http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/experiment-na-kojencich-ukazal-ze-nas-strach-z-hadu-a-pavouku-je-vrozeny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Experiment na kojencích ukázal, že náš strach z hadů a pavouků je vrozený

13.11.2017 01:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Už jen pouhá představa kradmého a neslyšného pohybu pavouků nebo pohled na hada ve většině z nás vyvolává nepříjemné chvění a obavy.
Už jen pouhá představa kradmého a neslyšného pohybu pavouků nebo pohled na hada ve většině z nás vyvolává nepříjemné chvění a obavy.
Už jen pouhá představa kradmého a neslyšného pohybu pavouků nebo pohled na hada ve většině z nás vyvolává nepříjemné chvění a obavy. Odkud ale tento strach, spojený i se zobrazením osminohého či šupinatého jedince, vlastně pramení? S odpovědí přichází výzkumníci Institutu Maxe Plancka.
 

Debata o tom, zda strach z hadů a pavouků je lidem vrozený a dědičně podmíněný, anebo se naopak jedná o naučenou reakci, se mezi odborníky vede už dlouhá léta. Jisté je, že jen málokomu je příjemná představa pavouka, lezoucího po jeho předloktí. Aniž by někdy takovou zkoušku odvahy podstoupil. A výrazně panické reakce z hadů i pavouků často zažívají lidé, kteří dosud evidentně neměli možnost se s nimi kdy setkat ve volné přírodě.

Stefanie Hoehlová, vedoucí týmu oddělení kognitivních věd a studia lidského mozku, si položila otázku: „V industrializovaných zemích, řekněme ve střední Evropě, nemá většina obyvatel sebemenší šanci narazit na jedovatého pavouka nebo stejně nebezpečného hada. Ostatně, v těchto zemích většina hadů a pavouků nepředstavuje pro člověka žádné riziko. Co tedy pudí jejich obyvatele k tomu, aby vůči pavoukům a hadům cítili averzi, nechuť a fóbie?“

Dosavadní výzkum byl podle Hoehlové zatížen chybou. Nejrůznější studie se totiž soustředily na reakce dětí, dospívajících a odrostlejších pubescentů. „Jenže u nich už je obtížné zjistit, jestli jejich strach z hadů a pavouků má vrozený nebo podmíněný základ.“ Z výsledků těchto psychologických studií byla patrná jedna věc: hada či pavouka rozezná dítě mezi sérií jiných obrázků vždy rychleji. „To ale nemusí nutně vypovídat o psychologicky podmíněném strachu,“ říká Hoehlová.

Proto se svůj výzkum rozhodla pojmout odlišně a na místo dospívajících zacílila své bádání na nemluvňata. Šestiměsíční kojenci jsou totiž stále vázáni k jednomu místu a není pravděpodobné, že by dokázali objevovat svět a s tím i hady nebo pavouky. Jak ale přijít na to, co si o zvířecí havěti myslí? Ukazovala jim série obrázků (akvarijní rybky, okrasné květiny), které prokládala snímky pavouků a hadů v proporčně stejné velikosti. A sledovala reakci jejich očí.

Konkrétně pak zorniček, které se při zobrazení pavouka či hada vždy intenzivně zvětšily. „Když je takový výzkum prováděn v konstantních podmínkách a neměnném světle, je reakce zorniček velmi důležitým signálem,“ vysvětluje Hoehlová. „Podtrhuje totiž aktivaci noradrenergního systému v mozku, který je odpovědný za stresovou reakci. A i ty nejmenší děti vypadaly vylekány, když uviděly hada či pavouka.“ Na základě tohoto experimentu pak předpokládá, že strach ze zmíněných živočichů je vrozenou záležitostí s jasně evolučním původem.

„Podobně jako u primátů se v našem mozku objevily mechanismy, které nám umožňují pohotově identifikovat objekty „had“ a „pavouk“, abychom na ně dokázali velmi rychle zareagovat. A tato děděná stresová reakce v nás dnes vyvolává averzi až odpor. Ty pak mohou vlivem dalších faktorů přerůst až v reálný strach, chcete-li, fóbie.“ Příkladem takového faktoru může být třeba hysterická reakce rodičů, když odhání neškodného pavouka od malého dítěte.

Naši dávní předci žili s hady a pavouky 40-60 milionů let, tedy mnohem déle, než s řadou jiných nebezpečných savců. A proto je strach v našem podvědomí skutečně hluboce zakořeněn. Proč se ale malé děti nebojí zjevně nebezpečných věcí, které se v našem okolí běžně vyskytují? Proč si tak rády hrají s nůžkami, noži, jehlami? „Z evoluční perspektivy jsme totiž v kontaktu s těmito předměty teprve krátký čas, proto se mechanismus panické reakce v mozku ještě nestačil vytvořit,“ dodává Hoehlová.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Linke

Katka Linke

13.11.2017 06:13
Až na to, že rozšíření zorniček je normální reakce, když si chcete nějaký velmi zajímavý objekt prohlédnout. a je to také reakce zájmu o věc. Takže si nejsem moc jistá, co vlastně kolegové výzkumníci vyzkoumali.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

13.11.2017 13:04 Reaguje na Katka Linke
Konečně jste schopna pochybovat, asi je to obor ve kterém jste doma. Ale v oborech, kterým ani za mák nerozumíte, tak tam máte jasno a jednoznačně se vyjadřujete.
Odpovědět
Katka Linke

Katka Linke

14.11.2017 17:42
Vypadá to, že mě máte rád, pane Hošku. Co se škádlívá, rádo se mívá. Protože mi jinak nedochází, proč mě komentujete. Ale jak vidím, jste asi pravidelný čtenář Ekolistu. Ale, jste i jeho předplatitelem?
Katka:-).
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

16.11.2017 10:47 Reaguje na Katka Linke
Škoda, že diskuse jsou málo četné. Vy jste čestná vyjímka.
Nepřispívám, protože články jsou selektivní, nevyvážené a dost jednostranné. Možná redakci křivdím, protože novinářská branže je dle zkušenosti z poslední volební kampaně v USA dost jednoznačně zaměřena. Proto asi nejsou k dispozici objektivní články, protože stejná situace je i u nás, možná, nevím.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist