KRNAP hledá hospodáře, kteří pomohou se záchranou cenných horských luk
26.12.2024 00:50
(ČTK)
Enkláva Smrčí
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Aktuální projekt je třetím podobným. Předchozími podobně zaměřenými projekty byly Life Corcontica v letech 2013 až 2018 a Obnovný management krkonošských luk v období 2018 až 2023. Cílem je mimo jiné uchránit je před zarůstáním náletovými dřevinami.
Specifikem současného projektu nazvaného Management sekundárního bezlesí je péče o nejcennější a druhově nejbohatší části luk, o které se bude Správa KRNAP starat svépomocí. "V letošním roce byla podpořena péče na 59 plochách vybraných krkonošských luk, od roku 2025 chce Správa KRNAP podpořit louky další, často dlouhodobě opuštěné. A právě pro tyto lokality nyní hledáme hospodáře," uvedl Drahný.
Do vyhlášené výzvy na obnovu hospodaření se mohou přihlásit jednak stávající uživatelé luk a pro lokality, kde dosud není hospodář, také další zájemci o hospodaření na krkonošských loukách.
Lokality s počátkem obnovy v roce 2025, kde doposud není hospodář ustanoven, jsou: Benecko – Zlatá vyhlídka, Herlíkovice – Třídomí, Obří Důl – hájenka, Vavřincův Důl, Černý Důl – Šušmaňák, Lysečinská bouda, Pecká samota, Klínové Boudy, Krakonošův a Celní lom, Vebrovy Boudy a Zlaté Návrší. Lokalitami s již zapojenými hospodáři, kteří budou vyzváni individuálně, jsou Lysá hora – sjezdovka a Skelné Hutě. Bližší informace k jednotlivým lokalitám jsou na úřední desce KRNAP.
Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech, zpočátku jen na některých cenných územích. Krkonošské louky jsou podle správy NP jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik víc než 400 let trvajícího tradičního hospodaření, který nastal po roce 1945 s odchodem většiny původních německy hovořících obyvatel.
Spolu s květnatými loukami jsou dalšími fenomény v Krkonoších arkto-alpínská tundra a krkonošské lesy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení národního parku
Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaci
Entomologové oceňují péči o louky v KrkonošíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
HH
Honza Honza
26.12.2024 05:46Vidíte, pane Petře, to je ten protimluv-kontradikce z druhé strany. Jednou tvrzení jak je přenádherný bezzásahový Šumavský les, sám se dokáže po kůrovci obnovit. Po druhé oslava zásahovosti.
Louky v KRNAP jsou zcela ojedinělé vzácné lokality, jinak převažuje les, proto o ně nutno bojovat.
Bezzásahový zcela opuštěný prales typu Boubínského pralesa by měl být rovněž zcela ojedinělá vzácná lokalita, nikoli 600kmčtv. monokulturního přehuštěného lesa trpícího suchem, trpícího tím, že je nepřirozený= monokulturní (i když tato monokutura vznikla přirozeně) sežraného kůrovcem.
Je třeba bojovat o to, aby příroda fungovala, aby byla zavodněná, pestrá, aby les byl smíšený, odolnější, stabilnější, aby byl únosný i z požárního hlediska, NP má i jiné funkce než ochrana přírody- rekreace, výzkum, poučení.
Hlavně se nedržet nějakých fiktivních zkostnatělých teorií o zásahovosti-bezzásahovosti, jednat rozumně, s nadhledem.
Jinak výsledek bude vždy pitomost: kontradikce.
Odpovědět
Louky v KRNAP jsou zcela ojedinělé vzácné lokality, jinak převažuje les, proto o ně nutno bojovat.
Bezzásahový zcela opuštěný prales typu Boubínského pralesa by měl být rovněž zcela ojedinělá vzácná lokalita, nikoli 600kmčtv. monokulturního přehuštěného lesa trpícího suchem, trpícího tím, že je nepřirozený= monokulturní (i když tato monokutura vznikla přirozeně) sežraného kůrovcem.
Je třeba bojovat o to, aby příroda fungovala, aby byla zavodněná, pestrá, aby les byl smíšený, odolnější, stabilnější, aby byl únosný i z požárního hlediska, NP má i jiné funkce než ochrana přírody- rekreace, výzkum, poučení.
Hlavně se nedržet nějakých fiktivních zkostnatělých teorií o zásahovosti-bezzásahovosti, jednat rozumně, s nadhledem.
Jinak výsledek bude vždy pitomost: kontradikce.
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.12.2024 06:54 Reaguje na Honza Honzanemícháte tak nějak Jabka s Hruškama?
dle mého je v článku spíše o tom, že je třeba udržet aby kulturní krajina nezarůstala a tedy nedegradovala luční společenství.
O lese není v článku ani půl slova.
Odpovědět
dle mého je v článku spíše o tom, že je třeba udržet aby kulturní krajina nezarůstala a tedy nedegradovala luční společenství.
O lese není v článku ani půl slova.
HH
Honza Honza
26.12.2024 09:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA já jsem si ji tam dovolil přidat, jako logicky naprosto ve stejném smyslu podobný příklad.
Les nad 1100m se může brát jako zcela ojedinělé stanoviště, klidně bezzásahové, které ev. celé kompletně může sežrat kůrovec, ale i tam bych inteligentně přiměřeně zasahoval.
Nikoli celý šumavský NP 600kmčtv - absolutní pitomost!!!
Odpovědět
Les nad 1100m se může brát jako zcela ojedinělé stanoviště, klidně bezzásahové, které ev. celé kompletně může sežrat kůrovec, ale i tam bych inteligentně přiměřeně zasahoval.
Nikoli celý šumavský NP 600kmčtv - absolutní pitomost!!!
Karel Zvářal
26.12.2024 10:37 Reaguje na Honza HonzaNenechte se rozhodit, listnáče (břízu, jeřáb) potřebuje tetřívek a jeřábek jako zdroj potravy (pupeny), možná tam vydrží i nějaký místní ovocnáč či lípa. Nakonec je to patrné z přiloženého fota, bez listnáčů na louce či vtroušeně řada druhů "vymizí". Kýžené diverzitě musí člověk pomoci, spoléhat na "moudrost přírody" mnohde nestačí.
Odpovědět
Pe
Petr
26.12.2024 10:47 Reaguje na Karel ZvářalJen aby se tam pak přes to množství tetřívků a jeřábků dalo vůbec chodit a sekat. Už teď jich je tam tolik, že nevědí co s nimi.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.12.2024 18:52 Reaguje na Karel Zvářalsníte hezky, ale to zřejmě není ten případ o který jde. Do 45. bylo v Krkonoších běžné budní hospodářství.
Smrk se posunul do vyšších nadmořských výšek a to co je pravděpodobně smyslem je i omezení šíření invazních rostlin, nejen zarůstání krajiny náletovými stromy a tedy degradace kulturní krajiny.
Odpovědět
Smrk se posunul do vyšších nadmořských výšek a to co je pravděpodobně smyslem je i omezení šíření invazních rostlin, nejen zarůstání krajiny náletovými stromy a tedy degradace kulturní krajiny.
Karel Zvářal
26.12.2024 19:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčCo to zase blábolíte?! Jaké snění, vy tu břízu vlevo dole nevidíte??? Pupeny břízy a vrby se živí bělokur vysoko na severu, takže bříza poroste i v Krkonoších... tedy pokud správa smrkostánu s tetřívkem a jeřábkem ještě počítá...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.12.2024 08:50 Reaguje na Honza HonzaTo jsou zas nesmysly o smíšeném, odolnějším, stabilnějším lese. Kdy už konečně pochopíte, že nad těch 1100mnm žádný smíšený les a je jedno jestli bude přírodní nebo ho vytvoří člověk, nebude. Čím výše tím víc se bude zastoupení smrku blížit 100 %. A vždy to bude přirozená smrčina horských poloh s nějakou malou příměsí jeřábu, olše...No a že by tam les v těchto polohách trpěl suchem?
Odpovědět
HH
Honza Honza
26.12.2024 09:23 Reaguje na Jarek Schindlerviz komentář zhora. Trpět suchem? Pane, kůrovec žere jen oslabené stromy, které jej nemohou zavalit pryskyřicí. Pryskyřice potřebuje vodu- žír kůrovce je tedy podmíněn nefunkcí přírody!
Odpovědět
Pe
Petr
26.12.2024 10:11 Reaguje na Honza HonzaProtože jsme zdravou krajinu přeměnili na "kulturní". A jak sám vidíte, kulturní krajina nedokáže zajistit ani stabilní podmínky pro lidstvo, ani dostatečné podmínky pro existenci přírody a biodiverzity. A touto "kulturností" způsobená celková degradace krajiny a klimatu se pak zcela logicky propíše i do míst, která se snažíme přírodě ponechat. Takže ne, usychající Šumava není chyba Šumavy a neopravíme to tím, že Šumavu budeme pořád zkoušet nějak měnit, jednou to třeba vyjde.
A co my na to? I když vidíme kam to směřuje, přesto se dál snažíme kulturní krajinu udržovat, místo abychom se snažili vrátit prostor přírodě a najít nějaký kompromis, nějaký vyvážený stav, kde by mohlo fungovat nejen lidstvo, ale i příroda, bez které se neobejdeme. A ještě se plácáme po ramenou jak je kulturní krajina skvělá a potřebná, když někde nějaký kousek, který si vyčerpaná příroda chce vzít zpátky, slavnostně opět oholíme.
Odpovědět
A co my na to? I když vidíme kam to směřuje, přesto se dál snažíme kulturní krajinu udržovat, místo abychom se snažili vrátit prostor přírodě a najít nějaký kompromis, nějaký vyvážený stav, kde by mohlo fungovat nejen lidstvo, ale i příroda, bez které se neobejdeme. A ještě se plácáme po ramenou jak je kulturní krajina skvělá a potřebná, když někde nějaký kousek, který si vyčerpaná příroda chce vzít zpátky, slavnostně opět oholíme.
Pe
Petr
26.12.2024 10:22 Reaguje na PetrMísto abychom se snažili obnovit fungující přírodu, tak jsme se rozhodli, že vše budeme řídit uměle a ručně. Biodiverzitu si budeme pěstovat a bude tak mnohem větší a lepší. Motýlům sekat louky, vodním živočichům vyhrabávat vodní nádrže, a těm větším stavět krásné ubikace v zoo, kde mezi kachličkami mají přece čisto a bezpečí, a každý si tam může nějaké zvířátko adoptovat a pomáhat tím přírodě. Vyřešeno.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.12.2024 07:16 Reaguje na PetrBiodiverzitu zde lidé pěstovali 20 tisíc a intenzivně 5 tisíc let, i když si to neuvědomovali. Postupně přestali tak 200 a zejména 100 let zpět. A je to velice na ubývání různých rostlin a živočichů poznat. Zbytek té vaší trolí provokace nemá cenu komentovat.
Odpovědět
Pe
Petr
27.12.2024 08:45 Reaguje na Slavomil VinklerNení 20 tisíc let málo? Ještě přidejte, ať tomu dodáte váhu.
Před 20 tisíci lety tam byl ledovec, který tam ještě několik dalších tisíc let spokojeně ležel, vy pěstiteli biodiverzity.
A před pěti tisíci lety nebyla v Krkonoších ani noha.
Odpovědět
Před 20 tisíci lety tam byl ledovec, který tam ještě několik dalších tisíc let spokojeně ležel, vy pěstiteli biodiverzity.
A před pěti tisíci lety nebyla v Krkonoších ani noha.
Pe
Petr
27.12.2024 08:51 Reaguje na Slavomil VinklerUbývá jen to, co tam lidé před několika sty lety svým kácením a žďářením pustili, protože dnes už ty vykácené plochy nepotřebujeme, tak se to zase vrací do původního stavu, jaký tam po tisíce let byl.
Stačí se podívat na úvodní obrázek. Do kruhu vykácená plocha kolem dvou chalup je přece zcela jasně přírodní a původní, Vůbec to neudělal člověk :-)
Odpovědět
Stačí se podívat na úvodní obrázek. Do kruhu vykácená plocha kolem dvou chalup je přece zcela jasně přírodní a původní, Vůbec to neudělal člověk :-)
SV
Pe
Pe
Petr
27.12.2024 09:47 Reaguje na PetrA pokud člověk v posledních pár stoletích někde celý les vykácel a zase zasázel, jen kolem chalup si nechal prostor, tím hůř pro vaši představu, že to vykácené tak má být, že je to původní, a že je potřeba to ponechat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.12.2024 18:12 Reaguje na Honza HonzaTak to platí snad pro kůrovce v základním stavu. Pokud se kalamitně přemnoží tak opakovanému náletu neodolá ani ten nejzdravejší strom.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.12.2024 07:04Proč hospodáře ?
Zelenejch je nepočítaně, tak tady se mohou předvést, jak to s tou přírodou doopravdy myslí, že !
Odpovědět
Zelenejch je nepočítaně, tak tady se mohou předvést, jak to s tou přírodou doopravdy myslí, že !
MU
Michal Ukropec
26.12.2024 08:47 Reaguje na smějící se bestieTo by ale museli něco vědět, a taky znát. Zelení berou prachy za diktování, poroučení a buzeraci.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
26.12.2024 16:35 Reaguje na smějící se bestiePrávě tak i Vy se tady můžete předvést, jak to s tou přírodou doopravdy myslíte, že!
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.12.2024 17:31 Reaguje na Majka KletečkováNo, stačí si občas připomenout, jak to dělali předkové a i v tom Švýcarsku.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.12.2024 18:29 Reaguje na Majka KletečkováS ochranáři "v zádech" to asi dost dobře nepůjde.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.12.2024 18:55 Reaguje na Jarek Schindlerno, tak právě proto ti z ochranáři KRNAPu hledají hospodáře?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.12.2024 07:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo on KRNAP a NPPd má poněkud osvícenější hospodaření než metoda ČŠ a Š s bezzásahovostí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.12.2024 08:09Já byl letos na jaře v Alpách Tauplitz. Je to horské lyžařské středisko. Lřestože jsou tam provedeny značné teréní úpravy, tak vše je zarostlé skalničkami a orchidejemi (Asi 10 druhů). Údržbu provádí pastva krav. Nicméně není přepaseno, krávy nejsou v ohradách, v ohradách jsou hotely aby jim tam nelezly. Pokud mají krávy na výběr, tak ani ty vstavače nežerou.
Odpovědět
HH
Honza Honza
26.12.2024 09:27 Reaguje na Slavomil VinklerAno, viz příspěvek p. Schindlera: péči o krajinu je možno dělat i ve vysokohorském prostředí. Dělají to vyspělé kulturní státy s krásnou přírodou, krásnými stavbami, autem možno dojet k hotelu ve 2000m, které se ošklíbají nad naší chudobou, bordelem a primitivní nekrásou. Hlavně že my máme bezzásahovost, stohy papírů a zákonů a oslavné články na bezzásahové NP!
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.12.2024 11:15 Reaguje na Honza HonzaAle tam to dělají místní sedláci a ti si do toho nenechají mluvit/kecat nikým, že !
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.12.2024 07:11 Reaguje na smějící se bestieNo asi ano. Velmi zajímavé bylo, viděl jsem návoz jalovic a jejich nezměrné nadšení, když je pustili na louku z vozu.
Odpovědět
MU
HH
Honza Honza
26.12.2024 10:02Logický závěr debaty:
- mladý naivní návštěvník NP: pane správce, proč, prosím, nezasahujete proti kůrovci?
- správce NP: NP musí být přírodní, bezzásahový, příroda nejlépe ví sama, co dělat!
- návštěvník NP: ale že se staráte o louky, proč je nenecháte zarůst přírodní sukcesí?
-správce NP: nejdřív si o tom něco přečti, blbečku, pak se ptej!
Když řeknu, že NP bude bezzásahový, tak bude bezzásahový! Když řeknu, že je třeba se starat o louky, tak to budeme dělat! Jasný! A nevotravuj, já se tady starám o přírodu a ty jen překážíš!
Odpovědět
- mladý naivní návštěvník NP: pane správce, proč, prosím, nezasahujete proti kůrovci?
- správce NP: NP musí být přírodní, bezzásahový, příroda nejlépe ví sama, co dělat!
- návštěvník NP: ale že se staráte o louky, proč je nenecháte zarůst přírodní sukcesí?
-správce NP: nejdřív si o tom něco přečti, blbečku, pak se ptej!
Když řeknu, že NP bude bezzásahový, tak bude bezzásahový! Když řeknu, že je třeba se starat o louky, tak to budeme dělat! Jasný! A nevotravuj, já se tady starám o přírodu a ty jen překážíš!
MU
Michal Ukropec
27.12.2024 08:59 Reaguje na Honza HonzaAle ta správná strana ví co je třeba a kdo je třídní a ideový nepřítel.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.12.2024 08:59 Reaguje na Honza HonzaAle ta správná strana ví co je třeba a kdo je třídní a ideový nepřítel.
Odpovědět
Pe
Petr
26.12.2024 11:10"Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik víc než 400 let trvajícího tradičního hospodaření".
Škoda že nejsou žádné zprávy jak znehodnocené a bezcenné to tam muselo být předtím. Naštěstí přišel člověk a doslova na poslední chvíli přírodu zachránil a zhodnotil, a vytvořil velmi cenné území. Bez člověka by tam dnes bylo mrtvo. Jen člověk dokáže vše zhodnotit.
Odpovědět
Škoda že nejsou žádné zprávy jak znehodnocené a bezcenné to tam muselo být předtím. Naštěstí přišel člověk a doslova na poslední chvíli přírodu zachránil a zhodnotil, a vytvořil velmi cenné území. Bez člověka by tam dnes bylo mrtvo. Jen člověk dokáže vše zhodnotit.
ss
smějící se bestie
26.12.2024 11:17 Reaguje na PetrI když to dělali předkové celá staletí, tak podle těch " chytrých " současných,
tomu nerozuměli, no !
Odpovědět
tomu nerozuměli, no !
HH
Honza Honza
26.12.2024 13:07 Reaguje na PetrVždy si to, Petře, srovnejte s Amazonským pralesem! Je tam závadou zanesení nějakého slepého ramene řeky? Určitě ne, je jich tam tisíce, rameno vznikne někde jinde!
Ale u nás nemá kde! Na sídlišti? Asi těžko! U nás jsou tyto lokality vzácné, proto je škoda o ně přijít.
Je přeci jedno, kdo je vytvořil, jestli člověk, zvěř, vznikly samovolně. Zrovna tak je může zničit sopka, meteorit, člověk, zvířata.
Důlležité je jen to, jestli jsou opravdu cenné, jestli má cenu se o ně starat.
Odpovědět
Ale u nás nemá kde! Na sídlišti? Asi těžko! U nás jsou tyto lokality vzácné, proto je škoda o ně přijít.
Je přeci jedno, kdo je vytvořil, jestli člověk, zvěř, vznikly samovolně. Zrovna tak je může zničit sopka, meteorit, člověk, zvířata.
Důlležité je jen to, jestli jsou opravdu cenné, jestli má cenu se o ně starat.
