Vypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské louky
3.10.2024 05:39 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Pásová seč podporuje snadnější dozrání a vysemenění bylin, ale také výskyt bezobratlých živočichů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Přemysl Janata / Správa KRNAP
Louky Krkonošského národního parku jsou jedním ze tří fenoménů, které KRNAP chrání a pečuje o ně. Zásadním zdrojem, zaštiťující tuto péči od roku 2024, je projekt s názvem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku z programu Operační program životního prostředí.
Louky sekundárního bezlesí jsou dílem člověka, tedy druhotně vzniklým společenstvem rostlin a na ně vázaných živočichů. Vznikly před více než 400 lety. Generace hospodářů louky několik století udržovaly. Výsledkem jejich dlouhodobé a nekončící péče byly pestré, druhově bohaté porosty s nepřeberným množstvím kvetoucích bylin.
Vazba mezi loukou a člověkem je křehká a podmínečná. Bez zásahů člověka louky degradují, až postupně zaniknou. I v Krkonoších, po odsunu německy mluvících tradičních hospodářů po konci druhé světové války, o louky několik desetiletí nikdo nepečoval. Louky začaly degradovat, zarůstat náletovými dřevinami a jejich druhové bohatství začalo klesat.
Správa KRNAP se od devadesátých let minulého století snaží navrátit loukám jejich rovnováhu. Nejprve malými krůčky na malých plochách, postupem času se péče o cenné louky rozšířila. V současnosti se Správa KRNAP za pomoci hospodářů a finančních prostředků z projektů na péči o luční porosty pravidelně stará o více než 600 hektarů.
Všechny louky ale nejsou stejné a v detailu ani jedna louka není v celém svém rozsahu stejná, homogenní. Na louce lze i nezkušeným okem najít několik typů lučních biotopů, různou kvalitu, horší a lepší místa, i místa, která již necháváme přirozenému vývoji. Ty nejlepší, nejkvětnatější, druhově nejpestřejší a nejvíce zachovalé nazýváme ohnisky biodiverzity neboli ohnisky luční pestrosti.
A právě v těchto ohniscích jsme letos prvně vyzkoušeli tzv. pásovou seč, která podporuje snadnější dozrání a vysemenění bylin, ale také výskyt bezobratlých živočichů. Např. motýli mohou po celou sezónu v nesečených částech nalézt potravu i úkryt a jejich housenky mají kde dokončit vývoj.
Při pásové seči je potřeba myslet na to, že nepokosené plochy by měly zůstávat každou sezónu na jiném místě. Dlouhodobě ponechané plochy bez péče začnou totiž opět degradovat a opatření se mine účinkem.
Více informaci o loukách lze zjistit v ceněné publikaci našeho kolegy Stanislava Březiny a spoluautorů Louky – dobrodružství poznávání, která vyhrála cenu Magnesia Litera 2024.
reklama
Dále čtěte |
Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaci
Entomologové oceňují péči o louky v Krkonoších
Na hřebeny Krkonoš se rozšíří projekt na zadržování vody v krajině
Další články autora |
Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhy
Vlci se v Krkonoších rozmnožují. Jedno mládě se našlo mrtvéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Pe
Petr
3.10.2024 08:59"Bez zásahů člověka louky degradují, až postupně zaniknou."
Já bych tomu neříkal degradace. Pro přírodu je to návrat k původnímu stavu, přirozenosti a udržitelnosti. Co člověk vzal, to si příroda chce vzít zpátky. Na fotce je dobře vidět, jak násilně to vzniklo.
Odpovědět
Já bych tomu neříkal degradace. Pro přírodu je to návrat k původnímu stavu, přirozenosti a udržitelnosti. Co člověk vzal, to si příroda chce vzít zpátky. Na fotce je dobře vidět, jak násilně to vzniklo.
Karel Zvářal
3.10.2024 18:241* Suprovní přístup, tomu říkám management! Homogenita a uniformita by měla z přírody zmizet. Proto mizí motýli, páč nemají kde "dozrát". A ano, kvůli náletovým dřevinám dalším rok postup otočit.
Odpovědět
Pe
Petr
3.10.2024 19:10 Reaguje na Karel ZvářalPříroda rozhodně homogenní a uniformní není. Jen v naší malé republice je mnoho a mnoho různých "druhů přírody". Chtít mít všude všechno je velký omyl a pouhá lidská chtivost, nikoliv příroda.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2024 18:16 Reaguje na PetrAno, tohle je (asi čirou náhodou) pravda.
Nicméně tím důvodem proč to tak ve střední Evropě je, je obhospodařování, vhodné a promyšlené zasahování člověkem.
Odpovědět
Nicméně tím důvodem proč to tak ve střední Evropě je, je obhospodařování, vhodné a promyšlené zasahování člověkem.
Karel Zvářal
5.10.2024 20:17 Reaguje na Slavomil Vinkler1* V dnešní jazyku chytrá krajina.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2024 22:39 Reaguje na Slavomil VinklerJenže to právě jsem na mysli neměl. Měl jsem na mysli skutečnou přírodu, která se může zdát homogenní a uniformní, ale není taková. Mění se podle místních podmínek, a to výrazně. Nebo je snad stejný lužní les a les na hřenenech Krkonoš? No ani v nejmenším.
Naše republika je v pásmu určitého typu ekosystému, tomu odpovídá i biodiverzita, a takový ekosystém bychom to měli udržovat. Tedy ne jiný, nebo nějaký z jiného místa, ani nějaký uměle vytvořený. Ty si můžeme vytvářet v botanických zahradách, přírodních rezervacích a podobných lokalitách. Babánové plantáže tu nemáme, ty mají jinde. A u nich zase nemají smrkové lesy. Chtít mít všechno všude je prostě nesmysl.
Odpovědět
Naše republika je v pásmu určitého typu ekosystému, tomu odpovídá i biodiverzita, a takový ekosystém bychom to měli udržovat. Tedy ne jiný, nebo nějaký z jiného místa, ani nějaký uměle vytvořený. Ty si můžeme vytvářet v botanických zahradách, přírodních rezervacích a podobných lokalitách. Babánové plantáže tu nemáme, ty mají jinde. A u nich zase nemají smrkové lesy. Chtít mít všechno všude je prostě nesmysl.
VM
Vladimir Mertan
3.10.2024 18:41Zaujímalo by ma, ako to hrabú a sušia a balíkujú? Ten zväčšený obvod znamená asi 2 x toľko pojazdov hrabačkou, nehľadiac na to že ani nie je kam hrabať.
Viete známa botanička po rokoch výskumov skonštatovala, že ľudia čo na lúkach roky hospodária sami najlepšie vedia ako sa majú lúky udržiavať. Som si istý, že toto by normálny hospodár nikdy neurobil.
Takéto pokusy sú možné iba raz, ak sa lúka zmení je ťažké ju vrátiť do pôvodného stavu. Striedanie pásov je možné iba na zachovalej lúke, ak sú tam horšie časti tak po ročnej vynechávke ešte viac zdegradujú.
Odpovědět
Viete známa botanička po rokoch výskumov skonštatovala, že ľudia čo na lúkach roky hospodária sami najlepšie vedia ako sa majú lúky udržiavať. Som si istý, že toto by normálny hospodár nikdy neurobil.
Takéto pokusy sú možné iba raz, ak sa lúka zmení je ťažké ju vrátiť do pôvodného stavu. Striedanie pásov je možné iba na zachovalej lúke, ak sú tam horšie časti tak po ročnej vynechávke ešte viac zdegradujú.
Karel Zvářal
3.10.2024 18:53 Reaguje na Vladimir MertanZ uvedeného jsem pochopil, že to sečete plošně. Aby to "nedegradovalo"...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.10.2024 20:22 Reaguje na Karel ZvářalPrídite si to vyskúšať. Potom uvidíte aké to je. Skúste udržiavať lúky 30 rokov, ktroé už sú čiastočne degradované smlzom, ostricou alebo ostružlinou či výmladkami trnky hlohu alebo hoci aj buka.
Samozrejme že nekosíme plošne, ale plochu si rozdelím z rozumom podľa terénnych zlomov, stromov a kríkov. Niektoré časti rezervácie s krvavcami je nutné kosiť do 15.6. alebo potom až po 15.8. kvôli modráčikom.
Plochy so smlzom je proste nutné pokosiť každoročne, najlepšie aj 2x za rok. Podobne je na tom ostrica, trstina alebo malinčie.
Viete ako sme začínali s kosením začiatkom 90. tych rokov, tak boli také snahy pokosiť niečo raz za dva, dokonca raz za tri roky, že to stačí. Neskôr sme zbadali že teda nestačí, a navyše takto zanedbané plochy sa z tej neúdržby doteraz nespamätali.
Kosenie a údržba lúk je beh na dlhé trate a nové postupy sa nie vždy musia osvedčiť, najmä v dlhom časovom horizonte.
Odpovědět
Samozrejme že nekosíme plošne, ale plochu si rozdelím z rozumom podľa terénnych zlomov, stromov a kríkov. Niektoré časti rezervácie s krvavcami je nutné kosiť do 15.6. alebo potom až po 15.8. kvôli modráčikom.
Plochy so smlzom je proste nutné pokosiť každoročne, najlepšie aj 2x za rok. Podobne je na tom ostrica, trstina alebo malinčie.
Viete ako sme začínali s kosením začiatkom 90. tych rokov, tak boli také snahy pokosiť niečo raz za dva, dokonca raz za tri roky, že to stačí. Neskôr sme zbadali že teda nestačí, a navyše takto zanedbané plochy sa z tej neúdržby doteraz nespamätali.
Kosenie a údržba lúk je beh na dlhé trate a nové postupy sa nie vždy musia osvedčiť, najmä v dlhom časovom horizonte.
Karel Zvářal
3.10.2024 20:45 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji za reakci. Nic nemusím zkoušet, stačí si jen všímat. Dnešní doba je buďto "povinný" angličák, nebo vybájený bezzásah. Obojí je špatně - což asi víme oba. Psal jsem nedávno o té "odběhnuté louce", kde je plno mravenišť s modrásky. Ten krkonošský příklad je to, o co se snažím permanentně.
Uvědomte si, že před příchodem člověka nikdo louky/ stepi nekosil, a ten pestrý svět hmyzu tady byl. Vedle vypasených ploch byla i stařina, která zvěři nechutnala, nebo se jí "nějakým způsobem" (krásná berlička-) vyhnula. Stručně řečeno: můj názor kombinuje roční bezzásah s "vypasením"= posečením.
Jinak asi znáte klišé: čistota-půl zdraví, špína celé. Vysvětlivky: při přehnané hygieně se tělo nepotkává s patogeny, zatímco špinavý člověk denně. Jeho imunita reaguje okamžitě, je trénovaná. Zatímco kuřata chovaná ve sterilním prostředí po vypuštění na zahnojený dvorek uhynula, od vylíhnuí chovaná v témže prostředí nikoliv.
Odpovědět
Uvědomte si, že před příchodem člověka nikdo louky/ stepi nekosil, a ten pestrý svět hmyzu tady byl. Vedle vypasených ploch byla i stařina, která zvěři nechutnala, nebo se jí "nějakým způsobem" (krásná berlička-) vyhnula. Stručně řečeno: můj názor kombinuje roční bezzásah s "vypasením"= posečením.
Jinak asi znáte klišé: čistota-půl zdraví, špína celé. Vysvětlivky: při přehnané hygieně se tělo nepotkává s patogeny, zatímco špinavý člověk denně. Jeho imunita reaguje okamžitě, je trénovaná. Zatímco kuřata chovaná ve sterilním prostředí po vypuštění na zahnojený dvorek uhynula, od vylíhnuí chovaná v témže prostředí nikoliv.
Karel Zvářal
3.10.2024 21:03 Reaguje na Karel ZvářalPo vylíhnutí chovaná na zahnojeném dvorku (oprava nepřesného popisu).
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
3.10.2024 21:09 Reaguje na Karel ZvářalPodľa mňa chýba rozumné hospodárenie menších fariem zo zvieratami. Pastva dáva to, čo nedokážeme spraviť rôznymi mozaikami.
Okrem toho chýba na lúkach ľudská práca. Stroje sú čím ďalej výkonnejšie a rýchlejšie aj väčšie. Preto potrebujú veľkú plochu.
Ak by bolo viac súkromníkov s menšími traktormi a kosačkami, tak aj tá mozaika by vznikla aj sama od seba.
Tá vaša lúka s modráskami, aké sú to? Koľko rokov takto funguje a koľko ešte bude?
Poznám lokality, kde sa dlhší čas držalo pomerne ideálne sukcesné štádium pre motýle, boli tam aj vzácne modráčiky horcové a spústa Ophrys holubyana. Potom prišlo pár mokrejších rokov a lokalita zahučala kríkmi tak, že hrozí úplný zánik.
Odpovědět
Okrem toho chýba na lúkach ľudská práca. Stroje sú čím ďalej výkonnejšie a rýchlejšie aj väčšie. Preto potrebujú veľkú plochu.
Ak by bolo viac súkromníkov s menšími traktormi a kosačkami, tak aj tá mozaika by vznikla aj sama od seba.
Tá vaša lúka s modráskami, aké sú to? Koľko rokov takto funguje a koľko ešte bude?
Poznám lokality, kde sa dlhší čas držalo pomerne ideálne sukcesné štádium pre motýle, boli tam aj vzácne modráčiky horcové a spústa Ophrys holubyana. Potom prišlo pár mokrejších rokov a lokalita zahučala kríkmi tak, že hrozí úplný zánik.
Karel Zvářal
3.10.2024 21:21 Reaguje na Vladimir MertanV motýlech se nevyznám, nechytám je, prostě vidím modrásky a hnědásky. Oni tu louku jednou za (3-4?) roky posečou (možná křoviňákem-nevím), ale pro mě je to něco mezi intenzitou a totálním zarostením. Přesto, či právě proto, je tam zajímavý život.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.10.2024 07:07 Reaguje na Karel ZvářalAko dlho to už takto funguje? Prebehli aspon 3 takéto cykly =12 rokov? Viete motýlom práve vyhovuje zarastajúci biotop v určitej fáze. Pri takejto intenzite kosenia sa ľahko stane že za ďaľšie 4 roky lúčku nenájdete. Nehovorím, môže byť že je to výnimčný prípad - veľmi chudobná pôda, slabý tlak okolitých drevín, naopak intenzívny okus a pasenie vysokej zveri.
Odpovědět
HH
Honza Honza
3.10.2024 21:07Tak jako se mají rozčleňovat pole mezemi a remízky, nemají se trávníky ve městech pěstovat jako golfové hřiště - část sekat méně, část ob rok apod, tak jsou pozitivní i tyto pásy. Ještě šetří naftu sekačky. Podobně i meze u železn. kolejí by se neměly zcela vysekávat, každý rok nějak jinak, aby housenky motýlů dospěly, ev. v termínu po poradě s odborníkem. Moderní způsoby hospodaření směřují k přírodě, ne od ní.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.10.2024 21:13 Reaguje na Honza HonzaHonzo, Honzo... Právě že moderní způsoby (totální vysíkání) hospodaření jdou proti přírodě. Proto se tu "utkáváme", abychom hloupého kopli.
Odpovědět
3.10.2024 22:50 Reaguje na Honza Honza
Naopak. Dříve se trávník pěstoval jenom a pouze na krátko jako tkzv. anglický trávník. Nyní je moderní způsob pěstování jako vyšší, někde se tráva neseče vůbec.
Moderní ve smyslu novodobý, novátorký, pokrokový, i když někdy jako módní.
Odpovědět
Moderní ve smyslu novodobý, novátorký, pokrokový, i když někdy jako módní.
HH
Honza Honza
3.10.2024 21:11Ještě mám takový nápad, jak šetřit náklady: na louce obrácené na jih dát FV panely a z nich dobíjet baterie el. mulčovače, který by jezdil zdarma.
A jako řidiče využít školáky, které by ježdění a sečení bavilo.
Odpovědět
A jako řidiče využít školáky, které by ježdění a sečení bavilo.
Karel Zvářal
3.10.2024 21:16 Reaguje na Honza HonzaDomnívám se, že 99% by dalo přednost koukání do mobilu. Ale v tom střídavém sečení je budoucnost záchrany našich motýlů. A to i (či především) kolem našich cest, kde se zbytečně v červnu ničí budoucí generace motýlů.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.10.2024 07:19 Reaguje na Honza HonzaTo je absolútny technický nezmysel. Taký stroj ešte neexistuje a jeho výroba by bola dosť drahá - hlavne batéria podobne ako je drahá batéria v osobnom elektrickom aute. Zveriť takýto drahý stroj školákovi bez zodpovednosti je druhý nezmysel. Našťastie žijete iba vo svojom myšlienkovom svete, ktorý je veľmi vzdialený od reality.
Na druhej strane existuje riešenie, ktoré funguje a ktoré prevádzkuje v praxi množstvo súkromných chovateľov. Stačí postaviť elektrický ohradník, kde je batéria dobíjaná pomerne lacným malým fotopanelom. Domáce zvieratá - kozy, ovce, kone, kravy dokážu lúku vypásť. Len treba ohradník postaviť a kontrolovať, prípadne vykášať pod drôtmi krovinorezom aby cez trávu elektrina neprerážala do zeme. Potom ešte zvieratám voziť vodu, občas doplniť soľ a hlavne ich treba stále udržiavať v kontakte s ľuďmi, aby nezdiveli a dali sa na jeseň chytiť.
Odpovědět
Na druhej strane existuje riešenie, ktoré funguje a ktoré prevádzkuje v praxi množstvo súkromných chovateľov. Stačí postaviť elektrický ohradník, kde je batéria dobíjaná pomerne lacným malým fotopanelom. Domáce zvieratá - kozy, ovce, kone, kravy dokážu lúku vypásť. Len treba ohradník postaviť a kontrolovať, prípadne vykášať pod drôtmi krovinorezom aby cez trávu elektrina neprerážala do zeme. Potom ešte zvieratám voziť vodu, občas doplniť soľ a hlavne ich treba stále udržiavať v kontakte s ľuďmi, aby nezdiveli a dali sa na jeseň chytiť.
HH
Honza Honza
4.10.2024 07:59 Reaguje na Vladimir MertanAno: ohradník za 100tisKč, na ovce je ohradník k ničemu, mají hustou srst a proskočí skrz dráty, pravidelné obsekávání křovinořezem pod dráty, aby neprobíjela elektřina do země- to by děti určitě nezvládly, starost o zvířata, veterinář, kopyta, nemoce, úmrtí, vozit vodu, sůl, doplňky stravy, seno na zimu, nějaký přístřešek, ochrana před vedrem, co v zimě? Kontakt s lidmi, aby se daly na zimu chytit, stáj v zimě. Když onemocní, uhynou, budou ve špatném stavu někdo to vyfotí zostudí vás v médiích, dostanete pokutu. Kontrola od úředníků. Vy byste to dělal? Já určitě ne. Lepší mulčovací traktůrek na baterie (kdyby takový byl!)
P. Vinkler doporučuje tury, zubry. Co když zabijou dítě- všichni se na vás vrhnou! Co když chcípnou a někdo to vyfotí a pošle do televize!
Zvířata, pane, na zahradě je rozhodnutí rozloučit se s krásným prostředím, hodnotným majetkem, zůstane totálně zničený pozemek, bez stromů, bez keřů, vše rozšlapané, uválené, ožrané. Poslat na hektar mulčovač 1xročně za 1000Kč je to nejinteligentnější řešení, jaké může člověk udělat!!! Traktor na naftu, to vám uznávám.
Odpovědět
P. Vinkler doporučuje tury, zubry. Co když zabijou dítě- všichni se na vás vrhnou! Co když chcípnou a někdo to vyfotí a pošle do televize!
Zvířata, pane, na zahradě je rozhodnutí rozloučit se s krásným prostředím, hodnotným majetkem, zůstane totálně zničený pozemek, bez stromů, bez keřů, vše rozšlapané, uválené, ožrané. Poslat na hektar mulčovač 1xročně za 1000Kč je to nejinteligentnější řešení, jaké může člověk udělat!!! Traktor na naftu, to vám uznávám.
VM
Vladimir Mertan
4.10.2024 10:32 Reaguje na Honza HonzaÁno, ja to totiž robím. V rámci starostlivosti o chránené územia máme oplotené cca 4 ha zložitého terénu. kde sa predtým robilo len s krovinorezmi. Pasie sa tam asi 24 kôz a 6 oviec. Zvieratá neutečú, pokiaľ je ohradník dosť veľký, majú dosť potravy a dobre sa tam cítia.
Traktorom mulčujem tiež, ale nie je na baterky ale na naftu. Ten je reálny podobne ako je reálny elektrický ohradník.
Odpovědět
Traktorom mulčujem tiež, ale nie je na baterky ale na naftu. Ten je reálny podobne ako je reálny elektrický ohradník.
HH
Honza Honza
4.10.2024 11:33 Reaguje na Vladimir MertanTo jste jeden z mála hrdinů a dobrodinců pro přírodu. Zasloužil byste poděkování od společnosti, místo toho se obávám spíše úřední kontroly a pokuty.
Já se přiznám, že bych to nezvládl.
Odpovědět
Já se přiznám, že bych to nezvládl.
HH
Honza Honza
4.10.2024 08:44Ten, kdo to dělá- chová zvířata, to dělá jen pro dotaci od státu 10 tis z našich daní. Je to hospodárný přístup?
Pro mě budoucnost je jedině nějaká forma agrolesnictví, připustit sukcesi, jak píše p. Petr. Dotace pouze a jenom na zachování funkce přírody: zavodnění, jezírka, močály, správná skladba lesa. Peníze získávat z prodeje (palivového) dřeva, ze speciální zemědělské činnosti- zdravé eko potraviny, výroba speciálních potravin, sýry apod. Ne postavit zemědělství na dotacích, vyrovnávat se s Ukrajinou. Diverzita ve formě luk a pastvin, jen zcela okrajově ve vhodných oblastech, zvl. ve vlhčích, pomocí speciálně chovaných původních býložravců - pouze v uzavřených ohradách, oborách se zákazem vstupu.
Odpovědět
Pro mě budoucnost je jedině nějaká forma agrolesnictví, připustit sukcesi, jak píše p. Petr. Dotace pouze a jenom na zachování funkce přírody: zavodnění, jezírka, močály, správná skladba lesa. Peníze získávat z prodeje (palivového) dřeva, ze speciální zemědělské činnosti- zdravé eko potraviny, výroba speciálních potravin, sýry apod. Ne postavit zemědělství na dotacích, vyrovnávat se s Ukrajinou. Diverzita ve formě luk a pastvin, jen zcela okrajově ve vhodných oblastech, zvl. ve vlhčích, pomocí speciálně chovaných původních býložravců - pouze v uzavřených ohradách, oborách se zákazem vstupu.
VM
Vladimir Mertan
4.10.2024 10:37 Reaguje na Honza HonzaKeby sa zrušili všetky dotácie(naozaj všetky, nielen tie o zvieratách) , aj byrokracia pri chove zvierat, tak by sa chovať zvieratá zase oplatilo.
Ak by sa zrušili dotácie a nespravodlivé poplatky, tak by nebola žiadna fotovoltaika ani elektroatá a samozrejme ani žiadny greendeal.
Odpovědět
Ak by sa zrušili dotácie a nespravodlivé poplatky, tak by nebola žiadna fotovoltaika ani elektroatá a samozrejme ani žiadny greendeal.
HH
Honza Honza
4.10.2024 11:35 Reaguje na Vladimir MertanKdyby se zrušily všechny dotace, tak se milý pane, nevyplatí nic. Vyplatí se to jen lidem, kteří jsou zapálení pro přírodu, pro zvířata, mají tuto činnost rádi a umějí ji (třeba k nim patříte i vy)
Odpovědět
