https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zaklady-pro-spravnou-hospodskou-debatu-o-vlivu-sopek-na-klima
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Základy pro správnou hospodskou debatu o vlivu sopek na klima

6.6.2023 05:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vidíte ty emise? Tak se uklidněte.
Vidíte ty emise? Tak se uklidněte.
Licence | Volné dílo (public domain)
Podívejte, bouchla sopka XYZ v Horní dolní, tolik emisí CO2! Vidíte, nemá smysl už vůbec nic stran ekologie dělat!
 
Mnozí lidé takové příspěvky rádi sdílí. A tak se podíváme, jak to s těmi sopkami je ve skutečnosti.

První, co potřebujeme vědět, je to, že magma v sobě obsahuje sopečné plyny, hlavně vodní páru, CO2, SO2, ale i další zajímavé kousky.

A ano, tyhle plyny jsou významné skleníkové plyny, takže ano, dokáží atmosféru skutečně zahřát.

Jenže... dokáží atmosféru taky pěkně ochladit.

Skutečným kouzelníkem je v tomhle SO2, které se po vychrlení s vodou změní na drobounké kapičky H2SO4, kterým říkáme aerosol.

Pokud sopka vyplivne aerosol do troposféry, oteplí se.

Pokud do stratosféry, ochladí se.

Proč?

Protože aerosol v troposféře zabraňuje vyzářenému teplu z povrchu Země utéct do okolního prostoru a tedy se Země tolik nechladí.

Zdroj | USGS

A protože aerosol ve stratosféře zabraňuje dopadajícímu záření od Slunce se dostat na povrch. Proto se povrch dokáže ochladit.

Sopečné erupce přitom dokáží SO2 dostat do stratosféry docela dost často. Jen si vzpomeňte na erupci Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Tehdy se mračno dostalo do výšky okolo 58 km nad povrch.

Tyhle dvě informace by vám teď měly stačit k tomu, aby vám bylo jasné, že sopky umí ochladit planetu levou zadní.

A to je přesně to, co vám ukazuje tenhle obrázek.

Na spodní ose čas, na svislé průměrná teplota povrchu.

Černá čára ukazuje teplotu, modré šipky velké erupce.

Jak vidno, po výrazných sopečných erupcích se nám často klima zblázní. Teplota letí nahoru (aneb aerosol v troposféře) a pak nám letí dolu (aneb aerosol ve stratosféře).

Jenže stačí pár let a ono se to srovná.

Jak to? Protože se atmosféra umí od aerosolu vyčistit.

Než půjdeme dál, je potřeba si ukázat další graf.

Co ukazuje? Spodní osa čas, svislá osa počet pozorovaných aktivních sopek za rok.

Horní čára všechny sopky, spodní čára jen ty, které vychrlí víc jak 0,1 km3 materiálu.

Co by vás mělo zaujmout?

Že počet pozorovaných sopečných erupcí v čase narůstá.

Jak je to možné?

K tomu potřebujeme znát tenhle graf.

Statistic: Estimated global population from 10,000BCE to 2100 (in millions) | Statista
Find more statistics at Statista

Ten ukazuje velikost lidské populace v čase.

Ano, počet lidí na planetě roste a s tím osidlujeme stále odlehlejší části světa.

A s tím vidíme víc dějů, co se tu dějou.

Ano, třeba erupcí sopek.

Lidstvo nyní vidí každé malé pšouknutí sopek, ke kterému na souši dojde. Zdánlivě tak počet erupcí roste.

Jenže když se podíváte na tu čáru dole, erupce, které vyvrhnou přes 0,1 km3, a jsou tedy natolik velké, že jsou pocítitelné, i když u ní přímo nežijete, tak těch je v čase pozorovatelné stále stejné množství.

Tudíž ne, sopky nesoptí v poslední době víc.

Proč si to vysvětlujeme? Protože tohle je podstatné pro tenhle graf.

Když se totiž kouknete, očividně se nám planeta v čase otepluje. Jenže sopky víc nesoptí...

Takže je krapet trapný, když sdílíte příspěvek, který to na ně svádí.

No a na závěr si pojďme poukázat prstíkem, kdo pak za to oteplování může, když to sopky nejsou.

Voilà - a tady máte graf, který by vám mohl napovědět.

Zdroj | NOAA Climate.gov graph, based on data from the Carbon Dioxide Information Analysis Center (CDIAC) at the DOE's Oak Ridge National Laboratory and Burton et al., 2013: Deep carbon emissions from volcanoes. .

Na spodní ose zase čas, na té svislé CO2 emise v miliardách tun.

Ta fialová čára, to je příspěvek sopek. Všimněte si, že je více méně stejná, což už přeci víme.

A zelená, to je příspěvek fosilních paliv.

Pokud ten graf čtete správně, tak jsme sopky překonali někdy kolem roku 1870.

Dneska se odhaduje, že člověk vypouští ca 60 krát více CO2 do atmosféry za rok, než všechny sopky na planetě za stejnou dobu.

Ano, občas se stane, že sopka vypouští víc skleníkových plynů než lidstvo.

Jenže to jí vydrží pár minut/hodin/dní... pak se vyčerpá - a my zas kralujeme.

No a tím se můžeme dneska rozpustit. Hlavní sdělení mé přednášky bylo, že ano, sopky umí měnit klima, jenže začínají být v konkurenci s námi krapet neefektivní.

A navíc sopky patří do systému, na který je naše Země optimalizovaná. Umí totiž sopečné plyny z atmosféry odstraňovat.

Popravdě bez sopek by nebyl výrazný skleníkový efekt na Zemi a průměrná teplota na planetě by byla někde kolem -18 °C.

Jenže blbý pro nás je, že odstraňování plynů probíhá v geologickém čase.

Takže milion let žádné číslo.

A to je všechno, co by pro začátek mělo stačit jako základní znalost o vlivu sopek na klima.


reklama

 
foto - Brož Petr
Petr Brož
Mgr. Petr Brož, Ph. D., se v oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars. Současně se věnuje i popularizaci geovědních oborů. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho (2018) udělované vědcům AV ČR do 35 let, kteří dosáhli mimořádných výsledků.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.6.2023 07:05
pokud máme čas a zdroje na to sledovat co foukne ze sopky a postavit si na tom "živnost" tak se máme opravdu dobře.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.6.2023 07:56
Hospodské debaty zajisté chybí - hlavně o situaci v ČR.
A točené pivo nezlevní, bohužel !
Odpovědět
va

vaber

6.6.2023 08:36
líbí se mi jak odborníci spočítali ,že kdyby nebyly sopky budeme tu mít -18°C, no někde kolem,
taky aerosoly jsou hajzl,jsou to kapičky, které v troposféře prý planetu oteplují,jen se zaptám, co mraky, to jsou taky kapičky v troposféře, jakou ty nadělají paseku,pohlcují nebo odrážejí,jejich totiž mnohem víc,
já si představuji ,že pro odrážení nebo pohlcování energie v kapičkách je rozhodující povrch kapičky a ne to z čeho kapička je, ale to je můj hospodský názor,
a kdyby byly mraky výš ,ve stratosféře, tak kolik by jsme měli u země stupňů, taky něco kolem -18°C,
jak řekla odbornice na počasi Zárybnická v neděli,když přišla změna počasí ,
,,dnes nám počítají modely vývoj počasí úplně jinak než minulý týden,,
ale tři neděle byli s modely spokojeni, protože žádná změna v počasí nebyla a přesnost modelů byla 100%,
stačí namalovat graf a už je jasné ,že takhle vypadá svatá pravda
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2023 08:55 Reaguje na vaber
-18 je radiačně rovnovážná teplota pro Zemi bez atmosféry.
Odpovědět
va

vaber

6.6.2023 09:02 Reaguje na Ladislav Metelka
taková je i na měsíci?
sice se točí pomaleji, ale v průměru by to mohlo být stejné
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.6.2023 19:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Dobre a aká by bola táto teplota bez 0.04% CO2 ? Vie to niekto spočítať, alebo odhadnúť?
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.6.2023 23:28 Reaguje na Vladimir Mertan
To bychom p. Mertane, mezi dvěma loky piva odhadli naprosto přesně, ne?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

7.6.2023 07:14 Reaguje na Jarka O.
P. Metelka to napísal naprosto presne. Dôležitá je prítomnosť atmosféry - teda jej hustota. Hoci je na Marse takmer 100% CO2, riedka atmosféra teplo nezadrží.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.6.2023 09:30 Reaguje na vaber
ano, to je starý meteorologický vtip: když se jako předpověď na zítra použije přesný popis dnešního počasí, je chyba mnohem menší než při použití výpočetního modelu.
možná by to zasloužilo aktualizaci, přece jenom modely trochu pokročily, ale ty internetové předpovědi čtrnáct dní dopředu (notabene na celý měsíc nebo toho jaká bude zima) jsou furt jen hezké obrázky víceméně pro srandu králíkům (nějaký motýl to mávnutím křídla snadno otočí) a shoda je srovnatelná s použitím tradičních lidových pranostik.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2023 10:06 Reaguje na Lukas B.
Jak kdy a jak kde. Modely jsou především k tomu, aby předpovídaly změny.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.6.2023 10:31 Reaguje na Ladislav Metelka
modely zvládají buď předpověď počasí, nebo vývoj klimatu. předpověď počasí funguje špičkově na jeden den, slušně na pár dní, přijatelně na týden a mlhavě na dva týdny. předpověď vývoje klimatu je v zásadě možná na desítky a možná stovky let (tedy jestli jsme trefili správně všechny vstupy a předpoklady, ale to je na jinou a dlouhou diskusi), ale rozhodně žádný model spolehlivě nepředpoví, jestli letos na svatou annu bude pršet nebo svítit sluníčko a kolik bude ranní minimum teploty.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.6.2023 10:37 Reaguje na Lukas B.
Předpověď počasí je možná na omezenou dobu, rozhodně ne na několik měsíců. Simulace klimatu je něco jiného, ale to zase neřekne nic o počasí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.6.2023 23:27 Reaguje na Ladislav Metelka
A tak nesimulujte a dejte se na předpovědi počasí.
Odpovědět
va

vaber

7.6.2023 08:40 Reaguje na Ladislav Metelka
u modelů počasí je možno snadno ověřit správnost výsledku ,
u modelů klimatu to nejde a až to půjde, někdy v budoucnu, budou ty nesprávné výsledky dávno zapomenuty,
i když bych se zeptal jak je definována doba ledová ,nebo její nástup, kdy poznáme ,že už jsme v ní, až budou ledovce 3km vysoké? to už pozná každý ,že je tady
já bych řekl ,že odhadnout budoucí klima je mnohem a mnohem těžší než předpovídat počasí,
vždyť klima se skládá z počasí ,
počasí vytváří klima, samozřejmě ne lokální počasí
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

6.6.2023 08:38
Na vědu a výzkum se může rozpočet klidně snížit i o 20% ničemu to neublíží.
Užitečné výzkumy se stejně financují ze soukromých zdrojů.
Odpovědět
JH

JH

6.6.2023 09:04 Reaguje na Alena Lyskova
Nemůžete vědět, který výzkum je užitečný.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.6.2023 09:41 Reaguje na Alena Lyskova
To je teda moudro... :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.6.2023 16:14 Reaguje na Alena Lyskova
Přesně tak. Financovat státem potřebuje hlavně zkoumání historie,
politologie, umění a jiných celkem nepotřebných oborů. To, co je
potřebné si najde sponzora, který z toho vytuší profit. Tak tomu
bývalo v minulosti vždy, kdy zkoumání ve výše uvedených oborech
bylo samofincované a "vědci" bývali nuzáky. Skutečně potřebná
věda měla své sponzory, kteří z výsledků zkoumání čekali zisk.
Když čtu, kolik stojí zkoumání historie nedávno minulé a kolik
třeba zkoumání "vlivu politiky na umění", tak se ptám, zda ty
peníze neschází třeba vědcům hledajících nové léky na různé
nemoci.
Odpovědět
JH

JH

6.6.2023 17:41 Reaguje na Břetislav Machaček
I historie a umění a politologie jsou potřebné vědy. A pokud by se podporovala jen věda hledající nové léky, nikdo by nový lék nenašel.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.6.2023 08:03 Reaguje na JH
Já se opravdu těším na dobu kdy o tom co je užitečné budou rozhodovat užvaněnci typu Macháček. Počkat - taková tu už byla - socík. Asi kvůli tomu tu se slzou v oku vzpomíná na socík a zvrací ty jeho chujoviny vždy, když staré časy někdo kritizuje. :-)
Odpovědět
JH

JH

7.6.2023 08:20 Reaguje na Petr Eliáš
Jestli taková doba nastane, tak nezbude než si koupit gumový člun a zkusit přepádlovat Středozemní moře na sever Afriky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.6.2023 23:06 Reaguje na Alena Lyskova
1*. Moc dobře se ví, které "výzkumy" jsou nejužitečnější.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.6.2023 23:08 Reaguje na Jarka O.
Omlouvám se za překlep, místo nejužitečnější má být neužitečné.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.6.2023 20:10
Nie je to náhodou tak, že v 20 a zatiaľ aj v 21 storočí chýbajú veľké sopečné výbuchy a preto sa otepľuje?
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/2014GL061205
Odpovědět
va

vaber

7.6.2023 08:27 Reaguje na Vladimir Mertan
výbuchů máme málo ,ale máme letadla co vypouští aerosoly někde v 10km a to by mělo planetu ochlazovat nebo ohřívat? to ví jen odborníci ,je to totiž někde na hranici troposféry a stratosféry,
někde jsem četl ,že v každém okamžiku je na planetě ve vzduchu
100 000velkých letadel ,to je bez záruky ,
jinak jsem rád ,že připouštíte ,že se planeta otepluje, na zamrzlý Nil to nevypadá, ten naposled zamrzl, když bylo dle odborníků ,taky v Evropě teplo
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

7.6.2023 09:43 Reaguje na vaber
V zásade aj počas teplého obdobia sa môže vyskytnúť veľmi tuhá zima. Napríklad "zima tisícročia" v Československu v roku 1929 prišla po sérii teplých zím v celkovo pomerne teplom období.
Odpovědět
va

vaber

8.6.2023 07:58 Reaguje na Vladimir Mertan
tak možná si v Egyptě zabruslí
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

12.7.2023 21:32
V roku 1997, keď som sa začal zaujímať o sopky som narazil prehlásenia vulkanologov (priamo na kameru), že sopky ročne priemerne vychrlia 500 milionov ton CO2. Rozpočítané na dlhé obdobie.
Môže sa to zvýšiť, ak nastane udalosť - expanzia plášťového chochola napríklad.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist