Zdivočelá země? Stačila by čtvrtina území a Británie by s klimatem a biodiverzitou problém neměla
Lewis nepopírá, že takto navržený Nový zelený úděl by možná přinesl výsledky, ale vyžádal by si také nemalé oběti, omezení a investice. Jím navrhovaná cesta rewildingu, opětovného zdivočení krajiny, by dokázala totéž, ale za zlomek nákladů. Obnovit přírodní stanoviště, ať už mokřady nebo lesy, v 25 % rozlohy britských ostrovů, by totiž zrovna tak dokázalo vázat 14 % celoročních emisí skleníkových plynů. Bez omezení ekonomiky. A hlavně, svým přirozeným růstem by vegetace v „divočině“ dokázala kompenzovat i další růst ekonomiky v letech následujících.
Někdy stačí nedělat nic
Jak by to mohlo vypadat? V roce 1086 pokrýval les 15 % rozlohy ostrovů. Dnes je to méně než 5 %. Což by mohl být slibný začátek. Lewis navrhuje „oživení“ přírodních procesů, které většinou spočívá v pozastavení aktuální blokace činností. Není třeba budovat mokřad, stačí jen zrušit drenáže na stávajících podmáčených pozemcích. V zásadě není nutno vysazovat lesy, stačí jen nekácet ty stávající a nechat je přirozeně rozrůstat. Není třeba náročných zásahů do krajiny, stačí jen introdukovat druhy živočichů, které označujeme jako krajinné inženýry.
Protipovodňová opatření na venkově by měli obstarat bobři, skotská Vysočina by se měla stát domovem velkých býložravců. Na pomyslné uzdě by je pak drželi predátoři, v podobě vlků. V takové pestré a mozaikovité krajině by pak prosperoval i hmyz, jehož úbytek je v poslední době fatální. Samovolnost procesů a změn by samozřejmě bylo třeba nějak usměrnit. Klíčové je podle Lewise zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí. Živočichové by se tak mohli volně přesouvat do pro nich klimaticky příhodnějších oblastí, čímž by se bránilo jejich lokálnímu vyhynutí.
Stačí 25 % území, které stejně nevyužíváme
„Nechat přírodu, ať se stará sama o sebe, není vždy ten nejlepší model,“ říká Lewis. „Ale v tomto případě se re-wilding jeví jako nákladově nejefektivnější varianta jak zvýšit odolnost země vůči klimatickým změnám a přitom zabránit ztrátě biodiverzity. Z Británie, jejíž příroda je dnes jednou z nejvíce vyčerpaných zón v Evropě, by se mohl stát ostrov pulzující životem.“ Je tu pochopitelně logická otázka, kde by v takové „zdivočelé zemi“ bylo místo pro lidi a zemědělskou produkci potravin. Ani v tom Lewis problém nevidí. Pravda, 72 % rozlohy ostrovů je využíváno k zemědělské produkci, ale jen 20 % je přímo oseto. Zbytek tvoří neúrodná půda pastvin.
Pokud by se jejich rozloha snížila o třetinu (část se zalesnila/ponechala přirozenému vývoji a část ponechala „pastvě“ divoké lovné zvěře), neubylo by Britům potravin a přitom by se podařilo splnit polovinu požadovaných emisních cílů. Podobné je to s mokřady a nivami říčních toků. Ty, ponechány obnově a přírodnímu vývoji, by dodaly 6 % a 7 % požadované rozlohy zdivočelých území a přitom pokryly druhou polovinu emisních cílů. A co na to britští zemědělci? Ti v současnosti pobírají ročně 3 miliardy liber za to, že obdělávají neobdělávatelnou půdu. Stejným dotačním schématem by se sami, namísto neefektivní dotované produkce, mohli stát hybateli pozitivní změny.
„Méně klimatických změn, více divočiny, život v těsnějším dotyku s přírodou. Přijde mi to jako hodně výhodná změna s velmi skromnými požadavky na investice,“ uzavírá Lewis.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Jan Šimůnek
9.10.2019 06:12Karel Zvářal
9.10.2019 11:11 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Škrdla
9.10.2019 22:29 Reaguje na Jan Šimůnek- 20-30% rozlohy zemědělské půdy patří zemědělcům a družstvům.
- Zbylých 70-80% patří fyzickým a právnickým osobám (a státu), které půdu propachtovávají (pronajímají) hospodařícím subjektům.
- část vlastníků bydlí v obci, kde se pozemky nachází, část jsou přespolní (často ani neví, kde se jejich pozemky nachází), část půdy patřím obcím (záleží jak kde).
- řešením tedy není ukrást, ale vykoupit (za tržní cenu zemědělské půdy) nebo vyměnit za jiné pozemky obce a státu (v přiměřené bonitě, výměře a dostupnosti). Zakládání prvků zelené infrastruktury na "cizím" není to pravé ořechové.
Miroslav Vinkler
9.10.2019 10:10Druhou a nevyřčenou možností je stav napravit moderními technologiemi,t.j. uměle, synteticky.
Zatímco první možnost omezuje ekonomický růst, druhá možnost jej navyšuje a současně vytváří fikci, že si tak poradíme s dalším problémem-exponenciálním nárůstem lidské populace a jejími dopady na životní prostředí.
Zdá se, že se jedná o neřešitelný problém - pokud pomůžeme ŽP ,podřežeme si ekonomický rozvoj. Pokud preferujeme ekonomiku,poškodíme ŽP natolik, že se sami existenčně ohrožujeme.
Jedno řešení bych viděl - změňme společnost. Je známo a doloženo řadou studií a výzkumů , že zejména mezi politiky je řada psychicky narušených jedinců, sociopatů a psychopatů.
Jejich výlučné postavení je dámo modelem zastupitelské demokracie, která díky rozvoji informačních technologií ztrácí původní význam. Nevidím jediný důvod, proč by se nemohlo přejít k přímé demokracii,kdy by lidé přímo a sami rozhodovali o všem podstatném.
Na téma skupinové inteligence ,a nejen u lidí, jsou stohy důkazů podporujících tvrzení, že je na kvalitativně vyšší úrovni než úroveň, kterou je obdařen jedinec.
První náznaky již vidíme - viz politická strana Piráti - de facto tohoto jevu prakticky využívá.
Vzpomeňme na úděs elit, když Facebook přišel s nápadem /spíše reálným plánem/ virtuální libry. Během týdne bylo vymalováno - byla přijata politická rozhodnutí o regulaci , zástupci firmy na koberečku v Bílém domě a jakákoli veřejná debata ustala. :-) Finanční-politická oligarchie by totiž jednou a provždy ztratila ekonomickou moc.
Miroslav Vinkler
9.10.2019 11:30 Reaguje naJá tvrdím, že politická rozhodnutí mohou být občany rozhodována samostatně- nepotřebuji na to obecní,krajské nebo poslance parlamentu= volení zastupitelé.
Orgánů státní správy se to vůbec netýká. A právě státní správa by technicky realizovala projev vůle občanů.
Miroslav Vinkler
9.10.2019 17:39 Reaguje naVezmete-li si volební programy stran a pak je porovnáte s tím ,co dělaly když byly ve vládě, nestačíte se někdy divit.
V ČR je některými zastupiteli/poslanci výkon mandátu chápán jako zdroj bezstarostné obživy,popř. volňásek ke korytu,viz MUDr.Rath,jinak bezesporu vysoce inteligentní člověk i odborník na zdravotnictví.
K tomu Švýcarsku - vypadá to jako banalita, ale mohu vás ubezpečit, že je-li rekonstrukce bytového jádra v domě skupinového bydlení provedena nekvalitně , spolehlivě vás noční (a nejen) sprchování probere ze spánku.
Na tu nekvalitní rekonstrukci jádra bych viděl lepší řešení (třeba stavební předpisy a kolaudaci nebo povinnost špatnou přestavbu předělat), než to prostě zakázat. Ale třeba tam mají domy z papíru, co já vím :-)
Jan Šimůnek
10.10.2019 08:26 Reaguje naNa druhé straně ovšem platí, že snadněji a levněji podmáznete dvě stovky poslanců a senátorů než čtyři až pět milionů občanů.
Jan Šimůnek
11.10.2019 12:37 Reaguje naMiroslav Vinkler
9.10.2019 20:43Taktéž kdo může za to, že milióny tun DDT dodnes poškozují ŽP?
A také - JE Černobyl , havárie tankeru EXXO Valdez-Aljaška, Velký smog v Londýně 1952 - 12tis. mrtvých, atd.,atd.
Mám takový divný pocit, že právě ekologům se vysmáli,když prosazovali podzemní variantu D8 Praha-Drážďany v Českém středohoří.
Když se následně na dálnici sesunul svah a spočítaly náklady, tak "bláznivý" nápad ekologů vyšel nejlépe.
Jan Šimůnek
10.10.2019 08:53 Reaguje na Miroslav VinklerVyschnutí Aralského jezera je dílem stejných lidí, jako jsou současní ekologové, kteří se snaží přetvořit přírodu podle svých fantasmagorických představ, tam pod praporem marxismu - leninismu - stalinismu, tady (třeba devastace Šumavy) pod praporem neméně škodlivého ekologismu.
A přidejte stejný průser s jezerem Sevan v Arménii.
Hysterie ekologů kolem DDT zavinila prokazatelně smrt více lidí, než kolik Židů povraždil (nejen plynem, ale i všemi dalšími používanými způsoby) Hitler, a ten počet, na rozdíl od počtu těch zavražděných Židů, stále roste. (Jedná se jen o oběti malárie v zemích, kde byla tato nemoc pomocí DDT eradikována a po jeho zákazu se do nich vrátila zpět. To, že mohly být demalarizovány i další země, a že se chytalo i tažení proti žluté zimnici, což je viróza a specificky se léčit nedá, pomíjím. Byly by to další miliony až desítky milionů mrtvých.) Přitom toxicita DDT pro člověka je relativně nízká.
Hysterie ekologů kolem "zlaté rýže" způsobila, že už cca dvacet let v zemích 3. světa zcela zbytečně oslepne a následně zemře na nedostatek vitamínu A cca sto tisíc dětí (čili se dostáváme na cca šestinásobek našich spoluobčanů, povražděných Hitlerem a spol.).
Hlavním problémem Černobylu bylo to, že tato elektrárna stála v totalitním státě. Bez té totality by nebyl myslitelný ani "pokus", který se obsluha snažila provést doslova za každou cenu, dokud jim to nebouchlo pod rukama (protože se bála odvety totalitního režimu víc než toho výbuchu). Další věcí byla reakce režimu, která zavinila zbytečnou expozici milionů lidí (viz série totálních prasečin od pozdní evakuace obyvatel v okolí elektrárny až po povinné prvomájové průvody v zemích socialistického tábora v době maxima černobylského spadu).
Dnes je černobylská zóna největší evropskou přírodní rezervací.
Havárie EXXO Valdez je překonána děsivými dopady ekologických šíleností, jako je vyrubání stovek a tisíců čtverečních kilometrů tropických pralesů na plantáže palmy olejové, dodávající "ekologická biopaliva". A náprava těchto škod bude daleko svízelnější než odnaftování pár desítek km mořského pobřeží.
Smogové situace jsou obecně přeceňovány: Statistiky ukazují, že po nich docela významně klesá úmrtnost, takže zhruba platí, že lidé chronicky nemocní, kteří by v dohledné době stejně zemřeli, zemřou v jejím průběhu a pak úmrtnost klesne.
Navíc se proti smogu bojuje a paradoxně to nebyli ekologové, kdo způsobil, že v Londýně už smog neuvidíte. Byl to technický pokrok, který odstavil parní stroje (v Londýně jezdily i parní omnibusy jako MHD, na páru byla většina dopravy na londýnských řekách a kanálech a na páru byla většina továren) a lokální topeniště, spalující lokální a silně sirnaté hnědé uhlí.
Karel Zvářal
10.10.2019 09:07 Reaguje na Jan ŠimůnekSousloví malá ryje miluji od mala, vždycky se rozhlížím, kde ta malá se tak snaží činí. MHD (nebo MMCH), je to naprosto běžná nemoc, se kterou se postižená populace vždy dokázala vyrovnat. Takže nehrejme si na bohy...
Jan Šimůnek
10.10.2019 23:33 Reaguje na Karel ZvářalPolovina dětí (statisticky) má srpkovité erytrocyty (heterozygoti pro thalasemickou alelu), v nichž se Plasmodium malariae není s to rozmnožovat. Ty žijí o něco kratší dobu než normální lidé mimo malarické oblasti (jsou tam projevy předčasného rozpadu eratrocytů při nejrůznějších příležitostech), ale rozdíl je statisticky jen pár let.
Čtvrtina dětí má thalasemia maior (homozygoti pro thalasemickou alelu) a umírají krátce po narození, nebo jsou potraceny.
Zbývající čtvrtina má normální erytrocyty a zemře (zpravidla v dětství) na malárii.
Miroslav Vinkler
10.10.2019 09:13 Reaguje na Jan ŠimůnekNejspíše se objeví moderní technika a s ní tvrzení,jak zázračně pomůže (účinnost,efektivita ) ke snížení nákladů ( a tedy i navýšení zisků).
Někdy je toto tvrzení objektivní (žárovka,LED osvětlení) , někdy je zavádějící a občas je zcela nepravdivé. Měřeno dopady na ŽP i veřejné zdraví.
Např. vámi vynášené geneticky upravené plodiny. Nikdo neprokázal jejich škodlivost, ale nikdo neprokázal ani jejich ne-škodlivost. Schází solidní výzkum,který by zcela vyloučil možné negativní účinky.
Souhlasím s vámi, že i mezi ekology jsou extremisté, ale ptám se,kde nejsou ?
Cejchovat obecně ekology nálepkou škůdců společnosti je sice možné,ale zjevně nesprávné.
Je to stejný postup,jako když byli po válce všichni Němci ocejchování nálepkou fašisté a řada nevinných lidí byla těžce postižena.
Jan Šimůnek
10.10.2019 23:36 Reaguje na Miroslav VinklerJosef Jakubů
11.10.2019 21:29Jan Šimůnek
12.10.2019 16:46 Reaguje na Josef JakubůTa třetina řepky (a opravdu je to jen třetina?) na biopalivo je prostě to, co je navíc proti produkci na lidskou výživu.
Existují rozbory, prováděné tak, že se vysbírávaly a určovaly kadavery ptáků a netopýrů, a vychází z nich něco jiného, prostě ten vliv je výraznější. Navíc s každou větrnou elektrárnou se dál zhoršuje. Už dnes je vidět snaha o náhradu alespoň části trávníků kulturami podobnými louce. Další věcí je, že soukromé zahrady jsou zpravidla plné kvetoucích rostlin, od jara do podzimu.
Pokud se týká GMO. Ano, bohužel, v ekologických organizacích působí tlupa nevzdělanců, kteří tvrdí, že v GMO potravinách jsou geny, zatímco v normálních nikoli. Je otázka, zda by lidé s tímto "duševním rozhledem" vůbec měli mít volební právo.
Faktem je, že boj proti GMO je jednoznačně bojem proti kvalitě životního prostředí, protože GMO plodiny mají vyšší výnosy (takže stačí méně obdělané půdy) a jsou odolné proti řadě škůdců (takže dramaticky klesá nutnost používat na jejich kultury pesticidy oproti normálním plodinám. A to nezmiňují potraviny zcela nových vlastností typu zeleniny schopné dodat lidskému tělu vápník, nebo známé "zlaté rýže" s karotenem a vitamínem A, na jejíž zákaz (vyřvaný ekologickými organizacemi) už druhou dekádu umírá kolem sta tisíc dětí ročně v rozvojových zemích s vysokou nebo dokonce výlučnou konzumací rýže. Tom už je kolem dvou milionů, tedy to začíná dosahovat dolní odhady počtu obětí stalinského záměrně vyvolaného hladomoru na Ukrajině v 30. letech.
Šimon Špidla
9.10.2019 12:35Nedělský Petr
9.10.2019 22:13Milan Štrupl
9.10.2019 22:14Jiří Malík
10.10.2019 12:55Jan Šimůnek
12.10.2019 08:46 Reaguje na Jiří MalíkJan Škrdla
12.10.2019 21:59 Reaguje na Jiří MalíkJako optimální bych viděl takový nízkozásahový management. Dostat do krajiny vodu - souhlasím. Občas posekat trávu, pokud to jde ponechat domácí keře a stromy, popř. je i natřít proti okusu. Naopak je dobré záměrně redukovat invazivní druhy. Tam kde je to potřeba vysadit vhodné druhy domácích dřevin.