Jiří Svoboda, Jindřiška Svobodová: Rozdělovat dotace vyžaduje zodpovědný přístup
Uměním dotační politiky není pouze peníze na dotace získat, ale rovněž zajistit, aby byly účelně využity. V této souvislosti je třeba upozornit na některé vážné chyby, které se doposud udělaly a stále dělají. Situaci lze dokumentovat na dvou konkrétních příkladech:
1.Dnes se staví 90 % nových rodinných domů z cihelných nebo pórobetonových tvárnic. Tloušťka obvodových zdí bývá 40 cm, nedosahuje však normou požadovaných hodnot pro tepelný odpor, a tak bývá ještě zateplena několika centimetry polystyrenu. Přitom dostatečnou statiku až třípodlažního domu zajistí obvodová stěna z tvárnic o tloušťce pouze 25 cm. Zateplíme-li pak stěnu 20-25 cm polystyrénu, bude mít dvojnásobný tepelný odpor a bude přitom levnější. Kdybychom takto stavěli obvodové stěny domů, izolovali podlahu nad základovou deskou alespoň 20 cm a střechu alespoň 30 cm tepelné izolace a použili kvalitní okna, pak by dům spolehlivě splňoval nízkoenergetický standard a nebyl by dražší. Každý takto postavený dům by za svou dobu životnosti ušetřil asi milion kWh, což představuje při topení plynem 200 tun CO2. Tento potenciál úspor je však možné využít jen při projekci a stavbě domů, dodatečně je již prakticky nevyužitelný.
2.Naše panelové sídliště je vytápěno pomocí malých centrálních plynových kotelen pro skupiny 10-20 domů. V 90. letech byly plynové kotelny a podzemní rozvody tepla zrekonstruovány a v rámci programu podpory České energetické agentury byly domy zatepleny 6-8 cm pěnového polystyrenu. Okna většiny domů byly repasovány (zatěsněny a natřeny), některé vyměněny. Těmito opatřeními byl ovšem potenciál úspor využit sotva z poloviny. Další následné zateplování domů je vysoce nerentabilní a zjevně i neobhajitelné v situaci, kdy je většina panelových domů v ČR stále ještě nezateplena. Podobně vážný problém z hlediska úspor však představují i centrální plynové výtopny, kdy se nezanedbatelná část tepla ztrácí v zemním vedení. Naše sídliště je tedy příkladem nekoncepčního řešení, na nějž byla spotřebována spousta dotací, a současně byl pohřben významný díl potenciálu úspor.
Jaké jsou možnosti lepších řešení pro dosud nezateplená sídliště? Pro zateplení domů je zřejmě správné řešení ve stylu 20 cm tepelné izolace na venkovní fasádu, 30 cm do střechy a alespoň 10 cm na stropy sklepů. K tomu je třeba vyměnit okna za nová, nejlépe s trojskly. Takto zateplený panelový dům již bude atakovat parametry pasivního domu, bude mít velmi vysokou tepelnou setrvačnost a velmi malé tepelné ztráty. Pak v domě existující otopný systém bude moci být využíván buď na topení vodou do 50°C nebo vodou o běžné teplotě jen po několik hodin denně. Nabízí se dva velmi efektivní způsoby pro vytápění domů. Buď pomocí plynového kondenzačního kotle umístěného v každém domě nebo použitím plynové kogenerační jednotky v centrální výtopně nebo opět v každém domě. První varianta je investičně podstatně levnější než druhá. Druhá je však provozně výrazně efektivnější, protože díky vysoké tepelné setrvačnosti domů je možné topit jen v době s vysokou výkupní cenou špičkového elektrického proudu.
Potenciál úspor je omezený a bylo by neodpustitelné, aby kvůli nedomyšlené dotační politice zůstala jeho podstatná část nevyužita. Špatné řešení můžeme ukázat na jednoduché ukázce. Zateplíme-li pět domů izolací o malé tloušťce, budou úspory energie i celková cena zateplení přibližně stejné, jako při zateplení tří domů izolací o velké tloušťce. Zdánlivě stejný efekt za stejné peníze. Ale rozdíl je velmi podstatný v tom, že v prvním případě se stanou dvě pětiny potenciálu úspor umrtvenými, kdežto v druhém případě jsou stále k dispozici.
Dotace by měly být udělovány jen na důkladné zateplení; měly uhradit navýšení ceny zateplení oproti doposud běžnému zateplení např. 12 cm izolace. Pak by investora stálo zateplení domu 25 cm izolace stejně jako 12 cm. V těchto nejběžnějších případech by součástí žádosti o dotaci nemusel být draze placený energetický audit, stačilo by vyplnit pouze formulář a nechat ho potvrdit na stavebním úřadě. Energetický audit by byl vyžadován jen pro udělení dotace v případě, kdy použití silné izolace není technicky efektivně proveditelné. Podobně by mohly být udělovány i dotace na zateplení střechy, stropů sklepa, či příspěvek na kvalitní okna s trojím zasklením.
Podstatně tvrdším oříškem bude zřejmě přechod na nový vhodný zdroj tepla pro kvalitně zateplené panelové domy. Bude asi nutné vyzkoušet nová řešení na několika pilotních projektech a nalézt tak správná vzorová řešení. Samozřejmě zůstává ve hře i dálkové topení na biomasu či z jiných zdrojů levného tepla. Dalším nevyřešeným problémem u panelových domů, který zasluhuje výzkum, je systém větrání, který by měl být investičně i provozně nenáročný a nevyžadoval by složitou údržbu.
Podpora úsporných opatření a obnovitelných zdrojů nemůže být prováděna pouze dotacemi realizací. Je třeba řešit problémy v různých oblastech. Například při pěstování energetických plodin je nutno zjistit, jak a kde jednotlivé druhy pěstovat, jak vyčerpávají půdu, jak nejlépe plodiny množit, aj. Rovněž šlechtění energetických plodin by mohlo být přínosné. Dostupné informace a kvalifikovaná pomoc jsou v současné době důležitější než vlastní dotace na produkci energetických plodin. Pokud toto podceníme, může se stát, že do nově nainstalovaných kotlů na biomasu nebude co přikládat. Podobně je třeba hledět i na problém pasivních domů. Dodnes neexistuje dostatečně jednoduchý a levný stavební systém pro pasivní domy, který by mohli projektanti rutinně využívat. Máme si vzít za vzor německé a rakouské pasivní domy vybavené velkým množstvím drahých aktivních systémů, anebo jít vlastní cestou jednoduchého pasivního domu s důrazem na izolace? Rozhodně je třeba na základě důkladné analýzy současného stavu a potřeb budoucnosti začít podporovat výzkum formou pilotních projektů, grantů a soutěží pro oblast úspor a OZE. V případě tepelné ochrany budov by zřejmě stálo za úvahu i další zpřísnění norem pro nové stavby a rekonstrukce.
Účelné využití dotačních prostředků pro úspory energie a OZE spočívá především v zajištění plného využívání potenciálu úspor, rozšíření znalostí o efektivních úsporných opatřeních a OZE a jejich uvedení do praxe. Pan Bursík a jeho ministerstvo má nyní jedinečnou příležitost toto dokázat. Držme mu palce.
reklama
Jiří Svoboda pracuje v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Jindřiška Svobodová přednáší na katedře fyziky Pedagogické fakulty MU v Brně ekologicky a environmentálně zaměřené předměty.
