https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-kaspar-pripad-vrchlabske-vlcice-velke-rozhorceni-nad-jejim-utracenim-je-vlastne-dobra-zprava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Kašpar: Velké rozhořčení nad utracením vrchlabské vlčice je vlastně dobrá zpráva

3.9.2018
Mladá vlčice. Její utracení vyvolalo silné rozhořčení lidí.
Mladá vlčice. Její utracení vyvolalo silné rozhořčení lidí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP
„Vlci mají velký vliv na lidskou představivost. Když vlk zachytí váš upřený pohled, tak vám ho vrátí. Indiáni z Bella Coola věří, že kdysi chtěl někdo proměnit všechna zvířata v lidi, ale povedlo se mu lidskými udělat jen vlčí oči,“ píše v knize O vlcích a lidech z roku 1978 Barry H. Lopez. Vlci jsou zvířata nádherná, pro některé děsivá, pro jiné romantická. Hlavní roli hrají v Kiplingově příběhu Mauglího z Knih džunglí, ten strašidelný z jejich obrazů zaznamenal v Bílém Tesákovi Jack London, realisticky a na základě opravdu dlouhodobé znalosti o nich ve svých knihách mluví zmiňovaný Barry H. Lopez, Farley Mowatt (Nedělejte poplach) nebo Elli H. Radingerová (Moudrost vlků).
 

Vlci se po dvou staletích vracejí do české přírody. Na Šumavu, do Beskyd, do Máchova kraje, Českého Švýcarska, na Broumovsko – a také do Krkonoš. V zimě je tu zaznamenáváme už osm let. Loni poprvé přišli prokazatelně i po sejití sněhu. A letos už o nich víme z opakovaných případů i v letní sezóně. Velký mediální ohlas si získala fotografie vlka na Rýchorách z fotopasti z letošního června a aktuálně plní stránky novin i televizní zpravodajství smutný případ vlčice, která se na začátku srpna našla v ovčí ohradě na Vrchlabsku.

Její případ je opravdu krajně výjimečný od počátku do konce. Zvláštní bylo, že zůstala v ohradě a neutekla. Byla v ohradě s ovcemi, dokonce nějakou dobu i se čtyřmi, které předtím strhla jiná skupinka vlků, a přesto nežrala a nepila. Když se vracela zpět do přírody, byla vyhladovělá. Další dva dny strávila v bezprostřední blízkosti lidí, zabila přímo před majitelkou psa a nakonec vešla i přímo do restaurace jednoho z hotelů. Proto musela být odchycena a umístěna v karanténě. V prvních dnech pro ni vše vypadalo nadějně, testy na nejrůznější choroby vycházely negativně, jen se vlčice stále chovala podivně krotce. Po dvou týdnech ovšem vyšly pozitivně krevní testy na protilátky vztekliny a přidala se postupující ztráta sluchu. Kde se v její krvi protilátky vzaly, nevíme do dneška. S plošnou vakcinací se zvíře mohlo setkat nějakých 300 km na východ od Krkonoš – což by vyloučené rozhodně nebylo.

Jenže když se tam tehdy prováděla, bylo to ani ne měsíční štěně a vlčice vlčata odstavují až po pátém týdnu života… A tetracyklin, který se přidává do vakcín, se v těle vlčice nevyskytoval. Od středy 22. srpna zkrátka všechno ukazovalo na to, že jde o zvíře nakažené vzteklinou. Při jejím pohybu v okolí Vrchlabí a Špindlerova Mlýna se minimálně tři lidé prokazatelně dostali do kontaktu s jejími slinami – a právě slinami se vzteklina přenáší. Čekali tedy, spolu s lékaři královéhradecké Fakultní nemocnice, na definitivní zprávu, zda je zvíře nemocné, či ne. Proto musela být nakonec vlčice utracena, aby bylo možné provést jediné zcela spolehlivé testy na mozkové tkáni. Ty vzteklinu vyloučily a lidé si mohli vydechnout.

Lidé šelmy v přírodě chtějí.
Lidé šelmy v přírodě chtějí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Krajhanzl a kol.

Vydechnout si mohli i všichni ostatní, včetně všech „krkonošských“ a dalších českých vlků, protože se nepotvrdilo podezření, že by tuto nakažlivou nemoc 16 let po jejím posledním výskytu v našem regionu, vlčice znovu přinesla.

Konečný osud vlčice vyvolal doslova pozdvižení, především od milovníků zvířat. Pro nás, kteří jsme po všech konzultacích s veterináři, zoology, imunology, infektology, kolegy ochranáři z AOPK i kolegy z MŽP, nakonec v dané situaci museli rozhodnout o utracení zvířete, to bylo další pokračování těžkých dnů. Skoro tři týdny jsme se mnozí na Správě KRNAP nezabývali téměř ničím jiným, než touto vlčicí. Rozhodnout nakonec o tom, že musí zemřít, aby bylo možné ochránit několik lidí před opravdu ošklivou nemocí (očkování proti vzteklině není vůbec bezproblémové a nese s sebou rizika, kvůli kterým je dobré se mu vyhnout, je-li to jen trochu možné) – to byla situace, se kterou bychom se byli rádi vůbec nesetkali.

Ale to rozhořčení, které smrt zvířete vyvolala, je vlastně dobré zpráva pro vlky a další šelmy v Česku. Lidé se jich iracionálně nebojí, mají je rádi a jejich návrat do přírody chtějí. To je skvělé poselství, ze kterého mám opravdovou radost. Ona o tom vypovídají i čísla – podle výzkumu Jana Krajhanzla, Jana Skalíka a spol. z roku 2015 (Ochrana divoké přírody očima české přírody) si 62 % lidí přeje, aby se výskyt vlků v české přírodě více podporoval (omezení vlků by si přálo naopak 20 % lidí). Teď jsme tedy tu zprávu dostali i od „hlasu lidu“ na sociálních sítích.

Návrat vlků do české přírody je skvělá zpráva. Případ „vrchlabské“ vlčice je natolik mimořádný, že doufáme, že se jen tak (nejlépe nikdy) opakovat nebude. Je ale třeba, abychom se začali o vlcích a jejich chování víc učit. Abychom byli připravení – ať už jako běžní čtenáři, ochranáři, veterináři, nebo hospodáři – chovatelé ovcí a dalších zvířat. Dvě stě let jsme tu vlky neměli – a tedy nám chybí také zkušenosti s nimi. Můžeme využít knížky, které jsem citoval v úvodním odstavci. Dostupné odborné studie chování vlků, zkušenosti kolegů ze Saska či Slovenska, kteří je ve střední Evropě mají nejbohatší… Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila velmi užitečný informační web www.navratvlku.cz a Hnutí DUHA s dlouholetými zkušenostmi provozuje výborný web www.selmy.cz. Tak do toho.

Na návrat šelem jistě musí reagovat také hospodáři. Zákon o náhradách škod, které způsobí některé druhy chráněných živočichů, včetně vlků, u nás máme už od roku 2000. Stát začal také finančně podporovat hospodáře při nákupech pasteveckých psů či při vybavování pastvin elektrickými ohradníky a zdroji energie pro ně. To zdaleka ve všech zemích nemají. Dokonce ani mnohde tam, kde lidé vlky nikdy nevyhubili. Je fascinující poslouchat třeba na gruzínském nebo arménském Kavkaze pastevce, kteří se s vlky setkávají téměř denně, s jakým respektem o nich mluví a jak samozřejmou součástí přírody, a jejich soužití s ní, pro ně jsou. „To je přece normální – kde jsou ovce, tam jsou vlci,“ jsem slyšel na gruzínských horách prakticky od všech místních, s kterými jsme se o šelmách bavili (při přípravě plánu péče o CHKO Tušsko, na kterém jsem se podílel, to bylo téma zásadní).

Příroda je bez velkých šelem oslabená. Asi jako by člověku chyběl nějaký důležitý vnitřní orgán. Vlci a další šelmy udržují ekosystém v rovnováze. Když chybí, musí je zastupovat člověk. A člověk je v nahrazování přírodních dějů vždycky zoufale nedokonalý a nikdy nedokáže dohlédnout všech důsledků toho, co dělá – a proto vždycky hrozí riziko, že udělá nějakou velkou chybu. Proto přijímejme návrat vlků s pokorou vůči přírodě, která – na rozdíl od nás lidí – vždycky ví, co dělá.


reklama

foto - Kašpar JakubJakub Kašpar
Autor je náměstkem ředitele Správy Krkonošského národního parku
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (6)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

3.9.2018 15:50
Prohlášení ČMMJ, z. s. k vlčici odchycené v Krkonoších
Praha 28.8.2018
Dne 3. srpna byla objevena vyděšená mladá vlčice v ohradě s ovcemi v Krkonoších. Vlčici s podivným chováním se podařilo z ohrady vypustit. Nicméně za několik dní poté usmrtila malého psíka, kterého jeho majitelka vybojovala od vlčice zpět už mrtvého a následně vběhla do hotelu, kde musela být uspána a převezena do ZOO. Zde byla podrobena zdravotním testům a byla u ní zjištěna přítomnost protilátek na vzteklinu. Kvůli podezření tak závažného onemocnění byla utracena a vyšetřena. Naštěstí vlčice vzteklinou netrpěla a podezření se nepotvrdilo. Jedinou možnou cestou, kde mohla vlčice tyto látky získat tak zůstává vakcinace. Jednou z možností je možná plošná orální vakcinace lišek a ostatních šelem proti vzteklině, která se ovšem od roku 2011 v České republice neprovádí (nicméně v některých oblastech Polska ano), a nebo druhá možnost, že vlčice byla standardně očkována, tzn. že byla již předtím držena v zajetí, a že pochází z umělého chovu. Tuto variantu podporuje i chování vlčice, kdy zvíře nebylo výrazně plaché, v zajetí nevykazovalo vysokou míru stresu a bylo značně vyhublé, tzn. že ve volnosti si nedokázalo obstarat potravu. Tuto variantu již připouštějí i jiní experti. O nelegálním vypouštění vlků se hovoří již několik let a zprávy o krotkých, nebo málo plaších jedincích vlků, se objevují poměrně často. Až dosud nám ovšem kompetentní orgány (MŽP, AOPK ) tvrdí, že vypouštění odchovaných vlků u nás neexistuje, že se vždy jednalo o divoké vlky a takové jejich chování je běžné. Podle našeho názoru rozhodně běžné není! Před krkonošskou vlčicí došlo k útoku vlka na několik osob v sousedním Polsku, který byl podle všeho také nelegálně vypuštěn. A právě nebezpečí těchto jedinců je zřejmé. Jedná se o jedince částečně socializované s malou schopností obstarání přirozené potravy, kteří v krajních případech mohou napadnout, poranit nebo také usmrtit člověka! Vzhledem k tomu, že je vlk zákonem zvláště chráněným živočichem, měl by jeho chov být pod přísným dohledem. A jak ukázaly poslední kauzy mapující chov tygrů, lvů a jejich nelegální usmrcování, ne vždy tomu tak skutečně je. Zcela zásadním problémem je, že kompetentní orgány tomuto nikdy nevěnovaly dostatek pozornosti.
Vyzýváme odpovědné orgány, aby vypracovaly odpovídající legislativní opatření, která se zaměří na evidenci a kontrolu všech chovaných vlků v ČR, označení chovaných jedinců, zdokumentování jejich původu podle zákona, evidenci jejich prodeje a rozmnožování. Je bezpodmínečně nutné vést evidenci každého vlka chovaného v zajetí v ČR od narození až do doby jeho skonu.
www.cmmj.cz
Odpovědět
JK

Jakub Kašpar

3.9.2018 22:06 Reaguje na Hunter
To, že mohla být vlčice ilegálně vypuštěná z chovu, je samozřejmě jedna z možností, se kterou počítáme od začátku. Ale je to jen jedna z domněnek, kterou nic nedokazuje, stejně jako nevylučuje. Názor, který zastává ČMMJ, může jistě mít oporu v realitě, ale asi to už nikdy nezjistíme. Co mě na tom prohlášení mrzí, je to strašen agresivitou a dokonce rizikem zabíjení lidí vlky. Kdy a kde se něco takového naposledy stalo, že ČMMJ považovala za tolik potřebné vyvolávat podobné obavy? Přestože se "vrchlabská" vlčice nechovala plaše, nechovala se vůči lidem ani agresivně.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.9.2018 16:41 Reaguje na Jakub Kašpar
Pane Kašpar, při orální vakcinaci lišek se jako marker používá tetracyklin, takže důkaz mezi per os a i.v. vakcinací zas tak složitý není, nehledě na to, že u nás se vakcinace několik let neprovádí a v Polsku jen omezeně. Riziko usmrcení vlkem samozřejmě existuje, nejen u uměle odchovaných či vypuštěných jedinců, ale i u normální populace. Mě zas vadí, jak zachraňbrouci toto riziko bagatelizují. Argumentace, že na území, kde se vlk desítky let nevyskytoval nedošlo k napadení je zcela nelogická. Pokud tam vlk nebyl,tak asi nikoho nemohl napadnout, že? Jinak napadení i jako predační(nejen rabies) je realitou. Viz např.: Linnell, J.D.C., Andersen, R., Andersone, Z., Balciauskas, L., Blanco, J.C., Boitani, L.; Brainerd, S., Breitenmoser, U., Kojola, I., Liberg, O., Loe. J., Okarma, H., Pedersen, H. C., Promberger, C., Sand, H., Solberg, E. J., Valdmann, H., Wabakken (2002). The Fear of Wolves: A Review of Wolf Attacks on Humans

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlk-v-polsku-pokousal-dve-deti-myslivci-ho-zastrelili

Ale to Vy přece moc dobře víte. To, že zachraňbrouci se pokouší pomoci tzv. "přírodním procesům", nelegálním vypouštěním uměle odchovaných vlků, je asi víc než jisté. Asi jako když se na území kde se vlk sto let nevyskytoval,se najednou zčista jasna objeví alfa pár a začne se množit :-). Že tím zvyšují riziko napadení a tím de facto vlkům prokazují medvědí službu, to jim asi nedochází. Zkuste hádat, co se stane, až k nějakému napadení skutečně dojde. S pozdravem M.Soukup
Odpovědět
Anyr

Anyr

4.9.2018 20:23 Reaguje na Hunter
Koukám, že na vlky máš stejný názor jako já na myslivce :D
Měl jsem je kdysi romanticky rád, dokud jsem se nedozvěděl, že myslivci (nimrodi, lovci, a další podobně stateční chlapci, ovšem jen dokud mají zbraň) mimo jiné zabíjejí a zraňují lidi, že pytlačí pro kožešinu a maso a že tráví konkurenci z říše zvířat, a to dokonce zakázanými způsoby i jedy.
Teď je chci odstranit jako potencionální velké nebezpečí společnosti, jak mnohonásobně dokázali.

Tak co s tím? Vlky nebo myslivce? Asi to, co statisticky vyjde jako méně nebezpečné pro svět, ne? :)
Odpovědět
JK

Jakub Kašpar

4.9.2018 21:21 Reaguje na Hunter
O těch dvou napadeních víme. Minimálně v jednom případě /nebyl potvrzen i ten druhý?/ šlo o křížence.
V našem případě šlo o samici čistokrevného vlka středoevropské nížinné populace.
Tetracyklin /tedy stopy po markeru/ v těle opravdu neměla.
Že mohlo jít o zvíře z chovu jsme nikdy nevylučovali a také to výše píšu. Přítomnost protilátek v krevním vzorku nemusí být ale nutně dokladem očkování v zajetí. Je mi líto.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.9.2018 14:05 Reaguje na Jakub Kašpar
Zmiňoval sem jen jeden případ (Polsko) a tam se analýzou DNA prokázalo, že se jednalo o čistokrevného vlka (resp. nevykazuje známky křížení se psy v posledních dvou generacích a pochází z místní vlčí populace). Hlavně predační (nejen) útoky vlků na člověka jsou zdokumentované a publikované v řadě případů. Takže v případě prohlášení ČMMJ se nejedná o žádné strašení, ale o věcné a reálné konstatování. Na rozdíl od zcela nesmyslných tvrzení zachraňbrouků, že vlk člověka nikdy nenapadá.
Rád bych Vás poprosil o vysvětlení, jakým jiným možným způsobem se do těla této vlčice dostaly protilátky :-). Děkuji předem. S pozdravem M.Soukup
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist