https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/90-veskerych-plastu-se-do-oceanu-dostane-jen-z-deseti-rek-asie-a-afriky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

90 % veškerých plastů se do oceánů dostane jen z deseti řek Asie a Afriky

9.3.2018 13:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Asijský Mekong, Amur, Perlová řeka, Ganga, Hai, Žlutá řeka, Indus, Jang-c’-ťiang a v Africe Niger a Nil. Řeky, které do oceánů zanesou 90 % plastových odpadů. Ilustrační snímek.
Asijský Mekong, Amur, Perlová řeka, Ganga, Hai, Žlutá řeka, Indus, Jang-c’-ťiang a v Africe Niger a Nil. Řeky, které do oceánů zanesou 90 % plastových odpadů. Ilustrační snímek.
Řeky nenesou do moří jen život, ale také odpadky. Zdaleka ne rovnoměrně. Jak potvrzuje výzkum německých hydrologů, devět desetin objemu plastových odpadků v oceánech má na svědomí jen deset řek. Píše o tom NewYork Post.
 

Říční síť zprostředkovává transport sedimentů, organického uhlíku, dusíku a řady dalších živin, které si život v oceánech pro sovu existenci žádá. Řeky tak vlastně spojují ekosystém moří s pevninou. Pochopitelně, tento kontakt dvou různých světů nemusí být nutně jen pozitivní. Z pevniny proudí řekami do moří i znečišťující látky, včetně nyní tolik diskutovaných plastových odpadků. Jak ale upozorňuje aktuální studie Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí, není to tak prosté. Záleží na charakteru povodí, na tom, kudy řeka protéká. Pokud je to lidmi hustě zasídlená krajina, je pak nepřekvapivě podíl odpadků ve vodě vyšší.

Tým lipských hydrologů Christiana Schmidta a Tobiase Krautha se ale nespokojil jen s informací o tom, že řeky protékající městy zanáší do moří více odpadků, než ty v člověkem nezasažených pustinách. Na bázi průzkumu 57 řek ve světě, včetně řady detailních studií zacílených na jednotlivá povodí, dospěli k nečekanému závěru. Jen deset řek světa je odpovědných za 90 % vstupu plastových odpadků do oceánu. A ne, žádná z této desítky se nenachází v Evropě nebo ve Spojených státech. Plasty do moří dlouhodobě masivně přesouvá osm řek v Asii a dvě v Africe. Možná proto se studie Helmholtzova centra stala předmětem kontroverzí. Konkrétně totiž jmenuje hlavní viníky.

Plastové odpady jsou globální problém, problém všech. Ale nestojí za ním stejně anonymní „globální“ většina. „Máme tu deset řek, u kterých by snížení znečištění o 50 % vedlo ke globálnímu poklesu znečištění oceánů o 45 %,“ říká na základě počítačových modelů Schmidt.

Asijský Mekong, Amur, Perlová řeka, Ganga, Hai, Žlutá řeka, Indus, Jang-c’-ťiang a v Africe Niger a Nil sice disponují vpravdě obřím povodím i ohromují i svou délkou toku, ale povětšinou vedou jen jednou zemí. A to zpravidla zemí, které ve světovém měřítku zrovna neprosluly svým propracovaným systémem čištění vody, ochranou vodních zdrojů, propracovaným odpadovým hospodářstvím nebo kladným vztahem k ekologii. Ano, německý hydrolog Schmidt zřetelně ukazuje zejména na Čínu a Indii jako na největší znečišťovatele oceánů.

Ročně v oceánech končí říční cestou kolem osmi milionů tun plastových odpadků. A jen Jang-c’-ťiang a Ganga (obě se přetahují o první místo na pozici největšího znečišťovatele oceánů) přispějí 900.000 tunami. „Jen pro srovnání, roční přínos Londýnem protékající řeky Temže ke znečištění oceánů plasty je kolem devatenácti tun,“ říká Schmidt. A proto závěry jeho studie tolik bolí. Je tu totiž problém, na jehož řešení se musí podílet všichni, ale zdaleka ne všichni jsou jeho příčinou. A ti, kteří jsou za jeho existenci odpovědní nejvíce, se na řešení podílet zatím nechtějí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (17)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

9.3.2018 10:21
Děkuji za tento článek.
Proto tady v Evropě šílíme a proto Evropa zachraňuje svět. Sociální inženýři nás nesmyslně buzerují a informují nás jací jsme zločinci, když dostaneme tašku zadarmo nebo si koupíme balenou vodu.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

15.3.2018 11:24 Reaguje na Vladimír Hošek
Máte pocit, že když jsme v Evropě lepší v házení plastů do popelnic než v rozvojovém světě, že to je znamená, že nevzniká žádný problém pro životní prostředí? To jste tím chtěl říct?
(Pokud máte pocit, že šílíte řekněte to svému psychiatrovi.)
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

21.3.2018 13:35 Reaguje na Martin Jasan
No ono to šílenství má i jiné parametry, já rozhodně nešílím. Ale jestli si myslíte, že je správné třídit a pak zjistit, že to neumím zpracovat. A tak za šílence považuji toho, který to nařídil a nezajistil co dál a pokud mám být adresný, tak je to ta banda sociálních inženýrů v EU potažmo u nás.
Odpovědět
lu

11.3.2018 12:10
no, my se tady radši budeme samosprávně terorizovat se zákazy vjezdu pro vznětové euro6 motory, kondenzačními kotly, elektronikou vskutku spotřební s bezolovnatými pájkami.
(balená voda v německém kulturním prostoru, kam ve světlých chvilkách patříme, je geniální úspěch marketingu, čili schopnosti vnutit zákazníkovi, aby koupil to, co vůbec nepotřebuje - ona ta voda z kohoutku je zhusta lepší. což ovšem neplatí v jiných kulturních prostorech v rámci evropy a natožpak v širém světě)
Odpovědět

Jan Škrdla

14.3.2018 23:09 Reaguje na
K té balené vodě - nedávno o tom byl zajímavý článek.
Jinak souhlasím, u nás je to zbytečnost, snad kromě použití na cestách nebo v terénu.
Jinak v zemích s horší kvalitou vody bych se přikláněl k zálohovaným lahvím. Pokud by je někdo přesto vyhodil, tak by se našel jiný, který by si jejich sběrem vylepšil svou ekonomickou situaci.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

13.3.2018 22:55
A proto EU řeší igelitové pytlíky...
Odpovědět
ad

14.3.2018 11:08 Reaguje na Martin Hájek
na euobserver jsem četl, že se jich v EU ročně vyhodí přes 700 tis. tun
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.3.2018 16:41 Reaguje na
no a dál .....

co jste tím chtěl říci?
Odpovědět

Jan Škrdla

14.3.2018 22:56 Reaguje na Vladimír Hošek
..že se vyhodí, přes 700 tis. tun, co dalšího byste chtěl vysvětlovat?

jinak článek je o tom, že mnozí lidé v rozvojových zemích se chovají hůř než prasata.
Ovšem ani nás také není důvod k radosti. Stačí se projít venku a podívat se, jak to vypadá v příkopech kolem silnic, v roklích a řekách a jinde, kde se dá něco vyhodit nebo vysypat.
Teď otázka do diskuze, jak to řešit.
Odpovědět
lu

15.3.2018 13:12 Reaguje na Jan Škrdla
jak to řešíme? vinnej nevinnej, berme je po řadě, zbuzerujme je všechny.
důvod k radosti odpadky v příkopech v žádném případě nejsou. nicméně pro smítko ve svém oku nevidět břevno v oku bratrově (nebo třeba člověku se zástavou srdce usilovně čistit zuby), to také není ta úplně správná cesta jak potěšit gáju a smysluplně spasit svět.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

15.3.2018 15:24 Reaguje na
Pokud nazýváte ... 700 tis. tun, odpadů jen z igelitových pytlíků, "smítkem", pak se asi nemáme o čem bavit a nikdy se neshodneme.
Odpovědět
lu

16.3.2018 10:09 Reaguje na Martin Jasan
ale můžeme se shodnout, třeba můžeme začít tím, že se budeme bavit oba o tom samém. tím "vyhodí se 700tis tun" rozumíme přesně co? hodí do řeky a ta to odnese do moře? vytřídíme do plastů? zrecyklujeme? spálíme? uložíme pod zem? nebo vyrobíme jako spotřební zboží a tedy z primitivního zákona zachování se s tím holt musí něco stát?
kolik je to na hlavu? kolik je to celkem a na hlavu v jiných regionech světa?

jinak to budou jenom alarmistické výkřiky do tmy.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

16.3.2018 10:24 Reaguje na
Oba o tom samém?...říká kdosi, kdo míchá k článku o plastech "vznětové motory a kondenzační kotle". To vzbuzuje minimálně podezření, že to myslí jako vtip. Ale prosím, pokud byste radši debatu v rámci argumentů já, ostatní diskutující i autor příspěvku budeme pro. Pokud to umíte, můžete začít...
Odpovědět
lu

16.3.2018 10:54 Reaguje na Martin Jasan
ok. vypustíme kondenzační kotle a vznětové motory (byť je tam situace prakticky analogická). tady v evropě a vůbec v rámci euroatlantické civilizace "doba bezohledné špinavosi" skončila někdy před půlstoletím (v ostbloku, pravda, o trochu později). ve zbytku světa si se spoustou věcí nikdo hlavu neláme. je samozřejmě chvályhodné odstraňovat i naše rezervy (třeba ty odpadky v příkopech), ale jaksi větší váhu bude mít pokusit se zastavit ty kukavozy vysypávající své útroby z nábřeží rovnou do řeky ve všech těch banánistánech. on se prostý volič u nás pak nebude cítit jako buzerovaný blbec. nebo ho nechce mít na své straně?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

16.3.2018 11:38 Reaguje na
Vidím, že hospodskou mluvu ovládáte znamenitě. V logice, ale máte obrovské mezery.
Totiž to, že rozvojový svět pokulhává ve sběru odpadů, vůbec (ale vážně vůbec) neznámená, že my jsme se vším OK. (I když prostším jedincům se to tak může zdát.)
I my máme svoje problémy se životním prostředím, kde jsme horší než rozvojový svět.
Tyto problémy jsou spojeny hlavně s větší spotřebou a větší dopravou (prostě jsme bohatší a pohodlnější). To má za následek některé větší emise ne jenom skleníkových plynů, větší produkci odpadu, větší těžbu v krajině, zábor půdy pro rostlinnou produkci (místo původní přírody).
Za druhé, jsme bohatší a zvyklí na větší komfort, takže na řešení těchto problémů můžeme věnovat relativně více a zároveň se nám to vrátí v podobě např. lepšího ovzduší.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

16.3.2018 11:42 Reaguje na
Pokud byste chtěl fakta (i když o tom pochybuji), tak zde je odkaz (alespoň pro ostatní):
https://en.wikipedia.org/wiki/Waste_by_country
Jinak rozumím vám, že je jednodužší ukázat prstem na ostatní, a říci... "Oni, já ne, já nic dělat nemusím. "
Odpovědět
lu

16.3.2018 12:31 Reaguje na Martin Jasan
Vy jste tedy pozoruhodně nedbalý a arogantní diskutér. nikdo neříká "já nic dělat nemusím". říkám, že moje úsilí přinese mnohem menší "globální" benefit než podobné úsilí někde v zemích, kde je zvykem odpad rovnou sypat do řeky či do moře (o lokálním benefitu není mezi námi sporu). a protože naši běžní voliči umí číst a většina jich vlastní televizi a zná někoho, kdo se na divoký jih a východ osobně podíval, tak mohou získat (oprávněný) dojem, že celé evropské enviro úsilné sebemrskačství je z pohledu planetárního jen taková obtěžující šaškárna (třeba pro ty mořské mikroplasty je tuzemský vliv zjevně marginální). nemyslím si, že je to ) úplně ideální vývoj veřejného mínění.
Odpovědět
reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist