https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/ohni-musite-sebrat-palivo-pak-pozre-sam-sebe-lici-filmar-ktery-tocil-o-amazonskych-pozarech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ohni musíte sebrat palivo, pak pozře sám sebe, líčí filmař, který točil o amazonských požárech

22.2.2022 07:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Členové dobrovolného hasičského sboru UUBR hasí požár poblíž bolivijského městečka Concepcion.
Členové dobrovolného hasičského sboru UUBR hasí požár poblíž bolivijského městečka Concepcion.
Martin Trabalík je dokumentární filmař. Jeho poslední snímek se odehrává v hořící Amazonii, kde požáry v roce 2019 zanechaly tisíce kilometrů čtverečních spálené země. Období dešťů totiž přišlo později než obvykle…
 
Každý rok lesy hoří. Na Sibiři, v Africe, Austrálii, v Kalifornii. Z novinářského hlediska už je to docela folklór. Jsou v něčem bolivijské požáry, které jste v roce 2019 zdokumentoval filmem, jiné?

Požáry tu probíhají v Chiquitanském suchém lese. A to je největší a nejzachovalejší tropický suchý les na světě. Oblast s opravdu velkou diverzitou živočišných a rostlinných druhů, převážně endemitů, tedy druhů unikátních pouze pro tuto oblast. Některé z nich byly nejspíš v ohni nenávratně ztraceny.

Martin Trabalík (v popředí) je český filmový dokumentarista. Věnuje se tématům společenských a humanitárních krizí. V roce 2018 obdržel cenu Czech Press Photo.
Martin Trabalík (v popředí) je český filmový dokumentarista. Věnuje se tématům společenských a humanitárních krizí. V roce 2018 obdržel cenu Czech Press Photo.
Nejsou tu náhodou požáry součástí přirozeného přírodního režimu? A není tu současně vypalování půdy součástí zdejších hospodářských tradic?

Ano, lesní požáry jsou tu součástí přirozeného cyklu, a les se díky nim každoročně obnovuje. A mimo to, ano, místní drobní rolníci od nepaměti používají techniku zvanou Chaqueo. Což v podstatě znamená vypalování lesa za účelem získání orné půdy.

Ono v místních náročných podmínkách a za absence vyspělé techniky často ani nemají jinou možnost, jak les obdělat. Místní přitom spoléhají na období dešťů, které každoročně vznikající požáry uhasí. To bohužel v roce 2019 přišlo o dva měsíce později…

Hořelo by snad v Bolívii méně, kdyby místní lidé cíleně a záměrně nevypalovali své lesy?

Bezpochyby by hořelo méně. Některé požáry samozřejmě vznikají přirozenou cestou, ale o velké množství se tu zapříčiňuje člověk.

A pak je zde samozřejmě ještě nepřímý vliv důsledkem globálního oteplování, klimatických změn, opět podporovaných lidskou aktivitou. Velké sucho, silné větry. Jen za ty dva měsíce shořelo neuvěřitelné množství lesa.

Je to takový bludný kruh, požáry podporují klimatickou změnu, která podporuje požáry, které podporují klimatickou změnu….

Omar, farmář z vesnice San Fermin, se snaží zdolat požár, který se svou intenzitou vymkl kontrole. Požár byl podle názoru požárníků někým z vesnice založen při tzv. Chaqueo - což je vypalování lesa za účelem získání obhospodařovatelné půdy. Chaqueo je v Bolívii legální.
Omar, farmář z vesnice San Fermin, se snaží zdolat požár, který se svou intenzitou vymkl kontrole. Požár byl podle názoru požárníků někým z vesnice založen při tzv. Chaqueo - což je vypalování lesa za účelem získání obhospodařovatelné půdy. Chaqueo je v Bolívii legální.

Máte nějaké informace o tom, jak to s lesními požáry vypadalo v Bolívii ještě před rokem 2000?

Požáry jsou čím dál rozsáhlejší a zuřivější, zatímco lesa každým rokem víc a víc ubývá.

Tamní les má obrovskou schopnost regenerace, nicméně může dojít k bodu, kdy se celý jeho ekosystém zhroutí. Bolivijským problémem je, že míra vypalování v posledních desetiletích progresivně roste. Různé zdroje udávají různé údaje, nicméně všechny se myslím shodují v tom, že se v síle i rozloze minimálně zdvojnásobila.

Komu patří ty ruce, rozdělávající ohně? Kdo tu škrtá zápalkami? Farmáři, průmyslníci, indiáni, všichni dohromady?

Povětšinou indiáni, tedy domorodci – farmáři, pravděpodobně ale i průmyslníci. A nejspíš všichni, kterým přijde vhod uvolněná půda.

Když budu citovat slova ředitele národního parku Robore, „v národním parku to naši strážci jakž takž pohlídají, ale za jeho hranicemi si každý dělá, co chce.”

Když se o někom řekne, že je indián, máme tady ve střední Evropě si to trochu romantizovat. Indiáni tvoří 41 % původního obyvatelstva Bolívie. Jací jsou?

V Bolívii skutečně tvoří většinu obyvatelstva příslušníci domorodých kmenů. Hlavní skupiny jsou Quechua a Aymara, ale je zde přes třicet dalších kmenů. Obecněji by se pak tyto skupiny daly rozdělit mezi tzv. Colla a Camba. Collas obývají horské regiony Bolívie, Cambas pak pralesní nížiny na západě. Tyto skupiny mají značně odlišnou kulturu i přístup k zemi, a asi by se dalo říct, že mezi nimi panuje i určitá rivalita.

A požáry zakládali ti z nížin?

V roce 2019 byla velká část požárů přisuzována právě obyvatelům hor, kteří za svou podporu vládní strany MAS a prezidenta Moralese dostávali půdu v Chiquitanii na východě. Mnozí z nich ale neměli stejné znalosti jako původní obyvatelé, a oheň se jim pak zřejmě snadněji vymkl z kontroly. To už je ale spíš zpolitizovaný výklad. Existují totiž zprávy o tom, že ohně zakládali přívrženci vládní frakce i opozice, a obě strany se z toho pak navzájem obviňovaly.

Dá se nějak charakterizovat jejich přístup k zemi, k životnímu prostředí?

Obecně by se asi dalo říct, že obyvatelé z nížin mají k lesu a půdě větší vztah než horníci z And, kteří jsou ovšem také domorodými obyvateli. Obyčejní indiáni z vesnice se samozřejmě na zkázu kolem sebe dívají se zděšením.

Ovšem naše představa toho, že místní ještě žijí v souladu s přírodou, zatímco my jsme na to už zapomněli, je trochu naivní.

Členové dobrovolného hasičského sboru UUBR hasí požár poblíž bolivijského městečka Concepcion.
Členové dobrovolného hasičského sboru UUBR hasí požár poblíž bolivijského městečka Concepcion.

Povídejte…

Třeba sám nejpřednější původní domorodý obyvatel, bývalý prezident Evo Morales, vystupoval a vystupuje jako velký ochránce Pacha Mama, Matičky Země. Nicméně to mu nebrání drancovat pralesy a nerostné bohatství.

V Bolívii se také hodně mluví o jeho napojení na narkoprůmysl. Během jeho vlády bylo chaqueo - vypalování, oficiálně povoleno zákonem, který oheň uznal jako legální nástroj obdělávání půdy.

A ve chvíli, kdy už bylo jasné, že se situace vymyká kontrole, reagovala jeho vláda velmi vlažně, a mimo jiné odmítla v boji s požáry nabízenou pomoc ze zahraničí. Všechny tyto kroky byly na východě země vnímány velmi negativně, a jistě se podepsaly na jeho popularitě mezi obyvatelstvem. Po volbách v roce 2019 dokonce musel zemi opustit.

Na jeho obranu je zase třeba říct, že zemi během svého působení neuvěřitelným způsobem pozvedl, klesla chudoba a zvýšila se gramotnost obyvatelstva. Je těžké vynášet tu nějaké jednoznačné soudy, a to asi platí o Bolívii celkově.

Betonová nádrž.
Betonová nádrž.

V Brazílii máme krajně neoblíbeného Bolsonara, Bolívii vedl krajně populární Morales. Je mezi nimi rozdíl?

Dle mého laického názoru jsou si v přístupu k půdě dost podobní, liší se jen rétorika.

Komu vlastně vyhovuje požáry zbídačelá a zdevastovaná země? Spekulativně mě napadá – může to souviset třeba s tím, že v Bolívii se nachází polovina dostupných zdrojů světových zásob lithia?

Lithium je v horách, ale uvolněná země je zase jiný business. Tam, kde oheň vypálí prales, mohou vznikat pastviny pro dobytek. Jen z roku 2019 na 2020 se bolivijský vývoz hovězího zvedl o 299 %.

Snížení konzumace masa je jeden ze zásadních kroků k tomu, jak jako jednotlivci můžeme přispět k záchraně světových lesů.

Existuje v Bolívii nějaká alternativa, kvalitativně i funkčně dostupná, která by mohla nahradit vypalování?

Nejsem expert na zemědělství, takže vám nedokážu jednoznačně odpovědět.

Autority, se kterými jsem se bavil, zmiňovaly jako možné řešení investice do technologií. Každá taková technologie ovšem vyžaduje počáteční investice. A lidé, kteří se perou o to, aby měli dát co k jídlu dětem, budou těžko řešit environmentální odpovědnost.

Civilizace se nejprve musí rozvinout nad rámec boje o přežití, aby se mohla začít starat o své okolí. V podmínkách, ve kterých se nacházejí, tedy často nemají jinou možnost, než oheň použít. Vyčistit kus džungle jen ručními nástroji je v podstatě nemožné.

Hasič během nočního zásahu.
Hasič během nočního zásahu.

Takže i když je ta praxe vypalování tak ničivá a místní si toho jsou vědomi, vzdát se jí zatím nemohou?

Myslím si, že jim to jasné je, ale přesto to ještě nedosáhlo takové úrovně, aby pro ně přišel zásadní obrat. Všichni vědí, že je to špatně, ale kolektivní úroveň pomáhá zbavit se individuální odpovědnosti.

Jak dalece jsou na zvládání obřích lesních požárů v Bolívii vybaveni? A jde vůbec nějak bojovat s třicetimetrovou lavinou ohně? Jak se hasí požár ohněm?

Výbava místních hasičů není nijak hvězdná, na druhou stranu, když se podíváte na výbavu lesních hasičů v USA, také používají hlavně základní vybavení.

Největším problémem je doprava vody a to, že do odlehlých oblastí není možné dostat těžkou techniku.

Hasiči tedy mnohdy nosí vodu ve vacích na zádech, a na hašení používají ruční stříkačky. Oheň se snaží hlavně izolovat a zamezit mu další postup. Předvypálit plochu v trase jeho postupu. Protože oheň, kterému seberete palivo, pozře sám sebe.

Kdo jsou vlastně ti dobrovolní hasiči bolivijských požárů? Nejsou to nakonec ti samí, kteří prve ohně kvůli vydobývání půdy prve rozdělávali?

Myslím, že někdy se to opravdu dělo. Že farmáři zapálili les, a když vypálil půdu, kterou potřebovali, zavolali si dobrovolníky, „aby je přijeli zachránit“. Nemám pro to žádné důkazy, ale mezi hasiči se o tom dost mluvilo.

Katastrofy podobné velikosti v lidech často probouzejí buď to nejlepší, nebo to nejhorší. Spousta lidí hledala jen způsob, jak se v nastalé situaci obohatit. Tento způsob přemýšlení se dle mého názoru bude muset celosvětově změnit.

popisek
popisek

Dokument Incendios, který jste o bolivijských požárech z roku 2019 vyprodukoval, získal ocenění na filmovém festivalu v La Paz, kde oslovil místní publikum. Čím to? Bylo to téma dosud nezpracované?

Téma je samozřejmě pro místní velmi dobře známé, ale myslím, že je potěšilo, že se mu věnoval někdo z druhé strany světa.

Je poselství tohoto dokumentu poplatné i pro evropského diváka? Uvědomí si třeba, že možná sám nevědomky rozdělává „oheň, který nedokáže kontrolovat, a může se z něj stát požár“?

Pevně doufám, že ano. Dokument jsem dělal hlavně pro mezinárodní publikum. Místní vědí velmi dobře, co se u nich děje. Současná změna, probíhající ve světě, je záležitostí nás všech a bylo by dobré si to uvědomit.

Dokument Incendios bude mít premiéru 24.3. v 18:00 v kině Lucerna v rámci filmového festivalu Jeden svět.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

22.2.2022 11:57
když oheň se postaví proti ohni, nemá co pozřít a tak skončí...to je dávný recept... problém je, že je často doprovázen větrem a to je dost nejistá ruleta.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.2.2022 12:34
Bezvadný rozhovor, bez ideologií, díky.
Není v pořádku, že se lesní požáry používají jako argument ke změně klimatu, když v Amazonii i v J. Evropě muže často jít o nepozornost nebo záměrné vypalování, nebo dokonce jako argument proti neoblíbeným politikum.
K tomu "sebrat ohni palivo" patří také uklizený les, dnes se tu ekology prosazuje ponechání tlejícího dreva v lese, tak je otázka, jaký to bude mít vliv na lesní požáry.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2022 16:25 Reaguje na Jarka O.
V tom máte pravdu. Úklid klestu a pěstování lesa bez travního
a keřového podrostu bývalo prevencí požárů. Dnes se propakují
lesy buď světlé s těmito podrosty a nebo naopak pralesovitého
typu s množstvím odumřelé dřevní hmoty včetně stojících souší,
které oheň potáhnou až do korun zdravých stromů. Je to prostě
popření zkušeností předků a leckde už sklízejí plody takového
konání. Můj kamarád původem Řek navštívil svoji rodnou obec
v Řecku a byl v šoku ze zpustlých olivových sadů a pastevních
lesů. Všude plno dřevní a travní hmoty v srpnu vyschlé jako
troud. Po několika kilometrech takové lesy viděl hořet a
bylo mu jasné, co je příčinou. Jako dítě si pamatoval matku
sbírající v lese a v sadu klestí na oheň a vypásání obojího
kozami. Dnes je vesnice vylidněna, ve městech se topí a vaří
elektřinou a kozy tam nikdo nepase. Pak stačí jiskra a hoří
vše včetně domů. Zkušenosti a praxe předků je nakonec znovu
"objevena" vědci, ale kdo se ujme nápravy nikdo neví. Řízený
požár je nejméně pracný, ale není použitelný všude a navíc
se může vymknout kontrole.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.2.2022 12:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Řecko je určitě dobrý příklad. Minulé léto se mluvilo o klimatických změnách jako o hlavním a snad jediném viníkovi požárů, jiné důvody pro novináře neexistovaly. Vaše vysvětlení je mnohem prozaičtější a myslím blíž realitě. Dřív se podporovala kulturní krajina, vesnice, hospodaření, dnes dovoz, urbanizovaný umělý prostor a vedle toho bezzásahová divočina. Vliv na šíření požárů asi teprve zjistíme.
Ta řízená vypalování byla třeba vypalování strání, primitivní, sice ekologicky správné, ale špatně ovladatelné, tak zakázané. Nic proti zákazu. Nevím, jaká metoda to může nahradit. Kosení, spásání, roundup? Rozorání?=kecám:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.2.2022 20:45 Reaguje na Jarka O.
Práce je nenahraditelná a řešit vše nicneděláním je
trend dnešní generace. Spoléhají se na přírodu bez
regulace a bez práce. Přitom při absenci oplocenek
mladé výsadby propagují regulaci(vybíjení) zvěře !
To nedělali ani šlechtici a raději nechali mladé
stromy oplotit a nebo alespoň ohradit jednotlivé
žádané stromy. Dnes nechce po vykácení vlastník
investovat do výsadby(samovýsev), do ochrany
sazenic(vybít zvěř) a do prořezávek(bezzásah).
Výsledkem může být ta potrava pro požár a nebo
nakonec pro štěpkovač, protože hodnotný bude
jeden strom ze sta. Vlastníkům to je navíc jedno,
protože nejde ani o budoucí les, ale o investici
do pozemku. Ekologové naskočili na tuto vějičku
a považují to za návrat k divočině a prý i k té
utopické samoregulaci, která narazí na nedostatek
potravy pro některé druhy a jiné si poradí jinak.
Nažerou se na skládkách, v ohradách hospodářských
zvířat a nebo je budou nakonec přikrmovat. V tom Řecku je to už dáno historicky, kdy byly lesy vykáceny na stavbu lodí, měst, otop a obnažené
kopce deště zbavily většiny humusu. Pár století
to udržoval člověk a nyní nikdo. Tam bude náprava těžká, ne-li nemožná, ale u nás ta naděje ještě
je, ale musí se pokračovat podle receptů našich předků a nikoliv to vše negovat a dělat něco,
co není odzkoušeno ve velkém a ověřeno staletími.
Odpovědět
va

vaber

28.2.2022 15:07 Reaguje na Břetislav Machaček
před časem jsem vyšlapal na Čerchov, nejvyšší kopec v Českém lese 1042m, blízko Domažlic,
na kopci je cedule , že první turisti tam vyšli někdy v roce 1890 a cesta jim trvala tři dny ,
nebyla tam žádná cesta a nepropustný hustý les,
dnes tam z parkoviště dojdete pohodlně za dvě hodiny ,asi 6km cesty,
evidentně tam kdysi bylo hodně paliva ,žádný uklizený les a přeto neshořel,
problém bude jinde
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.3.2022 19:14 Reaguje na vaber
Když nebyli neopatrní lidé, tak v našich lesích mohl oheň vzniknout pouze bleskem. Blesky jsou u nás součástí bouřek s deštěm
a tudíž mokrými okolními stromy, klestím i travou. Dnes hoří hlavně díky lidem a to je
ten rozdíl. Zkuste zapálit les při bouřkovém lijáku! Držím vám palce, pokud se to podaří.
Naopak v suchém lese stačí vajgl z cigarety
a nestačíte utíkat. Existují i "suché" bouře,
ale tak asi 1 : 10 000 těch s lijákem. Stačí
vám takové vysvětlení?
Odpovědět
va

vaber

3.3.2022 08:39 Reaguje na Břetislav Machaček
vysvětlení ani nepotřebuji,jen mi připadá blbost,
,že za požáry může moc hořlavé hmoty a neuklizený les,
sám říkáte ,že přirozený vznik požárů je málo pravděpodobný, za požáry může obvykle člověk a proto nejsou požáry součástí přirozeného cyklu, jak se píše v článku,
jejich moc a všeho moc škodí
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.3.2022 09:47 Reaguje na vaber
V některých jižních státech už to chápou a začínají obnovovat pastvu v
lesích, aby omezili množství suché
trávy na minimum. Naše lesy jsou o
mnoho vlhčejší a pokud není dlouhý
bezsrážkový cyklus, tak nehoří ani
to klestí, ale tlí a rozkládá se.
To se děje hlavně v lesích stinných
a naopak v lesích světlých je slunce schopno prosušit i mechy, natož klest. Ony ty nápady světlých lesů bez spásačů(vybíjení zvěře) tak může
kopírovat i to Středomoří. No a ty
stojící souše, to je pak pro oheň
hotový "výtah" do korun okolních
stromů. Toto jsou zkušenosti předků, kteří se lesních požárů obávali,
protože zasáhly často i jejich obydlí a hlavně je připravily o
stavební a palivové dříví z okolí
a i jiné možnosti obživy(uhlíři,
smolaři, sběr lesních plodů atd.)
Proto i panovníci dovolili chudině zákonem sběr klestu a kácení souší,
aby tak eliminovali množství toho
hořlavého materiálu v lesích. Dnes
je módní popírat zkušenosti předků
a nejlépe obratem o 180 stupňů. Ano
uznávám některé nové poznatky, ale
chce to vždy domyslet vše do konce.
Až někdo vymyslí, jak při současném množství návštěvníků lesů omezí i možnost požárů zaviněných lidmi, tak potom ať tam leží klestí metr a je každý druhý strom suchý i nastojato.
Kdo zažil lesní požár, tak ho asi
nepochválí, pokud není úzce zaměřený
třeba na pozorování takové lesa po.
O tom tu loni psal entomolog Čížek,
který požáry lesů přímo chválil jako
přírodní změnu u nepůvodních lesů.
Já takový požár zažil i se zkázou
tisíců tvorů všech druhů a povím vám
vidět hořet ptačí hnízda a vidět
popálená srnčata, tak budete proti
všemu, co "krmí" ty požáry.
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.2.2022 12:36
klasický požár je pohoda, buď se mu sebere palivo, nebo kyslík (čili se hasí). toho času se toulá kdesi u azor loď naložená elektromobily, ono to hoří a jaksi nikdo neví co s tím, protože "palivo i kyslík" jsou v bateriích pohromadě (energie vázaná v baterii je energie chemických vazeb a proces vybíjení se svoji povahou podobá hoření).
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.2.2022 11:57
P.Machaček: Řecké pohodáře mám moc ráda, no pár věcí nechápu. Jednak jak mohou mít 4x, dnes už asi 3x, vyšší živ. úroven než Bulhaři. A pak jejich vztah k životnímu prostředí a úklidu. Tolik odpadů kolem silnic se vidí v Evropě málokde krom sídel jednoho etnika. Jim to nevadí nebo jsou komunální služby tak nezajímavé a podfinancované, a jim na skládky, spalovny, recyklace nezbývá? Váš kamarád by možná k tomu radši neřekl nic. Se suchem Řekům třeba pomůžou Izraelci.
Mladé nechci pomlouvat, je to furt stejné a ne beznadějné, i když vztah k přírodě a krajině u některých moc není. Výchova je teoretická a o virtuálním prostoru, ten děcka znají výborně. Praktické výchovy a povinnosti ve volném čase, o kterých se tu před nedávnem psalo, např. sběry, které myslím byly ekologické, jsou u výchovy trochu méně. Dojdou na to později, že bez práce nebudou buchty a jak krajinu potřebují, a někteří to nepochopí nikdy.
Ty samovýsevy, samoregulace, nejsou tak trochu nutnost nebo výmluva na to, že nejsou peníze právě za manuální práce? Pak zmizí jinam i lidi, kteří manuální práce dělat chtějí/li, prý je nahradí roboti nebo příroda. Ta ano, ale pomaleji. Jak píšete - výmyv živin na holinách - pravda. I tak je humusu v lesní půdě málo a po vykácení bez ochrany před UV zářením, teplem, větrem, prudkým deštěm, budou nové stromky mít těžší růst. Budou prý odolnější. Nevím, jak se holiny líbí zvěři, já bych asi šla jinam být tetřevem a doufala, že mi tam někdo vytvoří nový chráněný prostor ;-)
Povídáme si o požárech a dnes je tu článek také o požárech. Může za ně klimakrize!, že, a vědci došli za 100 let zkoumání k tomu, že nejlépe požáry umí v Africe. To říkám dávno, že jsou lepší. Jen nevím, v Africe je teplo, ale požáry umí nejlépe…, výzkumníci byli nejspíš Afričani. A také se má snižovat množství hořlavého materiálu v krajině. To jste psal taky :-)
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pocet-lesnich-pozaru-do-roku-2050-pravdepodobne-stoupne-o-tretinu-varovala-osn
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.2.2022 18:40 Reaguje na Jarka O.
S tím smetím to je na Jihu téměř stejné všude, jen to chtít vidět.
Na výletní lodi jsem upozornil Chorvata, že koš je plný a víte co
udělal? Odnesl ho na záď a vysypal do moře. Zůstali jsme zaraženi,
ale co se dá dělat, možná by tam hodil i nás. Ten kamarád Řek mi
mluvil, že oni se rádi vymlouvají na ostatní a i na cizince, když
už není na koho. Je to prostě mentalitou, ale u nás to není místy
lepší. Chce se to jen projet pomalu na kole a sledovat škarpy
kolem cest, kde se při sečení trávy rozsekají i odpadky na menší
části a nová tráva milosrdně přikryje. To může být práce pro zcela
nekvalifikované lidi bez vzdělání a plat musí být odvislý od práce
v úkole a nikoliv v čase. Tu máš úsek, pytle, rukavice a dostaneš
buď plat a nebo nic. Bohužel toto je utopie kdekoliv v EU nutit
někoho pracovat a to i v tom Řecku a jinde, kde mají nezaměstnané
s podporou, která je vyšší, než u nás průměrný plat. Ano mají se
lépe díky tomu, že si tam nikdo nedovolí i za cenu zadlužování
lidem snižovat životní standard. Horké jižní hlavy nejsou tupé
ovce makající za pár korun a kupující nejdražší potraviny ze
všech okolních zemí. Mzdová psychologie je postavena na míře
ochoty žádat vyšší mzdy a to nejenom u požadovaných profesí.
Copak se země obejde bez popelářů, uklízeček, metařů, cestářů
atd? V takové Itálii když stávkují popeláři, tak šílí i vláda
a dostanou přidáno. Tu nemá odvahu ani do stávky někdo jít.
Je to mentalitou a masáží, že je popelář hloupý a nemůže chtít
za svoji práci více. On to za tu jeho mzdu IT odborník dělat
nebude a to by to zvládl, ale nechce. Hned po revoluci byla o
práci nouze a hlavu sklonili i vzdělaní lidé při žádosti o práci.
Dnes čerstvý absolvent VŠ pokud nenajde uplatnění v oboru, tak studuje dál a často zcela něco jiného. Za mnoho mohou i rodiče.
O těch pracích při výběrové těžbě v samovýsevech jsem tu už psal
mnohokrát, protože na tuto práci už nejsou lidé nyní a co za 50
a více let? To bude opravdu pouze pro štěpkovače a energetiku.
Z lesů budou nikoliv plantáže pilařského, ale energetického dřeva.
On je to možná i skrytý cíl, ale mi už to bude jedno. No a mládež
si to musí v hlavě srovnat sama, zda jim místo nábytku z masivu
bude stačit pouze dřevotříska a nebo plast. Ani jedno z těch dvou
moc EKO a BIO není a kdo nevětrá při nábytku z dřevotřísek, tak si
kope hrob. Požáry u nás jsou nežádoucí vzhledem k dřevinám, které
tu rostou. Dub letní není dub korkový, který požár díky korku ustojí. Totéž naše jehličnany a třeba i ta bříza, která hoří i mokrá. Tady je požár tragédie a kdo viděl jeho následky, mi dá
za pravdu. Ano, naši předci neměli výkonnou hasičskou techniku a
třeba ta hasící letadla. Proto požárům předcházeli úklidem klestu,
těžbou souší a vypásáním trávy ve světlých slunných lesích. Málo
z toho se dnes dělá a tak nezbývá než ohňům předcházet opatrností
a pak je i hasit. No a holiny versus les je u zvěře otázkou potravy.
Pokud je holina potravně bohatá, tak budiž, pokud je zarostlá pouze
něčím nechutným, tak je pro zvěř na nic. No a s lesem je to stejné.
Mladý les byl, je a bude pro zvěř atraktivní a bude spásat to, co jí
chutná. Proto na Šumavě po samovýsevu opět vítězí smrk, který navíc
umí ostatní dřeviny udusit(zastínit díky rychlému růstu a hustému
hávu) Dá se tomu pomoci oplocenkami, umělým výsevem a výsadbou,
ale to vybíjení zvěře je nesmysl, protože na uvolněné místo se vždy přemístí zvěř odjinud. To ji musím vybít komplet všude, ale i tak to nebude bez práce, protože to, co se v půdě uchytí prvé, tak vítězí. Proto existují i druhově čisté olšiny, vrbiny, březiny, smrčiny, bučiny ,dubiny a to i bez přispění člověka. Po takovém větrném polomu naroste to, čemu v okolí zůstal semenný strom a nikoliv
to, z čeho zbyla pouze torza. Na to stačí praxe a nemusím číst brožurky aktivistů. A opět je to věc mladých, co si přejí, ale
můj názor je ten, že brzo to bude všude pouze podle přání
vlastníků. Státní lesy už dlouho státní nebudou a to bude
teprve mazec! To se z toho někteří ochranáři potentují, až třeba
"neznámý" pachatel nařízne chráněné stromy a kvůli bezpečnosti
je bude nutno pokácet. Toto jsem zažil kousek od našeho
trempského tábořiště a bylo to k pláči, když zdravé stromy
před mýtním věkem bylo nutno "dorazit". Každý tušil proč, ale
důkazy scházely. Ten den byla celá vesnice na hasičském bále
a nikdo nic neviděl a neslyšel. To, že to bylo v den bálu asi
nebyla náhoda a nikdo cizí se asi netrefil jen tak do termínu.
Majitel byl na bále kvůli alibi a sám to hned ráno "objevil"
Policie to uzavřela, lesní správce nařídil pokácení kvůli
bezpečnosti a nedaleká pila řezala 24 hodin denně čtrnáct dnů.
Holt zakázka je zakázka a termín už asi hořel.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.2.2022 11:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli rád čtete, tak dříve vydanou knížku od jednoho z nejlepších básníků, totalitáři všech dob poplivaného, můžu doporučit, jestli ji neznáte. Jsou to většinou smutné dobové komentáře, začátek dnešního stavu. A knížku, která by mohla být milá, bude se líbit asi i mně, a o školství prorocký projev. Dokud rakušák nevypne internet zcela, dají se knížky přes něj koupit. O vlivu ohýnků a nepořádků na klima se bavíme, a zatím jsou slovan zváni k foukání do horšího ohně.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zeme-lhostejnost-115846
https://www.krajskelisty.cz/kultura/26844-recenze-kdo-ma-vetsi-pravo-na-krajinu-clovek-nebo-vlk-nova-kniha-alese-dostala-valka-s-vlky.htm
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Petr-Zantovsky-Jak-jsem-potkal-knihy-230-dil-Velka-iluze-ceskeho-skolstvi-694232
Odpovědět
va

vaber

28.2.2022 15:30
nedávno jsem viděl rozhovor a Grahamem Hancockem o Amazonii,Hancock je skvělý vědec i člověk,
dnes se v místech, kde se zlikvidoval prales, nacházejí pozůstatky staveb,
když do Amazonie přišli první průzkumníci někdy po roce 1500, napsali ,že tam jsou velká města a plno lidí,
když tam přišli další průzkumníci po 100letech, nenašli nic a první zpráva se považovala za výmysl,
z nalezených staveb se usuzuje ,že tam žilo 20milionů lidí, kteří opravdu za sto let vymřeli díky neštovicím, které jim tam přinesli Evropané ,za sto let města zarostla pralesem a zmizela,
tito lidé žili v souladu s přírodou a nelikvidovali prales, živila je černá zem a kultivování pralesa , některé druhy stomů v pralese které nesou ovoce ,zřejmě rozšiřovala tato kultura
zajištování obživy vypalováním pralesa nepotřebovali ,
že by požáry byly přirozený cykl o tom pochybuji a rád bych věděl kolik požárů tam bylo dříve, evidentně prales i díky požárům ,začal mizet až po příchodu Evropanů,
dříve se mohl i rozšiřovat
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.3.2022 09:16 Reaguje na vaber
Možná ti lidé žili o moc dříve jen jako sběrači. Vypalování mohli později od přírody odkoukat a začít používat na přilepšení k životu. Jestli v Amazonii někdy existovala velká sídla, tak vypalování nebo kácení tak jako tak potřebovali. Jinak, likvidace indiánu španěly - pěkně hnusná genocida. Jo pokrok po evropsku nezastavíte
Odpovědět
va

vaber

1.3.2022 10:09 Reaguje na Jarka O.
po vypálení pralesa zůstanou živiny v půdě asi dva ,tři roky a dál je půda už neúrodná,
nějaké stavby tam evidentně byly, ale prales se, na dříve obývaných místech, rychle obnovil
,to se dnes, na vypálením zlikvidovaném pralese ,nestává
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.3.2022 11:05 Reaguje na vaber
No, ano. A co se změnilo na dnes vypáleném pralese? Podle článku to vypadá, že se vypalují mnohem větší plochy a to by mohl být ten průšvih. Nebo Indiáni používají pesticidy? Vešel do toho byznys, jak stojí v článku a oni svou půdu třeba prodají nebo vypálí státní, začne se ve velkém těžit nebo pěstovat monokultura sóji bez střídání plodin? Pak je to rabování pro bohatého zákazníka, myslím. Nebo že by se kvůli suchu a většímu horku se pralesy už neobnovovaly ani tam, kde jsou ještě primitivní hospodáři živící jen sebe (jestli existují)? A je vůbec v Amazonii tepleji nebo víc sucho?
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.3.2022 11:27 Reaguje na Jarka O.
Dodám,... jestli je v Amazonii tepleji nebo víc sucho v porovnání s dřívějškem, kdy se tam prales obnovoval?
Odpovědět
va

vaber

2.3.2022 09:14 Reaguje na Jarka O.
nevím jak je to s teplotami v Amazonii, ale
mě osobně překvapilo ,že v Amazonii je tak dlouhé období sucha,
ale nevím zda se sucho vyskytuje všude, protože Amazonie je veliká,

kdysi jsem byl dost dlouho na jednom ostrově, docela blízko rovníku a jeden starý člověk mi řekl ,,takové horko tady nebývalo,,
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.3.2022 17:54 Reaguje na vaber
Tak kolem rovníku střídají vlhké lesy a sušší savany, i v té Amazonii, i na ostrovech. Třeba na nějakou dobu převládnou savany? A jak se přizpůsobovali lidé? Méně tancovali? Více spali a pili víc vody?
My se taky umíme přizpůsobit, však víte, tam kde hynou vlci a sobi, Čech se přizpůsobí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.3.2022 18:01 Reaguje na vaber
Ale krom toho, pro Vás bych doufala, že máte na tom dalekém ostrově známé, bo tam v žádném případě nebude takové horko jak tady.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.3.2022 12:06 Reaguje na Jarka O.
Díky za tip na knihy. K tomu pěstování monokultur
ve vypáleném pralese lze dodat pouze to, že je
to stejné, jako u nás pěstovat stále dokola třeba
kukuřici. Pokud ji budu hnojit umělými hnojivy
podle jejich nároků a stav živin v půdě. Je to
jako u hydroponie. Půda slouží pouze jako ta
minerální vlna při hydroponickém pěstování a ty
hnojiva jako ten živný roztok. Něco podobného je
kapková závlaha obohacená o živiny. Při klasické
nárazové zálivce se ve vodě rozpustí všechny
živiny v půdě a rostliny je kořeny s vodou čerpají. Pokud budu mít půdu plnou živin, ale vodu budu
bez nich dodávat pouze po kapkách pár kořenům,
tak ty živiny z okolí nevyužijí. Ve vypáleném
pralese tak tu sóju mohou pěstovat do nekonečna,
ale s vyššími náklady na hnojení a ochranou před
škůdci a chorobami, protože ti nemají přerušen
vývoj díky absenci střídání plodin. Něco podobného
tu už bylo u malých políček, kde se sice plodiny
střídaly, ale ta pole dělila často pouze brázda
a nikoliv půl kilometru jako u velkých lánů. Tak
se škůdci a choroby přesunuli jen o pár metrů
a sužovali zemědělce stále. Totéž bylo s plevely.
Ona ta "pestrá" krajina může paradoxně znamenat
více použité chemie, než ty velké lány navíc už
dnes precizně ošetřovány díky laboratornímu
zkoumání složení půdy a obsahu hnojiv a chorob.
O rozšiřování odlesněných ploch se tu už psalo
mnoho a je to pouze o nabídce a poptávce. Nechtít
Evropa levnou sóju, už i maso z Brazílie a dříví
k dosažení "Gryndýlu", tak ji nikdo nebude pěstovat na sklad, pokud nezblbnou jako EU, kde se pěstuje
kukuřice do bioplynek. To pak skončí vykácením všech pralesů a náš pláč už bude zcela zbytečný.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist