https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/volny-mezinarodni-obchod-se-musi-zmenit-nebo-zaniknout-pise-ecologist
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Volný mezinárodní obchod se musí změnit, nebo zaniknout, píše Ecologist

11.11.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mexické krávy, vykrmené dovezenou americkou kukuřicí a siláží, cestují na porážku do USA. Poté, co se z nich stanou balené steaky, zamíří znovu k prodeji do Mexika. Od roku 2005 Čína dovezla nejvíce zboží sice ze Spojených států, ale vyrobené Made in China. / Ilustrační foto
Mexické krávy, vykrmené dovezenou americkou kukuřicí a siláží, cestují na porážku do USA. Poté, co se z nich stanou balené steaky, zamíří znovu k prodeji do Mexika. Od roku 2005 Čína dovezla nejvíce zboží sice ze Spojených států, ale vyrobené Made in China. / Ilustrační foto
Mexické krávy, vykrmené dovezenou americkou kukuřicí a siláží, cestují na porážku do USA. Poté, co se z nich stanou balené steaky, zamíří znovu k prodeji do Mexika. Od roku 2005 Čína dovezla nejvíce zboží sice ze Spojených států, ale vyrobené Made in China. Tresky, ulovené norskými rybáři v Atlantiku, zamíří ke zpracování do Číny a jako naporcované filety se vrací zpět do Skandinávie. Připomíná vám to absurdní drama? Přitom je to jen běžný přehled toho, jak dnes vypadá deregulovaný mezinárodní obchod. O jeho důsledcích píše Ecologist.
 

Podobných příkladů by se pochopitelně našla spousta. Můžeme se třeba ptát, proč Velká Británie v roce 2017 dovezla 15 000 tun vaflí s čokoládou. Protože jich vzápětí 14 000 zase vyvezla. Případně, proč si o rok dříve museli po mléku žízniví Britové nechat dovézt ze Států 213 000 tun mléka. Ten samý rok ho totiž do světa vyvezli 545 000 tun a pak jim doma nezbylo.

Na první pohled se všechny tyto obchody a transporty zboží zdají krajně nelogické. Z hlediska spotřeby paliva kontejnerových lodí i financí vynaložených na přepravu zboží. Stejně ekonomicky nepříhodné se jeví i ony časté reimporty, tedy vývoz vlastního zboží či surovin do země jiné a po jejich částečném zpracování zase dovoz zpět. Ale přesto to funguje.

Cestování vyjde lacino

Celá odpověď se skrývá v mechanismech a struktuře globální ekonomiky. Kde začít? Třeba u mezinárodních sdružení volného obchodu, které zprostředkovávají nadnárodním korporacím zdroje a pracovní síly po celém světě. Mohou těžit z výhod nejrůznějších daňových kliček národních států i rozdílných standardů kvality práce nebo regionálně rozdílné legislativy ochrany životního prostředí. Převoz zboží z bodu A do bodu B je dohromady nic nestojí: ročně totiž přímá nebo nepřímá globální podpora vyjde na 5 bilionů dolarů.

Z větší části jsou to peníze, které do obchodu a průmyslu nalijí vlády zemí, peníze získané od daňových poplatníků. Takže dodatečná uhlíková zdanění přepravy nakonec hrají jen minoritní nápravnou roli a věčný transport zboží je těmito opatřeními spíše motivován, než potlačován.

Dopady globální přepravy zboží mohou mít nejrůznější podobu: lokální zemědělec už nesoutěží s konkurencí v sousedství, ale se superlevným dovozem z jiného kontinentu. Vyprodukované odpady se nezpracovávají v zemi původu, ale vyváží se kamsi za oceán. Než se nový mobil dotkne vaší kapsy, ve formě jednotlivých komponent nacestoval 800 000 kilometrů a prošel si třemi různými kontinenty. Globalizace a volný obchod nakonec vedou k tomu, že dnes 30 % globálního vývozu činí předchozí dovoz.

Nemůžeme se pak moc divit, že emise z mezinárodní přepravy rostou třikrát rychleji, než v jiných sektorech. Mimochodem, v roce 2050 bude při zachování trendu přeprava emitovat množství CO2 srovnatelné s celou EU dnes.

Máme závazky, ale ne odpovědnost

Globalizace a volný obchod vnáší do hry nové figury. Vláda Itálie se v roce 2015 po nátlaku svých občanů rozhodla, že zruší koncese na těžbu ropy při svém pobřeží. Úspěch? Nikoliv. Itálie teď čelí arbitráži za 350 milionů dolarů od britské těžařské společnosti Rockhopper, protože je připravila o budoucí zisky. Přitom italská vláda zase neudělala nic tak strašného: jen pro jednou upřednostnila zájem vlastních občanů a životního prostředí.

Podobně ve Francii hodlali zamítnout koncese na těžbu zemního plynu, ale hrozba mnohamilionové žaloby kanadských těžařů jim v tom spolehlivě zabránila. A Holandsku momentálně hrozí žaloba od německé energetické společnosti Uniper. Co že udělali v Amsterodamu tak zlého? Rozhodli se do roku 2030 odstavit své uhelné elektrárny. Nadnárodní přesah a trh je zásadní. Jedním z podstatných problémů mezinárodního volného obchodu je, že je zrovna tak všudypřítomný jako neviditelný. Jeho uhlíkovou stopu sice můžeme měřit v ovzduší, ale není zahrnut v žádné národní bilanci. Prakticky každá ze zemí světa přijala nějakou formu národní uhlíkové bilance, ale žádná se nehlásí k emisím, které „plují“ s kontejnerovými loděmi. Volat po klimatické nouzi a po snižování uhlíkových emisí, ale současně plánovat rozvoj mezinárodního obchodu, jde dočista proti sobě.

Řešení? Nesnadné a nelehké. Prvním krokem by mohlo být definitivní odstranění všech forem podpory fosilních paliv, druhým třeba přijetí odpovědnosti jednotlivých zemí za emise produkované mezinárodní přepravou. Jinak ale zůstane šílený a nelogický obchod zachován. Pokud opravdu chceme změnu, musí se změnit pravidla mezinárodního volného obchodu, nebo musí mezinárodní obchod zaniknout.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (108)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

11.11.2019 09:00
Tak nejenom čeští průmyslníci jsou tak děsní, že pro vlastní perverzní potěšení vozí stejné zboží stále dokola mezi logistickými centry. Oni i ti mezinárodní si naloží na loď 213000 tun mléka a vozí ho sem tam po světě. A až jim zkysne, vylijí ho do moře a natankují nové, čerstvé. Ještě že máme pana Seana Kellera, ten nám vysvětlí, jak to dělat správně :D
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.11.2019 11:32 Reaguje na
Nevím, kdo je Keller, ale pan Dohnal mu zdatně sekunduje.
Odpovědět
ig

11.11.2019 11:39 Reaguje na Vladimír Hošek
Autor původního článku z Ecologistu, je na něj v textu odkaz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2019 09:01
Je prostě vidět, že autor nechápe, že není vafle jako vafle a není mlíko jako mlíko (a to platí i pro další potravinové komodity). Mohou se lišit naprosto zásadně. Vzpomínám si, jak čeští emigranti na internetových fórech po roce 1990 líčili, jak obtížně museli shánět v USA nebo Kanadě evropskou mouku, protože z té US, případně kanadské, se nedají udělat ani knedlíky, ani buchty (a patrně ani halušky).
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 15:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Není mlíko jako mlíko. Jak to vysvětlíte?

Příjde mi, že jediným vysvětlením ja vaše fanatická touha obhajovat status quo současného zacházení s životním prostředím.

To je ve vašem myšlení bráno jako axiom. Od toho odvozujete vše. I Třeba to, že "mlíko" a "mlíko" musí přece být jiné, když se vyváží a dováží.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2019 17:23 Reaguje na Martin Jasan
Ona by v principu měla stačit mlékařská skripta z nějaké technologické fakulty.

Nicméně, různí spotřebitelé preferují různá mléka, a proto je pozitivní, že v samoobsluze, kam chodím, najdu čtyři+ pasterovaná mléka a větší počet druhů UHT mléka (jsou také různě zabalená a mají různou trvanlivost). A někdy se mléko vozí na speciální opracování (třeba laktázou) a poté se vozí zpět.
Byl jsem asi před dvěma lety na přednášce jednoho čechokanaďana, profesora mlékařství, který nastínil další perspektivy v této oblasti, např. enzymatickou přeměnu laktózy na jiné sacharidy, u nichž se předpokládá preventivní účinek na kolorektální karcinom, u nás prakticky nejčastější nádor.
Dokonce i výrobci některých sýrů potřebují mléko z určité konkrétní mlékárny a degustátoři poznají, pokud vyrobí svůj produkt z něčeho jiného.

Prostě doby, kdy v obchodě bylo mléko od jediného výrobce (a pokud měl nějakou poruchu, tak jste měl smůlu, nebo třeba průjem, o klíšťovém virovém zánětu mozku ani nemluvě), jsou pryč a udělám vše proto, aby se nevrátily.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 21:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud jste tak vzdělaný jak tvrdíte (a nevidíte v paralelním exportu a importu mléka nonsense), tak buďte trochu konkrétní a napšite, které mléko bylo potřeba dovést z GB do USA a které z USA do GB.

(Můžete k tomu použít vaše rozsáhlé vzdělání).

Jinak to považuji stále jen za "střílení od boku".
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2019 19:24 Reaguje na Martin Jasan
Obávám se, že z GB do USA a opačným směrem mléko nikdo vozit nebude, leda hotové výrobky s dostatečnou trvanlivostí (třeba různé typy UHT mléka), aby snesly transport přes Atlantik (lodí, protože letecky to asi nikdo vozit nebude).

Nicméně vožení mléka z regionu do regionu (a jiného opačným směrem) může souviset se specializovanými výrobami, může souviset i s kontaminantami (některé zabraňují zpracovat mléko na určité konkrétní výrobky), Může souviset i s tím, že některé výroby jsou soustředěny na jedno místo a výrobci k nim dopravují mléko i zdaleka.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 09:42 Reaguje na Jan Šimůnek
To co jste popsal, jakkoli ro určitě tak je, v zásadě jen dokumentuje naši neuvěřitelnou zhýčkanost a rozežranost, které obchodníci rádi vycházejí vstříc. Proč nemít lokální specialitu (třeba ten sýr), která je závislá na konkrétních místních podmínkách (třeba zrovna mléko), někde úplně jinde na světě, že? A v tom je ten problém, myslím...
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2019 19:27 Reaguje na Jindřich Duras
Jenže snaha o takovýto vývoz lokálních výrobků existovala v podstatě "kam paměť sahá", tedy u nás už od středověku a v jiných zemích od starověku.
Není to zhýčkanost: Čím pestřejší nabídka, tím zdravější populace (mimo jiné).
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2019 11:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Příklad: Tatranská brynza se už za středověku vozila na vorech po Dunaji do Prešporku, Vídně a dál, po osvobození Dolních Uher od Turků v novověku až do Budapešti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.11.2019 21:49 Reaguje na Martin Jasan
Jedno mlíko, jedna mlékárna, jedni spotřebitelé... To tady už přece bylo. A nazývá se to socialismus a ten za pouhých 40 let ze stejné startovací čáry dokázal, že naše výplata byla cca šestinou až desetinou výplaty západního Němce nebo Francouze. A ještě k tomu navíc ty peníze nebylo u nás za co utratit.
Prostě jen kopírujete komunisty. Ti taky měli pro region vždy jen jednu jedinou mlékárnu, jednu jedinou výrobnu salámů, jedni jedinou pekárnu. A skončilo to obrovským plýtváním a současně tím, že většinou to jídlo téměř nebylo k jídlu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 09:47 Reaguje na Radim Polášek
Za totáče to zas tak obrovské plýtvání nebylo, protože víceméně všeho byl nedostatek :o). Ale to bylo tím podělaným neefektivním socialismem, jak ho popisujete. Dávat tohle do protikladu s dnešní skutečností převážení zboží sem a tam po světě kvůli nějakým finančním benefitům, které nakonec stejně zaplatíme my, to asi není fér, ne?
Navíc i v tak malém státě, jako je ČR, nemusíte mít jedno mlíko a jeden chleba a tak, pokud podpoříte lokální produkci - třeba proti agrofertu a jiným velkým, co právě to "jedno mlíko" produkují. Rázem budete mít pestrou škálu výrobků (už teď jsou na trhu).
No, to nic.
Odpovědět

12.11.2019 15:17 Reaguje na Radim Polášek
Zdá se vám, že někdo volá po zavedení jedné mlékárny.. nebo po zavedení socialismu? Nepřipadáte, že vše za každou cenu vidíte jen černobíle?

Např. v ČR je mlékáren několik, v GB jich bude ještě výrazně více. Tedy z dovozu do USA rozhodně neplyne, že v GB bude jedna mlékárna a jedno mléko.

Mně příjdete jako jako duševně omezený fanatik.


Odpovědět
LB

Lukas B.

12.11.2019 15:30 Reaguje na
dobrý den, už jednou jsem v této diskusi upozorňoval na něco jako etiketu na internetech (pan Kašpárek zřejmě netuší, že psaní kapitálkami je považováno za řvaní, a ve slušné diskusi se neřve, to se jeden potom neubrání podezření, že dotyčnému "cákly nervy"). Použijete-li pro označení protivníka v diskusi něco podobně ostrého a osobně hodnotícího, třeba jako "duševně omezený fanatik", měl byste mít koule na to se podepsat plným občanským jménem.

vystavujete potom Ekolist nutnosti moderovat diskuse a vyčlenit na to zvlášť člověka, a to by mohlo smutně skončit otrávením Ekolistu a vypnutím diskusí - což by mi bylo velmi líto, neboť, přestože v diskusích potkáváme nepříjemně často sprosťáky co nemají co říci, potkáváme tady nezřídka lidi z opačné části názorového spektra, kteří co říci mají a jejichž argumenty stojí za přečtení i přemýšlení.

k věci - citlivému člověku připadá vožení komodit sem a tam po planetě jako pitomé a rve mu to srdce. jsou to však téměř vždy jen turbulence trhu, který hledá a optimalizuje a zefektivňuje. zakažme to, a máme tu plánované hospodářství a poměrně jednoznačnou zkušenost, kam to spěje. a jak je níže právě panem Durasem trefně připomenuto, často takto trh zdánlivě nesmyslně, ale velmi efektivně reaguje na deformace trhu nesmyslnými podporami a dotacemi.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.11.2019 16:43 Reaguje na Lukas B.
MAMINKO, MAMINKO, DĚTI MNĚ PSALI V DISKUSI KAPITÁLKAMA. JEŠTĚ, ŽE PŘIŠLA PANÍ UČITELKA A ZATRHLA JIM TO.

Ale vážně k věci - myslím vidíte věci omezeně (doufám, že teď s formou pojmenování nemáte problém). Proč?
Jednak sem pořád vy (a podobně smýšlející) blahoskloně taháte plánované hospodářství, socialismus, komunismus, atp. Probuďte se, nikdo nic z lidí vážně se zajímajících se o ŽP nechce. Jen tvrdí, že současná forma není dobrá. A to tvrdím i já.

Za druhé, to že trh je deformován je pravda. Dotacemi - které ale imho znáte jako jedinné (a to jen dotace do ŽP či z EU). Křiven je ale i nepřímými podporami, nedodržováním standardů v životím prostředí, nedodržováním pracovních standardů a vyhýbaním se externalitám, zjednodužšováním si práce v korporacích, lidské pohodlnosti, neracionalitě atp.
Proto tvrdím že jste omezený, když vnímáte pouze dotace.

PS: Vyžadovat podepsání se plným jménem od člověka, podepisujícího se LU opravdu sedí... :-)))
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2019 19:33 Reaguje na Martin Jasan
On soudruh Gottwald taky tvrdil, že rozhodně nebude znárodňovat, rušit živosti a zakládat zemědělská družstva s povinným členstvím. To vše se "jen tak mimoděk vyvrbilo".
Proto se nedivte, že vám spousta lidí, zejména těch, co zažili na vlastní kůži minulý režim, prostě nevěří, že k takovýmto extrémním koncům nesměřujete. A k té víře, že ne, není žádný rozumný důvod.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.11.2019 15:35 Reaguje na Martin Jasan
na jednoduchý kontrolovatelný výpočet není podpis potřeba, to je matematika či kupecké počty, tam nezáleží na tom, kdo to říká. podobně faktická (ověřitelná) poznámka nebo odkaz na zdroj, kde se dá informace dohledat. u jemné sarkastické glosy podpis není nezbytný, ale OK, máte asi pravdu, jsem Lukáš Bludský z Prahy. u sprosté nadávky nebo ostrého hodnocení osoby (když už diskutér uzná něco takového za nezbytné) je podpis nezbytností, jinak se jedná o podvraťáka a, administrátoři prominou, přizdisráče. mimochodem, to jste prve psal Vy a nepodepsalo Vás to?

jo, a až budete gůglovat tu etiketu, tak jukněte i na smajlíky.

a omezeně to podle mého názoru vidíte Vy. externality globální civilizace samozřejmě jsou, ale nezapomeňte prosím na ty pozitivní, třeba že má kudy přijet sanitka a že efedrinka nesmrdí u každého města.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

14.11.2019 13:52 Reaguje na Lukas B.
Díky, cením si vstřícného kroku. Ano, psal jsem to já a pouze mě to nepodepsalo. Psaní kapitálkami osobně nevidím jako urážlivé, spíše jako zdůraznění, rozhořčení atp (záleží na textu).

Jinak pozitivní stránka "úspor z rozsahu" centralizováním v určitých případech je.

Nicméně do určité omezené míry. Příklady výrobků v článku, které cestují: "mléko, vafle, krmiva" ale samozřejmě i v diskuzi zmíněná dřevní hmota rozhodně nejsou, tak unikátní, aby ospravedlňovali převoz na extrémní vzdálenosti. To je imho pochopitelnější např. u elektronických součástek.

Už uplně nesmyslné, mi příjde tvrdit, že pokud nám příjde takový jev špatný, tak chceme "socialismus" nebo to povede "k jednomu universálnímu mléčnému výrobku" (jako by GB nebo ČR bez mléka z USA neuměla vyrobit více výrobků).





Odpovědět

14.11.2019 15:22 Reaguje na Martin Jasan
víte, on je problém v tom, že "srdce hyne, ubodané ne mečem, ale špendlíky" . jeden drobný krůček, kdy omezíme jánevím možnost dovozu jogurtu (protože mléko je všude stejné), asi svoboda a trh ustojí, ale když se to přežene, (protože každá regulace se dokáže najít nějaké rozumné odůvodnění), tak to má potenciál do toho socíku sklouznout velmi svižně. hele, mě je pětačtyřicet, a dobře si pamatuju, jak jsem o prázdninách objížděl na kole okolí chalupy v perimetru dvaceti kilometrů, protože tu nešlo sehnat máslo, tu hajzlpapír....
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.11.2019 09:35 Reaguje na Martin Jasan
Podle Číňanů začíná i nejdelší cesta pouhým vykročením. A z toho důvodu jakákoli redukce v této oblasti není ničím jiným než vykročením k nějaké nové totalitě, kde bude jeden mléčný výrobek (jeden druh chleba atd.) v jednom okresu.
Z tohoto důvodu je také zapotřebí reagovat už na to první vykročení a nečekat, až bude kolem nás totalita jak v 50. letech.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

15.11.2019 10:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Píšete samé blbosti.
Jednak zaměňujete svobodu za neomezený volný trh.
Jednak komunismus rozhodně nezačal drobným omezováním volného obchodu. To jste si snad musel něco švihnout, abyste psal takové nesmysly.

Dále v západním světě před takovými 40 lety totalita ani nedostatek nebyla a zboží se převáželo výrazně míň o nesmyslných re-exportech nemluvě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.11.2019 16:05 Reaguje na Martin Jasan
Svoboda = neomezený volný trh (respektive omezený jen výhodností nákupu a prodeje, čehokoli).

Socialismus v Česku začal znárodněním velkých podniků a omezením počtu politických stran. Obojí bylo perfektně zdůvodněno. A i to zahánění do družstev se dělo postupně a postupně se přitvrzovalo.
V Německu začínal nacismus ještě nenápadněji.

Zboží se v západním světě před 40 lety převáželo méně jednak proto, že tam nebyl svobodný trh (ten začala prznit už EHS), jednak z důvodů menší výhodnosti (dnes klesly ceny transportu a narostly možnosti mezinárodní spolupráce).
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

17.11.2019 14:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Neuvěřitelné jak fanaticky dokážete psát jednu šílenou a nesmylnou pitomost za druhou.

1. To co je svoboda zřejmě nevíte.
Všichni kteří položili život za svodobdu nebo byli umučeni totalitními režimy, by vás měli za blázna.

2. Vzhledem k tomu, že EU zrušila vzájemně cla a poporuje budování dopravních spojení, volnému obchodu naopak pomáhá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2019 17:50 Reaguje na Martin Jasan
EU volný obchod v podstatě likviduje. Používá k tomu sice jiné prostředky než klasická cla, jako je dotování určitých výrobků, zavádění limitů (které např. zlikvidovaly naše cukrovarnictví, ohrožující cukrovary ve starých zemích EU kvalitou a nízkou cenou) apod. (do určité míry jsou likvidační i EUronormy, šité na míru konkrétním výrobcům).
Důležité také je, že drasticky omezila nákupy ze zemí mimo EU, takže na našem trhu je méně výrobků ze zemí 3. světa, než bylo před první světovou válkou nebo za první republiky.
Plus spousta skandálů typu stevie apod.
S volným trhem je v rozporu i zákaz klasických žárovek (dnes už i halogenových), funkčních vysavačů apod.
EU si tedy počíná naprosto stejně jako druhdy SSSR.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2019 19:29 Reaguje na
Ano, tohle volání může ve finále vést k "jednomu universálnímu mléčnému výrobku, sehnatelnému v daném místě".
Jenže přesně kvůli takovéto situaci jsme před necelými 30 lety zvonili klíči.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

11.11.2019 10:23
Tak ono to samé funguje i v kamionové dopravě... Viz že se do Řecka vozí španělská rajčata a k nám taky ikdyž je můžeme produkovat sami...

jenomže ono v klimatu Španělska jich naroste mnohem víc, a tak jsou díky mnohem efektivnější mechanizaci prostě levnější... pěstovat je u nás by stálo víc, a i dost energie navíc.

a energie si konstatně zdražujeme... (že klesne cena silové elektřiny je hezké, jenomže poplatek za síťové služby roste rychleji) tudíž energie celkově zdražují.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 15:19 Reaguje na Vaclav Sobr
Ano, s rajčaty z jižních oblastí máte pravdu. Ale to není netno případ. Do Špańělska takto rajčata nevyvážíme.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 09:50 Reaguje na Vaclav Sobr
No, třeba ve Španělsku je ta výhodnost jednak za cenu degradace obrovských území šíleným množství zhusta plastových skleníků a s otrockou prací afričanů... Jenže Země je malá a je nás všech - takže co jí někdo špatně činí jinde, to dělá špatně i pro nás...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2019 12:23
Můžou mi takový jako ig, Šimůnek a Hošek vysvětlit proč chodí na ekolist?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2019 12:46 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Že by proto, že nás ta problematika zajímá?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2019 15:13 Reaguje na Jan Šimůnek
A proč tu celou dobu jen nadáváte jak na ekolist, tak na ekology atd?? Já vlastně vím proč... PROTOŽE SI MYSLÍTE, ŽE TOMU ROZUMÍTE, A ŽE JE EKOLIST I VĚTŠINA EKOLOGŮ ÚPLNĚ MIMO ATD.. ale tak to není... TO VY JSTE VĚTŠINOU MIMO... to vy odmítátě přijmout nové znalosti a pohled na svět...
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2019 19:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Už jsem tu kdysi napsal, že ochranou přírody se zabývám někdy od gymnazijních let. Byl jsem členem Tis(u), do komunistických ochránců přírody jsem poté, co Tis zrušili, nevstoupil. Nicméně problematiku jsem nikdy nepřestal sledovat.
Proto mi také vadí, že se na ekologii nabalila totalitní ideologie, v mnoha ohledech horší než nacismus a komunismus dohromady (o fašismu ani nemluvě).
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 15:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Mě by k zajímalo jestli se cítíte jistí, tím co píšete? (nebo je to jen takové škárlivé střílení od boku)
Odpovědět
ig

11.11.2019 16:10 Reaguje na Martin Jasan
Než něco napíšu, tak si to ověřím a přepočítám. Nerad střílím od boku, zejména ne v příspěvku ve kterém střílení od boku vytýkám někomu jinému :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.11.2019 16:25 Reaguje na
u pana "Ig" pozoruji zvláštní úchylku, nutkání si tu a tam něco spočítat, namátkou kolik ropy připadne na jeden ananas při dopravě z ekvádoru do supermarketu v Kolíně postupně lodi a kamionem, a porovnat to s energetickou náročností dopravy bedničky jablek z Litoměřic do Prahy v kufru sedanu střední třídy. je mi to sympatické, neboť moje zvrhlá úchylka je tomu velmi podobná. je to taková příjemné kratochvilné duševní cvičení, stačí na to kupecké počty, středoškolská fyzika a chemie a někdy fyzikálně chemické tabulky.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 20:58 Reaguje na
To by mě potom zajímalo, co jste si "spočítal" a "ověřil" u vašeho prvního příspěvku.

Mně příjde jako uplně nesmyslný.
Odpovědět
ig

11.11.2019 21:12 Reaguje na Martin Jasan
To je tzv. sarkasmus. Nic se neděje, uvádí se, že jej asi patnáct procent lidí nerozpozná.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:29 Reaguje na
Ne, sarkasmus není problémem vašeho příspěvku. Problém je jeho pitomost.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:48 Reaguje na Martin Jasan
Jo a kdyby jste pátral v čem je jeho pitomost, tak hledejte v poslední větě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2019 17:24 Reaguje na Martin Jasan
Většinou jsme, protože vzdělání.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 21:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Viz výše.
Odpovědět
ig

11.11.2019 12:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Na tuhle otázku jsem už několikrát odpovídal, ale klidně to řeknu znova :-) Problematika životního prostředí mě velmi zajímá, nemám rád plýtvání a nenávidím zbytečné poškozování žp ať už úmyslně nebo z hlouposti. Bohužel často se za ochranu žp vydává něco, co buď životnímu prostředí nepomáhá, není to realizovatelné nebo to tak jen na první pohled vypadá, ale ve skutečnosti to škodí. V takovém případě se ozvu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.11.2019 14:18 Reaguje na
tak. v plném rozsahu.

my nesympatičtí škarohlídi doufáme, že ambicí ekolistu není být strážní věží radikálního svatého enviromentalismu, ale medium zabývající se eko-eko problematikou z pohledu žurnalistického (zpravodajství, komentáře a tak dále), které mimo jiné umožňuje u článků diskusi k věci a s dodržováním nějakých bazálních pravidel slušnosti (ne, tykání a osobní výpady to skutečně nejsou) - a tato diskuse může někdy fakta a názory prezentované v článcích vhodně upřesnit, postavit do kontextu nebo názory tříbit.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2019 15:22 Reaguje na Lukas B.
viz odpověď ig nebo Šimůnkovi...
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.11.2019 15:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
1. psaní kapitálkami se v prostředí internetovém považuje za řvaní. neřvěte prosím.
2. hmmm, přijímat nové znalost, to zní tak jako pokrokově. kajícně přiznávám, že pro běžné pozemské selské využití skutečně všechny alternativy k běžné školní fyzice a kupeckým počtům rigidně odmítám, jakož i všechna paerpetua v oborech ostatních (ekonomie etc.).
Odpovědět
ig

11.11.2019 16:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nové znalosti sbírám celý život všude kudy chodím a kde si něco přečtu :-) Pokud mi je dodáte, i kdybyste mi (pomocí důkazů) vyvrátil něco co jsem si celý život myslel špatně, přijmu to za své a ještě Vám poděkuji. Jenže já mám tu blbou vlastnost, že si informace ověřuji a údaje přepočítávám a zkoumám zhlediska základní logiky, než je přijmu. No a ono to občas nevyjde nebo to ukazuje na pravý opak tvrzení v článku nebo příspěvku a v takovém případě považuji za správné na to upozornit. To, že takové rozpory nacházím častěji než zcela výjimečně, myslím není důkaz mé neomalenosti nebo hlouposti, ale poukaz na to, že autor ty výpočty neprovedl. Při tom už v nejstarších pramenech se praví "Jděte a počítejte" (Samuelova 24, 2).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2019 15:21 Reaguje na
Tak nemáte rád zbytečné poškozování ŽP.... aha... a proč teda hájíte takové věci jako je vlhčený ubrousek? To vážně nevídíte ten rozpor v tom co píšete?

A to je přesně to, o co mi jde... předvádíte tu absurdní podívanou...

Tvrdíte, že vám jde o ŽP, ale ve skutečnosti se sem jen chodíte mentálně vyvenčit... zesměšňujete věci a lidi, kterým nerozumíte... proto se ptám, proč sem chodíte, protože mi to hlava nebere (a nejen mně)..



Odpovědět
ig

11.11.2019 16:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Proč bych nehájil vlhčený ubrousek? Jeho výroba je levná, možná levnější než výroba a opakované praní textilní utěrky (tj. spotřebuje méně energie = vyprodukuje méně CO2) a při správném použití se nedostane do životního prostředí, protože skončí buď ve spalovně nebo na řízené skládce. A za celý život jsem nehodil jediný vlhčený ubrousek do záchoda.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2019 16:36 Reaguje na
A skládka a ovzduší není životní prostředí, že??? Fakt mě bavite... ale to je jedno... prostě jste takový a nezbývá, než se s tím smířit :)
Odpovědět
ig

11.11.2019 16:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Správně založená (oficiální) skládka je od životního prostředí izolovaná. Mimochodem, i kdyby nebyla tak by se osud vlhčeného ubrousku rozpadl na dvě větve: buď je nerozložitelný a pak se nerozloží a tudíž nebude žp škodit, ledaže by se dostal celý ven a snědla ho třeba srna. Nebo je rozložitelný a pak časem zmizí sám stejně jako celulóza z padlého stromu.

Mimochodem, co použiváte místo vlhčeného ubrousku (špinavé ruce nebo dětské zadečky, zejména v terénu)?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 21:14 Reaguje na
@IG: Tvrdíte, že jste si věci spočítáte. Počítal jste i zmiňovaný vlhčehný ubrousek (když se k němu vyjadřujete)?

@L.Kašpárek, ig: Jinak myslím, že se schodneme, že vlhčený ubrousek je z hlediska odpadů i přírodních zdrojů marginální záležitost.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 21:17 Reaguje na
Jen pro upřesnění, myšleno zátěž životního prostředí (emise atp.) či energetická náročnost výroby vs. výroba a praní nejednorázových látkových kapesníčků.
Odpovědět
ig

11.11.2019 21:59 Reaguje na Martin Jasan
Ne, ubrousek jsem nepočítal, jen jsem to odhadl. Vím, že pračka spotřebuje 50 L vody a 1 kWh na jedno praní a pamatuju si, že se psalo, že na výrobu bavlněného trička se spotřebuje 3000 litrů vody, podle toho jsem odhadl kolik to vydá na bavlněnou utěrku. Výroba kilogramu celulózy spotřebuje 50 litrů vody, chemikálie nevím a nechtělo se mi to hledat. Lidskou práci též ne, jen svou vlastní. Nicméně i tak jsem si ten odhad v hlavě udělal, protože se sice můžu mýlit v přesné bilanci, ale nerad bych se sekl o několik řádů :-) A takhle klidně můžu prohlásit, že úspora tří minut času má pro mě cenu deset korun a budu si na svém :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:15 Reaguje na
No a jak vidíte, když se do toho dáte, tak brzo zjistíte, že máte naprosto nedostatečná data.
Chybí vám váha látkového kapesníčku, energie na výrobu, distiribuci atd.
Tedy vaše ohánění se výpočty narazí na limity. Zkrátka vám na každé straně rovnice chybí několik proměnných.

PS: Úspora vašeho času není environmentální bilanci relevantní.
Odpovědět
ig

11.11.2019 23:26 Reaguje na Martin Jasan
Když už se vrtáme v detailech, píšu "možná levnější než", protože tuším co všechno jsem v odhadu (nedělal jsem výpočet) zanedbal. Ale ta úspora času relevantní je. Na obou alternativách (bavlna, ubrousek) je odpracovaný čas mnoha lidí (i můj), kteří se místo toho mohli věnovat něčemu jinému, možná ekologicky prospěšnému :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:45 Reaguje na
I v rovnici "času mnoha lidí" vám chybí několik proměnných.
Odpovědět
ig

11.11.2019 23:59 Reaguje na Martin Jasan
Doufám, že mě nechcete vyprovokovat, abych řekl, že čas Pakistánce máchajícího bavlněnou přízi v zatěžkávacích roztocích je méně cenný než můj čas během drbání na ekolistu :D :D :D
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 09:57 Reaguje na
Probnlémy vaší logiky zde:
1/ Při správném použití se nedostane do žp. Jenomže takhle to nefunguje. Vynechal jste důležitou premisu, tedy že se převážná část těchto ubrousků do žp dostane přes odpadní vody. kdo nevěří, může si zajít na čistírnu odpadních vod. A že vy osobně jste žádný nikam špatně nehodil, to je argumentace přecejen mimo, to uznáte ne? Svět není obydlen lidmi jako vy.
2/ Zahrnout do hodnocení výrobku i potíže s jeho likvidací je nezbytné - a skládka nebo spalování taky nic moc řešení.
Prostě ty propočty vám určitě jdou a nabízíte zajímavý pohled, jen bych to celé viděl o kus šířeji...
Odpovědět
ig

11.11.2019 16:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Proč bych nehájil vlhčený ubrousek? Jeho výroba je levná, možná levnější než výroba a opakované praní textilní utěrky (tj. spotřebuje méně energie = vyprodukuje méně CO2) a při správném použití se nedostane do životního prostředí, protože skončí buď ve spalovně nebo na řízené skládce. A za celý život jsem nehodil jediný vlhčený ubrousek do záchoda.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 15:30 Reaguje na
Mě by k zajímalo jestli se cítíte jistí, tím co píšete? (nebo je to jen takové škárlivé střílení od boku)
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

11.11.2019 17:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Protože se celý život zajímám o životní prostředí! Vadí mi diletantismus, vadí mi sociální inženýři, kteří jsou schopni ve "svatém nadšení" prosadit nesmysly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2019 17:26 Reaguje na Vladimír Hošek
Tohle klidně spolupodepíšu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.11.2019 21:55 Reaguje na Vladimír Hošek
Taky plně souhlasím.
Podle mně největší škůdci životního prostředí jsou právě zelení, mimo těch úplně dole jim už dávno nejde o životní prostředí ani o lidi, jen o peníze a o moc nad jinými lidmi.
Odpovědět
ig

11.11.2019 22:02 Reaguje na Vladimír Hošek
Je to přesně tak. Tenhle článek nemá cenu zkoumat z hlediska technické či ekonomické správnosti (byť to tady pro pořádek děláme), protože jde už jenom o špatně skrývaný třídní boj :-)
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.11.2019 18:11
Podnikatel/obchodník ví snad nejlépe, jestli se mu vyplatí nakoupit zboží na druhé straně světa, nebo v sousední vesnici. Pochybuji, že by mu byl někdo schopen poradit lépe.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 10:01 Reaguje na Richard Vacek
Chyba není úplně na straně obchodníka, ale na straně dotačních pobídek podporujících ty rozsáhlé transporty. Tyhle dotační peníze to celé pak zkřiví a "vyplatí" se pak i velké veletoče.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.11.2019 10:55 Reaguje na Jindřich Duras
To jste napsal naprosto přesně.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.11.2019 12:31 Reaguje na Jindřich Duras
ano, samozřejmě. na tom se shodneme. obchodník se snaží aby vydělal, tímpádem se snaží chovat maximálně efektivě, a jak je zde opětovně diskutováno, na nepokřiveném trhu efe=eko=eko (nomie=logie). obchodník to své efe=eko provádí v prostředí reálném a sakra deformovaném (dejmetomu proč se nechovají prasata u čáslavi, ale někde v dánsku).

je samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou právě ti obchodníci, tedy korporáty, co vodí loutky (vlády), které ten trh křiví, a do jaké míry ti poslanci jen naplňují vůli svých voličů, chrání své domácí trhy a podporují své domácí výrobce/těžaře/zemědělce/zajiťují soběstačnost a obranyschopnost státu - protože upřímně řečeno, tomu korporátu je venkoncem jedno, kde to vyrobí/vytěží/vypěstuje.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

11.11.2019 20:29
Nevím, jestli se gdy světová komunita na tom shodne (podle diskutujících výše asi nikoliv), že je třeba zdanit uhlík. A uhlíkovou stopu všech produktů a služeb na Zemi.
Ovšem s naší rychlostí a inteligencí to prostě půjde klasickou zpětnou vazbou, takže až za 200 let roztaje Antarktida, budeme mít moře už u Magdeburgu. Lidstvo se nikdy nepoučí, na to jsme příliš sobečtí.
Odpovědět
ig

11.11.2019 22:13 Reaguje na Katka Pazderů
Nedohodne se nikdy. Nedohodla se ani na sjednocení rozměrů šroubů nebo měření teploty, nedohodne se na opatřeních která mají potenciál poškodit blahobyt celých států :-) Navíc plošně zavedená uhlíková daň nic neovlivní, nebo přesněji řečeno ovlivní úplně všechno o konstantu. Ovšem matematicky orientovaný čtenář už asi tuší, co se stane s konstantou ve vzorci pro stanovení výkonu ekonomiky ∂Q/∂t :-) Prakticky by to tak přesně podle matematického vzorečku nefungovalo, nějaké odchylky by určitě vznikly, což by jistě udělalo radost šíbrům všeho druhu...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 10:05 Reaguje na
Možná by to nebylo úplně "o konstantu" - protože se vzrůstající vzdáleností by ty náklady rostly - tedy odlišně pro různé transporty, odlišně pro leteckou či lodní přepravu. potíž je tady asi hlavně v těch dotacích, které, třeba "podporou exportu" do toho nesmyslného přepravování jdou.
Příkladů např. z kamionové přepravy po Evropě je obrovské množství. Mně by se výrazné zdanění přepravy docela líbilo, jakkoli chápu různá rizika.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.11.2019 16:16 Reaguje na
Pokud se vám, zdá že veškerá činnost má stejnou emisní intenzitu CO2, tak asi nikdy nedojdete k žádnému rozumnému výslekdu.
Odpovědět

12.11.2019 23:11 Reaguje na Martin Jasan
Mně se zdá, že u převážné většiny ekonomických činností je silná korelace mezi náklady a spotřebou energie.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.11.2019 16:07 Reaguje na Katka Pazderů
Máte celou periodickou tabulku prvků. Proč jste si zasedla právě na biogenní uhlík? Abyste nás co nejvíce poškodila?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.11.2019 18:07 Reaguje na Richard Vacek
To není jasné? Uhlík emitujeme ze zdrojů, které matička příroda schovala pod zem. a my ho tam musíme vrátit. A nebo alespoň tam zbytek, co jsme ještě nevyužili, nechat.
Ale opravdu jde o to, zdanit činnosti, které zatěžují planetu. Než se s tím naučíme hospodařit. Jsme kobylky. Co všechno sežerou.
Odpovědět
ig

12.11.2019 23:21 Reaguje na Katka Pazderů
Zabraňte kobylkám aby všechno sežraly a ony chcípnou. A netýká se to jen kobylek :-)
Odpovědět
sv

11.11.2019 21:16
V Holandsku se nerozhodli odstavit "své" uhelné elektrárny, v Holandsku se rozhodli odstavit uhelné elektrárny SOUKROMÝCH vlastníků, čímž těm soukromým vlastníkům způsobili významnou škodu. Totéž platí o koncesích, do jejich průzkumu investovali těžaři nemalé peníze. Totéž platí o jaderných elektrárnách soukromých vlastníků v Německu, které byly na díky gigantickému megatunelu jménem energiewende odstaveny. Odstavením těchto elektráren a jejich nahrazení uhelnými znamenalo mimo škod způsobených jejich vlastníkům zvýšení emisí. Co se týče toho co všechno se vozí přes oceán, tak doporučuji věnovat pozornost tomu jak se z Kanady vozí do UK nebo Dánska nebo Německa dřevo nastojato, pak se pálí v elektrárnách a takto vyrobená elektřina se vydává za "obnovitelnou".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.11.2019 21:56 Reaguje na
Přesně tak.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 10:08 Reaguje na
Víte, ani onen soukromý vlastník nemůže být bez zodpovědnosti za dopady, které jeho podnikání má. A tohle je věc, která se v době zmenšující se Země strašně zvýrazňuje. Konzervativci se s tím samosebou nikdy nesrovnají, ale je to tak, ať chceme nebo nechceme.
Váš příklad s převozem dřeva k vykázání obnovitelného zdroje - to je samosebou totální zvěrstvo, které ovšem nijak neumenšuje ani zvěrstva ostatní.
Odpovědět
sv

12.11.2019 17:54 Reaguje na Jindřich Duras
Ve srovnání se zelenými vyIízanci jejichž výmysly s dotováním tzv. oze, tzb. biozemědělství, tzv. biopaliv nebo odstavováním JE způsobila nejen gigantické ekonomické škody ale rovněž gigantické škody na životním prostředí je zodpovědnost soukromých vlastníků přímo ukázková.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.11.2019 21:39
Článek je aktivistický a co se týká ekonomiky a globálního pohybu zboží, absolutně nekompetentní. Cílem autora, respektive autorů je podle všeho dosáhnout rozdrobení globální ekonomiky na izolované ekonomiky místních malých komunit, kdy mezi velikostí komunity a technickou úrovní používaných produktů, metod, nářadí atd je přímá souvislost.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:05 Reaguje na Radim Polášek
Myslíte, že Velká Británie je místní malá komunita?
Odpovědět
ig

11.11.2019 23:13 Reaguje na Martin Jasan
<sarkasmus>Koukal jsem teď do papírů a vyšlo mi že ano. Dokonce ani nemají dost velký les aby uživil biomasou elektrárnu Drax a musejí palivo dovážet z ostatních komunit.</sarkasmus>
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.11.2019 23:25 Reaguje na Martin Jasan
Pro spoustu složitějších výrobků už defakto ano, například pro počítače nebo chytré mobily, auta a nakonec kdoví jak by vypadaly běžné chytré spotřební výrobky, kdyby se jejich výroba měla omezit čistě jen na součástky a komponenty vyráběné ve Velké Británii.
A nakonec je tady trh, který málo lidí vidí a to trh B2B (trh mezi firmami) strojů a zařízení firemních technologií.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:32 Reaguje na Radim Polášek
Pokud umíte číst, víte, že se v případě Británie bavíme o mléce, které se jak vyváží, tak dováží.
I pro to se vám zdá Británie malá?

Mě ne. Stejně tak jako asi všem, kteří nejsou fanaticky zaslepení, je takové obchodování homogenní komodity nemyslné.
Odpovědět
ig

11.11.2019 23:46 Reaguje na Martin Jasan
Není možné, že jsou sezónní přebytky a nedostatky? (nevím, jen navrhuji, v trhu s mlékem se nevyznám). Též může jít o tlak na ceny (vítězem je vždy spotřebitel - má mléko levně). Také může jít o optimalizaci dopravích nákladů. Námořní doprava je ve srovnání s pozemní vyloženě levná a dovézt sto tisíc tun mléka z USA do Liverpoolu může být levnější než po zemi ze Sussexu :-) Tohle všechno je potřeba vzít v úvahu, spočítat a vyloučit, než začnete hledat důvody v rozmařilosti :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.11.2019 23:57 Reaguje na
Opravdu věříte, že GB nedokáže dovést mléko se v rámci státu efektivněji než z USA?
(uvědomujete si, že po USA to mléko pravděpodobně urazilo delší cestu než kdekoliv po GB do Liverpoolu).

Nebo že při trvanlivosti mléka, nutného k dovozu z USA, nedokáže GB vykrýt potenciální kolísání?



Odpovědět
ig

12.11.2019 00:02 Reaguje na Martin Jasan
Nevím, proto to navrhuji spočítat (nebo spíš dohledat) a vyloučit (nebo potvrdit). Má zkušenost říká, že když se člověk začne nějakým jevem zabývat hlouběji, vyplave najednou spousta zajímavých souvislostí, které původní povrchní názor často obrátí o sto osmdesát stupnů.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.11.2019 00:27 Reaguje na
Tak proč zpochybňujete věc o které nic nevíte?
Odpovědět
ig

12.11.2019 00:30 Reaguje na Martin Jasan
Zpochybňuji Vaši metodiku. Vy zjevně víte o trhu s mlékem v UK stejné kulové jako já, ale činíte závěry. A já říkám, že jsou ukvapené a vůbec nemusí odpovídat realitě :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.11.2019 15:59 Reaguje na
Nerozčilujte se.

Jediný závěr, který jsem učinil, že z mlékáren USA do Liverpoolu je to dál než odkudkoliv z GB do Liverpoolu. Pro jistotu si to ještě jednou ověřím ... Ano, měl jsem pravdu, je to tak.

Já tvrdím: Je to dál (Mám pravdu).
Vy tvrdíte: Je to v pořádku, mají k tomu důvod.
A já na to: Napište tedy jaký, když myslíte, že to je v pořádku.
Co na to vy?
Odpovědět
ig

12.11.2019 23:09 Reaguje na Martin Jasan
Zjevně mají důvod, jinak by neutráceli peníze za dopravu. Nikdo neutrácí peníze jen tak zbůhdarma (až na stát). Jaký, to samozřejmě nevím. Výše jsem uvedl příklad, že některé možné důvody jsou i docela srozumitelné, ten skutečný bude nejspíš jiný, ale jistě také důležitý :-) Spíš jsem čekal od Vás, že budete oponovat návrhem nějakého nedůležitého důvodu, podle kterého by se celá ta doprava děla zcela zbytečně.
Odpovědět
ČM

Čech M.

13.11.2019 19:00 Reaguje na Martin Jasan
Problém je, že u zboží rychlé spotřeby má obchodník jen omezené množství času na zobchodování a poptávka po něm v čase není vždy stejná.
Pokud by se zavedla drakonická uhlíková daň, mohlo by to mít za následek vylévání mléka do kanálů v době nízké poptávky v místě a nebo naopak jeho nedostatek na trhu při vyšší poptávce, zatímco na druhém konci světa by ho zrovna vylévali do těch kanálů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2019 11:07 Reaguje na Čech M.
Souhlas. Tohle se, do určité míry, dělo i za socialismu, byť se o tom nepsalo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 10:14 Reaguje na
Vítězem nebývá spotřebitel tím, že má mléko levně, přece. Naopak spotřebitel to všechno nakonec zaplatí v nákladech na ničené žp, v nákladech na dotace právě těch transportů a jiných. A pokud je člověk a jeho produkce CO2 opravdu pro vývoj klimatu důležitá - a asi hodně ano - tak to všechno pak spotřebitel zaplatí i v nákladech na sucho, povodně, kompenzace zemědělcům, zvýšenými náklady na život obecně atd.
To je zejména koment na ty transporty (například) a na to, že spotřebitel na tom vyhraje. Ten na všem, co směřuje k nehospodárnému využívání přírodních zdrojů (a to např. ty transporty jsou) dlouhodobě vždycky prodělá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2019 11:10 Reaguje na Jindřich Duras
Spotřebitel na tom vydělá. Uvědomte si, že PHM a další náležitosti pro přepravu jsou zatíženy obrovskými daněmi, mj. i ekologickými. Takže "zátěž prostředí dopravou" bych do toho vůbec netahal, ta je zahrnuta do ceny přepravy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.11.2019 05:04 Reaguje na Martin Jasan
Tady v tomto vláknu se nebavíme o mléce. Bavíme se o na vývoj náročných komponentech a technologiích, kdy ani Velká Británie nemůže dělat většinu nebo všechny tyto věci na světové úrovni. Zamezením globálního obchodu a jeho omezením jen na domácí výrobce by i Velká Británie vykázala výrazný pokles kvality svých výrobků a dlouhodobě výrazné ekonomické i technické zaostávání za ostatním globálním světem, které by bylo s každým rokem izolace stále větší a větší.
A mimochodem, mléko obecně není homogenní komodita, i když se to zdálky zdá.Jakmile se na mlého stanete odborník a budete nucen využívat všechny možnosti produkce mléčných produktů, které konkrétní mléko umožňuje, tak to zjistíte.Jako to zjistíte o většině takzvaných komodit.
Kromě toho mléka jsou různá ještě z dalších podstatných důvodů a sice důvodů různých majitelů a výrobních retězců, kteří jinak stejná mléka mohou zpracovávat podstatně různým způsobem. Ať už geograficky nebo na výrobu různých produktů nebo na výrobu v podstatě zástupných a konkurenčních produktů, ale různou technologií.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

14.11.2019 13:55 Reaguje na Radim Polášek
Nesouhlasím. To jste asi nepochopil článek.

V článku jsou zmíněny vafle, mléko, krmiva. To nejsou "náročné technologie".
Navíc článek upozorňuje na "re-export", který už imho vůbec nedává smysl.
Např. sýr Gran Moravia se vyrábí na Moravě, vozí balit do Itálie a pak vozí zpět do Čech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.11.2019 09:44 Reaguje na Martin Jasan
Asi to přijde ekonomicky výhodněji, než ten sýr balit tady. Možná potřebují dotace (daňové úlevy atd.) od italské vlády, které by bez toho vožení do Itálie k zabalení nedostali. Možná potřebují dát práci nějakým Italům.

Mimochodem, za totáče se u nás nařezaly kůže, pak se vezly lodí do Vietnamu, tam z těch nařezaných kousků tamní šičky ručním šitím udělaly rukavice a ty se vozily lodí zpět k nám.
Nicméně šlo hlavně o to, aby ty šičky měly smysluplnou práci a bylo to asi lepší než tamnímu režimu jen posílat peníze. Ryze ekonomicky to, pochopitelně, bylo něco šíleného, ale v širších souvislostech to zase tak špatně nevyznělo.
Odpovědět
JK

Jan Křížek

12.11.2019 02:05
Je prokázáno, že jen prvoci v oceánech a to je počítáno jen do hloubky jednoho metru oceánu, vyprodukují 800 až 1000 krát více CO2, než je celá průmyslová, automobilová i lodní produkce CO2 za stejné období. Takže myšlenka založená na prostoduchosti.
Takové bludy, že se ještě nikdy neoteplilo o 0,99 °C během sto let, je také výmysl. Stačí si něco skutečně doloženého přečíst a dovíte se, že během terciéru došlo asi před 140 tisíci lety k oteplení o 4,5 °C během sta let. Asi rušná obchodní doba...
CO2 má zádržnost tepla, ale nesmí se při pokusu do kádinky fouknout... Docela mne dostalo přirovnání měřeného efektu k dokonale uzavřenému skleníku. To může opravdu být postižení...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 10:30 Reaguje na Jan Křížek
Jen k těm prvokům v oceánu :o).
Víte, kouzlo všeho je rovnováha. Zde třeba produkce - spotřeba. potíž nastává v okamžiku, kdy do hry vstoupí nový činitel, co ten systém dlouhodobě vychyluje. Všechno je v poho, dokud nedojde na vyčerpání pufračních mechanismů. No, to nic, to určitě znáte, jen jste to nevzal v úvahu.
Jasně, že se někdy oteplilo i ochladilo a fázi Země zvanou Snowball" určitě taky znáte. otázka spíše zní, jestli chci silou mocí Zemi do takové změny sám tlačit, když si mohu spočítat, že mi to nic dobrého nepřinese.
No, to jen tak na okraj :o).
Odpovědět
JK

Jan Křížek

12.11.2019 13:50 Reaguje na Jindřich Duras
To je fajn, že mi někdo rozumí a docela chápu rovnováhu.
Celkově vzato je CO2 a ostatní průmyslová zplodina nešvar, který se sluší krotit, nicméně celá koncepce je založena na omylu.
V přírodě se CO2 bezpochyby stále tvoří a nad pevninou je největším tvůrcem redukce déšť a čím je déšť častější, tím je koncentrace CO2 v ovzduší přijatelnější. Velké prodlevy mezi jednotlivými dešti jsou špatně pro koncentrace CO2. Chyba totiž spočívá v pochopení koloběhu vody v přírodě, který se tak nějak bere jako samozřejmý a kdo by pátral, jestli je to jinak.
Všechny fyzikální jevy typu blesk, ohřev magmatu, polární záře, Van Allenovy pásy, obnova kyslíku z oxidů a vody, tvorba ozónu, vznik cyklonů je vlastně součástí uzavřeného elektro a elektrochemického chemického obvodu naší planety.
Van Allenovy pásy v hrotech navazují na zemské póly a jsou přímou spojnicí tohoto uzavřeného elektrochemického obvodu.
Pro lepší pochopení popíši celý obvod. Zemi si musíte představit jako dva Peltierovy články otočené teplotvornou stranou k sobě, ale oba termočlánky sestavené netradičně do kruhu nejsou součásti jen samotné planety, ale i Van Allenových pásů zároveň, takže termoelektrický jev, kdy odpor tvoří zemská kůra a při opouštění náboje se planetární póly ochlazují stejně podobně jako v Peltierově článku. To je zjednodušená verze.
Ta složitější je vysvětlení elektrochemické části.
Základem je kyslík a vodík. Vodík z ionosféry je Van Allenovými pásy přitlačen nebo lépe Van Allenovy pásy jsou bodově přiblíženy k planetě a kyslík z planety se sloučí s vodíkem z ionosféry a spolu s vodními parami vytvoří oblačnost. Jednoduchá reakce vytvoří náboj jako v diodě, potažmo kondenzátoru, kdy kyslík je akceptorem a vodík donorem. Vznikne výboj cca 100MW až 1GW, který známe jako blesk. Je známo, že Van Allenovy pásy jsou nositelem významného náboje a mezi Van Allenovými pásy a planetou je potřebné napětí. Prohnutí Van Allenových pásů v místě napětí, je pozorováno jako oblast nízkého tlaku vzduchu.
Náboj z bleskového výboje a četnost blesků v hmotě planety vytváří odpor, jenž je schopen planetu rozpouštět na magma. Když uzavřený obvod, tak náboj dále putuje k pólům planety a při opouštění povrchu planety dochází ke stejnému jevu jako na chladné straně Peltierova článku, tedy ochlazení. Aby to nebylo tak jednoduché, tak tato reakce je vlastně příčinou doplňování kyslíku na planetě, protože se náboj projeví jako ionty vodíku putující do ionosféry z rozložené vody, kdy se molekula vody roztrhne na ionty kyslíku a vodíku a adiabaticky se ochladí místo rozdělení. Uvolněný vodík interaguje s ozónovou vrstvou, kdy zase vodík je donorem a kyslík akceptorem. V podstatě svítící dioda, která se projeví jako Aurora borealis nebo Aurora australis.
Volný kyslík se naváže na slanější vodu a po dně oceánu se přesunuje po planetě, čímž planetu částečně ochlazuje, až se ohřátý kyslík uvolní a rozprostře se po planetě. Pokud se někde nahromadí kyslíku více, může se jevit, že cyklony nasávají vodu při bouři, ale to jen kyslík kvůli bouřlivé reakci zvedá vodu. Hurikány nasávají velké množství kyslíku a budou větší jen vlivem nově vzniklého elektromagnetického pole elektrických rozvodných sítí, protože ionty kyslíku jsou ovlivněny polem a nerozprostírají se rovnoměrně po celé ploše oceánu.
Každý elektrický obvod vytváří elektromagnetické pole. Součtem všech elektromagnetických sil všech rozvodných sítí na planetě lze bezesporu pohnout geomagnetickým polem Země a potažmo i radiačními pásy planety. Jde skutečně pouze o moji osobní studii, takže ji berte spíše jako šablonu, či vzor pro porovnání, protože ještě není dopracovaná. Jan Křížek
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.11.2019 10:34
Děkuji, pěkný článek - a dle diskuse, co se rozhořela - se jedná o velmi dráždivé téma :o).
Stálo by za to zpracovat třeba jen kamionovou dopravu po eu, kde se vozí absurdní věci v obrovských objemech. A podívat se na příčiny...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.11.2019 14:08
A proto zlobbovaní aktivisti odvádí pozornost k osobním automobilům, případně k letecké dopravě. A to nemluvím o tom, že lodě spalují to nejhorší palivo.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.11.2019 16:12 Reaguje na Michal Ukropec
Jo, jo, zase jedn, pro kterého je aktivista každý, kdo upozorní na problém ze ŽP.
Problémem jsou všechny 3 zmiňované módy dopravy. Letecká i lodní navíc výrazně rostou.

Ono je strašně jednoduché ukázat, že ten problém je jinde a že se mě netýká.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.11.2019 06:15 Reaguje na Martin Jasan
Jako včelaře, rybáře, zahrádkáře, myslivce a vodohospodáře se mě žp týká. Umím si ale dát 2 a 2 dohromady.
Odpovědět
sv

12.11.2019 17:57
Mlíko, které se vozí přes oceán nikdo za ekologické napovažuje na rozdíl od dovozu kanadských lesů na stojato na spálení do tepelných elektráren v UK, Dánsku nebo Německu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist