Těžko třeba zakážeme bakteriím, aby metan ve velkém produkovaly...

Jenže spoustu metanu se do atmosféry dostává kvůli nám a naší činnosti. Jak moc? To odhaduje infografika níže.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | The Global Carbon Project / Wikimedia Commons

Když se pak podíváme v detailu na jednotlivé lidské zdroje, vypadá to nějak takto.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ResearchGate

Lidé produkují ca 60 % veškerého metanu. Z toho ca 36 % připadá na produkci jídla (chov dobytka a pěstování rýže), 11 % na pálení biomasy, 16 % na skládkování a 33 % na produkci fosilních paliv!

Zatímco těžko něco uděláte s produkcí metanu ve spojitosti s produkcí jídla (ano, lidi něco jíst musí a navíc těžko mění své stravovací zvyky), u těžby a zpracování ropy a zemního plynu bychom něco udělat mohli. A to snadno.

Až 25 % všech lidských emisí metanu totiž vzniká úplně zbytečně. Kvůli špatně utěsněným vrtům, potrubím a nebo kvůli nehodám.

Chtělo by se napsat, tak to prostě utěsněte a nazdar.

Jenže tady máme problém. Metan není vidět a ani cítit. Když někde v krajině uniká, tak to nevidíte.

Lidi z Aliso Canyon poblíž Los Angeles by mohli vyprávět.

Až často se tak na poli znečišťovatelů atmosféry metanem hraje na „já nic, já muzikant“.

Je totiž nesmírně logisticky náročné sledovat obrovské plochy, kde se infrastruktura na těžbu ropy a zemního plynu nachází. A na to velcí hráči na poli těžby ropy a zemního plynu hrají.

Jenže brzy budou mít smůlu. Seznamte se. Tahle kostka, co se zrovna oddělila od rakety Falcon 9, je nový satelit MethaneSAT, který na oběžnou dráhu Země vyslala ekologická organizace Environmental Defense Fund.

MethaneSAT has successfully separated from the @SpaceX #Falcon9! We're in orbit 🌌

The spacecraft will now boot up its computer and 'detumble', using its actuators to slow down the spinning caused by the deployment. pic.twitter.com/krJPmPY9el

— MethaneSAT (@MethaneSAT) March 5, 2024

Proč to udělala? Protože si chce na naprosto zbytečnou produkci metanu posvítit.

Na polární dráhu Země totiž vyslala dvojici spektrometrů, které dokáží metan na povrchu Země detekovat. A to nejen na globální úrovni, ale i ve velice detailním rozlišení.

Prstem ukáže na oblast 1x1 km, ze které se metan do atmosféry dostává.

Přečtěte si také |

Příběh horečky tančících koček

Nikdo na světě už se tak nebude moci vymlouvat, že metan do atmosféry nevypouští. Všechny emise budou vidět jako na dlani.

A aby bylo zajištěno, že nebudeme čekat desetiletí na zpracování dat, do hry vstoupil gigant. Google.

Google uzavřel s ekologickou organizací spolupráci. Nabízí své rozsáhlé znalosti na poli umělé inteligence a mapových portálů.

Co chce udělat? Vytrénovat umělou inteligenci, aby hledala s pomocí dat z družice ropnou infrastrukturu, ze které metan uniká.

Přečtěte si také |

Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní!

Kdybych tak vlastnil pole se starými či aktivními ropnými vrty (nebo třeba rafinérii), asi bych se začal bát.

Za chvilku totiž získají ekologické organizace, novinářská obec, ale i politická reprezentace jasné doklady o tom, kdo do atmosféry naprosto zbytečně pumpuje metan.

A dá se čekat, že až tohle vyjde najevo, veřejnost bude vyžadovat, aby s úniky metanu dané společnosti zatočily.

Jít po velkých znečišťovatelích je totiž mnohem efektivnější, než jet zbytečné hádky o tom, jestli si můžete dát steak.

To množství metanu je totiž úplně jinde.

Jasné, samotné vyslání družice nás nespasí... bude totiž záležet ještě na ochotě jednotlivých národních států si na znečišťovatele došlápnout.

Jenže dá se čekat, že zrovna tady bude většina úřadů tvrdá. Je to totiž snadná cesta, jak emise srazit.

Neznamená to, že tím globální změnu klimatu vyřešíme. To vůbec ne.

Znamená to jen, že pokud se nám podaří emise metanu výrazně zredukovat, mohli bychom získat o trochu více času, než dosáhneme kritického oteplení atmosféry. Můžeme tak získat trochu „odkladu“.