https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/moznostmi-jak-lepe-rozpoznat-vyuzitelne-materialy-ve-stavebnim-a-demolicnim-odpadu-se-zabyval-projekt-cvut
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Možnostmi, jak lépe rozpoznat využitelné materiály ve stavebním a demoličním odpadu, se zabýval projekt ČVÚT

11.11.2026 09:50 | PRAHA (Ekolist, ČVÚT) | Lidmila Kábrtová
Demolice
Demolice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Stavební a demoliční odpad tvoří významnou část celkového člověkem vyprodukovaného odpadu. Jak lépe rozpoznat využitelné materiály, omezit jejich ukládání na skládkách nebo využívání pro zasypávání a vracet je zpět do oběhu? Odpovědi hledal mezinárodní projekt RECONMATIC, který se zaměřil na propojení digitálních technologií, automatizace, robotizace a principů cirkulární ekonomiky.
 
Tým Fakulty stavební ČVUT v Praze v rámci projektu například vyvinul metodu, která využívá nástroje umělé inteligence k rozpoznávání různých minerálních složek stavebního a demoličního odpadu. Výzkumníci z Katedry fyziky Fakulty stavební ČVUT pod vedením Václava Nežerky využili algoritmy počítačového vidění a strojového učení.

„Pomocí těchto algoritmů lze rozpoznávat jednotlivé minerální složky stavebního a demoličního odpadu. Metoda by mohla najít uplatnění přímo na třídicích linkách, kde by usnadnila identifikaci jednotlivých druhů odpadu a získávání čistších materiálových frakcí vhodných k dalšímu využití,“ vysvětluje Václav Nežerka. Přesnější třídění umožní omezit množství odpadu ukládaného na skládkách a přispět k účinnější recyklaci s vyšší technickou i ekonomickou hodnotou a k efektivnějšímu hospodaření se stavebními surovinami.

Rozpoznávání minerálních složek stavebního a demoličního odpadu pomocí umělé inteligence. Algoritmy počítačového vidění a strojového učení vyvinuté na Fakultě stavební ČVUT rozlišují z běžné fotografie pórobeton, asfalt, keramiku a beton. Obrázek srovnává tři typy modelů (GB, MLP, CNN); na datové sadě 2 664 snímků dosáhly přesnosti přes 90 %. Metoda může usnadnit identifikaci materiálů přímo na třídicích linkách.
Rozpoznávání minerálních složek stavebního a demoličního odpadu pomocí umělé inteligence. Algoritmy počítačového vidění a strojového učení vyvinuté na Fakultě stavební ČVUT rozlišují z běžné fotografie pórobeton, asfalt, keramiku a beton. Obrázek srovnává tři typy modelů (GB, MLP, CNN); na datové sadě 2 664 snímků dosáhly přesnosti přes 90 %. Metoda může usnadnit identifikaci materiálů přímo na třídicích linkách.
Foto | Projekt RECONMATIC / ČVÚT

Projekt se zaměřil také na předcházení vzniku odpadu, mimo jiné s využitím přístupů a nástrojů rozvíjejících koncept digitálních dvojčat budov. Ta umožňují pracovat s informacemi o použitých materiálech v průběhu celého životního cyklu stavby a mohou usnadnit plánování rekonstrukcí, renovací i budoucích demolic.

Mezi další výsledky patří digitální nástroje pro evidenci a sledování materiálů nebo minimalizace vzniku materiálových přebytků například řízením procesu objednávání a dodání čerstvé směsi betonu.

„Projekt RECONMATIC nám umožnil propojit odborníky z různých zemí a oborů a společně hledat nové cesty k efektivnějšímu nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Zaměřili jsme se nejen na digitální technologie, automatizaci a robotizaci, které mohou zlepšit třídění a zpracování odpadu, ale také na možnosti, jak jeho vzniku předcházet a lépe plánovat využití materiálů v průběhu celého životního cyklu staveb. Důležité je, aby se získané poznatky a vyvinuté nástroje mohly uplatnit v praxi a přispívaly k efektivnějšímu využívání materiálů a výrobků ve stavebnictví,“ říká Jan Valentin, koordinátor projektu z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

BIM model nádraží v Mladé Boleslavi s odkrytým krovem. Každý prvek modelu, od trámů krovu po stropy a zdi, má vlastní 3D geometrii a lze mu přiřadit vlastnosti. Díky tomu je možné vyčíslit množství jednotlivých materiálů a naplánovat šetrnou dekonstrukci. Nástroj vyvinutý v rámci projektu RECONMATIC zde byl ověřován ve spolupráci se společností STRABAG, partnerem projektu.
BIM model nádraží v Mladé Boleslavi s odkrytým krovem. Každý prvek modelu, od trámů krovu po stropy a zdi, má vlastní 3D geometrii a lze mu přiřadit vlastnosti. Díky tomu je možné vyčíslit množství jednotlivých materiálů a naplánovat šetrnou dekonstrukci. Nástroj vyvinutý v rámci projektu RECONMATIC zde byl ověřován ve spolupráci se společností STRABAG, partnerem projektu.
Foto | Projekt RECONMATIC / ČVÚT

Výzkumníci v rámci celého projektu publikovali více než 40 vědeckých článků a uspořádali deset školicích workshopů v šesti zemích včetně České republiky.

Výsledky projektu slouží i po jeho skončení. Bezplatná vzdělávací platforma RECONMATIC zůstane dostupná studentům, pedagogům i odborníkům z praxe. Nabízí kurzy a materiály věnované mimo jiné nástrojům pro rozvoj konceptu digitálních dvojčat, umělé inteligenci, robotice a nakládání se stavebním odpadem.

Výzkumný projekt byl řešen v letech 2022 až 2026 v rámci evropského programu Horizont Europe a spojil 23 partnerů z Evropy, Velké Británie a Číny. Financován byl Evropskou unií v rámci programu Horizont Evropa na základě grantové dohody č. 101058580 a britským ministerstvem UK Research and Innovation, a to prostřednictvím britského záručního programu pro účast Spojeného království v programu Horizont Europe.


reklama

 
Lidmila Kábrtová
Autorka je pracovnicí Fakulty stavební ČVÚT.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jaroslav Pokorný

11.11.2026 22:48
To je teda objev. Nejprve se při bouračce všechno nahází do jednoho kontejneru a pak se to předhodí AI , aby to vytřídila? A co takhle dát na stavbu kontejnerů 5 a nebo 10, a nekompromisně trvat na třídění? Pod velikými pokutami, ale ne podniku. ale stavbyvedoucímu. řediteli, majitelovi?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist