Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Slepičí vejce, která seženete úhledně zabalená v papírových krabičkách v obchodech s potravinami, jsou neoplozená. Nosnice totiž nutně nepotřebuje kohouta k tomu, aby vajíčka produkovala.

To je současně odpovědí na to, proč průměrná délka dožití samce kura domácího v drůbežím velkochovu činí jeden den.

Tam, kde je akcent na průmyslovou produkci vajec, nejsou zkrátka mladí kohouti zapotřebí. Jen by v chovu zabírali místo. A proto jsou neprodleně odstraněni.

Mezi nejčastěji používané metody odstranění patří vykloubení krčku, udušení oxidem uhličitým anebo rozdrcení tzv. rychloběžným mlýnkem.

Ta poslední metoda zní sice nejdrastičtěji, ale paradoxně patří k nejhumánnějším. K úhynu totiž dochází okamžitě, během jedné vteřiny.

Ročně je takto po celém světě vyselektováno a odstraněno okolo sedmi miliard kuřat kohoutů.

Celá ta praxe s vybíjením kohoutů nedávno oslavila sto let své existence. Ještě předtím byly v rámci jednoho hejna ponecháváni samci i samice, kohouti a slepice. S tím, že ti nadpočetní kohouti byli chováni na maso.

Jenže pak přišel úspěch v selektivním šlechtění, který dal vzniknout odrůdám chovaným ryze na maso, brojlerům.

Brojleři přirůstají a na váze nabírají rychleji. A samice, jak už tu padlo, k produkci vajíček nepotřebují neustálou přítomnost kohoutů. Pro chovné účely jich stačí jen hrstka.

To pro drtivou většinu vylíhnutých kohoutů v chovech orientovaných na produkci vajec znamená cestu k rychlému odstranění.

Jak dokládají průzkumy, většina lidí – pravidelných konzumentů vajíček – o této silně kontroverzní informaci zpravena nebyla. A když už o ní zpraveni byli, většinou se nějak začali zasazovat o změnu situace.

Představa rotující drtičky, do níž se sunou malí žlutí kohoutci, na jemné city skutečně působí silně. A výsledek se dostavil.

Ve formě přijetí zákazu o odstraňování kohoutů. Přistoupili na něj v Německu a ve Francii, v Itálii s ním počítají od roku 2026.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Podstata problému ale zůstala. Velkochovy produkující vajíčka na regály obchodů nemají z kohoutů pražádný užitek.

Nejlepší by bylo, kdyby se kohoutci vůbec nevylíhli.

Přesně na tom pak stojí průlomový objev, který si v roce 2018 nechala patentovat nizozemsko-německá společnost Seleggt (dnes je součástí skupiny Respeggt).

To, co světu nabízel, je určení pohlaví drůbeže ještě ve stavu in-ovo, tedy uvnitř vaječné skořápky.

Není pak třeba, aby se kuře, když to bude kohout, vůbec vyklubalo na svět, aby vzápětí zmizelo v rychloběžném mlýnu.

Kohout se totiž vůbec nevylíhne.

Už v raném stavu vývoje embrya je možné stanovit, zda se uvnitř vaječného obalu vyvíjí slepice nebo kohout. S přesností okolo 98,5 procent.

A vajíčka, která v sobě nesou samce, jsou zpracována na hnojivo nebo krmivo pro domácí mazlíčky.

Metod, kterými lze určit pohlaví drůbeže ještě in-ovo, od té doby vzniklo několik. Některé jsou takzvaně invazivní – mikroskopickým vpichem odeberou tekutý vzorek zevnitř vejce se zárodkem. Jiné, neinvazivní, spoléhají na metody trojrozměrného snímkování.

Nedá se říct, že by obě tyto metody byly naprosto dokonalé. Dříve tolik chválený postup užívaný společností Seleggt se dočkal kritiky za to, že může embryím uvnitř vajíček způsobovat bolest. Není totiž přesně jasné, odkdy může vyvíjecí se embryo něco takového cítit.

Studie, uveřejněná loni v červenci, usuzuje, že oním prahem bolestivosti by mohl být přelom 13 až 14 dne z jednadvacetidenní inkubace.

Odborníci, stanovující pohlaví in-ovo, se pochopitelně snaží tomu předcházet. Ale pokud se pokusí stanovovat pohlaví dříve, možná chyba narůstá a za kohouty mohou být označeny i slepice. Jako krmivo nebo hnojivo pak skončí více vajíček, což majitele drůbežáren netěší.

Za dobré zprávy se dá považovat, že metody in-ovo testování jsou dnes v Evropě na vzestupu.

Pouští se do nich i v zemích, kde zákaz odstraňování malých kohoutů nepřijali. Vajíčka se dnes takto testují v Belgii, Nizozemsku a Španělsku. V součtu se tak praxe odstraňování kohoutů netýká 15 procent evropské produkce, a čísla rychle narůstají.

Odpověď na otázku, jestli bylo dříve vejce nebo slepice, výzkum nepřináší. Metody stanovení pohlaví drůbeže, ještě ve stavu inkubovaného vajíčka, ale může být odpovědí pro rozvoj humánnější produkce vajec.