Jan Pokorný: "Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy
13.5.2025
Vrchol Trojmezné (1362 m n.m.) v červenci 2024. Pahýly stromů upomínají na dříve živou horskou smrčinu, která v našich podmínkách tvoří hranici lesa. Obnova neprobíhá, malé smrky jsou starší než 20 roků. Povrchové teploty suchých kmenů přesahují za slunného počasí v létě 50 °C, chladič se změnil v radiátor.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pokorný
Tento smrk na vrcholu Trojmezné má na pařezu 320 letokruhů, uschnul kůrovcem po orkánu Kyrill (2007) a suchý strom byl poražen, aby neohrožoval turisty jdoucí po vyznačené stezce. Živý smrk má nad metrem čtverečným na 400 000 jehlic (délka hrany cca 8 km). Vytvořil za svůj život fotosyntézou na 2 tuny dřeva, 200 kg volatilních organických látek a vyprodukoval přes 2 tuny kyslíku, vypařil na 600 tun vody a vyrovnal tak tepelné rozdíly 400 MWh a přispěl k oběhu vody, za rok „vyčesával“ z mraků 21 tun vody. Rozlišují propagátoři bezzásahovosti živý a suchý strom, když tvrdí, že mrtvé dřevo obsahuje vodu?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pokorný
Ideoví vůdci bezzásahovosti pokládají výpar vody (transpiraci) za ztrátu vody. Ignorují nejenom existenci lesa, ale jeho funkci v oběhu vody, v lokálním, regionálním až globálním klimatu. Zejména v dnešní době klimatické změny jde o opakované a úmyslné matení pojmů a odvádění pozornosti od skutečné antropogenní příčiny klimatických extrémů, úbytku vody v řekách, vysychání krajiny přerušované přívalovými dešti a povodněmi. Tito státem placení vědečtí pracovníci dlouhodobě ignorují až popírají vědecké práce, které vysvětlují funkce lesa/vegetace v klimatu, oběhu vody. Ve kterém vědeckém časopise s recenzním řízením byl publikován graf o vlhkosti půdy v zeleném a odumřelém lese s uvedeným komentářem? Profesor J. Hruška argumentoval podobným způsobem v roce 2016 v nerecenzovaném časopise Ochrana přírody článkem „Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí.“ Jemu a spoluautorům nevadí, že v grafech mají nižší srážky než celkové odtoky. Ochrana přírody tyto nesmysly nezpochybňuje a řídí se jimi. Nyní poučil profesor J. Hruška poslance, že v uschlém lese je více vody nežli v živém vzrostlém lese, že uschlý les vodu neztrácí ale zadržuje.
Přečtěte si také |
Jakub Hruška a Jiří Kopáček: Doc. Pokorný prostě nepíše pravdu
Články v Ekolistu nelze citovat v mezinárodních vědeckých časopisech. Obracím se proto na profesora Jakuba Hrušku a profesora Jiřího Kopáčka s dotazem, ve kterém mezinárodním vědeckém časopise je graf č. 2 s komentářem publikován. Jejich práci uvítají a jistě ocitují autoři zabývající se problematikou Plant Blindness (Plant Illiteracy), protože tak skvělý příklad si nenechají ujít. Navíc, v jejich případě se slepota vůči rostlinám přímo obrací na poslance Parlamentu ČR a desítky roků se projevuje právě v bezzásahovosti a následném úhynu tisíců hektarů vzrostlých lesů. Vedení výzkumných ústavů obou profesorů jistě vyšší citovanost jejich prací uvítá, ústavům se zvýší prestiž i finanční příspěvek za vědecké výsledky.
Uschlé kmeny mají extrémně vysokou povrchovou teplotu, nerozpadají se. Stromky z dřívějšího náletu jsou v extrémních podmínkách: plný sluneční svit, sucho. Horké kmeny stromu „pohánějí“ vzestupný proud vzduchu (termika), který dokáže vynášet malé letadlo rychlostí několika metrů za sekundu. Sluneční energie se neváže do vodní páry, ale uvolňuje se jako zjevné teplo (turbulentní proudění).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pokorný
Pro případné zájemce uvádím několik příkladů prací, ve kterých je vysvětlena zásadní úloha lesa v klimatu a oběhu vody. Je tomu deset roků, co mezinárodní tým pod hlavičkou WeForest (2015) předložil organizátorům Pařížské konference o klimatu Policy Brief o významu lesů v oběhu vody a klimatu, a později ve formě hojně citované vědecké publikace (Ellison et al. 2017). Začínat bychom měli však od Plinia Staršího (1. století n. L), dále například A.Humboldt, G.P. Marsh (1864), Úlehla (1947 – napojme prameny). Po ztrátě lesa následuje vysychání. Změny povrchových teplot i porovnání rozdílů teplot vzduchu na Březníku, Horské Kvildě a Churáňově v letních měsících popisuje Hesslerová et al (2018), graf 7. J. Hruška zamlčuje, že teploty na Březníku stoupají ve srovnání se stanicí Churáňov, která leží mimo NPŠ a les v okolí je zachován. Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků. Satelitní snímky ukazují nejnižší povrchovou teplotu živých lesů; po uschnutí stoupne teplota na úroveň sklizeného pole (Hesslerová et al. 2022).
Opakovaně a marně upozorňujeme na četné práce o funkci vody a vegetace v klimatu. V roce 2008 jsme obdrželi Cenu ministra životního prostředí za knihu Water for Recovery of Climate (www.waterparadigm.org), kniha je přeložena do více jazyků včetně korejštiny a perštiny, letos vyšla ve francouzštině. Nic platné. Navrhovatelé Národního parku Křivoklátsko počítají s tím, že smrkové porosty kůrovec zahubí – uschnou, konečně nastanou přírodní procesy a „domýšlivý člověk/hospodář je nezneuctí sázením stromků“. Stejně tak je známo, že kůrovec se rojí za slunečných dnů a vzestupným proudem ohřátého vzduchu je vynášen vzhůru a větrem transportován na desítky km (Jackson et al. 2008).
Živý vzrostlý les na bavorské straně, několik set metrů od Hraničního hřebene, podobné expozice vůči slunci.
Maximální teplota osluněného podrostu 35,5 °C. V lese jsou teploty pod 30 °C. Takové podmínky byly i na Třístoličníku – Trojmezné, než tam na cca 600ha les uschnul následkem bezzásahovosti – nezasahovalo se proti kůrovci, tedy nekácely se napadené stromy.
Maximální teplota osluněného podrostu 35,5 °C. V lese jsou teploty pod 30 °C. Takové podmínky byly i na Třístoličníku – Trojmezné, než tam na cca 600ha les uschnul následkem bezzásahovosti – nezasahovalo se proti kůrovci, tedy nekácely se napadené stromy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pokorný
Dokončili jsme EU projekt „Education for Plant Literacy“ (Plant Education), ke stažení jsou učební texty pro školy v několika jazycích, aby ti, co budou rozhodovat v příštích generacích, netrpěli chronickou a neléčitelnou slepotou vůči rostlinám/lesu.
Přečtěte si také |
Jakub Hruška a Jiří Kopáček: Doc. Pokorný prostě nepíše pravdu
Výběr z literatury
Amprazis, A. & Papadopoulou, P. (2020). Plant blindness: a faddish research interest or a substantive impediment to achieve sustainable development goals? Environmental Education Research, 26 (8), 1065-1087. DOI: 10.1080/13504622.2020.1768225
Ellison, D., Morris, C. E., Locatelli, B., Sheil, D., Cohen, J., Murdiyarso, D., Gutierrez, V., van Noordwijk, M., Creed, I.F., Pokorny, J., Gaveau, D., Spracklen, D.V., Tobella, A.B., Ilstedt,U., Teuling, A.J., Gebrehiwot, S.G., Sands,D.C., Muys, B., Verbist, B., Springgay, E., Sugandi, Y., Sullivan, C.A., (2017). Trees, forests and water: cool insights for a hot world, Global Environmental Change 43, 51–61 Contents lists available at ScienceDirect Global Environmental Change
Hesslerová, P., Huryna, H., Pokorný, J. and Procházka, J. (2018) The effect of forest disturbance on landscape temperature. Ecological Engineering 120, 345-354.
Hesslerová, P., Huryna, H., Pokorný, J., Kozumplíková, A., Vyskot, I., (2022) Změny klimatizační funkce lesních porostů jako následek jejich plošného odumření po gradaci lýkožrouta smrkového. Zprávy lesnického výzkumu 67 (1) : 311 – 320
Jackson, P.L., Lindgren, B.S., Murphy B., 2008, Radar observation and aerial capture of mountain pine beetle, Dendroctonus ponderosae Hopk. (Coleoptera: Scolytidae) in flight above the forest canopy, Canadian Journal of Forest Research 38(8):2313-2327
Makarieva, A.M., Nobre, A., Nefiodov, A.V. Sheil, D., Nobre, P., Pokorny, J., Hesslerova, P. Li B.-L. 2022 Vegetation Impact on Atmospheric Moisture Transport in a Climate with Increasing Land-Ocean Temperature Contrasts. Heliyon , Volume 8, Issue 10, October 2022, e11173 https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2022.e11173
Pokorný, J., Hesslerová, P., 2022, Aktivní úloha vzrostlého lesa v klimatu, oběhu vody a zadržování živin. Časopis SOVAK, 7-8 2022, str. 16 – 25
Uno, G., E. (2009). Botanical literacy: How and what students should learn about plants. American Journal of Botany, 96, pp. 1753 – 1759.
WeForest 2015, Forest management for water and climate coolingForests are essential for water availability and global cooling at multiple scales: the watershed, regions and continents; WeForest-Brief-Managing-forests-for-Water_lowres-5_0_12.pdf (překlad Vodní hospodářství 2/2016)
reklama
Jan Pokorný
Autor pracoval v Botanickém ústavu AV ČR, od roku 1998 do 2022 byl ředitelem ENKI, o.p.s. Třeboň.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nejranější staré a krajové odrůdy třešní představí výstava v Praze
Přírodovědec: Obce mohou chránit pestrost druhů jednoduše třeba pásy vegetace
Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat?
Další články autora |
Jan Pokorný: Profesoři J. Hruška, J. Kopáček potvrzují svoji slepotu vůči rostlinám vlastní vědeckou publikací
Jan Pokorný: Odpověď Jiřímu Kopáčkovi na text Pohádky Jana Pokorného o ŠumavěOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
JO
HH
Honza Honza
13.5.2025 07:02Dle mého názoru by člověk měl jít směrem, k přírodě, ne od ní- z Amazonského pralesa nedělat step, ze stepi nedělat Amazonský prales.
Je to pak věčný boj- neustálé znásilňování přírody. Člověk to dělal z hospodářských důvodů, ale určitě to nemá smysl v NP.
To ale nemůže platit, pokud sama příroda to přestává zvládat. Nezvládá to právě z důvodu činnosti člověka, kt. ji neustále poškozuje, jde od ní směrem k suchu, betonu asfaltu, k vysušujícím polím, vysušujícím loukám na pastvu. Pokud vidíme, že step propadá dezertifikaci, nemůžeme jen tak přihlížet, musí se něco dělat.
A obecné řešení přijatelné a prováděné v celém světě je zalesňování z důvodu uvedném ve článku. Je to právě řešení směrem k funkci přírody, k tomu co sama příroda potřebuje - zavodnění, zastínění. Nepotřebuje stavby, vyasfaltované plochy, nevhodná pro přírodu jsou pole, právě v sušších oblastech- stepních, tropických, subtropických, nevhodné jsou i rozsáhlé pastviny, stepní oblast Serengeti, poklad světové přírody, přesto propadající vysušování, poušť postupuje.
Proč se asi zvýšila nasycenost půdy vodou po kůrovci? Nebylo to plošně, stromy padly ostrůvkovitě, pomohla okolní příroda vč funkčních hosp. lesů, pomohlo padlé dřevo, velmi brzo začala růst vegetace a les byl přehuštěný, trpěl nedostatkem vody- proto také jej masivně napadl kůrovec, který stromy nemohly zalít smůlou, protože bylo sucho.
Padlé stromy přestaly transpirovat a vlhkost v půdě se dočasně zvýšila.
Z toho ale není možné dělat obecný zkratkovitý závěr: kácejte stromy, zvýší se zavodněnost půdy! Třeba jen tam, kde je les přehuštěný, klidně třeba i v NP, chceme-li pomoci přírodě, aby fungovala a nekolabovala!
Odpovědět
Je to pak věčný boj- neustálé znásilňování přírody. Člověk to dělal z hospodářských důvodů, ale určitě to nemá smysl v NP.
To ale nemůže platit, pokud sama příroda to přestává zvládat. Nezvládá to právě z důvodu činnosti člověka, kt. ji neustále poškozuje, jde od ní směrem k suchu, betonu asfaltu, k vysušujícím polím, vysušujícím loukám na pastvu. Pokud vidíme, že step propadá dezertifikaci, nemůžeme jen tak přihlížet, musí se něco dělat.
A obecné řešení přijatelné a prováděné v celém světě je zalesňování z důvodu uvedném ve článku. Je to právě řešení směrem k funkci přírody, k tomu co sama příroda potřebuje - zavodnění, zastínění. Nepotřebuje stavby, vyasfaltované plochy, nevhodná pro přírodu jsou pole, právě v sušších oblastech- stepních, tropických, subtropických, nevhodné jsou i rozsáhlé pastviny, stepní oblast Serengeti, poklad světové přírody, přesto propadající vysušování, poušť postupuje.
Proč se asi zvýšila nasycenost půdy vodou po kůrovci? Nebylo to plošně, stromy padly ostrůvkovitě, pomohla okolní příroda vč funkčních hosp. lesů, pomohlo padlé dřevo, velmi brzo začala růst vegetace a les byl přehuštěný, trpěl nedostatkem vody- proto také jej masivně napadl kůrovec, který stromy nemohly zalít smůlou, protože bylo sucho.
Padlé stromy přestaly transpirovat a vlhkost v půdě se dočasně zvýšila.
Z toho ale není možné dělat obecný zkratkovitý závěr: kácejte stromy, zvýší se zavodněnost půdy! Třeba jen tam, kde je les přehuštěný, klidně třeba i v NP, chceme-li pomoci přírodě, aby fungovala a nekolabovala!
MU
Vendula Hrdličková
13.5.2025 07:31Skvělý článek, kéž by bylo mezi vědci stále méně těch, kteří trpí zmíněnou slepotou trpí...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.5.2025 07:39To jsem velice potěšen tímto článkem. Je vidět, že p. Hruška nezvládá ani svůj obor a natož obor zemědělský, do něhož občas fušuje také.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.5.2025 07:48https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
Snad jen takto. Reakce profesora hydrobiologie,a vědeckého pracovníka Biologického centra AV ČR je dostatečnou reakcí.
Odpovědět
Snad jen takto. Reakce profesora hydrobiologie,a vědeckého pracovníka Biologického centra AV ČR je dostatečnou reakcí.
Sl
Slovan
13.5.2025 08:55 Reaguje na SlovanJeště bych dodal, že pan Pokorný asi nepochopil jednu naprosto zásadní věc: že i horský smrkový les má nějaká stádia vývoje, že to tak trochu není les v nížinách a funguje tedy jinak. Vždyť kůrovec je v boreálním lese na severu normální věc…
Navíc se bavíme o relativně malé ploše celkového stromového pokryvu v širokém okolí. Pan Pokorný by se možná měl podívat do míst, kde se les vykácel a porovnat pak situaci tam s bezzásahovými oblastmi. Protože pokud by se to tam nenechalo, následoval by odvoz a umělé zalesnění jak je běžné všude jinde. O tomto bohužel ani slovo! Otázka zní: proč? Možná proto, že by se ukázala realita. On totiž nikdo nezpochybňuje funkci lesa jako takového. Ten les tam je, jen ještě není vzrostlý. To by ale nebyl tak či tak. Co se zpochybňuje je to, že Šumava údajně vysychá a to i přesto, že srážky jsou minimálně stejné…
Odpovědět
Navíc se bavíme o relativně malé ploše celkového stromového pokryvu v širokém okolí. Pan Pokorný by se možná měl podívat do míst, kde se les vykácel a porovnat pak situaci tam s bezzásahovými oblastmi. Protože pokud by se to tam nenechalo, následoval by odvoz a umělé zalesnění jak je běžné všude jinde. O tomto bohužel ani slovo! Otázka zní: proč? Možná proto, že by se ukázala realita. On totiž nikdo nezpochybňuje funkci lesa jako takového. Ten les tam je, jen ještě není vzrostlý. To by ale nebyl tak či tak. Co se zpochybňuje je to, že Šumava údajně vysychá a to i přesto, že srážky jsou minimálně stejné…
PE
Petr Elias
13.5.2025 09:24 Reaguje na SlovanTo je zbytečné. Pokorný si stejně dál mele svoje (reagoval na ten článek) a místní fanatici věřící čemukoliv, jen když je to proti NP Šumava. ;)
Pokorný patří k těm co propagují ,,biotickou pumpu,, o které tu už byla řeč asi tisíckrát.
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007
Odpovědět
Pokorný patří k těm co propagují ,,biotickou pumpu,, o které tu už byla řeč asi tisíckrát.
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007
va
vaber
13.5.2025 08:22Co jako autor chtěl dokázat snímky z výšky 1360m .To je na Šumavě hranice růstu stromů .Jsou to nevyšší vrcholy s krutými klimatickými podmínkami a obnova lesa je velice pomalá a ještě k tomu musí být příznivé podmínky a ty nyní nejsou. Všude jinde narostla mezi suchými stromy nějaká vegeace,které když stojí neohřívají se zdaleka tolik jak ležící a tato vegetace funguje jak každá vegetace, brání výparu a omezuje přehřívání .
Ovšem vegetace potřebuje vodu a když se uschlé stromy odvezou půda bude vysychat a zahřívat se ještě víc,protože stojící uschlé stromy vrhají stín, málo ale alespoň něco.
,, Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků ,, To je účelová lživá věta a autor asi nikdy nebyl na rozpálené uklizené mýtině bez stromů a vegetace, v parném dni.
Odpovědět
Ovšem vegetace potřebuje vodu a když se uschlé stromy odvezou půda bude vysychat a zahřívat se ještě víc,protože stojící uschlé stromy vrhají stín, málo ale alespoň něco.
,, Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků ,, To je účelová lživá věta a autor asi nikdy nebyl na rozpálené uklizené mýtině bez stromů a vegetace, v parném dni.
DM
Dalibor Motl
13.5.2025 08:47 Reaguje na vaberNebylo by lepší porovnávat třeba hospodářský les (převáděný prostřednictvím převodu na výběrný hospodářský způsob) blížící se prostorovým a druhovým uspořádáváním klimaxu s postkůrovcovým bezzásahovým "novolesem"? Paseky nemusely vůbec vzniknout pokud by se řádně a včas s kůrovcem bojovalo, pokud by po desítky let od vyhlášení parků probíhaly intenzivnější převody s cílem přeměnit stejnověké a poměrně uniformní lesy na přírodě bližší, různověké a smíšené lesy. Pokud by už nějaké paseky vznikly mohlo dojít k většímu rozložení obnovy v čase (= pestrost, věková rozrůzněnost budoucího lesa). Les se po vyhlášení parků převážně chránil "vlažně" a převody, pokud probíhaly, tak změny převážně nebyly natolik úspěšné aby výrazněji proměnily lesy před tím než vypukla katastrofa. Všechna čest výjimkám, které dnes tvoří osamělé ostrůvky pozitivní deviace.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.5.2025 09:28 Reaguje na vaberDobře napsáno. K té poslední větě: no ona se ta souš samozřejmě víc zahřeje, ale mnohem míň než v hospodářské vykácené pasece...
Ale hlavně? Jak to asi bude fungovat ma Šumavě se srážkami? Nebudou se tam tvořit hlavně tzv. “orografické srážky”? Tedy, že horký vzduch “přiteče” k úbočí a je nucen stoupat a ochlazovat se (proto je ostatně ve vyšších polohách chladněji). Je známo, že vzduch se ochlazuje o 1 ºC na 100 m výšky. V momentě, kdy dosáhne kondenzační hladiny se začnou tvořit oblaka a tím jak dále stoupá výš i k dalšímu ochlazení a uvolňování srážek. Je to známé, proto v našich (nejenom) horách víc prší, víc se tvoří mlhy atd.
Je to zároveň i otázka na pana Pokorného.
Odpovědět
Ale hlavně? Jak to asi bude fungovat ma Šumavě se srážkami? Nebudou se tam tvořit hlavně tzv. “orografické srážky”? Tedy, že horký vzduch “přiteče” k úbočí a je nucen stoupat a ochlazovat se (proto je ostatně ve vyšších polohách chladněji). Je známo, že vzduch se ochlazuje o 1 ºC na 100 m výšky. V momentě, kdy dosáhne kondenzační hladiny se začnou tvořit oblaka a tím jak dále stoupá výš i k dalšímu ochlazení a uvolňování srážek. Je to známé, proto v našich (nejenom) horách víc prší, víc se tvoří mlhy atd.
Je to zároveň i otázka na pana Pokorného.
JO
Jarka O.
13.5.2025 15:24 Reaguje na vaberVe výšce 1360 m se netěží, tím méně pasečně, bez kůrovce by tam totiž velké paseky se sluncem degradovanou půdou nikdy nevznikaly, navíc v CHKO, NP nebo vojenském lese, ani předtím. V tom spočívá problém, který Hruškové přecházejí. Obnova je přirozeně pomalá a nejvíc se daří břízám, čili v bezzásahu vyrostou severské lesy bříza smrky borovice. I nyní je v tom drsném klimatu vidíte a vždycky to tak bylo tam, kde se nehospodařilo. Půdní sucho není jediný nebo nejdůležitější ukazatel, v řídkém lese (přirozená pomalá obnova) je spotřeba vláhy z půdy možná nižší než v hustším lese (výsadba) a to je asi tak to jediné srovnání, které p. Hruška sdělil. I p. Pokorný popisuje, že vlhkost je bud schovaná v půdě a mizí odparem, nebo je rozdělená mezi půdu a rostliny, stromy. Pak je v půdě nižší, ale nad tím by plakal jen ekologista. Na km2 i km3 je stejná (zhruba).
Odpovědět
va
vaber
14.5.2025 07:40 Reaguje na Jarka O.Nejde o výšku 1360m ,jde o jiná území ,ale autor s ní chce dokazovat svoji pravdu, což je zavádějící.
Jde o to co je lepší uklidit a zamést les, nebo ho nechat tak jak se v něm dělo tisíce let.
Nechat les tak jak bylo tisíce let ,je přírodou prověřená metoda ,která vždy fungovala a najednou přijdou odborníci co jsou moudřejší než pánbůh.
Vždyť jde jen o sotva procento území, kácet a uklízet les mohou dělat všude jinde.
Rozdíly mezi suchým uklizeným pokáceným lesem a neuklizeným jsou asi malé .Vždy je špatné když les uschne.
Zavinila to změna klimatu a ne úzkostlivé uklízení stromů a mechanická likvidace kůrovce. Tak se kůrovec nedá zlikvidovat.
Pokud jde o vlhkost ,kde asi zůstne víc spadlých dešťů ,na holých kopcích nebo pokrytých lesem? Rostliny si nějakou musí vzít . Proč někdo řeší, že rostliny zvyšují odpar?
Je snad lepší svět bez rostlin?
Odpovědět
Jde o to co je lepší uklidit a zamést les, nebo ho nechat tak jak se v něm dělo tisíce let.
Nechat les tak jak bylo tisíce let ,je přírodou prověřená metoda ,která vždy fungovala a najednou přijdou odborníci co jsou moudřejší než pánbůh.
Vždyť jde jen o sotva procento území, kácet a uklízet les mohou dělat všude jinde.
Rozdíly mezi suchým uklizeným pokáceným lesem a neuklizeným jsou asi malé .Vždy je špatné když les uschne.
Zavinila to změna klimatu a ne úzkostlivé uklízení stromů a mechanická likvidace kůrovce. Tak se kůrovec nedá zlikvidovat.
Pokud jde o vlhkost ,kde asi zůstne víc spadlých dešťů ,na holých kopcích nebo pokrytých lesem? Rostliny si nějakou musí vzít . Proč někdo řeší, že rostliny zvyšují odpar?
Je snad lepší svět bez rostlin?
JO
Jarka O.
14.5.2025 12:20 Reaguje na vaberAlo to, že v těch výškách člověk tak velké paseky nedělá, je fakt. Příroda semtam ano, ale nejsme na Aljašce. I obnova v pralese, česky hvozdu (příroda) je postupná, kdy jeden strom uschne atd, jiný dostane prostor k růstu, málokdy existují tyhle šoky. Vy chcete les nebo nechcete? Vždyť znáte lesy, tak víte, že pojem „uklizený les“ je výmysl. On tam snad někdo luxuje? 1% území holin je celkem koncentrované, to už mění počasí a cesty podzemní vody. Kůrovce mají kontrolovat nebo točit palečkama v kanclu? I malé rozdíly hrají roli, a když se člověk umí starat o les, tak musí. Jiným les do ruk prostě nepatří. Klima, ale nechte toho, na Š. roste severský les- bříza, smrk místo kulturního lesa, čili se ochlazuje, Ano?
Víc vláhy rovnoměrně rozložené zůstane na kopcích s lesy. Jsou užitečné. Nevím, proč se dokola omílají odpary, doufám, že kvůli betonování a nevyužívání brownfieldů. Svět bez kytek neexistuje.
Odpovědět
Víc vláhy rovnoměrně rozložené zůstane na kopcích s lesy. Jsou užitečné. Nevím, proč se dokola omílají odpary, doufám, že kvůli betonování a nevyužívání brownfieldů. Svět bez kytek neexistuje.
DM
Dalibor Motl
13.5.2025 08:36A obrázek doplňuje pohled lidí, kteří musí na hranici toho "úžasného novolesa" po kůrovci a požárech i žít: https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-ochrana-prirody-je-nad-rozvojem-obci-bouri-se-lide-na-sumave-a-v-ceskem-svycarsku-40520227#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.5.2025 09:06A jéje. Pokorný si zase vzal termokameru a šermuje. Jen škoda, že kromě té kamery tam nemá nic jiného... Ale hlavně blekotání o ideových vůdcích a negramotech a chlubení se.
Jen škoda, že už byl Pokorný x-krát usvědčený z toho, že vypráví pohádky. A jsem rád, že stále existují lidé, kteří se výzkumu na Šumavě opravdu věnují - což Pokorný fakt nedělá.
Ale dle radostného vřeštění místní skvadry soudím, že má Pokorný u nevzdělanců úspěch. :D
Odpovědět
Jen škoda, že už byl Pokorný x-krát usvědčený z toho, že vypráví pohádky. A jsem rád, že stále existují lidé, kteří se výzkumu na Šumavě opravdu věnují - což Pokorný fakt nedělá.
Ale dle radostného vřeštění místní skvadry soudím, že má Pokorný u nevzdělanců úspěch. :D
ms
13.5.2025 23:03 Reaguje na Petr Elias
co to melete?
Tak si přečtěte vědecké zdroje, které jsou pod článkem. To není docent Pokorný, to jsou stovky docentů, kteří se zabývají funkcemi lesa a jeho významem pro klima.
Odpovědět
Tak si přečtěte vědecké zdroje, které jsou pod článkem. To není docent Pokorný, to jsou stovky docentů, kteří se zabývají funkcemi lesa a jeho významem pro klima.
PE
Petr Elias
14.5.2025 08:04 Reaguje naZdroje pod článkem? Stovky docentů?
1. Žádné stovky docentů tam nejsou;
2. Žádná z těch studií není ze Šumavy a pokud se nepletu, tak je tam jedna z ČR (ale ani ta není ze Šumavy, nýbrž z okolí Dačic a Telče);
3. Nikdo funkci lesa nezpochybňuje - to je jen další z řady nesmyslů Pokorného, kterým označuje ty, kdo ty jeho nesmysle uvedou na pravou míru (i v tomto ,,článku,, blekota označuje p. Kopáčka a p. Hrušku za negramoty, ideové vůdce, slepce, atd.);
4. Na rozdíl od Pokorného se např. p. Kopáček výzkumu na Šumavě věnuje (pokorný tam běhá jen s termokamerou...).
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
Odpovědět
1. Žádné stovky docentů tam nejsou;
2. Žádná z těch studií není ze Šumavy a pokud se nepletu, tak je tam jedna z ČR (ale ani ta není ze Šumavy, nýbrž z okolí Dačic a Telče);
3. Nikdo funkci lesa nezpochybňuje - to je jen další z řady nesmyslů Pokorného, kterým označuje ty, kdo ty jeho nesmysle uvedou na pravou míru (i v tomto ,,článku,, blekota označuje p. Kopáčka a p. Hrušku za negramoty, ideové vůdce, slepce, atd.);
4. Na rozdíl od Pokorného se např. p. Kopáček výzkumu na Šumavě věnuje (pokorný tam běhá jen s termokamerou...).
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
ms
15.5.2025 12:47 Reaguje na Petr Elias
1. stovky docentů to jsou, těch zdrojů by bylo na několik ekolistů 2. zdroje pod článkem jsou jenom výčtem některých
je tam studie přímo ze Šumavy, Hesslerová a spol. 2018
nemusí být přece všechno ze Šumavy, aby bylo zřejmé že odlesněním dochází k vysoušení,
jestliže vzrostlý živý les transformovuje sluneční energii do výparu a ten les tam není či v nefunkčním stavu, pak přicházející sluneční energie jde do tepelného výkonu.
Šumava je dnes tepelným ostrovem s výrobou tepelné energie, což má klimatické dopady.
Teploty jsou ukazatelem, co se tam děje, krajiny se přívá, není přírodní klimatizace.
Odpovědět
je tam studie přímo ze Šumavy, Hesslerová a spol. 2018
nemusí být přece všechno ze Šumavy, aby bylo zřejmé že odlesněním dochází k vysoušení,
jestliže vzrostlý živý les transformovuje sluneční energii do výparu a ten les tam není či v nefunkčním stavu, pak přicházející sluneční energie jde do tepelného výkonu.
Šumava je dnes tepelným ostrovem s výrobou tepelné energie, což má klimatické dopady.
Teploty jsou ukazatelem, co se tam děje, krajiny se přívá, není přírodní klimatizace.
PE
Petr Elias
15.5.2025 13:58 Reaguje naTo je jak kolovrátek.
Jedna z pohádek Pokorného o desítkách Temelínů na Šumavě. Realita je ale jiná.
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/ladislavn-metelka-tezky-omyl-docenta-pokorneho
ms
15.5.2025 12:41 Reaguje na Petr Elias
Pro případné zájemce uvádím několik příkladů prací, ve kterých je vysvětlena zásadní úloha lesa v klimatu a oběhu vody. Je tomu deset roků, co mezinárodní tým pod hlavičkou WeForest (2015) předložil organizátorům Pařížské konference o klimatu Policy Brief o významu lesů v oběhu vody a klimatu, a později ve formě hojně citované vědecké publikace (Ellison et al. 2017). Začínat bychom měli však od Plinia Staršího (1. století n. L), dále například A.Humboldt, G.P. Marsh (1864), Úlehla (1947 – napojme prameny). Po ztrátě lesa následuje vysychání. Změny povrchových teplot i porovnání rozdílů teplot vzduchu na Březníku, Horské Kvildě a Churáňově v letních měsících popisuje Hesslerová et al (2018), graf 7. J. Hruška zamlčuje, že teploty na Březníku stoupají ve srovnání se stanicí Churáňov, která leží mimo NPŠ a les v okolí je zachován. Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků. Satelitní snímky ukazují nejnižší povrchovou teplotu živých lesů; po uschnutí stoupne teplota na úroveň sklizeného pole (Hesslerová et al. 2022).
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
13.5.2025 09:31Ach jo, asi další, co je mu líto, že zkrátka necháme 1% lesů vyvíjet se samovolně a sledovat změny. Uschlý les v chráněných územích, to je hrůza, zato u nás v hospodářských lesích, kde to uschlo taky a ještě se vykácelo a odvezlo, tam je to teď hotový ráj pro turisty a krása ... U nás v obci máme zdroj vody v zalesněné údolnici, sběr drenáží. Kolem let 2015 - 2017, tam ještě les byl, ale voda nebyla. Pak v podstatě téměř celé údolí bylo vytěženo, dnes jsou tam vysázené stromky, oplocenky, buřeň a kupodivu i těch pár let zpětně jsou nátoky do vodojemu i v letních měsících dostatečné. Vyznění článku p. Pokorného je skoro jako kdyby Hruška hlásal - zničme horské lesy, bude víc vody. O tom ale dost pochybuji a řekl bych, že jde v jádru o spor, zda hospodářsky zasahovat i v chráněných oblastech a voda je určitým ,,argumentem".
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.5.2025 09:46 Reaguje na Lukáš VítekTak hlavně Pokorného už x-krát usvědčili z blábolení. ;)
Třeba zde:
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
Odpovědět
Třeba zde:
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
pp
pavel peregrin
13.5.2025 14:29 Reaguje na Petr EliasNikdo nikoho neusvědčil, protože je to jen a pouze názor, nic víc.
Odpovědět
PE
ms
15.5.2025 12:33 Reaguje na Petr Elias
pane Eliáši,
výzkumná práce pana docente Pokorného je součástí celosvětového výzkumu významu lesa a rostlin v tvorbě klimatu. A odkaz, který uvádíte, spíše svědčí o ignoranci pana Kopáčka, než cokoliv jiného. Jeho článek byl vytvořen plánovitě s cílem docenta Pokorného zdiskreditovat, neboť pan docent zásadně upozorňuje na důsledky nepéče, která se provádí v národních parcích. Výsledkem je zánik lesa.
Dále tím však upozorňuje i na to, že důsledkem oteplování je zřejmě úhyn lesa a nikoliv emise.
Odpovědět
výzkumná práce pana docente Pokorného je součástí celosvětového výzkumu významu lesa a rostlin v tvorbě klimatu. A odkaz, který uvádíte, spíše svědčí o ignoranci pana Kopáčka, než cokoliv jiného. Jeho článek byl vytvořen plánovitě s cílem docenta Pokorného zdiskreditovat, neboť pan docent zásadně upozorňuje na důsledky nepéče, která se provádí v národních parcích. Výsledkem je zánik lesa.
Dále tím však upozorňuje i na to, že důsledkem oteplování je zřejmě úhyn lesa a nikoliv emise.
PE
Petr Elias
15.5.2025 14:02 Reaguje naO žádnou diskreditaci se nejedna. P. Kopáček tam udává jasná data, kdežto Pokorný má akorát termokameru a nějaká smyšlená čísla. ;)
Odpovědět
ms
13.5.2025 22:58 Reaguje na Lukáš Vítek
Není žádný spor, jde o to, že bez lesů vyschneme. Je to jediné přirozené "technologické zařízení", které je schopno transformovat sluneční energii do výparu a tak chladit okolní krajinu a vyrovnávat teploty - evapotranspirace.
Tuto funkci efektivně zajišťuje vzrostlý živý les. Bez jeho přítomnosti se přicházející sluneční energie přeměňuje do tepelného výkonu a tím dochází k vysoušení, neboť bere vlhkost z okolní krajiny.
Nebraní v potaz tohoto principu, má své následky. Jestliže uhyne les ve velkých plochách, pak tento efekt ztrácíme a bude to mít důsledky na hydrologii - bohužel podle známého přísloví, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Nebude to postupné, bude to najednou, život bez vody bez přijetí užitečnosti lesa nastane.
Z hlediska principu vysoušení krajiny je úplně jedno, zda uhynuly lesy hospodářské či v národních parcích, v souboru to může být v ČR již na set tisíc hektarů nefunkčního lesa a to má své důsledky. Chybí vodní pára, chybí voda, chybí zde výkon, který by stabilizoval teploty ve slunných dnech. Klesá skleníkový efekt, všichni cítíme prudké slunce a přitom chladný vzduch. Jdeme krok za krokem ke stepní krajině.
Princip vysoušení je stejný jako u požáru, tepelný výkon bere vlhkost z okolí a tím se požár dále šíří.
Co je na tom sporné?
Je však alarmující, že v národních parcích není les chráněn. Zhynuly celé lesní celky. Hynutí je považováno za normální a kůrovci se nebrání, tedy je a byla ignorována praxe, že šíření kůrovce, dá-li se mu prostor, jede v geometrických řadách.
Odpovědnost za funkční les musí ze zákona platit pro každého hospodáře, ekologa či ochranáře. Přes to vlak nejede nebo přes to vlak pojede a přijdou důsledky.
Les se musí vrátit, tam kde byl a to jak to půjde.
Píšete, zase další, co nechce, aby se něco vyvíjelo samovolně. Ať se vyvíjí cokoliv samovolně, ale správa np musí odpovídat za jeho existenci funkčního lesa.
Pokud se týká pana Hrušky či pana Bláhy, pro ně jsou přece tyto informace od doc. Pokorného nebezpečné. Ničení lesů podporovali, veřejnost informovali o tom, že zničením lesa se přece nic nestane. Kde jej jejich odpovědnost? Nemají žádou, ale kalí vodu.
Odpovědět
Tuto funkci efektivně zajišťuje vzrostlý živý les. Bez jeho přítomnosti se přicházející sluneční energie přeměňuje do tepelného výkonu a tím dochází k vysoušení, neboť bere vlhkost z okolní krajiny.
Nebraní v potaz tohoto principu, má své následky. Jestliže uhyne les ve velkých plochách, pak tento efekt ztrácíme a bude to mít důsledky na hydrologii - bohužel podle známého přísloví, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Nebude to postupné, bude to najednou, život bez vody bez přijetí užitečnosti lesa nastane.
Z hlediska principu vysoušení krajiny je úplně jedno, zda uhynuly lesy hospodářské či v národních parcích, v souboru to může být v ČR již na set tisíc hektarů nefunkčního lesa a to má své důsledky. Chybí vodní pára, chybí voda, chybí zde výkon, který by stabilizoval teploty ve slunných dnech. Klesá skleníkový efekt, všichni cítíme prudké slunce a přitom chladný vzduch. Jdeme krok za krokem ke stepní krajině.
Princip vysoušení je stejný jako u požáru, tepelný výkon bere vlhkost z okolí a tím se požár dále šíří.
Co je na tom sporné?
Je však alarmující, že v národních parcích není les chráněn. Zhynuly celé lesní celky. Hynutí je považováno za normální a kůrovci se nebrání, tedy je a byla ignorována praxe, že šíření kůrovce, dá-li se mu prostor, jede v geometrických řadách.
Odpovědnost za funkční les musí ze zákona platit pro každého hospodáře, ekologa či ochranáře. Přes to vlak nejede nebo přes to vlak pojede a přijdou důsledky.
Les se musí vrátit, tam kde byl a to jak to půjde.
Píšete, zase další, co nechce, aby se něco vyvíjelo samovolně. Ať se vyvíjí cokoliv samovolně, ale správa np musí odpovídat za jeho existenci funkčního lesa.
Pokud se týká pana Hrušky či pana Bláhy, pro ně jsou přece tyto informace od doc. Pokorného nebezpečné. Ničení lesů podporovali, veřejnost informovali o tom, že zničením lesa se přece nic nestane. Kde jej jejich odpovědnost? Nemají žádou, ale kalí vodu.
va
vaber
14.5.2025 07:56 Reaguje naMýlíte se v tom ,že kůrovce lze snadno a prostě zarazit mechanickou likvidací napadených stromů. To je vaše iluze.
A šíření kůrovce všude jinde ,tedy tam kde se zasahovalo,to dokazuje. O jiných napadených lesích se schválně mlčí. Kůrovec se nejdříve objevil na severovýchodě státu a šířil se dál na západ a jih. Proč někdo to šíření nezastavil dříve? Kdo je zodpovědný. Mele se stále jen o Šumavě, problém začal jinde ,Šumava byla poslední na řadě a tam se podle vás kůrovec neměl nikdy dostat.
Takovou podobnou izolaci zkoušeli i za kovidu ,nic nefungovalo . Kovid si dělal co chtěl.
Odpovědět
A šíření kůrovce všude jinde ,tedy tam kde se zasahovalo,to dokazuje. O jiných napadených lesích se schválně mlčí. Kůrovec se nejdříve objevil na severovýchodě státu a šířil se dál na západ a jih. Proč někdo to šíření nezastavil dříve? Kdo je zodpovědný. Mele se stále jen o Šumavě, problém začal jinde ,Šumava byla poslední na řadě a tam se podle vás kůrovec neměl nikdy dostat.
Takovou podobnou izolaci zkoušeli i za kovidu ,nic nefungovalo . Kovid si dělal co chtěl.
JL
Jaromír Lukavský
13.5.2025 09:32"Vždyť kůrovec je v boreálním lese na severu normální věc…" Ale na severu má kůrovec nejvýš jednu generaci za rok. U nás klidně 3. Takže na severu či na Boubíně (kde je ale smrk jen podílem) je přirozenou součástí. U nás nikoli, stejně jako mandelinka bramborová není přirozenou součástí našeho bramborového pole. Šumavský les byl vysázen jako smrková monokultura po r. 1870 po velké sněhové bouři. Takže je to umělá smrková plantáž a jen stáří smrků z ní dělalo "přírodu". No když se vyhlašoval NP Šumava tak se mělo říci: Za 20 let tady bude jedlo-buko-smrkový... bezzásahový les a ten musíme vysázet. Buk či jedle se rozšiřují jen nepatrně a očekávat, že tam naskočí čiperně je iluze. To co jsme dokázali je, že pod uschlými starými smrky jsou mladé smrky... takže za 100 let se bude všechno opakovat. A jedeme dál a dál, černým kočárem kol bílých skal. J.L. end
Odpovědět
MU
ss
LV
Lukáš Vítek
13.5.2025 13:46 Reaguje na Jaromír LukavskýHezky jste přirovnal bramborové pole a mandelinku. V tomto kontextu jsou hustě vysázené smrkové monokultury tím bramborovým polem. A jsou lidé, kteří na něm trvají i v národních parcích. Zkrátka bramborové pole je neudržitelné, rostliny budou slabé a v konci sežrané, ale bez zásahu člověka tam už bramborové pole nevyroste. Když se vrátíme k lesu, ta minimálně bude věkově rozrůzněn z náletů, bude značně konkurenčí a vyrostou jen stromky nejsilnější nebo na nejlepších místech. Minimálně bude ze začátku po kalamitách smrk doprovázen pionýrskými dřevinami. Vměšování žádoucích druhů se pak může dít s přispěním člověka, ale představa technokratů, že je nejlépe rozfrézovat hektary vytěžených holin horských a podhorských lesů a vysázet do 4 sponu jedli, smrk, buk, smrk, a vyžínat a starat se, tak se obávám, že nechápou podstatu procesů v přírodě, kterým bychom alespoň na té minimální rozloze chráněných lesních ekosystémů měli podle mě nechat volnost s minimálním zásahem a pozorovat.
Odpovědět
Sl
MK
JO
Jarka O.
13.5.2025 15:31 Reaguje na Jaromír LukavskýA kolik generací kůrovce za rok teda na Šumavě během té katastrofy bylo -1,2? Podle zničených ploch nechali devastaci tiše probíhat několik dlouhých let. Ano, tam se šíří opravdu nejvíc bříza.
Odpovědět
va
vaber
14.5.2025 08:06 Reaguje na Jaromír LukavskýŠumavská monokulura z roku 1870?
Třeba Schwarzenberský plavební kanál vezl prví dříví už v r. 1791.
Odpovědět
Třeba Schwarzenberský plavební kanál vezl prví dříví už v r. 1791.
va
vaber
14.5.2025 08:11 Reaguje na Jaromír LukavskýZ čeho jste vydedukoval ,že nekontrolovatelné šíření kůrovce má stoletou periodu?
Na Šumavě byly smrky staré 250let i víc.
Odpovědět
Na Šumavě byly smrky staré 250let i víc.
MU
Michal Ukropec
13.5.2025 09:33Děkuji moc. Právě ta propagace bezzásahu mi u pana Hrušky vadí. Jsem ale laik, a v přírodě se více zaměřuji na své hobby. Akvarista, terarista, včelař, rybář a trochu myslivec. Jinak stavitel vodohospodářských staveb.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
13.5.2025 10:32No ona je zase pravda tak trošku minimálně na půli cesty. Pokácený kůrovcový strom se opravdu sluncem nezahřeje pokud je ve fošnách v hobycentru. Vysázené smrčky v řadách si opravdu na té pasece budou lebedit když nad nimi budete stát se slunečníkem, tedy v porovnání s přirozeným náletem ...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.5.2025 11:39Já jako úplný laik asi napíšu blbost, ale mi to přijde, že jeden o voze a druhý o koze.
Protože je asi zcela zjevné, že řekněme funkční a zdravý les je super a nej. O to se těžko tady bude někdo hádat.
Otázkou je jak se změní situace, když nám ten les "zdechne" ... jedno z jakých příčin ... a zda je v takovém případě ten "les" nechat na pokoji, tedy zvolit cestu zcela přirozené obnovy, nebo tam vlítnout s motorovkou, "všechno popíliť" a zkoušet založit na té zplundrové pasece les nový.
A tady mám pocit, že pro zadržování vody v krajině bude ta první možnost asi jednoznačně lepší ... min tak usuzuju z toho, že hezkých pár zplanýrovaných pasek jsem (asi jako v posledních letech každý) viděl a ty fakt zadrží akorát tak prd.
Celé mi to přijde jako klasický mišmaš, kdy se míchá dohromady situace v hospodářských lesích (kde to nechat primárně na té přirozené obnově dost dobře nejde) a v lokalitách (NP, NPR a pod.), kde je hospodářská funkce lesa až někde daleko vzadu a prioritou je zachování přirozených přírodních procesů.
Odpovědět
Protože je asi zcela zjevné, že řekněme funkční a zdravý les je super a nej. O to se těžko tady bude někdo hádat.
Otázkou je jak se změní situace, když nám ten les "zdechne" ... jedno z jakých příčin ... a zda je v takovém případě ten "les" nechat na pokoji, tedy zvolit cestu zcela přirozené obnovy, nebo tam vlítnout s motorovkou, "všechno popíliť" a zkoušet založit na té zplundrové pasece les nový.
A tady mám pocit, že pro zadržování vody v krajině bude ta první možnost asi jednoznačně lepší ... min tak usuzuju z toho, že hezkých pár zplanýrovaných pasek jsem (asi jako v posledních letech každý) viděl a ty fakt zadrží akorát tak prd.
Celé mi to přijde jako klasický mišmaš, kdy se míchá dohromady situace v hospodářských lesích (kde to nechat primárně na té přirozené obnově dost dobře nejde) a v lokalitách (NP, NPR a pod.), kde je hospodářská funkce lesa až někde daleko vzadu a prioritou je zachování přirozených přírodních procesů.
DM
Dalibor Motl
13.5.2025 14:03 Reaguje na Radek ČudaLes nezahynul z "jedno jakých příčin". Původně hospodářské lesy zahynuly kvůli zanedbání ochrany lesa před škodlivými činiteli (oheň, škůdci). Desítky let před pohromou mělo docházet ke změnám věkové a druhové skladby (alespoň jako to kontinuálně prování KRNAP) prostřednictvím maloplošných zásahů s cílem vnést původní dřeviny (jedle bělokorá, javor klen, buk lesní, tis červený, jeřáb ptačí, jilm horský) a změnit původně stejnověký les na pestřejší a různověký. Po katastrofě je po katastrofě. Škoda se stala. Nyní by bylo dobré počkat až se smrkové tyčoviny ponechané bez výchovy pomístně rozlámou mokrým sněhem (to bude tak za 15-20let). Taková místa využít k vnesení chybějících druhů lesních dřevin. Zkrátka vysázet do toho smrkového moře ostrůvky buku, klenů, jilmů, jeřábů... To by mohlo urychlit přirozenou sukcesi o mnoho desetiletí. Lepší by to bylo bez toho katastrofického rozpadu ale ten už prostě proběhl. Stovky let budou tomu lesu chybět staré stromy. Takže bych také neváhal a vyvěšoval budky pro sovy, pěvce, netopýry...). Těch lesů je v obou zdevastovaných parcích velká škoda a lidem i dalším organismům velmi chybí. Následky se i při řádné péči protáhnou na dekády. V ČS navíc les přišel požárem o hromadu živin.
Odpovědět
Vendula Hrdličková
13.5.2025 14:47 Reaguje na Dalibor MotlAno, přesně tak to je, a proč se to nedělá? Aktivní obnova postupná, abychom dříve docílili různověkého, vícedruhového lesa, je drahá velmi.
Pochybuji, že kdyby lidé při vyhlašování národních parků byli seznámeni, že se počítá s tím, že takto na několik generací přijdou o lesy, budou s tím souhlasit. To je celý dnešní problém současných odpůrců postupů aplikovaných v NP.
Odpovědět
Pochybuji, že kdyby lidé při vyhlašování národních parků byli seznámeni, že se počítá s tím, že takto na několik generací přijdou o lesy, budou s tím souhlasit. To je celý dnešní problém současných odpůrců postupů aplikovaných v NP.
RČ
Radek Čuda
13.5.2025 15:02 Reaguje na Vendula HrdličkováDůvodů bude jistě povícero, ale jeden je zřejmý. Protože i kdyby se toto řešení zvolilo, což třeba v klidových územích bude vždy už z principu problém, ale to teď vem čert, tak je nutno si uvědomit, že panem Motlem popisovaný způsob je mimořádně nákladný a i pokud by se pro něj ty NP rozhodly, tak jim na to stát musí dát. Což v našich poměrech není zrovna moc reálné, co si budeme namlouvat.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2025 15:28 Reaguje na Radek ČudaProč by měl být ("mimořádně") nákladný? Správa parku si na jaře a na podzim absolvuje týdenní brigádu s výsadbou cílových dřevin (včetně vysetí břízy), každý den jeden kotlík, a za dvacet let bude pohled na park úpně jiný...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.5.2025 16:40 Reaguje na Karel ZvářalPostupná obnova lesa vyžaduje skutečně velký objem lidské práce, která je jednak drahá, jednak na ni nejsou lidi.
Ten váš nápad jako vtip dejme tomu, ale obnovu lesa bych na něm tedy moc neplánoval.
Odpovědět
Ten váš nápad jako vtip dejme tomu, ale obnovu lesa bych na něm tedy moc neplánoval.
Karel Zvářal
13.5.2025 17:13 Reaguje na Radek ČudaAnó, tonejdeismus, to znám... Sáhibové nemohou pracovat rukama:-))
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.5.2025 14:34 Reaguje na Karel ZvářalJde všechno a rukama může pracovat kde kdo. Nás dva nevyjímaje. Jiná věc je za kolik to bude, kdo to zaplatí a zejména v případě NP je velmi dobré si ujasnit z čeho.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.5.2025 15:11 Reaguje na Radek ČudaMáte celkem převratné myšlenky, např udělat "problém" i z tradičního nedělního nákupu: Kdo ho provede a kdo to zaplatí?
Ti lidé tam pracují zadarmo, nebo za fixní mzdu? Jestliže platí b), bývají ve smlouvě dodatky, kde pracovník může (v případě nutnosti) vykonávat činnost mimo jeho hlavní obor.
Kdyby každý Čeh vysadil tolik stromečků jako me, nebude by v přírodě k hnutí. Ve školkách jsou přebytky, sadbový materiál je ta nejmenší položka v celém (dlouhodobém) projektu. Místo okecávání by se muselo v první řadě ale chtít...
Odpovědět
Ti lidé tam pracují zadarmo, nebo za fixní mzdu? Jestliže platí b), bývají ve smlouvě dodatky, kde pracovník může (v případě nutnosti) vykonávat činnost mimo jeho hlavní obor.
Kdyby každý Čeh vysadil tolik stromečků jako me, nebude by v přírodě k hnutí. Ve školkách jsou přebytky, sadbový materiál je ta nejmenší položka v celém (dlouhodobém) projektu. Místo okecávání by se muselo v první řadě ale chtít...
RČ
Radek Čuda
15.5.2025 14:53 Reaguje na Karel ZvářalA vy máte skutečně dar abstrahovat od takový drobností, jako je ekonomická realita.
Beru, že ve vás stále dřímají vzpomínky na akce Z a nejrůznější subotniky, ale i když si je taky sakra dobře pamatuji, tak si taky pamatuji, kam to s nimi dospělo. Takže díky, já si na stará kolena to uvědomělé budování lepších zítřků zopakovat nechci. Asi na rozdíl od vás.
Navíc se samozřejmě nejedná o výsadbu pár stromků, ale zabezpečení celého procesu obnovy lesa ...
Jinak ... reagoval jsem na post paní Hrdličkové a učinil tu chybu, které se po dřívějších zkušenostech snažím vyvarovat, že jsem odpověděl ne na její případnou reakci, ale na vaši. No, příště budu chytřejší a to příště začíná právě teď.
Odpovědět
Beru, že ve vás stále dřímají vzpomínky na akce Z a nejrůznější subotniky, ale i když si je taky sakra dobře pamatuji, tak si taky pamatuji, kam to s nimi dospělo. Takže díky, já si na stará kolena to uvědomělé budování lepších zítřků zopakovat nechci. Asi na rozdíl od vás.
Navíc se samozřejmě nejedná o výsadbu pár stromků, ale zabezpečení celého procesu obnovy lesa ...
Jinak ... reagoval jsem na post paní Hrdličkové a učinil tu chybu, které se po dřívějších zkušenostech snažím vyvarovat, že jsem odpověděl ne na její případnou reakci, ale na vaši. No, příště budu chytřejší a to příště začíná právě teď.
Karel Zvářal
17.5.2025 13:14 Reaguje na Radek ČudaVážený Čudo-Judo, točit vo ničem možná klientům u přepážky stačilo, já ale vycházím z reality a příkladů odjinud.
Jinde zmiňuji NP Bavorský les, kde prováděli 50 let potřebnou údržbu porostů pro přechod do bezzásahovosti. Pokud se tak neděje, ztráty jsou vyšší, než náklady vyložené na MANAGEMENT - jestli víte, co to je?!
Točit mlýnek v kanclu a občas se projet po lese či zpucovat tůristy za výše uvedené nepovažuji. Pro mě je to názorná ukázka, jak se ochrana přírody dělat nemá. Toť vše, další blábolení si nechte od cesty. NP K. - další příklad správného managementu...
Odpovědět
Jinde zmiňuji NP Bavorský les, kde prováděli 50 let potřebnou údržbu porostů pro přechod do bezzásahovosti. Pokud se tak neděje, ztráty jsou vyšší, než náklady vyložené na MANAGEMENT - jestli víte, co to je?!
Točit mlýnek v kanclu a občas se projet po lese či zpucovat tůristy za výše uvedené nepovažuji. Pro mě je to názorná ukázka, jak se ochrana přírody dělat nemá. Toť vše, další blábolení si nechte od cesty. NP K. - další příklad správného managementu...
DM
Dalibor Motl
13.5.2025 17:25 Reaguje na Radek ČudaNormálně se to v původně hospodářském lese dá financovat těžbou vzrostlých stromů v těch kotlících. Převody z pasečného stejnověkého lesa na les výběrný jsou ziskové. Výsadba se dá zajistit dobrovolníky a sazenice třeba z vlastních lesních školek, které tam před vyhlášením jistě byly. Třeba v tom KRNAPU to jistě není ideální ale nějak to postupuje.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.5.2025 14:32 Reaguje na Dalibor MotlTo je, o čem píšu ... u hospodářského lesa je co píšete přirozené, v případě NP záleží na zóně, v klidovém území je to myslím naopak téměř vyloučeno, protože i pokud by tam z nějakých důvodů ke kácení některých stromů došlo, tak mám pocit, že musí zůstat na místě.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.5.2025 14:58 Reaguje na Dalibor MotlV kontextu řešeného problému je skutečně jedno, z jakých příčin ... ostatně. Sám pamatuji, jak myslím 2011 "zafoukalo" a v Peci toho lehlo opravdu dost, například podél Zeleného potoka. Takže ani KRNAP nemá vždy vyhráno.
Souhlasím s tím co píšete, tedy počkat. Co dál je otázkou, je možné postup který popisujete, ale i ten, že se to prostě nechá na přírodě a uvidí se. Preference se v tomto směru různí, nicméně obecně není problém v konkrétních lokalitách aplikovat buď jeden způsob, nebo druhý, a to s benefitem následného porovnání výsledku. Plus zohlednit právě tu lokalitu, v NP konkrétně o jakou zónu (nebo jak se tomu teď říká) se jedná.
Odpovědět
Souhlasím s tím co píšete, tedy počkat. Co dál je otázkou, je možné postup který popisujete, ale i ten, že se to prostě nechá na přírodě a uvidí se. Preference se v tomto směru různí, nicméně obecně není problém v konkrétních lokalitách aplikovat buď jeden způsob, nebo druhý, a to s benefitem následného porovnání výsledku. Plus zohlednit právě tu lokalitu, v NP konkrétně o jakou zónu (nebo jak se tomu teď říká) se jedná.
DM
Dalibor Motl
13.5.2025 17:32 Reaguje na Radek ČudaPříroda to jistě "časem" zařídí ale nikdo z nás se přirozeného lesa (blízkého strukturou a druhovým složením klimaxu) na těch místech nedožije a nedožijí se toho ani moje nenarozená vnoučata. A je vizitkou naší generace v jakém stavu ty lesy předáváme těm co přijdou po nás. Nechali jsme jednorázově uvolnit do atmosféry ohromné množství CO2 vázaného v těch původních lesích (ať při požáru nebo z tlejících sucharů). Předáváme relativně stejnověké a nepřirozeně málo smíšené mladé porosty bez hnízdních možností pro řadu druhů vázaných na staré stromy. Není to dobrá vizitka.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.5.2025 14:41 Reaguje na Dalibor MotlŽe to dlouho trvá ... bude trvat ... je samozřejmě pravda, ale času má příroda dost a dost. Takže jde o to, zda jí primárně hodláme ponechat nějaký prostor, kde se jí do toho nebudeme montovat, neb zda nám jde o "přírodu ku obrazu našemu".
Tak móžno i tak móžno, ale nejde to míchat a je fajn si to na začátku ujasnit.
Jinak bych to s tím sypáním si popela zase tak nepřeháněl, když se člověk podívá do minulosti, tak ve středověku zvládli naši předkové zplanýrovat třeba takové Krkonoše celkem fofrem a důkladně.
Tady je to pěkně shrnuto ... https://www.krnap.cz/media/hzgl3akb/krnap-pribeh_lesa-a5-cz-web.pdf
Odpovědět
Tak móžno i tak móžno, ale nejde to míchat a je fajn si to na začátku ujasnit.
Jinak bych to s tím sypáním si popela zase tak nepřeháněl, když se člověk podívá do minulosti, tak ve středověku zvládli naši předkové zplanýrovat třeba takové Krkonoše celkem fofrem a důkladně.
Tady je to pěkně shrnuto ... https://www.krnap.cz/media/hzgl3akb/krnap-pribeh_lesa-a5-cz-web.pdf
DM
Dalibor Motl
14.5.2025 16:55 Reaguje na Radek ČudaV dlouhém horizontu vznikne prales i na ranveji Letiště Václava Havla. Tohle je komunikační faul. Měli jsme, a stále máme, možnost zlepšit stav přírodního prostředí NP prostřednictvím "managementu". Nicnedělání je také druh "managementu". Já tvrdím, že bezzásahovost povede k žádoucímu cíli za delší dobu, se špatnými důsledky pro současnost (uvolnění CO2, ztráta živin, nežádoucí věková a druhová skladba lesa). K tomu sypání popela... Takže protože naše lesy spálili kutnohorští havíři v dolech nemusíme usilovat o naplnění cílů ochrany přírody? Máme naprosto jiné technické, ekonomické a ekologické znalosti a možnosti něž naši předchůdci v 14. až 17. století... a stejně jsme se příliš nevyznamenali.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.5.2025 19:21 Reaguje na Dalibor Motl1* Kromě mnoha znalostí máme i zásadní důvod měnit porosty na stabilnější. O klimatické změně se v době vyhlášení NPŠ ještě nemluvilo, jenže dnes je situace úplně jiná. Pražská kavárna svůj kapric přesto nezmění, dokáže všem "skeptikům", že "v lese vždy něco vyroste"...
Při dlouhodobém suchu se nahromaděná biomasa promění v "časovanou bombu", stačí jeden zfetovaný pyroman. Proto zejména v níže položených bezzásazích je namístě přehodnostit zelenou zabejčenost a vedle pyrofytní břízy vysazovat dlouhověké listnáče. Opět postačí bodové kotlíky jako základ pro šíření semen do okolí pomocí sojek, myšic, veverek aj... P.S. Kdo nevíš, co znamená Házet hrách na stěnu, staň se čtenářem Ekolistu-)
Odpovědět
Při dlouhodobém suchu se nahromaděná biomasa promění v "časovanou bombu", stačí jeden zfetovaný pyroman. Proto zejména v níže položených bezzásazích je namístě přehodnostit zelenou zabejčenost a vedle pyrofytní břízy vysazovat dlouhověké listnáče. Opět postačí bodové kotlíky jako základ pro šíření semen do okolí pomocí sojek, myšic, veverek aj... P.S. Kdo nevíš, co znamená Házet hrách na stěnu, staň se čtenářem Ekolistu-)
RČ
Radek Čuda
15.5.2025 14:39 Reaguje na Dalibor MotlV tom případě se neshodneme na tom cíli, kdy pro mne je jím v klidovém území ... rozhodně ne například v hospodářském lese ... nechat přírodu na pokoji a v zásadě ji jen pozorovat a zabezpečit, aby se jí do toho nikdo nemotal.
Ten vámi popisovaný cíl je zcela legitimní, nicméně to ten můj nečiní legitimní méně a z mého pohledu není důvod, aby se v některých konkrétních lokalitách neaplikoval jeden a v jiných zase ten druhý.
Odpovědět
Ten vámi popisovaný cíl je zcela legitimní, nicméně to ten můj nečiní legitimní méně a z mého pohledu není důvod, aby se v některých konkrétních lokalitách neaplikoval jeden a v jiných zase ten druhý.
Sl
Slovan
15.5.2025 15:08 Reaguje na Radek ČudaTo je právě ono - diskuze se neustále točí kolem nepatrného % českých lesů které jsou v bezzásahovém režimu. Je škoda, že kritici bezzásahového režimu už nevidí to, jak “úspěšně” se hospodaří ve zbytku našich lesů. Mnohde je to katastrofa, kterou vidí všichni. To je jim ale jedno, jim jde jen o to, že někde existuje jiný režim ochrany, který ponechává přírodě víc prostoru nežli člověku. Ona ta příroda pracuje z lidského pohledu pomalu… zato ale správně.
Odpovědět
13.5.2025 14:59 Reaguje na Dalibor Motl
jsem laik, a samozřejmě můj názor bude laický. do těch výšek "patří" nějaká skladba lesa, a některé ty stromy, co bychom tam asi rádi jednou viděli, se přirozeně šíří velmi pomalu. takže správná otázka zní - chceme tomu nějak pomáhat? nestálo by za to tam nějaký ten oplocený ostrůvek buků a jedlí vysadit nebo aspoň z balónů sypat bukvice a jedlové šišky? nebo chceme počkat, až tam ty bukvice přinese v zobáčku ořešník a zapomene kam je schoval a až se tam buky nastěhují "přirozeně" tou rychlostí, jako před pár tisíci lety přišli z jižní strany alpského hřebene?
Odpovědět
13.5.2025 15:10 Reaguje na
na rozdíl od jeřábu ptačího, který se tam (procházeje trávícím traktem opeřenců) objeví velmi svižně (ostatně, na fotkách už z borůvčí vylézá).
Odpovědět
MK
ms
14.5.2025 00:26 Reaguje na Radek Čuda
vždy však jde o existenci lesa a v národních parcích se les nechrání
tady nejde o přirozenou či nepřirozenou, ale o odpovědnost za lesy
Odpovědět
tady nejde o přirozenou či nepřirozenou, ale o odpovědnost za lesy
JO
Jarka O.
13.5.2025 15:28Jedna věc nesouhlasí, p. Pokorný. Na Křivoklátsku chtějí smrky totiž preventivně vykácet a prodat, psal to tu p. Vondrouš, a to je asi … kdo to ví, 40-50% porostů?, a podle divných pravidel musí nastat bezzásah. Drsný zásah do ekosystému, to snad nikdo soudný nemůže v parlamentu schválit, to je naprosto šílené.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.5.2025 17:30Bezzásah bude vždy v rozporu s ideální stavbou a složením lesa z hlediska
potřeb lidí. Při bezzásahu se dějí změny cyklicky a to třeba včetně ohně.
Mám tomu rozumět tak, že příště se už požár lesa v NP nebude ani hasit,
protože se v něm nemá zasahovat? Budeme pouze přihlížet zmaru a následné
obnově monokulturou jako v ČŠ? Tak si přestavuji pojem bezzásah a proč se tedy v NP ČŠ hasilo? Neměl shořet celý, Právčická brána a jiné skály se
žárem zřítit a na celém území by dnes byly zřícené skály a břízy? Kde
je hranice bezzásahu a je vůbec nějaká? Změny lesa co do věku a druhu
má vliv na množství vody v půdě a na rychlosti jejího odtoku a vypaření.
Vypaření není na škodu, když chladí okolí, ale nekontrolovaný odtok je
problém, protože NP jsou obklopeny kulturní krajinou, kterou ovlivní.
Pokud vzrostlé lesy vodu z přívalových srážek nezadrží i ve své biomase,
tak ta prudce odteče i s těmi následky níže po proudu. Vzrostlý les
tlumí výkyvy a sice vodu odpařuje, ale brání ji v odtoku více, než
bezzásahem vzniklá kůrovcová holina a nebo požářiště. Majitele lesů
stát nutí co nejdříve zalesnit vykácenou plochu, ale sám vyčkává, co
udělá příroda sama v NP ČŠ. Je to normální takto rozdílně se chovat?
Bezzásah považuji za lenivost přírodě pomáhat v problémech, které
jsme ji připravili. Ono i ten požár v NP ČŠ zavil člověk a měl by
přírodě pomoci a nikoliv pouze pozorovat, jak to dopadne. Vědci ale
samozřejmě pracovat odmítají a stačí jim pozorovat ve velkém to, co
stačilo pozorovat v malém. Vědci už v minulosti toužili po požárech
a samoobnově, kde by mohli zkoumat samovýsev a bezzásah. Žhář jim
vlastně splnil jejich sen o sledování vývoje bez zásahu člověka. Co
když tam narostou pajasany, akáty, křídlatka a jiné invazní rostliny?
Budou zasahovat i chemií a nebo to bude striktní bezzásah, kde vždy
zvítězí ten nejodolnější?
Odpovědět
potřeb lidí. Při bezzásahu se dějí změny cyklicky a to třeba včetně ohně.
Mám tomu rozumět tak, že příště se už požár lesa v NP nebude ani hasit,
protože se v něm nemá zasahovat? Budeme pouze přihlížet zmaru a následné
obnově monokulturou jako v ČŠ? Tak si přestavuji pojem bezzásah a proč se tedy v NP ČŠ hasilo? Neměl shořet celý, Právčická brána a jiné skály se
žárem zřítit a na celém území by dnes byly zřícené skály a břízy? Kde
je hranice bezzásahu a je vůbec nějaká? Změny lesa co do věku a druhu
má vliv na množství vody v půdě a na rychlosti jejího odtoku a vypaření.
Vypaření není na škodu, když chladí okolí, ale nekontrolovaný odtok je
problém, protože NP jsou obklopeny kulturní krajinou, kterou ovlivní.
Pokud vzrostlé lesy vodu z přívalových srážek nezadrží i ve své biomase,
tak ta prudce odteče i s těmi následky níže po proudu. Vzrostlý les
tlumí výkyvy a sice vodu odpařuje, ale brání ji v odtoku více, než
bezzásahem vzniklá kůrovcová holina a nebo požářiště. Majitele lesů
stát nutí co nejdříve zalesnit vykácenou plochu, ale sám vyčkává, co
udělá příroda sama v NP ČŠ. Je to normální takto rozdílně se chovat?
Bezzásah považuji za lenivost přírodě pomáhat v problémech, které
jsme ji připravili. Ono i ten požár v NP ČŠ zavil člověk a měl by
přírodě pomoci a nikoliv pouze pozorovat, jak to dopadne. Vědci ale
samozřejmě pracovat odmítají a stačí jim pozorovat ve velkém to, co
stačilo pozorovat v malém. Vědci už v minulosti toužili po požárech
a samoobnově, kde by mohli zkoumat samovýsev a bezzásah. Žhář jim
vlastně splnil jejich sen o sledování vývoje bez zásahu člověka. Co
když tam narostou pajasany, akáty, křídlatka a jiné invazní rostliny?
Budou zasahovat i chemií a nebo to bude striktní bezzásah, kde vždy
zvítězí ten nejodolnější?
JO
Jarka O.
14.5.2025 06:54 Reaguje na Břetislav MachačekNa rozdíl od ochrany proti broukům zmínky o požární prevenci do zákona přidali. Tomu ale celkem odporují stojící i ležící souše a klesti v lesích NPŠ, které tam prý musí být kvůli údajné rozmanitosti. Je to požární riziko. Kdyby alespoň do nějaké vzdálenosti od cest bylo uklizeno, dalo by diskutovat, jestli je nutná hustá síť požárních cest.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.5.2025 07:40Pan Hruška i pan Pokorný se zabývají sice důležitým, ale nikol hlavním důvodem NP. Tím není zadržování vody, ale ochrana a udržení biodiverzity. Diverzita života je závislá na tom, zda je diverzita stanovišť. Pokud stanoviště zmizí, závislý život vyhyne.
Sežraný les nebo spáleniště vytváří jiné biotopy než starý les. Pokud je plošně tato velikost úměrná a starý les z větší části zůstane, je přínos i ten požár. Pokud ale ten starý biotop zmizí kompletně, na něj vázané organismy zmizí, je to katastrofa, vymírání. Z kulturního okolí, kde nejsou refugia k jejich přežití se tyto vzácné a chráněné druhy nevrátí. Takže základní úkol NP udržení a podpora biodiverzity je zmařen.
Takže nejde o to, zda požár , kůrovec či jiný úder škodí a nebo je užitečný, ale o plošný poměr mezi zachovalou a změněnou částí NP. Převažuje-li zachovalá část , je to přínos, naopak devastace.
Odpovědět
Sežraný les nebo spáleniště vytváří jiné biotopy než starý les. Pokud je plošně tato velikost úměrná a starý les z větší části zůstane, je přínos i ten požár. Pokud ale ten starý biotop zmizí kompletně, na něj vázané organismy zmizí, je to katastrofa, vymírání. Z kulturního okolí, kde nejsou refugia k jejich přežití se tyto vzácné a chráněné druhy nevrátí. Takže základní úkol NP udržení a podpora biodiverzity je zmařen.
Takže nejde o to, zda požár , kůrovec či jiný úder škodí a nebo je užitečný, ale o plošný poměr mezi zachovalou a změněnou částí NP. Převažuje-li zachovalá část , je to přínos, naopak devastace.
ms
15.5.2025 12:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
pane Vinklere,
to už je fakt do nebe volající, že nejste schopni pochopit podstatu výše uvedeného. Národní park je ochrana přírody naplňující právo občanů na příznivé životní prostředí a na ochranu přírodních hodnot stanovených Ústavou.
Jenomže forma ochrany přírodních procesů realizovaná správami np naprosto necitlivě a nikoliv ve směru ochrany přírody způsobuje plošný zánik lesa.
Což má sekundární důsledky, kdy z formy národního parku - ochrana přírody, je území s převahou suchých lesů a to je přímo ohrožující životní prostředí, jednak snižováním hydrologické schopnosti tohoto území, ale v prvé řadě jsme dramaticky snížily lesy na úroveň, kdy nejsou schopny transformovat sluneční energii do výparu a tím chladit okolní krajinu. Tímto procesem vysycháme.
Hovoříme o desítkách tisíc hektarů na Šumavě a celostátně i s hospodářskými lesy je to třeba 400 tis. ha. Ale i ty jsou zdevastovány kůrovcem z parků.
Odpovědět
to už je fakt do nebe volající, že nejste schopni pochopit podstatu výše uvedeného. Národní park je ochrana přírody naplňující právo občanů na příznivé životní prostředí a na ochranu přírodních hodnot stanovených Ústavou.
Jenomže forma ochrany přírodních procesů realizovaná správami np naprosto necitlivě a nikoliv ve směru ochrany přírody způsobuje plošný zánik lesa.
Což má sekundární důsledky, kdy z formy národního parku - ochrana přírody, je území s převahou suchých lesů a to je přímo ohrožující životní prostředí, jednak snižováním hydrologické schopnosti tohoto území, ale v prvé řadě jsme dramaticky snížily lesy na úroveň, kdy nejsou schopny transformovat sluneční energii do výparu a tím chladit okolní krajinu. Tímto procesem vysycháme.
Hovoříme o desítkách tisíc hektarů na Šumavě a celostátně i s hospodářskými lesy je to třeba 400 tis. ha. Ale i ty jsou zdevastovány kůrovcem z parků.
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2025 22:12 Reaguje naMáte pravdu. ALE ASI JSTE MĚ NEPOCHOPIL. Jenomže já hovořím zejména o NP, kde devastace začala. A opravdu lesy o rozloze 680+73+363 km2 nejsou důležité z hlediska vodní bilance, (čr má 79 tisíc km2), ale biodiverzity.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2025 22:19 Reaguje na Slavomil VinklerForma ochrany přírody realizovaná vedením NP vychází ze zákona. ( Vední musí uživit rodinu.) Ten zákon je špatný. Upřednostňuje bezzásahovost místo ochrany druhů a zejména místo ochrany a vytváření různorodosti biotopů.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2025 06:39 Reaguje na Slavomil Vinkler"...Ten zákon je špatný. Upřednostňuje bezzásahovost místo ochrany druhů a zejména místo ochrany a vytváření různorodosti biotopů."
Tesat...! 1***
Odpovědět
Tesat...! 1***
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2025 22:12 Reaguje naMáte pravdu. ALE ASI JSTE MĚ NEPOCHOPIL. Jenomže já hovořím zejména o NP, kde devastace začala. A opravdu lesy o rozloze 680+73+363 km2 nejsou důležité z hlediska vodní bilance, (čr má 79 tisíc km2), ale biodiverzity.
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
16.5.2025 08:41 Reaguje naObávám se, že má vaše logika značné trhliny. Tvrdíte, že ochrana přírody způsobuje plošný zánik lesa. Ovšem plošný zánik lesa je způsoben oslabením stávajících stromů, převážně pěstovaných ve stejnověkých monokulturách. Plošné hynutí započalo po značně suchých a horkých letech 2015 - 2018. No a pak měl brouček prostřeno. To není chyba ochrany přírody. Dle vaší logiky by se měly dělat technická opatření jako těžba napadených stromů a výsadby, poté předpokládáte, že by byl vzrostlý les zachráněn, plnil by funkce, odpařoval by vodu, více by pršelo a bylo by vše krásné. Nicméně v tomto případě faktor klimatu (teploty, rozložení srážek v čase) ovlivňuje a drtí stávající skladby lesů a nikoliv, že vzrostlé lesy dokáží změnit změny klimatu. Udržovat neudržitelné je velmi nákladné a jak je vidět, po odumření lesů je do pár let znovu samovolně ,,kožich" stromků. A selekcí dorostou jen ty nejodolnější nebo na nejlepších stanovištích. Je to nelevnější, nejefektivnější a nejlepší cesta k obnově lesů (bez účelu pěstování pro prkna). A to ještě na cca 1% plochy lesů.
Odpovědět
PE
Petr Elias
14.5.2025 20:50Koukám, že u místních mudrců a hyperodborníků (rozuměj žvahlavů typu macháček) panuje představa, že se NP Šumava (a samozřejmě nesmím zapomenout na ty zatracené ekologisty) domníval, že v bezzásahových území vyroste nějaký smíšený les. Ne, NP Šumava ví, že na Šumavě má převahu smrk.
1) https://plzen.rozhlas.cz/sumavske-lesy-byly-vzdy-smrkove-nebo-je-jinak-8776855
2) https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave/?fbclid=IwAR3umRHw-aYaBhsUpOcDqnT2Q8-feiKvxJPwySPhkHTqpZKj4FLjGDKvoq4
Odpovědět
1) https://plzen.rozhlas.cz/sumavske-lesy-byly-vzdy-smrkove-nebo-je-jinak-8776855
2) https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave/?fbclid=IwAR3umRHw-aYaBhsUpOcDqnT2Q8-feiKvxJPwySPhkHTqpZKj4FLjGDKvoq4
Karel Zvářal
15.5.2025 08:22 Reaguje na Petr EliasA jé je, to tu někdo zřejmě neslyšel/nečetl o Boubínském pralese...
"...Hlavní zásluhu na jeho ochraně měl Josef John – tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. Po souhlasu majitele (knížete Jana ze Schwarzenberku)[12] začal od roku 1847 provádět výzkumné práce do té doby NEDOTČENÝCH lokalit[13][14] a vyznačil osm výzkumných oblastí, ve kterých se nacházel nejzachovalejší les.[..."
Odpovědět
"...Hlavní zásluhu na jeho ochraně měl Josef John – tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. Po souhlasu majitele (knížete Jana ze Schwarzenberku)[12] začal od roku 1847 provádět výzkumné práce do té doby NEDOTČENÝCH lokalit[13][14] a vyznačil osm výzkumných oblastí, ve kterých se nacházel nejzachovalejší les.[..."
PE
Petr Elias
15.5.2025 08:34 Reaguje na Karel ZvářalJojo, neslyšel.... Že tě stále baví se takhle zesměšňovat...
Odpovědět
Karel Zvářal
15.5.2025 12:58 Reaguje na Petr Elias48.9806997N, 13.8077231E
Buha ha ha! Buky zelené, smrky hnědé:-) Napíši Fransovi, ať ti zvýší žold, patříš mezi nejlepší demagogy a ...
Odpovědět
Buha ha ha! Buky zelené, smrky hnědé:-) Napíši Fransovi, ať ti zvýší žold, patříš mezi nejlepší demagogy a ...
PE
Petr Elias
15.5.2025 14:13 Reaguje na Karel ZvářalNechci ti nic říkat Kájo, ale řeč je o NP Šumava. To za prvé. ;) Za druhé si zkus přečíst ty dva články - to zmákneš, když máš čas na čtení kravin o Timmermansovi. :*
Odpovědět
Karel Zvářal
15.5.2025 17:32 Reaguje na Petr EliasMohu si argumentovat, čím uznám za vhodné, tendenční "odbornosti" vypouštím. Řeč je o Šumavě, kdy Zelení Kmérové- jeden z největších klenotů tamního horstva (Boubín) vekým obloukem obešli!-/
První roky se neustále dohadovali, co bude bezzásahové a co ano... prostě jeden velký chaos... Buk a klen byly dříve na Š. původní a hojné (víme to díky lesníku Johnovi!-), než začal úřadovat ekonóm. Nic proti smrku, ale opakovaně zde vychvaluji směsi. A tlak profláknutého jednotlivce na tom nic nezmění.
Odpovědět
První roky se neustále dohadovali, co bude bezzásahové a co ano... prostě jeden velký chaos... Buk a klen byly dříve na Š. původní a hojné (víme to díky lesníku Johnovi!-), než začal úřadovat ekonóm. Nic proti smrku, ale opakovaně zde vychvaluji směsi. A tlak profláknutého jednotlivce na tom nic nezmění.
PE
Petr Elias
16.5.2025 08:22 Reaguje na Karel ZvářalSi argumentuj, mě je to buřt, ty se tu zesměšňuješ.
Každopádně i dle záznamů Johna byl v jeho dobách smrk cca 70-75% (stejně jako dnes). Tak nevím co tu pořád třepeš, ty zelený khmére.
Odpovědět
Každopádně i dle záznamů Johna byl v jeho dobách smrk cca 70-75% (stejně jako dnes). Tak nevím co tu pořád třepeš, ty zelený khmére.
Karel Zvářal
16.5.2025 10:26 Reaguje na Petr EliasZato tebe tady všichni "žerou", většinou ale *erou, že.-)
Že ti to ale pálí, eldo! John ZACHRAŇOVAL poslední zbytky PŮVODNÍCH porostů. Lidský život je kratší než život stromů a kulatina na stavby byla nutná od nepaměti. Tak z/vítězil smrk - na celé čáře! I u Zelených Khmérů...
(P.S. To je jak o té Štrosmajerově holubičce.-)
Odpovědět
Že ti to ale pálí, eldo! John ZACHRAŇOVAL poslední zbytky PŮVODNÍCH porostů. Lidský život je kratší než život stromů a kulatina na stavby byla nutná od nepaměti. Tak z/vítězil smrk - na celé čáře! I u Zelených Khmérů...
(P.S. To je jak o té Štrosmajerově holubičce.-)
PE
Petr Elias
16.5.2025 12:15 Reaguje na Karel ZvářalSpíš se té místní debilitě smějí. Tak díky, že mi prodlužuješ život. :)
No a vidíš to - a i tak smrk na Šumavě v posledních minimálně sedmi staletích převažoval, ať se ti to líbí nebo ne. :)
Odpovědět
No a vidíš to - a i tak smrk na Šumavě v posledních minimálně sedmi staletích převažoval, ať se ti to líbí nebo ne. :)
Karel Zvářal
16.5.2025 14:37 Reaguje na Petr EliasTak určitě! (Ale né mojí:-)
Spíše věřím svým očím (a Němcům), že se snaží zachránit původní Šumavsé lesy. V parku se kůrovec TĚŽÍ, listnáče prosperují...
49.1053642N, 13.2124228E
48.9506131N, 13.3939547E
49.1063475N, 13.2125300E
A klidně se i pober!-)
Odpovědět
Spíše věřím svým očím (a Němcům), že se snaží zachránit původní Šumavsé lesy. V parku se kůrovec TĚŽÍ, listnáče prosperují...
49.1053642N, 13.2124228E
48.9506131N, 13.3939547E
49.1063475N, 13.2125300E
A klidně se i pober!-)
ms
15.5.2025 12:34 Reaguje na Petr Elias
původní druhová skladba na Šumavě je hercynská směs - smrk, buk a jedle.
Nahoře jenom smrk.
Odpovědět
Nahoře jenom smrk.
PE
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2025 22:14 Reaguje na Petr EliasVy jste je četl, ale zřejmě nepochopil. No škoda.
Odpovědět
PE
