ČHMÚ spouští inovovaný výstražný systém. Největší změna nastane u teplotních varování
Výstrahy informující o tom, jaké konkrétní škody nebo komplikace počasí způsobí, tak budou pro uživatele srozumitelnější a praktičtější, a měly by umožnit krizovému řízení efektivněji rozhodnout o preventivních opatřeních. Přechod k výstražnému systému založenému na dopadech je v souladu s moderními trendy v meteorologii a doporučením Světové meteorologické organizace. Změna je výsledkem několikaleté práce nejlepších specialistů na výstrahy v meteorologii.
Při tvorbě výstrah bude kladen větší důraz na očekávané dopady, které konkrétní hydrometeorologické jevy mohou způsobit. Výstrahy budou proto vydávány nejen podle očekávaného splnění stanovených kritérií (maximální nebo minimální teploty, nárazy větru, úhrny srážek apod.), ale přihlížet se bude také k faktorům a doprovodným jevům, které dopady nebezpečných jevů výrazně ovlivní (např. nasycenost půdy, načasování námrazových a sněhových jevů do doby dopravní špičky apod.).
Výstrahy před teplotami budou od 1. 7. 2026 nově rozděleny podle dopadů na Vysoké/Nízké teploty ovlivňující hospodářství a infrastrukturu a Vysoké/Nízké teploty ovlivňující zdraví člověka. Právě část SIVS zaměřená na tepelný diskomfort člověka bude současně zavedením tzv. Heat Health Warning System (HHWS) v České republice a bude základem rodících se akčních plánů, které umožní pružnější a účelnou péči o citlivé cílové skupiny (senioři, školní děti atp.) při očekávaném výskytu horkých nebo mrazových vln.
V dosavadním systému výstrah v případě teplot byla zohledňována především hodnota teploty vzduchu a její případné překročení či podkročení. V přepracovaném výstražném systému se kombinuje současný vliv teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření na povrch lidského těla.
Míru tepelné zátěže člověka je možné sledovat na webu ČHMÚ.
reklama



Jak Vídeň zvládá vedra? Díky zeleni, vodním prvkům i „cool zónám“
Obyvatelé označí v mapě cenná místa Pardubického kraje kvůli možným elektrárnám
Německá vláda do roku 2030 seškrtá z klimatického fondu přes 30 miliard eur