Co se stalo s americkými národními parky, když je kvůli rozpočtové krizi 35 dní nikdo nehlídal? Video
Že se na veřejné sanfranciské pláži poblíž Point Reyes National Seashore usadila šedesátka rypoušů, patří mezi události, které jsou spíše úsměvné. Představa, že si fauna neomezovaná lidskou kontrolou začne brát kus přírody zpět, zní totiž vcelku pozitivně. Jinde to ale tak veselé nebylo. Třeba správci, kteří se po nedobrovolné dovolené vrátili zpět do práce v kalifornském Národním parku Joshua Tree, mohli jen smutně konstatovat, že se místo po měsíční absenci rangerů bude vzpamatovávat dalších 200 až 300 let. Alespoň tak to vidí vysloužilý ranger Curt Sauer. „Vrátili jsme se do stavu, který připomíná totální chaos,“ tvrdí Sauer.
A nastal chaos
Poškozené a polámané stromy, graffiti, poničené stezky a cedule. Doslova přetékající toalety, odpadky všude kolem. Lidé si tu také pohotově vytvořili dvě nové zkratky, po kterých se přepravovali auty. „Desítky přeřezaných zámků a prostříhaných plotů, tucty nelegálních tábořišť a ohnišť,“ vypočítává David Smith, vrchní správce Národního parku Joshua Tree. „Nikdy jsme nic takového neviděli.“ Ani v Národním parku Údolí smrti (Death Valley) to nebylo jiné. Lidé prostě využili příležitosti a vyrazili do zdejší nehostinné pouště. Terénními vozy.
Offroad projížďka územím, kde se nachází fosilie staré i 400 milionů let, zasadila území těžkou ránu. Vyjeté koleje v nedotčené poušti svědčí o tom, že si výletníci nepřítomnost rangerů v tomto „přírodním muzeu geologické historie planety Země“ skutečně užili. „Uklidit nepořádek bude trvat týdny, opravit některé věci měsíce,“ říká bývalý ředitel Správy národních parků Jonathan Jarvis. „Jiné věci ale zaberou celé generace, a nejspíš nebudou nikdy plně napraveny.“ Na mysli má například vizuálně rušivé vyježděné koleje po čtyřkolkách v jinak nedotčeném substrátu.
Škody krátkodobé i trvalé
V Yosemite začaly měsíc nevynášené odpadkové kontejnery a dalších 27 tun zavlečených odpadků znovu přitahovat dravé šelmy, zvláště medvědy. To je něco, čemu tu dlouhá léta pravidelným vyvážením odpadům předcházeli. Velmi pravděpodobně tím do budoucna naroste množství konfliktů s lidmi, a část problematických zvířat bude muset být utracena. Do Yellowstone se vydali lidé se psy na volno, bez vodítka. U horkých zřídel byly zaznamenány stopy automobilů, ve vzduchu se proháněly drony. A chráněná území významných historických událostí, nejrůznější dávná bojiště a památníky původních obyvatel? Na ty se zase vydali houfně sběratelé s detektory kovu, doufající v pěkné nálezy.
Hrozí také, že národní parky přijdou o část své kapacity v oblasti výzkumu. Zkrátka mohou přijít třeba biologové z národních parků, kteří zkoumají migrace vidlorohů nebo jarní aspekt flóry. Jednoduše nebudou mít svou sezónu. Hrozí ztráta kontinuity u dlouhodobě prováděných meteorologických měření. Drastické důsledky může mít odstávka provozu i na šíření nepůvodních a invazních druhů. Pokud se Kongres s prezidentem na rozpočtu nedohodne, budou podobné problémy s často nevratnými důsledky narůstat.
Trump nemůže za vaše….
Dávat za tohle všechno vinu současnému prezidentovi USA je ale poněkud zjednodušující. Odstávky provozu v době rozpočtových krizí tu byly už dříve. Šestnáctidenní v roce 2013, tedy za prezidenta Obamy. Tehdy si ale národní parky obhájily kompletní uzavření před návštěvníky. Další v roce 1998 a hned dva v roce 1996.
Jak to bylo za Obamy?
Rozpočtová krize za prezidenta Baracka Obamy v roce 2013 vznikla neshodou v plánování výdajů mezi Sněmovnou reprezentantů (tehdy spíše prorepublikánskou) a Senátem (spíše prodemokratickým). Jedním z důsledků bylo dočasné pozastavení provozu národních parků a památek. Vstup do nich byl povětšinou úplně zamezen. Nespokojení Američané tehdy v průběhu 16 dnů shutdownu vyvinuli velmi důrazný tlak na vládu, aby upravený rozpočet přijala, z čehož měli prospěch a politické body spíše Republikáni.Stávající krize vychází z toho, že prezident Trump nechtěl, aby se z národních parků stalo „rukojmí opozice“ (byť přesně tohle Republikáni v roce 2013 udělali), a tak je ponechal otevřené. Ze 400 národních zůstalo plně v provozu 117, ostatní dočasně snížily počet zaměstnanců o 16 000 a ponechaly v chodu jen klíčové funkce. Omezená stafáž už ale rozhodně nezvládala zajišťovat běžný provoz, jako například vyklízení odpadků nebo toalet.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Václav Kain
6.2.2019 14:15radim buffalo tobias
7.2.2019 10:01radim buffalo tobias
7.2.2019 10:03Jan Škrdla
7.2.2019 22:31Vzpomínám si, když před 11 lety měli ve Finsku problém s neukázněnými českými turisty, kteří obsadili chaty v národních parcích sloužící k přenocování a dělali tam bor-del. V té době jsem byl rád, že mě neperzekuovali kvůli mojí národnostní příslušnosti, když jsem chtěl v klidu obdivovat krásy severské přírody.