https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/hukvaldska-obora-bude-mit-po-dlouhych-letech-noveho-obornika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hukvaldská obora bude mít po dlouhých letech nového oborníka

18.3.2023 00:13 (ČTK)
Foto | Palickap / Wikimeda Commons
Hukvaldská obora bude mít nového správce, takzvaného oborníka. Dlouholetý správce Milan Koutný, který v oboře prožil 41 let, totiž odchází na konci března do důchodu. Každodenní péči o lesy i zvěř předá svému synovi. V rodině se lesnické povolání dědí nejméně pátou generaci, sdělil Ondřej Elbel, mluvčí ostravsko-opavského biskupství. O oboru se od roku 2014 starají Biskupské lesy.
 

Koutný začínal jako lesník v roce 1982, s oborou je tak spjat přes čtyři desetiletí. I po odchodu do důchodu bude v oboře dál bydlet. "Stáda muflonů, daňků i pstruhové sádky nebo desítky tisíc turistů hladících Lišku Bystroušku a šplhajících k hradu Hukvaldy i velkorysé kulturní programy v lesním amfiteátru, to vše patří k životu v hukvaldské oboře a její správce musí mít o všem přehled," připomněl Elbel.

Kromě každodenního provozu a krmení zvěře musí oborník řešit i nečekané situace. "Třeba loni na Štědrý večer jsme museli s partnerkou Janou v osm večer ven k rybám. Přišla obleva a s ní strašně velká voda, která nám ucpávala přítoky. Do půl desáté večer jsme museli podnikat záchranné kroky, aby se ryby neudusily. Tak to prostě v oboře chodí,“ řekl Koutný. Dodal, že na rozdíl od většiny lidí nemůže zamknout kancelář a týden práci vůbec neřešit.

"Když na dovolené slyším, že jsou na Ostravsku velké bouřky, tak hned zaměstnancům volám, jak to vypadá. Pstruzi nepočkají. Když k nim přijdete až ráno, může být pozdě,“ uvedl Koutný, za jehož působení se v oboře vystřídali čtyři zaměstnavatelé. Nejprve do roku 1992 Severomoravské státní lesy, následně Frenštátská lesní akciová společnost a po roce 1994 Lesní správa Frenštát. Od 1. října 2014 se o oboru starají Biskupské lesy.

Největším přáním odcházejícího oborníka byla oprava rozpadající se kamenné zdi kolem obory. "Dnes nám zbývá dozdít zhruba posledních padesát metrů. Ani jsem netušil, že se toho dočkám ještě za své služby. Teď může zeď sloužit klidně dalších 200 nebo 300 let,“ míní Koutný.

Biskupské lesy mají od roku 2014 ve správě kromě Obory Hukvaldy také bezmála 25 000 hektarů lesů v Moravskoslezských Beskydech a Jeseníkách. "Církev se o lesy na těchto územích starala už od vrcholného středověku. Kontinuitu v hospodaření zpřetrhal nástup KSČ k moci v roce 1948. Po přijetí Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se tyto lesy vrátily do majetku Biskupství ostravsko-opavského," řekl Elbel. Připomněl, že v blízkosti obory provozuje biskupství také environmentální centrum Hubert, které nabízí školám interaktivní poznávání přírody nebo projektové dny. Pořádá také příměstské tábory nebo workshopy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

18.3.2023 08:50
Když se mluví o Biskupských lesích a o jejich historii, tak je třeba zmínit pozemkovou reformu nového Československého státu v roce 1918, která významnou část pozemků všech velkostatků v republice včetně těchto církevních rozdělila mezi drobné majitele, původně zemědělské bezzemky a drobné rolníky. Čímž tehdy významně zvýšila životní úroveň venkova . Tehdy mělo rozdrobení zejména zemědělských pozemků ještě smysl, protože zemědělské technologie nebyly ještě na takové vysoké úrovni, aby provozování zemědělství na drobných rozlohách jednotek až desítek hektarů nebylo z důvodu úspor z velikosti tak nerentabilní jako dnes, oproti zemědělství provozovaném na stovkách a tisících hektarů. Stopa té pozemkové reformy v podobě okolo 300 tisíc drobných vlastníků polí a lesů je tady u nás v České republice dodnes. I mí předkové získali tehdy z polí tehdejšího hukvaldského biskupského velkostatku nějaká pole.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.3.2023 09:01
V Hukvaldské oboře je krásně. Tam je třeba uvést, že část obory, kde chodí výletníci a která je přístupná lidem je jen malá část celkové obory. Velká část obory je lidem nepřístupná, zejména ta část na blízké hoře Kazničov. Tam je taky vodní zdroj, zejména na jižní straně Kazničově, který produkuje sice poměrně tvrdou vodou s vyšším obsahem vápníku, danou tamějšími horninami slabě vápenitých pískovců. Voda je i velmi chutná a kde na jižní straně přes oplocení obory vytékají z Kazničova prameny, lidi tam pro tu vodu chodí. Používá se na pití, na přípravu čaje a kafe a jiných nápojů i třeba na výrobu vína a ředění slivovice. Pstruží sádky tam byly odjakživa, prý už za středověkých dob, kdy na hradě Hukvaldy ještě sídlila správa regionu a pstruhy z těch sádek konzumovli nahoře na hradě. Napájí je potoky stékající z Kazničova z jeho severní až severozápadní strany.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist