Entomologové oceňují péči o louky v Krkonoších
Nejedná se o nic převratného. V minulosti tuto mozaiku přirozeně zajišťovala rozdrobenost vlastnictví pozemků a různých přístupů mnoha majitelů k jejich hospodaření. Scelení pozemků do větších ploch vedlo v mnoha případech ke zjednodušení hospodaření a možnosti efektivního použití techniky a velkovýrobních přístupů. Ale zároveň na druhou stranu velmi omezilo výše uvedenou různorodost.
Přečtěte si také |
Vypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské loukyJedním z možných přístupů k zajištění pestrosti biotopů pro bezobratlé je v dnešní zemědělské krajině ponechávání nesečených pásů formou právě tzv. pásové seče. Dalšími způsoby jsou mozaikovitá seč (nepravidelně se střídající sečené a nesečené plochy), fázovaná seč (minimálně třítýdenní posun seče na části ploch, aby ty dříve posečené stihly odrůst), seč různou mechanizací v různých termínech (od kos po větší traktory), ale také extenzivní pastva různých druhů hospodářských zvířat (smíšená stáda).
Všechny tyto činnosti, termíny a také poznatky o dané louce zohledňujeme při nastavení managementu na dané lokalitě. Výsledek je nepřehlédnutelný. Dle aktuálních výsledků se krkonošské louky zejména v oblasti Rennerových a Lahrových Bud díky rozrůzněnosti a dlouhodobosti naší péče staly „významnou lokalitou pro nelesní motýly horských poloh, včetně druhů obecně ustupujících vinou homogenizujícího hospodaření – vysokých početností zde dosahují mj. perleťovec velký, ohniváček celíkový, či hnědásek jitrocelový.“
Je tedy přirozené, že s ohledem na úspěchy budeme pokračovat v ponechávání pásů pro bezobratlé, fázované seče či pásové seči v dalších letech, i na dalších lokalitách či ve "volné krajině".
reklama