Co se stane, když vypneme amazonský prales?
28.11.2022 06:42 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Amazonský prales.
Zdroj | Depositphotos
Jenže tenhle idylický obrázek Amazonie se postupně mění. Ano, i v téhle části světa žijí lidé a i oni chtějí svůj blahobyt. Proto v amazonském deštném pralese ve velkém jede legální i nelegální těžba dřeva, které se pak vyváží do celého světa. Těžba dřeva přitom není jediný důvod, proč tropický deštný les rukou člověka mizí. Dalším důvodem je zemědělství. A je vlastně jedno, jestli se budeme bavit o rostlinné či živočišné výrobě. Stromy ve velkém z krajiny mizí a je jedno, co přijde po nich...
Odlesňování Amazonie tak jede naplno – a jak všichni víte, nedaří se ho zastavit. Obrovské, ale skutečně obrovské plochy lesa nenávratně mizí.
Odlesňování Amazonie
Amazonský deštný les se rozkládá/rozkládal na ploše přibližně 6 000 000 km2. Je tak obrovský, že kdybyste si odskočili na oběžnou dráhu Země, nedá se prostě přehlédnout. Jenže když v něm každou chvilkou pokácíte pár stromů, začne se zmenšovat... V současnosti vědecká obec odhaduje, že se lidstvu podařilo vykácet přibližně 18 % rozlohy Amazonského deštného pralesa.
Hádám, že pro spoustu z vás to nebude moc dramatické číslo. Člověk má tendenci si dopočíst, že přeci 82 % pralesa je stále ještě v pohodě. A to je strašně obrovská plocha. Jenže tahle pohoda platí jen do chvíle, než si vysvětlíme, jak je možné, že amazonský prales existuje.
Přečtěte si také |
Vratislav Santini: Omyly a iluze bělochů o životě amazonských indiánů. A vice versa
Když se zas podíváte na rozlohu amazonského pralesa, všimnete si, že se nenachází jen v blízkosti oceánu, ale i v daleko ve vnitrozemí. Zatímco vysvětlit si srážky u obrovských vodních ploch je snadné, uvnitř kontinentu už to chce trochu trápení.
Touhle otázkou, jak vysvětlit bohaté dešťové srážky daleko od oceánu, se netrápíme v historii jako první. Napadla už spoustu lidí. A řada lidí věnovala fakt mraky energie na to, aby odpověď našla.
V 70. letech 20. století přišel brazilský vědec Enéas Salati na to, že četné srážky napříč Amazonií nejsou výsledkem na srážky bohatého klimatu rozprostírající se po velké části jižní Ameriky, ale něčeho jiného.
Voda v kolotoči. Nebe nad amazonskou řekou Ucayali.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Komárek / Ekolist.cz
Na základě studia izotopů kyslíku ve vodě odhalil, že až 50 % veškeré vody, která v Amazonii spadne, je vlastně recyklátem. Tedy, že dolu na vegetaci padá ve velkém voda, kterou před tím vegetace poslala během vypařování do atmosféry. A tedy, že v Amazonii jede obrovský kolotoč vody.
Kořeny stromů na východním pobřeží Amazonie vytahují vodu z podzemí. Skrze listy a evaporaci ji posílají do atmosféry, kde se hromadí do doby, než vzniknou drobné kapičky v mračnech. Ty odnáší převládající větrné proudění směr západ a voda se tak dostává hlouběji do vnitrozemí.
Tam ve formě deště spadne, načež se dostane ke kořenům stromů, vypaří se a celý proces se neustále opakuje, až jednou narazí větry na hradbu vysokých And. Výzkumy naznačují, že v Amazonii může být jednotlivá kapička vody zrecyklována až šestkrát. Les tak umí předat vláhu na západ.
Jenže aby tohle fungovalo, potřebujete mít... hádejte co... stromy.
Amazonský deštný prales.
Jenže odlesňování tenhle vymazlený přírodní systém rozbijí. Stále větší plocha pastvin, polí, ale i kácení vzrostlých stromů způsobuje, že se části tropického deštného lesa stávají stále suššími. A nemusíme jít moc daleko do historie, abychom si připomněli, co sucho dokáže.
23. července 2022 jsme se o tom mohli všichni sami přesvědčit.
Satelitní snímek požáru amazonského pralesa.
V oblasti tropického deštného lesa se začnou šířit požáry a sucho. Dva jezdci apokalypsy, kteří společně dokáží ničení Amazonie neskutečně urychlit. Kde dříve býval tropický les s nekonečným deštěm, tam najednou začne být o vodu nouze.
A to nás přivádí k termínu, který budu rád, když si po dnešku všichni zapamatujete. Bod zvratu klimatického systému. Věřte mi totiž, že ho za svůj život uslyšíte ještě hodně krát. Popravdě mnohem častěji, než nám všem bude milé.
Po dlouhé roky vědecká obec varuje, že bod zvratu Amazonského deštného pralesa leží někde v rozmezí 20 až 25 % vykácení jeho původního rozlohy. Když to uděláme, deštný prales má dle modelů ztratit schopnost přenášet vodu na velkou vzdálenost a většina pralesa následně sama zmizí.
A my jsme dle odhadů na 18 %.
Jak vypadá 18 % vykácené rozlohy Amazonie na satelitních datech a kde k vykácení došlo? To můžete vidět v následujícím tweetu:
To červeně je vykácený pic.twitter.com/AelrpCxzFg
— Dr. Vojta Blaza (@VojtisekBlaza) November 22, 2022
Co se dlouhé roky zdálo jen jako abstraktní diskuse, jestli náhodou nejsou tyhle modely cinklé a jestli fakt může něco tak obrovského, jako je amazonský deštný prales, začít "před očima" zmizet, se pro miliony lidí v Jižní Americe stává každodenní realitou.
Náš kout světa teď zaměstnává ruská agrese na Ukrajině, energetická krize, covid, pokles ekonomiky, nárůst populismu a nekonečné kulturní války, které tak rádi svými komentáři živíme na sociálních sítích. Jenže když nakouknete do části Jižní Ameriky, zjistíte, že tam je tématem sucho.
V některých částech Amazonie totiž přestalo pršet a miliony lidí čekají na "zázrak" v podobě příchodu dešťů. V kdysi na vodu bohaté Amazonii musí čekat na příjezd cisteren s pitnou vodou. Jejich život se obrací vzhůru nohama. Proč? Protože odlesňování.
Přečtěte si také |
Ohni musíte sebrat palivo, pak pozře sám sebe, líčí filmař, který točil o amazonských požárech
Odlesňování totiž začalo narušovat koloběh, který dokázal do jejich regionu dostávat vláhu od oceánu. Ten zázrak v podobě návratů dešťů se hned tak nestane. Pro častější srážky totiž vymizely vhodné podmínky.
Postižené části amazonského deštného pralesa se mění. Před očima místních se z nich stávají vyprahlé savany. Tedy biom, ve kterém nekralují stromy, ale trávy.
Jak velká část Amazonie může být touto změnou postižena? Jak ukazují patřičné modely, oblast může být skutečně enormní.
Skutečně obrovská masa lidí se brzy ocitne v naprosto jiném prostředí, než ve kterém byla zvyklá žít. V prostředí, na které není místní infrastruktura optimalizována. Připraveno není ani zemědělství nebo průmysl. V kdysi vodou bohatém regionu bude sucho, a to často.
A to s sebou přinese další problémy.
Brazilská část Amazonie patří totiž už dnes k těm chudším regionům. Mnoho lidí zde žije na hraně přežití. Platí přitom, že pokud nevíte, co budete zítra jíst, moc vás netrápí, že za XY let bude oblast jen těžko obyvatelná. Je to mimo váš horizont uvažování.
Když nedávno proběhly v Brazílii prezidentské volby, v téhle části vyhrál jasně pravicový Jair Bolsonaro. Ano, ten politik, který ve velkém prosazoval rozvoj téhle části Brazílie a s tím spjaté odlesňování. Odlesňování, které tenhle šílený problém započalo...
Tady býval prales...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
Lidi totiž hlasovali pro politika, který jim sliboval práci a krátkodobé zlepšení jejich situace, jenže za cenu dlouhodobých a mnohem vážnějších problémů, který celý region postihnou (teda spíš už začaly postihovat).
Což je "obrázek", pro který nemusíme chodit daleko. Podobné typy politiků a političek totiž máme i v naší kotlině (i Evropě).
Když se dneska podíváte do některých částí Amazonie, nenajdete v nich deštný prales. Najdete vyschlou krajinu, která začíná ve velkém hořet. Sucho se začíná oblastí šířit jako mor a rozvracet prostředí, na kterém byly závislé životy milionu lidí. Můžeme sice doufat, že staronový prezident Brazílie, levicový Lula, trend narůstající rychlosti odlesňování Amazonie zvrátí.
Jenže je dost možné, že pro některé regiony už je pozdě. Dosáhly totiž svého bodu zvratu klimatického systému a začínají hledat novou "rovnováhu".
Tohle fakt nebylo optimistické čtení. Ale myslím si, že je prostě potřeba, aby se o tomhle i za současné situace v našich končinách mluvilo a uvědomovali jsme si, jak velký problém před námi v podobě globální změny klimatu vyrůstá.
Kdyby vás zajímalo, co s tím jako jednotlivec může člověk udělat. Popravdě nevím, ale přijde mi jako dobrý nápad jednat lokálně a například finančně podporovat kampaň Místo pro přírodu, která v ČR vykupuje vhodné pozemky a nechává je přírodě...
K sepsání tohoto textu mi byl inspirací naprosto mistrovsky sepsaný článek How the forest dies na webu Washington Post z klávesnice Terrence McCoy, který skutečně doporučuji přečíst. Člověk si u toho uvědomí velikost a sílu problému.
Více k tématu v češtině pak můžete najít třeba v textu Naděje pro amazonské létající řeky.
reklama
Petr Brož
Mgr. Petr Brož, Ph. D., se v oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars. Současně se věnuje i popularizaci geovědních oborů. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho (2018) udělované vědcům AV ČR do 35 let, kteří dosáhli mimořádných výsledků.
Dále čtěte |
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra Awards
Průzkum: Lidé se obávají změny klimatu. Podle třetiny je ale na opatření pozdě
Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa
Další články autora |
Pokud patříte mezi velké producenty metanu, možná byste se měli začít (konečně!) bát
O díře v ledu, která v něm být neměla
Základy pro správnou hospodskou debatu o vlivu sopek na klimaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (108)
Miroslav Vinkler
28.11.2022 08:25Článek Petra Brože velmi dobře zapadá do kontextu teorie biotické pumpy.
První práce s názvem biotická pumpa, jejímž autorem je Anastasie Makarijeva a zesnulý Victor Gorškov, byla publikována v roce 2007, patnáct let po první zmínce o troposférických řekách.
Tato teorie představuje posun paradigmatu od geomechanického pohledu na dynamiku klimatu k zahrnutí biologie jako hnací síly klimatu.
Článek z roku 2022 uvádí čtyři uzly pro recyklaci zemské vlhkosti, Amazonskou pánev, konžský deštný prales, jižní Asii a indonéské souostroví. Zejména hydrologická dynamika Amazonské pánve je stále nejasná, ale ukazuje na pravdivost hypotézy biotické pumpy.
Pro zájemce o bližší seznámení :
https://www.bioticregulation.ru
U nás je zastáncem teorie biotické pumpy RNDr. Pokorný (Třeboň) , který na toto téma napsal řadu velice zajímavých článků.
Závěrem podotýkám, že tato teorie je v ostrém protikladu k názorům pestrého konglomerátu lidí sdružených kolem IPCC a jejich gryndýlovského chápání světa.
Odpovědět
První práce s názvem biotická pumpa, jejímž autorem je Anastasie Makarijeva a zesnulý Victor Gorškov, byla publikována v roce 2007, patnáct let po první zmínce o troposférických řekách.
Tato teorie představuje posun paradigmatu od geomechanického pohledu na dynamiku klimatu k zahrnutí biologie jako hnací síly klimatu.
Článek z roku 2022 uvádí čtyři uzly pro recyklaci zemské vlhkosti, Amazonskou pánev, konžský deštný prales, jižní Asii a indonéské souostroví. Zejména hydrologická dynamika Amazonské pánve je stále nejasná, ale ukazuje na pravdivost hypotézy biotické pumpy.
Pro zájemce o bližší seznámení :
https://www.bioticregulation.ru
U nás je zastáncem teorie biotické pumpy RNDr. Pokorný (Třeboň) , který na toto téma napsal řadu velice zajímavých článků.
Závěrem podotýkám, že tato teorie je v ostrém protikladu k názorům pestrého konglomerátu lidí sdružených kolem IPCC a jejich gryndýlovského chápání světa.
ss
PE
Petr Eliáš
28.11.2022 16:03 Reaguje na Miroslav VinklerSlušná mentální akrobacie ta poslední věta. Klobouk dolů. ;)
Ale tak zapomenu na to, že Makerijeva měla ve své práci z 2007 řadu chyb. A zapomenu i na to, že Pokorný na Ekolistu vyprávěl ,,pohádky,, (Pohádka o Šumavských Temelínech, atd. ale nejlepší byla ta jeho debata s ultrakomoušem Skálou na YT :-)).
Budu postupovat jako správný místní popírač. CO2 má minimální vliv na skleníkový efekt. Hlavním hráčem je vodní pára. Dle biotické pumpy vodní páry v atmosféře zákonitě ubývá. Hlavního skleníkáče tedy ubývá a proto se musí ochlazovat. Nebo snad ne?
Odpovědět
Ale tak zapomenu na to, že Makerijeva měla ve své práci z 2007 řadu chyb. A zapomenu i na to, že Pokorný na Ekolistu vyprávěl ,,pohádky,, (Pohádka o Šumavských Temelínech, atd. ale nejlepší byla ta jeho debata s ultrakomoušem Skálou na YT :-)).
Budu postupovat jako správný místní popírač. CO2 má minimální vliv na skleníkový efekt. Hlavním hráčem je vodní pára. Dle biotické pumpy vodní páry v atmosféře zákonitě ubývá. Hlavního skleníkáče tedy ubývá a proto se musí ochlazovat. Nebo snad ne?
JO
Jarka O.
28.11.2022 19:25 Reaguje na Petr EliášJestli jsem to pochopila správně, tak pokud přestane fungovat biotická pumpa, ubyde vody nad pevninou, ale ne celkově vody na planetě a v oceánu.
Kdyz se začne ochlazovat, tak ne všude ve stejné době. Opačný příklad: Např.ústup objemu grónského ledovce začal kolem r. 2000, ale udává se, že vliv na jeho max. rozlohu v 90.letech měla tepelná setrvačnost, klimatické podmínky 20.století a stále malá doba ledová před 150 lety.
Odpovědět
Kdyz se začne ochlazovat, tak ne všude ve stejné době. Opačný příklad: Např.ústup objemu grónského ledovce začal kolem r. 2000, ale udává se, že vliv na jeho max. rozlohu v 90.letech měla tepelná setrvačnost, klimatické podmínky 20.století a stále malá doba ledová před 150 lety.
PH
Pavel Hanzl
2.12.2022 11:23 Reaguje na Petr EliášNení ta biotická pumpa náhodou malý vodní oběh, který je známý odpradávna a nikdo o něm nepochybuje?
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
28.11.2022 08:42Jak je to s produkcí kyslíku v Amazonii? Lze najít i názory typu: „ Mizení deštného pralesa však produkci kyslíku nijak neovlivní.
Oněch dvacet procent, tvrdí Foley, je číslo biologicky i fyzikálně nemožné. Podle něj amazonský prales produkuje šest procent celosvětové roční produkce kyslíku, možná ještě méně. Ve výsledku je to však jedno, protože podobně jako jiné podobné ekosystémy, i amazonský prales téměř veškerý vyrobený kyslík i sám spotřebovává."
A ke kritice odlesňování... že to kritizují v zejména v Evropš, která svoje pralesy vykácela již dávno, nakupuje z Amazonie štěpku, soju, hovězí, tropická dřeva a další produkty je fakt pokrytecké.
Odpovědět
Oněch dvacet procent, tvrdí Foley, je číslo biologicky i fyzikálně nemožné. Podle něj amazonský prales produkuje šest procent celosvětové roční produkce kyslíku, možná ještě méně. Ve výsledku je to však jedno, protože podobně jako jiné podobné ekosystémy, i amazonský prales téměř veškerý vyrobený kyslík i sám spotřebovává."
A ke kritice odlesňování... že to kritizují v zejména v Evropš, která svoje pralesy vykácela již dávno, nakupuje z Amazonie štěpku, soju, hovězí, tropická dřeva a další produkty je fakt pokrytecké.
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.11.2022 09:50 Reaguje na Galipoli Petrcelá planeta je jeden ekosystém, kde jakákoliv nerovnováha může mít následky, jestli to je 1% nebo 20% už je jen parametr. Všeobecně se však domnívám, že jsme svědky cyklické změny planety kterou jiní vyjadřují souslovým klimatická změna. Nicméně nejsem vystračený ze sodovky i když chápu, že to asi nebude nic dobrého, vzhledem k fosilním palivům mám za to, že na klimatickou změnu jak jí dnes vnímáme si zaděláváme dnes a denně necitlivostí zásahů do přirodních dějů, které se nahromadily po dobu posledních cca 150 let nežití v souladu s přírodou se výrazně kreje právě se začátkem těžby uhlí, které jako první zapříčiňuje technologický rozvoj a těžby dalších nerostů se projevil majetnický vztahy k přírodnímu dědictví.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.11.2022 09:55 Reaguje na Jaroslav Řezáčtedy bych ještě podotknul, že měnit klimatickou změnu tím, že těžbu uhlí vyměníme za těžbu lithia nejspíš nebude řešením. Jediné možné je, minimalizovat všechny zásahy do přírody nejen vybrané, protože klima ovlivňuje více faktorů nejen uhlík ale třeba i dusík, kvůli kterému mohou také odumírat stromy...uhlíková neutralita je v podstatě nesmysl
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 10:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč10 miliard lidí je ta příčina. Ne to uhlí. Umí někdo lidskou neutralitu?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.11.2022 10:16 Reaguje na Slavomil Vinklerumí lidskou neutralitu ale museli by se ti, co jsou " přemnoženi" uzavřít do rezervace a silnější přežije.
Dokud nepocítí populačně explosivní oblasti jasné hranice, tak to nepochopí a to jde, jen když už se nic dovážet nebude, žádné potraviny z Ukrajiny a pod.
Oni se musí zhroutit do sebe, ne, že je bude pořád někdo dotovat jako "chudé" Afrika je chudobinec s 2 miliardama lidí, Indie a Čína další...
my ten chudobinec dotujeme a zaděláváme si na problémy, Evropa +,- populaci kontroluje jinde je exploze.
Na druhou stranu, aby Evropa nebyla zničena, musí si uvědomit i duševní potřeby a důležitost duševního zdraví.
RP
Radim Polášek
30.11.2022 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerPříčinou není 10 miliard, ale je úroveň technického pokroku.
Současnými 8 miliardami lidí jsme totiž už až o 4 řády přelidněni. Vzhledem k přirozenému zařazení člověka do ekosystému planety coby vrcholového predátora lovce a sběrače, kdy biotopy planety unesly maximální počet lidí odhadem kolem 500 tisíc. Víc lovců a sběračů na zeměkouli být nemohlo, protože by jejich počet byl regulován nedostatkem potravy a dalších tehdejších zdrojů.
Přelom v zvětšování lidské populace nastal zhruba asi před 10 tisíci lety, kdy první m lovci a sběrači objevili provobytně pospolné zemědělství a tím možnost bez nebezpečí regulace počtu lidí hladomory zvýšit počet lidí na zeměkouli na první milióny a desetimilióny. A tak jak přicházely stále další objevy a vynálezy učiněné lidmi, objevovaly se na zeměkouli stále další niky, které umožňovaly rozšiřovat počet lidí na zeměkouli stále víc a víc.
A dnes to jen pokračuje dál. Když budeme mít stále další nové objevy a vynálezy, bude možné, aby se počty lidí stále zvětšovaly, bez nebezpečí hladomorů a dalších omezení. Perspektivní je dnes například pěstování potravy v uzavřenýczh prostorech místo na polích, hydroponické a akvakultury, osídlení dna moří, osídlení Zemi blízkého kosmu ...
Zastavme tuto inovační aktivitu a v krátké době skutečhně zaplníme všechny dostupné niky a počet lidí začne být regulován hladomory, epidemiemi a nepokoji. Vratme se technickou úrovní zpátky do nějaké předchozí epochy, třeba zeleným blázněním nebo radikálním islámem a rázem některé niky přestanou být pro lidstvo dostupné a na zeměkouli tak vznikne přelidnění, která bude velice rychle regulováno oněmi hladomory, epidemiemi a nepokoji.
Odpovědět
Současnými 8 miliardami lidí jsme totiž už až o 4 řády přelidněni. Vzhledem k přirozenému zařazení člověka do ekosystému planety coby vrcholového predátora lovce a sběrače, kdy biotopy planety unesly maximální počet lidí odhadem kolem 500 tisíc. Víc lovců a sběračů na zeměkouli být nemohlo, protože by jejich počet byl regulován nedostatkem potravy a dalších tehdejších zdrojů.
Přelom v zvětšování lidské populace nastal zhruba asi před 10 tisíci lety, kdy první m lovci a sběrači objevili provobytně pospolné zemědělství a tím možnost bez nebezpečí regulace počtu lidí hladomory zvýšit počet lidí na zeměkouli na první milióny a desetimilióny. A tak jak přicházely stále další objevy a vynálezy učiněné lidmi, objevovaly se na zeměkouli stále další niky, které umožňovaly rozšiřovat počet lidí na zeměkouli stále víc a víc.
A dnes to jen pokračuje dál. Když budeme mít stále další nové objevy a vynálezy, bude možné, aby se počty lidí stále zvětšovaly, bez nebezpečí hladomorů a dalších omezení. Perspektivní je dnes například pěstování potravy v uzavřenýczh prostorech místo na polích, hydroponické a akvakultury, osídlení dna moří, osídlení Zemi blízkého kosmu ...
Zastavme tuto inovační aktivitu a v krátké době skutečhně zaplníme všechny dostupné niky a počet lidí začne být regulován hladomory, epidemiemi a nepokoji. Vratme se technickou úrovní zpátky do nějaké předchozí epochy, třeba zeleným blázněním nebo radikálním islámem a rázem některé niky přestanou být pro lidstvo dostupné a na zeměkouli tak vznikne přelidnění, která bude velice rychle regulováno oněmi hladomory, epidemiemi a nepokoji.
GP
Galipoli Petr
30.11.2022 16:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe zajímavé, že vám leží v žaludku těžba lithia a ne (např.) těžba kobaltu nebo lanthanoidů.Ekologická zátěž (oproti lithiu) je podstatně horší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 09:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTěch let není 150 ale 50, možná až 150 tisíc, kdy lidé hrubým způsobem ovlivnili planetu - například vybitím megafauny. A to jich bylo 100 tisíc a ne 10 miliard.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.11.2022 10:18 Reaguje na Slavomil Vinkler50 je období, kdy ta masivnost využití uhlí byla enormní ale popravdě....tím, že budeme mít bagry na elektřinu se nestaneme ekologičtějšími...
Odpovědět
va
vaber
28.11.2022 10:21 Reaguje na Slavomil Vinklervšechny ty zamrzlé mamuty a jiné velké savce ,co se dnes nacházejí vybil člověk? to je nesmysl
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.11.2022 18:23 Reaguje na vaberAno ty zamrzlé nezabil, ty by totiž sežral, oni hynuli sem tam někteří i sami. Ale ty hromady kostí kolem sídlišť vznikly tím, že tam sami mamuti chodili scípnout? Navíc - mizení velké zvěře na kontinentech (všech mimo Indie a Afriky) koreluje s příchodem lidí.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 09:21 Reaguje na Slavomil VinklerHromady mamutích kostí kolem sídlišť? Díval jste se jako kluk na Cestu do pravěku, že? Ale to je jen pohádka.
Mamut byl několikatunový obr a nikdo by si ho jen tak nestěhoval "domů", a to ani po kouskách. Kvůli hmotnosti i kvůli tomu, že dřív neměli ledničky. Co s hromadou kazícího se masa, které je zdroj infekce a jen láká hmyz a šelmy? Vy byste to doma chtěl? A tahal byste se mnoho kilometrů divočinou s obří kostí desítky kilogramů těžkou, která vám vůbec na nic nebude? Mohlo to být obráceně. V příhodné době se skupina lidí přesunula za mamuty a pokud se jim podařilo nějakého ulovit, zůstali poblíž tak dlouho, dokud to šlo.
Dnes mizí například ptactvo a také nelze tvrdit, že ptáky lidé vybili. I s mamuty a ostatními velkými zvířaty je to jako vždy prostě a jednoduše souběh mnoha faktorů. A člověk je jen jedním z nich.
Těžko si představit, že sto tisíc lidí by vyhubilo velké druhy zvířat na několika kontinentech (Proč ne i ty menší? Navíc tu propagujete, že velké druhy zvířat měly krajinotvorný vliv, tedy by jich ve vašem světě muselo být obrovské množství).
Prostě celková změna podmínek a životního prostředí. Měnilo se klima, měnilo se počasí, měnila se flóra i fauna, takže i potrava, měnil se potravní řetězec, podmínky pro rozmnožování, stěhovali se lidé,...
Odpovědět
Mamut byl několikatunový obr a nikdo by si ho jen tak nestěhoval "domů", a to ani po kouskách. Kvůli hmotnosti i kvůli tomu, že dřív neměli ledničky. Co s hromadou kazícího se masa, které je zdroj infekce a jen láká hmyz a šelmy? Vy byste to doma chtěl? A tahal byste se mnoho kilometrů divočinou s obří kostí desítky kilogramů těžkou, která vám vůbec na nic nebude? Mohlo to být obráceně. V příhodné době se skupina lidí přesunula za mamuty a pokud se jim podařilo nějakého ulovit, zůstali poblíž tak dlouho, dokud to šlo.
Dnes mizí například ptactvo a také nelze tvrdit, že ptáky lidé vybili. I s mamuty a ostatními velkými zvířaty je to jako vždy prostě a jednoduše souběh mnoha faktorů. A člověk je jen jedním z nich.
Těžko si představit, že sto tisíc lidí by vyhubilo velké druhy zvířat na několika kontinentech (Proč ne i ty menší? Navíc tu propagujete, že velké druhy zvířat měly krajinotvorný vliv, tedy by jich ve vašem světě muselo být obrovské množství).
Prostě celková změna podmínek a životního prostředí. Měnilo se klima, měnilo se počasí, měnila se flóra i fauna, takže i potrava, měnil se potravní řetězec, podmínky pro rozmnožování, stěhovali se lidé,...
Karel Zvářal
30.11.2022 09:49 Reaguje na PetrV pravěku neměli střelné zbraně, lovili převážně s oštěpem, tj nakrátko. Velká, pomalá zvířata byla snadným cílem. Takový jelen nic neřešil, potřebovali metráky masa, které uměli sušit, udit. Také zastávám teorii, že pračlověk z valné části megafaunu vyhubil. Medvědy skalní lovil v průběhu jejich zimního spánku, např.
Když nebyli mamuti, naučili se lovit soby (vrhací oštěp, H. sapiens) a jejich maso ukládali do země. Tak jako později vyhubil střelnou zbraní pratura, zubra, tarpana aj.
Odpovědět
Když nebyli mamuti, naučili se lovit soby (vrhací oštěp, H. sapiens) a jejich maso ukládali do země. Tak jako později vyhubil střelnou zbraní pratura, zubra, tarpana aj.
Pe
Petr
30.11.2022 10:09 Reaguje na Karel ZvářalMnohatunové zvíře bylo vše, jen ne snadný cíl. Navíc nebylo samo, ale ve skupině dalších mnohatunových zvířat. Takový lov jen s oštěpem bylo tehdejší maximální možné riziko. Pokud by lovec byl vážně zraněn, nebo zabit, tak to zanemalo smrt pro celou jeho rodinu, kterou musel živit. Nejsem si jistý, že to pro ně bylo nejčastější, nebo vůbec nějak časté řešení. Spíš řešení v krajní a zoufalé situaci, kdy už jiná možnost prostě nebyla.
Také udit a sušit velká množství masa je úkol velice obtížný a logisticky silně problémový. Jak a kde to uděláte, kam to pak dáte...
Zato menší zvíře řeší naopak všechny tyto problémy. Riziko pro tlupu fatální ztráty živitele minimální, problém co s úlovkem minimální, zapojí se celá rodiny a na několik dnů až týdnů vystaráno. Pohoda a pak znovu.
Malých zvířat všude spousty...
Určitá podobnost se dá vidět ve filmu Bohové musejí být šílení, kde Xixao říká: běž domů pro ostatní, nedaleko odtud jsem viděl mrtvého slona, bude hostina.
Odpovědět
Také udit a sušit velká množství masa je úkol velice obtížný a logisticky silně problémový. Jak a kde to uděláte, kam to pak dáte...
Zato menší zvíře řeší naopak všechny tyto problémy. Riziko pro tlupu fatální ztráty živitele minimální, problém co s úlovkem minimální, zapojí se celá rodiny a na několik dnů až týdnů vystaráno. Pohoda a pak znovu.
Malých zvířat všude spousty...
Určitá podobnost se dá vidět ve filmu Bohové musejí být šílení, kde Xixao říká: běž domů pro ostatní, nedaleko odtud jsem viděl mrtvého slona, bude hostina.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:15 Reaguje na PetrKe zraněním, včetně smrtelných, samozřejmě docházelo. Nemíním se přít o známých faktech. Lovci mamutů nebyli lovci svišťů, tím by rodinu neuživil. A nebyla to rodina, byl to kmen, který spolupracoval. Tak jako vlci dostanou bizona, člověk přemohl mnohem větší zvíře.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 10:20 Reaguje na Karel ZvářalMamut měl kůži silnou 2 cm a pod mí ještě 10 cm tuku. Toto probodnout oštěpem není žádná legrace. Natož způsobit mamutovi nějaké vážnější poranění, ne ho jen rozzuřit.
Lovci mamutů je termín značně komerčně zkreslený, hlavně pány Štorchem a Burianem, a televizí.
Odpovědět
Lovci mamutů je termín značně komerčně zkreslený, hlavně pány Štorchem a Burianem, a televizí.
Pe
Petr
30.11.2022 10:33 Reaguje na PetrAno, lidi lovili i mamuty, ale já bych si netroufl jim říkat lovci mamutů, protože to dělá dojem, že lovili hlavně mamuty. Ale to velice pravděpodobně vůbec nebylo a nemáme to jak prokázat, a jak jsem se snažil názorně ukázat, je to i prakticky dost problémové.
Stejně jako vlkům neříkáme lovci bizonů a bizoni nejsou jejich hlavní potravou.Ano, nepochybně uloví i bizona, ale jen jako krajní variantu, když je všude kolem spousta mnohem snadnější kořisti. Jen hloupý predátor by si vybíral tu největší a nejnebezpečnější kořist. A predátoři nejsou hloupí.
Odpovědět
Stejně jako vlkům neříkáme lovci bizonů a bizoni nejsou jejich hlavní potravou.Ano, nepochybně uloví i bizona, ale jen jako krajní variantu, když je všude kolem spousta mnohem snadnější kořisti. Jen hloupý predátor by si vybíral tu největší a nejnebezpečnější kořist. A predátoři nejsou hloupí.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:39 Reaguje na PetrNebohé trolátko, pusťte si nějaký dokument ze S. Ameriky! Tam v prérii nic jiného nežije, vidloroha neuštvou, a tak smečka je závislá na stádu bizonů. Je tam hodně smrťáků, ale tak je to správně. Predátor platí krutou daň za svou odvahu a drzost.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
30.11.2022 11:22 Reaguje na PetrTakový ubožáček s minimálním rozhledem bude vykládat druhým něco o egu...
Když jste tak prudce inteligentní, proč jste nedoplnil tu "spoustu" velké fauny, které mají vlci k dispozici v prérii?
Co třeba loví vlci, když nejsou pižmoni? Tak se předveďte, hrdino!-)
Odpovědět
Když jste tak prudce inteligentní, proč jste nedoplnil tu "spoustu" velké fauny, které mají vlci k dispozici v prérii?
Co třeba loví vlci, když nejsou pižmoni? Tak se předveďte, hrdino!-)
VJ
Václav John
30.11.2022 15:54 Reaguje na PetrJenže nikdo doteď nepřišel s jiným vysvětlením, proč megafauna přežila všechny předchozí doby ledové a interglaciály a vymřela až v té poslední, které by obstálo. Navíc nejmenší vymírání nastalo v Africe, kde lidé žili nejdelší dobu a fauna na ně byla adaptovaná. Stejně tak v Austrálii nastalo vymíráním mnohem dřív než v Americe, protože se tam lidé dostali dřív. Příkladů je hodně.
A k tomu jak by to zvládli - velmi elegantním i když dlouho přehlíženým vysvětlením je použití jedů. Pak stačí i velké zvíře jen lehce poranit oštěpy a jed práci dokončí. Podobně jedy doteď používají jihoameričtí indiáni, i když samozřejmě ne na megafaunu, ta už tam dávno nežije.
Odpovědět
A k tomu jak by to zvládli - velmi elegantním i když dlouho přehlíženým vysvětlením je použití jedů. Pak stačí i velké zvíře jen lehce poranit oštěpy a jed práci dokončí. Podobně jedy doteď používají jihoameričtí indiáni, i když samozřejmě ne na megafaunu, ta už tam dávno nežije.
Pe
Petr
30.11.2022 11:17 Reaguje na Karel ZvářalKdyby tlupa lidí měla třeba 50 členů, půl kila masa na člena a den (ale spíš ještě míň, nejedli jen maso, to ani nejde), tak je to 750 kilo masa na měsíc. Na to stačí jednou za dva týdny ulovit třeba jelena, k tomu pár svišťů. Netřeba riskovat život tlupy na mamutovi.
Ostatně, Indiáni taky přece nelovili a nejedli jen bizony. Občas nějakého ulovili, přesto jim lovci bizonů nikdo neříká.
Odpovědět
Ostatně, Indiáni taky přece nelovili a nejedli jen bizony. Občas nějakého ulovili, přesto jim lovci bizonů nikdo neříká.
Pe
Petr
30.11.2022 11:34 Reaguje na PetrČlověk je typický všežravec, pračlověk byl lovec a sběrač. Já bych neváhal říct, že daleko víc sběrač, než lovec, že lov bylo jen zpestření jídelníčku. My o těch lidech máme názor evidentně zkreslený, když si je představujeme jako lovce mamutů, kteří nedělají nic jiného, než lovili mamuty, případně další velká zvířata. Taková představa mi prostě nejde a nesedí.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.11.2022 11:40 Reaguje na PetrBože můj, proč jsi dal...? V létě rybařil (Bečva), jedl plané ovoce, kopřivy, houby...
Vidět, že pro někoho H. sapiens "musí platit pro všechny", i ty co mají papíry na hlavu:-)
Odpovědět
Vidět, že pro někoho H. sapiens "musí platit pro všechny", i ty co mají papíry na hlavu:-)
Pe
Petr
30.11.2022 10:16 Reaguje na Karel ZvářalKdybyste byl pračlověk s oštěpem, šel byste lovit vysokého mamuta (tři metry v kohoutku!), nebo byste raději šel líčit na srnce? To samé ve skupině - šli byste na obřího mamuta, nebo byste šli zahnat skupinku srnčího do pasti?
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 10:24 Reaguje na Karel ZvářalNa základce se učí mnoho zkreslených věcí.
Přidejte svoje konkrétní názory a argumenty, vyvraťte ty moje, vysvětlete jak a proč...
Odpovědět
Přidejte svoje konkrétní názory a argumenty, vyvraťte ty moje, vysvětlete jak a proč...
Karel Zvářal
30.11.2022 10:32 Reaguje na PetrTo jo, hádat se s neporazitelným trollem...:-)
Znali stezky, vykopali jámu/y a čekali, např. Bavíme se o člověku moudrém, nejdokonalejším a lstivém predátorovi, nikoliv měšťáčkovi od compu.
Odpovědět
Znali stezky, vykopali jámu/y a čekali, např. Bavíme se o člověku moudrém, nejdokonalejším a lstivém predátorovi, nikoliv měšťáčkovi od compu.
Pe
Petr
30.11.2022 10:43 Reaguje na Karel ZvářalAno, přesně to jsem čekal a je to vaše častá diskuzní metoda - zesměšnit druhého a pak není potřeba nic vysvětlovat, a jste vítěz.
Vykopat jámu a čekat je dost vtipné. Použiju vaši metodu. Vykopal jste v životě něco většího než důlek na kuličky?
A jak dlouho by tam museli čekat? Týden, dva?
Myslím že opět máte před očima Burianovy kresby.
Ano, mohlo to tak i být. Ale jen zcela výjimečně a jako krajní varianta. Vykopat jámu (bez nářadí, jen klacky, kostmi a třeba parohy) je energeticky nesmírně náročné. I pro tlupu zcela vysilující.
V zimě nemyslitelné, v létě problémové. A časově náročné. Navíc pohybovat se něklik dní na zvířecí stezce je lovecký amatérismus.
Možná využít terénní příležitosti, nahnat slabý a nemocný kus někam, kde se nemůže dobře bránit (a tam tomu i pomoct třeba nějakým výkopem), to by očekával od inteligentního tvora.
Odpovědět
Vykopat jámu a čekat je dost vtipné. Použiju vaši metodu. Vykopal jste v životě něco většího než důlek na kuličky?
A jak dlouho by tam museli čekat? Týden, dva?
Myslím že opět máte před očima Burianovy kresby.
Ano, mohlo to tak i být. Ale jen zcela výjimečně a jako krajní varianta. Vykopat jámu (bez nářadí, jen klacky, kostmi a třeba parohy) je energeticky nesmírně náročné. I pro tlupu zcela vysilující.
V zimě nemyslitelné, v létě problémové. A časově náročné. Navíc pohybovat se něklik dní na zvířecí stezce je lovecký amatérismus.
Možná využít terénní příležitosti, nahnat slabý a nemocný kus někam, kde se nemůže dobře bránit (a tam tomu i pomoct třeba nějakým výkopem), to by očekával od inteligentního tvora.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:52 Reaguje na PetrZesměšňujete se leda sám. Stačí lehce prohloubit, zakrýt větvemi a drny. Měli propracovaný systém, ty jámy byl jen PŘÍKLAD, nikoliv jediný způsob lovu. Číhali na vhodných místech a stádo sobů (možná i mamutů) hnali ke srázu. Potom měli týdny dřiny všechno zpracovat.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 11:07 Reaguje na Karel ZvářalJá to nechápu. Jste člověk inteligentní a přemýšlivý, s vlatními názory. Ale tady z neznámého důvodu bez přemýšlení a bez mrknutí oka berete za dané co vám kdo nakreslí, nebo natočí.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.11.2022 11:29 Reaguje na Petrještě jste zapomněl dodat něco o komunistickém školství, aby to bylo úplné.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.11.2022 12:12 Reaguje na PetrPánové... byly by recepty? Třeba na mamuta s koprovou omáčkou? Nebo se šípkovou? A který je lepší? ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
30.11.2022 13:17 Reaguje na Jarka O.Také jste na ten hoax s mamuty skočila?-)
https://www.youtube.com/watch?v=rqUnNUYsf24
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=rqUnNUYsf24
JO
Jarka O.
30.11.2022 17:45 Reaguje na Karel Zvářal1+. Díky za písničku. I diskuze o mamutech je bezvadná.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 14:16 Reaguje na Karel ZvářalAle ta vaše myšlenka, že čekali, ta se mi zalíbila, ta je možná blíž pravdě, než jste myslel. Snažit se jen tak ulovit mamuta je opravdu dost přehnané a nereálné, i pro tlupu neohrožených pralidí. Zato objevit nemocný, slabý kus, kterému viditelně docházejí síly a zůstává za stádem pozadu, to je vynikající příležitost a tam už by se vyplatilo dát hlavy tlupy dohromady, připravit třeba terénní překážku, toho slabého mamuta tam šikovně nahnat, a pak čekat. Občas ho z bezpečné vzdálenosti něčím trochu podráždit a poranit, aby se rychleji vysílil a čekat. Riziko malé, úspěšnost řekl bych velká. Dřív nebo později mu síly dojdou. Tak nějak si umím představit lov mamuta. Ale lov v pravém slova smyslu to není. Je to jen vylepšená metoda sledovat slabý kus, dokud sám nepojde.
Podobně to dělají i někteří zvířecí předátoři.
Odpovědět
Podobně to dělají i někteří zvířecí předátoři.
RP
Radim Polášek
30.11.2022 10:35 Reaguje na PetrJJ, stačí s trochu podívat do nedávné historie Přerova nebo Moravského Krasu. Jaké obrovské množství mamutích kostí kolem Předmostí u Přerova se před takovými 200 - 150 lety vybralo spotřebovalo v moravských cukrovarech. Nebo kolik se toho vykopalo v některých jeskyních a kosti jeskynních medvědů a lvů a jelenů použily tamtéž a půda z jeskyní potom třeba na pěstování zeleniny.
Dnešní evidované a popsané archeologické nálezy jsou z tohoto pohledu už jenom ubohé paběrky.
A co se týká konzumace mamutů, člověk je mimo jiné taky mrchožrout. Ne nadarmo je člověk jedním z několika savců a ptáků vykazujících v žaludku nejvyšší obsah trávicích kyselin současně ničících choroboplodné zárodky z rozkládajícícho se masa. Pro tehdejšího člověka nebyl problém jíst toho mamuta třeba dlouhé týdny. Zvláště když si při úpravě masa pomohli ohněm.
Odpovědět
Dnešní evidované a popsané archeologické nálezy jsou z tohoto pohledu už jenom ubohé paběrky.
A co se týká konzumace mamutů, člověk je mimo jiné taky mrchožrout. Ne nadarmo je člověk jedním z několika savců a ptáků vykazujících v žaludku nejvyšší obsah trávicích kyselin současně ničících choroboplodné zárodky z rozkládajícícho se masa. Pro tehdejšího člověka nebyl problém jíst toho mamuta třeba dlouhé týdny. Zvláště když si při úpravě masa pomohli ohněm.
Pe
Petr
30.11.2022 10:45 Reaguje na Radim PolášekUž jsem zmínil film Bohové musejí být šílení, kde křováci spěchali posvačit na uhynulém slonovi.
Dlouhé týdny si ale nejspíš neumíte představit ani vy.
Odpovědět
Dlouhé týdny si ale nejspíš neumíte představit ani vy.
Pe
Petr
30.11.2022 10:49 Reaguje na PetrŠlo by to v zimě, ovšem to by musela zapracovat náhoda, aby mamut uhynul zrovna v dostupné vzdálenosti od zimního tábořistě.
Odpovědět
va
vaber
28.11.2022 10:16 Reaguje na Galipoli Petrje otázka co fotosyntéza rostlin dělá,je to velice, velice složitý proces ,kterému ještě člověk málo rozumí i když je o tom napsáno hodně knih
rozkládá vodu nebo CO2 nebo obojí, nebo jinak, z jakých sloučenin fotosyntéza uvolňuje kyslík,
udělal se jednoduchý pokus, v uzavřeném skleníku byly rostliny, změřila se procenta kyslíku a po osvícení rostlin začalo množství kyslíku stoupat, zcela evidentně, tak to fungovalo v laboratoři ,celá planeta je ovšem složitější
ani bilancování kyslíku na planetě člověk dobře nezná ,
Odpovědět
rozkládá vodu nebo CO2 nebo obojí, nebo jinak, z jakých sloučenin fotosyntéza uvolňuje kyslík,
udělal se jednoduchý pokus, v uzavřeném skleníku byly rostliny, změřila se procenta kyslíku a po osvícení rostlin začalo množství kyslíku stoupat, zcela evidentně, tak to fungovalo v laboratoři ,celá planeta je ovšem složitější
ani bilancování kyslíku na planetě člověk dobře nezná ,
GP
Galipoli Petr
28.11.2022 10:41 Reaguje na vaberKyslík je z vody. Dobrý (částečný) pois fotosyntézy je (např.) zde:http://e-chembook.eu/fotosynteza
Odpovědět
va
vaber
29.11.2022 09:53 Reaguje na Galipoli Petrrostliny rozkládají i CO2 a jak uhlík tak kyslík nezmizí,
nedávno jsem viděl pořad který se zabýval novými objevy ve zkoumání fotosyntézy a zjistilo se že probíhají složité chemické reakce provázané ,díky různé energii fotonů, úzce s kvantavou fyzikou,
Odpovědět
nedávno jsem viděl pořad který se zabýval novými objevy ve zkoumání fotosyntézy a zjistilo se že probíhají složité chemické reakce provázané ,díky různé energii fotonů, úzce s kvantavou fyzikou,
PH
vš
vladimír šmídl
7.3.2024 17:11 Reaguje na Pavel HanzlKyslík pochází výhradně z vody . Je to prokázáno použitím radioizopu kyslíku ve vodě a protipokusem, kde radioaktivní izotop kyslíku byl výhradně v CO2.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 09:15Podle nálezů byl v minulé době ledové asi 20% rozlohou. Takhle se rozrostl až v době dnešní po(mezi)ledové, protože nejprve člověk indiánský vyhubil megafaunu (a to nejvíce ze všech kontinentů) a pak člověk evropský vyhubil toho indiánského mečem, ohněm, nemocemi a christianizací. Je tedy starý tak 10 tisíc a maximální zejména 500let.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 09:17 Reaguje na Slavomil VinklerTím nechci říci, že je optimum ho zničit.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.11.2022 10:16 Reaguje na Slavomil VinklerTak v době ledové amazonský prales musel být menší, protože byla nižší teplota vzduchu, takže se do ovzduší vešlo mnohem méně vody a tím musely být znatelně nižší i srážky. Navíc, jak se posunula teplota směrem dolů, ve větší vzdálenosti od rovníku se teplota snížila tak, že přestala být dostatečně vysoká pro deštný prales a ten se tak přeměnil třeba na step a nebo běžný nedeštný les.
Co se týká Indiánů v Amazonii, je otázka, jak moc se svými tehdejšími nedokonalými nástroji dokázali bojovat s velmi agresívním amazonským pralesem. Vypalování pralesa, které lidé jinde ve velké míře používali, v Amazonii zřejmě nešlo kvůli velmi vysoké vlhkosti. Španělský konkvistador tuším De Soto sestoupil z dnešních ecuadorských And do Amazonské nížiny, tam postavil lodě a proplul Amazonkou až k ústí, viděl na březích Amazonky spousty indiánských měst. Ty indiánská města podle posledních teorií Španělé neúmyslně zničili rozšířením evropských nemocí. Což naznačuje, že ty města byly velice vratké systémy držící se v agresívním pralese pouze s velkým úsilím místních lidí a epidemie byla impulz k jejich opuštění.
Odpovědět
Co se týká Indiánů v Amazonii, je otázka, jak moc se svými tehdejšími nedokonalými nástroji dokázali bojovat s velmi agresívním amazonským pralesem. Vypalování pralesa, které lidé jinde ve velké míře používali, v Amazonii zřejmě nešlo kvůli velmi vysoké vlhkosti. Španělský konkvistador tuším De Soto sestoupil z dnešních ecuadorských And do Amazonské nížiny, tam postavil lodě a proplul Amazonkou až k ústí, viděl na březích Amazonky spousty indiánských měst. Ty indiánská města podle posledních teorií Španělé neúmyslně zničili rozšířením evropských nemocí. Což naznačuje, že ty města byly velice vratké systémy držící se v agresívním pralese pouze s velkým úsilím místních lidí a epidemie byla impulz k jejich opuštění.
ss
RV
Richard Vacek
28.11.2022 09:24Prostě i v Amazonii musí přejít na to, že po vykácení vzrostlých stromů se musí vysadit jiné.
Aby toto ale fungovalo, je potřeba, aby se lidi nemnožili jako kobylky a nepotřebovali další plochy pro svá sídla a pro svá pole. Za kontrolu porodnosti se ale nikdo k silnici, nebo uměleckému dílu nepřilepuje.
Odpovědět
Aby toto ale fungovalo, je potřeba, aby se lidi nemnožili jako kobylky a nepotřebovali další plochy pro svá sídla a pro svá pole. Za kontrolu porodnosti se ale nikdo k silnici, nebo uměleckému dílu nepřilepuje.
va
vaber
28.11.2022 09:54 Reaguje na Richard Vacekprales není smrkový les a umělou výsadbou se nevytvoří,
nejžádanější jsou ty nejvzácnější a nejmohutnější stromy pralesa, které rostou staletí a utvořily si kolem sebe vlastní prostor,
všichni víme jak vypadá vysázený les se stejně starými a velkými stromy
Odpovědět
nejžádanější jsou ty nejvzácnější a nejmohutnější stromy pralesa, které rostou staletí a utvořily si kolem sebe vlastní prostor,
všichni víme jak vypadá vysázený les se stejně starými a velkými stromy
RV
Richard Vacek
28.11.2022 10:21 Reaguje na vaberPrales nebo les, to je šumafuk. Teda pokud jde o to, aby fungoval záchyt a odpařování vody.
Odpovědět
Pe
Petr
28.11.2022 18:36 Reaguje na Richard VacekTo se velmi pletete. Není les jako les. Například naše lesy, uměle vysázené a většinou jednotvárné, stejnověké, dole prázdné a bez spodních pater, mají mnohem menší schopnost udržovat vodní režim, než lesy "divoké", neudržované a zarostlé odspoda až nahoru.
Naším lesem se prožene průvan a vítr témeř bez omezení a odnese vlhký vzduch (vodu) pryč. V pralesovitém lese se nic takového neděje.
Ostatně, koukněte se na naše lesy a netřeba to popisovat, je to vidět na první pohled.
Odpovědět
Naším lesem se prožene průvan a vítr témeř bez omezení a odnese vlhký vzduch (vodu) pryč. V pralesovitém lese se nic takového neděje.
Ostatně, koukněte se na naše lesy a netřeba to popisovat, je to vidět na první pohled.
MZ
Miloš Zahradník
28.11.2022 20:10 Reaguje na PetrTo jsou teda "argumenty" :) Minite, jen tak mimochodem, "pralesovite lesy" u nas (treba ty soucasne na hranicnim hrebenu Sumavy ;) nebo v Amazonii?
Naším lesem se prožene průvan a vítr témeř bez omezení a odnese vlhký vzduch (vodu) pryč. V pralesovitém lese se nic takového neděje
Odpovědět
Naším lesem se prožene průvan a vítr témeř bez omezení a odnese vlhký vzduch (vodu) pryč. V pralesovitém lese se nic takového neděje
va
vaber
28.11.2022 09:47z ilustrační fotky je zřejmé jak kácení funguje,
nejříve se udělá cesta a začnou mizet stromy kolem cest ,cesty se dál rozšiřují a mizí les kolem,
to by musel nový prezident začít likvidovat cesty
to ,že v Amazonii se voda několikrát vypaří a spadne se říká ,ale jsou i jiné oblasti planety s velkými lesy a tam to není tak zřejmé, nestačí jen stromy,
Odpovědět
nejříve se udělá cesta a začnou mizet stromy kolem cest ,cesty se dál rozšiřují a mizí les kolem,
to by musel nový prezident začít likvidovat cesty
to ,že v Amazonii se voda několikrát vypaří a spadne se říká ,ale jsou i jiné oblasti planety s velkými lesy a tam to není tak zřejmé, nestačí jen stromy,
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 09:53 Reaguje na vaberV Kongu, kde je prales podstatně důležitější a skutečně původní, to postupuje stejně. No nicméně, čemu se divit. Konžané se množí , prales je bezmála jediné co prodají a Evropa, zejména Švýcarsko kupuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.11.2022 10:25Nemusíme se zabývat pouze Amazonií. Pokud se spolehneme na antické autory a jejich popis Středomoří (krajiny omývané Středozemním mořem) , potom s hrůzou zjistíme, že tento region prodělal téměř kompletní deforestaci díky antropogenní činnosti. A výsledky se dostavily ve formě nedostatku srážek ve vnitrozemí a devastaci původních ekosystémů.
Bohužel mainstremy se věnují současnosti - Gréta, gryndýl - a na poučení z historie se nebere ohled. ( i díky matoucím Zprávám IPCC a jejich primitivně materialistickému pojetí světa )
Odpovědět
Bohužel mainstremy se věnují současnosti - Gréta, gryndýl - a na poučení z historie se nebere ohled. ( i díky matoucím Zprávám IPCC a jejich primitivně materialistickému pojetí světa )
JO
Jarka O.
28.11.2022 10:54 Reaguje na Miroslav VinklerVelkého problému jste se dotkl. Přečtěte si o lesích v neštastném Rumunsku. Kromě IKEI tam skupuje a pak plošně likviduje lesy „ekologické“ Rakousko, deforestuje, nerekultivuje, a přímo zapříčiňuje ekologickou katastrofu. Řeči o klimatické změně mají tyto zločiny zakrýt. Stejné to bude (je) v celé vých. Evropě, jakmile se dovolí skupování svého majetku.
https://www.infosperber.ch/wirtschaft/landwirtschaft/rumaeniens-holzmafia-holzt-die-letzten-urwaelder-ab/
Odpovědět
https://www.infosperber.ch/wirtschaft/landwirtschaft/rumaeniens-holzmafia-holzt-die-letzten-urwaelder-ab/
BM
Břetislav Machaček
28.11.2022 11:03Ponechme pralesy pralesy a dřevo z nich nahraďme dosavadními hospodářskými
lesy. Nedělejme z hospodářských lesů chráněné pralesy, aby se nemusely už
kácet ty stávající. Evropa jde cestou ždímání jiných zemí a hrou na EKO
doma s kritikou těch svých dodavatelů zboží a surovin. "Proč těžíte
pralesy"? Odpověď : " protože z nich kupujete dřevo, hovězí, sóju, olej"!
Zkusme to nekupovat a nebude důvod pralesy kácet! Jsme pokrytci a viníci
tohoto stavu a nikoliv ty národy a firmy kácející ty pralesy! Bez odbytu
není výroba, protože na sklad se netěží ani dřevo.
Odpovědět
lesy. Nedělejme z hospodářských lesů chráněné pralesy, aby se nemusely už
kácet ty stávající. Evropa jde cestou ždímání jiných zemí a hrou na EKO
doma s kritikou těch svých dodavatelů zboží a surovin. "Proč těžíte
pralesy"? Odpověď : " protože z nich kupujete dřevo, hovězí, sóju, olej"!
Zkusme to nekupovat a nebude důvod pralesy kácet! Jsme pokrytci a viníci
tohoto stavu a nikoliv ty národy a firmy kácející ty pralesy! Bez odbytu
není výroba, protože na sklad se netěží ani dřevo.
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 11:14 Reaguje na Břetislav MachačekNo já bych doporučil naopak veškeré trochu vhodné lesy převést do Národních parků. Důvodem je to, že stát nemá už moc co prodat a tak zůstavá půda a lesy (a zdravotnictví). Jako Bělověž a Rumunské Karpaty to vykácí, dřevo i půdu prodá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.11.2022 19:17 Reaguje na Slavomil VinklerTaky mám obavu z prodeje lesů, neboť prodat lze cokoliv a to
i NP, když si to VŠEHOSCHOPNÍ odhlasují. Sleduji ty diskuse
o prázdné pokladně, kterou nemá kdo plnit a opravdu se bojím
toho rozprodeje, který by mohl skončit totální devastací a
nebo zákazem vstupu do soukromého lesa. Není problém zákon té "většině" zvolené třetinou možných voličů odhlasovat!
Takový zákon a prodej lesů by měl být předmětem referenda
i s popisem následků aplikace takového zákona.
Odpovědět
i NP, když si to VŠEHOSCHOPNÍ odhlasují. Sleduji ty diskuse
o prázdné pokladně, kterou nemá kdo plnit a opravdu se bojím
toho rozprodeje, který by mohl skončit totální devastací a
nebo zákazem vstupu do soukromého lesa. Není problém zákon té "většině" zvolené třetinou možných voličů odhlasovat!
Takový zákon a prodej lesů by měl být předmětem referenda
i s popisem následků aplikace takového zákona.
SV
Slavomil Vinkler
28.11.2022 19:41 Reaguje na Břetislav MachačekAno i NP lze prodat, ale vypadá to blbě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.11.2022 10:38 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž už vládnu naposledy, tak využiji většiny
a prohlasuji i to, co by mi neprošlo, když bych
měl naději vyhrát příští volby. Budeme se ještě
divit, co se dá rozprodat kamarádům a sponzorům,
kterým to slíbili a kteří potřebují zhodnotit
finance, které je nejlépe uložit do nemovitostí!
Odpovědět
a prohlasuji i to, co by mi neprošlo, když bych
měl naději vyhrát příští volby. Budeme se ještě
divit, co se dá rozprodat kamarádům a sponzorům,
kterým to slíbili a kteří potřebují zhodnotit
finance, které je nejlépe uložit do nemovitostí!
RP
Radim Polášek
30.11.2022 10:24 Reaguje na Slavomil VinklerPřevézt do Národních parků znamená ty lesy úplně bez náhrady odepsat. Převedením 100 hektarů do Národního parku znamená, že nějací naši čeští dovozci musí někde jinde v zahraničí, protože u nás už je veškerá plocha obsazena a není kde brát, těch 100 hektarů koupit a vykácet. A pokud to není udržovaný le, ale takzvaně "přírodní" tak musí místo našich 100 hektarů tam vykácet 200 nebo 300 hektarů, aby získali stejné množství dřeva.
Přitom i mimoprodukční funce lesa plní správně udržovný les mnohem lépe než takzvaný bezzásahový les, kde kolikrát původně udržovaný les se vyvine do bezzásahové podoby místního trávníku s občasným stromem.
Odpovědět
Přitom i mimoprodukční funce lesa plní správně udržovný les mnohem lépe než takzvaný bezzásahový les, kde kolikrát původně udržovaný les se vyvine do bezzásahové podoby místního trávníku s občasným stromem.
Pe
Petr
28.11.2022 18:27Smutné, ale názorné vysvětlení změny klimatu a významu lesa pro planetární podmínky.
A vysvětlení proč u nás máme sucho.
Protože jsme si lesy vykáceli.
Ale stejně to nikoho nezajímá. Nikdo nechce slyšet, že abychom se vedra a sucha zbavili, musíme lesy zase obnovit. Jiná cesta není. Opravdu není.
Amazonský prales mi silně připomíná americké bizony. Pojďme si trochu zastřílet. Vždyť jich je tolik, to se ani nepozná...
Lidé jsou nepoučitelní. Jsou prostě ještě příliš hloupí na to, aby se dokázali poučit z vlastních chyb. Hlupáci s moderní technikou. Strašná kombinace.
Odpovědět
A vysvětlení proč u nás máme sucho.
Protože jsme si lesy vykáceli.
Ale stejně to nikoho nezajímá. Nikdo nechce slyšet, že abychom se vedra a sucha zbavili, musíme lesy zase obnovit. Jiná cesta není. Opravdu není.
Amazonský prales mi silně připomíná americké bizony. Pojďme si trochu zastřílet. Vždyť jich je tolik, to se ani nepozná...
Lidé jsou nepoučitelní. Jsou prostě ještě příliš hloupí na to, aby se dokázali poučit z vlastních chyb. Hlupáci s moderní technikou. Strašná kombinace.
Katka Pazderů
28.11.2022 20:04 Reaguje na PetrLidé by se mohli omezit. Ale kdo s tím začne? Podle studie v Nature (2022) 10 % nejbohatších lidí planety produkuje 48 % CO2 eqv. Zbylých 90 % populace (Afričani, JihoAmeričané, Asiaté mimo Čínu a další) zbylých 52 % CO2 eqv. emisí. My jsme Ti, co produkují nejvíce. My jsme všichni Ti bohatí. A zodpovědní za klimatický rozvrat.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
28.11.2022 20:13 Reaguje na PetrTo jsou ale blbosti, co pisete. Plocha lesu v CR je aktualne asi nejvetsi od dob Premysla Otakara II... (zrejme ani po devastaci zeme 30. tiletou valkou pred skoro 400 lety nebyla vetsi)
A vysvětlení proč u nás máme sucho. Protože jsme si lesy vykáceli.
Odpovědět
A vysvětlení proč u nás máme sucho. Protože jsme si lesy vykáceli.
Pe
Petr
28.11.2022 20:45 Reaguje na Miloš ZahradníkAktuální plocha našich lesů neznamená vůbec nic. Pořád je to moc málo na to, aby se obnovil a udržel vodní režim a stabilizovalo klima. A nejde jen o ČR, je to kontinentální problém. A spíš celoplanetární.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
28.11.2022 21:13 Reaguje na PetrJak je to s celkovou plochou lesu v Evrope presne nevim, ale tipuji ze taky je nejvyssi mozna uz od dob vlady Fridricha Barbarossy
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
29.11.2022 18:28 Reaguje na PetrJasně, kdo s vámi nesouhlasí, protože všechny data jsou proti vám, je chudý duchem. Tomu se říká víra, nikoli poznání.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 09:30 Reaguje na Slavomil VinklerNejde o data, ale o logiku a pochopení. Odpovědí na to, že máme málo lesů přece není to, že jich máme víc než v minulosti. Že je dnes víc lesů než v minulosti neznamená, že je dnes vše v pořádku. Neznamená to vůbec nic, jak už jsem psal (a kácení pralesů, po kterém následuje prudká změna klimatu a podmínek to dokazuje). Stále je lesů příliš málo na to, aby dokázaly dnešní klima stabilizovat. Navíc jsou lesy rozdrobené, což jejich funkce silně snižuje.
To je celé.
Odpovědět
To je celé.
Karel Zvářal
30.11.2022 09:54 Reaguje na PetrChybějící les je jen začátek problému. Vysušené močály, odvodněná půda (kanály, meliorace), a vliv studní na sucho evidentně nikdo nezkoumá. A naši odborníci jezdí na suchý kontinent pomáhat řešit problém s pitnou vodou. Přeloženo do češtiny: prohlubovat sucho.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2022 09:36 Reaguje na Slavomil VinklerŽe mám něčeho víc než dřív ještě neznamená, že toho mám dostatek.
Už je to srozumitelnější?
Odpovědět
Už je to srozumitelnější?
Sl
Slovan
28.11.2022 19:51Většina Amazonského pralesa přežije, pokud si tamní obyvatelé nebudou volit politiky alá Bolsonaro, kterým je nějaké životní prostředí u zadku a kteří by ve jménu byznysu byli ochotni prodat i vlastní rodiče.
V Jižní Americe je malá hustota zalidnění a zároveň i malá porodnost. Brazílie nebo Kolumbie jsou na úrovni ČR (1,7), zbytek států s pralesem je blízko oné magické hranice 2,1 s klesající tendencí. Lidský tlak tam tedy nebude růst, ale postupně spíše klesat. Navíc stále zbývají MILIONY km2 neporušeného lesa s enormně rychlou přirozenou regenerací na již odlesněných plochách! Stačí mu dát prostor... jako u nás. Jestli s těmito kartami dokáže lidstvo Amazonský prales stejně zničit, pak mu fakt už nebude pomoci. Tomu však nevěřím...
Doufám, že se moc lidí co čte diskuzi nenechá vtáhnout do té odevzdané a depresivní nálady, jak je vše ztraceno. Není! Místo toho doufám, že pošlou pár korun organizacím, které zajišťují, že zde budoucím generacím necháme planetu, ve které slovo divočina nebude pouze relikt minulosti.
Odpovědět
V Jižní Americe je malá hustota zalidnění a zároveň i malá porodnost. Brazílie nebo Kolumbie jsou na úrovni ČR (1,7), zbytek států s pralesem je blízko oné magické hranice 2,1 s klesající tendencí. Lidský tlak tam tedy nebude růst, ale postupně spíše klesat. Navíc stále zbývají MILIONY km2 neporušeného lesa s enormně rychlou přirozenou regenerací na již odlesněných plochách! Stačí mu dát prostor... jako u nás. Jestli s těmito kartami dokáže lidstvo Amazonský prales stejně zničit, pak mu fakt už nebude pomoci. Tomu však nevěřím...
Doufám, že se moc lidí co čte diskuzi nenechá vtáhnout do té odevzdané a depresivní nálady, jak je vše ztraceno. Není! Místo toho doufám, že pošlou pár korun organizacím, které zajišťují, že zde budoucím generacím necháme planetu, ve které slovo divočina nebude pouze relikt minulosti.
Karel Zvářal
28.11.2022 20:27 Reaguje na Slovan"Většina Amazonského pralesa přežije, pokud si tamní obyvatelé nebudou..." Tó jóó... Na těch pár křováků pošlou profíky a bude klid.
Je něco, jako nadnárodní monopoly, které zde mají rozjetý skvělý biznis. Dokud bude o štěpku, sóju, hovězí aj. zájem, poběží vše ve starých kolejích. Lula prošel s odřenými boltci, musel by mít silného následovníka, aby trend zachování Amazonie vydržel. Jestli bude E pokrytecky něco hlásat a současně ve velkém kupovat levné produkty, nevěřím v náhlé prozření nenažrané oligarchie.
Odpovědět
Je něco, jako nadnárodní monopoly, které zde mají rozjetý skvělý biznis. Dokud bude o štěpku, sóju, hovězí aj. zájem, poběží vše ve starých kolejích. Lula prošel s odřenými boltci, musel by mít silného následovníka, aby trend zachování Amazonie vydržel. Jestli bude E pokrytecky něco hlásat a současně ve velkém kupovat levné produkty, nevěřím v náhlé prozření nenažrané oligarchie.
Sl
Slovan
28.11.2022 22:24 Reaguje na Karel ZvářalA takhle to dopadá, když se někdo z nudy moc dívá na filmy a zároveň uvěří, že je to realita.
Existují zákony a zrovna v Brazílii je vymáhá hlavně Ibama a federální policie. Žádná anarchie tam neexistuje. Oni to odlesňování totiž provádí především samotní Brazilští (a jiní) zemědělci, ne žádná skoro drogová mafie s poloarmádou, jak si tu každý druhý naivně myslí. Zastavit to lze docela jednoduše, stačí k tomu politická vůle (zákony). Upozorňují na to ostatně lidé, kteří se ochraně Amazonie věnují na místě. Takže tak...
Odpovědět
Existují zákony a zrovna v Brazílii je vymáhá hlavně Ibama a federální policie. Žádná anarchie tam neexistuje. Oni to odlesňování totiž provádí především samotní Brazilští (a jiní) zemědělci, ne žádná skoro drogová mafie s poloarmádou, jak si tu každý druhý naivně myslí. Zastavit to lze docela jednoduše, stačí k tomu politická vůle (zákony). Upozorňují na to ostatně lidé, kteří se ochraně Amazonie věnují na místě. Takže tak...
Karel Zvářal
29.11.2022 05:05 Reaguje na SlovanKlimatická změna není zdaleka jen o Brazílii, i když k ní se (novinářské) zraky upínají asi nejvíce. Miliony km2 zmizelých deštných pralesů za posledních několik dekád, k tomu vysušení močálů, odvodnění a následná degradace půdy... To vše v průmyslovém měřítku. A pokud je někdo je tak slepý, že mu nic neříkají záběry z termokamery a čísla kolem nich (bylo opakovaně předkládáno za podivného ticha), a vše se točí jen kolem jednoho tématu, tak to nakonec dopadne tak, jak si lidstvo zaslouží. Těch pár PR článečků, jak "vracíme vodu přírodě", to nemá šanci zvrátit.
Odpovědět
Sl
Slovan
29.11.2022 11:07 Reaguje na Karel ZvářalAle já nepopírám, že se to dělo a mnohde i děje (byť to nebudou miliony km2). Bylo ztraceno mnoho, ale mnoho zde stále je a to musí být ztraceno také? Místo neustálého “breku” by každý mohl podpořit nějakou organizaci která se tomu reálně věnuje na místě. Pokud se člověk podívá na realitu, bylo odlesněno 18% Amazonie, takže 82% zde stále je. To jsou miliony km2, ale tady se člověk dozví, že se to zachránit nedá…
Že se ty věci snažím obecně vnímat jinak, pozitivněji, mi došlo, ale tohle je dost zvláštní.
Odpovědět
Že se ty věci snažím obecně vnímat jinak, pozitivněji, mi došlo, ale tohle je dost zvláštní.
BM
Břetislav Machaček
1.12.2022 09:36 Reaguje na SlovanUmíte vysvětlit, proč ti brazilští zemědělci likvidují
ty pralesy? Já vám odpovím! Nemají jiný zdroj obživy
než produkovat ty potraviny a čím více hladových krků, tím více vykáceného lesa. To je ten Lula postřílí, aby neprodávali zemědělskou produkci z vykácených pralesů a nebo nepěstovali potraviny
ani pro své rodiny? Zakázat kácení lze zákonem,
ale zakázat jíst ho bude stát prezidentské křeslo.
Odpovědět
ty pralesy? Já vám odpovím! Nemají jiný zdroj obživy
než produkovat ty potraviny a čím více hladových krků, tím více vykáceného lesa. To je ten Lula postřílí, aby neprodávali zemědělskou produkci z vykácených pralesů a nebo nepěstovali potraviny
ani pro své rodiny? Zakázat kácení lze zákonem,
ale zakázat jíst ho bude stát prezidentské křeslo.
PH
Pavel Hanzl
2.12.2022 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekÁle mají, vůbec se nebojte. Zemědělství tam dává dobré výnosy a les kácí jenom na kšeft. Především pro oligarchii.
Odpovědět
Sl
Slovan
4.12.2022 16:11 Reaguje na Břetislav MachačekTak ještě jednou pro ty pomalejší…
Příležitost dělá zloděje (to platí všude, i u nás). Pokud bude vláda i samotný prezident země odlesňování podporovat, zredukuje kvůli tomu i zákony na ochranu přírody, pak toho mnozí bohužel využijí dokud to jde. O ničem jiném to totiž není, proto se to zredukovat už jednou povedlo a povede znovu - když bude politická vůle a bude znovu fungovat vymáhání práva. Ale s vámi je takhle diskuze vlastně zbytečná - pojedete si furt tu svoji nesmyslnou písničku pořád dokola tak jako u všeho ostatního.
Odpovědět
Příležitost dělá zloděje (to platí všude, i u nás). Pokud bude vláda i samotný prezident země odlesňování podporovat, zredukuje kvůli tomu i zákony na ochranu přírody, pak toho mnozí bohužel využijí dokud to jde. O ničem jiném to totiž není, proto se to zredukovat už jednou povedlo a povede znovu - když bude politická vůle a bude znovu fungovat vymáhání práva. Ale s vámi je takhle diskuze vlastně zbytečná - pojedete si furt tu svoji nesmyslnou písničku pořád dokola tak jako u všeho ostatního.
MZ
Miloš Zahradník
28.11.2022 20:21Jakou cenu ma "resit" na ekolistu problemy Amazonie? Na seriozni urovni to chtel naposled udelat Jan Antonin Bata, ktery pod vlivem expansivni politiky nacistickeho Nemecka navrhoval koncem 30 let minuleho stoleti prestehovat Ceskoslovenskou republiku do Argentiny (coz tedy neni primo Amazonie ale je to pomerne blizko ;)
My Cesi si neumime vladnout sami sobe (citat A.H. ale v tomto mel v podstate pravdu) a mame "resit" politiku Brazilie?
Smysl by mel podrobnejsi vseobecne vzdelavaci clanek na tema, jak se vyvijela Amazonie rekneme v tech poslednich 20 000 letech po ustupu posledni ledove doby. Bohuzel v Amazonii na rozdil od Antarktidy ci Gronska nejsou zadne ledovce, kde by byl klimat poslednich tisicileti tak dobre zaznamenan ale existuji zrejme urcita "proxy" data (z nichz muzeme usuzovat na vyvoj tohoto uzemi). Ktera to jsou vlastne?
Odpovědět
My Cesi si neumime vladnout sami sobe (citat A.H. ale v tomto mel v podstate pravdu) a mame "resit" politiku Brazilie?
Smysl by mel podrobnejsi vseobecne vzdelavaci clanek na tema, jak se vyvijela Amazonie rekneme v tech poslednich 20 000 letech po ustupu posledni ledove doby. Bohuzel v Amazonii na rozdil od Antarktidy ci Gronska nejsou zadne ledovce, kde by byl klimat poslednich tisicileti tak dobre zaznamenan ale existuji zrejme urcita "proxy" data (z nichz muzeme usuzovat na vyvoj tohoto uzemi). Ktera to jsou vlastne?
HH
Honza Honza
29.11.2022 06:56Tento výborný článek ukazuje, jak je důležitá normální pestrá zavodněná krajina, o což bychom měli všichni usilovat ve všech zemích, přizpůsobit tomu lesnictví, zemědělství ale i průmysl a stavitelství, každý může přispět i u svého RD. Zároveň ukazuje, jak jsou zavádějící všechny teorie, komentáře- každý komentář je zajímavý, ale vede-li pryč od tohoto nezpochybnitelného poznatku, je nesprávný.
Co potřebujeme: pestrý les ve všech patrech, močály, vodní plochy, zadržování vody, keřoviny, remízky, hodně organické hmoty. Zároveň i produkci dřeva, zemědělských plodin. Hospodáři- lesníci, zemědělci musí něco obětovat ve prospěch přírody, uvolňovat půdu pro vodu, keřoviny, remízky, pestrou krajinu, ponechávat stromy na pasekách, nechat ležet stromy na zemi. Ale produkce potravin, dřeva musí být zachována, nelze všude mít prales. Musí se zasahovat proti škůdcům. Nejdůležitější je zadržovat vodu- i kolem staveb, v průmyslu, u RD. I když nedosáhneme parametrů pralesa, ale zadržíme vodu, je postup správný.
Všichni by se tomuto cílu měli přizpůsobit, včetně ekologů, ochránců přírody- i v národních parcích vykácet stromy kolem močálů, zvýšit hráze, zrušit meliorace, meliorační příkopy. Více zavodnit i současný les v národním parku. Lesníci musí něco udělat, jako je v nár.parku- nechat část stromů ležet, vytvářet kouty v lese podobné pralesu a přírodovědci by si neměli hrát na jediné správné spasitele přírody- pokud se odchýlí od předpokladu v úvodu mé úvahy, je jejich postup nesprávný. Proti škůdcům, požáru je třeba (je pro přírodu lépe) zasáhnout včas, radovat se, jak se příroda znovu sama bez zásahu člověka obnoví, že člověk nemá do přírody vůbec zasahovat, není podle mně nejsprávnější metoda.
Odpovědět
Co potřebujeme: pestrý les ve všech patrech, močály, vodní plochy, zadržování vody, keřoviny, remízky, hodně organické hmoty. Zároveň i produkci dřeva, zemědělských plodin. Hospodáři- lesníci, zemědělci musí něco obětovat ve prospěch přírody, uvolňovat půdu pro vodu, keřoviny, remízky, pestrou krajinu, ponechávat stromy na pasekách, nechat ležet stromy na zemi. Ale produkce potravin, dřeva musí být zachována, nelze všude mít prales. Musí se zasahovat proti škůdcům. Nejdůležitější je zadržovat vodu- i kolem staveb, v průmyslu, u RD. I když nedosáhneme parametrů pralesa, ale zadržíme vodu, je postup správný.
Všichni by se tomuto cílu měli přizpůsobit, včetně ekologů, ochránců přírody- i v národních parcích vykácet stromy kolem močálů, zvýšit hráze, zrušit meliorace, meliorační příkopy. Více zavodnit i současný les v národním parku. Lesníci musí něco udělat, jako je v nár.parku- nechat část stromů ležet, vytvářet kouty v lese podobné pralesu a přírodovědci by si neměli hrát na jediné správné spasitele přírody- pokud se odchýlí od předpokladu v úvodu mé úvahy, je jejich postup nesprávný. Proti škůdcům, požáru je třeba (je pro přírodu lépe) zasáhnout včas, radovat se, jak se příroda znovu sama bez zásahu člověka obnoví, že člověk nemá do přírody vůbec zasahovat, není podle mně nejsprávnější metoda.
SV
Slavomil Vinkler
29.11.2022 18:31 Reaguje na Honza HonzaA dřevo budete brát v Kongu nebo Amazonii?
Odpovědět
HH
Honza Honza
29.11.2022 19:39 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji za poznámku, ale text jste vůbec nepochopil. Naopak: lesy musí být přehuštěny, zemědělci musí obětovat část méně kvalitních polí na lesíky, lesníci by měli omezit býložravce,aby vyrostli nové stromy a aby vznikl přehuštěný smíšený les. V lesích by měly být ostrovy téměř neudržovaného - tj. přehuštěného pralesa, z něho ale dřevo je možno také odebírat. Dřeva by mělo být více než dnes, ale bude to jednoznačně méně kvalitní dřevo. Pokud by to lesníci a zemědělci neudělali, neuvolnili půdu pro močály, nezadržovaly vodu, tak jim lesy uschnou a nebudou mít vůbec nic, jako v té Amazonii. Monokulturu smrku jim také časem kompletně sežere kůrovec. Že pak není dřevo, je jedna věc, ale že trpí životní prostředí, není voda, příroda degraduje, je věc druhá. Aby to všechno vzniklo, netačí, že si to jen přejeme, musíme lesníkům (a zemědělcům) vytvořit podmínky, aby to dělali a aby se jim to vyplatilo- tj. odebírat málo kvalitní dřevo. Proto zákaz topení dřevem je v důsledku proti přírodě.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.11.2022 06:39 Reaguje na Honza HonzaJeště poznámka k absurditě reakce pana SV: vždyť i u nás se může teplota zvyšovat, snižovat se podzemní voda, stromy postupně usychat, měnit se na typ savany nebo přímořských olivovníků až vznikne krajina podobná vykácenému lesu v Amazonii.
Z bohatého lesa do situace, kde nic neroste, jen chumáče suché trávy a olivovníky. A vy nesmyslně reagujete: kde budeme brát dřevo!!
Odpovědět
Z bohatého lesa do situace, kde nic neroste, jen chumáče suché trávy a olivovníky. A vy nesmyslně reagujete: kde budeme brát dřevo!!
JD
Jindřich Duras
29.11.2022 10:47Jojo, bod zvratu. Ten jde testovat i na rybníce a tak, platí pro většinu ekosystémů. Pořád fungují víceméně stejně, vzdor všem zásahům...a najednou se změní a všechno je jinak...a nejde to (bez ukrutného úsilí a někdy vůbec) zpátky. S tímhle pravidlem by bylo fajn počítat všude.
Odpovědět
va
vaber
30.11.2022 09:01 Reaguje na Jindřich Durasje to jako když valíte kouli do kopce,
musíte dodávat energii nebo třeba nečistoty do atmosféry a stejně je změna minimální, zdá se bezvýznamná
a když dosáhnete vrcholu nemusíte dodávat žádnou energii nebo nečistoty a systém se hroutí
tak se chová živý organizmus a naše planeta živý organizmus je
Odpovědět
musíte dodávat energii nebo třeba nečistoty do atmosféry a stejně je změna minimální, zdá se bezvýznamná
a když dosáhnete vrcholu nemusíte dodávat žádnou energii nebo nečistoty a systém se hroutí
tak se chová živý organizmus a naše planeta živý organizmus je
RP
Radim Polášek
30.11.2022 09:16"Vypnutím" amazonského pralesa se z hlediska emisí CO2 na území Amazonie nestane téměř nic. Prakticky veškerá biomasa amazonského pralesa (i jiných pralesů), do které se ukládá CO2 se po odumření díky tropickému horku a vlhku rozloží. Drobná biomasa, listí, drobné větve v řádu jednotek měsíců, silné dřevo tropických stromů asi v řádu nižších jednotek let. A vázaný CO2 se tak opět uvolní do ovzduší. Pouze malé procento biomasy amazonského pralesa se vyhne rychlému rozkladu. To dřevo, které spadne do toku Amazonky a bude říčním proudem doneseno do atlantského oceánu, kde klesne na dostatečně hluboké dno a bude překryto dostatečně silnou vrstvou dalších sedimentů, kde potom může zůstávat stovky miliónů let. Další malá část biomasy se může ponořit na dno místních amazonských jezer a zase být překryta dalšími sedimenty. Kde může vydržet do doby, až jezera zmizí a sedimentované vrstvy ze dna jezer se opět začnou odkrývat vodní nebo větrnou erozí. To může trvat desítky let, ale stejně tak geologické epochy.
Co se "vypnutím" - zničením amazonského pralesa změní, bude vodní koloběh toho regionu. V současné době díky velmi vysokému výparu z amazonského pralesa jsou tyto plochy výparem silně ochlazovány a proto vytvářejí po celé ploše tropického pralesa vhodné prostředí pro vznik silných srážek neboli silně vychytávají vlhkost, která se do ovzduší dostává nad Atlantským oceánem. Voda se tak nad Amazonií, hlavně v době dešťů mnohonásobně vypařuje a vzápětí vrací ve formě četných silných deštů. Vykácením amazonského pralesa se tyto srážky nad územím Amazonie omezí. Při velmi silném vykácení může ve vnitrozemí Amazonie na vyvýšených místech docházet až k nedostatku vody a z tohoto důvodu k omezování zemědělství. Může se stát ale i opačný jev a sice že větry obsahující vláhu z oceánu, pokud nespadne nad územím Amazonie, mohou dosáhnout z východu až na pohoří Andy a ve větší míře přínést vláhu ny vysušené andské náhorní plošiny.
Pokud bude v Amazonii docházet k velmi silnému vykácení amazonských pralesů a tím až ke vzniku polopouštních a pouštních oblastí a silné větrné erozi, může to naopak přispět k výrazně vyššímu pohlcování CO2 ze vzduchu a k emisim kyslíku. Prach z Amazonie zvednutý do ovzduší totiž bude dopadat taky do oceánů, kde přinese živiny do svrchní vodní vrstvy a přispěje zde k rozvoji organismů typu řas a sinic vázajících cO2 a produkujících kyslík. Biomasa vytvořená těmito organismy bude na geologické věky spolehlivě uložena na dna oceánů do sedimentů a výsledná kyslíková bilance tak bude kladná.
Odpovědět
Co se "vypnutím" - zničením amazonského pralesa změní, bude vodní koloběh toho regionu. V současné době díky velmi vysokému výparu z amazonského pralesa jsou tyto plochy výparem silně ochlazovány a proto vytvářejí po celé ploše tropického pralesa vhodné prostředí pro vznik silných srážek neboli silně vychytávají vlhkost, která se do ovzduší dostává nad Atlantským oceánem. Voda se tak nad Amazonií, hlavně v době dešťů mnohonásobně vypařuje a vzápětí vrací ve formě četných silných deštů. Vykácením amazonského pralesa se tyto srážky nad územím Amazonie omezí. Při velmi silném vykácení může ve vnitrozemí Amazonie na vyvýšených místech docházet až k nedostatku vody a z tohoto důvodu k omezování zemědělství. Může se stát ale i opačný jev a sice že větry obsahující vláhu z oceánu, pokud nespadne nad územím Amazonie, mohou dosáhnout z východu až na pohoří Andy a ve větší míře přínést vláhu ny vysušené andské náhorní plošiny.
Pokud bude v Amazonii docházet k velmi silnému vykácení amazonských pralesů a tím až ke vzniku polopouštních a pouštních oblastí a silné větrné erozi, může to naopak přispět k výrazně vyššímu pohlcování CO2 ze vzduchu a k emisim kyslíku. Prach z Amazonie zvednutý do ovzduší totiž bude dopadat taky do oceánů, kde přinese živiny do svrchní vodní vrstvy a přispěje zde k rozvoji organismů typu řas a sinic vázajících cO2 a produkujících kyslík. Biomasa vytvořená těmito organismy bude na geologické věky spolehlivě uložena na dna oceánů do sedimentů a výsledná kyslíková bilance tak bude kladná.
JH
JH
30.11.2022 09:30 Reaguje na Radim PolášekMyslíte, že když se veškerá biomasa rozloží za vzniku CO2 tak to neovlivní emise CO2?
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.11.2022 12:18 Reaguje na JHNěkdy, ne hned, vznikne CO2 a spotřebuje se, proto se těm vytrvalým přeměnám nadává koloběhy, víc než emise.
Odpovědět
JH
JH
2.12.2022 12:10 Reaguje na Jarka O.Když vypnete prales, tak se všechno co z něj zbude začne rozkládat za vzniku CO2, což emise celkem určitě zvýší. V tomto případě by asi koloběh úplně nefungoval.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.11.2022 12:18 Reaguje na Radim PolášekAno, a výsledkem ukládání biomasy bude plyn, rašelina, uhlí, ropa, které se jednou zase dostanou do oběhu někde jinde na planetě.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.11.2022 19:15 Reaguje na Jarka O.Rašelina v Amazonii nejspíš ne, protože za těch vysokých teplot mechanismy rašelinění myslím nefungují. Ale může to být nejdřív hmota typu našeho hnědého uhlí nebo lignitu, po nějakých milionech let a po desítkách miliónů let něco jako černé uhlí. Ovšem nejvíc to asi budou "obyčejné" anorganické sedimenty typu jílovců, pískovců atd s malým obsahem uhlíku. A někde v nějaké pro plyny nepropustné kapse nashromážděný zemní plyn. A pokud to půjde hlouběji do země, tak to pod vlivem vysokého tlaku a teploty projde přeměnou, atomy vodíku a kyslíku coby voda uniknou jako těkavá kapalina či plyny a zbydou pouze tekuté uhlovodíky coby ropa přemístěné s plyny pod tlakem prasklinami v hornině do nepropustných kapes - budoucích ložisek ropy. Uhlík pak zůstane a pod tou vysokou teplotou se překrystaluje v grafit. Případně celá hornina se vysokou teplotou a tlakem přemění na přeměněnou horninu. Těkavé složky jako voda nebo oxid uhličitý se z horniny uvolní, chemické složení horniny se změní na bezvodé křemičitany a oxidy, ty během těch miliónů let za vysokých teplot vytvoří v hornině velké nebo menší krystaly příslušných nerostů a rud včetně drobných koncentrací toho grafitu v hornině.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.11.2022 09:58Důležitý je fakt, že 50 % deště v Amazonii pochází z odparu v oceánech a vrací se Amazonkou zpět a 50 % je recyklováno malým vodním cyklem. To si může člověk lehce spočítat ze srážkových úhrnů v povodí Amazonky a jejího odtoku do oceánu. Říkat, že se kapka otočí 6x je tedy zavádějící.
Mluvit o plících planety - to je zjevně další blud. Množství biomasy je v pralese ustáleno a co tam naroste, tak se rozloží.
Spojovat odlesňování s těžbou dřeva je další nesmysl. Těžit dřevo a využívat je na stavbách je nejúčinnější způsob, jak přinutit deštný prales, aby fungoval jako plíce planety, a dá lidem práci. Jde o to, aby se deštný prales začal používat jako trvale udržitelný hospodářšký les dávající značný užitek pro místní obyvatelstvo.
Odpovědět
Mluvit o plících planety - to je zjevně další blud. Množství biomasy je v pralese ustáleno a co tam naroste, tak se rozloží.
Spojovat odlesňování s těžbou dřeva je další nesmysl. Těžit dřevo a využívat je na stavbách je nejúčinnější způsob, jak přinutit deštný prales, aby fungoval jako plíce planety, a dá lidem práci. Jde o to, aby se deštný prales začal používat jako trvale udržitelný hospodářšký les dávající značný užitek pro místní obyvatelstvo.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:07 Reaguje na Jiří SvobodaVytloukáte "blud" bludem. V A. prší z vody vypařené v místě, nikoliv jen z té donesené z oceánu.
A přestaňte vše cpát do vzorečků. Plíce, kromě toho, že okysličují, též ochlazují. Vypařená voda v oblacích kondenzuje, a OCHLAZENÁ padá k zemi, čímž ji ochlazuje. Když se nemá co odpařovat (z pastvin odteče), je to jako vypnutá klimatizace.
Odpovědět
A přestaňte vše cpát do vzorečků. Plíce, kromě toho, že okysličují, též ochlazují. Vypařená voda v oblacích kondenzuje, a OCHLAZENÁ padá k zemi, čímž ji ochlazuje. Když se nemá co odpařovat (z pastvin odteče), je to jako vypnutá klimatizace.
RP
Radim Polášek
30.11.2022 19:35 Reaguje na Karel ZvářalAmazonský prales nic neokysličuje, protože potom by za těch minimálně 500 let jeho existence musel být někde uložený ten uhlík který by okysličováním vznikal. Ten tam ale nikde není.
A ochlazování není způsobeno "kropením" studené dešťové vody shora, ale odpařováním vody z vegetace a z vodní hladiny a z vlhké amazonské půdy. Koloběh vody je v podstatě jenom přenos tepla z povrchu země ohřívané slunečními paprsky do atmosféry, přes kterou sluneční paprksky většinou procházejí a proto tam je výrazně nižší teplota.
Odpovědět
A ochlazování není způsobeno "kropením" studené dešťové vody shora, ale odpařováním vody z vegetace a z vodní hladiny a z vlhké amazonské půdy. Koloběh vody je v podstatě jenom přenos tepla z povrchu země ohřívané slunečními paprsky do atmosféry, přes kterou sluneční paprksky většinou procházejí a proto tam je výrazně nižší teplota.
RP
Karel Zvářal
30.11.2022 20:00Pane Polášku, v Amazonském pralese chybí uhlík? Znáte chem složení celulozy? Proč potom všichni bojují za jeho záchranu?
Odpařování, tj tvorba vodní páry, podporuje skleníkový efekt. Ale tím, že tam často prší, se tím deštěm z desetikilometrové výšky (o patřičné teplotě) prostředí ochlazuje. To je kompenzace, kterou třeba bezuhlíková Sahara či betonová megapole nemá.
Zapamatujte si, že voda je život, nikoliv (pod zemí) vázaný uhlík!
Odpovědět
Odpařování, tj tvorba vodní páry, podporuje skleníkový efekt. Ale tím, že tam často prší, se tím deštěm z desetikilometrové výšky (o patřičné teplotě) prostředí ochlazuje. To je kompenzace, kterou třeba bezuhlíková Sahara či betonová megapole nemá.
Zapamatujte si, že voda je život, nikoliv (pod zemí) vázaný uhlík!
SV
Slavomil Vinkler
3.12.2022 10:52Nechci tvrdit, že se nemají pralesy chránit. Ale v posledním výtisku ptačího světa je článek s názvem "Bezhlavé vysazování stromů ve stř. Evropě může i uškodit".
Úvodní myšlenka: dlouhodobé opakování mýtu o zelených plicích planety.- je to jako s obsahem železa ve špenátu. Lesy mají téměř nulovou bilanci kyslíku. Co vyrobí ve den, v noci prodýchají.
Odpovědět
Úvodní myšlenka: dlouhodobé opakování mýtu o zelených plicích planety.- je to jako s obsahem železa ve špenátu. Lesy mají téměř nulovou bilanci kyslíku. Co vyrobí ve den, v noci prodýchají.
