https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/jak-se-v-cesku-stavi-vodni-prehrada-kterou-zpocatku-nikdo-nechtel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se v Česku staví přehrada, kterou zpočátku nikdo nechtěl

13.12.2021 16:42 | OLOMOUC (Ekolist.cz)
Vizualizace vodního díla SKalička na webu Povodí Moravy.
Vizualizace vodního díla SKalička na webu Povodí Moravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Povodí Moravy
Povodeň na řece Moravě a Odře v červenci 1997 patří k těm nejničivějším v novodobé české historii. Krátce po odklizení největších škod začal stát vymýšlet, jak obyvatele postižených oblastí před dalšími možnými povodněmi ochránit. A začal plánovat stavbu nádrže na řece Bečvě, která by povodňovou vodu zadržela. Nejdříve se jí říkalo suchá nádrž Teplice, později vodní dílo Skalička. Myšlenka suché nádrže, která pouze „čeká“ na povodňovou vodu, začala být krok po kroku proměňována v klasickou vodní nádrž.
 
„Sama myšlenka přehrazení řeky Bečvy už je skoro 100 let stará,“ říká Barbora Šimečková, vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou na konferenci o plánovaném vodním dílu. Tu do Olomouce svolala senátorka Jitka Seitlová a krajinný ekolog, pedagog a politik Bořivoj Šarapatka. Podle několika přednášejících bylo toto setkání první příležitost, kdy se mohli k plánované nádrži vyjádřit.

Vizualizace vodního díla Skalička na webu Povodí Moravy.
Vizualizace vodního díla Skalička na webu Povodí Moravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Povodí Moravy
Stát podle nich zatím všechny přípravy prováděl bez širší odborné a veřejné diskuze. Přitom rozhodnutí o podobě vodní nádrže mělo padnout už do konce tohoto roku, tj. prakticky za dva týdny. Všechny odborné příspěvky na konferenci v Olomouci varovaly před řadou vážných nesrovnalostí, které přípravu vodního díla provázejí, a rizik, která by přinesla stavba vodní přehrady.

Proč se plány státu proměnily?

S vybudováním nádrže Skalička se počítá od roku 2007, kdy vláda schválila plán protipovodňových opatření na řece Bečvě. Původně se ale měl stavět takzvaný suchý poldr, což je nádrž, ve které není žádná voda, ale je připravena zadržet povodeň.

V roce 2016 ministerstvo zemědělství přišlo s myšlenkou, že by mohla být místo suchého poldru vybudována víceúčelová nádrž. Aleš Kendík z ministerstva zemědělství vysvětluje, že k tomuto posunu v uvažování došlo kvůli suchu, které od roku 2015 významně postihuje velkou část České republiky.

Podrobněji to vysvětluje státní podnik Povodí Moravy. „Akumulace vody, která od roku 2016 získala určitou váhu, je otázkou snížení zásob podzemních vod v celém povodí řeky Moravy od roku 2015, snížení vydatnosti a ohrožení zdrojů podzemní vod, kterými je celá Morava zásobována, a klade požadavky na zvýšení ekologických průtoků v tocích, tak aby nedocházelo k poklesu hladiny a zejména nebyla ohrožena kvalita povrchových vod,“ vysvětluje zájem na zádrži vody v tzv. víceúčelové nádrži Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Přerod ze suchého poldru na nádrž se charakter díla významně mění a komplikuje. Pokud má nádrž sloužit k možnému zavlažování zemědělských pozemků, odběru vody pro průmysl a nadlepšování průtoku vody v řece, vstupuje do problematiky celá řada ekologických a ekonomických hledisek, se kterými se dosud nepočítalo. S představou vodní nádrže se navíc objevují další a další důsledky pro místní sídla, jejich obyvatele, vodní režim v území a přírodu.

Ohrožené lázně a jeskyně

Trvalá zádrž vody v nádrži významně ovlivní vodní režim v území. To zahrnuje nejen Bečvu dále po toku, ale například i minerální lázně Teplice nad Bečvou a Zbrašovské aragonitové jeskyně, a možná i Hranický kras. Tato místa existují díky zvláštnímu a citlivému vodnímu režimu, který vodní přehrada velmi pravděpodobně ovlivní.

Gejzírové stalagmity ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou.
Gejzírové stalagmity ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou.

Všechny plány na výstavbu protipovodňové ochrany se přitom až do roku 2018 prováděly bez hydrogeologického průzkumu. To zneklidnilo správce Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Obrátili se proto na místní senátory Jitku Seitlovou a Petra Orla, aby pomohli zajistit nápravu. To se skutečně stalo a v roce 2018 bylo zadáno zpracování hydrogeologické studie a zároveň takzvané multikriteriální analýzy, která měla posoudit několik možných variant nádrže: boční suchou nádrž, boční suchou nádrž s manipulovatelným objektem, boční víceúčelovou vodní nádrž, průtočnou suchou nádrž a průtočnou víceúčelovou vodní nádrž. S nápadem boční varianty nádrže nicméně nepřišlo Povodí ani stát, ale Michal Krejčí z iniciativy Spojená Bečva v reakci na plány státu vybudovat víceúčelovou vodní nádrž.

Ještě před vypracováním analýzy už se v dokumentech státu podle Babory Šimečkové, vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní, začíná počítat s vybudováním víceúčelové vodní nádrže Skalička. „Už se tam předjímá výsledek,“ komentuje Šimečková zařazení vodního díla Skalička na seznam víceúčelových vodních nádrží v poziční zprávě o pokroku při plnění koncepce ochrany před následky sucha za rok 2019.

Výsledky multikriteriální analýzy, kterou zpracovali odborníci ze stavebních fakult ČVUT v Praze a VUT v Brně a Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR, jsou k dispozici od 30. 9. 2021. Jejich doporučení je vybudovat boční víceúčelovou vodní nádrž. To však narazilo na vlnu nesouhlasu.

Proti je celá řada lidí a institucí. Například Petra Kočnarová, starostka obce Skaličky, v jejímž katastru má přehrada stát. „Jsme ale solidární s obcemi, které potřebují protipovodňovou ochranu,“ říká. Vidí ji ale ve výstavbě suchého poldru plus přírodě blízkých protipovodňových opatřením, které se na Bečvě již provádějí.

Povodeň v roce na řece Bečvě v Hranicích.
Povodeň v roce na řece Bečvě v Hranicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Proti je i starosta Teplic nad Bečvou, který se obává, že vodní nádrž naruší minerální prameny, díky kterým jsou v Teplicích lázně. Ze stejného důvodu s vodní nádrží nesouhlasí Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní a další odborníci.

Významné výhrady ke zveřejněné studii má ministerstvo životního prostředí, které k ní zaslalo 32 připomínek, nesouhlasně se vyjadřuje Agentura přírody a krajiny a odborníci z univerzit. Na zřejmě nejzávažnější argumenty, které mohou celou myšlenku vodní přehrady zavrhnout, poukazují geologové.

Ať se zvolí jakákoli podoba vodního díla, měla by nádrž stát na levém Břehu Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi na Moravě. Z největší části se bude rozkládat v katastru obce Skalička.

Dále po toku leží lázně Teplice nad Bečvou, jejichž základním léčebným prostředkem je minerální voda s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Léčí se jí srdečně-cévní onemocnění. Díky působení teplické kyselky vznikly i unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně. Uhličitá kyselka zde vytvořila ojedinělou krasovou výzdobu a ohřívá jeskynní ovzduší celoročně na 14,5 °C.

Hydrogeologický průzkum

Hydrogeologický průzkum zjistil, že v oblasti jsou prokázané sesuvy půdy. Tím, že by se trvale zvýšila hladina vody, mohou se sesuvy obnovit a vznikat nové. „Neumím se představit náklady na řešení tohoto problému,“ říká Jitka Novotná z České geologické služby, která se na průzkumu podílela.

Zdeněk Třískala z Inspektorátu lázní a zřídel připodobnil situaci k sesuvu na dálnic D8 v červnu 2013. „Mě ta situace velmi připomíná prackovickou estakádu na D8, kde tenkrát ministerstvo dopravy nedalo na doporučení geologů a trvalo si na svém, že vytvoření dálnice v sesuvném území je dobrý nápad. Dodnes to řešíme a finanční následky budou nedozírné,“ říká Zdeněk Třískala.

V oblasti plánované stavby vodního díla Skalička jsou prokázané sesuvy půdy, upozornil provedený hydrogeologický průzkum. Na snímku sesuv na dálnici D8.
V oblasti plánované stavby vodního díla Skalička jsou prokázané sesuvy půdy, upozornil provedený hydrogeologický průzkum. Na snímku sesuv na dálnici D8.

V místech, kde bylo v plánu postavit hráz, je podle geologů velmi významné krasové území a je potřeba, aby se čemuž plánovaná hráz posunula. Tím však dojde i ke změně objemu zadržení vody a celý původní projekt se tím změní.

Dále se zjistilo, že jakýkoli zásah, který by promíchal dva typy vody, které se v území nacházejí, může mít likvidační dopad na kvalitu vod v lázních Teplice nad Bečvou. „To je poměrně zásadní zjištění, které do této doby nebylo k dispozici,“ říká Jitka Novotná z České geologické služby. A nebylo zahrnuto do multikriteriální analýzy. „Riziko ovlivnění minerálních vod v Teplicích stavbou přehrady je velmi vysoké,“ říká hydrogeoložka Novotná.

Vliv na místní obyvatele

Pokud dojde k zadržení vody v nádrži, zásadně to ovlivní území obce Skalička. Podle Jitky Novotné může nastoupat voda do sklepů, podzemních garáží a různých výkopů při budování kanalizace apod. „A pokud budou provedeny drenáže, které by řešily tento problém, tak se voda zase může ztratit,“ říká geoložka.

To může vypadat tak, že zmizí voda ze studní nebo může vysychat celé území. Geologické podloží v místě je k tomu velmi náchylné. „To je efekt, který je třeba zohlednit a v multikriteriální analýze nijak hodnocen nebyl,“ poukazuje Jitka Novotná na poznatky, které nebyly zohledněny v doporučení postavit víceúčelovou vodní nádrž Skalička. Terénní výzkum hydrogeologické studie byl dokončen v červnu 2021. Jenže multikriteriální analýza se odevzdávala v září a nebyl čas s hydrogeologickou analýzou podrobně pracovat.

Bečva si po povodni v roce 1997 sama asi na 8 km vytvořila přírodnější koryto. Povodí Moravy to z velké části akceptovalo.
Bečva si po povodni v roce 1997 sama asi na 8 km vytvořila přírodnější koryto. Povodí Moravy to z velké části akceptovalo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Povodí Moravy

Příroda na konec

„Podíval jsem se na jednu klíčovou věc, a to je stanovení vah. Na ně byli přizváni specialisté z různých oborů,“ říká Jan Hradecký, děkana Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Byl jedním z odborníků, kteří byli osloveni, aby s nastavením vah pomohli. Použitá metodika mu ale připadala zastaralá a neadekvátní, nechtěl se proto na studii podílet. „Používat italskou metodiku ze 60. let, která byla využita v podstatě k výstavbě jedné přehrady v Itálii, nepovažuji za šťastnou a celý ten proces nese hned od počátku velmi závažné nedostatky,“ poukazuje Hradecký. Jeho Ostravská univerzita byla jmenována jako spolupracující organizace. V analýze byl podle Hradeckého nakonec zvýhodněn technický vodohospodářský pohled.

Dokument sám kolizi s ochranou přírody neuznává. Dopad na ekologický stav vodních útvarů Bečvy hodnotí jako neutrální až mírně pozitivní. „Nedokážu se s tím smířit,“ reaguje na to Jan Koutný z odborné skupiny pro vodní ekosystémy Agentury ochrany přírody a krajiny. O pozitivních účincích výstavby vodní nádrže na řeku se podle něj nedá mluvit. Navíc pochybuje i o tom, že bude možné z přehrady nadlepšovat průtok Bečvy a potažmo Moravy, do které se Bečva vlévá. „Pro řeku Bečvu je to náhrobní kámen,“ myslí si.

Co se má zatopit

Pokud by se stát rozhodl pro trvalou zádrž vody, postavila by se hráz o výšce 16 metrů a zatopilo území o rozloze 500 hektarů spolu s osadou Kamenec uprostřed, částečně by se zaplavilo i chráněné území přírodní památky Hustopeče – Štěrkáč, které je zároveň evropsky významnou lokalitou. Tam se nachází lužní lesy, které jsou v Česku již málo zastoupené, a které samy mají značný potenciál zádrže vody. Žije v nich navíc řada chráněných živočichů. Z nich nejvíce vynikají brouci (394 druhů), jejichž 34 druhů je na Červeném seznamu ohrožených druhů.

Přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč s lužními lesy podél řeky Bečvy.
Přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč s lužními lesy podél řeky Bečvy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Podle Miroslava Dvorského z Valašského ekocentra by kromě této chráněné přírody byl ohrožen i takzvaný renaturovaný tok Bečvy, kde v kolmých březích žije například ledňáček, vlha nebo břehule potoční. Negativní dopad očekává i na ryby a další vodní živočichy.

Bečva si při povodni v roce 1997 našla v určitých úsecích nové, přirozenější koryto namísto původního regulovaného toku. Povodí Moravy to v mnoha případech akceptovalo a investovalo do stabilizace koryta výrazné finanční prostředky. Vzniklo díky tomu nejen prostředí pro řadu vzácných rostlin a živočichů, ale tato opatření také fungují jako ochrana před povodní.

„Protipovodňová ochrana, která je zajišťována údolními nádržemi, v roce 1997 v blízkém okolí příliš nezafungovala. Když se podíváme například na Ostravici, tak velmi opožděné upouštění a snižování retenčního objemu nádrže Šance vedlo k tomu, že povodeň pod nádrží měla ještě dlouhodobější sekundární následky v krajině,“ komentuje děkan Hradecký očekávání, které se do vodní nádrže vkládá. On sám vidí jako optimální řešení variantu suché nádrže v kombinaci s renaturovanými úseky řeky.

Teče voda teče

„Bečva je naprosto unikátní říční fenomén, v jehož fungování hrají zásadní roli štěrky nebo obecně chod splavenin,“ říká Lukáš Krejčí z Unie pro řeku Moravu. Bečva je jedinou významnější štěrkonosnou řekou v České republice bez vodní nádrže. Štěrky hrají zásadní roli pro fungování řeky a jejich absence způsobuje významné vodohospodářské problémy, mimo jiné zahlubování koryta, které musí správce toku nákladně řešit. Výstavba jakékoli nádrže na Bečvě chod splavenin ovlivní. V případě suché varianty ale bude tok řeky ovlivněn méně.

Říční koryto Bečvy u obce Skalička.
Říční koryto Bečvy u obce Skalička.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dušan Trávníček
Je na místě říci, že ani varianta suché nádrže není odborníky na ochranu přírody a krajiny vnímána jako pozitivní. Všichni účastníci ale vyjadřují solidaritu s asi 100 000 obyvateli Pobečví, které má nádrž na Bečvě ochránit před povodní. Souhlasí ale pouze se suchým poldrem. Ten je pro ochranu před velkou povodní podle odborníků nutný.

„Vodní dílo Skalička, ať už v jakékoli podobě, je skutečně klíčovým prvkem v protipovodňové ochraně Pobečví. V podstatě ve všech sídlech dále po toku jsou navržená opatření technického či přírodě blízkého charakteru, které mají za úkol chránit sídla zhruba před padesátiletou vodou. A zásadní úkol vodního díla Skalička je transformovat povodňový průtok právě na zhruba padesátiletou vodu tak, aby byla sídla ochráněna,“ vysvětluje Tomáš Bělaška z Povodí Moravy, jak se připravuje kapacita nádrže.

Pro ministerstvo životního prostředí je zpracovaná multikriteriální analýza nehotová. Zaslalo k ní ministerstvu zemědělství patnáctistránkový text s 32 zásadními připomínkami. Týkají se nedostatečného zohlednění zákonem chráněných zájmů ochrany přírody a krajiny, ne úplně korektní podoby některých prezentovaných výsledků, nedostatečného zohlednění rizik vyplývajících z hydrogeologické studie a chybného uplatňování některých závěrů hydrogeologické studie.

„Konečné hodnocení multikriteriální analýzy by mělo být odloženo tak, aby mohla být hydrogeologická studie dokončena včetně třetí etapy a podrobena odborné oponentuře a aby mohly být její závěry řádně zapracovány. Výběr varianty učiněný na současném základě nelze vzhledem k nedořešenosti problémů brát jako definitivní. S ohledem na rozsah a závažnost připomínek nelze považovat závěr multikriteriální analýzy v současné podobě za finální podklad pro další rozhodovací procesy,“ shrnul stanovisko rezortu životního prostředí náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Dolejský zároveň upozornil na to, že je vládou schválený dokument SEA, kde se přímo říká, že jediné možné řešení v lokalitě Skalička je suchá nádrž, veškeré další varianty jsou neakceptovatelné. Na dotaz senátory Seitlové, zda toto usnesení vlády není pro ministerstvo zemědělství závazné, však nebyl zástupce rezortu zemědělství schopen uspokojivě odpovědět.

Aleš Kendík nicméně uznal, že ministerstvo zemědělství v tuto chvíli není připraveno doporučit vládě jednu z variant nádrže Skalička. Požádalo o prodloužení termínu pro rozhodnutí o podobě protipovodňové ochrany minimálně do poloviny roku 2022 s tím, že nemusí jít o konečný termín. Pokud se ministerstvům podaří najít shodu na podobě nádrže, stavět by se měla v letech 2028-2031.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (71)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

13.12.2021 07:22
To je zase titulek.VODNÍ přehrada
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

13.12.2021 08:24 Reaguje na karel krasensky
Dobrý den, ano, to je trochu nadbytečné, opraveno. Díky za upozornění.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.12.2021 09:17 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Stane se.Jak říkal Krampol nikdo není dokonalý
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.12.2021 10:27 Reaguje na karel krasensky
To ano, ale novinářům by se to stávat nemělo, nemají jenom základní školu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.12.2021 12:34 Reaguje na smějící se bestie
Ale no tak ... je to ekolist a je to tu pro nás všechny zadarmo, takže trocha nadhledu je tu opravdu namístě.
Odpovědět

Ladislav Šimeček

16.12.2021 18:27 Reaguje na Svatá Prostoto
Zadarmo - demagogie. Tvrdě si to všichni platíme z daní - dotací.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.12.2021 13:37 Reaguje na smějící se bestie
Jestli mají Bakaláře a výdrž, mohou i ministrovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2021 07:55
V principu je možno postavit suchý poldr i přehradu, ale ty tajnosti a nechuť to projednat veřejně je silně babišovské, tj. další závan bolševických časů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.12.2021 10:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Jisté je, že naši předci nebyli žádní blbci a snažili se upravovat v rámci svých možností přírodu ve svůj prospěch.
Dnes mnozí, to nejsou schopni pochopit !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2021 16:55 Reaguje na smějící se bestie
Jenže ji doupravovali někdy do katastrofálního stavu a my to musíme napravovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2021 08:41
Problematika takových staveb je silně odborné téma.Z politického hlediska chápu, že pro obce by byl daleko průchodnější suchý poldr, ale co z toho odborného? Lze jen smeknout před znalostmi Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína, nezdá se mi, že by ve svém rozhodování udělali nějaké fatální chyby při zakládání rybniční a struhové soustavy na panstvích Rožmberků a Pernštejnů. Pravdou je, že měli volnou ruku a nedovedu si vůbec představit, co by nám asi tak řekli k tomu, čím se zabývá článek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2021 08:45 Reaguje na pavel peregrin
Žili v úplně jiné době a krajina tam vypadala úplně jinak (hlavně bažiny), osídlení bylo jiné a prostě se to srovnávat nedá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2021 09:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Nicméně ta odborná a zásadní stránka věci ležela pouze na nich a myslím, že se toho zhostili na výbornou.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.12.2021 10:16 Reaguje na pavel peregrin
NO to nemůžete vědět, protže nevíte, jak vypadala ta krajina tam před výstavbou rybníků..
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2021 10:59 Reaguje na Karel Pavelka
To jistě nemůžu, ale vidím to dílo, které přetrvalo skoro 500 let a nezdá se, že by to jihočeské krajině nějak škodilo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.12.2021 12:36 Reaguje na pavel peregrin
Tak něco se povedlo, něco méně ... aby to bylo objektivní, musely by se vzít do úvahy i ty případy, kdy se to nepovedlo. Akorát ty po těch stovkách let asi těžko najdeme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.12.2021 10:33 Reaguje na pavel peregrin
A vlastně při primitivních možnostech/technologiích, materiálech, proti dnešku.
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.12.2021 09:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Až vyrostu a budu velký chtěl,bych být pane Hanzl aspon trochu podobat.Jste pro mě mým zřejmě nedostižným vzorem.Znalcem atomových elektraren,bažin,středověku,otravené Bečvy,FVE,ruských špionu,energetiky,politické scény,Agrofertu,pohlavního života čolka obecného a spousty dalších oboru a temat
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.12.2021 10:16 Reaguje na pavel peregrin
No tak sronávat výstavbu rybníků na pozemcích mimo toky a přehradu na štěrkonosné řece, to jet tedy nářez. Je vidět, že o tématu moc nevíte....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2021 11:08 Reaguje na Karel Pavelka
V životě by mě nenapadlo do této problematiky fušovat a radit odborníkům, předpokládám, že jste hydrogeolog. Šlo mě spíš o vyslovení obdivu lidem, kteří jen v podstatě s dosti primitivními prostředky byli schopni vykonat tak velké dílo. Protože pro ně v té době bylo na úrovni toho, co pro dnešní inženýry ta přehrada.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 08:51
Skalička je jen další ukázka toho jak bezohledně, iracionálně a nezodpovědně rozhoduje tento stát za vlády A. B. Tento stát se zneužívá k výhodám pro pár vyvolených (v tomto případě betonářů krajiny) a bude se lhát, podvádět, dělat hloupé, ..... jen aby se dosáhlo předem stanoveného a nic jiného nezohledňujícího výsledku....

Je opravdu zoufalost, že je třeba jakékoliv takovéto rozhodování státu hlídat, aby se neděla totální a nevratná destrukce ČR a jejího ŽP.... že je neustále třeba hlídat stát, aby nedělal organizovaný zločin obřích rozměrů....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2021 09:25 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jak byste tento problém řešil vy osobně? Kloníte se spíš k poldru?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 10:10 Reaguje na pavel peregrin
Já samozřejmě nejsem odborník, ale určitě k suchému poldru... ten bude mít podle všeho větší kapacitu pro zachycení povodňové vlny, zjevně nebude území tak negativně ovlivňovat po přírodní stránce i stránce například lázní Teplice a navíc by se toto území dalo i hospodářsky využívat (aspoň pastva/senaření třeba).

Ale mně osobně dost leží v žaludku to, že se téměř vůbec neřeší příčiny problémů s povodněmi i suchem a že se tento stát snaží pořád dokola silou prosazovat řešení, která často ani nemají pozitivní dopad nebo jsou ta pozitiva negována spoustou dodatečných negativ.

Problém s vodou (s nedostatkem i přebytkem) leží primárně v "lesích", polích a rychlém odvodu vody ze zpevněných a odvodněných ploch.

Ano, o tomto záměru u Skaličky musí rozhodnout odborníci.... ale toto posuzování musí probíhat opravdu multioborově (ze všech úhlů pohledu) a zodpovědně, a to se podle všeho neděje... proto ten povyk...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.12.2021 10:18 Reaguje na pavel peregrin
Rozbourat regulaci a rozšířit koryto řeky na několika místech po Přerov, jako to udělali u Ústí před Teplicemi nad Bečvou..TO je jediné a hodně levné řešení oproti přehradě, navíc se rozšíří i ochranářksy významné druhy rostlin a žuvočichů...
Odpovědět
MD

Milan Dostál

13.12.2021 09:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Je to především věc odborníků, vy i p. Hanzl se z toho Babiše jednou po....
http://skalicka.pmo.cz/cz/stranka/historie-profilu-teplice/
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.12.2021 10:20 Reaguje na Milan Dostál
Jenže odborníci vodohospodáři nemohou mít jediné slovo, jelikož jim unikají souvisloti k živé přírodě o které vědí prd..
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 10:40 Reaguje na Karel Pavelka
Přesně tak... vodohospodáři se celkově vyznačují tím, že jejich činnost ovlivňuje v podstatě celou společnost, ale přitom se na svět dívají klíčovou dírkou... a ještě optikou ovlivněnou vlnou budovatelství z naší totalitní éry... systémem poručíme větru dešti...

Každou věc je třeba hodnotit na základě moderních postupů, nových znalostí o tématu a hlavně multioborově... jinak nejde o zodpovědné rozhodování, ale o organizovaný zločin samotného státu...
Odpovědět
MD

Milan Dostál

13.12.2021 11:15 Reaguje na Karel Pavelka
Když odborníci, tak samozřejmě i na životní prostředí, ti společně musí dojít k nějakému řešení, politici potom musí rozhodnout, dnes se vše nejdříve spolitizuje pak už není řešení žádné, jen se to tlačí před sebou.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 14:19 Reaguje na Milan Dostál
No víte, ona i tato kauza ukazuje, že se stát a aktuálně vládnoucí garnitura nechová dle pravidel a čestně, takže se pak věc politizuje.. to se nedivte.. i ta politizace většiny témat není jen tak sama sebou, ale má většinou nějaký důvod.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 10:25 Reaguje na Milan Dostál
Ano, o tomto záměru u Skaličky musí rozhodnout odborníci.... ale ne jen ti, jejíchž závěry se hodí státu do krámu... toto posuzování musí probíhat opravdu multioborově (ze všech úhlů pohledu) a zodpovědně, a to se podle všeho neděje... proto ten povyk...

Není to samozřejmě jen o Babišovi.... my tu máme od totality takovou tradici v tom, že stát dává kulatá razítka jako souhlas k devastaci třeba i chráněných území a místo zodpovědného hospodáře se chová jako prodejná žena.... Babiš tento status quo jen povýšil na chladnokrevný podnikatelský záměr, kdy o těchto prasárnách rozhodoval centrálně a v totálním střetu zájmů a kdy celou tuto zem včetně mnoha institucí jen využíval pro lepší zítřky Agrofertu a svůj vlastní prospěch. A to už je opravdu hodně nebezpečná a vše ničící situace... ještě, že už končí....



Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 09:05
Co odborník, to jiný názor a nakonec musí rozhodnout politici. Ti k tomu
nemají odvahu a tak raději zadávají nové a nové studie a stavba se stále
oddaluje. Je to už 25 let po ničivých záplavách i s lidskými oběťmi, na
mnoha místech se nic neděje a čeká se na zázrak. Odvaha rozhodovat,ale
stojí hlasy voličů a tak se cokoliv odkládá, odkládá a odkládá. Konat
tak naši předci, tak tu není Vltavská kaskáda a ani jedna z přehrad na
pitnou a jinou vodu. Nebyly by tu rybníky(mělké přehrady), nebylo by
tu zkrátka nic a to je cíl zastánců divočiny, kteří žijíc v pohodlí se
rádi divočinou kochají a venkov by nejraději viděli jako skanzen i se
zaplavováním při povodních a možná i pozorováním tragédie lidí v TV
z pohodlí křesla v suchém bytečku.
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 09:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Není všechno stejné. Co je někde výhodné nebo nevadí, jinde může být velký problém.
Dá se to brát i tak, že nejvhodnější místa pro stavbu přehrad už jsou vyčerpána.
Ani ti zmiňovaní předci tam nic nebudovali. Proč asi?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2021 10:02 Reaguje na Petr
Dá se to brát i z jiného úhlu pohledu.Při stoupající zástavbě a zmenšování území logicky můžou nastat problémy i tam, kde dříve nebyly nebo byly marginální, tudíž se jimi nikdo nezabýval. Asi máte pravdu v tom, nedokážu posoudit, že rozhodná místa byla již vyčerpána, nicméně v záložních plánech je určitě ještě pár přehrad, minimálně k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou. A dále zde podle mě dost podstatnou roli hrál io fakt, že podobně ničivou záplavu u nás velive dlouhou dobu nikdo nezažil, tudíž statisticky zanedbatelné. Ona se sice opakovala tuším 2002, sice jinde, ale to je život.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 10:07 Reaguje na Petr
A opět! Je tomu tak ,jak píšete? Tu přehradu tam naši předci
plánovali už před 100 ! léty, pouze na to nikdy nedošlo.
U nás bývaly obrovské rybníky a ty hrabě Larisch vysušil na
pole k pěstování řepy cukrovky a měly by se obnovit a nebo
už zůstat poli? Je to pouze a pouze na lidech, kteří o tom
rozhodují a jedni budují a druzí pouze kecají a přihlížejí.
Naši předci nekecali a makali a tak dnes máme rybníky,
přehrady, elektrárny atd. Dnes kecá každý, kdo má díru
do mezihýždí a odvahu rozhodnout nikdo, protože by ho
to mohlo stát plné korýtko. Jsem zvědav, zda rozhodne
ta nová vláda a nebo bude zase zadávat studie a kecat.
Mi je putna, jak rozhodnou, ale těm lidem v okolí to
budou muset vysvětlit proč. Vždy se najdou ti, co jim
to vadí a ti, co to chtějí. Tak to bylo, je a bude.
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 10:18 Reaguje na Břetislav Machaček
No právě - plánovali, ale z nějakých důvodů z toho už tehdy sešlo.
A že jeden majitel panství postaví rybniční hráze a druh je zase zboří je trochu něco jiného. To je jen honba za soukromým ziskem.
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 10:23 Reaguje na Petr
Co by hrabě Larisch stavěl dnes? Solární elektrárny? Skladové haly?
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.12.2021 13:34 Reaguje na Petr
Ano, ale to, co se osvědčilo, přetrvalo a je z toho krásná součást kulturní krajiny, kterou užíváme, ale je v ní místo i pro brouky. Soláry jsou ostuda, za 15 let budou zase pryč a asi ano, ti jmenovaní by je beztak stavěli, dělají to jejich potomci, my všichni:-)
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.12.2021 10:22 Reaguje na Břetislav Machaček
NO tak ty rybníky stavěli také kvůli zisku a pokud pak cukrovka vynášela více než ryby, tak je vysušili a přeměnili na pole. Takových obratů v hospodaření bylo mnoho..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 11:04 Reaguje na Karel Pavelka
A pane ještě bude, jen vždy bude záležet na těch
prioritách společnosti. Společnost ale nejsou
pouze zastánci divočiny a nicnedělání, ale i ti,
kteří ty obraty dělají a dělat budou navzdory
těm prvním. To o čem která vláda rozhodne je
politikum, které s odborností a potřebami celé
společnosti nemá často nic společného. Larisch
se nikoho neptal a konal, neptal se ani Krčín
a neptali se ani za císaře pána, Masaryka a za
komunistů. Dnes schází odvaha rozhodnout tak,
nebo tak a nést zodpovědnost i za ty následky.
Nerozhodnout je projev zbabělosti a nekonat nic
je projev rezignace cokoliv změnit.
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 11:15 Reaguje na Břetislav Machaček
A právě proto dnes vznikla opačná strana obránců - jako přirozená reakce lidí a protiklad těm, kdo se nikoho na nic neptají.
Odpovědět
va

vaber

13.12.2021 10:38 Reaguje na Petr
kdyby dnes se schvalovaly přehrady na Vltavě, vylezlo by z odborníků a veřejné diskuse, že přehrady zničí celé Česko a vodní hospodářství v něm
kdo by chtěl dnes vypustit a zrušit Lipno nebo Orlík , bylo by to snadné ,však mohou tito ochránci všeho spustit kampaň,
dnes je totiž moda kritizovat vše a nesouhlasit se vším a takoví lidé se prezentují v médiích jako ti se správným názorem
jsem pro ochranu přírody ,ale voda v přírodě nikde přírodě neškodí jen prospívá, člověku vadit může ,ale dnes člověku vadí mnoho věcí které přírodě prospívají
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 10:44 Reaguje na vaber
To já jsem zase rád, že ty ochránce všeho máme. Lidská roztažnost a chamtivost nemají hranice.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 11:51 Reaguje na vaber
Řekl bych, že pokud by se měly schvalovat různé, dávno postavené přehrady dnes, tak půlka národa si chodí pro vodu k přistavovaným cisternám.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

13.12.2021 10:24 Reaguje na Břetislav Machaček
NO tak těch opravdových studií v tomto případě moc nebylo..Prostě jedna garnitura končí a ještě vytáhla tohle v naději, že to prosadí...Neprosadí, to si musí rozhodnout nová vláda..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 11:08 Reaguje na Karel Pavelka
To máte pravdu a pak za to ponese i zodpovědnost, pokud to
rozhodnutí zadáním dalších studií táhnoucích se roky pouze
neodloží na dobu po skončení mandátu. V tom případě to je
pouze alibismus a ten se jí může taky vymstít.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.12.2021 12:40
Jako laikovi se mi víc líbí varianta suchého poldru, ale připouštím, že tomu prd rozumím a hlavně tam nebydlím, takže co si myslím je šumák.
Ale tohle mne fakt pobavilo:
" ... je vládou schválený dokument SEA, kde se přímo říká, že jediné možné řešení v lokalitě Skalička je suchá nádrž, veškeré další varianty jsou neakceptovatelné. Na dotaz senátory Seitlové, zda toto usnesení vlády není pro ministerstvo zemědělství závazné, však nebyl zástupce rezortu zemědělství schopen uspokojivě odpovědět."

To je fakt něco, to by člověk zvracel.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

13.12.2021 12:50 Reaguje na Svatá Prostoto
To máte pravdu, člověk by řekl,že je to z logiky, že ministerstva jsou součásti vlády,jasné, ale dnes se na to vrhne sto právníků a ti vám to spolehlivě zpochybní.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.12.2021 14:33 Reaguje na Milan Dostál
No, v tomto případě mám spíš pocit, že na Těšnově na nějakou SEA prostě a jednoduše dlabou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.12.2021 13:26
Teplic a krasových jeskyní je samozřejmě škoda, proto: Existuje jeden návrh, který je neohrozí, krom suchého poldru? Poldr je jen obrana před povodní, kdežto dražší a zřejmě rozlehlejší přehrada má víc funkcí, i to se asi bude brát v úvahu. Bude to neoblíbené, ale zeptám se, jestli se uvažovalo anebo by mělo uvažovat o kanále, který je v té oblasti v rámci DOL stejně plánován, místo poldru nebo přehrady? Nejde mi ted o celý DOL, ale někteří si myslíme, že i některé části na severu Moravy by měly smysl. Proto mě zajímá, jestli by to vlastně nebyla mnohem efektivnější víceúčelová ochrana před rozmary počasí, která navíc neohrozí Teplice a jeskyně a navíc se dá zapojit do toho kanálu, až se jednou někdo rozhoupe k jeho výstavbě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.12.2021 14:53
Ano. Je třeba se této stavbě nekompromisně postavit! Navrhoval bych také zrušení vodních děl provedených za feudalismu bez diskuse s odbornou veřejností, neboť Jakub Krčín, Kryštof Harant a spol. byli placeni ziskuchtivými feudály a městy. Takže jako první je nutno zrušit Máchovo jezero, pozůstatek po Karlu IV a hned po něm i Jihočeskou rybniční soustavu, vybudovanou Rožmberky. S ekologismem na věčné časy, a nikdy jinak!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 15:25 Reaguje na Michal Ukropec
Napsal jste to z nadsázkou, ale tak nějak to je. Být kdysi mnozí ví
ekologové, tak bychom tady zřejmě možná sbírali i kořínky a žili
maximálně v jeskyních (ale asi ne, abychom nepoškodili krápníky
a neočadili je ohněm). Spíše si myslím, že by ale ostatní ty
tehdejší ekology vyhnali z kmene a nechali je napospas přírodě.
To by mohli někteří "ekologisté" zkusit i dnes, aby pochopili,
že to, že jen existují je dílo člověka, který v nich chtěl mít
pokračovatele započatého díla a ne zpátečníka.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.12.2021 15:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověk svou činností přírodu ovlivňuje. A myslím si, že je možné pro biotopy určené k zaplavení vytvořit náhradní prostředí. Sice ne všechny rostliny a živočichy lze přemístit, ale na druhou stranu, pokud se dotyčným prostředím prožene taková povodeň, zahubí toho řadu rostlin i živočichů bez náhrady.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2021 16:41 Reaguje na Michal Ukropec
U té povodně máte pravdu a kdo ji zažil a i ty
menší, tak to ví. Dva roky po sobě nepřežily jarní
povodně hnízda na zemi hnízdících ptáků a hnízda břehulí spadly do řeky po podemletí strmých břehů.
Velká voda přišla v době hnízdění a při povodni
v roce 1997 byla řeka "vyčištěna" i od ryb, které
skončily uhynulé v loužích na polích a loukách.
Být takové povodně každoročně, tak by to byla
pohroma nejen pro lidi. Můj otec pocházel ze
soutoku Olše s Odrou(Hraniční meandry Odry) a
užili si své při spláchnuté úrodě, odnesené
ornici a přežití povodně se slepicemi a čuníky
na půdě. Po regulacích obou řek ubylo škod
a povodně byly méně časté. Pro lidi odjinud
to je senzace, ale pro místní lidi a zvířata
pohroma. Komu nic nehrozí, tak nechce nic
měnit a hledá důvody proč. No a ti postižení
zase chtějí přehrady, poldry a hráze. Co tak
to nechat pouze na těch místních a hlavně na
těch těžce zkoušených?
Odpovědět
hi

13.12.2021 19:51
Proti stoleté povodni obce a města na Bečvě a Moravě může spolehlivě ochránit pouze poldr nebo vodní nádrž Skalička. Plošná opatření pro ochranu při stoleté povodni mají zanedbatelný význam.
Boční poldr je v současné době rozumný kompromis. Poldr by se měl stavět jako vodní nádrž provozovaná jako suchý poldr a nebylo by nutno odkládat rozhodnutí a plynule pokračovat v přípravě stavby.
Vznesené připomínky je možno postupně řešit při další přípravě stavby.
Po dokončení poldru by měl být naplněn a odzkoušen na max. hladinu, zda je bezpečný a nehrozí protržení z důvodů skrytých vad. (případné plnění až při povodni by mohlo představovat neúnosné riziko) Současně by bylo možno provádět monitorování ovlivnění hladin spodních vod a ohrožení teplické kyselky.
Nadlepšování průtoků z boční nádrže při boční variantě a zachování průtoku ve stávajícím korytě při suchém období, by negativní ekologický efekt na koryto Bečvy snížilo na přijatelnou úroveň. Mohlo by však výrazně přispět k zachování vydatnosti pramenišť pitné vody podél Bečvy a Moravy pod soutokem s Bečvou i při extrémním suchém letním počasí. Tato prameniště zajišťují zásobování pitnou vodou rozsáhlé obytné a průmyslové aglomerace a v případě poklesu jejich vydatnosti se prakticky nedají dostatečně nahradit.
Vodní nádrž by rovněž mohla významně snížit škody při případném úniku toxických látek z průmyslových podniků, jako např. Dezy, která zpracovává tisíce tun vysoce toxických látek. Při loňském úniku kyanidů do Bečvy nebyla možnost toxické látky účinně naředit a pouze jsme bezmocně přihlíželi ,jak ryby až po Přerov postupně umíraly .
Odpovědět
BD

Bohuslav Dvořák

13.12.2021 20:17
Většinou mi připadá, že ekologové myslí naprosto jednostranně. Tak suchý poldr, nic jiného, žádné nsapouštění, říkají, jinak by voda porušila rovnováhu a zničily se jeskynní i krajinné systémy. Fajn. A při povodních budou ekologové ten poldr chránit před vodou, nebo povolají Mojžíše, aby se voda rozestoupila? Přece při povodních tam stejně voda bude a bude působit přesně stejně, jako by působila v naplánované nádrži.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2021 11:24 Reaguje na Bohuslav Dvořák
To samozřejmě bude. Ale jen při těch povodních a ten naplněný poldr na úroveň popisované přehradní nádrže lze očekávat jednou za hodně let. A s takovým "průplachem" se v této četnosti ta krajina nějak vypořádat dokáže. S permanentním rybníkem už samozřejmě sotva.

Další věcí je ten pokoutní postup MZe v této věci.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

14.12.2021 11:48
já bych se zeptal především lidí, kteří na daném území žijí, zda-li tam toto dílo chtějí, pokud ne, poslal bych je kamsi.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

14.12.2021 12:09 Reaguje na Robert Jirman
Je to složitější, samozřejmě na takovou otázku by odpověděl každý záporně, ale takto by se nepostavila nikdy žádná větší stavba, vždycky se to někoho dotkne. Až lidem někdy v budoucnu přestane téct voda z kohoutku tak tu přehradu postaví vlastníma rukama, jeskyně nejeskyně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2021 14:30 Reaguje na Milan Dostál
To samozřejmě ano, ale i v tom případě musíte jednak s místními jednat, jednak tam v tuto chvíli je prioritou ta protipovodňová ochrana, a na tu suchý poldr stačí. Cosi na víc ... hodně navíc ... nemá smysl těm místním pod tlakem nutit.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

14.12.2021 15:15 Reaguje na Svatá Prostoto
OK, suchý poldr postavený jako přehradu pro budoucí použití.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2021 16:05 Reaguje na Milan Dostál
To nevím. Mám pocit, že na přehradu bude poldr moc mělký, a současně tím, že se počítá s jeho zaplavením jednou za x-desítel let, může mít podstatně větší plochu. Tam se primárně počítá s tím, že se při větší povodni naplní a v relativně krátké době se část vody vsákne, zbytek pomalu odteče. Že to vzniklé "jezero" bude mělké a plné bordelu, s tím se asi tak nějak počítá a tedy to nevadí. U permanentní přehradní nádrže by to ale vadilo fest ... nikdo nechce mít za humny nějaký permanentní bahňák.

Ale na tohle školy nemám, k tomu ať se vyjádří jiní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2021 18:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Otázkou je, jak bude ten suchý poldr využit
mimo povodně. Bude-li to pole, tak kdo pojistí
povodní ohroženou úrodu? A nebo to bude státu
a ten bude platit i jeho údržbu a následné
čištění po povodni? A co zvěř naivně žijící
v záplavovém pásmu poldru, kde čeká mláďata
smrt? My takový suchý poldr máme v zalesněném hlubokém údolí a slouží nám dobře, ale nikdo
neřeší tu zvěř, ptáky a hmyz. Prostě něco za
něco a jeho plocha není kvůli hloubce moc
velká. V ploché krajině s nízkou hrází to
bude plocha značná i s těmi dopady. Trvalé
zatopení umožňuje hlavně regulaci už na
počátku povodně upuštěním retenčního obsahu
nádrže a její postupné plnění na rozdíl od
prudkého naplnění s rizikem, že nezavodněné
hráze zvládnou tu změnu. Ona sypaná hráz
rybníka, či přehrady se musí zavodňovat
postupně, aby dostatečně nasákla a byla
těsná. Těsnění jílem, který vyschnul
a popraskal, je k ničemu a musí být trvale
zavodněn. No a těsnit ji betonem a asfaltem
je už pomalu přehrada i s tou betonářskou
lobby, která si přijde na své. Ono vodní
stavby nejsou nic jednoduchého a musí být
hlavně bezpečné a to je hlavní kritérium.
Protržení suchého poldru může mít horší následky, než obyčejná povodeň. No a mít
možnost regulovat průtok přehradou i s
nějakou tou výrobou elektřiny ve špičce
může být přínosem pro stabilizaci sítě.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.12.2021 11:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Tohle je na mne jednak moc složité, jednak jsem tam v životě nebyl, takže mi to je navíc tak trochu jedno.

To by si měli rozhodnout místní.
Odpovědět

Josef Škarpa

14.12.2021 21:19
Článek a jeho vyznění mě dost překvapilo. Už v době, kdy se začalo o vodním díle (tehdy o suchém poldru) mluvit, tak mi jeden místní řekl, že poldr je na nic, když už se má stavět, tak ať je to přehrada, ze které bude aspoň nějaký užitek. Nevím o tom, že by názor změnil. Dovolím si tipnout, že projekt se měnil právě na přání místních proti nejlepšímu vědomí ekologů, kteří s tím jediní mají problém ...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.12.2021 11:44 Reaguje na Josef Škarpa
Jeden místní to vidí nějak, druhý zase jinak.

Ať si tam v prvé řadě švihnou v dotčených obcích referendum a bude. Jinak MŽP zase takoví zapálení ekologové nejsou a pokud s tím mají problém i ve Vršovicích, tak to asi tak v poho nebude.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

15.12.2021 22:06
Sníh je voda.
Když si na prudší střeše udělám sněhové zábrany proti pádu sněhu ze střechy - sníh pomaleji odtává a pomaleji se dostane dolu na ulici. Když zábrany neudělám, sníh ze střechy při oblevě sjede najednou a dole všechno rozbije.

Takže proč stavět dole na ulici složitá zařízení proti škodám způsobených padajícím sněhem ze střech, když lze jednoduše a levně udržet sníh na střeše aby dole neškodil?
Odpovědět
hi

19.12.2021 11:04
Po pečlivém přečtení 126 stránkové multikriteriální analýzy jsem dospěl k názoru, že většina účastníků konference ji vůbec nečetla nebo ji špatně pochopila.
V úvodu analýzy je uvedeno 263 podkladů, ze kterých vycházela a které podrobně řešily problematiku ovlivnění jeskyní, minerálních vod, sesuvů půdy, ochrany přírody, chodu splavenin a několik desítek hydrogeologických průzkumů. Během další přípravy se všechny tyto podklady budou dále doplňovat a upřesňovat.
Z analýzy jasně vyplynulo, že pokud chceme zajistit požadovanou protipovodňovou ochranu , je nutno vybudovat poldr nebo vodní nádrž, což vylučuje zachování stávajícího stavu a bohužel i nedotčení chráněné přírody v zátopě na levém břehu Bečvy.
Chod splavenin zaručují pouze boční varanty č.2,3 a 4.
Všechny boční varianty mají stejné ohrázování a liší se pouze nápustným a výpustným objektem. Všechny boční varianty rovněž bohužel vyžadují při realizaci likvidaci levobřežní chráněné lokality "Hustopeče-štěrkáč", což je nutná oběť za zajištění protipovodňové ochrany pro cca 100 000 obyvatel.
Suchý poldr nepředpokládá žádný zkušební provoz .Při rychlém naplnění až při padesátileté povodni by se mohly projevit případné skryté vady díla a je zde nezanedbatelné riziko havárie s rizikem protržení 8 km dlouhé hráze s nedozírnými následky.
Oproti tomu doporučená varianta č.4 boční nádrž má řadu výhod:
1. Předpokládá zkušební provoz s trvalým monitoringem hrází, průsaků, hladiny podzemní vody, vlivu na minerální vody i jeskyně.

2. Při využití předpouštění zajišťuje prakticky stejnou protipovodňovou ochranu jako suchý poldr.

3.Umožňuje zachycení části velkých průtoků, které rychle odtékají Bečvou bez užitku , a využít je pro nadlepšování průtoku v suchém období s řadou benefitů:
- zlepšení kvality vody v Bečvě v suchém období naředěním zbytkového znečištění z ČOV včetně snížení koncentrace mikroplastů a zbytků léků.
- omezení růstu řas v teplém suchém období a umožnění rekreačního koupání v Bečvě.
- doplňkové hydroenergetické využití v MVE /malá vodní elektrárna/ pod nádrží a zvýšení využití na stávajících MVE na jezech na Bečvě a Moravě.

4. Umožňuje adaptaci na budoucí vývoj klimatu změnami objemu ochranného a zásobního prostoru.

5.Vodní nádrž je rovněž možno využít pro likvidaci případného havarijního úniku vysoce toxických látek z Dezy nebo Tesly Rožnov .

Za velkou chybu považuji špatnou komunikaci Povodí Moravy s ministerstvem životního prostředí, politiky, ochránci přírody a veřejností o průběhu přípravy vodního díla, které potom způsobují průtahy a špatná rozhodnutí při schvalování potřebných dokumentů při přípravě stavby. Na webových stránkách Povodí Moravy by měla být uvedena multikriteriální analýza a další aktuální dokumenty v plné verzi i stručné výtahy s podstatnými závěry. Občané mají nárok na informace o životním prostředí a není důvod je zatajovat.
Rozhodnutí o přípravě vodní nádrže není nutno odkládat a o způsobu jejího provozu je možno dále diskutovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.12.2021 14:48 Reaguje na
Vyjádřil jste úplně všechno jasně a není třeba dalších konferencí. Škoda, že jste zdejší články nepsal vy a taky, kdo toto sdělí rozhodovacím orgánům? Mně může výt líto, že se v tom rozhodování neobjevil plavební kanál, neb mám ráda věci praktické a také, jestli to bude jen trochu mozne, tak by ta VE neměla patřit ČEZu. Kratounce k vašemu příspěvku výše - ryby před otravou nešlo zachránit.
Odpovědět
hi

20.12.2021 18:28 Reaguje na Jarka O.
VE nebo alespoň nějaký podíl by mohl patřit obci Skalička a případně i dalším obcím dotčených stavbou přehrady jako kompenzace.
Odpovědět
hi

20.12.2021 18:31 Reaguje na Jarka O.
Na plavební kanál nebude dostatek vody, proto o něm není nikde zmínka a má spoustu dalších negativních dopadů, proto v současné situaci je zřejmě zcela nereálný.
Odpovědět
hi

20.12.2021 18:58 Reaguje na Jarka O.
Pokud by byla vybudována přehrada tak by při havárii bylo možno ryby pod přehradou ochránit. Nebylo by to drahé ani složité. Již dnes má čistírna odpadních vod v DEZE i další ČOV kontinuální měření množství a koncentraci jednotlivých toxických látek ve vyčištěné odpadní vodě s přenosy do svých řídících systémů ČOV včetně alarmů při překročení havarijních limitů.
Postačilo by je pouze zpřístupnit veřejnosti, rybářům a Povodí, SVI, vodohospodářským orgánům atd. V případě havarijního úniku by jednoduchý software stanovil kdy a kolik vody je nutno vypouštět k ochraně ryb a dalších živočichů v Bečvě. Dokonce i odpouštění vody z přehrady by se dalo zajistit dálkově, takže by nebylo nebezpečí z prodlení. Bude to jen potřebovat zpracovat kvalitní a funkční havarijní plány, které v současnosti zjevně chybí.
Veřejnost má právo na informace o životním prostředí a není důvod, aby je DEZA a další provozovatelé odmítali poskytovat on line veřejnosti.
Je to příležitost pro novou vládu, jak ukázat jak to s Bečvou opravdu myslí. Nepotřebuje k tomu prakticky žádné finanční prostředky. Krajský úřad má možnost to jako opatření navrhnout DEZE a ostatním velkým znečišťovatelům. Tak uvidíme, zda bude nějaká změna?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist