Eva Tylová: Zástavba mokřadu Fantova louka v Příbrami může ohrozit vzácné druhy i prameny Kocáby
Jeden z radních Jiří Holý (ANO) vlastní v místě záměru pozemky, přitom právě on má na starosti územní rozvoj. Je tak v přímém střetu zájmů. Po jeho nástupu do funkce dostaly události rychlý spád. Zajistil, aby radnice k mokřadu přivedla kanalizaci, která má nejen obsloužit budoucí zástavbu, ale může také jako drenáž odvést vodu z mokřadu a hrozí tedy jeho vyschnutí. „Tím by se problém existence mokřadu vyřešil.“
Místní lidé však louku brání a vynutili si na radnici i veřejné jednání, na které přišlo více než 100 lidí. Téměř 1 tisíc lidí již vyjádřilo svůj názor podpisem pod petici „Proti plánované výstavbě bytových domů, dalších bytových objektů a infrastruktury k obytným objektům na lokalitě na Fantova louka v Příbrami II“. Radnice zadala pod tlakem veřejnosti nové biologické hodnocení, zároveň však již vybudovala na okraj mokřadu kanalizační řad.
K významu louky se vyjádřila řada odborníků:
Význam louky hodnotí RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., biolog, PřF UK a Ochrana fauny ČR, o.p.s. „Fantova louka představuje unikátní území zachovalých mokřadních luk s neporušeným vodním režimem, vyhnulo se jí i intenzivní zemědělské hospodaření. Díky tomu tu najdeme vysokou koncentraci vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně řady druhů chráněných zákonem. Mezi ty nejvýznamnější patří velká populace kosatce sibiřského, roztroušeně tu roste upolín evropský nebo orchidej prstnatec májový. Aktualizace mapování živočichů právě probíhá, ale už nyní můžeme potvrdit výskyt ropuchy obecné, skokana štíhlého nebo zeleného, z ptáků bramborníčka hnědého nebo chřástala polního, modráska bahenního a očkovaného.“
Hydrogeolog Mgr. Ján Krištiak k tomu uvádí: „Vznik unikátního biotopu Fantová louka je podmíněna mimo jiné geologickou stavbou. Základové půdy tvoří kromě kulturní vrstvy jílovité zeminy nepatrně propustné. Z uvedeného důvodu se atmosférické srážky koncentrují v kulturní vrstvě a vytvářejí podmínky pro stávající floru i faunu. Při přívalových deštích odtékají ve směru sklonu terénu – Příbramský potok, Kocába. V případě stavebních prací dojde k narušení oběhu vod a likvidací biotopu."
Geolog Ing. Petr Kareš dodává: „Jíly a jílovité zeminy, které tvoří bezprostřední podloží a jsou půdotvorným substrátem pseudoglejových půd, jsou základem unikátní biodiverzity těchto mokřadů a mokřadních luk. Jílovité zeminy jsou definovány jako velmi nepropustné a nepropustné, převažující typy půd jsou definovány jako půdy s nízkou rychlostí infiltrace, půdy s málo propustnou vrstvou v půdním profilu. To jsou dva hlavní důvody, proč dešťová vody zůstává na povrchu, vytváří se tak specifické mikroklima lokality, především dostatečná vlhkost pro kořenové části rostlin díky nepropustným půdám a vzdušná vlhkost díky nezasáklé vodě. Vznikají tak specifické, příznivé podmínky pro přítomnost mokřadních luk společenstev rostlin a dalších živočichů, jako je hmyz, ptáci, motýli a další. Pod nepropustnou vrstvou jílovitých zemin se nachází navětralé skalní podloží, na které je vázaná nejsvrchnější úroveň podzemní vody a které zásobuje vodou mělké kopané studny na pozemcích obyvatel v okolí mokřadů a mokřadních luk. Pod nepropustným jílovitým pokryvem bývá hladina podzemní vody napjatá a v případě stavby domů s garážemi pod úrovní povrchu dojde k narušení vyrovnaného stavu, bilance a režimu podzemních vod. Negativní dopad na množství vod a na úroveň hladiny podzemní vody ve stávajících studních, které se v bezprostřední blízkosti dotčených ploch nacházejí a jsou zdrojem vody pro obyvatele, na hladinu podzemní vody na lokalitě a považuji za naprosto reálný. Jílovité zeminy jsou problematické také pro zakládání až 4 patrových bytových domů a podzemními garážemi, které lez považovat za staticky náročné stavby. Základové prvky takových staveb budou muset být poměrně specifické a budou zasahovat až do skalního podloží, a to znamená, že zakládání bytových domů bude s riziky ve vztahu k podzemní vodě, která uvádím."
Denis Vyrobík, ornitolog, člen ČSO a účastník ornitologické akademie 2022: „Fantova louka je na první pohled obyčejná louka ale už při bližším ohledání jsem zjistil, že je silně podmáčená, a právě proto nabízí životní podmínky pro mnoho organismů a rostlin. Na louce je několik keřů, které poskytují úkryt například pěnici hnědokřídlé, pěnici pokřovní nebo slavíku obecnému. V jedné části je hustý bylinný porost, ve kterém se daří rákosníku zpěvnému a rehku zahradnímu, který zde při jedné z mých návštěv právě krmil dvě mláďata. Přes louku také vede elektrické vedení, na které číhá na svou kořist poštolka obecná. Ale nesmím opomenout to nejdůležitější, chřástala polního. Sice se polní jmenuje, ale na poli ho těžko potkáme, jeho typickým prostředím jsou právě mokřadní louky, na kterých je chřástal závislí. Ale bohužel s tím, jak vlhkých luk ubývá, ubývá i chřástal, jehož jsou tyto louky domovem".
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
Jiří Svoboda
13.9.2022 10:17"Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne."
na pravou míru.
V mokřadu se žádná přívalová voda nemůže zasáknout, protože je vše vodou nasyceno. Pokud by byl mokřad oddrénován a veškerá voda ze střech a nepropustných ploch byla zasakována ve vhodných vsakovacích opatřeních, která velmi dobře znáte, byla by to mnohem účinnější protizátopová opatření.
Prostě se jen zasazuji za to, aby se argumentovalo věcně správně a nesprávné argumenty nebyly používány ve prospěch byť správné věci.
Eva Tylová
13.9.2022 13:34 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
13.9.2022 15:49 Reaguje na Eva TylováJaroslav Řezáč
13.9.2022 17:53 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
13.9.2022 20:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Jeřábek
14.9.2022 10:29 Reaguje na Jiří SvobodaTakže teorie, že mokřad nemůže přívalovou vodu vsáknou je hodně hloupá, záleží jaké zásoby vody v mokřadu v dané chvíli jsou.
Za další, většina mokřadů má i funkci poldru, takže sílu přívalový povodně zploští.
A voda z něj odteče vždy, když dosud odtékala.
Při troše logiky, kdyby by byl mokřad stále plný vody, nikdy by ho zemědělci neposekali a dnes by tam byla zřejmě vrbová houština.
Jiří Svoboda
14.9.2022 11:48 Reaguje na Pavel JeřábekMyslím, že si nijak neodporujeme, mně jde o to, abychom funkci a možnosti mokřadů správně pochopili.
Karel Zvářal
13.9.2022 11:21Pokud někdo vidí v čase klimatické změny v mokřadu "problém", měl bych já problém s takovým tupounem ve veřejné funkci.
Eva Tylová
13.9.2022 13:38 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
13.9.2022 14:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
13.9.2022 15:10 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
13.9.2022 15:58 Reaguje na Karel ZvářalMožná jsou mé představy chybné, ale já za mokřad považuji územi, kde je hladina spodní vody téměř u povrchu.
Slavomil Vinkler
13.9.2022 16:34 Reaguje na Jiří SvobodaJakub Graňák
13.9.2022 17:56 Reaguje na Jiří SvobodaEva Tylová
13.9.2022 16:44 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
13.9.2022 20:42 Reaguje na Eva TylováJasně, pokud se to neodvodní, bude to pořád nějak fungovat jako vlhké místo, protože je tam zjevně svedena voda z okolí. Jen by bylo hloupé si myslet, že takový mokřad je bilančně soběstačný a že jich lze všude nadělat libovolné množství. To průlehů JDE nadělat plno.
Jakub Graňák
14.9.2022 06:58 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
14.9.2022 08:51 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
14.9.2022 11:48 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
15.9.2022 17:08 Reaguje na Jakub GraňákMokřad může být třeba do velké šířky rozteklý potok. Ten má schopnot zadržet přívalovou vodu nižší než kus pole - to aspoň nacucne něco do hlíny.
Karel Zvářal
15.9.2022 17:16 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
16.9.2022 10:58 Reaguje na Karel ZvářalJen podle mne neomezeně neplatí, čím více mokřadů, tím lépe. Jejich možné množství je omezeno jednoduchými fyzikálními zákony, daným množstvím srážek, odparem a nutností jisté množství vody pouštět do vodotečí.
Je samozřejmě hloupost existující mokřad likvidovat. Je však docela možné, že ho klimatická změna zlikviduje sama a pak se tam může začít vesele stavět. Nevím, zda by se toho pan Holý dožil.
Jakub Graňák
16.9.2022 18:10 Reaguje na Jiří SvobodaJakub Graňák
16.9.2022 18:06 Reaguje na Jiří SvobodaPole proti mokřadu nacucne prd, zkuste se zamyslet nad starou zahradnickou praxí zalívání před deštěm...
Mokřad z hlediska morfologického není ničím jiným než terenní depresí a tímtéž je i průleh - jejich "funkce" - v rámci zadržení povodňové vlny (ačkoli trochu odlišným mechanismem) je tudíž shodná a má i shodné limity - což jsem se vám snažil lehce lakonicky sdělit - ovšem zjevně jste to nepochopil. Fakt negénius (bez vykřičníku)
Je zajímavé, jak tvrdíte, že průleh může být "všude" - nebýt socialistické mánie vysoušení krajiny, tak tu máme "všude" mokřady - za posledních 70 let jich v tuzemsku bylo vysušeno na 300 000 ha.
A teď si laskavě položte otázku: Je v současnosti největším problémem v krajině množství povodní, nebo je to sucho? A copak nám při tom suchu bude víc platné?
Svatá Prostoto
13.9.2022 11:37Zejména proto, že za pár dní jsou volby ... v nich se ukáže, jak moc to místní trápí a co preferují.
Eva Tylová
13.9.2022 13:40 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.9.2022 14:38 Reaguje na Eva TylováTo se na férovku pozná právě u těch voleb ... kolik lidí volit přijde a jak budou volit.
Slavomil Vinkler
13.9.2022 16:37 Reaguje na Svatá ProstotoJediná cesta je aby chráněná území byla veřejným majetkem(státní).
Tomas Peltan
13.9.2022 18:44 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.9.2022 18:52 Reaguje na Tomas PeltanKarel Zvářal
13.9.2022 19:11 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.youtube.com/watch?v=ETxmCCsMoD0
Tomas Peltan
13.9.2022 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.9.2022 09:28 Reaguje na Tomas PeltanTomas Peltan
13.9.2022 18:43 Reaguje na Svatá ProstotoTomas Peltan
13.9.2022 18:42Miroslav Vinkler
14.9.2022 06:07Je to obehraná písnička, když se ÚP tvoří nebo mění , nikdo tomu nevěnuje pozornost. Potom, když se veřejnost "dozví" co se má stát , se někdo probere, ale už je obvykle pozdě. Měli se ozvat daleko dříve a dosáhnout toho, aby se Fantova louka klasifikovala jako část soustavy ÚSES.
Jednoznačně jde radnice proti veřejnému zájmu na ochraně krajiny a přírody a ten práskaný radní by zasloužil za uši.
Z pohledu stavebního zákona je však situace doslova kritická ,protože neexistuje zákonná překážka bránící likvidaci mokřadu. Pokud je tam už kanalizace, tak muselo proběhnout i územní řízení. A jak řekl Nejvyšší správní soud:" Pokud nabylo právní moci územní rozhodnutí, potom už otázka nestojí zda se stavět bude, ale jak se bude stavět."
Jak to autorka popisuje, čeká se jen na povolební čas a mokřad se začne vypouštět. Je to doslova odporná praxe, ale tak to tady v ČR funguje.