Matěj Pomahač: Erozní událost pohledem z kabiny traktoru
3.9.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
„V neděli odpoledne tu za hodinu a pul spadlo přes 100 milimetrů,“ říká agronom u silnice, kterou zaplavilo bláto z pole. „Šlo to v pásu a chytl to Křemenec, kde bylo čerstvě zaseto a pohnojeno,“ ukazuje na kopec, a naviguje manipulátor vracející vyplavenou půdu zpátky na pole.
Shodujeme se, že při tomto extrému už půdoochranné technologie (jako je hnojení hnojem či moderní minimalizační techniky přípravy půdy) nepomohou, jen zabrání těm nejhorším projevům živlu.
Na troud suchá půda prostě není schopna akumulovat přívaly deště a je rychle odplavována po svahu dolů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Při brodění v promočené písčité půdě („písky“ tvoří velké částice půdy, a proto neudrží tolik vody jako těžší hlíny a jíly), do níž zapadám po kolena, je patrné, že největší škody napáchala voda v údolnici, tedy místě, kde kdysi tekl občasný potok.
V 50. letech po kolektivizaci zde proběhlo zcelování pozemků a v 70. letech pak meliorace, které prozrazují skruže kryjící šachty k hlavníkům, odvádějících vodu z krajiny.
Je jasné, že jde o erozně ohrožený svah. Při pohledu do registru půdy vyznačujícího erozi však většina pozemku svítí zeleně a žlutě, a až na pár červených fleků to na erozní ohrožení nevypadá.
„Dělají to od stolu z Prahy, nikdy tu nebyli,“ přisazuje si traktorista. „Některá pěkná pole nám teď ‚spadly‛ do eroze, i když s nimi žádné problémy nejsou, a nemůžeme tam dělat brambory či kukuřici, zatímco tyhle špatné kopce úřady nevidí.“
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Ministerstvo zemědělství tak vytváří pravidla pro hospodaření a eliminaci eroze, která se nezakládají na lokálních znalostech a datech. Úřad navíc pravidla už několik let po sobě odkládá, ač jsou letošní erozní události dvojnásob extrémní než loni.
Naopak finance na komplexní pozemkové úpravy, které mohou prosadit klíčová opatření pro ochranu krajiny, vláda už několik let po sobě škrtí (kopec má řadu vlastníků, kteří se bez „pozemkovek“ jen těžko domluví).
Přečtěte si také |
Matěj Pomahač: Data pro zemědělce vs. data pro ministerstvo
Český obrozenec Václav Kromlus už v 19. století psal, co v dnešní době extrémů platí dvojnásob:
„Čeští rolníci na roklích a na údolích, na stráních, v oupadech, do kterých voda přicházíla, pole nezakládávali, protože byly přesvědčeni, že by jim je vody zatopily, vypláchly, strhly a tu nejlepší zemi odnesly. Za tou příčinou nechávali taková poležení trnem a trávou zarůstati, paloukem nebo loukou ležeti, aby je vody nestrhaly. Neb co z toho rolník má, který louky na takových místech, pastvišťata v kopaniny obrátí? Že mu lijavci dobrou zemi zkypřenou s osením, kterou už za dlouhá léta nadělali, nejednou odejmou, odnesou a mrtvou zemi neúrodnou ponechají.“
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce řízení podniků. Je zastupitelem za Zelené.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ve středních Čechách je ptačí chřipka, 700 hus a 300 slepic bude utraceno
Srážky mohou znehodnotit úrodu. Farmáři sklidili, co mohli, uvedli zemědělci
Vinaři na jihu Moravy zrychlují kvůli silnému dešti sklizeň hroznů
Další články autora |
Matěj Pomahač: Lesk a bída glyfosátuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Pe
Petr
3.9.2024 08:58Nadpis správně má znít: Erozní událost pohledem viníka.
Víme o tom, ale přesto v tom pokračujeme, tak se teď podívejte co to udělalo.
Odpovědět
Víme o tom, ale přesto v tom pokračujeme, tak se teď podívejte co to udělalo.
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:57 Reaguje na PetrVíte o tom, že za to můžete vy? Narodil jste se. Chcete jíst, pít, .....
Odpovědět
HH
Honza Honza
3.9.2024 09:30A to si odborníci stěžují na sukcesi - přírodní zarůstání krajiny, meze, lesíky, biopásy - bez nich se krajina zdevastuje jako ve Středomoří.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
3.9.2024 09:51Tak minulý týden jsem hlásil pozemkovému úřadu "erozní událost" abych v budoucnu trochu ochránil svoje rybníčky před rychlým zanášením. Šlo o erozi na 380m dlouhém svahu se sklonem 8% nepřerušeném mezí, průlehem nebo TTP. Po srážce cca 35mm za dvě hodiny došlo k poměrně mohutné erozi půdy. Bahno proletělo nejbližšími zahradami a potokem se po 800m dostalo do našich rybníčků. Snažil jsem se nejdřív domluvit s vlastníkem ale ten mi nabízel, že "provede podmítku po vrstevnici". Proto jsem se rozhodl "řešit" to hlášením pozemkovému úřadu. Doufám, že to povede k "zpřesnění" stupně ohrožení daných pozemků a vyústí v nějaká účinnější opatření. Chápu, že v případě roztříštěné majetkové držby není náprava nebo zavedení prevence jednoduché. Viníkem určitě není traktorista. V "mém" případě je vlastník jeden (místní zemědělská společnost) a pokud není ochotný přemýšlet o nápravě nezbývá než to řešit s úřady :(
Odpovědět
Pe
Petr
3.9.2024 09:58 Reaguje na Dalibor MotlJo, traktorista jen dělá svoji práci. Velmi profláklá výmluva.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
3.9.2024 10:19 Reaguje na PetrNo tak většinou nad sebou ve větších společnostech má nějakého agronoma a ten předpokládám rozhoduje co, čím a jak se oseje, pohnojí, poseče.
Odpovědět
Pe
Petr
3.9.2024 10:27 Reaguje na Dalibor MotlAno. A agronom taky jen dělá svoji práci...
A tak vlastně nikdo za nic nemůže a řešit by to měl stát.
Odpovědět
A tak vlastně nikdo za nic nemůže a řešit by to měl stát.
LB
Lukas B.
3.9.2024 14:42 Reaguje na Petrseřvat traktoristu je velmi racionální nápad, co takhle jej zkusit zfackovat?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
4.9.2024 12:21 Reaguje na PetrTraktorista jen dělá svoji práci, protože tam není od toho, aby nějak odborně posuzoval místní poměry, ale aby až vulgárně zjednodušeně řečeno "točil volantem". Od toho jsou tam jiní, kteří to mají v náplni práce.
Jako představa, že se traktorista odborně dohaduje s například s tím agronomem, který by na rozdíl od něj měl mít odpovídající znalosti a zkušenosti a tedy zodpovědnost o uvedeném rozhodovat, je fakt úplně na palici.
Odpovědět
Jako představa, že se traktorista odborně dohaduje s například s tím agronomem, který by na rozdíl od něj měl mít odpovídající znalosti a zkušenosti a tedy zodpovědnost o uvedeném rozhodovat, je fakt úplně na palici.
EB
Emil Bernardy
3.9.2024 17:25 Reaguje na Dalibor MotlPodmítka,jestli je po vrstevnici,či po spádnici,v tom není znatelný rozdíl.
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
3.9.2024 10:20Jestli spadlo deset centimetrů vody za hodinu a půl, tak to pole vypadá ještě dobře. Škoda, že článek nezmiňuje, co bylo zaseto a jak by měla vypadat ideální dobrá praxe v tomto případě a to z hlediska zemědělce (jeho ekonomické hledisko) i půdy.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
3.9.2024 17:51 Reaguje na Lukáš VítekJe úplně jedno co bylo zaseto. Vzhledem k termínu asi řepka nebo meziplodina. Než to vzejde a zapojí porost, strhne s sebou takový šplách úplně všechno, i kdyby tam byla zasetá třeba travina. Ani přerušovací pásy trávy by to neubrzdily, voda se přes ně převalí a frčí ze svahu vesele dál. Možná dá někdo do diskuze info, jestli mu spadlo 100 mm na strip-till, jestli ten to udržel. Známý před setím řepky dvakrát do kříže podryl erozně mírně ohrožené pole, 2x 40 mm to udrželo, ale dalších 50 mm už to spláchlo. Sice jen vrchní vrstvu, část vzešlé řepky se udržela, ale stejně něco odteklo. To nebyly deště, ale přímo tropické lijáky.
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
4.9.2024 06:19 Reaguje na Marcela JezberováSouhlasím, 100 mm je extrém bez šance vsaku. Myslel jsem to tak, jestli jde technologicky třeba ta řepka zasít do drnem zpevněné země, např. jako kukuřice do strniště po ječmenu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:54 Reaguje na Lukáš VítekVelká, hluboká údolí nejsou od ledovce, ale od vody.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.9.2024 18:58 Reaguje na Lukáš VítekTechnologicky to jde, ale taková řepka od počátku strádá a výsledek je v drtivé většině tristní. Půdoochranné technologie řepka prostě ráda nemá.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.9.2024 10:21Už to tady píšu několikrát, je to věc státu.
Stát musí vykoupit příslušné pásy půdy, dát zpracovat projekt na drobný krajinný celek, realizovat ho a podle nějakého předpisu v tom projektu, jak dlouhodobě a udržitelně ten krajinný celek spravovat, sehnat a najmout subjekt, co tu údržbu bude, nejspíš za nějakých dotací, dlouhodobě dělat.
Soukromník či majitel těch pozemků to neudělá, protože zmenšením rozlohy té zemědělské půdy by si bez náhrady snížil příjem na své živobytí.
Odpovědět
Stát musí vykoupit příslušné pásy půdy, dát zpracovat projekt na drobný krajinný celek, realizovat ho a podle nějakého předpisu v tom projektu, jak dlouhodobě a udržitelně ten krajinný celek spravovat, sehnat a najmout subjekt, co tu údržbu bude, nejspíš za nějakých dotací, dlouhodobě dělat.
Soukromník či majitel těch pozemků to neudělá, protože zmenšením rozlohy té zemědělské půdy by si bez náhrady snížil příjem na své živobytí.
EB
ss
NP
Nedělský Petr
3.9.2024 13:14Předpokládám, že pan Pomahač ten článek publikoval kvůli závěru, že ti blbci z Prahy od stolu špatně stanovili erozní riziko zrovna toho hektaru kam spadlo 100 mm srážek a chudák traktorista, protože to není v systému tak i když to v posledních pěti letech 3x viděl odtéct do údolí, tak s klidem obhospodařuje půdu tak, jako kdyby byla erozi nenáchylná.
Traktorista to vědět nemusí, ale ten agronom by to vědět měl a měl by to tomu traktoristovi říct, že zařazení pozemků do kategorií ohrožení je na základě sklonu, typu půdy, délky svahu a určitě i pár dalších hodnot a je to jen semafor, který by uživateli měl dát nějakou výstrahu k tomu co by se mohlo stát. Jestli hospodařící zemědělec ví, že je to pole erozně rizikové, měl by se k tomu tak chovat i bez toho, že to na nějakém serveru svítí zeleně. Náš lokální zemědělec je proto jednoznačně viníkem toho, že měl soused letos 2 x bahno v obýváku, a že v našem potoce a po návsi tekla letos 5 x hnědá hustá kaše místo vody. Je mu to úplně jedno, sousedovi tvrdil že to má ze zahrady. Ohlášení "erozní události" tak bude zřejmě jediná a ješě k tomu pofiderní ochrana našich majetků.
Odpovědět
Traktorista to vědět nemusí, ale ten agronom by to vědět měl a měl by to tomu traktoristovi říct, že zařazení pozemků do kategorií ohrožení je na základě sklonu, typu půdy, délky svahu a určitě i pár dalších hodnot a je to jen semafor, který by uživateli měl dát nějakou výstrahu k tomu co by se mohlo stát. Jestli hospodařící zemědělec ví, že je to pole erozně rizikové, měl by se k tomu tak chovat i bez toho, že to na nějakém serveru svítí zeleně. Náš lokální zemědělec je proto jednoznačně viníkem toho, že měl soused letos 2 x bahno v obýváku, a že v našem potoce a po návsi tekla letos 5 x hnědá hustá kaše místo vody. Je mu to úplně jedno, sousedovi tvrdil že to má ze zahrady. Ohlášení "erozní události" tak bude zřejmě jediná a ješě k tomu pofiderní ochrana našich majetků.
pp
pavel peregrin
3.9.2024 15:54100 mm za hodinu a půl je moc, hrozně moc. A to ještě měli štěstí, že to nebylo třeba za čtvrt hodiny, což se také stává. Ano, měli by počítat s tím, že i když to nemají na papíře erozně ohrožené, tak ale v praxi to ohrožené je. Ale znovu píšu- při takto velikém úhrnu srážek končí všechny študie a mudrlantství.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.9.2024 07:23 Reaguje na pavel peregrinPřesně tak, spíš to je problém těch intenzívních srážek než sklonu pole..
Na polích, i velmi mírně a rovnoměrně svažitých, si voda, která se nevsákne, vždy najde nejnižší místo pole a tam se tok vody soustředí. A půda, která je zkypřená obděláváním, se v těch místech, kde se odtok soustředí, velmi snadno vodou odnese.
Odpovědět
Na polích, i velmi mírně a rovnoměrně svažitých, si voda, která se nevsákne, vždy najde nejnižší místo pole a tam se tok vody soustředí. A půda, která je zkypřená obděláváním, se v těch místech, kde se odtok soustředí, velmi snadno vodou odnese.
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:51 Reaguje na pavel peregrinOna ty hluboká údolí s potůčkem jako když kráva čurá nejsou samo sebou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.9.2024 16:04 Reaguje na Slavomil VinklerHlavně spíš kulturní krajina, kde tam, kde se schází dva svahy polí, předkové ponechali lesíky. Případně přímo zalesněné rokle vytvořené kdysi erozí, kde na dně je je ten potůček "jak kráva čurá". S lesíky okolo těch roklí a případně docela dost metrů i nad roklí a okolo.
Předkové píšu proto, že leckde, kde nebyla rokle, jezeďáci ty lesíky přeměnili na pole. A leckde i potůček zatrubnili, tu rokli v poli zasypali odpady, zarovnali a udělali tam pole.
Pak tam je, když je sucho, tak sucho a prašno jak na Sahaře a když je moc mokro, tak nad tou zasypanou roklí stejně teče voda z pole a vznikají nové erozní rýhy.
Odpovědět
Předkové píšu proto, že leckde, kde nebyla rokle, jezeďáci ty lesíky přeměnili na pole. A leckde i potůček zatrubnili, tu rokli v poli zasypali odpady, zarovnali a udělali tam pole.
Pak tam je, když je sucho, tak sucho a prašno jak na Sahaře a když je moc mokro, tak nad tou zasypanou roklí stejně teče voda z pole a vznikají nové erozní rýhy.
PJ
Pavel Jeřábek
3.9.2024 23:08Zarazilo mě vypravování, že erozní pozemky dělají někde z kanceláře, a neodpovídají realitě v místě.
Erozní pozemky jsou součástí územního plánu který se veřejně projednává.
Takže kde byli ti, kteří dnes kritizují co je v mapách, když se územní plán projednával?
Odpovědět
Erozní pozemky jsou součástí územního plánu který se veřejně projednává.
Takže kde byli ti, kteří dnes kritizují co je v mapách, když se územní plán projednával?
RP
Radim Polášek
4.9.2024 07:47 Reaguje na Pavel JeřábekTo je podle mne otázka reálnosti či nereálnosti termínů, dokdy to mají provést. Když neznalá "vrchnost" přikáže "do týdne to bude hotové" tak ten člověk nevstane a neřekne "do týdne to udělat je blbost, já na to potřebuji aspoň 10 týdnů." Protože by brzo na jeho místě tu práci dělal někdo jiný.
Prostě sklapne podpatky a co udělá? Místo výjezdů, aby to posoudil, viděl a třeba i trochu proměřil na místě si sedne v kanceláři, vytáhne to, co mají o terénu zpracované z dřívějška a seká to jako Baťa cvičky od monitoru počítače nebo ještě snad od papírových katastrálních map. A do týdne to skutečně udělá. Maximálně napíše někde do nějaké dokumentace formulace vyvazující se z odpovědnosti. "Že nebyly k dispozici detailní podklady takže to nebylo zpracováno s žádoucí přesností a mapy je třeba dodatečně upravovat podle konkrétních situací v terénu a podle dalšího získávání příslušných detailních dat." a podobné žvásty.
A v dnešní době to pak podle mne ještě může být otázka využití příslušné techniky. Dnes je už možné nějakými lidary na dronech a podobně zmapovat povrch půdy s velmi vysokou přesností, snad vyšší než centimetr a to i přes vzrostlou kulturu, pole louku, les a tím vytvořit data pro velmi přesný 3D modul povrchu země ze kterého se takové věci dají velmi snadno odečítat. Po doplnění třeba charakteristikami půd na jednotlivých pozemcích a podobně. Potom se dají mapy eroze udělat velmi rychle a přesně skutečně jenom z kanceláře.
Ale někdo musí uvolnit peníze na takové mapování, musí to mapování v terénu těmi drony objednat nebo vysoutěžit či prostě zařídit a musí to potom, až to v kdovíjakém termínu skutečně proběhne, ty získaná data někde nějakými IT prostředky do 3D mapy zpracovat.
Odpovědět
Prostě sklapne podpatky a co udělá? Místo výjezdů, aby to posoudil, viděl a třeba i trochu proměřil na místě si sedne v kanceláři, vytáhne to, co mají o terénu zpracované z dřívějška a seká to jako Baťa cvičky od monitoru počítače nebo ještě snad od papírových katastrálních map. A do týdne to skutečně udělá. Maximálně napíše někde do nějaké dokumentace formulace vyvazující se z odpovědnosti. "Že nebyly k dispozici detailní podklady takže to nebylo zpracováno s žádoucí přesností a mapy je třeba dodatečně upravovat podle konkrétních situací v terénu a podle dalšího získávání příslušných detailních dat." a podobné žvásty.
A v dnešní době to pak podle mne ještě může být otázka využití příslušné techniky. Dnes je už možné nějakými lidary na dronech a podobně zmapovat povrch půdy s velmi vysokou přesností, snad vyšší než centimetr a to i přes vzrostlou kulturu, pole louku, les a tím vytvořit data pro velmi přesný 3D modul povrchu země ze kterého se takové věci dají velmi snadno odečítat. Po doplnění třeba charakteristikami půd na jednotlivých pozemcích a podobně. Potom se dají mapy eroze udělat velmi rychle a přesně skutečně jenom z kanceláře.
Ale někdo musí uvolnit peníze na takové mapování, musí to mapování v terénu těmi drony objednat nebo vysoutěžit či prostě zařídit a musí to potom, až to v kdovíjakém termínu skutečně proběhne, ty získaná data někde nějakými IT prostředky do 3D mapy zpracovat.
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:49 Reaguje na Radim PolášekMapování existuje. https://agsportal.geology.cz/agsportal/home/item.html?id=b033c6b112b8485294080619e19d06d0
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.9.2024 18:05 Reaguje na Radim PolášekÚzemní plán musí být veřejně projednán, a od veřejného projednání mohou občané ještě podávat námitky a připomínky.
Potom se ÚP schvaluje na zastupitelstvu, a po schválení může občan ÚP napadnout u soudu.
Za další - obec by měla mít protipovodňový plán, takže v něm by mělo být i řešení přívalových atmosférických srážek.
Nadávat, když nevyužijeme možnosti, je pozdě.
Ale to není nic neobvyklého, že lidi nepřijdou na projednávání.
Prakticky tam jdou ti, co chtějí změnit funkci pozemku. Ostatní tvrdí, že se jich to netýká, a rozvoj obce řeší v hospodě u piva.
Pokud z obce o 4 tisících obyvatel na projednávání a potom schvalování přijde 6 lidí, tak je to zázrak.
Ale taky, když se vymyslí dobře projekt, tak k územnímu plánu se dokáže vyslovit i přes sto občanů, zejména "bezzemků".
Ale ten kdo to zajistil je u řady obecních politiků značně neoblíben.
Odpovědět
Potom se ÚP schvaluje na zastupitelstvu, a po schválení může občan ÚP napadnout u soudu.
Za další - obec by měla mít protipovodňový plán, takže v něm by mělo být i řešení přívalových atmosférických srážek.
Nadávat, když nevyužijeme možnosti, je pozdě.
Ale to není nic neobvyklého, že lidi nepřijdou na projednávání.
Prakticky tam jdou ti, co chtějí změnit funkci pozemku. Ostatní tvrdí, že se jich to netýká, a rozvoj obce řeší v hospodě u piva.
Pokud z obce o 4 tisících obyvatel na projednávání a potom schvalování přijde 6 lidí, tak je to zázrak.
Ale taky, když se vymyslí dobře projekt, tak k územnímu plánu se dokáže vyslovit i přes sto občanů, zejména "bezzemků".
Ale ten kdo to zajistil je u řady obecních politiků značně neoblíben.
RP
Radim Polášek
4.9.2024 08:15Já bych ještě k těm starým českým rolníkům. Není pravda, že tam pole nezakládali. Oni kolikrát museli, protože neměli jiné pozemky, protože v době kolonizace toho místa jejich předkové přišli pozdě, když už výhodnější rovní a úrodné pozemky měli zabraní ti, kteří přišli před nimi.
Jenže tehdy proti dnešku byl rozdíl. Produktivita získávání potravin z obdělávaných polí nebyla příliš odlišná od získávání potravin z pastvin, proto jim tehdy příliš nevadilo takové hospodaření, kdy většina svažitých pozemků mohly být pastviny a jen menší část, kde pěstovali nezbytné plodiny k tomu mléku a masu z pastvin, bylo pole. Mohli proto využívat obdělávanou půdu i ve svažitých terénech prostě jen proto, že ty políčka zakládali na vršcích těch svahů, kde jim erozi dělala jen ta voda, co napršela shora a ne voda, která by přitekla z výše položených svahů. Zatímco na potencionálně úrodnější půdě v nižších polohách těch svahů měli pastviny cob trvalé travní porosty nebo i les.
Dovednosti taková pole ve svazích udržitelně obdělávat se držely v rodinách těch rolníků až do doby združstevňování, kdy za prvé produktivita produkce z obdělávaných polí začala rychle stoupat a stala se až násobně vyšší než produktivita výroby potravin z pastvin, která v podstatě stagnovala. Stalo se tedy ekonomicky žádoucí pastviny rozorávat na pole. A za druhé rozhodování o zemědělských technologiích se z těch drobných rolníků přesunulo výš do vedení družstva a tam to know how těch původních rolníků kolem eroze zaniklo. Pastviny se tak začaly rozorávat na pole podle jiných kritérií, podle místní svažitosti - aby tam mohl jít traktor či kombajn a nepřevrátil se jim tam a aby tam byla dostatečná vrstva dostatečně úrodné půdy.
No a nyní se s tím pereme, protože abychom měli dost potravin, musí i ty pole v nižších polohách pod svahy, kde staří měli kvůli erozi pastviny a podobně, být i nadále pole.
Odpovědět
Jenže tehdy proti dnešku byl rozdíl. Produktivita získávání potravin z obdělávaných polí nebyla příliš odlišná od získávání potravin z pastvin, proto jim tehdy příliš nevadilo takové hospodaření, kdy většina svažitých pozemků mohly být pastviny a jen menší část, kde pěstovali nezbytné plodiny k tomu mléku a masu z pastvin, bylo pole. Mohli proto využívat obdělávanou půdu i ve svažitých terénech prostě jen proto, že ty políčka zakládali na vršcích těch svahů, kde jim erozi dělala jen ta voda, co napršela shora a ne voda, která by přitekla z výše položených svahů. Zatímco na potencionálně úrodnější půdě v nižších polohách těch svahů měli pastviny cob trvalé travní porosty nebo i les.
Dovednosti taková pole ve svazích udržitelně obdělávat se držely v rodinách těch rolníků až do doby združstevňování, kdy za prvé produktivita produkce z obdělávaných polí začala rychle stoupat a stala se až násobně vyšší než produktivita výroby potravin z pastvin, která v podstatě stagnovala. Stalo se tedy ekonomicky žádoucí pastviny rozorávat na pole. A za druhé rozhodování o zemědělských technologiích se z těch drobných rolníků přesunulo výš do vedení družstva a tam to know how těch původních rolníků kolem eroze zaniklo. Pastviny se tak začaly rozorávat na pole podle jiných kritérií, podle místní svažitosti - aby tam mohl jít traktor či kombajn a nepřevrátil se jim tam a aby tam byla dostatečná vrstva dostatečně úrodné půdy.
No a nyní se s tím pereme, protože abychom měli dost potravin, musí i ty pole v nižších polohách pod svahy, kde staří měli kvůli erozi pastviny a podobně, být i nadále pole.
MJ
Marcela Jezberová
4.9.2024 09:36 Reaguje na Radim Polášek"Staří čeští rolníci" zakládali pole prostě tam, kde byla možnost a to i na takových svazích, kde se "kráva musí držet hubou, aby jí nepodjely nohy". Mám v kanceláři ofocenou fotografii z roku 1894 "Kozančiny" někde u Bratrouchova. Pole na svahu jako blázen, nad chalupami a nebyla to malá políčka. Na fotce jsou zachyceni lidé a zdá se, že ta pole měla do svahu možná 150 m. Dnes tam je už možná dávno les. Pokud by jim na to pršelo tak, jako letos v srpnu, ujela by nejen ornice, ale možná celý svah i s cestou. Mám dojem, že naši předci se s takovými přívaly vody v tak krátkém čase vyrovnávat nemuseli. Proto zvládali polařit i na velmi svažitých pozemcích. Ovšem dnes jsou takové lokality dávno zatravněné nebo zalesněné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.9.2024 11:02 Reaguje na Marcela JezberováJe to přesně tak. V minulosti byly výnosy nízké a pro chudé
bylo dobré JAKÉKOLIV pole třeba i ve svahu, kam nosili hnůj
v putnách, jako kdysi moje teta v Jeseníkách. Takové pole
dostali po Sudeťácích, kam vynášeli hnůj na zádech, protože
ani s koňmi tam nebylo možné hnůj navozit. Strýc později
postavil provizorní lanovku( mimochodem na vodní pohon,
kdy putnu s hnojem nahoru vyvážela putna naplněná vodou
z potoka jedoucí jako zátěž dolů) na navážení hnoje a svážení úrody. Dnes ty pole pohltil náletový les, protože
se už výnosy jinde zvedly tak, že pole ve svazích nepotřebujeme a když, tak často na něco(biomasa), co se až dotované stalo hitem agroenergetiky. Ano, takové množství vody nezvládne nejen polomrtvá půda bez organických zbytků,
ale ani meze a zasakovací průlehy. Na takové srážky by
ta pole i kdyby byly loukami, potřebují už suché poldry
a nebo poldry mokré tam, kde je stálý zdroj vody.
V těch Jeseníkách to byla terasovitá pole se zídkami z
vysbíraných kamenů a přesto takové srážky nebyly schopné
zadržet, ač byla hnojena a plná života. To mívali dům
a zahradu po deštích jako jezero a plno bahna.
Dnes je tam les a je od eroze pokoj. Dům a zahrada ustoupily novým bytovkám pod svahem dnes už 30 letého lesa. Co mne
ale štve, když se naopak velmi úrodná půda mění na něco,
co má k polím sakra daleko a to relativně navždy. Klidně
bych obětoval pole v kopcích lesům, ale nikoliv plýtvat
úrodnou půdou, jako v mém okolí(D. Lutyně) na gigafaktory.
Odpovědět
bylo dobré JAKÉKOLIV pole třeba i ve svahu, kam nosili hnůj
v putnách, jako kdysi moje teta v Jeseníkách. Takové pole
dostali po Sudeťácích, kam vynášeli hnůj na zádech, protože
ani s koňmi tam nebylo možné hnůj navozit. Strýc později
postavil provizorní lanovku( mimochodem na vodní pohon,
kdy putnu s hnojem nahoru vyvážela putna naplněná vodou
z potoka jedoucí jako zátěž dolů) na navážení hnoje a svážení úrody. Dnes ty pole pohltil náletový les, protože
se už výnosy jinde zvedly tak, že pole ve svazích nepotřebujeme a když, tak často na něco(biomasa), co se až dotované stalo hitem agroenergetiky. Ano, takové množství vody nezvládne nejen polomrtvá půda bez organických zbytků,
ale ani meze a zasakovací průlehy. Na takové srážky by
ta pole i kdyby byly loukami, potřebují už suché poldry
a nebo poldry mokré tam, kde je stálý zdroj vody.
V těch Jeseníkách to byla terasovitá pole se zídkami z
vysbíraných kamenů a přesto takové srážky nebyly schopné
zadržet, ač byla hnojena a plná života. To mívali dům
a zahradu po deštích jako jezero a plno bahna.
Dnes je tam les a je od eroze pokoj. Dům a zahrada ustoupily novým bytovkám pod svahem dnes už 30 letého lesa. Co mne
ale štve, když se naopak velmi úrodná půda mění na něco,
co má k polím sakra daleko a to relativně navždy. Klidně
bych obětoval pole v kopcích lesům, ale nikoliv plýtvat
úrodnou půdou, jako v mém okolí(D. Lutyně) na gigafaktory.
RP
Radim Polášek
4.9.2024 16:48 Reaguje na Marcela JezberováTady u nás, to je v podstatě Lašsko, na východ od nás jsou Hukvaldy, na západ Nový Jičín, prudké delší svahy moc nejsou. A kde jsou, tady se hodně páslo, krávy a blíž k Beskydům asi i ovce a polí ve svazích moc nebylo, protože hned pod svahy je leckde úplná rovina, kde ty pole krásně mohla být. A kde už byl jó prudký svah, jsou lesy.
A že ani trvalé porosty při velkých srážkách vodu nezadrží, se ukázalo na povodni v roce 2009. Nad Novým Jičínem je povodí říčky Jičínky, kde je místní Štramberská pahorkatina historicky většinou odlesněná a přeměněná na pastviny, lesů tam je málo a polí taky. A nad tím povodím se v roce 2009 hodinu a něco zastavila silná bouřka. Jsem to viděl od nás, v 8 - 9 večer za tmy se na jihozápadě a západě za kopci nejméně hodinu blýskalo a bylo tam světlo, jako by každou minutu odpalovali novoroční ohňostroj. U nás sprchlo ve večerním horku pár kapek, v místní říčce proběhla povodňová vlna asi metr vysoká, jak proběhla velká voda z potoků vlévajících se do naší říčky z levé strany, které se ocitly pod tou bouřkou. Ale nad Novým Jičínem, jak tam jsou ty vesnice v úzkých údolích, tam během půl hodiny, hodiny se z potoků a říček s 20 centimetry vody začaly valit prý až šestimetrové přívaly vod plné unášeného dříví, kmenů stromů, aut a dalšího materiálu. A to všechno navíc večer a potmě. Ta bouřka se jinak zastavila i víc na západ nad městy Fulnek, Suchdol, Odry, tam všude byly taky silné povodně.
https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/novojicinsko-povoden-pred-deseti-lety-nicila-a-zabijela-201906.html
Odpovědět
A že ani trvalé porosty při velkých srážkách vodu nezadrží, se ukázalo na povodni v roce 2009. Nad Novým Jičínem je povodí říčky Jičínky, kde je místní Štramberská pahorkatina historicky většinou odlesněná a přeměněná na pastviny, lesů tam je málo a polí taky. A nad tím povodím se v roce 2009 hodinu a něco zastavila silná bouřka. Jsem to viděl od nás, v 8 - 9 večer za tmy se na jihozápadě a západě za kopci nejméně hodinu blýskalo a bylo tam světlo, jako by každou minutu odpalovali novoroční ohňostroj. U nás sprchlo ve večerním horku pár kapek, v místní říčce proběhla povodňová vlna asi metr vysoká, jak proběhla velká voda z potoků vlévajících se do naší říčky z levé strany, které se ocitly pod tou bouřkou. Ale nad Novým Jičínem, jak tam jsou ty vesnice v úzkých údolích, tam během půl hodiny, hodiny se z potoků a říček s 20 centimetry vody začaly valit prý až šestimetrové přívaly vod plné unášeného dříví, kmenů stromů, aut a dalšího materiálu. A to všechno navíc večer a potmě. Ta bouřka se jinak zastavila i víc na západ nad městy Fulnek, Suchdol, Odry, tam všude byly taky silné povodně.
https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/novojicinsko-povoden-pred-deseti-lety-nicila-a-zabijela-201906.html
NP
Nedělský Petr
6.9.2024 09:31Doplnění....
Minimálně aplikace monitoringu eroze zemědělské půdy vypadá použitelně (https://me.vumop.cz/), jaké jsou kroky po nahlášení tedy uvidíme.
Odpovědět
Minimálně aplikace monitoringu eroze zemědělské půdy vypadá použitelně (https://me.vumop.cz/), jaké jsou kroky po nahlášení tedy uvidíme.
