Nový „Jiřák“ je promyšlená kombinace technologie a přírody
O projektu, jehož kořeny sahají do první poloviny minulého století, se v Praze začalo znovu intenzivně diskutovat po roce 2000. Tyto debaty postupně vedly k návrhu architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové z ateliéru MCA z roku 2017, ze kterého se postupem času vyvinul dobrý příklad zapojení modro-zelené infrastruktury do velkých rekonstrukcí hlavního města.
Investice do 100 let
Základním pilířem celého architektonického konceptu zůstává respekt k dominantě náměstí, kostelu Nejsvětějšího srdce Páně od architekta Josipa Plečnika.
Zatímco však dřívější podoba náměstí trpěla roztříštěností a důsledkem historických zásahů, včetně výstavby metra, současná rekonstrukce vrací prostoru řád a funkčnost. Hlavním mottem je investice do dalšího století. Architekti a odborníci se neptají pouze na to, jak bude náměstí vypadat příští rok, ale jak bude sloužit dalším generacím v roce 2125.
Klimatizace Vinohrad
I když to tak nemusí v současné chvíli, tedy těsně před dokončením rekonstrukce, vypadat, klíčovou roli v nové podobě náměstí hraje vysoce funkční vegetace, konkrétně ambiciózní plán výsadby a péče o dřeviny. Dendrolog David Hora, který na projektu spolupracuje, zdůrazňuje, že cílem není pouze kvantita – přestože se při rekonstrukci vysadilo úctyhodných 140 stromů –, ale především jejich vitalita a dlouhověkost.Stávající nemocné stromy, které léta živořily v nevhodných podmínkách a trpěly nedostatkem prostoru pro kořeny, Praha nahradila novými výsadbami. Platanové a lipové aleje, které v budoucnu, jakmile vyrostou, obklopí centrální prostor, mají za úkol vytvořit souvislou stínicí klenbu. Ta je v horkých letních měsících naprosto klíčová pro snížení efektu městského tepelného ostrova.
Aby nové stromy neopakovaly osud svých předchůdců, byla nasazena moderní technologie, tedy systém strukturálních substrátů a prokořenitelných buněk. Tato metoda zajišťuje, že půda pod zpevněnými povrchy zůstává dlouhodobě prokypřená a provzdušněná. Strom tak nezápasí se zhutněnou zeminou, ale může rozvíjet svůj kořenový systém, a dokonce se propojovat s ostatními stromy díky systému kořenových rýh, což zvyšuje jeho stabilitu a schopnost čerpat vláhu. Všechna dešťová voda je navíc sváděna do těchto podzemních prostor a zajistí dlouhodobě dostatečnou zálivku vzrostlých stromů.
Projekt ale nepodcenil ani další zeleň. Za výběrem těch správných druhů keřů, trávníků a sortimentu květin stojí Ing. Josef Souček a Ing. Marek Hamata.
To hlavní se děje pod povrchem
Modro-zelená adaptace však u stromů pouze začíná. Revoluční změnou prošel celý vodní režim náměstí. Praha se v rámci své adaptační politiky snaží o maximální zadržování srážkových vod přímo v místě dopadu, namísto jejich rychlého odvádění do kanalizace.Na „Jiřáku“ je tento princip dotažen k vysoké efektivitě. Namísto nepropustného asfaltu, který v létě sálá teplo a při dešti vodu pouze zrychluje, se nově využívá vsakovací dlažba s propustným štěrkovým podložím a mlatové povrchy. Tyto materiály dovolují půdě dýchat a vodu přirozeně absorbovat nebo ji nechat postupně odpařovat, čímž dochází k ochlazování okolního mikroklimatu.
Centrální plocha náměstí pak svádí dešťovou vodu přímo ke kořenům stromů.
Svatá dešťovka a biouhel
Naprosto unikátním prvkem je systém hospodaření s dešťovou vodou ze střechy kostela Nejsvětějšího srdce Páně. Tato čistá srážková voda není bezúčelně vypouštěna, ale shromažďuje se v objemné retenční nádrži. Odtud je pak řízeně distribuována k zálivce trávníků a dalších rostlin. Voda pro stromy na náměstí je zajištěna pomocí podzemních vsakovacích rýh s regulovaným odtokem do dešťové kanalizace. Jedná se o moderní způsob samovolného zavlažování stromů při dešti, který přivádí vodu přímo ke kořenům stromů a její případný přebytek bezpečně odteče do klasické dešťové kanalizace. Stromy se tak neutopí, ale naopak získávají dostatek vody pro to, aby v létě mohly ochlazovat listy svoje okolí.Strukturální substrát, ve kterém rostou kořeny těchto stromů, navíc obsahuje biouhel. Ten funguje v půdě jako stabilní houba, která v sobě dokáže zadržet obrovské množství vody a živin, jež následně rostlinám postupně uvolňuje. Tento systém hospodaření s vodou je přesně tím typem progresivního řešení, které odolné město vyžaduje.
Není trávník jako trávník
Specifickou pozornost si zaslouží také travnaté plochy. Trávníky v centrech měst bývají často v žalostném stavu kvůli sešlapu a expanzivním druhům, jako je ječmen myší, který dokáže v horkém létě vyprahlé trávníky zcela ovládnout. Pro náměstí Jiřího z Poděbrad byla ve spolupráci s odbornicí na trávníky Marií Strakovou vyvinuta speciální travní směs pracovně nazvaná „Agrostis – Jiří z Poděbrad“. Tato směs je navržena tak, aby byla odolnější vůči mechanické zátěži, kterou přináší pohyb lidí a psů nebo trhy a kulturní akce, a zároveň si udržela estetickou i ekologickou hodnotu.To, aby trávníky byly zelené i v suchém létě, bude zajišťovat již zmíněný závlahový systém z dešťových nádrží.
Pro úspory v budoucnosti
Náměstí je navrženo jako multifunkční zóna, kde se potkává společenský život s technologiemi budoucnosti. Rozšíření dlážděných ploch v místech konání trhů umožní lepší údržbu a zároveň uleví zatravněným částem, které tak nebudou devastovány nadměrným provozem. Autoři řešení dobře vědí, že udržitelnost neznamená pouze vysazování zeleně za každou cenu, ale vytvoření takového uspořádání, které bude dlouhodobě funkční bez nutnosti neustálých oprav a nákladných zásahů.Revitalizace náměstí Jiřího z Poděbrad je v mnoha ohledech odvážným krokem. Může se zdát, že některé zásahy jsou radikální, ale jak podotýkají odborníci, jde o nezbytnou reakci na měnící se klima a fyzikální podmínky našich měst. Staré postupy, které spoléhaly na nekonečné zdroje vody a stabilní teploty, již nefungují. Nová podoba náměstí je odpovědí na otázku, jak zachovat historický charakter lokality a zároveň do ní včlenit „neviditelné“ technologie, které zajistí, že zde bude příjemně i v extrémně horkých dnech budoucích dekád.
Vinohrady tak získávají prostor, který není jen kulisou pro Plečnikovu architekturu, ačkoliv právě ta se stala hlavní inspirací při tvorbě projektu, ale živým organismem.
Kombinace propracovaného nakládání
s dešťovou vodou, pokročilé péče o stromy pomocí strukturálních substrátů a biouhlu a precizně navržených vegetačních prvků vytvoří z náměstí Jiřího z Poděbrad ukázkový projekt pražského přístupu ke klimatickým výzvám budoucnosti. Věříme, že od chvíle otevření Pražané i návštěvníci pocítí rozdíl nejen očima, ale především pocitově – v oáze, která dokáže dýchat, chladit a vzkvétat i uprostřed rozpáleného velkoměsta.Záměr, který začal již ve 30. letech minulého století, tak konečně spatří světlo světa v moderní a technicky vyspělé podobě. Rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad a řešení adaptačních opatření se může stát referenčním bodem pro další české obce a města, jak přistupovat k obnově historických center s ohledem na klima a kvalitu života obyvatel. Je to jasný signál, že Praha je připravena investovat do své budoucnosti rozumně, citlivě a s vizí dalece přesahující horizont několika příštích let. Navíc se jedná o důkaz, že moderní technologie a příroda nemusí stát proti sobě, ale mohou tvořit funkční celek.
reklama
Další informace |
