Kolik je v Indii tygrů? Nikdo neví, statistiku ovládli ti papíroví
Nejprve kusé připomínky k metodice, později obsáhlejší výtky k provedení a nakonec tvrdá kritika chyb celého systému. Zhruba tak lze popsat vývoj posledních událostí kolem NTCA, státní organizaci spolupracující na záchranném programu tygrů v Indii. Ta si ještě na sklonku minulého roku vysloužila nadšený potlesk a ovace, když referovala o tom, že se počet tygrů od roku 2006, i díky jejich práci, na území Indie zdvojnásobil. Což je pravda. Nebyla to však práce ochranářská, nýbrž administrativní. A ne zrovna povedená. Počty tygrů se totiž nezvyšovaly v přírodě, ale jen v kartotékách NTCA.
Pro jistotu ho započítáme dvakrát
Tygři jsou známí mimo jiné tím, že obývají poměrně rozsáhlý areál. A NTCA se neštítila do svých hlášení zaznamenat opakovaná pozorování jednoho exempláře jako vícero samostatných kusů. Poté se ukázalo, že experti z NTCA mají sami problém rozpoznat na snímcích z fotopastí, jakého tygra vlastně sledují. I když právě touto metodou se pokoušeli po léta monitorovat jejich výskyt. Své udělala práce s údaji o aktivitách pytláků. Například ze zadržené zásilky, složené z těl více tygrů, se udělal tygr jeden. A pokud pytláci spadali svou občanskou příslušností do různých indických států, informaci o rozprášení jejich gangu si připsalo hned několik policejních útvarů. Vypadalo to dobře.
Nejlepší tygr je ten papírový
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Proti-pytlácké akce nabývaly na intenzitě, počty tygrů slibně narůstaly. Všichni se mohli radovat a gratulovat si k dobré práci. Tedy, papírově. Jenže pak se do věci vložil místní tisk a upozornil na první nesouvislosti. Reportéři z Indian Express pak dokázali, že nejspíš 1 ze 7 popisovaných tygrů je „papírový“. Tedy, neexistující mimo kartotéku. A že ani s ostatními údaji, prezentovanými NTCA, to nebude o moc lepší. „Obecně, kdykoliv jdou empirická pozorování proti známému ekologickému uspořádání, mělo by to vyvolat diskuzi, důslednou analýzu, kontrolu,“ říká profesor Nils Stenseth, zoolog z univerzity v Oslu. To se ale v Indii nestalo.
I když v zásadě nedošlo k omezení známých rušivých faktorů a rozloha území s výskytem tygrů se stále zmenšovala, nikomu nepřišlo zvláštní, že jejich počty utěšeně rostou. Z 1141 zvířat v roce 2006 se mělo do loňského července stát 2226. „Je přitom krajně nepravděpodobné, že by se počet tygrů dokázal od roku 2006 v Indii za stávajících podmínek zdvojnásobit,“ říká Arjun Gopalaswamy, další z kritiků NTCA. Indická vláda na kritiku reagovala a připustila, že údaje zprostředkované agenturou NTCA budou nejspíš nadhodnocené, s vyšší než přípustnou variabilitou. A slíbila opětovnou analýzu sesbíraných dat i jejich vyšší transparentnost. Dobrý konec?
To nejspíš ne. NTCA je totiž i zdrojem prvotního údaje o počtu tygrů z roku 2006 a nezávislost jejích dat nyní byla „početním skandálem“ kompromitována. Takže už čtrnáct let nikdo přesně neví, kudy se ochrana tygrů v Indii vlastně ubírá.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů
Reuters: Bývalý lovec želv v Angole nyní chrání ohrožené druhy
Na ruském pobřeží Kaspického moře byly nalezeny stovky mrtvých tuleňů
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
10.2.2020 06:52Alena Lyskova
10.2.2020 08:59náš vlk jim nestačí. Doporučuji změnu profese. Na trhu práce je málo řemeslníků, to by ovšem bylo třeba se naučit makat né jenom kecat.

Jaká je ekologická stopa mé cesty letadlem? S emisními kalkulačkami mezinárodních letů je legrace i potíž
Jsme báječně zelení, ale nechlubíme se s tím. Je greenhushing opakem greenwashingu?
Lapeni mezi nádherou a škodlivostí. Dají se ohňostroje udělat nějak jinak?