Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Projevuje se to zejména ve výrazném oslabování ekologických podmínek zemědělských dotací. Při současných krocích ministerstva zemědělství je zřejmé, že slib z programového prohlášení nebude možné naplnit. Ministr Výborný přitom neoslabuje jen podmínky Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (tzv. DZES), jak se domluvily evropské instituce po zemědělských protestech. Netransparentním způsobem činí také vše pro to, aby významně oslabil již fungující ekologické podmínky tzv. celofaremní ekoplatby, 6 miliardové (tedy největší ekologické) dotace pro zemědělce.

V rámci ní bylo dosud zásadní podmínkou vyčlenit alespoň 3 % orné půdy pro tzv. skutečně neprodukční plochy, tedy trvalé krajinné prvky, úhory nebo ochranné pásy. Díky ní vznikly za Vaší vlády v krajině desetitisíce hektarů ploch přínosných pro biodiverzitu. Spolu s dalšími pozitivními změnami, jako např. již zmiňovaná novela zákona o ochraně ZPF, dotační podpory MŽP nebo budoucí lepší protierozní ochrana, měla podmínka vyčlenění 3 % orné půdy zásadní roli v posílení motivace pro tvorbu nových krajinných prvků a spoluvytváření zelené architektury pro obnovu a adaptaci zemědělské krajiny.

Tuto podmínku se nyní ministr Výborný snaží zcela odstranit. Její vypuštění by znamenalo rozpad systému zelené architektury SZP, opětovné rušení nedávno vzniklých ploch pro přírodu a významné narušení motivace pro tvorbu nových krajinných prvků. Ty budou vznikat opět jen ve výrazně nedostatečné míře. Bez nich a dalších mimoprodukčních ploch přitom o adaptaci krajiny nebo podpoře biodiverzity nelze uvažovat. V případě, že by byla podmínka 3 % zrušena, bylo by nutné pro naplnění 10 % pro přírodu z obálky ekoschémat zavést efektivnější a plošnější dobrovolnou podporu mimoprodukčních ploch, což je nyní, uprostřed období SZP, nerealizovatelné.

Tyto kroky jsou navrhovány v době, kdy podle Monitoringu eroze dochází k rekordní erozi půdy a kdy nás odložení podmínek lepší ochrany proti vodní erozi jen letos stojí okolo 15 miliard korun. Právě krajinné prvky a další mimoprodukční plochy přitom erozi mohou významně zmírnit či zastavit. Lze si také jen stěží představit, že by s takovými změnami v zemědělských dotacích bylo možné plnit cíle, které Česká republika podpořila a schválila v rámci nařízení o obnově přírody. Pokud se nyní nebudou zavádět postupně potřebné kroky, bude nutné později zavádět skokové změny s rozsáhlejšími dopady na rozpočet i zemědělské podnikání.

Je navíc velmi pravděpodobné, že Evropská komise návrh takto radikálně oslabit ekologické podmínky nepodpoří. To poškodí a legitimně rozhněvá nejvíce právě samotné zemědělce, které ministr Výborný již informoval o nových podmínkách, ačkoli je Evropská komise ještě neschválila. Pokud schváleny nebudou, bude Vaše vláda muset zemědělcům komunikovat, že s mimoprodukčními plochami nakonec budou muset opět počítat. Čím později se to stane, tím hůře pro ně.

Žádáme Vás proto, abyste jako vláda přehodnotili tyto kroky a ponechali v celofaremní ekoplatbě požadavek na vyčlenění tzv. skutečně neprodukčních ploch na orné půdě. Vaše reakce by měla být rychlá, aby zemědělci co nejdříve věděli, s čím mohou na příští sezónu počítat, a ministerstvem navrhované kroky nezpůsobily zbytečné škody. V opačném případě nebude možné Vaše sliby pro plošnou obnovu krajiny brát vážně.

S pozdravem,

Petra Kolínská, ředitelka Zeleného kruhu

Za věcnou správnost dopisu odpovídají členové expertní skupiny Zeleného kruhu z Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku.