Matěj Pomahač: Data pro zemědělce vs. data pro ministerstvo

Ráno na pastvinách nad Moldavou v Krušných Horách. Náš dlouholetý klient, který nad Hřivicí na Podlesí (tak se říká geologicky nesmírně zajímavé krajině mezi Ohří a náhorní rovinou Džbánu s hlubokými údolími) pěstuje pšenice, ovsy a řepku. Letos svou farmu rozšířil o chov skotu právě v Krušnohoří. Jsem rád, předchozí hospodáři zde spíše „sklízeli dotace“ (jak je vidět na hnijících balících sena), současný hospodář investuje do stáda a pečlivě dodržuje nejen dotační podmínky (vyžadující například mozaikovitou seč luk potřebnou pro hmyz a udržení biodiverzity), ale snaží se kvalitu pastvy posouvat a stádo rotuje (módně se tomu říká regenerativní pastva).

Řešíme osazení pastvin meteostanicemi, protože pokrytí signálem je zde v pohraničí stále opravdu mizerné – pro stát ani telekomunikační firmy to bohužel není vůbec prioritou.

„Potřebuju vědět, nejen zda a kolik napršelo, ale i to, jaká je teplota a jak fouká vítr, abych odhadl schnutí sena a dokázal plánovat lidem práci,“ vysvětluje mi pan Klain. Není divu, když k „rostlince“ přidal i „živku“, dopravu komodit a zemědělské služby podnikům v širém okolí – díky diverzifikaci podnikání také zaměstnává stále více lidí.

„Potřebuju rychlá a přesná data o všem, co se děje se stroji, poli i pastvinami,“ vysvětluje, co je pro něj jako zemědělského podnikatele stále důležitější.

Střih

Odpoledne v Praze, kancelář státního úřadu, který sbírá data o zemědělské ekonomice i pro Evropskou unii i české Ministerstvo zemědělství.

„Postupujeme podle jednotných metodik a pomocí tazatelů a různých účetních firem sbíráme stovky údajů o hospodaření českých zemědělských podniků. Informace slouží pro rozhodování politiků na národní i unijní úrovni,“ vysvětluje milá vedoucí celého pracoviště.

Protože vím, že pro rozhodování na úrovni farem je důležité znát okamžité a přesné informace, ptám se, s jakým zpožděním data k ministrům a komisařům přicházejí.

„Obvykle rok a půl až dva roky, a někdy je navíc dost těžké skloubit to s měnící se metodikou,“ vysvětluje paní vedoucí, s jak aktuálními údaji pak pracují veřejní činitelé.

Další problém tkví v tom, že zemědělci, znaveni jinou zákonnou administrativou („staťák“, UKZUZ, SZIF, rostlinolákaři, zootechnická kontrola, a k tomu všechny standardní úřady regulující podnikání), už nechtějí dobrovolně vyplňovat další a další hlášení pro úřad – digitalizace celého resortu zemědělství s desítkami různých institucí, která by propojila obrovské množství dat z různých registrů, bohužel není vládními politiky ani zvažována.

Stát tedy postrádá dostatečně robustní a aktuální data pro správné rozhodování o dotacích a regulacích pro zemědělce... což je ideální půda pro různorodé lobbistické organizace, které vždy mají „ta správná“ data a snadno uhájí své oligarchické klienty, kteří rozhodně žádné změny nepotřebují.

A zcela jasný důvod, proč se v téhle republice vůbec nic nehýbe.

---

reklama

---