https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/ap-navzdory-valecnym-tezkostem-zaplavuji-kyjev-a-dalsi-ukrajinska-mesta-kvetiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

AP: Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny

6.7.2024 01:12 | KYJEV (ČTK)
Národní květinou země i symbolem ukrajinského vzdoru a odolnosti ve válce se staly slunečnice, pěstované na Ukrajině od 18. století. Pole s těmito květy jsou často k vidění po celé zemi a Zelenského kabinet tuto květinu v roce 2020 jmenoval symbolem národního Dne památky obránců Ukrajiny.
Národní květinou země i symbolem ukrajinského vzdoru a odolnosti ve válce se staly slunečnice, pěstované na Ukrajině od 18. století. Pole s těmito květy jsou často k vidění po celé zemi a Zelenského kabinet tuto květinu v roce 2020 jmenoval symbolem národního Dne památky obránců Ukrajiny.
Květiny se vždy pojily s ukrajinskou kulturou, ale od ruské invaze v roce 2022 jejich význam ještě vzrostl - květy se staly symbolem odporu i naděje. Navzdory těžkostem, které přinesla válka - nebo možná právě kvůli nim - Ukrajinci využívají každé příležitosti, aby Kyjev a další města zaplnili květinami z rozlehlého venkova, přičemž se snaží znovu objevit své kořeny a spojit se s nimi, píše agentura AP.
 
Cestou na kyjevské nádraží, kam šel přivítat svou ženu a dceru vracející se z Polska, si Oleksander Tryfonov udělal zastávku. V jednom z půl tuctu květinářství lemujících matně osvětlený podchod koupil dvě rudé růže - něco hezkého pro dva nejcennější lidi v jeho životě. "Neviděl jsem je dva roky. A květiny jsou pro ženy důležité," řekl pětačtyřicetiletý řidič.

Po celé zemi nosí mladí muži pugéty na rande a vojáci, kterým někdy chybí končetina, je nosí při návratu domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2022 přinesl při návštěvě nemocnice kytici dospívající dívce, která byla zraněna při útěku před postupujícími ruskými jednotkami u Kyjeva.

Sytě fialové petúnie a žluté devaterníky vyrůstají z květináčů, které lemují kyjevské zadní uličky i velké bulváry. Některé jsou připevněny na sloupech veřejného osvětlení a květiny lze spatřit i na dvorech ukrajinských věznic. Jsou vyobrazeny na ukrajinských bankovkách, textilních vzorech a nástěnných malbách - vedle reklamních billboardů a plakátů pro nábor do armády.

U květinového stánku v podchodu pod centrálním kyjevským náměstím Majdan prodává Olha Semynohová kytice v přepočtu za přibližně 60 korun. Ti, kteří mají v kapse víc, si mohou pořídit obří pugét až za v přepočtu 1700 korun. I během války má podle svých slov nejvíc práce 8. března - na Mezinárodní den žen. Její obchody se také zvedly díky mužům povolaným do armády, kteří posílají květiny domů skrze on-line objednávky.

Na předměstí ukrajinského metropole, kde Ukrajinci před dvěma lety zastavili ruský postup, obyvatelé stále pečují o zahrady svých poškozených nebo zcela zničených domů. V jednom z kyjevských parků poblíž levého břehu Dněpru stojí velká květinová instalace, která vítá stíhačky F-16, jež mají letos v létě dorazit od západních spojenců Ukrajiny.

Květiny jsou nerozlučně spjaty s ukrajinskou kulturou, tradicemi a oslavovanými etapami života, vysvětlila šéfka ukrajinské floristické asociace Iryna Bělobrovová. Jsou také emocionálním spojením se zemí. "Bez květin nemůže být život jasný, plný a bohatý," řekla. "Květinové věnce se uchovávají po léta a vyšívané košile se předávají mladším generacím," řekla.

Bělobrovová po začátku ruské rozsáhlé invaze v roce 2022 uprchla do Nizozemska, které je považované za světovou velmoc v produkci květin. Spolupracovala tam s dalšími uprchlými květinářkami, aby zajistila přítomnost květin, kdykoli se v evropských hlavních městech konaly akce vyjadřující solidaritu s Ukrajinou.

Národní květinou země i symbolem ukrajinského vzdoru a odolnosti ve válce se staly slunečnice, pěstované na Ukrajině od 18. století. Pole s těmito květy jsou často k vidění po celé zemi a Zelenského kabinet tuto květinu v roce 2020 jmenoval symbolem národního Dne památky obránců Ukrajiny.

"Poskytují únik od hrůz bombardování, ničení, bolesti a slz," řekla Bělobrovová, která se z Nizozemska vrátila na Ukrajinu a žije v Kyjevě. "Květinami se snadno vyjadřují emoce. Každá květina mluví sama za sebe a dohromady v kytici vyprávějí celý příběh," dodala.

Květiny podle Ukrajinců znamenají nejen tradici, ale symbolizují také naději a uzdravení.

Dobropark, soukromě provozovaná zahrada a rekreační oblast o rozloze 370 akrů ležící západně od Kyjeva, byl obnoven po ruské okupaci, která trvala více než měsíc. "Ruská armáda okupovala celou tuto oblast," uvedla krajinářská návrhářka parku Olha Lyhvarová.

Když se ruské jednotky stáhly, zmizely z parku i tamní traktory a elektrické vozíky, dodala. Třípatrový hotel, který na pozemku kdysi stál, byl srovnán se zemí. Dnes podle ní do parku přicházejí lidé, aby se "znovu spojili s přírodou". "Mohou tady cítit sílu života. Vidět, že navzdory všemu pokračuje. Musíme žít dál a najít pro sebe radost a krásu v tom, co nás obklopuje," dodala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.7.2024 09:10
už dlouhou dobu říkám, že bychom se od těch Ukrajinců měli taky něco naučit, když tu jsou.

Viděl jsem výstavu kreseb těch, co sem přišli kvůli válce. Oni nekreslí tanky, lodě, letadla, palmy, silnice rozpálené slunce. Dokonce ani moc stormy. Kreslí právě mnoho květin, pole louky, busty, které místo oblyčeje je pole s nebem. Květinné ornamenty jsou jejich identita.
Oni s červenou barvou nebojují, oni jí prožívají, což bych řekl, že je zajímavý narativ.

V kontextu článku a té výstavy, co jsem měl možnost poznat. Že je to oslava života.
My tady vytváříme tůzně " reality" ale v zásadě by se dalo říci, že ty umělé reality jsou objektivizace dojmů, pocitů ale nežijeme... my zkrátka se zdrogujeme pocity, protože kolikrát ty naše realné situace nejsou tak úžasné, alkohol nahradila digitalizace situace jsou však stejné.

My těma umělíma realizacema, zasíťování, inteligencema umíráme za živa. Digitalizace ničí naše schopnosti prožívání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.7.2024 16:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Měli bychom se od Ukrajinců učit daleko více věcí, nejen kult květin.
"Pouze společně prolitou krví se z lidí stává národ a ze země vlast. A nový národ Český dostal příležitost si vybojovat plnoprávné postavení mezi národy Evropskými po Mnichovu 1938. A národ byl na oběť nejvyšší připraven, ale podrazila mu nohy zezadu jeho vlastní elita. Tím mu byla zlomena páteř a od té doby jsme si už nikdy nic nevybojovali". Jan Patočka
Je to sice děsivě patetické, ale já se obávám, že je to pravda.
A právě Ukrajinci si dnes budují svůj, velmi morálně respektovaný národ. Tohle my nikdy nedokázali.
Já se ale obávám, že tu příležitost zase dostaneme a zase to dopadne jak dycky. Což bude už asi konečná. (nebo Konečná?)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.7.2024 08:32 Reaguje na Pavel Hanzl
ano, mnoho porážek monarchie nás obvinilo, že jsme nic nevybojovali. Velký národ dělají lidé, ne země. Přežili jsme však a máme svojí identitu, to, že uvažujeme v malosti se pořád někam přidávat je věcí jinou. Jestliže naše identita jako národa, státu jazyka a kulturní náležitosti byly ohroženy tak je to dnes pod nadvládou Bruselu, který se nás snaží uvařit postupně jakjo tu žábu v hrnci než si uvědomí, že je vlastně mrtvá.
Menší státy si musí chránit identitu lépe, než větší, protože větší si myslí, že oni jsou ten "silnější pes", který nás akorát odrbe. Respekt není, jen hromada prázdných frází.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2024 15:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Porážky monarchie sem nemotejte, obrozenci nám vysvětlili, že nebyla naše. Ale Český národ vytvořili oni v 19. století (jako skoro všechny ostatní, především v RU).
Ale dobře, máme národ i stát a je naší bytostným zájmem být v silné skupině podobně velkých států (jsme v EU asi sedmý největší), která právě národní identitu národů velmi podporuje. Jezdil jsem nedávno na kole po Rakousku i Holandsku a mám pocit, že se tam veřejnost obrací ke kořenům a folklór a jiné projevy národní identity tam přímo bují. Je to taky vysokou životní úrovní, mají na to čas i peníze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.7.2024 16:34 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Digitalizace je nástroj. Břitva je taky nástroj a někdo se jí oholí a někdo pořeže.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.7.2024 08:18 Reaguje na Pavel Hanzl
to je pravda a kolikrát denně se holíte? holíte se čtyři hodiny?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2024 15:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Používám digitální nástroje tak, aby mi sloužily a ne já jim. Velká součást mého výdělku je počítačová grafika a informace o všem možném taky čerpám předevšímn na internetu. A mám pocit, že diskuse s kamarády se taky stávají konkrétnější (kvalitnější?) a každé prohlášení u piva si ostatní pod stolem ověřují na mobilu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.7.2024 18:47
Český národ byl od roku 1620 bez vlastní šlechty. Přežíval jen s ohebnou páteří. Například: Američan odpoví: How are you. I am fine.
Čech odpoví. No stojí to za ... Český sedlák se nikdy nechlubil úspěchy, aby mu cizí šlechta nezvedla dávky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2024 15:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Český národ vymysleli obrozenci během 19. století. Ve středověku nic takového neexistovalo.
Tzv. "česká šlechta" byla říšská a hovořila především německy, zvolila si za krále Fridricha Falckého, což byl Němčour jak poleno a vypálil Pržský hrad, bo byl fanatický protestant. A stavovské povstání vedl Thun s Anhaldtem.....
Dopadnout Bílá hora naopak, žedný Český národ by nebyl.
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

7.7.2024 18:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Český národ tady patrně "byl" od ranného středověku. Je rovnocenný Bavorům, Sasům, Zapadofrancouzům, Švábům, Provensálcům atd. Postupně se vytvářel jako kulturní a jazykový konstrukt na území Koruny České, obývané v té době vcelku stejným počtem germánsky a slovansky mluvících obyvatel (Pekař). Dosud Češi komunikují převážně pomocí češtiny, tj. složitým dialektem slovenštiny. Řekl bych, že český a dva(?) národy lužické obrozenci nevymysleli, ale obrodili. Dost často to byli katoličtí kněží, zejména v Lužicích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2024 21:02 Reaguje na Lubomír Vrána
Tohle ale nejsou národy v dnešním slova smyslu. Středověk byl strukturován po zemích, ne po národech. Na území Čech (přesněji terra Bohemiae) žila etnika, Vlámové, Habáni, Vlachové, Srbové, Bavoři, Čechové, Uhři, Moraváci, Valaši, Židé, Cikáni atd. atd. a všichni byli poddaní krále.
Pokud někdo žil v zahraničí, psal si ke jménu zemi, Johann Amos Comenius Moravicus, Vaclaw Hollar, Bohemicus atd. atd.
A kdo z nich byl Čech? Hollar mluvil německy a později anglicky, Komenský latinsky, německy a česky. Moderní národy vymyslel až Napoleon, aby dostal chlapy do armády zadarmo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2024 21:06 Reaguje na Lubomír Vrána
V Lužicích (dnes Německo, dřív NDR, ještě dříve Prusko) se obrodil nějaký slovanský národ? A jak se to pozná? Že pár babek nemá v důchodu co dělat a tak chodí do kroužku?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist