Matěj Pomahač: Senoseč, nikoli srnoseč aneb dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička
„Myslivců je tu v honitbě málo a nestíhají, takže jsme se domluvili s děvčaty z místního ekologického spolku, že prolétnou louku dronem s termokamerou a nalezená srnčata pak v rukavicích vynesou na okraj luk nebo polí s jetelem, kde je srna po odjezdu traktorů po pachu najde,“ pochvaluje si spolupráci.
Květen a červen jsou měsíce, ve kterých srny rodí mláďata a ukrývají je do „zálehů“ ve vysoké luční trávě, aby je chránila před predátorskými liškami či jezevci, než povyrostou a dokážou sama utéct. Srna na svá mláďata dohlíží z okrajů lesů a chodí je kojit. V květnu či červnu však tráva vymetá, dorůstá a je ji třeba sklízet.
Traktor či řezačka má záběr lišty 3-15 metrů a pracovní rychlost 5-20 km/h, mrňavá srnčata na blížící se nebezpečí reagují instinktivním přikrčením k zemi, takže se doslova „zneviditelní“ – řidič pak často nedokáže mládě zahlédnout včas a zastavit. „Na sečích je tohle úplně nejhorší, nikdo to nemá rád,“ řekl mi nedávno traktorista na jiné farmě pod Krušnými horami.
Zemědělci mohou seč řešit načasováním operací, tedy sekat zkraje května ještě před rozením srnčat (musí však mít jednak hotové práce na polích, jednak musí být dost trávy, k čemuž letošní dubnové i květnové chladné a suché počasí nevedlo), nebo naopak po půli června, kdy odrostlejší srnčata sama utečou (to však již bývá tráva „vymetaná“ a neposkytuje dostatek energie zejména pro mléčné krávy, zároveň se už blíží žně). Používají se pachové kuličky či akustické a optické plašiče na strojích, nákladné senzory namontované před žacími lištami s automatickým zastavením stroje a zvednutí lišty se prosazují jen pomalu. Nejefektivnější je tak kombinace využití moderních dronů a tradičního procházení luk.
Kosení luk je v tradiční rurální umělecké tvorbě snad nejpoetičtější činností pozdního jara. Sekat se chodilo již po třetí hodině ranní („kdo seče za rosy, nejvíce pokosí“), a sekáči bývali pravidelnými svědky svítání, kdy je obzor lemován proměňujícími se scenériemi červánků, až posléze nastává "zázrak východu slunce". Nad loukami třpytícími se ranní rosou se šíří vůně z ranních květů, mísí se s aromatickými látkami z rostlinných šťáv a pachem vlhkých lučních půd. Nad hlavami sekáčů se nese ranní ptačí zpěv a splétá se s zvuky rytmicky svištících kos... Čas senoseče!
S dnešní moderní senážní technikou a ranním dronováním tak záchrana srnčat navazuje na tradiční užívání krajiny a propojuje zemědělce s ekology. Pán Bůh za to zaplať!
reklama
Dále čtěte |
Plocha vinic v Česku znovu klesla, mezi vinaři ale roste zájem o novou výsadbu
Mladí zemědělci by mohli mít snazší přístup k státní zemědělské půdě
Uzákonění rodinných farem je ve Sněmovně před schvalováním
Další články autora |
Matěj Pomahač: Udržitelnému zemědělství a potravinářství brání oligarchie
Matěj Pomahač: Co do řepky, to do kapsy. Anebo taky ne
Matěj Pomahač: Co najdeš v žitěOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Jaroslav Řezáč
8.6.2025 07:24smějící se bestie
8.6.2025 08:48 Reaguje na Jaroslav Řezáča " pitomý " brambory, dováží ČR i nejenom z Egypta -
přitom tento stát kdysi berambory i vyvážel,
tak to se zemědělstvím, dopracovali novodobí svazáci,
že !
Jakub Graňák
8.6.2025 09:49 Reaguje na smějící se bestieEmil Bernardy
9.6.2025 10:02 Reaguje na smějící se bestieRadek
8.6.2025 07:57Už chybí jen adresa na výrobce těch dronů !
Michal Ukropec
8.6.2025 08:25 Reaguje na RadekBřetislav Machaček
9.6.2025 09:26ekonomickými podmínkami používat stále rychlejší a výkonnější stroje, ale
paradoxně amatérští ochranáři courající se po lesích a remízcích v době
rozmnožování zvířat. Zvídavě nahlížejí zvířatům až do ložnic a ony pak
utíkají do polí a luk, kam ochranáři nechodí. Navíc co ochranář, tak
"takykynolog" s nevycvičeným a volně pobíhajícím psem plašícím zvěř.
Oni jsou přece "ochranáři" a pro ně výzva nechodit v době rozmnožování
do lesů neplatí! Oni jsou milovníci přírody pro které je fotečka psa
se srnčetem důležitější, než život toho srnčete, které stejně okusuje
stromy. Denně při putování po lesních CESTÁCH potkávám pejskaře se psy
pobíhajícími po lese v okolí cesty a tak chápu i tu srnčí, že srnče
odloží raději na louce, nebo v lánu pícnin. V sobotu jsem obdivoval
nedaleké "JEDOVATÉ" pole s ječmenem, kde ve dne odpočívala srnčí a kde
v kaluži kuňkaly žáby. Obojí tam bylo proto, že tam měli klid od
predátorů a žáby i potravu, když se tam zdržují. Pak jsem se vracel
přes les s revitalizovanými tůněmi bez zvěře a žab a víte proč ?
Po lese se courají lidé se psy, u tůní loví volavky a v noci celý les
vysává vysavač jezevec hájený téměř celý rok. Jen tak dál chytrolíni.
Mimochodem prvé kosíky staří úspěšně odchovali na prkně pod krovem
hospodářské budovy, druhé jim v plotě v thůjích zabila asi kočka a
po odstranění starého hnízda z toho prkna už na něm mají postavené
nové hnízdo. Jsou poučeni, že predaci lze čelit i díky lidem v jejich
blízkosti a v suchu pod střechou je ptáčatům lépe, než promoklým v
chladu v hnízdě na stromě. Jsa tímto poučen v zimě vyrobím hnízdní
otevřené budky i pro kosy se stříškou a nabídnu sousedům majícím
kladný vztah k přírodě. Návod rád předám i jiným.
Emil Bernardy
10.6.2025 11:5822.5.2025 ....
