https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/skleniky-na-rajcata-jako-verejny-zajem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Skleníky na rajčata jako veřejný zájem

13.7.2021 16:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pěstební skleník na rajčata využívající hydroponii v Dolní Lutyni v Moravskosklezském kraji.
Pěstební skleník na rajčata využívající hydroponii v Dolní Lutyni v Moravskosklezském kraji.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Česko roky chronicky trpí zastavováním zemědělské půdy. Mizí pod novou silnicí a cyklostezkou, pod novými sklady, půdu také polykají rozrůstající se města a obce. Trochu překvapivé může být, že desítky hektarů půdy mizí pod zemědělskými skleníky, které však samotnou půdu k ničemu nevyužívají. Podle úřadů je to v pořádku a záměr dokonce posvětí jako veřejný zájem. Ministerstvo zemědělství stavbu skleníků na zemědělské půdě štědře dotuje. Proč a jak se u nás staví hydroponické skleníky na zeleninu?
 
Začněme tím, co je na sklenících pro zemědělce a podnikatele lákavého. Čistě prakticky má pěstování v moderním skleníku celou řadu výhod. Produkce není omezena ročním obdobím, protože díky vytápění a přisvětlování se dá pěstovat skoro celý rok.

U některých plodin, jako třeba u rajčat, mohou být rostliny vytažena do výšky, čímž se zvyšuje výtěžnost pěstování na plochu. Od vysazení potřebují rostliny pro zralost plodů 2,5–3 měsíce, což umožňuje několik sklizní ročně. Skleníky dodávají do obchodů zeleninu, která je ve srovnání s dovozem ze zahraničí čerstvá.

VJednou z výhod pěstování rajčat ve skleníku je možnost vytáhnout rostliny do výšky.
VJednou z výhod pěstování rajčat ve skleníku je možnost vytáhnout rostliny do výšky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Přesné dávkování omezuje spotřebu vody i hnojiv a nedochází k jejich únikům jako v případě půdy. Lépe se kontrolují škůdci, stačí používat biologickou ochranu rostlin a není potřeba postřikovat plody pesticidy. Opylování zajišťují čmeláci z nakoupených úlů, uzavření ve skleníku. Celkově je hydroponický skleník samostatnou jednotkou, do níž je přísun všeho pečlivě dávkován a snadno se kontroluje. Úroda ve skleníku je v bezpečí před nepřízní počasí, nehrozí, že ji poškodí kroupy či silný déšť, nehrozí mráz, sucho, ani škůdci.

Skleníky mohou být vytápěné i s ohledem na životní prostředí – některé bioplynovou stanicí, jiné kogenerační jednotkou, jeden z nových skleníků vyhřívá odpadní teplo z elektrárny Dětmarovice .

Další technologickou vychytávkou je, že pro pěstování se nepoužívá půda, ale hydroponie. Rostliny jsou pouze zasazené do „matrace“ z kokosového substrátu, kam jsou dávkované živiny a voda v přesně takovém množství, které rostlina potřebuje.

Rostliny jsou upevněny v kokosové matraci, do které se přivádí voda a živiny v přesně dávkovaném množství.
Rostliny jsou upevněny v kokosové matraci, do které se přivádí voda a živiny v přesně dávkovaném množství.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Obecně je hydroponie alternativní výživa rostlin, takže tak lze pěstovat cokoliv,“ odpovídá Robert Pokluda ze Zahradnické fakulty v Lednici na otázku, jaké plodiny se dají hydroponicky pěstovat. „Lze tak pěstovat i stromy, jen musíte vyřešit jejich upevnění. Z ekonomického hlediska má význam zelenina, léčivé rostliny, drobné ovoce, květiny,“ dodává Pokluda, který se v Česku hydroponií dlouhodobě zabývá.

Státní podpora

A právě pro pěstování zeleniny se začala hydroponie využívat v Česku. Jedním z významných hráčů na poli produkčních skleníků se stal technologický holding NWT. Společnost, která provozuje e-shop Patro.cz, věnuje se výrobě a prodeji elektrické energie z obnovitelných zdrojů či výrobě filamentů do 3D tiskáren, se také pustila do stavby hydroponických produkčních skleníků na klíč, konkrétně jeho zlínská divize NWT Agro pod vedením Jiřího Stodůlky. Mezi lety 2016 – 2020 postavila osm skleníků pro různé zemědělské podniky, letos jsou ve výstavbě další dva. Mezi lety 2016 – 2020 postavila osm skleníků pro různé zemědělské podniky, letos jsou ve výstavbě další dva, na zhruba deset dalších projektů má vydáno stavební povolení nebo se na jeho vydání pracuje.

Výstavba produkčního skleníku využívajícího hydroponii.
Výstavba produkčního skleníku využívajícího hydroponii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ačkoli většinu skleníků postavila divize NWT Agro jako dodávku pro své zákazníky, založila i vlastní Farmu Bezdínek. Ta produkuje rajčata ve skleníku o ploše přes 11 hektarů, letos se staví další skleník o výměře 3,3 ha. V červnu letošního roku došlo také ke změně majetkových poměrů. Skupina NWT prodala svůj podíl ve Farmě Bezdínek a nově je spoluvlastněna zlínskou společností SPUR, kterou vlastní Tomáš Dudák.

Výstavbu skleníků podporuje ministerstvo zemědělství. Všech osm produkčních skleníků na rajčata postavených v ČR firmou NWT bylo podpořeno dotací z Programu rozvoje venkova. Například společnost AGRO Maryša SE získala na skleník na pěstování rajčat dotaci 60 000 000 Kč, zemědělské družstvo Haňovice bylo podpořeno více než 60 000 000 Kč na stavbu a vybavení dvou skleníků. Podle ministerstva zemědělství se ale nejednalo o výstavbu hydroponického skleníku, ale o „běžné“, ačkoli velmi moderní produkční skleníky na rajčata.

Jaký je důvod, že ministerstvo zemědělství podporuje produkční skleníky? „Z pohledu zajištění kontinuálních dodávek některých druhů zeleniny tuzemským zákazníkům v průběhu roku má využití skleníků stále větší význam i s ohledem na negativní vlivy počasí, se kterými je konfrontována běžná polní výroba,“ shrnuje důvody mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo oceňuje, že plocha skleníku je využita vysoce efektivně a vybavena moderními technologiemi. „Mimo jiné dochází k účinné retenci a využití vody z povrchu skleníků, energie může být získávána ze solárních zdrojů, teplo z bioplynových stanic. Za pozitivní je třeba zdůraznit nižší riziko kontaminace substrátu chemickými prostředky a lidskou činností,“ uvádí Vojtěch Bílý.

Skleníky využívají i dešťovou vodu zadrženou v nádržích okolo, vytápěny jsou odpadním teplem z elektrárny Dětmarovice.
Skleníky využívají i dešťovou vodu zadrženou v nádržích okolo, vytápěny jsou odpadním teplem z elektrárny Dětmarovice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Veřejný zájem

Hydroponický skleník na poli je jakýsi kočkopes. Umožňuje zemědělskou produkci, ale samotnou půdu pro pěstování nepotřebuje. Mohl by stát i na betonu. Aby takový skleník mohl být postavený na zemědělské půdě, musí se investor kromě územního plánu vypořádat i s podmínkami pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu.

Ministerstvo upozorňuje, že zatímco pod novým skladem je půda definitivně ztracena a musí být proto vyjmuta ze zemědělského půdního fondu, u skleníku to tak není. „Co se týče vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, jsou skleníky z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, řazeny do pozemků vedených jako orná půda a k vyjímání ze zemědělského půdního fondu s výjimkou manipulačních ploch tedy docházet nemusí. V případě některých projektů však příslušné pozemky vyjmuty byly,“ říká k tomu Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. Ministerstvo neřeší, zda produkční skleníky využívají půdu či ne, důležitá je probíhající zemědělská produkce.

K opylování jsou využíváni speciální čmeláci, kterří žijí pouze ve skleníku.
K opylování jsou využíváni speciální čmeláci, kterří žijí pouze ve skleníku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Ano, pozemky jsme museli vyjmout ze zemědělského půdního fondu, protože nepěstujeme v půdě, ale v organickém substrátu. Plocha skleníků pak není zapsaná v evidenci zemědělské půdy LPIS a proto nedostáváme od státu ani dotace na plochu, které tvoří drtivou většinu z vyplacených dotací pro zemědělce,“ osvětluje pohled za Farmu Bezdínek Monika Zábojníková.

Vliv stavby na prostředí má posoudit stát, respektive jeho kompetentní úřady. Jeden ze záměrů – výstavba skleníků AGRO Maryša ve Velkých Němčicích v okrese Břeclav – připadl k hodnocení Petru Krejzkovi, který pracuje na oddělení posuzování vlivů na životní prostředí. Zemědělské družstvo požádalo o vynětí celkem 6,3 ha půdy ze zemědělského půdního fondu. Z toho 2,5 hektaru bylo té nejkvalitnější půdy s největší formou ochrany. U té musí žadatel prokázat veřejný zájem na tom, aby půda byla ze zemědělského půdního fondu odňata. Protože ochrana půdy je sama o sobě veřejný zájem. Může jej jiný veřejný zájem převážit?

Může. Podle stanoviska krajského úřadu se tak stalo tím, že dojde k navýšení intenzity zemědělské produkce a ke zvýšení zaměstnanosti rizikových skupin obyvatelstva. Stavba zároveň byla umístěna tak, že navazovala na sousedící zemědělské družstvo, čímž se dopad na zábor půdy snížil, protože nebylo třeba stavět například dlouhé úseky nových cest.

Veřejný zájem je nutné prokázat pouze v případech, kdy je požadováno odnětí zemědělské půdy I. a II. tříd ochrany mimo zastavitelné plochy. „Stavby skleníků, jakožto stavby zemědělské prvovýroby jsou však dle regulativů často přípustné i na plochách zemědělských, které nejsou v územním plánu vedeny jako plochy zastavitelné,“ upozorňuje Petr Krejzek na legislativu. Ta nedává jasná vodítka, jak stavby hydroponických skleníků posuzovat.

Ve Velkých Němčicích byla půda ze zemědělského půdního fondu vyňata trvale – ornice a podorničí ze stavby bylo odvezeno na jinou lokalitu tak, aby se využilo jejich cenných vlastností. Petr Krejzek toto rozhodnutí zdůvodnil tím, že půda by během let, kdy na ní skleník stojí, neměla šanci udržet si své úrodné vlastnosti.

Výstavba skleníků si musí poradit s tím, že nevyužívají ornici a tedy úrodnou část půdy, která je přírodním bohatstvím a její ochrana je ve veřejném zájmu.
Výstavba skleníků si musí poradit s tím, že nevyužívají ornici a tedy úrodnou část půdy, která je přírodním bohatstvím a její ochrana je ve veřejném zájmu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak ale uvádí Monika Zábojníková, vynětí ze zemědělského půdního fondu posuzuje každý úřad jinak. Tomu odpovídají i naše zjištění ze závazných stanovisek, která si redakce Ekolistu vyžádala od úřadů.

Skleníky zatím divize NWT Agro postavila ve čtyřech krajích: Moravskoslezském, Jihomoravském, Olomouckém a na Vysočině. V Jihomoravském a Olomouckém kraji byla půda vyňata trvale, zatímco v Dolní Lutyni v Moravskoslezském kraji dočasně. Tam o vynětí rozhodovalo vzhledem k rozloze skleníků přesahující 10 ha přímo ministerstvo životního prostředí. Informace týkající se skleníku v Kožichovicích na Vysočině odmítl Městský úřad Třebíč poskytnout s odvoláním na správní řád, podle něhož Ekolist neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod a zároveň tím neporušil právo dalších dotčených osob.

Za vynětí ze zemědělského půdního fondu se platí odvody – vyšší a jednorázové při trvalém odnětí a nižší, ale pravidelné při dočasném odnětí. Pokud ale staví zemědělský podnikatel a stavba je určena pro zemědělství, neplatí se nic. Za převažující plochu skleníků ve Velkých Němčicích tedy nebylo při vynětí ze zemědělského půdního fondu potřeba hradit ani korunu. Za menší část plochy, kterou zabírá sociální zázemí, příjezdové komunikace a realizace ozelenění zbytkových ploch, se vymezila platba odvodů v orientační výši 6 517 540 Kč.

Pohledem přírodovědce

Přesné vědecké zhodnocení toho, jaký vliv mají nové hydroponické skleníky na přírodu, u nás zpracované není. Nepomáhá tomu ani legislativa, která zřejmě není připravena na to, že se v zemědělství začínají využívat technologie, které nejsou vázané na půdu.

Skleníky jsou často obří. Farma Bezdínek má v Dolní Lutyni skleníky o 11 ha, ve výstavbě je další o velikosti 3,3 ha.
Skleníky jsou často obří. Farma Bezdínek má v Dolní Lutyni skleníky o 11 ha, ve výstavbě je další o velikosti 3,3 ha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na názor o vlivech těchto staveb jsme se proto zeptali přírodovědce, odborníka na půdu a bývalého ministra životního prostředí Ladislava Mika. Skleníky podle něho mohou být velmi efektivním způsobem vysoce intenzivní produkce vybraných plodin a mohou svou produkcí nahradit možná podstatně větší plochy při pěstování ve standardním režimu na polích.

„Jako stavby, navíc nutně napojené na infrastrukturu, ale nepochybně přispívají k urbanizaci prostředí, a nevytváří téměř žádný nový typ biotopu. Skleníky jsou tedy jednak bariérou a zejména omezením celkové biodiversity,“ poukazuje na vlivy nových staveb na krajinu Ladislav Miko.

„Je třeba mít na zřeteli, že existují oblasti, kde skleníky pokrývají v součtu obrovské plochy, a tam je potom negativní dopad na ekosystém kumulovaný,“ říká přírodovědec. „Celkový účet tedy závisí od srovnání s alternativami – nemusí být nutně negativní,“ shrnuje Ladislav Miko, jak uvažuje nad výhodami intenzivní produkce vůči nevýhodám v podobě snížené rozmanitosti prostředí a eliminace řady ekosystémových funkcí.

Podle Zábojníkové pěstování potravin ve sklenících ale krajinu i půdu šetří, protož zajišťuje celoroční produkci na minimální ploše. „Díky tomu může být mnohem více půdy ponecháno přírodě a využito pro ekologická opatření ve volné krajině jako jsou biopásy, zalesnění, zatravnění, vodní prvky atd.,“ argumentuje Zábojníková.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.7.2021 07:15
Já mám pro tyto stavby jednoduchý metr, když to hodnotíme ve Středočeském kraji. Pokud se dle záměru ornice odváží pryč, je to trvalý zábor zemědělské půdy a musí se prokázat veřejný zájem, pokud se jen na pole postaví skleník a půda se využívá k pěstování, tak to je zábor dočasný.
Odpovědět
va

vaber

13.7.2021 08:16
veřejný zájem je pojem pod který se schová vše,
třeba přeměna pole na stavební parcely se provede když obec prohlásí ,že je to veřejný zájem i když je to v malé vesnici a většina obyvatel chce aby malá a nenápadná zůstala , ale ambiciozní starosta má jiné plány
Odpovědět

Martin Švancar

13.7.2021 09:18
Tyhle skleníky využívají odpadní teplo z elektráren a je to tak OK, je to specifikum lokality, není to nějaký většinový jev. Oproti dálnicím a velkoskladům půdu zabírají zanedbatelně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.7.2021 09:29
Takové skleníky plánoval Čuba/Slušovice, už před r.1989. Nejen v Holandsku to funguje ještě delší dobu. A nejen ta rajčata se odtamtud vozí - kamióny !
To snad vadí, že nyní jsou i místní ?
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

20.7.2021 11:46 Reaguje na smějící se bestie
Čuba je neplánoval , ale stavil a provozoval.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.7.2021 09:30
Jenom takový drobný námět k přemýšlení - plodiny pěstované v těchto zařízeních nepotřebují k vegetaci půdu, tak proč zabírat hektary zemědělské půdy. Povolil bych to pouze na místech, kde to nezabere zemědělskou půdu - průmyslové zóny a podobně. Nechápu, proč by se dané zařízení nemohlo postavit třeba na místě bývalé průmyslové haly? A další věc, kterou v článku neřeší, je otázka světelného smogu. Není to tak dávno, kdy se řešil velký skleníkový komplex na polské straně, který bylo v noci vidět až do naši republiky. Tohle nikdo neřeší?
Odpovědět

Martin Švancar

13.7.2021 09:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Světelný smog je ptákovina, umělej problém.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.7.2021 10:52 Reaguje na Martin Švancar
Stačí jedno světlo z ulice, které Vám svítí celou noc přímo do okna a změníte názor.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.7.2021 11:01 Reaguje na Martin Švancar
Na ten váš umělý problém nadávám každý večer, když dalekohledem pozoruji oblohu směrem k Praze. A také má vliv na lidi a zvířata. ;)
Odpovědět
Monika Zábojníková

Monika Zábojníková

13.7.2021 10:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dobrý den pane Šeděnko, světelný smog není v pořádku a je velkým provozním pochybením, co se událo na polské straně. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku je vybavena vysoce funkčními horizontálními a vertikálními clonami. V období, kdy je méně slunce, povětšinou říjen-březen je pro zajištění kontinuální produkce a dodávek do obchodů nezbytné přisvěcovat. Zákazník chce jíst zdravě a nakupovat zeleninu celoročně. Lokálnost, čerstvost a zdravost (bez pesticidů) zeleniny by měly být základními atributy pro volbu české zeleniny, nikoli té dovozové.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.7.2021 12:27 Reaguje na Monika Zábojníková
Dobrý den. Díky za reakci a dovysvětlení. Chápu, že rajčata v zimě potřebují přisvětlování, protože by se vytáhla a málo by plodila a proto je ale nutné i stínění clonami aby nebylo obtěžováno okolí.
Pro neznalé tohoto rajčecího problému - zkuste si v zimě vysít na okno do květináče pár semen rajčat. Stratifikovaná semena vyklíčí zhruba za týden. Za další dva měsíce máte na okně vyčáhliny, které nejenže nekvetou, ale jsou tak vytáhlé, že se nehodí je vysazovat na záhon nebo do skleníku. Proto se rajčata vysévají mnohem později a v období s nižší světelnou intenzitou potřebují silné přisvětlování.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 11:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Rajčata se vysévají později, řekněme v dubnu, pokud jsou určena pro vysázení venku, kde už tou dobou nemohou být mrazíky. To je někdy v květnu. Rostlinka,třeba to rajče, pokud má vydat maximální dosažitelnou úrodu, se totiž nesmí zastavit či výrazně zpomalit v růstu nebo projít jiným podobným šokem. Vysévání, třeba těch rajčat, tak musí být načasováno na dobu, kdy poroste nepřetržitě a při správné velikosti se ihned může přesadit na venkovní stanoviště.
Pokud se rajčata vysévají pro pěstování ve skleníku, tak potom záleží na tom, kdy v tom skleníku už jsou pro růst rajčat vhodné podmínky. Pokud se jedná o třeba vytápený skleník, postavený třeba z tlustšího makrolonu s dostatečně izolačními komůrkami,tak tam může být dostatečně teplo třeba už na začátku dubna . Potom správný termín výsevu těch rajčat je tak polovina února, začátek března.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 17:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jinak když nemáte v zimě dostatečné osvětlení, musíte snížit teplotu. Při nižší teplotě, ale takové, kdy rajčata ještě rostou, stačí jim méně světla a nevytáhnou se. Přirozeně potom rostou pomaleji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.7.2021 09:51
Skleníky v D. Lutyni mám za humny, něco o tom vím a beru to jako pokus
o produkci potravin daleko rozumnější, než na této půdě pěstovat kukuřici
pro bioplynku. V okolí to není jediný zábor půdy a na leteckém snímku
si všimněte nových štěrkopískoven firmy Baumax, které se mohou po
ukončení těžby stát cennými vodními biotopy. Mimochodem všechny plochy
jsou na místě kdysi velkého rybníka(mapy z 19.století na MAPY CZ), který
byl součástí velké soustavy rybníků ležící od Dětmarovic po Bohumín
a které byly přeměněny uhelným baronem Larischem na pole. Já osobně
produkci skleníků nepotřebuji k životu, protože si vystačím se sezónní
zeleninou a ovocem z vlastní zahrady a skleníku s půdou bez chemie.
Nikomu ale neberu možnost si koupit asi dokonalá rajčata a okurky za
cenu, kterou jsou ochotni za tu dokonalost zaplatit. Mám pouze výhrady
k tomu, že se mi doneslo to, že nepůvodní druh opylovačů se dostává
do okolí a nikdo neví, jak geneticky ovlivní zdejší druhy čmeláků.
To možná zase zjistíme pozdě, až se tak stane ve velkém a nastanou
problémy. Z hlediska mého laického pohledu budiž, ale ne pro mne.
Ona ta hydroponie je věda a roztoky se neobejdou bez průmyslově
vyráběných hnojiv, které já nepoužívám a recykluji to, co nabízí
příroda sama. To považuji pro přírodu za udržitelné a mi to dává
pocit, že si beru z přírody pouze zlomek a moci vrátit i ten,
tak si neberu nic. Bohužel legislativně nesmím vracet ani to
a musím zatěžovat ČOV historicky nejstarším hnojivem. Jinak
pořád lépe, než sklady překupníků zboží žijících z hlouposti
lidí vyznávajících pouze konzum.
Odpovědět
AM

Anežka M

13.7.2021 10:07 Reaguje na Břetislav Machaček
"Bohužel legislativně nesmím vracet ani to
a musím zatěžovat ČOV historicky nejstarším hnojivem."

Pořiďte si kompostovací piliňák a bude vymalováno ;) Funguje to perfektně, a kompostu budete mít že nebudete vědět co s ním :)


http://www.ekozahrady.com/lidskyhnuj.pdf
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.7.2021 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Nejčastěji ve sklenících používaným taxonem čmeláka je Bombus terrestris, tudíž apokalypsa se nekoná. To by jste mohl stejně žehrat na nepůvodní včely, včele s kraňkou
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2021 05:02 Reaguje na Jakub Graňák
Nejedná se o druh čmeláka, třeba ten Bombus terrestris, ale o genetickou diverzitu populace čmeláka, třeba toho chovaného druhu Bombus terrestris.
Linie rozchovávaná producenty čmeláků na opylování je jen jedna nebo to je maximálně mix několika nějak vybraných linií. Ty jsou příslušnou firmou ve čmeláčích oplozených matkách a potom hnízdech, která zakládají rozchovávány a posílány zákazníkům v ČR i jinde.
Problém je v tom, že čmeláří populace je dosud přírodní, to znamená že na každém větším "koutku" louky nebo lesa žije místní, po plouhé roky vývoje místním podmínkám přizpůsobená linie čmeláka. V celé ČR je populace čmeláka, třeba toho druhu Bombus terrestris, složena z desetitisíců, možná statisíců různých geneticky více nembo méně odlišných linií.
Hrozí nebezpečí, že pokud opylování ve skleníku končí, provozovatel skleníku čmeláky nevyhubí, ale jen je vynese ven. Ttyo úlky, protože mají dostatek potravy, příapdně jsou rovnou krmeny a nemají ve skleníku škůdce, jsou i desetkrát silnější než čmeláčí hnízda v přírodě. Pokud se úlky vynesené ze skleníků dostanou do rozmnožovací fáze, produkují úměrně své velikosti tolikrát větší množství oplozených samiček. Ty spolehlivě přečíslí místní oplzené samičky a zničí tak místní originální genetickou linii čmeláka.
A jestli se zvyk kupovat čmeláky na oplozování rozšíří i pro malé soukromé skleníky, bude to znamenat výrazné zhoršení diverzity čmeláčí popualce v přírodě a tím výrazné zhoršení odolnosti toho druhu proti novým nepřiznivým vlivům, třeba nemocím.
Například u včel na území naší republiky už téměř neexistují včelaři poctivě šlechtící chovem matek a výběrem svou místní genetickou linii včel. na území celé republiky je tak rozchováváno komerčními chovateli včelích matek jen několik uznaných včelích linií. Takže genetická diverzita druhu je vepsí, což se projevuje velkou citlivostí celé populace včel medonosných třeba na různé kombinace virových onemocnění. Je to jeden z příčin hromadných úhynů včelstev na našem území.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2021 14:20 Reaguje na Radim Polášek
Tak jste si hezky zateoretizoval, a teď zase trošku praxe, ano?
Ty skleníky jsou uzavřené, jinak by provozovatelé tlakem škůdců zvnějšku zešíleli a nikdy by nedosáhli rentability, tudíž úniky do vnějšího prostředí nehrozí.
"Použité" úly jsou náležitě likvidovány (zpravidla žehem, nebo zplynováním), podobně jako prostředky biologické ochrany, nikdo je jen tak z plezíru nevynáší před skleník. A to především z důvodu zamezení šíření chorob a škůdců pěstovaných plodin. To by jste mohl stejně argumentovat, že by mohlo dojít k pádu asteroidu na skleník a následnému úniku čmeláků dírou ve střeše.
Cena jednoho osazeného čmeláčího úlu se pohybuje okolo 1500 Kč, tudíž laici by museli zaplatit často až několikanásobek hodnoty vlastní produkce zeleniny, což jak jistě uznáte je zcela absurdní. Každý laik má možnost vybudovat si vlastní čmeláčí úl a nalákat mladou matku z volné přírody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2021 21:10 Reaguje na Jakub Graňák
Koukám, že jste si taky zateorizoval. Zvláště to o likvidaci použitých úlků je pěkná pohádka.
A prý nelikvidací by se přenášely choroby a škůdci? Jako že skleníky jsou zamořené chorobami a škudci a venkovní prostory jsou čisté.
Co se týká ceny úlků, 1500 Kč je z velké části proto, že , jestli se nepletu, ta firma má zatím monopol, protože na množení a probouzení čmeláčích matek používá zatím ojedinělé technologie. Pokud se objeví konkurence, cena čmeláčích úlků určitě spadne dolů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2021 12:31 Reaguje na Radim Polášek
To je praxe, zajeďte si na ten bezdínek na exkurzi, máte to za rohem. Já nemusím moje žena tam totiž pracuje jako agronomka. A to, že opylovači přenášejí spory hub a viry je věc obecně známá
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2021 13:49 Reaguje na Jakub Graňák
Budiž, opylovači přenášejí spory hub a viry. Ovšem pořád je otázka, co za nebezpečné houby a viry žijí v uzavřených prostorech těch produkčních skleníků? Aby byl problém, kdyby se ty houby a viry dostaly ven do otevřeného prostoru. Když navíc jeden z benefitů uzavřených prostorů skleníků je právě jejich bezinfekčnost. Pokud to není celé dohromady jen blábol.
A pořád je tady ta otázka těch úlků. V přírodě po většinu roku nemá běžné čmeláčí hnízdo víc než pár desítek jedinců. To stačí na dobré opylování nějakých 100 m čtverečních plochy. 11 tisíc hektarů skleníků by pak vyžadovalo asi 1000 čmeláčích úlků. Pravda, čmeláci se dají včelími produkty přikrmovat, potom může být v hnízdě po nějaké době na stovky jedinců a potřeba opylování v 11 hektarech skleníků bude tak ku 100 - 50 čmeláčím úlkům.
Na řekněme 2 - 3 měsíce než čmeláčí hnízdo "uzná", že už je čas na rozmnožování a začne produkovat místo čmeláků dělničích k práci čmeláčí matky a trubce k rozmnožování. Takže ve sklenících s téměř ročním provozem se čmeláčí hnízda musí 3 - 4 x obnovovat, takže se tady bavíme o potřebě 200 - 400 čmeláčích úlků za rok.
Pořád ještě chcete tvrdit, že při takovém počtu se všechny čmeláčí úlky, dříve, než stihnou vyprodukovat čmeláčí matky a trubce k svému rozmnožování, spolehlivě zničí?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.7.2021 09:12 Reaguje na Radim Polášek
"Spotřeba" čmeláčích úlů na ha je 6-7, a jsou po cca 6 týdnech obměňovány a ano jsou všechny likvidovány většinou spálením, dle sdělení osoby přímo v tomto zainteresované, na Bezdínku je likvidují uložením do mražáku.

Dosažení absolutní bezinfekčnosti je prakticky nemožné a i v těchto provozech občas musí být porost zlikvidován předčasně z důvodu nákazy, např virovou mozaikou tabáku, kterou zanesl do porostu nějaký ňouma v krabičce cigaret.
když pak bude do okolního prostředí takový virus zanesen neodbornou manipulací s biologickým materiálem, může se na křídlech nějaké mery či mšice dostat zpět do kultury a je zle.
Už pochopil?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 11:52 Reaguje na Jakub Graňák
No konečně trochu solidní detailní vysvětlení, ne bláboly.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.7.2021 19:25 Reaguje na Radim Polášek
hm
Odpovědět
KK

Karel Kosek

19.7.2021 15:51 Reaguje na Jakub Graňák
Díky. Za ten čas a energii, který jste využil na trochu solidní detailní vysvětlení i na ty bláboly ;)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.7.2021 20:04 Reaguje na Karel Kosek
Rádo se stalo:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.7.2021 09:52
V clanku jsou dobre popsana pro a proti. Potravin v obchodech je hodne, kolik % se vlastne z obchodu a domacnosti vyhodi? Ze zkusenosti - bylinky z louky nebo lesa mnohem vic voni nez hydroponicke, ale i zahradni, a obsah lecivych slozek je taky jiny, i kdyz sezonne promenlivejsi. Treba medvedi cesnek z me zahrady nevoni a nechutna vubec.A dalo by se pokracovat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.7.2021 10:55 Reaguje na Jarka O.
Zřejmě musí medvědí česnek růst jako plevel. Pěstovaný na záhoně - nic moc. Když vyroste nadivoko na zahradě pod stromy, je to v pohodě.
Odpovědět
Monika Zábojníková

Monika Zábojníková

13.7.2021 11:00
Dobrý den všem, je určitě skvělou příležitostí navštívit Farmu Bezdínek v rámci exkurze. Nabízejí je pro veřejnost zdarma v rámci jejich ukázkového skleníku a edukačního návštěvnického centra. Věnují se tomu přímo lidé z farmy. Přijměte osobní pozvání i ode mě, jejich největší fanynky ;-) Rezervaci je možné učinit zde: https://www.farmabezdinek.cz/exkurze/
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.7.2021 13:49
Co je na soukromém podnikání veřejný zájem??? Mimochodem realizace skleníků, jejich výstavba, provoz i dlouhodobá zátěž pro své okolí je jistě pozoruhodná.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.7.2021 16:08 Reaguje na Milan Milan
I ekologie - méně kamiónu přes 1/2Evropy !
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.7.2021 21:49 Reaguje na smějící se bestie
Tak náhodou jezdím po dálnici a těch kamionů, to jsou spíše sklady na kolech. Ale kolik sprmketů v česku asi takový skleník v česku zaveze např. rajčaty???
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2021 05:08
Výroba potravin v uzavřených prostorech je budoucnost , podobně jako je v průmyslu budoucnost robotizace a automatizace.
I když je výroba potravin ve sklenících mnohem jednodušší než výroba v úplně uzavřených prostorech za umělého osvětlení a je na plochu mnohem méně produktivní, je to první krok.
Takže veřejný zájem, dokud se nenaplní určité procento takhle produkovaných potravin, to nejspíš je.
Odpovědět
va

vaber

15.7.2021 08:37 Reaguje na Radim Polášek
věřejný zájem je pojem který do zákona vsunul mazaný právník a dá se pod něj schovat cokoliv ,co má veřejný zájem společného se soukromým podnikáním? určité procento takhle produkovaných potravin ,zajímá koho?
jsou taková rajčata vůbec k jídlu ? mají všechny látky pro které zeleninu jíme, jsou zdravá?, na takový výzkum nedá nikdo ani halíř,
já zimu bez rajčat přeživám stále
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2021 14:00 Reaguje na vaber
Veřejný zájem je v tom, že pěstování potravy v uzavřených prostorech, ideálně ještě za umělého osvětlení, umožní uvolnit pro další rozvoj lidstva plochy produkčních polí a plantáží, které s velkou pravděpodobností z většiny nahradí. Tím vytvoří, pokud se lidstvo bude i nadále rozvíjet a nepodlehne společenské rakovině, například zelené ideologii nebo islámistické ideologii nebo podobným, další životní prostor pro další rozvoj lidstva.
Dále pěstování potravy v uzavřených prostorech umožní tu potravu produkovat přímo ve městech v místech její spotřeby a tím odstraní většinu dopravy, která zatěžuje životní prostředí.
Veřejná podpora těch skleníků je stoprocentně mnohonásobně společenstky účelnější než veřejná podpora například fotovoltaiky nebo větrníků, které budou v energetice nejspíš slepou uličkou vývoje.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2021 09:37 Reaguje na Radim Polášek
mohou to ve městě rozjet ,betonových ploch najdou dost, ale proč na zemědělské půdě,
a hlavně veřejný zájem je na rajčatech? kterých v sezoně je nadúroda a případný nedostatek rajčat nic a nikoho neohrozí
je to zneužití veřejného zájmu v zájmu zisku
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.7.2021 18:22 Reaguje na vaber
Já nadúrodu rajčat v obchodech nevidím. Já vidím, že se tam rajčata prodávají za cenu 60 - 80 Kč za kilo. A už při té ceně je lidi ochotně kupují a velmi pravděpodobně se obvykle doprodávají. A když je market dá do akce, za 50 - 40 Kč za kilo, kupují je lidi ještě několikrát víc.
Takže když přibude pár skleníků s produkcí rajčat a konkurence srazí ceny, hravě se přírůstek produkce těch rajčat rozprodá mezi lidi oním snížením prodejní ceny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 11:53 Reaguje na Radim Polášek
Toto trvalo, než jsme se k tomu dopracovali.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.7.2021 11:53 Reaguje na Radim Polášek
Omluva, to mělo být jinde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.7.2021 18:26 Reaguje na vaber
A pořád je tady ta věc, že je mnohem ekonomičtější podporovat produkci rajčat než podporova soláry a větrníky. Ostatně na podporu solárů za posledních 10 - 15 let rozdal náš stát asi 500 miliard Kč. Rajčata jsou proti tomu úplný pakatel.
Odpovědět

Ivan Šimák

14.7.2021 14:13
Hlavní je, co hydroponicky pěstovaná zelenina (popř. jiné plodiny) obsahuje, pokud se nedostala do kontaktu s půdou a minerály. Každopádně by takto pěstované plodiny měly být v prodejně označeny, aby si lidé mohli vybrat.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.7.2021 06:19 Reaguje na Ivan Šimák
Tak zapomeňte na většinu rajčat ze superketů. A na půlku paprik a okurek. Hydroponicky pěstované plodiny mají všechny minerály, které mají mít a některé např. těžké kovy dokonce chybí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2021 14:13 Reaguje na Katka Pazderů
Souhlas.
Hydroponicky pěstované plodny budou mít všechny minerály, které budou v těch živných roztocích.
Produkce se potom pravděpodobně budou dělit na produkce levných potravin a produkce kvalitních potravin. Produkce kvalitních potravin budou v živných roztocích nebo i ve vzduchu sledovat podle mého odhadu až na stovky látek. Vedle látek přinášejících rostlinám živiny to budou naopak látky, které rostliny vylučují do živného roztoku, dříve do půdy, ve snaze ovlinit své okolí. A potom balastní látky, které se budou do hydroponického prostředí dostávat buď z použitých surovin nebo z procesů probíhajících při pěstování nebo při stárnutéí technologických zařízení atd. Stejně tak bude osvětlení kvalitnější a intenzínější.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.7.2021 15:22 Reaguje na Radim Polášek
V žívných roztocích se sledují jen N, P, K, Mg, Ca na tvrdost plodů, S, Mo, B, Cu, Fe
Obvykle jsou pak rostliny v lepším stavu, než kdyby byly je v půdě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.7.2021 08:29 Reaguje na Katka Pazderů
Živné roztoky jsou defakto biotopy, ve kterých ty rostliny žijí. Stejně jako při běžném pěstování na poli to je půda. Takže pokud chcete, aby ty živné roztoky cirkulovaly a ne se jednorázově použily a po určité hranici vyčerpání těch prvků vypustily a nahradily novými, musíte tam sledovat, mimo obsah výživných prvků taky obsah spousty dalších sloučenin.
Přirozeně záleží taky jak kvalitní chcete ty produkty mít. Pokud produkujete jen na hmotu, tak tam sledujete skutečně jen ty prvky. Až do doby, dokud výrazně nepoklesnou přírůstky i přes správný obsah živin nebo dokud ty produkty už skutečně nejsou konzumovatelné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist