Vrátí se po 2 000 letech do Británie pelikán kadeřavý? Možné to je, pokud bude mít kam

Pelikán kadeřavý, s maximálním rozpětím křídel k 3,5 metrům, aspiruje na světové prvenství ve velikosti. Po všech stránkách mimořádný pták je ale k vidění jen zřídka. Například ve Velké Británii byl vyhuben před dvěma tisíciletími, jeho poslední pozůstatky jsou datovány k římské invazi v roce 43 n. l. Přesto se tu začíná hovořit o jeho možném návratu. Píše o tom Independent.

Jak totiž naznačuje současný výzkum, primární příčinou vymizení tohoto ptáka nebylo přímé vyhubení, jako spíše ztráta původních habitatů. Rozsáhlé odvodňování zaplavovaných mokřin při pobřeží, vysoušení vnitrozemských bažin, zamezení rozlivů řek. A pokud by se tyto habitaty do krajiny navrátily zpět, mohli by je následovat i pelikáni. Alespoň tak to popisuje Ben Macdonald, který se soustředí na potenciál rewildingu, tedy opětovného zdivočení krajiny, a to konkrétně z hlediska tzv. re-birdingu, tedy návratu vymizelých ptačích druhů.

„Patřím ke generaci, která vyrůstala s pocitem, že za skutečnou exotikou musíte někam do Afriky nebo do nitra rumunských hvozdů. A pak zjistíte, že tyhle gigantické ptáky jsme měli původně doma, což činí celou záležitost nesmírně vzrušující,“ říká Macdonald. Nadšení neskrývají ani britští ornitologové, například lidé z Wildlife Trust anebo Královské ornitologické společnosti. Ti ale současně dodávají, že ambice k návratu pelikánů musí vycházet ze solidních vědeckých podkladů.

A ty dost jednoznačně předpokládají, že před pelikány se nejprve musí na britských ostrovech objevit příhodné biotopy. Nereálné to rozhodně není. „Dá se říct, že se různými cestami, s menším či větším úspěchem, k tomuto cíli ubíráme posledních 50 let,“ uvádí Nikki Williamsová, vedoucí kampaní Wildlife Trust. Teoreticky se nabízí rozsáhlá oblast mokřin Norfolk Boards, případně již existující příbřežní rezervace v okolí Suffolku. Ty svou rozlohou přibližně odpovídají územím, které jinde ve světě kolonie pelikánů hostí.

Příznivé je, že nápad na návrat pelikánů zastřešuje několik oblastí. Od ochrany biologické rozmanitosti daného území, přes podporu diverzity rybích společenstev, ochranu pobřeží po protipovodňovou ochranu a zadržování vody v krajině. Je tu silný přesah mezi ekologií a ekonomikou, a proto i silná podpora. Nevýhodou zůstává, že pelikáni si říkají o skutečně rozsáhlé zavodněné plochy s dostatkem ryb. Jedna pořádná kolonie těchto ptáků si říká skoro o 220 kilometrů čtverečních.

Macdonald to vidí nadějně, protože v posledních letech se toho v Británii hodně změnilo. Vrátili se například bobři, kteří s vytvářením takového pro pelikány příhodného teritoria pomáhají. „Je to trochu podobné jako s čápy bílými. Před pár lety by docela dost lidí považovalo za absurdní představu, že by znovu jednou mohli hnízdit na našich komínech. A vidíte, dnes už jsou zpět,“ říká Macdonald.

Britští ornitologové a zástupci rewildingu/re-birdingu tak nyní čekají, jak se k návrhům postaví Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova. To by totiž do své strategie přijímané na následujících 25 let mohlo zahrnout i podporu či tvorbu míst s potenciálem pro návrat pelikánů. Pak by už návratu pelikánů vlastně nic nestálo v cestě. Pokud by s pelikány počítal národní plán a existoval by příhodný biotop, mohl by naplno započít jejich návrat.

---

reklama

---