https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/revolucni-rychlopesteni-rostlin-je-podle-vedcu-nadeji-pro-narustajici-lidskou-populaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Revoluční rychlopěstění rostlin je podle vědců nadějí pro narůstající lidskou populaci

12.1.2018 07:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Lidé by si mohli myslet, no a co, tak necháte pár semínek vyrůst rychleji. Jenže s touto technologií skutečně můžeme vytvořit úplně nové rostliny, které jsou zdravější a lepší, než které vyrostou za standardních podmínek,“ říká Brande Wulff.
„Lidé by si mohli myslet, no a co, tak necháte pár semínek vyrůst rychleji. Jenže s touto technologií skutečně můžeme vytvořit úplně nové rostliny, které jsou zdravější a lepší, než které vyrostou za standardních podmínek,“ říká Brande Wulff.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | John Innes Centre
Na otázku, jak uživit rostoucí populaci Země, tedy nasytit v roce 2050 až 12 miliard lidí, lze nalézt různé odpovědi. Jednou z nich je šlechtění odrůd tradičních plodin, které by dávaly například vyšší výnos nebo lépe odolávaly suchu a nevyžadovaly intenzivní hnojení. Má to ale háček: šlechtění odrůd trvá zatraceně dlouho. Tým univerzit v Sydney a Queenslandu proto vsadil na novou metodu laboratorního rychlopěstění. Jak píše EurekAlert, daný přístup by brzy mohl akcelerovat globální produkci.
 

Experti z Centra Johna Innese (JIC) přichází s novým přístupem rychleného pěstění v době, kdy svět zoufale hledá nové kultivary tradičních plodin: od ječmene přes rýži po kukuřici. Zadání je přitom v teorii jednoduché. Odrůdy křížených plodin musí reagovat na globální trendy, ideálně tedy zvládat výkyvy počasí a snášet sucho, nebo vynikat rezistencí vůči patogenům. Klasická cesta, tedy selekce rostlin s požadovanými vlastnostmi, identifikace konkrétních odpovědných genů a jejich stabilizace u šlechtěnců, je ale časově značně náročná. Vykřesat požadovaný fenotyp může trvat 8-12 let, tedy zhruba stejně dlouho, jako ve farmacii trvá příprava nového medikamentu.

Dejte jim to nejlepší

Brande Wulff (JIC) se s kolegy proto zaměřil na zkrácení procesu růstu tím, že rostlinným křížencům nabídne v laboratorních podmínkách „extrémně vyhovující podmínky“. Dvaadvacet hodin optimálního osvitu, příhodná teplota, ideální proporce živin v umělém substrátu, absence jakéhokoliv stresujícího narušení. Výsledek? Čas mezi zrnkem a „dospělou“ pšenicí zkrátil na osm týdnů. V podmínkách reálného světa přitom trvá ten samý proces zhruba sedm měsíců (záleží na odrůdě, způsobu a lokalitě pěstování). „To neznamená nic menšího, než že jsme nyní schopni vyprodukovat šest generací pšenice ročně,“ říká Wulff. „Dosavadní rychlost šlechtění a hledání nových kultivarů jsme schopni zvýšit třikrát.“

Význam tohoto pokroku je zřejmý. „Globálně čelíme výzvě, jak šlechtit nové odolnější plodiny. Tím, že popoženeme rychlost růstu v laboratoři, jsme schopni získat více generací za kratší dobu. Můžeme rychleji pozorovat výsledky, vytvářet efektivněji nové kombinace genů, hledat ty nejúspěšnější varianty, a nakonec i testovat, jak si vedou v různých podmínkách,“ vysvětluje Wulff. „Lidé by si mohli myslet, no a co, tak necháte pár semínek vyrůst rychleji. Jenže s touto technologií skutečně můžeme vytvořit úplně nové rostliny, které jsou zdravější a lepší, než které vyrostou za standardních podmínek.“

Australští badatelé se nevěnovali pouze na pšenici, dosáhli šestigeneračního cyklu také u ječmene, pšenice durum, ovsa, cizrny a kanoly (odrůda řepky). Rychlost, s jakou se ze semínek stávají dospělé rostliny, znamená také obrovský skok pro celou řadu oborů hospodářské genetiky. „Rychlopěstění je takový základ, který je možné kombinovat s dalšími technologiemi, například CRISPR editací genů,“ říká Lee Hickey, který se na výzkumu nové metody podílel. „Rád bych si představil, že se za deset let ode dneška budu procházet po polích, na kterých porostou rostliny vyvinuté s pomocí této technologie,“ uzavírá Wulff.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KL

Katka Linke

12.1.2018 06:52
Tak přemýšlím, jestli takto urychlená pšenice bude mít i stejnou kvalitu, jako má ta konvenční. Věda je super, sama ji provozuji, ale pšenici od semene k zralé rostlině s dalšími semeny za 8 týdnů si opravdu představit nedokáži. Než se po oplození vajíčka vytvoří zralé zrno, v zásadě v optimálních podmínkách dlouhého letního dne, trvá to 3 týdny. Pokud budu mladou rostlinu stresovat, začne tvořit na jedné rostlině jedno stéblo a klas možná také za 3-4 týdny. Ale stresovaná semena mají jinou kvalitu, než semena vypěstovaná normálně, obvykle hůře klíčí, nebo vůbec. Pomocí explantátů by to snad šlo, ale tady jsem opravdu velmi skeptická. je třeba se podívat na výzkum samotný.
A potravin na světě není málo, jen tou naší potravou krmíme dobytek a pastviny pak zarůstají nebo je musíme mulčovat!
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.1.2018 09:11 Reaguje na Katka Linke
záleží, co rozumíte pod slovem kvalita (jakost).
v technické praxi se tím myslí stálost a rozptyl měřitelných parametrů. to si piště, že v tomto smyslu bude kvalita vyšší, než je selsko/zahrádkářská.
v řeči lidové a marketářské se tím může myslet výše průměrné hodnoty jednoho nebo více (měřitelných) parametrů, které považujeme za hodné (a nízká hodnota parametrů zlých). I tam bych neměl velké obavy
no a nakonec v řeči lidově esoterické se tím můžou myslet parametry neměřitelné a pocitové, třeba šťastná luční pšenice překlopená do štěstí a obranyschopnosti organism konzumenta. tam, nemaje po ruce kyvadélko, odpovědět opravdu neumím.

mohu-li se zeptat, jakoupak vědu to pácháte?
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

13.1.2018 00:50 Reaguje na Katka Linke
Tady nejde o kvality sklizeneho zrna ale o rychlost. Slechtitel potrebuje udelat nekolik generaci zpetnych krizeni a je velky rozdil, zda to bude trvat 5 let nebo rok. Vysledna plodina uz se pestuje normalne.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.1.2018 20:13 Reaguje na Tomas Moravec
Nehledě na to, že našich v podmínkách by něco takového bylo téměř nerealizovatelné.
Ikdyby byly žně na přelomu května a čevna, tak by setí druhé generace vyšlo na červen. Pokud by se opakovaly přísušky, jaké byly v posledních letech by byl vážný problém s vzcházením. Leda, že by sáhlo k závlaze, ale takový vodní blahobyt, abychom zalévali obilí nemáme.

Odpovědět
mr

17.1.2018 10:54 Reaguje na Jan Škrdla
Dříve sedláci naseli ječ. (nebo pše, rež) v létě, na podzim ho posekli na krmení nebo spásli a na rok v létě dělali na tom samém porostu žně. A prý úroda normální.
Nejvíce se mi ale na tom úsilí vědců líbí, že chtějí pěstovat plodiny bez hnojení a vody. Začnu asi přemýšlet, zda by mi prošel projekt se solidní každoroční dotací třeba na motor bez spotřeby energie nebo na vyšlechtění dobytka, jež by se nemusel krmit, ale leda by se dojil. Vítejte ve světě dotací a grantů.
Odpovědět
mr

13.1.2018 13:21
Cit.:"Na otázku, jak uživit rostoucí populaci Země, tedy nasytit v roce 2050 až 12 miliard lidí, lze nalézt různé odpovědi. Jednou z nich je šlechtění odrůd tradičních plodin, které by dávaly například vyšší výnos nebo lépe odolávaly suchu a nevyžadovaly intenzivní hnojení." - po přečtení jenom tohoto úvodu mám dojem,že pánům vědcům už asi řádně "kape na karbid". Možná by bylo ještě zajímavé zveřejnit ty jejich další odpovědi na tu prvotní a zásadní otázku.
Odpovědět
sv

13.1.2018 14:04 Reaguje na
Na karbid kape zeleným vylízancům, kteří kvůli své na pověrách založené hysterii, jsou schopni napadat vědce, kteří problémy současnosti skutečně řeší a při tom ničit výsledky jejich práce.
Odpovědět
mr

15.1.2018 13:16 Reaguje na
Nevím sice, kterou máte zrovna na mysli, ale zkuste se držet zadání článku a citovaného textu. Utíkání od tématu není zrovna tím přesvědčivým argumentem.
Jinak ve světě s platností "má dáti - dal" si musí i ta věda na sebe vydělat, což u nás evidentně jaksi už od dob socialismu neplatí. A vysledky práce vědců jsou v tomto pak většinou v mlze nebo chcete-li - s velkým otazníkem.
Odpovědět
sv

15.1.2018 20:02 Reaguje na
Vy toho nevíte povícero. Pokud doporučujete "držet se zadání článku", tak byste to měl především zkusit vy sám. Já jen reaguji na ten váš blábol. S výsledky práce vědců si nedělejte starosti. Když je totiž srovnáme s výsledky "práce" zelených vylízanců, tak zjistíme, že vědecká práce je zisková a její výsledky jasné jako facka o kterou si koleduje bursík.
Odpovědět
mr

15.1.2018 21:48 Reaguje na
Tak, když ti vědci jsou tak ziskoví, tak jaksi nechápu ty obrovské dotace na vědu a výzkum, jež někteří ekonomičtí zločinci chtějí ještě dále nesmyslně zvedat. Ještě byste už mohl konečně odpovědět k tématu = nalézt ty různé další odpovědi, cit.:"Na otázku, jak uživit rostoucí populaci Země, tedy nasytit v roce 2050 až 12 miliard lidí, lze nalézt různé odpovědi. Jednou z nich je šlechtění odrůd tradičních plodin, které by dávaly například vyšší výnos nebo lépe odolávaly suchu a nevyžadovaly intenzivní hnojení." Tu jednu už nám tu napsali v článku, tak bych prosil ty další, když jste takový zasvěcený.Jinak mi připomínáte tu trefenou husu. Jenom nevím, zda potřebujete přidat nebo ubrat vody.
Odpovědět
KR

Kate Rodgers

13.1.2018 18:03 Reaguje na
Napadlo mě to samé - především snížení živočišné výroby. Z toho by asi ale nebylo tolik peněz, že, jako například z placeného výzkumu. A pánovi/paní pode mnou doporučuji zhlédnout dokument Cowspiracy, aby se z něj stal taky "zelenej vylízanec" a přidal se k nám :)
Odpovědět
KR

Kate Rodgers

13.1.2018 18:04 Reaguje na Kate Rodgers
*nade mnou
Odpovědět
sv

14.1.2018 13:27 Reaguje na Kate Rodgers
Na UFO taky věříte.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.1.2018 20:29 Reaguje na
..když se to vezme do důsledku, tak nikomu nemusí kapat na karbid. Na první pohled to vypadá zavádějící, ale cílem výzkumu je nalézt plodiny, které:
1. budou dávat větší výnos, nebo 2. budou odolnější suchu a nebudou potřebovat tolik hnojit. To znamená jedno nebo druhé.
Kdyby měly splňovat všechno dohromady, tak bych to viděl jako tahání za nos. Ledaže by dali dohromady pšenici s jetelem a dosáhli toho, že pšenice bude mít na kořenech hlízkové bakterie, nebo bude splolupracovat se symbiotickými houbami.
Odpovědět
KL

Katka Linke

14.1.2018 07:50 Reaguje na
Jestli si myslíte, že věda v současnosti něco řeší, tak jak se uživit. Mnoho impaktovaných článků jsou články zbytečné, ale na druhou stranu rozšiřují podstavec vědecké pyramidy pro Nobelisty a přidávají myšlenkovou energii do systému. Výsledky pomáhající sedlákům se jako věda neoznačují. I když se tím i peníze dají vydělat, pokud děláte poradce.:-).
Odpovědět
KL

Katka Linke

14.1.2018 07:45
Zabývám se semenářstvím a i o šlechtění něco vím. V současnosti jsme schopni díky pěstování na různých kontinentech při šlechtění či množení osiv udělat 2,5 generace plodiny do roka. A díky marker asisted selection už víme, že v daném otci (matce) je ona požadovaná vlastnost, tohle je ale docela velká revoluce, která se musí nejdříve ověřit. Ano, budu-li pšenici stresovat suchem, donutím jí vykvést podstatně rychleji, ale právě tam nastupuje ten stres (rostlina chce přežít) a tvoří se menší semena.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist