https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/uhyn-statisicu-vcel-na-pardubicku.pravdepodobna-pricina-otrava.vinik-neznamy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úhyn statisíců včel na Pardubicku. Pravděpodobná příčina: otrava. Viník neznámý

2.6.2020 14:00 | PRAHA / PARDUBICE (Ekolist.cz)
Evžen Báchor chová včely pro opylování rostlin, med a výrobu medoviny. Ilustrační snímek.
Evžen Báchor chová včely pro opylování rostlin, med a výrobu medoviny. Ilustrační snímek.
„Neděle 10. května a pondělí 11. května jsou pro nás černými dny. Chemické postřiky nám usmrtily včely na třech stanovištích. Všech 75 úlů je téměř bez včel. Tmavé koberce zmítajících se otrávených včel před úly jsou smutnou podívanou,“ napsal na svou facebookovou stránku pardubický včelař Evžen Báchor.
 
Dva dny po otravě nahlásil událost na oddělení policie v Pardubicích Polabinách. Spolu s dalším včelařem Miroslavem Kadlečkem, jehož včely také uhynuly, chtěli podat trestní oznámení na neznámého pachatele.

Vzhledem ke škodě, která u pana Báchora činí kolem 200 000 Kč, a u jeho kolegy 80 000 Kč, je povinností policie prošetřit, zda nebyl spáchán trestný čin. Otrava včel může poukazovat na trestný čin poškození cizí věci (včelstva) nebo ohrožení a poškození životního prostředí, nejčastěji kvůli nesprávnému chemickému ošetření zemědělských plodin.

Policisté se ale incidentem zabývat odmítli a poslali včelaře domů s tím, že mají počkat na výsledky laboratorního vyšetření.

Evžen Báchor, který chová včely pro opylování rostlin, med a výrobu medoviny, se najednou ocitl téměř bez včel. Před osudným dnem žilo v každém úlu kolem 80 000 včel, po něm zůstala naživu jen malá část včelstva, Báchor to odhaduje na 10 000 včel. Včelstev měl pardubický včelař celkem 75.

Uhynulé včely včelaře Evžena Báchora.
Uhynulé včely včelaře Evžena Báchora.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Evžen Báchor / archiv autora

Jeho postesknutí na Facebooku se dostalo ohromného ohlasu. Po dvou dnech, kdy ho napsal, již mělo 20 000 sdílení. Vzápětí se u něj doma objevil i policista, kterého jeho nadřízený poslal sepsat hlášení, které na stanici původně policie zaznamenat odmítla.

Vzorek uhynulých včel byl zaslán krajské veterinární správě. Laboratorní výsledky pak ukáží, čím se včely otrávily a podle toho pak může policie dále prošetřit, zda byl spáchán trestný čin a kdo je za škodu odpovědný.

Jenže odpovědnost za otravu včel se prokazuje obtížně. Evžen Báchor v neděli, kdy včely začaly hynout, sedl do auta a objel okolní pole, aby se podíval, zda někdo ze sousedních zemědělců neprovádí postřik. Prováděl. Na sousedním poli, osetém ozimou pšenicí, se stříkalo. Ale čím? To zemědělci běžně neodhalují. Prokázat, že aplikovali směs několika látek, které jsou pro včely jedovaté, je pro včelaře prakticky nemožné.

„Proti tomu neuděláte nic, protože to nedokážete," říká Báchor. "Na Náchodsku po úhynu 40 včelstev prokázali látku, která byla v postřiku, dokázali, že byla na poli. Ale zemědělec řekl, že jeden den stříkal jednu látku a druhý den druhou. Dodržel předpis. A kdo mu dokáže, že látky namíchal do koktejlu?“ ptá se řečnicky včelař, který vidí ochranu včel téměř jako boj s větrnými mlýny.

Pokud by se prokázalo, že úhyn včel nastal skutečně otravou přípravky na ošetřování rostlin a místním šetřením vyjde najevo, že otravu způsobil porušením nějaké právní povinnosti hospodařící zemědělec, může si včelař nárokovat náhradu škody. Pokud dojde k soudnímu sporu, jsou hlavními důkazními prostředky výsledky laboratorního rozboru zaslaných vzorků a především zápis z místního šetření.

Škoda způsobená otravou chemickými látkami se řeší v rámci rostlinolékařské péče. Dokazování souvislostí v případě náhrady škody je ale především na poškozeném včelaři. Evžen Báchor tedy musí prokázat, že někdo z jeho sousedů porušil předpisy a že mezi jejich porušením a škodou je příčinná souvislost.

Výsledky laboratorní testů uhynulých včel dorazili panu Báchorovi poslední květnový víkend. A nepotvrdily, že došlo k otravě včel zemědělskými postřiky na polích. „Omlouváme se touto cestou zemědělcům a děkujeme jim za odpovědný přístup při ošetřování rostlin aplikací postřiků. Čím ale byly včely otráveny, zůstane nezodpovězeno,“ vyjádřil se pro Ekolist.cz včelař.

Včely panu Báchorovi neuhynuly poprvé, ale potřetí. Naposledy mu na otravu uhynulo 40 včelstev v roce 2014. Ani tehdy se neprokázala příčina úhynu. Včely měl umístěné 35 km od domu, a na místo přijel až tři dny po aplikaci postřiku, což už bylo pozdě na to, aby laboratoř mohla prokázat otravu.

Včely opylují divoké rostliny i pěstované podiny.
Včely opylují divoké rostliny i pěstované podiny.
Foto | vpickering / ccsearch.creativecommons.org

Jak je to s legislativní ochranou včel?

České právo na ochranu včel myslí, přestože praktická účinnost se může s právními předpisy rozcházet. Podobně jako v ostatních členských státech Evropské unie, ani v České republice neexistuje samostatný včelařský zákon. Včely jsou chráněny v řadě dílčích právních předpisů.

Podle nich nesmí zemědělec aplikovat postřik, který je pro včely jedovatý, v době jejich aktivity, tedy do 19. hodiny večerní. Zároveň by měl použití potenciálně nebezpečného přípravku oznámit včelaři, který chová včely do okruhu 5 km od jeho pole.

Když bude ale včelař mít plánovaný postřik nahlášený, ohlídá si, aby se sousední pole nepostřikovalo v době, kdy včely létají. A to nemusí zemědělskému hospodáři vyhovovat.

Včelař ale většinou nemůže udělat nic jiného, aby včely před otravou ochránil. Včely se nedají „zavřít v úlu“, protože by zahynuly. Včelař se bez spolupráce se sousedními hospodáři neobejde.

„Něco by mělo změnit. Zemědělství v podobě, v jaké tady je, je špatné. Každoročně je tu spousta otrav, které nemůžeme prokázat. To je na tom to nejsmutnější,“ říká za včelaře Evžen Báchora. A ujišťuje, že z projevů včel včelař pozná, že se jedná o otravu, ne o nemoc nebo špatnou práci včelaře.

Příčina úhynu obrovského množství včel na Pardubicku tedy zůstává neznámá a oba včelaři se musí vyrovnat se ztrátou včel jak nejlépe umí. Pan Báchor hodlá včelstva obnovit. Pokud v úlu nezahynuly matky, pokusí se včelstva obnovit za včel, které v úlech přežily.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pa

PavelA

2.6.2020 07:44
V první řadě si po opakovaných úhynech měl p. Báchor nechat udělat rozbor i v jiné laboratoři než jen u SVS.Je totiž zřejmé,že ze základního rozboru moc zjistit nejde.
A podat oznámení na zemědělce,aby museli doložit ČÍM stříkali,je také jednoduché.
A proč to na policii oznámili až dva dny poté,policie a SVS se volá okamžitě.
Moc tomu postupu nerozumím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.6.2020 16:38 Reaguje na PavelA
Včelař může vzít i vzorky plodin z inkriminovaného pole. Problém je ten, že řada postřiků je jak na včelách tak na rostlinách během několika desítek hodin neprokazatelná.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

2.6.2020 22:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, s tím souhlasím. Jen je otázka a problém, co nabídnout a doporučit farmářům k používání. Co za třicet let nekomunistického nesocialistického ČR udělal chemický průmysl a zemědělské školy v navyknutých stereotipch ?? Většina dnešní dávkovací postřikové techniky je na vysoké úrovni použití. A v dnešní době se bohužel farmář bez chemie neobejde, nejde jen o faunu a floru, ale i o člověka. Zdravé nezávadné potraviny nemusí být v regálech obchodních řetězců jen ze zahraničí, kde nakonec mají podobné problémy s technologickými postupy a normami. Pokud omezíme pěstování olejnin jako náročné plodiny na používání chemické ochrany čím tyto plodiny nahradit ?? Nebo se vrátit zpět k době olovnatých phm ? Salmonela, včelý mor, vrtule třešnová, mandelinka, co člověk oželí a dopřeje podobným škůdcům a nákazám v rozvoji ??
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 07:49 Reaguje na Krejcar Stanislav
Pro začátek by jistě stačilo povinnost informovat dotčené osoby upřesnit tak, že bude nutno informovat o čase a místě postřikování. Řada obcí má informační systém, který umožňuje starostovi (nebo některému z jeho pracovníků) posílat SMS do mobilu. A nejen rezidentům, ale i chalupářům a dalším (tedy třeba i tomu, kdo má na pozemcích obce včely, ale bydlí jinde). Teoreticky by šlo udělat, pokud by zemědělci krmili těmito údaji nějakou databázi, aby šlo avízo obcím zcela automaticky.

Teoreticky by se za něco takového měli bít piráti (protože to spadá do okruhu jejich agendy), ale ti raději řeší hospodské zahrádky na silnicích a paní Lipovskou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.6.2020 10:16 Reaguje na Jan Šimůnek
To je teorie. Praxe vypadá tak, že den předem oznámím starostovi, že se bude provádět ošetření, včelař zavře včely, začne foukat nebo poprchávat, já ochranu zruším. Včelař se tu změnu možná doví, možná nikoliv a já opět oznámím starostovi, že se tedy to ošetření posunuje na druhý den. Do toho starostovi přijde pět dalších oznámení a výsledkem je to, že buďto se na to včelař vykašle anebo si hodí mašli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.6.2020 18:38 Reaguje na pavel peregrin
Včelař moc včely zavřít nemůže. Čistě teoreticky by úl mohl přenést do tmavého , prostoru vychlazeného na nízkou teplotu , tak 5 - 10 stupňů C. tam by mohlo včelstvo bez poškození vydržet den, možná dva dny, ale víc ne. Jenže kdo takový prostor má?
A možná by tam včelstvo nemuselo vydržet ani den bez poškození, v tuto dobu ma každé včelstvo vysoké plochy včelího plodu, který spotřebovává vodu a živiny jak na běžícím páse a prakticky se nesmí zastavit. Jinak je plod poškozen nebo dokonce uhyne či je včelami kvůli nedostatku vody vysát. To se projeví asi za 3 týdny týdenním až dvoutýdenních výpadkem včelí populace, což může znamenat nevylíhnutí až 30 tisíc včel, což znamená za měsíc až dva měsíce významný výpadek snůšky. Či vychovaných dlouhověkých včel zimní generace a tím výnos na jaře příštího roku. Navíc dnešní včelstva jsou kvůli výnosům medu desetiletí šlechtěna na co největší sílu a stejně tak je vedeno jejich ošetřování i velké rozměry dnešních nástavkových úlů. O to víc by bylo dnešní včelsvo na zavření úlu citlivější.
Reálné je podla mne zavřít včelstva ráno, kdy začínají létat na 2, možná až 4 hodiny, ale bez poškození určitě ne déle.
Jediná skutečně účinná ochrana včelaře před postřiky je úly naložit a převézt jinde. Jenomže to je zase náročné na spousty úředního vyřizování.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.6.2020 18:58 Reaguje na Radim Polášek
Nehledě na fakt, že vzít celý úl a někam ho odnést, znamená chytit do ruky neskladnou metrákovou skříň.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.6.2020 19:34 Reaguje na Jakub Graňák
To se udělat dá a dost dobře, když to je potřeba. Jinak ale skutečně to je neskladná těžká skříň
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.6.2020 09:53
Všichni přece víme, že takový náhlý úhyn včelstev nezpůsobila vnitropolitická situace, ani koronavirus či vyšší moc.

Viníkem je průmyslová chemizace zemědělství s koktejly pesticidů všeho druhu a jejich nesprávná aplikace ziskuchtivými zejména nájemci půdy.

Za peníze v Praze dům a v Pardubicích dva!
Odpovědět
Pa

PavelA

2.6.2020 15:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Připomenu vám případ slovenského biovčelaře,kterému minulou zimu uhynulo naráz údajně až 200 včelstev.
V uzavřeném biorežimu,krmeny biocukrem a na stanovištích bez doletu ke konvenčně obhospodařovaným plodinám.
Ta chemizace není totiž jediným faktorem úhynů včelstev.

Avšak tohle je zřejmě "standartní" otrava.

Na druhou stranu,mít včely u polí,tak s otravou počítám na 50%.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2020 16:58 Reaguje na PavelA
Ono biochov včel je dost nesmysl, když už samotné včely jsou kvůli výnosům, mírnosti a vyšší ovladatelnosti nepůvodními, mají minimální genetickou diverzitu a jsou po mnoho desetiletí šlechtěny tak intenzívně, že dnes už jsou prakticky na úrovni nějakých hybridních brojlerů.
Přitom dlouhodobě nelze blízko vedle sebe chovat odlišnou linii či rasu včel kvůli specifiku oplozování včelích matek. Matka se oplozuje v přírodě mimo kontrolu včelaře na takzvaném oplozovacím stanovišti s několika trubci náhodně vybranými z okolí několika kilometrů, v nouzi ze vzdálenosti až 15 - 20 kilometrů. Celá populace včel, ať už chovaná včelaři nebo žijící v přírodě z úlétlých rojů je tak geneticky propojena a jakákoliv odlišná linie dovezený včelařem odjinud se tak v dalších generacích velice rychle "rozpustí" a "promoří" geny okolních včelstev.
Není tedy možné, aby nějaký včelař dovezl zvlášť pro biochov vhodnou nějakou nešlechtěnou přírodní linii a dlouhodobě si ji ve svém chovu udržel. Bez nějakých speciálních opatření chová i biovčelař stejnou přešlechtěnou "brojlerovou" linii včel jako jebo nebiosousedé.
Odpovědět
JS

Jiří S

2.6.2020 15:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já chápu tuhle honbu za zemědělci, kteří vypadají jako jediní viníci a v tomto případě to tak třeba bude. Ale musím se našeho oboru také zastat, protože u spousty včelařů dochází k jevu, kdy jsou včelstva prostě oslabená. Dokonce v podniku ve kterém momentálně pracuji a ještě v jednom, kde jsem pracoval brigádně došlo ke třem ohlášením, že jsme postřiky zničili, či otrávili včelstva. Ve všech případech bylo prokázáno, že to tak nebylo. Včelstva byla akorát oslabená, plná jiných nemocí a podobně. Ale samozřejmě vždy je snazší plivat na druhé, ale zároveň netvrdím, že nejsou špatní hospodáři, to je jak s restauracemi, jsou prostě dobří a špatní a stát se taková věc může.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.6.2020 10:22
Zajímavé povídání o včelách z TEDa.

https://www.ted.com/talks/marla_spivak_why_bees_are_disappearing#t-363610
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.6.2020 21:52 Reaguje na Petr Eliáš
Děkuji za pěkné video. Ocenila jsem i jednoduchou a srozumitelnou angličtinu; dobře jsem pochopila obsah, i když moje znalosti angličtiny mají daleko k dokonalosti.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.6.2020 09:05 Reaguje na Majka Kletečková
Na učení angličtiny jsou videa na TEDovi výborná. Dají se tam zapnout anglické titulky, takže videu je výborně rozumět i když hovoří nerodilý mluvčí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.6.2020 12:40
S manželkou máme devatery, a smažíme se je mít co nejdál od plodin na ekologická biopaliva. Zejména od řepky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.6.2020 15:01
Policajti se na něj vykašlali, šel tedy plakat na Facebook.

Aha :-(
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.6.2020 15:32
Opravdu by mě zajímalo, na co včely uhynuly. Pravdou je, že insekticidy, které se aplikují i do obilí, mají omezení , co se včel týká. Ovšem z praktického hlediska vzato, co by ty včely na poli s pšenicí proboha dělaly? Spíše se zde nabízí možnost, že zalétaly na pole s řepkou, o kterém příslušný včelař nevěděl, a tam mohlo dojít ke kontaminaci. Ovšem tuto možnost vyloučila laboratoř. V tomto případě by bylo dobré, kdyby se k tomu vyjádřili odborníci-včelaři, protože takto masivní úhyn včel s vyloučením pesticidů je dosti nepochopitelný.
Odpovědět
M

Martina Jurová

2.6.2020 23:19 Reaguje na pavel peregrin
Včely mohly zaletat na pšenici na rosu. To, že mají k dispozici napajedla u úlu, často si najdou jiné zdroje.
Ale z druhu pesticidu lze vyvodit, co se zrovna strikalo. Teď už se nestrika proti plevelů, ale konkrétně určitá choroba nebo škůdce. Jenže když je důkazní břemeno na vás, tak představte si jak objíždíte celé okolí a z každé plodiny berete vzorek.
Teoreticky, pokud máte v oblasti jednoho zemědělce, a bude prokazatelne, že se jedná o určitý typ pesticidu, typicky pro konkrétní plodin a třeba právě tu psenici, pak je to jasné, ne?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.6.2020 07:53 Reaguje na Martina Jurová
Ano, tak by to mohlo být.U fungicidů problém není, ale určité insekticidy, např. cypermethrin, jsou pro včely nebezpečné a pokud by došlo k tomu, že včely zalétaly na pole s pšenicí se napít a zrovna byl prováděn postřik touto účinnou látkou, mohlo by k otravě dojít. Pro letošek byly ještě povoleny i organofosfáty a tam by to samozřejmě bylo jasné. Ale laboratoř úhyn prostřednictvím pesticidu vyloučila a rezidua by našla, o tom není pochyb. Docela by mě jako nevčelaře zajímalo, zda teoreticky včela může nejdříve letět třeba úplně jiným směrem k té pšenici se napít a pak změnit trasu na cílovou rostlinu?
Ještě k tomu postřiku- pokud by ten zemědělec neměl traktor osazený GPS, kde by se nechal najít časový údaj o postřiku, těžko bude kdokoli dokazovat, kdy byl postřik proveden, protože i přípravky včelám škodlivé se mohou aplikovat mimo letu včel. Pouze jedovaté v době květu nikoliv a to jen na cílovou rostlinu. Tudíž i kdyby třeba aplikoval organofosfát na tu pšenici mimo letu včel, nepřekračuje zákon, ve dne ano.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.6.2020 19:32 Reaguje na Martina Jurová
Ale běžné pesticidy mají mít vmíchány látky odpuzující včely. Takže zalétávání na rosu je málo pravděpodobné. Musel by to být nějaký nestandartní pesticid, třeba nějaký falšovaný zakázaný dovezený načerno třeba z Ukrajiny nebo nějaký ošizený od velmi levného výrobce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.6.2020 07:28 Reaguje na Radim Polášek
To může být také, ale je fakt, že ten cypermetrin je klasifikován jako včelám škodlivý, vyskytuje se ve více obchodních přípravcích a tudíž by se s ním mělo opravdu stříkat mimo letu včel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.6.2020 16:36
Problém je v tom, že zemědělci nemají povinnost přesně hlásit, kdy co a čím stříkají. 24 nebo i 48 hodin včelstvo uzavřené (s krmením a vodou být může). Zemědělci však stačí, když nahlásí, že "v březnu až červnu bude provádět celkem 15 postřiků na okolních polích". Nejde jen o včely, mě tak uhynul na otravu postřikem roční kocour.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.6.2020 17:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Co píšete je tak trochu rada o stolu. V praxi téměř nepoužitelná. Často máte v doletu včel 2-3 družstva, každě pěstuje více plodin a stříká je několikrát do roka. Navíc aplikace postřiku závísí na počasí, pokud fouká nebo prší, stříkat by se nemělo.
1 nebo 2x za sezónu by to ty včely snesly, ale pokud je budete držet 20-30 dnů zavřené, tak vám moc nepoděkují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 07:50 Reaguje na Jan Škrdla
Souhlas, nicméně nic lepšího a reálně proveditelného mě prostě nenapadá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.6.2020 19:37 Reaguje na Jan Škrdla
Za 20 - 30 dnů vám už nepoděkují vůbec. V letním horku a s plodem už za 2 - 4 dny je v zavřeném úlu totální kolaps toho společenstva.
Odpovědět
JS

Jiří S

4.6.2020 15:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku to je nesmysl. Zemědělci mají přesnou ohlašovací povinnost a jen málo si jich troufne to neohlásit, protože včelaři si to hlídají a jak by viděli postřikovač, již by se dostavil ÚKZÚZ. My vždy hlásíme 48 h před aplikací, kde napíšeme dle klimatických podmínek, což znamená, že kdyby pršelo odložili bychom aplikaci s tím, že bychom ji ohlašovali znova. Nevím kde berete takovéto informace. Tím nechci tvrdit, že pár zemědělců to nedělá, ale většina si to již v dnešní době netroufne.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.6.2020 17:15
Bohužel opět článek i diskuse vedená na bázi ideologie a to i přesto že laboratoř prokázala že to nebylo vlivem pesticidů. Vy si snad myslíte že když zemědělec nemá co dělat tak vezme 20 ale někdy i 100 tisíc kč vezme postřikovač a jede to vystříkat na pole. Vážení potraviny nerostou v supermarketech na regálech. Všechny postřiky v průběhu vegetace mají nějaký význam ať k ochraně rostlin před škůdci a houbovýmí chorobami, nebo před vznikem různých toxinů které by jste jinak měli v potravinách.Každý z nás si vždycky rozmyslí jestli další postřik má význam nebo ne.
A k té údajné otravě .U nás je nejvíce včelařů na obyvatele v Evropě a k úhynům vlivem pesticidů dochází řádově v jednotkách případů ročně.Máte větší pravděpodobnost že vás přejede auto a přesto ty auta nikdo nezakáže.
Odpovědět
VK

Václav Kain

2.6.2020 18:08
Jakýpak viník neznámý? Ta pole byla stříkána jedy a ta pole někomu patří.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.6.2020 19:45 Reaguje na Václav Kain
Vy nerozumíte textu? Jasně se tam píše, že laboratoř NEPROKÁZALA otravu pesticidy.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.6.2020 19:26
Jakmile máte jakékoliv podezření na otravu zavoláte rostlino lékařskou správu, ti přijedou i v neděli a příslušný zemědělec je povinen jim okamžitě doložit co kde stříkal.Oni si odeberou vzorky jak z postřikovače tak z pole tak i uhynulých včel a na základě toho se posuzuje vina. Všechny dnešní postřiky jsou prezentovány jako včelám neškodné. A přesto se v době květu postřiky provádějí v noci aby se ještě riziko zmenšilo.Nikdo si záměrně netroufne tyto předpisy porušovat protože sankce jsou příliš veliké. My by jsme raději také nestříkaly ty "jedy", ale alternativu geneticky upravených rostlin evropská veřejnost zhruba před 10 lety zavrhla a to je cesta jak výrazně omezit pesticidy. Zatím je to tak že se úplně chaoticky bez znalostí souvislostí zakazují různé účinné látky a zemědělcům mnohdy nezbývá používat mnohem drastičtější metody než byla ta původní.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.6.2020 19:49 Reaguje na Petr Blažek
Všechny postřiky nejsou řazeny jako pro včely s přijatelným rizikem, týká se to hlavně insekticidů. I pyretroidy jsou-některé-řazeny do kategorie včelám škodlivé, ne přímo jedovaté, ale škodlivé ano. Jinak souhlas.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.6.2020 19:43 Reaguje na pavel peregrin
To je logické. Když to má likvidovat hmyz, tak to taky na hmyz musí být toxické.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2020 07:53 Reaguje na Petr Blažek
Jistě, pokud by zde nevládla tupá a zaostalá EU, jejíž vedení nenávidí jakýkoli vědecký a(nebo) technický pokrok, tak bychom mohli řadu postřiků vynechat, protože GMO.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.6.2020 10:18 Reaguje na Jan Šimůnek
A nejlepší na tom všem je, že GMO se u nás vesele používá, samozřejmě v potravinách z dovozu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.6.2020 19:41 Reaguje na pavel peregrin
U kterých potravin? Jediné GMO potraviny legálně dovážené do EU jsou produkty určené pouze pro výživu zvířat.
Pro výživu člověka musí potraviny s obsahem GMo produktů projít v Evropě velmi náročným schvalovacím řízením, kde není výjimkou doba trvání toho řízení u bruselských zelených úředníků třeba 20 let, takže takové GMO produkty se u nás prakticky nevyskytují.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.6.2020 07:30 Reaguje na Radim Polášek
Tak je to správně, nenapsal jsem to přesně. A vše, co se vyrobí od nebo ze zvířat krmených GMO se může automaticky počítat jako GMO.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.6.2020 12:36 Reaguje na pavel peregrin
To je čistý blábol.
Člověk taky nezčervená po konzumaci mrkve nebo nezežloutne po konzumaci meruněk.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.6.2020 10:07 Reaguje na Radim Polášek
Jasně že ne. Já samozřejmě nemám vůbec nic proti GMO. Ale pokud se krmí zvířata komponenty obsahujícími GMO,holt se to musí považovat jako maso s GMO. Proč Němci nechtějí mléko od zvířat, která by žrala kukuřici ošetřenou glyfosátem? To je úplně stejné jako to GMO, i když je to kravina.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.6.2020 20:44 Reaguje na pavel peregrin
No, jako agronom jste určitě kdysi měl na vysoké škole nějakou chemii. Tak si teď vzpomeňte, co jste se tam učili a nepište tady, s prominutím, ty bláboly, co píšete.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.6.2020 07:09 Reaguje na Radim Polášek
Tak to musím napsat holt polopatě. Je to psané jako ironie na odmítání GMO produktů, protože lidé nepřímou cestou se s nimi stejně setkají. Co skutečně udělají GMO výrobky s lidským organismem, nikdo dosud pořádně neví.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.6.2020 17:30 Reaguje na pavel peregrin
V USA je používají snad už několik desetiletí a neudělalo to nikomu nic. Podle mě ty obavy jsou nepodložené.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.6.2020 07:10 Reaguje na Hunter
Zřejmě ne, obavy nemám, ale v zájmu objektivity lze připustit, že se o nich neví vše, ostatně jako i o spoustě jiných věcí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.6.2020 23:27 Reaguje na pavel peregrin
GMO produkty udělají totéž co jiné potraviny.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist