https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zdivocela-zeme-stacila-by-ctvrtina-uzemi-a-britanie-by-s-klimatem-a-biodiverzitou-problem-nemela
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdivočelá země? Stačila by čtvrtina území a Británie by s klimatem a biodiverzitou problém neměla

9.10.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Klíčové je podle Lewise zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí. Živočichové by se tak mohli volně přesouvat do pro nich klimaticky příhodnějších oblastí, čímž by se bránilo jejich lokálnímu vyhynutí. / Ilustrační foto
Klíčové je podle Lewise zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí. Živočichové by se tak mohli volně přesouvat do pro nich klimaticky příhodnějších oblastí, čímž by se bránilo jejich lokálnímu vyhynutí. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Britská labouristická strana se inspirovala za oceánem a navrhuje jako součást politického programu vlastní Nový zelený úděl. Strategii založenou na radikální dekarbonizaci společnosti a ekonomiky, rychlém odstavení spotřeby fosilních paliv, investicích do obnovitelných zdrojů energie a vytváření programu veřejných prací pro dosažení uhlíkově neutrální infrastruktury budoucnosti. Profesor univerzity v Leedsu Simon Lewis má alternativní návrh. Nechat čtvrtinu rozlohy Británie přírodě. Píše o tom The Conversation.
 

Lewis nepopírá, že takto navržený Nový zelený úděl by možná přinesl výsledky, ale vyžádal by si také nemalé oběti, omezení a investice. Jím navrhovaná cesta rewildingu, opětovného zdivočení krajiny, by dokázala totéž, ale za zlomek nákladů. Obnovit přírodní stanoviště, ať už mokřady nebo lesy, v 25 % rozlohy britských ostrovů, by totiž zrovna tak dokázalo vázat 14 % celoročních emisí skleníkových plynů. Bez omezení ekonomiky. A hlavně, svým přirozeným růstem by vegetace v „divočině“ dokázala kompenzovat i další růst ekonomiky v letech následujících.

Klíčové je zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí.
Klíčové je zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Někdy stačí nedělat nic

Jak by to mohlo vypadat? V roce 1086 pokrýval les 15 % rozlohy ostrovů. Dnes je to méně než 5 %. Což by mohl být slibný začátek. Lewis navrhuje „oživení“ přírodních procesů, které většinou spočívá v pozastavení aktuální blokace činností. Není třeba budovat mokřad, stačí jen zrušit drenáže na stávajících podmáčených pozemcích. V zásadě není nutno vysazovat lesy, stačí jen nekácet ty stávající a nechat je přirozeně rozrůstat. Není třeba náročných zásahů do krajiny, stačí jen introdukovat druhy živočichů, které označujeme jako krajinné inženýry.

Protipovodňová opatření na venkově by měli obstarat bobři, skotská Vysočina by se měla stát domovem velkých býložravců. Na pomyslné uzdě by je pak drželi predátoři, v podobě vlků. V takové pestré a mozaikovité krajině by pak prosperoval i hmyz, jehož úbytek je v poslední době fatální. Samovolnost procesů a změn by samozřejmě bylo třeba nějak usměrnit. Klíčové je podle Lewise zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí. Živočichové by se tak mohli volně přesouvat do pro nich klimaticky příhodnějších oblastí, čímž by se bránilo jejich lokálnímu vyhynutí.

Stačí 25 % území, které stejně nevyužíváme

„Nechat přírodu, ať se stará sama o sebe, není vždy ten nejlepší model,“ říká Lewis. „Ale v tomto případě se re-wilding jeví jako nákladově nejefektivnější varianta jak zvýšit odolnost země vůči klimatickým změnám a přitom zabránit ztrátě biodiverzity. Z Británie, jejíž příroda je dnes jednou z nejvíce vyčerpaných zón v Evropě, by se mohl stát ostrov pulzující životem.“ Je tu pochopitelně logická otázka, kde by v takové „zdivočelé zemi“ bylo místo pro lidi a zemědělskou produkci potravin. Ani v tom Lewis problém nevidí. Pravda, 72 % rozlohy ostrovů je využíváno k zemědělské produkci, ale jen 20 % je přímo oseto. Zbytek tvoří neúrodná půda pastvin.

Pokud by se jejich rozloha snížila o třetinu (část se zalesnila/ponechala přirozenému vývoji a část ponechala „pastvě“ divoké lovné zvěře), neubylo by Britům potravin a přitom by se podařilo splnit polovinu požadovaných emisních cílů. Podobné je to s mokřady a nivami říčních toků. Ty, ponechány obnově a přírodnímu vývoji, by dodaly 6 % a 7 % požadované rozlohy zdivočelých území a přitom pokryly druhou polovinu emisních cílů. A co na to britští zemědělci? Ti v současnosti pobírají ročně 3 miliardy liber za to, že obdělávají neobdělávatelnou půdu. Stejným dotačním schématem by se sami, namísto neefektivní dotované produkce, mohli stát hybateli pozitivní změny.

„Méně klimatických změn, více divočiny, život v těsnějším dotyku s přírodou. Přijde mi to jako hodně výhodná změna s velmi skromnými požadavky na investice,“ uzavírá Lewis.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

9.10.2019 06:12
Ta půda někomu patří. Socani vždycky kradli a rozdávali z cizího.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.10.2019 11:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak tady se vesele maže, když člověk napíše pravdivý pohled na "cizí" majetky a "pohoršené reakce mocných". Celá ta ekokomedie stejně dopadne tak, jak zákonitě musí, neb lidské ego vždy vítězí. Takže se těšme nejen na Moravské Toskánsko, ale co nevidět i evropské-(
Odpovědět

Jan Škrdla

9.10.2019 22:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, jaká je struktura vlastnictví půdy v UK, ale u nás je následující:
- 20-30% rozlohy zemědělské půdy patří zemědělcům a družstvům.
- Zbylých 70-80% patří fyzickým a právnickým osobám (a státu), které půdu propachtovávají (pronajímají) hospodařícím subjektům.
- část vlastníků bydlí v obci, kde se pozemky nachází, část jsou přespolní (často ani neví, kde se jejich pozemky nachází), část půdy patřím obcím (záleží jak kde).

- řešením tedy není ukrást, ale vykoupit (za tržní cenu zemědělské půdy) nebo vyměnit za jiné pozemky obce a státu (v přiměřené bonitě, výměře a dostupnosti). Zakládání prvků zelené infrastruktury na "cizím" není to pravé ořechové.
Odpovědět
ig

9.10.2019 09:40
Dobrý den, my jsme z ministerstva pro zdivočení. Lid se unesl, že Vaše pole teď patří všem, tak že na něj již nevstupujte, sklizenou úrodu odevzdejte lidovému komisaři. Pokud byste hledal práci, máme volné místo pomocného dělníka v týmu pro likvidaci ovocných sadů.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.10.2019 10:10
Autor neříká nic jiného, že jsme životní prostředí poškodili natolik, že bychom využitím jeho přirozené schopnosti regenerace mohli a měli stav částečně napravit.
Druhou a nevyřčenou možností je stav napravit moderními technologiemi,t.j. uměle, synteticky.
Zatímco první možnost omezuje ekonomický růst, druhá možnost jej navyšuje a současně vytváří fikci, že si tak poradíme s dalším problémem-exponenciálním nárůstem lidské populace a jejími dopady na životní prostředí.

Zdá se, že se jedná o neřešitelný problém - pokud pomůžeme ŽP ,podřežeme si ekonomický rozvoj. Pokud preferujeme ekonomiku,poškodíme ŽP natolik, že se sami existenčně ohrožujeme.

Jedno řešení bych viděl - změňme společnost. Je známo a doloženo řadou studií a výzkumů , že zejména mezi politiky je řada psychicky narušených jedinců, sociopatů a psychopatů.
Jejich výlučné postavení je dámo modelem zastupitelské demokracie, která díky rozvoji informačních technologií ztrácí původní význam. Nevidím jediný důvod, proč by se nemohlo přejít k přímé demokracii,kdy by lidé přímo a sami rozhodovali o všem podstatném.
Na téma skupinové inteligence ,a nejen u lidí, jsou stohy důkazů podporujících tvrzení, že je na kvalitativně vyšší úrovni než úroveň, kterou je obdařen jedinec.

První náznaky již vidíme - viz politická strana Piráti - de facto tohoto jevu prakticky využívá.
Vzpomeňme na úděs elit, když Facebook přišel s nápadem /spíše reálným plánem/ virtuální libry. Během týdne bylo vymalováno - byla přijata politická rozhodnutí o regulaci , zástupci firmy na koberečku v Bílém domě a jakákoli veřejná debata ustala. :-) Finanční-politická oligarchie by totiž jednou a provždy ztratila ekonomickou moc.
Odpovědět
ig

9.10.2019 10:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Otázka je, zda jsou ti jedinci skutečně narušení. Já bych spíš řekl, že vývoj lidských společenstev to "zařídil" tak, že každý n-tý člověk má geny které ho nutí vládnout ostatním. Ten pak vstoupí do politiky a vládne :-) Ostatní to nezajímá, buď jsou povahou ovce které jsou rády když jim někdo vládne nebo samotáři kteří se staví pokud možno mimo hierarchie moci. Opět vrozené :-) Nevěřím, že je vůbec možné to změnit. A co se týká přímé demokracie, podívejte se co jsou lidé schopní si na sebe uplést za biče, třeba ve Švýcarsku. Při tom v těch zásadních otázkách stejně nakonec rozhodnou profesionální politici, protože ono jde nejen o rozhodnutí, ale hlavně o jeho technickou přípravu, kterou lid nezvládne.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.10.2019 11:30 Reaguje na
Musíte rozlišovat mezi politickým rozhodnutím a způsobem jeho realizace prostřednictvím státní moci.(typicky státní správa).
Já tvrdím, že politická rozhodnutí mohou být občany rozhodována samostatně- nepotřebuji na to obecní,krajské nebo poslance parlamentu= volení zastupitelé.
Orgánů státní správy se to vůbec netýká. A právě státní správa by technicky realizovala projev vůle občanů.
Odpovědět
ig

9.10.2019 15:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já to rozlišuju a tvrdím, že si lidé v přímé demokracii vládnou většinou ještě nerozumněji než v zastupitelské :-)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.10.2019 16:10 Reaguje na
A čím to dokládáte ?
Odpovědět
ig

9.10.2019 16:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to jen moje pozorování, sepsané to nemám (a samozřejmě o tom můžu diskutovat a nechat si to vyvrátit, pokud se hrubě mýlím). Jako žertovný příklad uvádím švýcarský zákaz sprchování v bytových domech po 22. hodině. Švýcary to rušilo, tak si odhlasovali zákon :-) Z vážnějších jsou to třeba extrémně přísné tresty za banální dopravní přestupky. Lidi vždycky volají po krvi (viz komentáře na mnohých českých serverech na toto téma), ale profesionální politik ví, že přísnost trestu se prakticky nepromítne do snížení počtu přestupků, tak ty touhy aspoň trochu moderuje.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.10.2019 17:39 Reaguje na
Profesionální politik není od toho, aby reguloval přestupky nebo trestné činy - to je věcí soudů. Politik má zastupovat občany a prosazovat jejich oprávněné potřeby.
Vezmete-li si volební programy stran a pak je porovnáte s tím ,co dělaly když byly ve vládě, nestačíte se někdy divit.
V ČR je některými zastupiteli/poslanci výkon mandátu chápán jako zdroj bezstarostné obživy,popř. volňásek ke korytu,viz MUDr.Rath,jinak bezesporu vysoce inteligentní člověk i odborník na zdravotnictví.

K tomu Švýcarsku - vypadá to jako banalita, ale mohu vás ubezpečit, že je-li rekonstrukce bytového jádra v domě skupinového bydlení provedena nekvalitně , spolehlivě vás noční (a nejen) sprchování probere ze spánku.
Odpovědět
ig

9.10.2019 19:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Věcí policie ani soudů (kontinentálních) není stanovovat obecná pravidla pro trestání přestupků. To je věc parlamentu, nebo v přímé demokracii hlasování občanů. Tohle mám na mysli.

Na tu nekvalitní rekonstrukci jádra bych viděl lepší řešení (třeba stavební předpisy a kolaudaci nebo povinnost špatnou přestavbu předělat), než to prostě zakázat. Ale třeba tam mají domy z papíru, co já vím :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.10.2019 08:26 Reaguje na
Tohle je extrém.
Na druhé straně ovšem platí, že snadněji a levněji podmáznete dvě stovky poslanců a senátorů než čtyři až pět milionů občanů.
Odpovědět
ig

10.10.2019 10:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Na podplacení občanů leckdy stačí i 30 Kč :D :D :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.10.2019 12:37 Reaguje na
To je ovšem zase mínus zastupitelské demokracie. Sociálním demokratům to zvedlo hlasy o pár procent, ale ty by na vítězství v referendu naprosto nestačila.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.10.2019 17:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je, že ekologická katastrofa, o níž básní greténi a spol., je ryzí fikce.
Zatím naši přírodu nejvíc poškodily a poškozují různá opatření, procpaná proti vůli normálních lidí (tady by se tématy neomezené a závazné referendum zatraceně hodilo) na nátkal ekologických organizací a aktivistů. Šumava je zdevastovaná, protože ekologové prosadili bezzásahový režim. Pole jsou plná řepky, protože ekologové prosadili bionaftu. Zemědělská půda je zdevastovaná erozí z pěstování kukuřice, protože ekologové podporují její pěstování na bioplyn. Ubývá ptáků a netopýrů, protože ekologové podporují výstavbu větrných elektráren. Atd.

Jedinou cestou jak z toho ven je podpora moderních technologií, které mohou mnohé vyřešit. Faktem je, že např. přechod na GMO plodiny (blokují ho ekologové) by výrazně snížil potřebnou rozlohu zemědělsky obdělávané půdy, GMO stromy by si mohly poradit se současným suchem. Dokonce existuje úprava genů zeleniny, že natolik vzroste vstřebatelnost vápníku, že by se mohla snížit doporučená denní dávka mléka a mléčných výrobků (s dopadem tam, kde jsou moc velké a intenzívní chovy). A našlo by se toho víc. Faktem je, že v důsledku aktivit ekologů už celosvětově zemřelo víc lidí, než kolik jich povraždili nacisté v rámci holokaustu
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.10.2019 20:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Mohu se zeptat zda jednu z největších eko-katastrof, vyschnutí Aralského jezera, způsobili ekologové ?

Taktéž kdo může za to, že milióny tun DDT dodnes poškozují ŽP?

A také - JE Černobyl , havárie tankeru EXXO Valdez-Aljaška, Velký smog v Londýně 1952 - 12tis. mrtvých, atd.,atd.

Mám takový divný pocit, že právě ekologům se vysmáli,když prosazovali podzemní variantu D8 Praha-Drážďany v Českém středohoří.
Když se následně na dálnici sesunul svah a spočítaly náklady, tak "bláznivý" nápad ekologů vyšel nejlépe.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.10.2019 08:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je, že posuny zeminy by zničily i tunel skrze České středohoří. Akorát za víc peněz.

Vyschnutí Aralského jezera je dílem stejných lidí, jako jsou současní ekologové, kteří se snaží přetvořit přírodu podle svých fantasmagorických představ, tam pod praporem marxismu - leninismu - stalinismu, tady (třeba devastace Šumavy) pod praporem neméně škodlivého ekologismu.
A přidejte stejný průser s jezerem Sevan v Arménii.

Hysterie ekologů kolem DDT zavinila prokazatelně smrt více lidí, než kolik Židů povraždil (nejen plynem, ale i všemi dalšími používanými způsoby) Hitler, a ten počet, na rozdíl od počtu těch zavražděných Židů, stále roste. (Jedná se jen o oběti malárie v zemích, kde byla tato nemoc pomocí DDT eradikována a po jeho zákazu se do nich vrátila zpět. To, že mohly být demalarizovány i další země, a že se chytalo i tažení proti žluté zimnici, což je viróza a specificky se léčit nedá, pomíjím. Byly by to další miliony až desítky milionů mrtvých.) Přitom toxicita DDT pro člověka je relativně nízká.
Hysterie ekologů kolem "zlaté rýže" způsobila, že už cca dvacet let v zemích 3. světa zcela zbytečně oslepne a následně zemře na nedostatek vitamínu A cca sto tisíc dětí (čili se dostáváme na cca šestinásobek našich spoluobčanů, povražděných Hitlerem a spol.).

Hlavním problémem Černobylu bylo to, že tato elektrárna stála v totalitním státě. Bez té totality by nebyl myslitelný ani "pokus", který se obsluha snažila provést doslova za každou cenu, dokud jim to nebouchlo pod rukama (protože se bála odvety totalitního režimu víc než toho výbuchu). Další věcí byla reakce režimu, která zavinila zbytečnou expozici milionů lidí (viz série totálních prasečin od pozdní evakuace obyvatel v okolí elektrárny až po povinné prvomájové průvody v zemích socialistického tábora v době maxima černobylského spadu).
Dnes je černobylská zóna největší evropskou přírodní rezervací.

Havárie EXXO Valdez je překonána děsivými dopady ekologických šíleností, jako je vyrubání stovek a tisíců čtverečních kilometrů tropických pralesů na plantáže palmy olejové, dodávající "ekologická biopaliva". A náprava těchto škod bude daleko svízelnější než odnaftování pár desítek km mořského pobřeží.

Smogové situace jsou obecně přeceňovány: Statistiky ukazují, že po nich docela významně klesá úmrtnost, takže zhruba platí, že lidé chronicky nemocní, kteří by v dohledné době stejně zemřeli, zemřou v jejím průběhu a pak úmrtnost klesne.
Navíc se proti smogu bojuje a paradoxně to nebyli ekologové, kdo způsobil, že v Londýně už smog neuvidíte. Byl to technický pokrok, který odstavil parní stroje (v Londýně jezdily i parní omnibusy jako MHD, na páru byla většina dopravy na londýnských řekách a kanálech a na páru byla většina továren) a lokální topeniště, spalující lokální a silně sirnaté hnědé uhlí.

Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.10.2019 09:07 Reaguje na Jan Šimůnek
V podstatě souhlas, až na ten třetí odstavec, kde nechápu vaši hysterii kolem zákazu ddt. Právě jeho použití (a podobných "objevů") nahrává gradaci Homo erectus s následnou devastací jeho životního prostředí.

Sousloví malá ryje miluji od mala, vždycky se rozhlížím, kde ta malá se tak snaží činí. MHD (nebo MMCH), je to naprosto běžná nemoc, se kterou se postižená populace vždy dokázala vyrovnat. Takže nehrejme si na bohy...
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.10.2019 23:33 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, lidská populace se s malárií vyrovná tak, že se v ní vyselektují thalasemické alely (genů pro syntézu hemoglobinu):
Polovina dětí (statisticky) má srpkovité erytrocyty (heterozygoti pro thalasemickou alelu), v nichž se Plasmodium malariae není s to rozmnožovat. Ty žijí o něco kratší dobu než normální lidé mimo malarické oblasti (jsou tam projevy předčasného rozpadu eratrocytů při nejrůznějších příležitostech), ale rozdíl je statisticky jen pár let.
Čtvrtina dětí má thalasemia maior (homozygoti pro thalasemickou alelu) a umírají krátce po narození, nebo jsou potraceny.
Zbývající čtvrtina má normální erytrocyty a zemře (zpravidla v dětství) na malárii.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.10.2019 09:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím si, že jste právě prokázal, jak technický pokrok -hybatel ekonomického rozvoje, poškodil a poškozuje životní prostředí.
Nejspíše se objeví moderní technika a s ní tvrzení,jak zázračně pomůže (účinnost,efektivita ) ke snížení nákladů ( a tedy i navýšení zisků).
Někdy je toto tvrzení objektivní (žárovka,LED osvětlení) , někdy je zavádějící a občas je zcela nepravdivé. Měřeno dopady na ŽP i veřejné zdraví.

Např. vámi vynášené geneticky upravené plodiny. Nikdo neprokázal jejich škodlivost, ale nikdo neprokázal ani jejich ne-škodlivost. Schází solidní výzkum,který by zcela vyloučil možné negativní účinky.

Souhlasím s vámi, že i mezi ekology jsou extremisté, ale ptám se,kde nejsou ?
Cejchovat obecně ekology nálepkou škůdců společnosti je sice možné,ale zjevně nesprávné.
Je to stejný postup,jako když byli po válce všichni Němci ocejchování nálepkou fašisté a řada nevinných lidí byla těžce postižena.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.10.2019 23:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak byste chtěl prokázat neškodnost něčeho, vyjma toho, že je to naprosto nerozeznatelné od vyzkoušených neškodných věcí? Do GMO se musejí (vyřvali si to ekologové) přidávat speciální markery, přes které je lze identifikovat. Bez nich byste neměl nejmenší možnost řadu GMO plodin od ne GMO rozpoznat.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

11.10.2019 21:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Českomoravská vysočina je zdevastovaná o hodně víc, než Šumava a bezzásahový režim tam nebyl. Na biopalivo se spotřebuje necelá třetina produkce řepky a nebýt odporu současné vlády, bylo by to podstaně méně. Ptáků a netopýrů neubývá kvůli větrným elektrárnám, nýbrž, mimo jiných příčin, kvůlivá nedostatku potravy, jelikož neekologové nesnesou pohled na kvetoucí a dozrávající plevele, které jsou základní potravou pro ptáky a hmyz.Co se týče GMO potravin, tak za sebe děkuji, nechci. Kdyby se jídlem neplýtvalo, za to ekologové nemohou, nemuselo by se ho tolik vyrábět. Nejsem ekolog a nepěstuji řepku ani kukuřici, jen mi Vaše argumenty nějak nesedí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2019 16:46 Reaguje na Josef Jakubů
ČM Vysočina versus Šumava, asi jak kde.

Ta třetina řepky (a opravdu je to jen třetina?) na biopalivo je prostě to, co je navíc proti produkci na lidskou výživu.

Existují rozbory, prováděné tak, že se vysbírávaly a určovaly kadavery ptáků a netopýrů, a vychází z nich něco jiného, prostě ten vliv je výraznější. Navíc s každou větrnou elektrárnou se dál zhoršuje. Už dnes je vidět snaha o náhradu alespoň části trávníků kulturami podobnými louce. Další věcí je, že soukromé zahrady jsou zpravidla plné kvetoucích rostlin, od jara do podzimu.

Pokud se týká GMO. Ano, bohužel, v ekologických organizacích působí tlupa nevzdělanců, kteří tvrdí, že v GMO potravinách jsou geny, zatímco v normálních nikoli. Je otázka, zda by lidé s tímto "duševním rozhledem" vůbec měli mít volební právo.

Faktem je, že boj proti GMO je jednoznačně bojem proti kvalitě životního prostředí, protože GMO plodiny mají vyšší výnosy (takže stačí méně obdělané půdy) a jsou odolné proti řadě škůdců (takže dramaticky klesá nutnost používat na jejich kultury pesticidy oproti normálním plodinám. A to nezmiňují potraviny zcela nových vlastností typu zeleniny schopné dodat lidskému tělu vápník, nebo známé "zlaté rýže" s karotenem a vitamínem A, na jejíž zákaz (vyřvaný ekologickými organizacemi) už druhou dekádu umírá kolem sta tisíc dětí ročně v rozvojových zemích s vysokou nebo dokonce výlučnou konzumací rýže. Tom už je kolem dvou milionů, tedy to začíná dosahovat dolní odhady počtu obětí stalinského záměrně vyvolaného hladomoru na Ukrajině v 30. letech.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

9.10.2019 12:35
To je správný koncept a jsem pro jeho uplatnění u nás. Je evidentní, že jsme naši krajinu vymrskali tak, že se z toho jen tak nevzpamatuje. Část zemědělských dotací na hektar by se dala přesunout na jednorázové kompenzace majitelům dotčených pozemků za změnu územního plánu a na vyznačení antropokoridorů.
Odpovědět
NP

N P

9.10.2019 22:13
Prvotním cílem těchto vizí je zřejmě snaha o zvýšení biodiverzity maskovaná za aktuálně atraktivní klimatické cíle. Biodiverzita je fajn, ale lhát se nemá. U všech těch nápadů chybí doplnění, jak to má fungovat a bude to dlouhodobé? Ty emisní cíle to nesplní ani zdaleka a dlouhodobě to fungovat (ve vztahu k emisním cílům) to nebude už vůbec. Předpokládám, že těch 14 % ročních emisí (to číslo si stejně vycucali z prstu) se bude vázat ve vynikající biomase, až to území vyčerpá svojí kapacitu a ta hmota se začne rozkládat, tak už nic dál vázat nebude - přijde na řadu dalších 25 % území? Už vůbec nechápu, jak by mělo dojít k vázání 7% (poloviny cíle) ročních emisí v 7% plochy mokřadů a niv (pominu-li okamžitou přeměnu hmoty na uhlí). Jo a bobr vyřeší povodně :-).
Odpovědět

Milan Štrupl

9.10.2019 22:14
Pomalu to lidem začíná docházet - bohužel pomalu. Za cca 1000 let Angličané vykáceli 10% lesů. Rozvojové státy ale zvládly vykácet mezi 50% až 90% svých lesů za pouhých 100let a lidé stávkují za klima???? Desítky, spíš stovky milionů km2 lesů, které odebíraly CO2 ze vzduchu jsou pryč. Naše emise sice přírodě škodí o tom žádná, ale v globálu představují jen zlomek CO2, které produkuje příroda sama přirozeně (si do 5%) Snaha o drastické snižování emisí sice vypadá jako skvělý nápad, ale je to vlastně v globálu na nic - šíleným kácení a vypalováním lesů v rozvojových zemích ztratila přírod schopnost odstraňovat CO2, které sama produkuje ať už geologickými procesy nebo biologicky. Náš největší problém nejsou emise, ale schopnost lesů a pralesů regulovat množství CO2 v ovzduší a snižování našich emisí třeba na imaginární nulu nebude mít na růst teploty žádný měřitelný vliv - snižujeme jen % z necelých 5%, ale těch 95% bude příroda generovat dál ty dokáží odstranit pouze stromy... Stromy byly ale vykáceny a vypáleny a přeměněny na ornou půdu, kvůli ohromné porodnosti rozvojových zemí. Dobrá zpráva je, že až vymře polovina populace planety, lesy si rychle vezmou své území zpět a opět nastolí rovnováhu - ta špatná je, že zatím dělají naše vlády a EU vše proto, aby ta polovina co to nepřežije byly naše děti....:(
Odpovědět
JM

Jiří Malík

10.10.2019 12:55
Vynikající úvaha. U nás de facto a do konce i de jure na to máme, jakkoli se to nezdá, nakročeno. Územní systém ekologické stability je ono propojení a zdivočení. A model Zdoňov, krajinný plán ČR je ta druhá složka - ta znamená aktivní pomoc krajině. Protože máme zásadní problém - klimazměna už tak pokročila, že jen zdivočení nebude stíhat. Zdivočení potřebuje vodu. A vodu musíme do krajiny vrátit rychle pomocí rychlého vzniku nových biotopů. Více zde: zivavoda.biz/brozura
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2019 08:46 Reaguje na Jiří Malík
Je to, pochopitelně, pitomost. A to z toho důvodu, že přirozený, tj. přírodě blízký, ekosystém pouhým "zdivočením" nelze dosáhnout. Stačí se podívat na katastrofu, kterou tato koncepce způsobila na Šumavě. Stačí se taky podívat na brownfieldy, jak tam nevzniká původní krajina, ale zcela nový a člověku silně nepřátelský biotop (včetně zdrojů silných alergenů).
Odpovědět

Jan Škrdla

12.10.2019 21:59 Reaguje na Jiří Malík
Územní systém je výborná věc, ale je otázkou, jak k němu přistupovat. V průmyslově-zemědělské krajině zdivočení nepřinese požadovaný výsledek. Rizikem ponechání bez zásahů je mimo jiné šíření invazivních druhů.

Jako optimální bych viděl takový nízkozásahový management. Dostat do krajiny vodu - souhlasím. Občas posekat trávu, pokud to jde ponechat domácí keře a stromy, popř. je i natřít proti okusu. Naopak je dobré záměrně redukovat invazivní druhy. Tam kde je to potřeba vysadit vhodné druhy domácích dřevin.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist