Co se stane, když vypneme amazonský prales?
Jenže tenhle idylický obrázek Amazonie se postupně mění. Ano, i v téhle části světa žijí lidé a i oni chtějí svůj blahobyt. Proto v amazonském deštném pralese ve velkém jede legální i nelegální těžba dřeva, které se pak vyváží do celého světa. Těžba dřeva přitom není jediný důvod, proč tropický deštný les rukou člověka mizí. Dalším důvodem je zemědělství. A je vlastně jedno, jestli se budeme bavit o rostlinné či živočišné výrobě. Stromy ve velkém z krajiny mizí a je jedno, co přijde po nich...
Odlesňování Amazonie tak jede naplno – a jak všichni víte, nedaří se ho zastavit. Obrovské, ale skutečně obrovské plochy lesa nenávratně mizí.
Amazonský deštný les se rozkládá/rozkládal na ploše přibližně 6 000 000 km2. Je tak obrovský, že kdybyste si odskočili na oběžnou dráhu Země, nedá se prostě přehlédnout. Jenže když v něm každou chvilkou pokácíte pár stromů, začne se zmenšovat... V současnosti vědecká obec odhaduje, že se lidstvu podařilo vykácet přibližně 18 % rozlohy Amazonského deštného pralesa.
Hádám, že pro spoustu z vás to nebude moc dramatické číslo. Člověk má tendenci si dopočíst, že přeci 82 % pralesa je stále ještě v pohodě. A to je strašně obrovská plocha. Jenže tahle pohoda platí jen do chvíle, než si vysvětlíme, jak je možné, že amazonský prales existuje.
Přečtěte si také |
Vratislav Santini: Omyly a iluze bělochů o životě amazonských indiánů. A vice versaKdyž se zas podíváte na rozlohu amazonského pralesa, všimnete si, že se nenachází jen v blízkosti oceánu, ale i v daleko ve vnitrozemí. Zatímco vysvětlit si srážky u obrovských vodních ploch je snadné, uvnitř kontinentu už to chce trochu trápení.
Touhle otázkou, jak vysvětlit bohaté dešťové srážky daleko od oceánu, se netrápíme v historii jako první. Napadla už spoustu lidí. A řada lidí věnovala fakt mraky energie na to, aby odpověď našla.
V 70. letech 20. století přišel brazilský vědec Enéas Salati na to, že četné srážky napříč Amazonií nejsou výsledkem na srážky bohatého klimatu rozprostírající se po velké části jižní Ameriky, ale něčeho jiného.
Na základě studia izotopů kyslíku ve vodě odhalil, že až 50 % veškeré vody, která v Amazonii spadne, je vlastně recyklátem. Tedy, že dolu na vegetaci padá ve velkém voda, kterou před tím vegetace poslala během vypařování do atmosféry. A tedy, že v Amazonii jede obrovský kolotoč vody.
Kořeny stromů na východním pobřeží Amazonie vytahují vodu z podzemí. Skrze listy a evaporaci ji posílají do atmosféry, kde se hromadí do doby, než vzniknou drobné kapičky v mračnech. Ty odnáší převládající větrné proudění směr západ a voda se tak dostává hlouběji do vnitrozemí.
Tam ve formě deště spadne, načež se dostane ke kořenům stromů, vypaří se a celý proces se neustále opakuje, až jednou narazí větry na hradbu vysokých And. Výzkumy naznačují, že v Amazonii může být jednotlivá kapička vody zrecyklována až šestkrát. Les tak umí předat vláhu na západ.
Jenže aby tohle fungovalo, potřebujete mít... hádejte co... stromy.
Jenže odlesňování tenhle vymazlený přírodní systém rozbijí. Stále větší plocha pastvin, polí, ale i kácení vzrostlých stromů způsobuje, že se části tropického deštného lesa stávají stále suššími. A nemusíme jít moc daleko do historie, abychom si připomněli, co sucho dokáže.
23. července 2022 jsme se o tom mohli všichni sami přesvědčit.
V oblasti tropického deštného lesa se začnou šířit požáry a sucho. Dva jezdci apokalypsy, kteří společně dokáží ničení Amazonie neskutečně urychlit. Kde dříve býval tropický les s nekonečným deštěm, tam najednou začne být o vodu nouze.
A to nás přivádí k termínu, který budu rád, když si po dnešku všichni zapamatujete. Bod zvratu klimatického systému. Věřte mi totiž, že ho za svůj život uslyšíte ještě hodně krát. Popravdě mnohem častěji, než nám všem bude milé.
Po dlouhé roky vědecká obec varuje, že bod zvratu Amazonského deštného pralesa leží někde v rozmezí 20 až 25 % vykácení jeho původního rozlohy. Když to uděláme, deštný prales má dle modelů ztratit schopnost přenášet vodu na velkou vzdálenost a většina pralesa následně sama zmizí.
A my jsme dle odhadů na 18 %.
Jak vypadá 18 % vykácené rozlohy Amazonie na satelitních datech a kde k vykácení došlo? To můžete vidět v následujícím tweetu:
To červeně je vykácený pic.twitter.com/AelrpCxzFg
— Dr. Vojta Blaza (@VojtisekBlaza) November 22, 2022
Co se dlouhé roky zdálo jen jako abstraktní diskuse, jestli náhodou nejsou tyhle modely cinklé a jestli fakt může něco tak obrovského, jako je amazonský deštný prales, začít "před očima" zmizet, se pro miliony lidí v Jižní Americe stává každodenní realitou.
Náš kout světa teď zaměstnává ruská agrese na Ukrajině, energetická krize, covid, pokles ekonomiky, nárůst populismu a nekonečné kulturní války, které tak rádi svými komentáři živíme na sociálních sítích. Jenže když nakouknete do části Jižní Ameriky, zjistíte, že tam je tématem sucho.
V některých částech Amazonie totiž přestalo pršet a miliony lidí čekají na "zázrak" v podobě příchodu dešťů. V kdysi na vodu bohaté Amazonii musí čekat na příjezd cisteren s pitnou vodou. Jejich život se obrací vzhůru nohama. Proč? Protože odlesňování.
Přečtěte si také |
Ohni musíte sebrat palivo, pak pozře sám sebe, líčí filmař, který točil o amazonských požárechOdlesňování totiž začalo narušovat koloběh, který dokázal do jejich regionu dostávat vláhu od oceánu. Ten zázrak v podobě návratů dešťů se hned tak nestane. Pro častější srážky totiž vymizely vhodné podmínky.
Postižené části amazonského deštného pralesa se mění. Před očima místních se z nich stávají vyprahlé savany. Tedy biom, ve kterém nekralují stromy, ale trávy.
Jak velká část Amazonie může být touto změnou postižena? Jak ukazují patřičné modely, oblast může být skutečně enormní.
Skutečně obrovská masa lidí se brzy ocitne v naprosto jiném prostředí, než ve kterém byla zvyklá žít. V prostředí, na které není místní infrastruktura optimalizována. Připraveno není ani zemědělství nebo průmysl. V kdysi vodou bohatém regionu bude sucho, a to často.
A to s sebou přinese další problémy.
Brazilská část Amazonie patří totiž už dnes k těm chudším regionům. Mnoho lidí zde žije na hraně přežití. Platí přitom, že pokud nevíte, co budete zítra jíst, moc vás netrápí, že za XY let bude oblast jen těžko obyvatelná. Je to mimo váš horizont uvažování.
Když nedávno proběhly v Brazílii prezidentské volby, v téhle části vyhrál jasně pravicový Jair Bolsonaro. Ano, ten politik, který ve velkém prosazoval rozvoj téhle části Brazílie a s tím spjaté odlesňování. Odlesňování, které tenhle šílený problém započalo...
Lidi totiž hlasovali pro politika, který jim sliboval práci a krátkodobé zlepšení jejich situace, jenže za cenu dlouhodobých a mnohem vážnějších problémů, který celý region postihnou (teda spíš už začaly postihovat).
Což je "obrázek", pro který nemusíme chodit daleko. Podobné typy politiků a političek totiž máme i v naší kotlině (i Evropě).
Když se dneska podíváte do některých částí Amazonie, nenajdete v nich deštný prales. Najdete vyschlou krajinu, která začíná ve velkém hořet. Sucho se začíná oblastí šířit jako mor a rozvracet prostředí, na kterém byly závislé životy milionu lidí. Můžeme sice doufat, že staronový prezident Brazílie, levicový Lula, trend narůstající rychlosti odlesňování Amazonie zvrátí.
Jenže je dost možné, že pro některé regiony už je pozdě. Dosáhly totiž svého bodu zvratu klimatického systému a začínají hledat novou "rovnováhu".
Tohle fakt nebylo optimistické čtení. Ale myslím si, že je prostě potřeba, aby se o tomhle i za současné situace v našich končinách mluvilo a uvědomovali jsme si, jak velký problém před námi v podobě globální změny klimatu vyrůstá.
Kdyby vás zajímalo, co s tím jako jednotlivec může člověk udělat. Popravdě nevím, ale přijde mi jako dobrý nápad jednat lokálně a například finančně podporovat kampaň Místo pro přírodu, která v ČR vykupuje vhodné pozemky a nechává je přírodě...
K sepsání tohoto textu mi byl inspirací naprosto mistrovsky sepsaný článek How the forest dies na webu Washington Post z klávesnice Terrence McCoy, který skutečně doporučuji přečíst. Člověk si u toho uvědomí velikost a sílu problému.
Více k tématu v češtině pak můžete najít třeba v textu Naděje pro amazonské létající řeky.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (108)
Miroslav Vinkler
28.11.2022 08:25První práce s názvem biotická pumpa, jejímž autorem je Anastasie Makarijeva a zesnulý Victor Gorškov, byla publikována v roce 2007, patnáct let po první zmínce o troposférických řekách.
Tato teorie představuje posun paradigmatu od geomechanického pohledu na dynamiku klimatu k zahrnutí biologie jako hnací síly klimatu.
Článek z roku 2022 uvádí čtyři uzly pro recyklaci zemské vlhkosti, Amazonskou pánev, konžský deštný prales, jižní Asii a indonéské souostroví. Zejména hydrologická dynamika Amazonské pánve je stále nejasná, ale ukazuje na pravdivost hypotézy biotické pumpy.
Pro zájemce o bližší seznámení :
https://www.bioticregulation.ru
U nás je zastáncem teorie biotické pumpy RNDr. Pokorný (Třeboň) , který na toto téma napsal řadu velice zajímavých článků.
Závěrem podotýkám, že tato teorie je v ostrém protikladu k názorům pestrého konglomerátu lidí sdružených kolem IPCC a jejich gryndýlovského chápání světa.
Petr Eliáš
28.11.2022 16:03 Reaguje na Miroslav VinklerAle tak zapomenu na to, že Makerijeva měla ve své práci z 2007 řadu chyb. A zapomenu i na to, že Pokorný na Ekolistu vyprávěl ,,pohádky,, (Pohádka o Šumavských Temelínech, atd. ale nejlepší byla ta jeho debata s ultrakomoušem Skálou na YT :-)).
Budu postupovat jako správný místní popírač. CO2 má minimální vliv na skleníkový efekt. Hlavním hráčem je vodní pára. Dle biotické pumpy vodní páry v atmosféře zákonitě ubývá. Hlavního skleníkáče tedy ubývá a proto se musí ochlazovat. Nebo snad ne?
Jarka O.
28.11.2022 19:25 Reaguje na Petr EliášKdyz se začne ochlazovat, tak ne všude ve stejné době. Opačný příklad: Např.ústup objemu grónského ledovce začal kolem r. 2000, ale udává se, že vliv na jeho max. rozlohu v 90.letech měla tepelná setrvačnost, klimatické podmínky 20.století a stále malá doba ledová před 150 lety.
Pavel Hanzl
2.12.2022 11:23 Reaguje na Petr EliášGalipoli Petr
28.11.2022 08:42Oněch dvacet procent, tvrdí Foley, je číslo biologicky i fyzikálně nemožné. Podle něj amazonský prales produkuje šest procent celosvětové roční produkce kyslíku, možná ještě méně. Ve výsledku je to však jedno, protože podobně jako jiné podobné ekosystémy, i amazonský prales téměř veškerý vyrobený kyslík i sám spotřebovává."
A ke kritice odlesňování... že to kritizují v zejména v Evropš, která svoje pralesy vykácela již dávno, nakupuje z Amazonie štěpku, soju, hovězí, tropická dřeva a další produkty je fakt pokrytecké.
Jaroslav Řezáč
28.11.2022 09:50 Reaguje na Galipoli PetrJaroslav Řezáč
28.11.2022 09:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
28.11.2022 10:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
28.11.2022 10:16 Reaguje na Slavomil Vinklerumí lidskou neutralitu ale museli by se ti, co jsou " přemnoženi" uzavřít do rezervace a silnější přežije.
Dokud nepocítí populačně explosivní oblasti jasné hranice, tak to nepochopí a to jde, jen když už se nic dovážet nebude, žádné potraviny z Ukrajiny a pod.
Oni se musí zhroutit do sebe, ne, že je bude pořád někdo dotovat jako "chudé" Afrika je chudobinec s 2 miliardama lidí, Indie a Čína další...
my ten chudobinec dotujeme a zaděláváme si na problémy, Evropa +,- populaci kontroluje jinde je exploze.
Na druhou stranu, aby Evropa nebyla zničena, musí si uvědomit i duševní potřeby a důležitost duševního zdraví.
Radim Polášek
30.11.2022 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerSoučasnými 8 miliardami lidí jsme totiž už až o 4 řády přelidněni. Vzhledem k přirozenému zařazení člověka do ekosystému planety coby vrcholového predátora lovce a sběrače, kdy biotopy planety unesly maximální počet lidí odhadem kolem 500 tisíc. Víc lovců a sběračů na zeměkouli být nemohlo, protože by jejich počet byl regulován nedostatkem potravy a dalších tehdejších zdrojů.
Přelom v zvětšování lidské populace nastal zhruba asi před 10 tisíci lety, kdy první m lovci a sběrači objevili provobytně pospolné zemědělství a tím možnost bez nebezpečí regulace počtu lidí hladomory zvýšit počet lidí na zeměkouli na první milióny a desetimilióny. A tak jak přicházely stále další objevy a vynálezy učiněné lidmi, objevovaly se na zeměkouli stále další niky, které umožňovaly rozšiřovat počet lidí na zeměkouli stále víc a víc.
A dnes to jen pokračuje dál. Když budeme mít stále další nové objevy a vynálezy, bude možné, aby se počty lidí stále zvětšovaly, bez nebezpečí hladomorů a dalších omezení. Perspektivní je dnes například pěstování potravy v uzavřenýczh prostorech místo na polích, hydroponické a akvakultury, osídlení dna moří, osídlení Zemi blízkého kosmu ...
Zastavme tuto inovační aktivitu a v krátké době skutečhně zaplníme všechny dostupné niky a počet lidí začne být regulován hladomory, epidemiemi a nepokoji. Vratme se technickou úrovní zpátky do nějaké předchozí epochy, třeba zeleným blázněním nebo radikálním islámem a rázem některé niky přestanou být pro lidstvo dostupné a na zeměkouli tak vznikne přelidnění, která bude velice rychle regulováno oněmi hladomory, epidemiemi a nepokoji.
Galipoli Petr
30.11.2022 16:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
28.11.2022 09:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
28.11.2022 10:18 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
28.11.2022 10:21 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
29.11.2022 18:23 Reaguje na vaberPetr
30.11.2022 09:21 Reaguje na Slavomil VinklerMamut byl několikatunový obr a nikdo by si ho jen tak nestěhoval "domů", a to ani po kouskách. Kvůli hmotnosti i kvůli tomu, že dřív neměli ledničky. Co s hromadou kazícího se masa, které je zdroj infekce a jen láká hmyz a šelmy? Vy byste to doma chtěl? A tahal byste se mnoho kilometrů divočinou s obří kostí desítky kilogramů těžkou, která vám vůbec na nic nebude? Mohlo to být obráceně. V příhodné době se skupina lidí přesunula za mamuty a pokud se jim podařilo nějakého ulovit, zůstali poblíž tak dlouho, dokud to šlo.
Dnes mizí například ptactvo a také nelze tvrdit, že ptáky lidé vybili. I s mamuty a ostatními velkými zvířaty je to jako vždy prostě a jednoduše souběh mnoha faktorů. A člověk je jen jedním z nich.
Těžko si představit, že sto tisíc lidí by vyhubilo velké druhy zvířat na několika kontinentech (Proč ne i ty menší? Navíc tu propagujete, že velké druhy zvířat měly krajinotvorný vliv, tedy by jich ve vašem světě muselo být obrovské množství).
Prostě celková změna podmínek a životního prostředí. Měnilo se klima, měnilo se počasí, měnila se flóra i fauna, takže i potrava, měnil se potravní řetězec, podmínky pro rozmnožování, stěhovali se lidé,...
Karel Zvářal
30.11.2022 09:49 Reaguje na PetrKdyž nebyli mamuti, naučili se lovit soby (vrhací oštěp, H. sapiens) a jejich maso ukládali do země. Tak jako později vyhubil střelnou zbraní pratura, zubra, tarpana aj.
Petr
30.11.2022 10:09 Reaguje na Karel ZvářalTaké udit a sušit velká množství masa je úkol velice obtížný a logisticky silně problémový. Jak a kde to uděláte, kam to pak dáte...
Zato menší zvíře řeší naopak všechny tyto problémy. Riziko pro tlupu fatální ztráty živitele minimální, problém co s úlovkem minimální, zapojí se celá rodiny a na několik dnů až týdnů vystaráno. Pohoda a pak znovu.
Malých zvířat všude spousty...
Určitá podobnost se dá vidět ve filmu Bohové musejí být šílení, kde Xixao říká: běž domů pro ostatní, nedaleko odtud jsem viděl mrtvého slona, bude hostina.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:15 Reaguje na PetrPetr
30.11.2022 10:20 Reaguje na Karel ZvářalLovci mamutů je termín značně komerčně zkreslený, hlavně pány Štorchem a Burianem, a televizí.
Petr
30.11.2022 10:33 Reaguje na PetrStejně jako vlkům neříkáme lovci bizonů a bizoni nejsou jejich hlavní potravou.Ano, nepochybně uloví i bizona, ale jen jako krajní variantu, když je všude kolem spousta mnohem snadnější kořisti. Jen hloupý predátor by si vybíral tu největší a nejnebezpečnější kořist. A predátoři nejsou hloupí.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:39 Reaguje na PetrKarel Zvářal
30.11.2022 11:22 Reaguje na PetrKdyž jste tak prudce inteligentní, proč jste nedoplnil tu "spoustu" velké fauny, které mají vlci k dispozici v prérii?
Co třeba loví vlci, když nejsou pižmoni? Tak se předveďte, hrdino!-)
Václav John
30.11.2022 15:54 Reaguje na PetrA k tomu jak by to zvládli - velmi elegantním i když dlouho přehlíženým vysvětlením je použití jedů. Pak stačí i velké zvíře jen lehce poranit oštěpy a jed práci dokončí. Podobně jedy doteď používají jihoameričtí indiáni, i když samozřejmě ne na megafaunu, ta už tam dávno nežije.
Petr
30.11.2022 11:17 Reaguje na Karel ZvářalOstatně, Indiáni taky přece nelovili a nejedli jen bizony. Občas nějakého ulovili, přesto jim lovci bizonů nikdo neříká.
Petr
30.11.2022 11:34 Reaguje na PetrKarel Zvářal
30.11.2022 11:40 Reaguje na PetrVidět, že pro někoho H. sapiens "musí platit pro všechny", i ty co mají papíry na hlavu:-)
Petr
30.11.2022 10:16 Reaguje na Karel ZvářalPetr
30.11.2022 10:24 Reaguje na Karel ZvářalPřidejte svoje konkrétní názory a argumenty, vyvraťte ty moje, vysvětlete jak a proč...
Karel Zvářal
30.11.2022 10:32 Reaguje na PetrZnali stezky, vykopali jámu/y a čekali, např. Bavíme se o člověku moudrém, nejdokonalejším a lstivém predátorovi, nikoliv měšťáčkovi od compu.
Petr
30.11.2022 10:43 Reaguje na Karel ZvářalVykopat jámu a čekat je dost vtipné. Použiju vaši metodu. Vykopal jste v životě něco většího než důlek na kuličky?
A jak dlouho by tam museli čekat? Týden, dva?
Myslím že opět máte před očima Burianovy kresby.
Ano, mohlo to tak i být. Ale jen zcela výjimečně a jako krajní varianta. Vykopat jámu (bez nářadí, jen klacky, kostmi a třeba parohy) je energeticky nesmírně náročné. I pro tlupu zcela vysilující.
V zimě nemyslitelné, v létě problémové. A časově náročné. Navíc pohybovat se něklik dní na zvířecí stezce je lovecký amatérismus.
Možná využít terénní příležitosti, nahnat slabý a nemocný kus někam, kde se nemůže dobře bránit (a tam tomu i pomoct třeba nějakým výkopem), to by očekával od inteligentního tvora.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:52 Reaguje na PetrPetr
30.11.2022 11:07 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.11.2022 11:29 Reaguje na PetrJarka O.
30.11.2022 12:12 Reaguje na PetrKarel Zvářal
30.11.2022 13:17 Reaguje na Jarka O.https://www.youtube.com/watch?v=rqUnNUYsf24
Jarka O.
30.11.2022 17:45 Reaguje na Karel ZvářalPetr
30.11.2022 14:16 Reaguje na Karel ZvářalPodobně to dělají i někteří zvířecí předátoři.
Radim Polášek
30.11.2022 10:35 Reaguje na PetrDnešní evidované a popsané archeologické nálezy jsou z tohoto pohledu už jenom ubohé paběrky.
A co se týká konzumace mamutů, člověk je mimo jiné taky mrchožrout. Ne nadarmo je člověk jedním z několika savců a ptáků vykazujících v žaludku nejvyšší obsah trávicích kyselin současně ničících choroboplodné zárodky z rozkládajícícho se masa. Pro tehdejšího člověka nebyl problém jíst toho mamuta třeba dlouhé týdny. Zvláště když si při úpravě masa pomohli ohněm.
Petr
30.11.2022 10:45 Reaguje na Radim PolášekDlouhé týdny si ale nejspíš neumíte představit ani vy.
Petr
30.11.2022 10:49 Reaguje na Petrvaber
28.11.2022 10:16 Reaguje na Galipoli Petrrozkládá vodu nebo CO2 nebo obojí, nebo jinak, z jakých sloučenin fotosyntéza uvolňuje kyslík,
udělal se jednoduchý pokus, v uzavřeném skleníku byly rostliny, změřila se procenta kyslíku a po osvícení rostlin začalo množství kyslíku stoupat, zcela evidentně, tak to fungovalo v laboratoři ,celá planeta je ovšem složitější
ani bilancování kyslíku na planetě člověk dobře nezná ,
Galipoli Petr
28.11.2022 10:41 Reaguje na vabervaber
29.11.2022 09:53 Reaguje na Galipoli Petrnedávno jsem viděl pořad který se zabýval novými objevy ve zkoumání fotosyntézy a zjistilo se že probíhají složité chemické reakce provázané ,díky různé energii fotonů, úzce s kvantavou fyzikou,
vladimír šmídl
7.3.2024 17:11 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
28.11.2022 09:15Slavomil Vinkler
28.11.2022 09:17 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
30.11.2022 10:16 Reaguje na Slavomil VinklerCo se týká Indiánů v Amazonii, je otázka, jak moc se svými tehdejšími nedokonalými nástroji dokázali bojovat s velmi agresívním amazonským pralesem. Vypalování pralesa, které lidé jinde ve velké míře používali, v Amazonii zřejmě nešlo kvůli velmi vysoké vlhkosti. Španělský konkvistador tuším De Soto sestoupil z dnešních ecuadorských And do Amazonské nížiny, tam postavil lodě a proplul Amazonkou až k ústí, viděl na březích Amazonky spousty indiánských měst. Ty indiánská města podle posledních teorií Španělé neúmyslně zničili rozšířením evropských nemocí. Což naznačuje, že ty města byly velice vratké systémy držící se v agresívním pralese pouze s velkým úsilím místních lidí a epidemie byla impulz k jejich opuštění.
Richard Vacek
28.11.2022 09:24Aby toto ale fungovalo, je potřeba, aby se lidi nemnožili jako kobylky a nepotřebovali další plochy pro svá sídla a pro svá pole. Za kontrolu porodnosti se ale nikdo k silnici, nebo uměleckému dílu nepřilepuje.
vaber
28.11.2022 09:54 Reaguje na Richard Vaceknejžádanější jsou ty nejvzácnější a nejmohutnější stromy pralesa, které rostou staletí a utvořily si kolem sebe vlastní prostor,
všichni víme jak vypadá vysázený les se stejně starými a velkými stromy
Richard Vacek
28.11.2022 10:21 Reaguje na vaberPetr
28.11.2022 18:36 Reaguje na Richard VacekNaším lesem se prožene průvan a vítr témeř bez omezení a odnese vlhký vzduch (vodu) pryč. V pralesovitém lese se nic takového neděje.
Ostatně, koukněte se na naše lesy a netřeba to popisovat, je to vidět na první pohled.
Miloš Zahradník
28.11.2022 20:10 Reaguje na PetrNaším lesem se prožene průvan a vítr témeř bez omezení a odnese vlhký vzduch (vodu) pryč. V pralesovitém lese se nic takového neděje
vaber
28.11.2022 09:47nejříve se udělá cesta a začnou mizet stromy kolem cest ,cesty se dál rozšiřují a mizí les kolem,
to by musel nový prezident začít likvidovat cesty
to ,že v Amazonii se voda několikrát vypaří a spadne se říká ,ale jsou i jiné oblasti planety s velkými lesy a tam to není tak zřejmé, nestačí jen stromy,
Slavomil Vinkler
28.11.2022 09:53 Reaguje na vaberMiroslav Vinkler
28.11.2022 10:25Bohužel mainstremy se věnují současnosti - Gréta, gryndýl - a na poučení z historie se nebere ohled. ( i díky matoucím Zprávám IPCC a jejich primitivně materialistickému pojetí světa )
Jarka O.
28.11.2022 10:54 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.infosperber.ch/wirtschaft/landwirtschaft/rumaeniens-holzmafia-holzt-die-letzten-urwaelder-ab/
Břetislav Machaček
28.11.2022 11:03lesy. Nedělejme z hospodářských lesů chráněné pralesy, aby se nemusely už
kácet ty stávající. Evropa jde cestou ždímání jiných zemí a hrou na EKO
doma s kritikou těch svých dodavatelů zboží a surovin. "Proč těžíte
pralesy"? Odpověď : " protože z nich kupujete dřevo, hovězí, sóju, olej"!
Zkusme to nekupovat a nebude důvod pralesy kácet! Jsme pokrytci a viníci
tohoto stavu a nikoliv ty národy a firmy kácející ty pralesy! Bez odbytu
není výroba, protože na sklad se netěží ani dřevo.
Slavomil Vinkler
28.11.2022 11:14 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.11.2022 19:17 Reaguje na Slavomil Vinkleri NP, když si to VŠEHOSCHOPNÍ odhlasují. Sleduji ty diskuse
o prázdné pokladně, kterou nemá kdo plnit a opravdu se bojím
toho rozprodeje, který by mohl skončit totální devastací a
nebo zákazem vstupu do soukromého lesa. Není problém zákon té "většině" zvolené třetinou možných voličů odhlasovat!
Takový zákon a prodej lesů by měl být předmětem referenda
i s popisem následků aplikace takového zákona.
Slavomil Vinkler
28.11.2022 19:41 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
30.11.2022 10:38 Reaguje na Slavomil Vinklera prohlasuji i to, co by mi neprošlo, když bych
měl naději vyhrát příští volby. Budeme se ještě
divit, co se dá rozprodat kamarádům a sponzorům,
kterým to slíbili a kteří potřebují zhodnotit
finance, které je nejlépe uložit do nemovitostí!
Radim Polášek
30.11.2022 10:24 Reaguje na Slavomil VinklerPřitom i mimoprodukční funce lesa plní správně udržovný les mnohem lépe než takzvaný bezzásahový les, kde kolikrát původně udržovaný les se vyvine do bezzásahové podoby místního trávníku s občasným stromem.
Petr
28.11.2022 18:27A vysvětlení proč u nás máme sucho.
Protože jsme si lesy vykáceli.
Ale stejně to nikoho nezajímá. Nikdo nechce slyšet, že abychom se vedra a sucha zbavili, musíme lesy zase obnovit. Jiná cesta není. Opravdu není.
Amazonský prales mi silně připomíná americké bizony. Pojďme si trochu zastřílet. Vždyť jich je tolik, to se ani nepozná...
Lidé jsou nepoučitelní. Jsou prostě ještě příliš hloupí na to, aby se dokázali poučit z vlastních chyb. Hlupáci s moderní technikou. Strašná kombinace.
Katka Pazderů
28.11.2022 20:04 Reaguje na PetrMiloš Zahradník
28.11.2022 20:13 Reaguje na PetrA vysvětlení proč u nás máme sucho. Protože jsme si lesy vykáceli.
Petr
28.11.2022 20:45 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
28.11.2022 21:13 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
29.11.2022 18:28 Reaguje na PetrPetr
30.11.2022 09:30 Reaguje na Slavomil VinklerTo je celé.
Karel Zvářal
30.11.2022 09:54 Reaguje na PetrPetr
30.11.2022 09:36 Reaguje na Slavomil VinklerUž je to srozumitelnější?
Slovan
28.11.2022 19:51V Jižní Americe je malá hustota zalidnění a zároveň i malá porodnost. Brazílie nebo Kolumbie jsou na úrovni ČR (1,7), zbytek států s pralesem je blízko oné magické hranice 2,1 s klesající tendencí. Lidský tlak tam tedy nebude růst, ale postupně spíše klesat. Navíc stále zbývají MILIONY km2 neporušeného lesa s enormně rychlou přirozenou regenerací na již odlesněných plochách! Stačí mu dát prostor... jako u nás. Jestli s těmito kartami dokáže lidstvo Amazonský prales stejně zničit, pak mu fakt už nebude pomoci. Tomu však nevěřím...
Doufám, že se moc lidí co čte diskuzi nenechá vtáhnout do té odevzdané a depresivní nálady, jak je vše ztraceno. Není! Místo toho doufám, že pošlou pár korun organizacím, které zajišťují, že zde budoucím generacím necháme planetu, ve které slovo divočina nebude pouze relikt minulosti.
Karel Zvářal
28.11.2022 20:27 Reaguje na SlovanJe něco, jako nadnárodní monopoly, které zde mají rozjetý skvělý biznis. Dokud bude o štěpku, sóju, hovězí aj. zájem, poběží vše ve starých kolejích. Lula prošel s odřenými boltci, musel by mít silného následovníka, aby trend zachování Amazonie vydržel. Jestli bude E pokrytecky něco hlásat a současně ve velkém kupovat levné produkty, nevěřím v náhlé prozření nenažrané oligarchie.
Slovan
28.11.2022 22:24 Reaguje na Karel ZvářalExistují zákony a zrovna v Brazílii je vymáhá hlavně Ibama a federální policie. Žádná anarchie tam neexistuje. Oni to odlesňování totiž provádí především samotní Brazilští (a jiní) zemědělci, ne žádná skoro drogová mafie s poloarmádou, jak si tu každý druhý naivně myslí. Zastavit to lze docela jednoduše, stačí k tomu politická vůle (zákony). Upozorňují na to ostatně lidé, kteří se ochraně Amazonie věnují na místě. Takže tak...
Karel Zvářal
29.11.2022 05:05 Reaguje na SlovanSlovan
29.11.2022 11:07 Reaguje na Karel ZvářalŽe se ty věci snažím obecně vnímat jinak, pozitivněji, mi došlo, ale tohle je dost zvláštní.
Břetislav Machaček
1.12.2022 09:36 Reaguje na Slovanty pralesy? Já vám odpovím! Nemají jiný zdroj obživy
než produkovat ty potraviny a čím více hladových krků, tím více vykáceného lesa. To je ten Lula postřílí, aby neprodávali zemědělskou produkci z vykácených pralesů a nebo nepěstovali potraviny
ani pro své rodiny? Zakázat kácení lze zákonem,
ale zakázat jíst ho bude stát prezidentské křeslo.
Pavel Hanzl
2.12.2022 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekSlovan
4.12.2022 16:11 Reaguje na Břetislav MachačekPříležitost dělá zloděje (to platí všude, i u nás). Pokud bude vláda i samotný prezident země odlesňování podporovat, zredukuje kvůli tomu i zákony na ochranu přírody, pak toho mnozí bohužel využijí dokud to jde. O ničem jiném to totiž není, proto se to zredukovat už jednou povedlo a povede znovu - když bude politická vůle a bude znovu fungovat vymáhání práva. Ale s vámi je takhle diskuze vlastně zbytečná - pojedete si furt tu svoji nesmyslnou písničku pořád dokola tak jako u všeho ostatního.
Miloš Zahradník
28.11.2022 20:21My Cesi si neumime vladnout sami sobe (citat A.H. ale v tomto mel v podstate pravdu) a mame "resit" politiku Brazilie?
Smysl by mel podrobnejsi vseobecne vzdelavaci clanek na tema, jak se vyvijela Amazonie rekneme v tech poslednich 20 000 letech po ustupu posledni ledove doby. Bohuzel v Amazonii na rozdil od Antarktidy ci Gronska nejsou zadne ledovce, kde by byl klimat poslednich tisicileti tak dobre zaznamenan ale existuji zrejme urcita "proxy" data (z nichz muzeme usuzovat na vyvoj tohoto uzemi). Ktera to jsou vlastne?
Honza Honza
29.11.2022 06:56Co potřebujeme: pestrý les ve všech patrech, močály, vodní plochy, zadržování vody, keřoviny, remízky, hodně organické hmoty. Zároveň i produkci dřeva, zemědělských plodin. Hospodáři- lesníci, zemědělci musí něco obětovat ve prospěch přírody, uvolňovat půdu pro vodu, keřoviny, remízky, pestrou krajinu, ponechávat stromy na pasekách, nechat ležet stromy na zemi. Ale produkce potravin, dřeva musí být zachována, nelze všude mít prales. Musí se zasahovat proti škůdcům. Nejdůležitější je zadržovat vodu- i kolem staveb, v průmyslu, u RD. I když nedosáhneme parametrů pralesa, ale zadržíme vodu, je postup správný.
Všichni by se tomuto cílu měli přizpůsobit, včetně ekologů, ochránců přírody- i v národních parcích vykácet stromy kolem močálů, zvýšit hráze, zrušit meliorace, meliorační příkopy. Více zavodnit i současný les v národním parku. Lesníci musí něco udělat, jako je v nár.parku- nechat část stromů ležet, vytvářet kouty v lese podobné pralesu a přírodovědci by si neměli hrát na jediné správné spasitele přírody- pokud se odchýlí od předpokladu v úvodu mé úvahy, je jejich postup nesprávný. Proti škůdcům, požáru je třeba (je pro přírodu lépe) zasáhnout včas, radovat se, jak se příroda znovu sama bez zásahu člověka obnoví, že člověk nemá do přírody vůbec zasahovat, není podle mně nejsprávnější metoda.
Slavomil Vinkler
29.11.2022 18:31 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
29.11.2022 19:39 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
30.11.2022 06:39 Reaguje na Honza HonzaZ bohatého lesa do situace, kde nic neroste, jen chumáče suché trávy a olivovníky. A vy nesmyslně reagujete: kde budeme brát dřevo!!
Jindřich Duras
29.11.2022 10:47vaber
30.11.2022 09:01 Reaguje na Jindřich Durasmusíte dodávat energii nebo třeba nečistoty do atmosféry a stejně je změna minimální, zdá se bezvýznamná
a když dosáhnete vrcholu nemusíte dodávat žádnou energii nebo nečistoty a systém se hroutí
tak se chová živý organizmus a naše planeta živý organizmus je
Radim Polášek
30.11.2022 09:16Co se "vypnutím" - zničením amazonského pralesa změní, bude vodní koloběh toho regionu. V současné době díky velmi vysokému výparu z amazonského pralesa jsou tyto plochy výparem silně ochlazovány a proto vytvářejí po celé ploše tropického pralesa vhodné prostředí pro vznik silných srážek neboli silně vychytávají vlhkost, která se do ovzduší dostává nad Atlantským oceánem. Voda se tak nad Amazonií, hlavně v době dešťů mnohonásobně vypařuje a vzápětí vrací ve formě četných silných deštů. Vykácením amazonského pralesa se tyto srážky nad územím Amazonie omezí. Při velmi silném vykácení může ve vnitrozemí Amazonie na vyvýšených místech docházet až k nedostatku vody a z tohoto důvodu k omezování zemědělství. Může se stát ale i opačný jev a sice že větry obsahující vláhu z oceánu, pokud nespadne nad územím Amazonie, mohou dosáhnout z východu až na pohoří Andy a ve větší míře přínést vláhu ny vysušené andské náhorní plošiny.
Pokud bude v Amazonii docházet k velmi silnému vykácení amazonských pralesů a tím až ke vzniku polopouštních a pouštních oblastí a silné větrné erozi, může to naopak přispět k výrazně vyššímu pohlcování CO2 ze vzduchu a k emisim kyslíku. Prach z Amazonie zvednutý do ovzduší totiž bude dopadat taky do oceánů, kde přinese živiny do svrchní vodní vrstvy a přispěje zde k rozvoji organismů typu řas a sinic vázajících cO2 a produkujících kyslík. Biomasa vytvořená těmito organismy bude na geologické věky spolehlivě uložena na dna oceánů do sedimentů a výsledná kyslíková bilance tak bude kladná.
JH
30.11.2022 09:30 Reaguje na Radim PolášekJarka O.
30.11.2022 12:18 Reaguje na JHJH
2.12.2022 12:10 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
30.11.2022 12:18 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
30.11.2022 19:15 Reaguje na Jarka O.Jiří Svoboda
30.11.2022 09:58Mluvit o plících planety - to je zjevně další blud. Množství biomasy je v pralese ustáleno a co tam naroste, tak se rozloží.
Spojovat odlesňování s těžbou dřeva je další nesmysl. Těžit dřevo a využívat je na stavbách je nejúčinnější způsob, jak přinutit deštný prales, aby fungoval jako plíce planety, a dá lidem práci. Jde o to, aby se deštný prales začal používat jako trvale udržitelný hospodářšký les dávající značný užitek pro místní obyvatelstvo.
Karel Zvářal
30.11.2022 10:07 Reaguje na Jiří SvobodaA přestaňte vše cpát do vzorečků. Plíce, kromě toho, že okysličují, též ochlazují. Vypařená voda v oblacích kondenzuje, a OCHLAZENÁ padá k zemi, čímž ji ochlazuje. Když se nemá co odpařovat (z pastvin odteče), je to jako vypnutá klimatizace.
Radim Polášek
30.11.2022 19:35 Reaguje na Karel ZvářalA ochlazování není způsobeno "kropením" studené dešťové vody shora, ale odpařováním vody z vegetace a z vodní hladiny a z vlhké amazonské půdy. Koloběh vody je v podstatě jenom přenos tepla z povrchu země ohřívané slunečními paprsky do atmosféry, přes kterou sluneční paprksky většinou procházejí a proto tam je výrazně nižší teplota.
Karel Zvářal
30.11.2022 20:00Odpařování, tj tvorba vodní páry, podporuje skleníkový efekt. Ale tím, že tam často prší, se tím deštěm z desetikilometrové výšky (o patřičné teplotě) prostředí ochlazuje. To je kompenzace, kterou třeba bezuhlíková Sahara či betonová megapole nemá.
Zapamatujte si, že voda je život, nikoliv (pod zemí) vázaný uhlík!
Slavomil Vinkler
3.12.2022 10:52Úvodní myšlenka: dlouhodobé opakování mýtu o zelených plicích planety.- je to jako s obsahem železa ve špenátu. Lesy mají téměř nulovou bilanci kyslíku. Co vyrobí ve den, v noci prodýchají.