Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaci
„Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli Asociaci založit, je potřeba mít jasnou platformu pro vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností a koordinaci,“ vysvětluje hlavní impuls vzniku ANP ČR koordinátor Jakub Kašpar. „Samozřejmě je Asociace připravená přivítat ve svých řadách případné nové členy, jako chystaný NP Křivoklátsko,“ dodává.
„Vnímám Asociaci jako významné posílení hlasu správ národních parků, ať už směrem k nejširší veřejnosti, nebo třeba v diskusi o legislativních změnách, které se parků dotýkají,“ říká čerstvě zvolený předseda ANP ČR, ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Správy národních parků podle jeho slov představují koncentraci vysoké odborné kompetence, tradici intenzivní komunikace s partnery v regionu, každý z těch současných má také jedinečnou zkušenost z přeshraniční spolupráce. „Je tedy zřejmé, že Asociace národních parků ČR bude mít v mnoha ohledech co nabídnout,“ dodává Böhnisch.
Asociace národních parků jsou podle ředitele Správy NP Podyjí Tomáše Rothröckla v některých evropských státech (např. Rakousko, Itálie, Polsko) osvědčené, velmi aktivní a účinné. „Věřím, že to tak bude i v Česku,“ říká. Podle jeho slov povede tato iniciativa povede i ke zvýšení efektivního budování povědomí veřejnosti o tom, co jsou vlastně národní parky a o jaké hodnoty pečují.
Podle Petra Kříže, ředitele Správy Národního parku České Švýcarsko, si mohou být Národní parky vzájemně velkou inspirací. „Každý z našich národních parků je sám o sobě unikátem, poslání území zařazených do této prestižní kategorie jsou však společná. Patří k nim i vytváření prostoru pro přírodní děje, které v převažující kulturní krajině Česka mají často velmi málo prostoru, právě tak jako prezentace významu těchto dějů veřejnosti," říká Kříž.
„Zkušenost s intenzivní spoluprací a doslova propojováním agend mezi NP Šumava a NP Bavorský les mi potvrzuje, že je i v Česku spolupráce na mnoha úrovních, tedy nejen mezi řediteli, důležitá pro sjednocování cílů a postupů. Zejména ve státní správě, ale i při péči o biodiverzitu a postupné rozšiřování divoké přírody,“ říká Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava. „Za posledních několik let máme za sebou řadu společně prováděných analýz a hodnocení, o mnoha věcech se průběžně radíme a hledáme optimální řešení. Je jedinou cestou do budoucnosti dát této spolupráci formálnější rámec. Protože všechny národní parky chtějí být výkladní skříní ochrany přírody," dodává ředitel Hubený.
Národní parky chtějí, aby ANP ČR byla jejich společnou reprezentací navenek k veřejnosti, ale i k partnerům ve světě, zejména vůči mezinárodním organizacím, jako je Federace EUROPARC, IUCN, EuroSite či Rada Evropy. Hlavním cílem Asociace je ale být platformou pro vzájemnou diskusi nad praktickými otázkami ochrany přírody, ale i celostátními a mezinárodními strategickými dokumenty. V rámci Asociace bude možné efektivněji debatovat a vyměňovat si vzájemně zkušenosti nejen z péče o přírodu, ale také z práce s veřejností nebo hospodaření a personálních záležitostí v řízení národních parků.
Slavnostní setkání korunoval koncert trubačů Správy KRNAP v kapli Panny Marie Bolestné v Čížově.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Slavomil Vinkler
27.11.2024 08:31To, co se povedlo na Š a ČŠ je příčinou, proč obyvatelé už žádný národní park a dokonce ani CHKO nechtějí.
Medvědí služba ochraně přírody a obrovská, zejména morální škoda. To se bude dlouho napravovat.
Slavomil Vinkler
27.11.2024 08:35 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
27.11.2024 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
27.11.2024 08:55 Reaguje na Slavomil VinklerNemůžete nějaký chráněný ekosystém poškozovat preventivně s odůvodněním, že někde něco shořelo, tak to taky poničíme, co kdyby to taky shořelo. To je přece už na první pohled nesmysl s přesně opačným výsledkem, než za jaký ho vydáváte.
Slavomil Vinkler
27.11.2024 14:12 Reaguje na PetrMajka Kletečková
27.11.2024 20:59 Reaguje na PetrPetr
27.11.2024 09:17 Reaguje na Slavomil VinklerZpůsobil naprostou destabilizaci životního prostředí nejenom na tomto území ale v celém okolí.
Odlesněné plochy jsou přehřívané a vysouší okolní krajinu. Klimatická funkce lesa je omezená a tyto "služby", které poskytoval les jsou destabilizované.
Základní přírodní proces - klimatická funkce vzrostlého živého lesa, který jako jediný je schopen účinně a efektivně transformovat sluneční energii do výparu a tím stabilizovat teploty a chladit okolní krajinu, je závažně narušena.
Tento důmyslný přírodní systém, naprosto geniální ve své prostotě, který nepéčí o les vypínáme dnes a denně, si doslova zahráváme s ohněm.
Co se týká antropocentristů, člověk již tuto planety přeměnil, tedy převzal odpovědnost, ať říká, co říká a on to musí také napravit.
smějící se bestie
27.11.2024 09:51 Reaguje na Slavomil Vinklerpokud nejsou, musí být vstupné i pokuty !
Petr
27.11.2024 09:54 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
27.11.2024 14:44 Reaguje na PetrPetr
27.11.2024 09:34 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
27.11.2024 08:44NP nutně musí plnit i svoji funkci pro záchranu celé přírody, nemohou to zachraňovat hospodářské lesy. Celá příroda musí fungovat. Co nám budou platná elektroauta, když lesy budou kolabovat.
Úkol NP je právě hlavně ukázat jaká je asi správná cesta, k čemu by se měly přibližovat i všechny ostatní = hospodářské lesy. Pokud to bude slepá cesta, příroda bude s t á l e v NP kolabovat, tak NP v takovémto rozsahu nemají místo v ČR!
Jak se prokáže kolaps přírody? Dnes především tím, že lesy nezadržují vodu, usychají, to se zatím neprokazuje, NP i po kůrovci zachycují vodu dobře. Jak to bude dál? Co když monokultury, nevhodná skladba dřevin, přehuštění lesa utlačí svojí přírodní sukcesí norm. pestrý přirozený= přírodní les, který by normálně existoval, kdyby nebyl člověk, zástavba, dálnice, oteplování a vznikne kolabující nevhodná nepřirozená struktura? Kolabující les vysychá, ztrácí vodu, voda pak chybí v celé přírodě, vysychají studny, ztrácí se spodní voda, vysychají řeky, jezera a krajina spěje k zániku, k poušti, to nikdy nesmíme dopustit, žádný přírodovědec s ušlechtilým záměrem bezzásahového lesa, žádný záchrance pastvin a motýlů pro diverzifikaci nám to nesmí poručit! Příroda jako celek musí fungovat!
V přírodě se může stát, že její část přestane fungovat, dojde k přemnožení zvěře, dojde ke klimat. změně a část lesa začne usychat, oslabené stromy napadne škůdce. Zbytek přírody to zachrání. Naše příroda ale už nemá kapacity, aby to tak bylo v celém pohraničí!
NP v tom rozsahu, jaký nyní mají, prostě svoji správnou funkci musí prokázat. Jinak budeme nadávat na továrny, omezovat lidi, příroda bude vysychat a dospějeme ke zmaru!
Slavomil Vinkler
28.11.2024 07:41 Reaguje na Honza HonzaVyjděte ze správného tvrzení, že příroda musí fungovat. Aby mohla fungovat, potřebuje tu nejvyšší dosažitelnou pestrost. Dříve ji zajišťovala megafauna. Nyní je to na člověku. Jsou potřeba i stepi, i řidší les, i hustníky atd. V co největší mozaice. A proto je zcela špatně unifikovaný a egalizovaný stejnověký les, který je třeba vysázen, nebo který vznikne jako nálet po velkoplošné kalamitě "přírodní"- broukovi či velkoplošném požáru. Chyba je právě to velkoplošné. Lépe řečeno poměrně velkoplošné na maloplošné zahrádce NP.
Honza Honza
28.11.2024 13:15 Reaguje na Slavomil VinklerProto příroda může sama vést ke kolapsu (a to i s vaší pestrostí, diverzitou):
dnešní lesy kolabují z nedostatku vodu, po lesu zbyde tráva- savana, která sama hospodaří s vodou hůře než les, vysoušení se zhoršuje a step se mění na vyschlou polopoušť až poušť a je konec s vaší různorodostí.
Základem je tedy zadržovat vodu - dělat vše pro to, aby se zadržela voda, i když je pravda, že aby se voda zadržovala, musí především příroda fungovat a jak říkáte egalizovaný les funguje špatně- ani nevíme, jak tento bezzásah skončí , ale vaše savany a řídké lesíky v tomto smyslu fungují ještě hůře i když je v nich větší diverzita.
Slavomil Vinkler
28.11.2024 15:24 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
28.11.2024 17:36 Reaguje na Slavomil VinklerV příspěvku v 9 44, který jste kritizoval, ale píšu o tom, ýe by byla chyba celý NP nebo velkou část krajiny přetvořit v polostep, podobně jako je chyba v celém NP pěstovat monokulturní přehuštěný prales - ten by klimatu nevadil, ten vodu zachycuje ale jen do té doby než zkolabuje=i on začne trpět suchem (třeba že je přehuštěný, je příliš uniformní, není přirozený), začne být nemocný a kůrovec toho využije a hromadně ho napadne.
Honza Honza
28.11.2024 17:52 Reaguje na Honza HonzaArgumentovat tím, že to tak bylo tisíce let- tisíce let zde nebyla zástavba, nebylo takové razantní oteplování a s převahou zde byl Hercinský les, ještě dříve chladná suchá tundra! Prostě na stovkách km NP příroda musí fungovat, ne stále po čase kolabovat.
Stabilního tam není skoro nic. Destabilizace životního prostředí a širokém okolí je jejich skutečný přínos, bohužel negativní. Teď rychle to nějak zamaskovat, že je to všechno super a pod heslem opakovaná lež se stává pravdou.
Ale nestává, i tohle skončí až většina občanů zjistí, že rozpady lesů způsobují skutečnou destabilizaci klimatu neboť lesy vyrovnávají teploty a tak přináše klimatickou stabilitu.
Tohle je schopen plnit jenom vzrostlý živý les.
To by se dalo tesat, inspirují se vzájemně, kdo zničil více lesa a jak na to. Taková zkáza, v NPČŠ a oni se nestydí vystoupit, jako by dělali něco svatého.