Do práce, školy i na nákup do 15 minut. Prahu navštívil Carlos Moreno, autor konceptu patnáctiminutového města
Francouzsko-kolumbijský vědec, profesor pařížské Sorbonny Carlos Moreno proto přichází s odlišným pohledem na urbanismus. Namísto hledání způsobů, jak cestovat rychleji a dál, bychom měli podle jeho názoru vytvářet města, ve kterých máme většinu každodenních potřeb blízko domova, a nemusíme proto trávit tolik času nutnými přesuny.
Dostupné v krátké vzdálenosti od bydliště, ať už pěšky nebo na kole, by měly být školy, obchody, zdravotní a další služby, možnosti trávení volného času i pracovní příležitosti.
Carlos Moreno a jeho přístup se stali inspirací pro řadu metropolí po celém světě. Ovlivnil například podobu urbanistického plánování v Paříži.
Jak jsou na tom města v Česku?
Podle aktuálního mezinárodního průzkumu Friendly City Index 2026 se k většině svých běžných cílů v českých městech dostane do 15 minut pouze 22,8 % obyvatel.
Naše města jsou spíše „30minutová“. Do půl hodiny své obvyklé pochůzky zvládnou tři čtvrtiny obyvatel.
Podle průzkumu se po městě pohybuje pěšky nebo na kole zatím jen 10,7 % Čechů (9,2 % pěšky, 1,5 % na kole). Nejčastěji využívají veřejnou dopravu (46 %). Automobil pro své cesty po městě používá 34,3 % lidí.
Auto tak nemusí být a pro mnoho lidí není první nebo preferovanou volbou pro pohyb ve městě. Ačkoliv osobní vůz vlastní 78 % českých domácností, více než polovina (57 %) z nich jím do centra svého města jezdí jen výjimečně nebo vůbec. Vždy nebo při většině takových cest ho naopak využije čtvrtina obyvatel.
Nejlépe Češi hodnotí podmínky pro chodce (58,5 %) a pro rodiny s dětmi (47,3 %).
Méně už ale města vyhovují seniorům (pozitivně je hodnotí 35,5 %) a lidem s hendikepem (pozitivně města hodnotí 28,5 %, negativně 23,2 %).
Právě dostupnost služeb, bezpečný veřejný prostor a možnost pohybovat se po městě bez závislosti na automobilu patří mezi základní principy městského plánování, které Carlos Moreno prosazuje.
Kromě úspory času potřebného pro delší cestování po městě jsou dalšími výhodami takto pojatých měst čistější ovzduší, tišší prostředí i možnost vlastního zdraví prospěšného pohybu po městě.
„Město krátkých vzdáleností má za cíl stav prostředí, kdy je většina potřebných věcí tak blízko, že se nad chůzí nemusí ani přemýšlet,“ vysvětluje urbanista Peter Bednár, který se tématu dlouhodobě věnuje.
Jak si stojí Praha?
Patnáctiminutovým městem by se mohla stát v budoucnu i Praha. Podle dat Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) je tomu blíže, než by se mohlo zdát.
Institut loni představil aplikaci, ve které analyzuje občanskou vybavenost hlavního města Prahy. Podle ní má v docházkové vzdálenosti například park 91,3 % obyvatel Prahy. Téměř všechny děti v Praze, přesně 92,5 %, najdou do 600 metrů od svého bydliště hřiště. Většina Pražanů má v pěší vzdálenosti také potřebné obchody, mateřskou i základní školu.
O budoucnosti měst, dostupnosti služeb i možnostech, jak zlepšit každodenní život obyvatel, bude Carlos Moreno hovořit na veřejné přednášce 3. listopadu od 19 hodin v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.Diskuse se zaměří nejen na dopravu, ale také na dostupnost bydlení, občanskou vybavenost, kvalitu veřejného prostoru a udržitelný rozvoj měst.
Akci pořádá nakladatelství Grada Publishing, které v srpnu letošního roku připravilo české vydání knihy Carlose Morena 15minutové město: Řešení, které šetří čas i planetu.
reklama
Koncepce řek v Pardubicích navrhuje více cest, lávek a míst u vody
Hrádek nad Nisou vybuduje nové parky, přístup k Lužické Nise otevře náplavka
Uherský Brod otevřel opravenou zahradu Panského domu, poslouží k odpočinku