https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/obnova-stare-zaorane-polni-cesty-v-hlucine-narazila.na-zemedelce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obnova staré zaorané polní cesty v Hlučíně narazila na zemědělce

29.7.2020 14:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obnova cesty K osamělé borovici. Ilustrační snímek.
Obnova cesty K osamělé borovici. Ilustrační snímek.
Zdroj | Město Hlučín
Zpočátku to vypadalo více než nadějně. Projekt oživení starých polních cest na Hlučínsku už totiž od roku 2018 úspěšně probíhal. S nemalou námahou místních obyvatel se podařilo obnovit už tři takové. Letos měla přijít na řadu čtvrtá a poslední cesta, páteřní. Tento návrh získal podporu v rámci diskuze o participativním rozpočtu města, kladně se k němu vyjádřili zastupitelé. Pak ale po stížnosti zemědělského podniku, který má pozemek v pachtu, hlučínská radnice změnila názor a projekt upravila do podoby, která ale podle autora návrhu ztratila smysl.
 

Zastupitelstvo hlučínské radnice vyzvalo letos v únoru místní občany, aby se nápady či hlasováním zapojili do soutěže návrhů projektů, které by mohly být v roce 2020 realizovány v rámci participativního rozpočtu. Nic mimořádného, podobně si tu počínají už od roku 2007. Letos bylo na realizaci zvolených záměrů, které mají podporovat kvalitu života a udržitelného rozvoje, vyčleněno 800 000 korun.

Mezi čtyřmi nominovanými projekty je i návrh na oživení starých polních cest na Hlučínsku, nazvaný Obnova polní cesty přes Vaňurku!, za kterým stojí Tomáš Matýsek. Za cíle obnovení staré cesty si autor mimo jiné kladl zvýšení retence vody, zlepšení mimoprodukčních funkcí krajiny, snížení rizika eroze na zemědělské půdě, podporu biodiverzity a klimatických funkcí krajiny.

K realizaci však zatím nedošlo, a není jisté, zda a jestli kdy dojde. Odborní pracovníci úřadu totiž provedli verifikaci a kontrolu realizovatelnosti, a ke dni 30. 6. 2020 vyhodnotili, že původní návrh je proveditelný, ale jen s dílčími úpravami.

Jakou mají úpravy podobu? Třeba to, aby cesta, v původním plánu napojující se na ostatní obnovené cesty, nebyla dlouhá plánovaných 707 metrů, ale měřila jen 400 metrů. Aby se na ostatní cesty moc nenapojovala, a nebyla osázena keři a stromy, jak autor projektu původně zamýšlel. Problematické údajně je prý i napojení navrhované cesty na blízkou cyklostezku. A komplikace vyplývají i z toho, že pachtovní smlouva se zemědělcem, zatím na pozemku cesty hospodařícím, má dlouhou výpovědní lhůtu.

S tím ale Matýsek kategoricky nesouhlasí, a uvedené argumenty radnice považuje za zástupné. Hlavní zdroj problémů vidí v tom, že k očesání jeho projektu došlo po stížnostech místního zemědělského podniku. „Považuji za zvláštní, že se projekt, ze kterého by měl prospěch celý region, zastavil na výtce jedné jediné společnosti. Proč se na názor nezeptali i jiných vlastníků půdy či dalších zemědělců? Přijde mi pak, že zájmy jednoho zemědělce pak převyšují zájmy všech občanů,“ říká Matýsek.

Obnova cesty K osamělé borovici. Ilustrační snímek.
Obnova cesty K osamělé borovici. Ilustrační snímek.
Zdroj | Město Hlučín

O této „lokální“ kauze pak obsáhle referovalo Hlučínské fórum, kde Matýska, respektive záměr na obnovení polní cesty, podpořila řada místních občanů.

Město Hlučín, která je v realizaci tohoto projektu klíčový aktér, protože je vlastník dotčených pozemků, názor na prospěšnost projektu nezměnila, jen podaný návrh vyhodnotila a navrhla takové úpravy, aby byl podle ní realizovatelný.

„Obnova historických polních cest je pro současné vedení města srdcovou záležitostí. Podařilo se nám podpořit obnovu polních cest Na třetině, K osamělé borovici a K poutnímu kříži a dále jednáme o dalších s vlastníky a nájemci pozemků,“ říká starosta Hlučína Pavel Paschek. A dodává, že každá z cest byla posuzována individuálně s ohledem na současný i plánovaný stav.

S takovým výkladem událostí v Hlučíně a kolem realizace projektu Obnova polní cesty přes Vaňurku! Tomáš Matýsek nesouhlasí. „Současné vedení města stále hovoří o tom, jak podporuje obnovu polních cest, ale za dva roky současného mandátu nepřijalo žádné rozhodnutí o obnově polní cesty,“ tvrdí Matýsek. Polní cesty jako je Na třetině, K osamělé borovici či K poutnímu kříží, obnovil kompletně spolek Žít s krajinou a vyčíslil částku na 720 tisíc korun, bez finanční účasti města. „Rozhodnutí o obnově těchto cest přijala minulá koalice a nemá s tou současnou žádnou spojitost,“ říká Matýsek.

Podle Pavla Pascheka je podstata problémů obecně v komunikaci a schopnosti hledat a přijmout kompromis. „A smíření se s faktem, že ne vše je černobílé… Vedení města hájí zájmy všech obyvatel Hlučína a rozhodujeme se s ohledem na všechny zainteresované strany. Je tedy pochopitelné, že nelze vyhovět vždy a všem,“ říká Paschek.

Jednou ze zainteresovaných stran je i společnost Agrozea, která k projektu polní cesty podala písemný nesouhlas. Agrozea na místě městem pronajatých pozemků staré cesty hospodaří. A její jednatelé, Josef Fus a Alois Fichna, nevidí v obnově této polní cesty přínos. „Budeme mít dvojnásobnou ztrátu – nižší hospodářský výsledek, a údržba těchto cest půjde z kapes daňových poplatníků, a bude dost náročná. Nejsme proti zodpovědnému zacházení se životním prostředím, již několikrát jsme podpořili určité projekty, ale obnovovat cestu přes Vaňurku je pouze zástěrka pro likvidaci naší soběstačnosti,“ říká Josef Fus.

Agrozea hospodaří na rozloze větší než 2000 hektarů. Matýsek odhaduje, že obnovením cesty by zemědělci přišli sotva o hektar pronajatých pozemků. Na dotaz, jestli taková ztráta může vést k likvidaci soběstačnosti, odpovídá Josef Fus, že nejde o soběstačnost podniku Agrozea. „Tady nejde o nás, ale o celou Českou republiku. Víte vy vůbec, kolik orné půdy ubude v Čechách ročně? A jenom proto, že to všechno řídí lidi z paneláků?“ ptá se Josef Fus.

Fus také zmínil náklady na údržbu polních cest. Podle Matýska údržba polních cest bude něco stát. „Ale zemědělství podle modelu firmy Agrozea nás stojí víc, platíme za něj dotacemi i devastací krajiny, která s monokulturním velkolánovým chemickým podnikaní na půdě souvisí,“ říká Matýsek.

Co bude s projektem obnovy polní cesty dál? Jak říká starosta Paschek, „společnost Agrozea navrhla možnou realizaci s úpravou. Navrhla kompromis.“ Kompromis, který se překrývá s úpravami délky a trasy historické cesty přes Vaňurku, navržené radnicí. Kompromis, který podle Matýska nedává smysl.

Co tedy stojí za tím, že obec vychází vstříc zemědělskému podniku? Podle Pascheka příjmy, o které by obec přišla vypovězením pachtu, nehrají roli. „Spíše jde o zásah do mnoho let budovaných vztahů a vazeb s lidmi, kteří zde žijí a obhospodařují krajinu, pěstují plodiny či chovají dobytek pro užitek nás všech,“ říká Paschek s tím, že po jednání s dotčenými osobami a subjekty byla navržena ona možnost realizovat projekt Obnovy cesty přes Vaňurku s úpravami. „A pokud tento projekt obdrží od občanů potřebný počet hlasů, bude realizován do konce roku 2021,“ uzavírá starosta.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

29.7.2020 10:08
Těžko posuzovat cestu bez znalosti místní situace. Někde smysl mají, někde ne. Problémem je skutečně následná údržba, protože se pak většinou o to nikdo nechce starat a tyto cesty se stávají semeništěm plevelů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 10:12
Chyba byla jednoznačně na straně ekologů: Prosazují něco, co koliduje s oprávněnými zájmy občanů. Zřejmě spoléhali na to, že si jejich aktivit na úřadech nikdo nevšimne, a pak se budou moci ohánět papírem od úřadu. Sklaplo jim, protože se lidé už naučili, že v podobných projektech číhá pro ně nebezpečí, a začínají podle toho i jednat.
Odpovědět
JJ

Jan Janeček

29.7.2020 11:00 Reaguje na Jan Šimůnek
můžete prosím popsat o jaké chyby se jedná? Čtenáře to jistě bude zajímat..
Odpovědět
JM

Josef Malinský

29.7.2020 13:24 Reaguje na Jan Janeček
Chce obec dělat na pozemku co pronajala ? Ať podá výpověď, počká výpovědní lhůtu (tak jak zákon ukládá) a pak je firmě banán po tom, co si obec na svém dělá.
zdravím jistého mluvčího čtenářů
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:07 Reaguje na Jan Janeček
Asi měli předjednat s dotčenými osobami, zda je jejich projekt pro ně akceptovatelný, případně po jakých úpravách by akceptovatelný byl.
Tak se to standardně dělá v demokratické společnosti. Demokracie je ovšem něco, co ekoaktivistům silně zapáchá.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

29.7.2020 17:39 Reaguje na Jan Janeček
Souhlasím s panem Šimůnkem - nemajetní ekologové měli nejdříve jednat s majitelem (pronajimatelem) zmíněných pozemků !! Není to případ jen Hlučínska ale děje se to na celém území ČR. Chyba je v tom , že většina zastupitelů jsou "politici" jež se i schovávají za ekoudržbu krajiny. Souhlasím s tím, že polní cesty jsou v krajině potřebné a nutné i ze strany farmářů a pěstitelů. Ale nejde je obcházet a ignorovat. V minulosti před příchodem komunistů ,marxistů a fašistů zde byly přírodní prostory v majetcích šlechtických správců a zemanů. I v té době se stávalo, že tito správci a majitelé zkrachovali a rody zanikly a nový majitelé mnohdy stávající komunikační cesty upravovali a měnily. Komunisté při budování účelových cest pro zemědělskou a stavební techniku na majetkové právo kašlali a zabírali nemovitosti krajina a příroda patří lidu. A to dnes v 21.století dělají mnozí občané dále.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 15:58 Reaguje na Krejcar Stanislav
Svítilo sluníčko, co? Tak počkejte až zajde a zkuste to znovu. Začít by to chtělo tím, že si ten článek přečtete. Pořádně.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2020 19:10 Reaguje na Krejcar Stanislav
Pokud jsem pochopil z článku, je to jen obnovení staré obecní cesty. Takže autoři projektu jednali s majitelem. A jak zde jiní píší - obec podá výpověď z pronájmu a cestu obnoví. A že by zemědělci, kde skoro každý z vedení má doma flintu, by byli proti keřům, kteří poskytnou úkryt pernaté a malé lovné zvěři?
Odpovědět

Jan Škrdla

2.8.2020 23:05 Reaguje na Pavel Jeřábek
Cesta vede po hranici katastru, v každém je část. Aby dávala smysl, musel by se Hlučín domluvit se sousední obcí a podat výpověď z nájmu společně.

Pokud má vedoucí akciovky flintu, tak řeší dilema, jestli být více myslivec, nebo podnikatel. To o co tady jde jsou dotace. Za každý metr cesty, stejně tak za každý strom či keř, se krátí přímé platby na plochu. Je to postavené na hlavu, ale je to tak.
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

29.7.2020 10:22
Jen pro upřesnění - jaké jsou oprávněné zájmy a kteří občané?? Výstřel do tmy..
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 08:51 Reaguje na Zdenek Miklas
Oprávněné zájmy mají majitelé a dlouhodobí nájemci pozemků. Žádní ekologové.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

31.7.2020 18:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, a majitel (město Hlučín) to schválil. Cesta je samostatnou parcelou, v KN jako komunikace, jenže samozřejmě obří zemědělská firma nechce připustit, aby měli majitelé okolních pozemků lepší přístup ke svým pozemkům, čímž by se mohly pronajmout i jiným majitelům, než velké firmě. Je to stejný přístup, když zemědělci ořou více a více u stromů, aby ty uschnuly a mohly být pokáceny, tudíž mohou orat zase o něco dál.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.7.2020 21:51 Reaguje na Jan Drbušek
Jak jsem psal níže, ta parcela má na šířku méně než 3 metry, a to je na obnovu cesty a výsadbu stromů málo.
Je více možností, jak to řešit, ale vzhledem k tomu, že vede na hranici katastru, stálo by za to domluvit se se sousední obcí Darkovice (na její straně je taktéž parcela široká 2-3 metry ve vlastnictví obce).
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

1.8.2020 08:28 Reaguje na Zdenek Miklas
to jsou obvyklé argument\ těch parasitických ekobioocasů co se snaží splnit si své vize za cizí peníze,popř. i něco z toho i škrábnout pro sebe.tak samo i u té České krajiny co nyní somruje peníze na fb peníze na stavbu ohrady pro jako divoké koně a heckův skot aj.ohánějí se údržbou krajiny ale to samé by dosáhli i s huculama či konikama a vřesovýma ovcema.a tak mezi sebou ty různé evropské "neziskovky" kšeftujou za cizí peníze.rád bych věděl za co chce ten matýsek utratit cca 720 000.- při vybudování polňačky, kdy stačí v poli tam kde asi cca byla ta nějaká stará cesta než ji komunisti rozorali, vyjet koleje traktorem a po bocích nechat pruhy několik m a ty pak jen osázet vhodnými stromy a keři? a ty stromy si také mohou v rámci své činnosti, vysadit ze semínka sami, ne ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.7.2020 12:56
Škoda, že v článku není uvedena délka výpovědní lhůty na pachtovní smlouvu zemědělského podniku na obecním pozemku hospodařícím.

Třeba by se původně zamýšlená cesta napojitelná na ostatní obnovené cesty osazená keři a stromy dala realizovat později. Podle grafu původně navržená cesta se zdá být smysluplná, zvlášť pokud ji obyvatelé obce v minulosti využívali.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 17:35 Reaguje na Majka Kletečková
Já třeba mám výpovědní dobu z pachtovní smlouvy 5 let.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

29.7.2020 18:51 Reaguje na Majka Kletečková
Nu, příklad jenž znám a je podobný, je starý několik let. V té době městští ekologové chtěli vybudovat cyklostezku na zeleném prostoru přírody bez ohledu na majetkové vztahy. Nejednali s nikým, proto také tento první pokus skončil nezdarem v kopřivách. Druhý pokus byl úspěšnějším, byl založen na klasické funkční polní cestě, byla dohodnutá smlouva a dohoda s farmáři a majiteli okolních pozemků a spokojenost je zatím na všech stranách. Cyklouživatelé i farmáři respektujíjeden druhého a zemědělská technika i turisté si užívají simbiozu potřebných.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 13:10
Ono polní cesta není tak jednoduchá věc. Na fotce jsou jen vyježděné koleje v poli, jenomže takováhle polní cesta je jen pro dobré podmínky, zejména když není mokro. A ještě pokud bude taková polní cesta používána dlouhobě zemědělskou technikou, dojde brzy k jejímu rozježdění, vzniknou koleje, díry, kaluže. Z hlediska slušné životnosti je podle mne třeba trasu takové polní cesty vybagroval a do nějaké hloubky a udělat z nějakého štěrku. Ideálně podle mne i z hlediska ekologie - využitelnosti recyklované suroviny místo jejího skládkování, by se hodila vytříděná recyklovaná stavební suť.
Polní cesta má dále podle mně dvě hlavní funkce.
Za prvé zajistit pro místní obyvatele prostupnost krajinou a v souvislosti s dalšími , stávajícími i obnovenými krajinnými prvky vytvořit pro místní obyvatele rekreační potenciál krajiny. Takový, aby místní obyvatelé místo neekologického a drahého ježdění do hor a chráněných oblastí by se aspoň občas spokojili s pobytem v krajině kolem svého bydliště. Co se týká vlastního článku, podle mně by obnovená polní cesta neměla vézt cikcak středem pozemku (červená trasa) , ale spíš by měla začínat v místní zástavbě ( zelená trasa) a vézt dál skrz pole a les. Ideálně až do nějaké druhé vesnice či se někde na stávající, další polní cestu nebo jinou komunikaci. A její trasa by měla být pro místní obyvatele účelová, protože jen tak ta cesta bude "živá" , bude využívána. A bude co k čemu.
Za druhé polní cesta by měla přinést do krajiny přírodní lidskými zásahy nepostižený biotop. proto je nepřijatelné a k ničemu, když bude jen polní cesta a hned potom bude pole. Kolem polní cesty musí být vytvořený pás přírodní biotop. Ať už trávník nebo křoví nebo stromořadí. Je otázka na diskuzi, jak má být ten pás široký. Obecně takový, aby do obhospodařovaného pole dostal organismy žijící v přírodních biotopech, od hmyzu po třeba drobnou zvěř a případně ptáky a tím do určité míry vyvážil intenzívně zemědělsky obdělávané plochy pole.
Odpovědět

Jirka Černý

29.7.2020 18:24 Reaguje na Radim Polášek
Asi jste nejblíž tomu co mně napadlo jako první a to jestli ty cesty budou dávat smysl opravdu jako cesty, nebo je to njaký skanzen bez reálné potřeby. Podle toho bych byl pro/proti realizaci. V dnešní situaci totiž vůbec nemusí dávat smysl. Nedávno jsem pracovně řešil něco v obci kde by to v situaci která tam je byl docela slušný bič na místního zemědělce který spáchal ten nejhorší zločin- daří se mu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.7.2020 13:27
Zcela upřímně, mně to přijde jako ideální téma pro místní referendum ... var. I, var. II a nazdar. A když se ref. nezúčastní dost lidí, tak asi nechtějí žádnou, takže bez cesty.

Ti lidé tam bydlí, z rozpočtu jejich obce to půjde, oni ať se rozhodnou.

Jinak situaci vůbec neznám, ale některé argumenty jsou fakt ... zejména pan Fus perlí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.7.2020 14:21 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, to je opravdu ideální téma pro místní referendum!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 14:49 Reaguje na Svatá Prostoto
I když je to kolega z branže, tak mě také výroky p. Fuse přijdou trochu mimo mísu. Jak jsem psal již výše- závažným problémem těchto cest bývá jejich následná ne-údržba a zaplevelení jejich okrajů, tudíž pokud by tímto argumentoval, asi by to bylo rozumnější.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.7.2020 15:36 Reaguje na pavel peregrin
Tak vzhledem k tomu, že ty to byla obec, která by cestu obnovovala, a navíc na svém, předpokládám ... možná naivně:-) ... že by se o údržbu cesty postarala. Za normálních okolností bych očekával, že souběžně s realizací obnovy se s Agrozeou obec domluví a ta bude cestu udržovat. Samozřejmě na základě dlouhodobé smlouvy a náklady obce.

Fakt je, že tady to asi moc nevypadá. :-/
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 17:31 Reaguje na pavel peregrin
Já polní cesty ještě pamatuji. Zaplevelení moc nehrozí, jakmile se po pár letech složení rostlinstva v okolí takové cesty ustálí. Většina plevelů jsou totiž pionýrské rostliny osídlující jako první uvolněný prostor a potom ustupující. Takže v trvalém trávním či podobném porostu se potom neudrží a mizí, takže pole se z takové plochy zaplevelovat nemůže. Výjimkami jsou, co mě napadá, pýr plazivý, pcháče a potom podběl lékařský.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 08:00 Reaguje na Radim Polášek
Vidíte to a zrovna pýr a pcháč jsou takřka to nejhorší v obilninách. Takže nakonec zemědělci nebudou tak daleko od pravdy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 10:51 Reaguje na Jiří S
Zemědělci možná ne, ale Agrozea rozhodně. Jednak proto, že přišla s úplně jinými ... fest mimoidními ... argumenty, jednak proto, že pokud by tento argument dala do placu, tak se o něm lze bavit ... resp. řešit jak zajistit, aby k uvedenému nedocházelo.

Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 11:29 Reaguje na Svatá Prostoto
O tom už mluvil pan Peregrin výše, že to ten podnik neuchopil moc dobře. A souhlasím s Vámi.

Teď mne v této věci napadla poměrně zajímavá myšlenka. Vzhledem k tomu, že se nejspíš jedná o větší blok 30 ha z obrázku, mohli by aktéři zasednou a navrhnout cestu zcela jinou tak, aby tento blok rozdělila nějak pravidelně, protože zemědělci stejně budou muset příští rok rozdělovat pozemky. Myslím si, že by se tím vyřešili dvě mouchy jednou ranou, obnova krajiny a zemědělcům problém s rozdělováním.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 11:30 Reaguje na Jiří S
*vyřešily, pardon.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 11:42 Reaguje na Jiří S
Tak já si obecně myslím, že když strany chtějí najít nějaké kompromisní řešení, tak jej většinou najdou. Ale musí to opravdu chtít, ne to jen tvrdit. To je jak v manželství:-))).

Ale neznám to tam, tak jsem zticha. To si musí vyřešit místní, co a jak a zda tam něco opravdu (ne)chtějí.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 13:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Máte pravdu. Ale věřím, že nakonec k výsledku dojdou, protože zemědělský podnik bude dotlačen k rozdělení zákonem a bude chtít k výsledku dojít nakonec.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

1.8.2020 08:37 Reaguje na Jiří S
pokud pole není větší jak 30 ha tak mu můžou s tou cestou políbit řiť !
Odpovědět

Jan Škrdla

30.7.2020 17:37 Reaguje na Jiří S
Díval jsem se do LPISu, ten půdní blok má 23,3 ha (5001/1).
Odpovědět

Jan Škrdla

30.7.2020 18:03 Reaguje na Jan Škrdla
Jinak zaujaly mě ty útvary kolem revizních šachet, drátů vysokého napětí, nebo jen míst, kde je barevný flek vlivem podmáčení, nebo tam nevzešla plodina. Jako by patřiční úředníci neměli nic lepšího na práci.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 19:53 Reaguje na Jan Škrdla
Tak to asi ke shodě dojde jen těžko. Uvidíme.
Odpovědět
va

vaber

29.7.2020 17:00
znám taky dvě cesty co kdysi bývaly používané, tak pro povozy s koňmi nebo kravičkami, časem po nich nikdo nejezdil ,zarostly křovím a nakonec část cesty zemědělci zorali. Nyní se zjistilo že by mohla být dotace a hned se objevily hlasy na obnovení cest. Budou to vyhozené peníze pokud se cesty postaví ,ale to těm kdo dostanou zaplaceno nevadí.Je lepší více udržovat cesty co se používají
Odpovědět
ZZ

Zdeněk Zobač

29.7.2020 17:37
Nevím, ale dle mého jestli někde bude nebo nebude cesta je pouze a pouze na MAJITELI pozemku - tečka. Co toho mají co kecat nějací aktivisté ??? Pokud o cestu nestojí majitel nemá vůbec tento článek smysl. Už by si ta banda aktivistická mohla uvědomit, že každý metr půdy někomu patří, ne jim ale vlastníkům.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 18:06 Reaguje na Zdeněk Zobač
My ale, abychom z krajiny pro průmyslovou výrobu potravin vytvořili zpátky krajinu taky pro lidi a jejich rekreování a třeba i krajinu víc pro lovnou i jinou zvěř a jiné živočichy, potřebujeme vzít tak řekněme 10 až 40 % rozlohy polí a předělat je na přírodní plochy, kde člověk nezasahuje a maximálně je jen udržuje. Na zbylých plochách ať si zemědělec používá stroje a pesticidy, co dokáže a co pro výrobu potravin potřebuje, ale na těch vybraných plochách by měly být přírodní či aspoň k člověku vlídné biotopy. A polní cesty mohou být trasy, po kterých ti lidi v přírodě mohou chodit a okolí kolem polních cest mohou tvořit část těch biotopů. Proto by měl stát podporovat ty majitele, kteří by takovou cestu na svých pozemcích povolili nebo ji dokonce udělali.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.7.2020 18:14 Reaguje na Zdeněk Zobač
Podle článku ten pozemek patří obci. Takže by o něm měli rozhodovat občané obce. Po patřičné diskusi např. v referendu.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 08:02 Reaguje na Majka Kletečková
Tak jsem to z článku pochopil, obec to chce, lid to chce. Avšak jsme v právním státě a pokud mne dobře pamatuje, v takovém státě se musí smlouvy dodržovat, takže at si tam dělají co chtějí, až smlouva pro zemědělský podnik skončí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 08:53 Reaguje na Jiří S
"Lidu" se nikdo neptal. Akorát se nějací úředníci z obce snažili předvádět jako "pokrokoví" či "ekologicky osvícení".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 10:53 Reaguje na Jan Šimůnek
"Tento návrh získal podporu v rámci diskuze o participativním rozpočtu města, kladně se k němu vyjádřili zastupitelé." ... nečetli a přesto rozmrazili. Ach jo ....
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:16 Reaguje na Svatá Prostoto
"Získal podporu" pár placených úředníků a funkcionářů - to nic neznamená. O takové věci by mělo rozhodnout referendum. Jeho výsledek by byl skutečně validní a mohl by (v kladném případě) sloužit i jako prostředek tlaku na majitele a pronájemce těch pozemků.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 16:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Aha, vy zase nevíte co je to diskuze o participativním rozpočtu obce a kdo všechno se jí účastní ... to je pak těžký.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 07:38 Reaguje na Svatá Prostoto
Rozhodně to není standardní demokratický postup, nehledě k tomu, že se taková diskuse dá snadno zmanipulovat. Jako "první nástřel" ano, ale jako podklad pro závazné rozhodnutí zcela jistě ne.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.7.2020 11:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Vaše tvrzení je mimo. Vy jste si ten článek pozorně nepřečetl, že.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 20:03
Taky je možnost místo cesty obnovit jen nějakou stezku. Pokud je cesta jako parcela zaznačena na mapě, což v katastru, kde žiji, je u rozoraných cest pořád dost běžné, tak jen stačí tu parcelu vytýčit a oddělit od okolních parcel. Vedle vlastní stezky tam pak bude dost místa pro vytvoření přírodního biotopu, když ne rovnou nějakého stromořadí, tak aspoň pásu křovin, trnčí nebo ostružiní atd. Případně na vlhkém místě někde ve spodu i mokřinu či tůňku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 20:06 Reaguje na Radim Polášek
Případně pokud je v okolí kamenité pole, může být po schválení nějakým místním referendem kamení vybrané strojem z toho pole uložena na takový pozemek a tím vytvořen další krajinný prvek. A zase další biotop vhodný pro určité rostliny a živočichy.
Odpovědět
JL

Josef Laža

29.7.2020 22:11
O svém majetku rozhoduje vždy majitel. Podle toho je pak hodnocen jako dobrý nebo špatný hospodář a být dobrým hospodářem na půdě je jedna z nejnáročnějších aktivit.
Odpovědět

Petr Čech

30.7.2020 10:32
Jak to tu tak čtu, tak všichni diskutéři bydlí v Hlučíně - Darkovičkách. Realita je ale jiná. Majitelem pozemku pro plánovanou polní cestu je Město Hlučín. Tato cesta je v katastru nemovitostí vedena jako komunikace a obnovou by se obnovil tradiční způsob užívaní. Strana pana Starosty měla ve volebním programu obnovu polních cest nerealizovala nic. Tato konkrétní cesta by navíc plnila funkci protierozní. Plevele a údržba? Technické služby mají svůj traktor s mulčovačem. Za jeden den všechny cesty posekány. Zpevňování? Záleží jak kde, dle způsobu užívání. Využití zanedbatelné části městského rozpočtu se na takovéto akce doslova vybízí. Výpovědní doba z pachtu u předešlých cest byla 2 roky.
Proč Agrozea nechce kooperovat na obnově polních cest? Majitelé stávajících nemovitostí uprostřed velkých lánů, by najednou získali přístup ke svým pozemkům a mohli by je přepachtovat jiným zemědělcům.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 10:58 Reaguje na Petr Čech
Zajímavé info.
Takže pokud to chápu, nájemné smlouva umožňuje vypovědět pacht na předmětných pozemcích s lhůtou dvou let.
A panu starostovi se do toho v původní verzi nechce a tlačí na verzi Agrozey.

Řešení jsou dvě ... zastupitelstvo mu to může uložit on je de iure povinen podle toho konat (ale on může samozřejmě dělat vlny, tak to holt je) a nebo ... za dva roky jsou volby.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 11:33 Reaguje na Petr Čech
Těžké říct, podle mne se jiným zemědělcům nepřepachtuje, určitě se dělá nějaké výběrové řízení a takový velký podnik zase dá nejvíce a bude to jejich.

V diskuzi výše jsem napsal zajímavost, že tento blok se stejně do příštího roku bude muset rozdělit kvůli velikosti, možná by se dal řešit tento problém rozdělením jiným, aby vznikli pravidelnější bloky vyhovující zemědělcům, při zachování tvorby cest.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.7.2020 11:35 Reaguje na Petr Čech
Není mezi starostou Hlučína a Agrozeou nějaká větší provázanost, třeba i skrývaná? Vypadá to, že přikládá podniku Agrozea mnohem větší váhu než mnoha občanům obce.

Pokud článek nezkresluje situaci, tak to na mne dělá dojem, že ve skutečnosti nemá zájem hledat způsoby vyjít svým občanům více vstříc v jejich přání - požadavku obnovit cestu smysluplným způsobem.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 13:18 Reaguje na Majka Kletečková
Provázanost tam být nemusí, ale jestli takový větší podnik je v oblasti pánem s půdou, tak se bohužel k nim nemůže přijít jen tak a říct Karle bude to tak a tak, protože by se pak mohli dělat i naschvály a to by bylo pro občany špatně.

Ve výběrovém řízení bývá obvykle stanoveno první kritérium výše pachtu a to Agrozea určitě nabídne nejvyšší.

Možná máte pravdu a nehledá způsoby, jen se zviditelnil, že pro to něco chtěl udělat a chudákovi v tom bránili. Každopádně po 31.12.2020 zcela jistě k nějakému rozdělení bloku dojde, ať už to bude cestou, či bez cesty. Bylo by asi na místě realizovat to za pomoci obce a to cestou s keři.
Odpovědět

Petr Čech

30.7.2020 14:49 Reaguje na Jiří S
Ano půdní bloky se rozdělí na 30 Hektarové. Takže nic. Výběrová řízení? Půdu zde vlastní fyzické osoby po jednotkách hektarů, které ji zdědily. Protože cesty byly rozorány není přístup zůstává tak jediný pachtýř.
Odpovědět

Petr Čech

30.7.2020 14:51 Reaguje na Petr Čech
V okolí agrozea - dominantní jeden střední a cca 3 až 4 drobní zemědělci. Pokud má někdo hlavní kritérium pachtovné a nikoli péči o půdu... dobře mu tak.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.7.2020 16:05 Reaguje na Jiří S
Čistě pro upřesnění: s ohledem na to, že obec chce vybudovat cestu sama a na svém, tak žádné VŘ o pachtu nebude. Prostě počká až platnost stávající smlouvy vyprší. VŘ pak naopak asi bude na zhotovitele, pochybuji, že by ji podobná obec byla schopna vybudovat "in house".
Odpovědět
JS

Jiří S

31.7.2020 06:05 Reaguje na Svatá Prostoto
To VŘ jsem myslel o propachtování zbylé orné půdy, kterou opětovně shrábne Agrozea.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.7.2020 17:34
Díval se někdo do katastru? Ta cesta vede na hranici KÚ Darkovičky a Darkovice. Městu Hlučín patří část v KÚ Darkovičky, která má šířku necelé 3 m.
V takové situaci bych se do obnovy polní cesty bez dohody s obcí Darkov nepouštěl a už vůbec s výsadbou stromů.
Doporučoval bych městu Hlučín buď sehnat souhlas majitelů 50% půdy v KÚ Darkovičky, provést pozemkové úpravy a parcelu rozšířit, nebo odkoupit část sousedních parcel, nebo se dohodnout s obcí Darkov na společném postupu.

Odpovědět

Jan Škrdla

30.7.2020 17:41 Reaguje na Jan Škrdla
Oprava: ..dohodnout se s obcí Darkovice ....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist