Pavel Pečínka: Proti "autobusové demokracii" ve Straně zelených

Olomoucký sjezd SZ pokračoval 11. 12. 2004 v Praze v kulturním domě Eden před budovou ministerstva životního prostředí. Z asi 200 delegátů olomouckého sjezdu jich do Prahy přijelo už jen 160. Strana se tentokrát rozpoltila na dva tvrdě soupeřící bloky a PBH (jak opozičníci označují vůdčí trio Jakub Patočka-Jan Beránek-Dita Horová) ztratili většinu, díky čemuž se jednání protahovalo a výsledek se dal hodnotit jako remíza. Sjezd krátce navštívili Jaromír Štětina a Milan Horáček. V sérii vystoupení delegátů zaujal mj. Martin Bursík, navrhující několik opatření "na ochranu SZ před autobusovou demokracií". "Není dobré dávat do základů strany praxi, kdy někdo přiváží na konferenci svoje delegáty autobusem," uvedl v narážce na metodu bleskového zakládání účelových organizací PBH před důležitými konferencemi. Termín "autobusová demokracie" byl použit v nadsázce, dovoz narychlo do strany přihlášených příbuzných a známých z okruhu PBH přímo autobusem nebyl prozatím v SZ použit. Na sjezdu poprvé v historii SZ dala v jednom případě většina delegátů hlasitě najevo nelibost nad vystoupením J. Patočky. Ten naopak v dalším případě - ač sám hlavní iniciátor a konstruktér účelových organizací a "válcovacích většin" - protestoval proti "brutální hlasovací většině" v okamžiku, kdy neměl většinu na svojí straně.

Typická situace nastala při představování uchazečů o vedení ÚRK. Jeden z nich, bývalý předseda "staré" SZ Miroslav Rokos, vždy váhavý člověk s opatrným, úřednicky vyváženým přístupem, byl za svou pomoc Patočkovi a Beránkovi v období 2002-2003 velmi oceňován a skupinou PBH líčen jako záruka nového trendu a znamení nových poměrů. Taktéž kandidatura Patočkou manipulovaného Rokose jako "jedničky" SZ do brněnského zastupitelstva při komunálních volbách na podzim 2002 byla vehementně protlačována. V okamžiku, kdy však 11. 12. 2004 Rokos vystoupil jako zájemce o post předsedy ÚRK, a to s podporou Bursíka a opozičníků, byl okruhem PBH doslova rozcupován na kusy. Disciplinované jádro PBH ve složení Daniela Matějková (údajně placená částečně Beránkovou organizací WISE, Patočkou neúspěšně prosazovaná do LtN a poté působící jako asistentka Jaromíra Štětiny), Lenka Sedláková (údajně částečně v minulosti placená Patočkovým Institutem demokracie pro všechny), Kateřina Dubská, Dita Horová, Olga Lomová a Jana Ulbrychová (taktéž financovaná ze zdrojů SZ) a nakonec i Patočka s Beránkem sami označili Rokose za nezpůsobilého kvůli vlastnostem, které u něj v roce 2002 nevadily - přílišně váhavosti, "měkkosti", odpovědnosti za minulé přečiny "staré" a zkorumpované SZ. "Byla by to ta nejhorší možná varianta," vysvětlila Matějková.

Delegáti nakonec novou ÚRK zvolili - předsedou se stal Petr Hrdina, tentokrát překvapivě navržený a podporovaný PBH (Ještě v Olomouci ovšem uvažovali opozičníci o Hrdinovi, PBH pak o "starozeleném" Josefu Sedláčkovi z Bludova).

Opozičníci podporovali - neúspěšně - Miroslava Rokose. Z opozičníků se do pozic řadový členů ÚRK dostali Jan Lata, Miroslav Rokos a do SZ právě z SOS přestoupivší Eva Tylová. Stoupenci PBH do ÚRK pak zvolili dosavadní členy Tomáše Adama, Anderu Herbrychvou a Františka Křístka. (Pikantně působila Patočkova veřejná podpora F. Křístkovi, poměrně svéráznému, nicméně loajálnímu člověku). Adam, Herbrychová a Křístek uvedli, že nadále stojí za udělením pořádkových opatření opozičníkům.

Nestihla se volba té části RR SZ, kterou má volit sjezd, tudíž až do příštího řádného sjezdu budou RR SZ tvořit jen členové zvolení v krajích. Usnesení, že sjezd má volit místo 30 jen 20 členů RR, bylo přijato až po několika hodinách úporného jednání. RR SZ tedy zůstala neúplná. Podle rozhodnutí sjezdu však má tedy v budoucí, více decentralizované RR SZ stoupnout vliv krajů. Delegáti ale schválili návrh Pavla Brzobohatého na změnu rozpočtu na rok 2005, jemuž někteří opozičníci vyčítali závažné chyby, nejasnosti a podřízení financí především skupině přátel PBH. Podobně jako v dalších případech, stoupenci PBH přesvědčili delegáty ke schválení rozpočtu líčením nebezpečí a hrozeb - tentokrát šlo o hrozbu konkurzu, do nějž by se SZ údajně dostala v případě neschválení rozpočtu.

Sjezd neschválil politickou deklaraci Jakuba Patočky, nazvanou Zelená alternativa k rudé i modré totalitě - provolání sjezdu SZ k občanům. J. Patočka ji večer před sjezdem rozeslal členům SZ s vysvětlujícím komentářem:

"Milí zelení, posílám vám návrh deklarace, který předložím zítra k projednání na dokončení našeho sjezdu. Jak většinou víte, před deseti týdny postihlo mou rodinu velké neštěstí…Váhal jsem, zda se nemám z veřejného působení zcela stáhnout, ale nakonec se ve mně ujímá přesvědčení, že bych měl ve směru, v němž jsem pracoval dříve, působit nadále, byť třebas v něčem jinými způsoby… Věřím, že přijetí sjezdem by mohlo napomoci zeleným dále se vyvinout k duchem mladé, odvážné a sebevědomé straně, která věnuje více pozornosti skutečným problémům skutečných lidí a nepitvá se tolik ve svých útrobách…" Samotný text deklarace mj. uváděl:

"Naše veřejnost je právem znechucená úrovní české politiky… Již nyní je prakticky jisté, že pokud do příští sněmovny nevstoupí kromě liberálních, křesťanských a sociálních demokratů i zelení, nepodaří se žádným způsobem většinu bez komunistů a ODS sestavit… Náš politický program Vize ekologické demokracie i obrození naší strany v posledních dvou letech dávají českým občanům naději, že politickou situaci v naší zemi skutečně lze měnit k lepšímu. Navrhujeme svým spoluobčanům, aby se s naším programem i s naší politikou seznámili a podpořili nás aktivní účastí. Každému, kdo se právem obává hrozby rudé i modré totality, nabízíme zelenou alternativu!"

Příznačnou ukázkou mezi líbivými teoretickými postuláty "zelené alternativy" PBH a jejich konkrétní, praktickou realizací se stala otázka financování byrokratického aparátu strany. Na sjezdu se již nestihly vznést dotazy na PBH ohledně výplat, odměn, různých honorářů, využití automobilu a dalšího čerpání financí okruhem PBH z rozpočtu SZ, stejně tak z fondů neziskové organizace WISE a z Institutu demokracie pro všechny či dotazy ohledně výkazů práce Jana Beránka, čerpajícího údajně prostředky "na plný úvazek" zároveň od SZ i od WISE. Na písemné dotazy Martina Kolíka z jihočeské SZ ohledně financování okruhu PBH, učiněné krátce po sjezdu, "patočkovský" místopředseda pro hospodaření SZ Pavel Brzobohatý v hromadném mailu mj. odvětil: "Co je v položce mzdy o odměny? Zde jsou obsaženy všechny mzdy včetně odvodů, platby fakturovaných služeb, a dohody s příležitostnými pracovníky. Nejsou zde dohody týkající se volebních kampaní a dohody na sjezd. Nebudou zveřejňovat jmenovitě výši odměn u pracovníků, kteří si to nepřejí, protože to považuji za neetické…."

"Zvířatům už nepřipadalo zvláštní ani to, že si prasata
koupila rádio, objednala zavedení telefonu a
předplatila různé noviny. Nebylo nic neobyčejného na
tom, když se Napoleon procházel po zahradě farmy s
dýmkou - ani když si prasata navlékla obleky ze
šatníku pana Jonese. Napoleon sám se objevil v
černém převlečníku, kožených kalhotách a
kamaších…"

(George Orwell, Farma zvířat, 1991)

Závěrečný citát přece jen obsahuje jednu velkou nepřesnost. Na rozdíl od sedřených zvířat z Orwellovy farmy čím dál většímu počtu členů SZ začínají připadat praktiky včerejších nadějných reformátorů - dnešních gubernátorů čím dál podivnější… Útrapy a zkušenosti prožité s PBH snad skýtají velkou šanci, že po překonání nevyhnutelné sektářské etapy nezačne celý tento tragikomický příběh v SZ s jinými lidmi v budoucnu nanovo…

---

reklama

---