https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vsechny-ctyri-narodni-parky-v-cesku-spolecne-zalozily-vlastni-asociaci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaci

27.11.2024 03:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ustavující memorandum o spolupráci odepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).
Ustavující memorandum o spolupráci odepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).
Zdroj | Správa KRNAP
V Podmolí v Národním parku Podyjí byla včera oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).
 
Ředitelé správ národních parků Česka ze svého středu zvolili prvním předsedou Asociace Robina Böhnische z Krkonošského národního parku. Předsednické volební období je jednoleté. Koordinátorem byl na příští čtyři roky zvolen Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy KRNAP.

„Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli Asociaci založit, je potřeba mít jasnou platformu pro vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností a koordinaci,“ vysvětluje hlavní impuls vzniku ANP ČR koordinátor Jakub Kašpar. „Samozřejmě je Asociace připravená přivítat ve svých řadách případné nové členy, jako chystaný NP Křivoklátsko,“ dodává.

„Vnímám Asociaci jako významné posílení hlasu správ národních parků, ať už směrem k nejširší veřejnosti, nebo třeba v diskusi o legislativních změnách, které se parků dotýkají,“ říká čerstvě zvolený předseda ANP ČR, ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Správy národních parků podle jeho slov představují koncentraci vysoké odborné kompetence, tradici intenzivní komunikace s partnery v regionu, každý z těch současných má také jedinečnou zkušenost z přeshraniční spolupráce. „Je tedy zřejmé, že Asociace národních parků ČR bude mít v mnoha ohledech co nabídnout,“ dodává Böhnisch.

Asociace národních parků jsou podle ředitele Správy NP Podyjí Tomáše Rothröckla v některých evropských státech (např. Rakousko, Itálie, Polsko) osvědčené, velmi aktivní a účinné. „Věřím, že to tak bude i v Česku,“ říká. Podle jeho slov povede tato iniciativa povede i ke zvýšení efektivního budování povědomí veřejnosti o tom, co jsou vlastně národní parky a o jaké hodnoty pečují.

Podle Petra Kříže, ředitele Správy Národního parku České Švýcarsko, si mohou být Národní parky vzájemně velkou inspirací. „Každý z našich národních parků je sám o sobě unikátem, poslání území zařazených do této prestižní kategorie jsou však společná. Patří k nim i vytváření prostoru pro přírodní děje, které v převažující kulturní krajině Česka mají často velmi málo prostoru, právě tak jako prezentace významu těchto dějů veřejnosti," říká Kříž.

„Zkušenost s intenzivní spoluprací a doslova propojováním agend mezi NP Šumava a NP Bavorský les mi potvrzuje, že je i v Česku spolupráce na mnoha úrovních, tedy nejen mezi řediteli, důležitá pro sjednocování cílů a postupů. Zejména ve státní správě, ale i při péči o biodiverzitu a postupné rozšiřování divoké přírody,“ říká Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava. „Za posledních několik let máme za sebou řadu společně prováděných analýz a hodnocení, o mnoha věcech se průběžně radíme a hledáme optimální řešení. Je jedinou cestou do budoucnosti dát této spolupráci formálnější rámec. Protože všechny národní parky chtějí být výkladní skříní ochrany přírody," dodává ředitel Hubený.

Národní parky chtějí, aby ANP ČR byla jejich společnou reprezentací navenek k veřejnosti, ale i k partnerům ve světě, zejména vůči mezinárodním organizacím, jako je Federace EUROPARC, IUCN, EuroSite či Rada Evropy. Hlavním cílem Asociace je ale být platformou pro vzájemnou diskusi nad praktickými otázkami ochrany přírody, ale i celostátními a mezinárodními strategickými dokumenty. V rámci Asociace bude možné efektivněji debatovat a vyměňovat si vzájemně zkušenosti nejen z péče o přírodu, ale také z práce s veřejností nebo hospodaření a personálních záležitostí v řízení národních parků.

Slavnostní setkání korunoval koncert trubačů Správy KRNAP v kapli Panny Marie Bolestné v Čížově.


reklama

 
foto - Kašpar Jakub
Jakub Kašpar
Autor je náměstkem ředitele Správy Krkonošského národního parku

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 08:31
Doufám, že : "vytváření prostoru pro přírodní děje" a "o jaké hodnoty pečují" nebude rezignace na řádnou péči a povede k nicnedělání, tedy podle Jana Jeníka "poznej a chrň".
To, co se povedlo na Š a ČŠ je příčinou, proč obyvatelé už žádný národní park a dokonce ani CHKO nechtějí.
Medvědí služba ochraně přírody a obrovská, zejména morální škoda. To se bude dlouho napravovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 08:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Park se zejména musí lidem líbit. To je vrozeno již od pitekantropa. Hezký park je dobrý pro život. No a taky pokud jede z daní, tak musí být pro lidi a lidé musí být pro park.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 08:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ony jsou to rozlohou parčíky, zejména v porovnání s tajgou 20 milionů km2, která má už jen svou velikostí daleko větší stabilitu.
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2024 08:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Hezký park je dobrý možná pro vás, je to jen vás osobní a zcela sobecký názor. Jak jste přišel na to, že je dobrý pro život, nevím. Když něco vykácíte, vyčistíte, uhrabete a odvezete, tak tím život likvidujete. Že vám se to tak líbí ty miliony brouků a hub opravdu nezajímá.
Nemůžete nějaký chráněný ekosystém poškozovat preventivně s odůvodněním, že někde něco shořelo, tak to taky poničíme, co kdyby to taky shořelo. To je přece už na první pohled nesmysl s přesně opačným výsledkem, než za jaký ho vydáváte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 14:12 Reaguje na Petr
Blábol. já neříkal, že je třeba hrabat a uklízet. Ale sežrat park brouky je chyba.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.11.2024 20:59 Reaguje na Petr
S tím rozhodně souhlasím. Posláním národních parků opravdu není, aby lidem připadaly hezké.
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2024 09:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale chápu, antropocentrista vidí jako jediný zájem, důvod a smysl veškerého konání sebe, čemuž se vše musí přizpůsobit, ustoupit, změnit. Že je to postoj zcela neudržitelný je jasné už na první pohled.
Odpovědět
ms

27.11.2024 19:40 Reaguje na Petr
Vážený pane, to jsou opravdu jenom a pouze řeči a ne zrovna fundované. Tady uhynuly lesy a rozhodně to bylo vinou člověka, který se rozhodl, že nebude dělat nic.

Způsobil naprostou destabilizaci životního prostředí nejenom na tomto území ale v celém okolí.

Odlesněné plochy jsou přehřívané a vysouší okolní krajinu. Klimatická funkce lesa je omezená a tyto "služby", které poskytoval les jsou destabilizované.
Základní přírodní proces - klimatická funkce vzrostlého živého lesa, který jako jediný je schopen účinně a efektivně transformovat sluneční energii do výparu a tím stabilizovat teploty a chladit okolní krajinu, je závažně narušena.

Tento důmyslný přírodní systém, naprosto geniální ve své prostotě, který nepéčí o les vypínáme dnes a denně, si doslova zahráváme s ohněm.

Co se týká antropocentristů, člověk již tuto planety přeměnil, tedy převzal odpovědnost, ať říká, co říká a on to musí také napravit.
Odpovědět
ms

27.11.2024 20:03 Reaguje na
právní úprava ochrany životního prostředí je založena na antropocentrickém pojetí základního práva na příznivé životní prostředí. Čl. 35 odst. 1 Listiny chrání životní prostředí z hlediska jeho užitečnosti pro člověka.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2024 09:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když se má park líbit, musí o něj být patřičně postaráno a též je nutné dodržování jeho pravidel tůristy -
pokud nejsou, musí být vstupné i pokuty !
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2024 09:54 Reaguje na smějící se bestie
Ano, o městské parky je řádně staráno tak, aby se líbily. To je jejich účel a splňují ho dokonale.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2024 12:18 Reaguje na Petr
Tady je řeč o NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 14:44 Reaguje na Petr
Jestliže park má být poučný a hezký tak musí být neustále obnovován tak, aby oběhl za 400 let. Počáteční sukcese má být v průměru tak několik desetin promile ročně. I ten brouk nebo požár, ale tak 1-2 km2.
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2024 09:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přemýšlím čemu by měla prospět opačná metoda - poznej a kácej.
Odpovědět
Pe

Petr

27.11.2024 09:36 Reaguje na Petr
Nebo kácej a poznej?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2024 09:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
HH

Honza Honza

27.11.2024 08:44
Vytváření prostoru pro přírodní děje! : nelze takto zúžit význam NP! Ze stovek km čtverečních hodnotného porostu- velká část pohraničí nemůže být j e n nějaká laboratoř jak to dopadne, když v nepřírodním prostředí, z nepřírodních podmínek původního hospodářského lesa najednou vytvořím divočinu. Ohraďte si něco jako Boubínský prales a tam experimentujte!
NP nutně musí plnit i svoji funkci pro záchranu celé přírody, nemohou to zachraňovat hospodářské lesy. Celá příroda musí fungovat. Co nám budou platná elektroauta, když lesy budou kolabovat.
Úkol NP je právě hlavně ukázat jaká je asi správná cesta, k čemu by se měly přibližovat i všechny ostatní = hospodářské lesy. Pokud to bude slepá cesta, příroda bude s t á l e v NP kolabovat, tak NP v takovémto rozsahu nemají místo v ČR!
Jak se prokáže kolaps přírody? Dnes především tím, že lesy nezadržují vodu, usychají, to se zatím neprokazuje, NP i po kůrovci zachycují vodu dobře. Jak to bude dál? Co když monokultury, nevhodná skladba dřevin, přehuštění lesa utlačí svojí přírodní sukcesí norm. pestrý přirozený= přírodní les, který by normálně existoval, kdyby nebyl člověk, zástavba, dálnice, oteplování a vznikne kolabující nevhodná nepřirozená struktura? Kolabující les vysychá, ztrácí vodu, voda pak chybí v celé přírodě, vysychají studny, ztrácí se spodní voda, vysychají řeky, jezera a krajina spěje k zániku, k poušti, to nikdy nesmíme dopustit, žádný přírodovědec s ušlechtilým záměrem bezzásahového lesa, žádný záchrance pastvin a motýlů pro diverzifikaci nám to nesmí poručit! Příroda jako celek musí fungovat!
V přírodě se může stát, že její část přestane fungovat, dojde k přemnožení zvěře, dojde ke klimat. změně a část lesa začne usychat, oslabené stromy napadne škůdce. Zbytek přírody to zachrání. Naše příroda ale už nemá kapacity, aby to tak bylo v celém pohraničí!
NP v tom rozsahu, jaký nyní mají, prostě svoji správnou funkci musí prokázat. Jinak budeme nadávat na továrny, omezovat lidi, příroda bude vysychat a dospějeme ke zmaru!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 07:41 Reaguje na Honza Honza
To přeháníte.
Vyjděte ze správného tvrzení, že příroda musí fungovat. Aby mohla fungovat, potřebuje tu nejvyšší dosažitelnou pestrost. Dříve ji zajišťovala megafauna. Nyní je to na člověku. Jsou potřeba i stepi, i řidší les, i hustníky atd. V co největší mozaice. A proto je zcela špatně unifikovaný a egalizovaný stejnověký les, který je třeba vysázen, nebo který vznikne jako nálet po velkoplošné kalamitě "přírodní"- broukovi či velkoplošném požáru. Chyba je právě to velkoplošné. Lépe řečeno poměrně velkoplošné na maloplošné zahrádce NP.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.11.2024 13:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
V určitém smyslu máte pravdu. Ale jak Petr říká- příroda je taková, jaká je, dle přírodních podmínek, jaké právě jsou. Jednou dokonalejší, jindy méně, ale odpovídá realitě.
Proto příroda může sama vést ke kolapsu (a to i s vaší pestrostí, diverzitou):
dnešní lesy kolabují z nedostatku vodu, po lesu zbyde tráva- savana, která sama hospodaří s vodou hůře než les, vysoušení se zhoršuje a step se mění na vyschlou polopoušť až poušť a je konec s vaší různorodostí.
Základem je tedy zadržovat vodu - dělat vše pro to, aby se zadržela voda, i když je pravda, že aby se voda zadržovala, musí především příroda fungovat a jak říkáte egalizovaný les funguje špatně- ani nevíme, jak tento bezzásah skončí , ale vaše savany a řídké lesíky v tomto smyslu fungují ještě hůře i když je v nich větší diverzita.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 15:24 Reaguje na Honza Honza
Ale moje savany porád. Já je nechci rozšiřovat, jen udržovat ty Národní přírodní rezervace ... tak, aby tam biodiverzita zůstala. Vždyť jsou to jen kousky půdy obvykle na skalách.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.11.2024 17:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nerozčilujte se! Váš názor v tomto smyslu je naprosto správný! V NP a na vhodných místech i v ostatní krajině je třeba o diverzifikaci pečovat, vždyť i dříve jsem to sám psal: je jí v naší krajině málo, je třeba vypásané louky co nejvíce rozšířit. Zvláště pak v NP, kde je přemíra lesa!
V příspěvku v 9 44, který jste kritizoval, ale píšu o tom, ýe by byla chyba celý NP nebo velkou část krajiny přetvořit v polostep, podobně jako je chyba v celém NP pěstovat monokulturní přehuštěný prales - ten by klimatu nevadil, ten vodu zachycuje ale jen do té doby než zkolabuje=i on začne trpět suchem (třeba že je přehuštěný, je příliš uniformní, není přirozený), začne být nemocný a kůrovec toho využije a hromadně ho napadne.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.11.2024 17:52 Reaguje na Honza Honza
Správci NP si musí uvědomit i tento fakt: strom umírá pomalu, není to z důvodu (jen) napadení kůrovcem, je to z důvodu, že dlouhodobě trpí, že prostředí je nevhodné až teprve oslabený strom kůrovec napadne. Přírodu je třeba vést k tomu, aby oslabená nebyla, ne aby skomírala: např. vhodnějšími druhy, které lépe zvládají oteplení nebo vhodnější skladbou lesa, kde jednotl. druhy se podporují nebo umělým zásahem, aby les nebyl přehuštěný, aby měl lepší skladbu, likvidací ohnisek škůdce.
Argumentovat tím, že to tak bylo tisíce let- tisíce let zde nebyla zástavba, nebylo takové razantní oteplování a s převahou zde byl Hercinský les, ještě dříve chladná suchá tundra! Prostě na stovkách km NP příroda musí fungovat, ne stále po čase kolabovat.
Odpovědět
ms

27.11.2024 19:31
"Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením." říká ZOPK


Stabilního tam není skoro nic. Destabilizace životního prostředí a širokém okolí je jejich skutečný přínos, bohužel negativní. Teď rychle to nějak zamaskovat, že je to všechno super a pod heslem opakovaná lež se stává pravdou.

Ale nestává, i tohle skončí až většina občanů zjistí, že rozpady lesů způsobují skutečnou destabilizaci klimatu neboť lesy vyrovnávají teploty a tak přináše klimatickou stabilitu.

Tohle je schopen plnit jenom vzrostlý živý les.
Odpovědět
ms

27.11.2024 19:51
Podle Petra Kříže, ředitele Správy Národního parku České Švýcarsko, si mohou být Národní parky vzájemně velkou inspirací. „Každý z našich národních parků je sám o sobě unikátem, poslání území zařazených do této prestižní kategorie jsou však společná. Patří k nim i vytváření prostoru pro přírodní děje, které v převažující kulturní krajině Česka mají často velmi málo prostoru, právě tak jako prezentace významu těchto dějů veřejnosti," říká Kříž.

To by se dalo tesat, inspirují se vzájemně, kdo zničil více lesa a jak na to. Taková zkáza, v NPČŠ a oni se nestydí vystoupit, jako by dělali něco svatého.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 08:10 Reaguje na
Tak mě se devastace obrovských ploch kůrovcem taky nelíbí a ani požár na desítkách km2. Nicméně je fakt, že ta příroda se z toho nepo... Mělo by se zejména vzít poučení, jak předejít velkoplošné devastaci (maloplošná by byla spíše biodiverzita) a taky nevychvalovat jako výhru tento výsledek bezzásahovosti tj. nicnedělání.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 08:14 Reaguje na
Když si přečtete reakce některých na péči o biodiverzitu v NPPd "Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy" tak je mnoho zapšklých zastánců nicnedělání.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.11.2024 06:54
Před 20ti roky jsme v zimě prošli na lyžích pohraničí,Šumavu,také jsme přespali u Roklanské chaty.Tehdy to ještě vypadalo jako zazimovaná lovecká chata.Dnes už nevím,ale za pár let tam asi bude hromada zetlelých trámů.Pokud se něco takového děje v lidských sídlech,říkáme tomu také "vyloučené lokality".
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist