Kočky chceme chránit. Ale kdo ochrání přírodu před kočkami?
12.10.2026 04:13 | Praha
(Ekolist.cz) | Radek Lučan
Kočka domácí ulovila červenku obecnou.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Kočka domácí do naší přírody nepatří. A co její tradiční lov hlodavců?
Kočka domácí je domestikovaný potomek divokých koček pocházejících především z Blízkého východu a severní Afriky. Přestože člověka provází tisíce let, její dlouhodobá přítomnost v lidských sídlech z ní nedělá přirozenou součást středoevropských ekosystémů.
Na rozdíl od původních predátorů je početnost domácích koček do značné míry udržována člověkem. Jsou pravidelně krmeny, dostávají veterinární péči a jejich přežívání není bezprostředně závislé na dostupnosti přirozené kořisti. Přesto si zachovávají silnou loveckou motivaci. Mohou tak lovit ptáky, drobné savce, plazy a další živočichy, aniž by tuto kořist potřebovaly k obživě.
Negativní vliv domácích koček na biodiverzitu je dobře zdokumentován, zejména na ostrovech a v prostředích s citlivými populacemi původních živočichů. Samozřejmě ne každá kočka způsobuje stejné škody a ne každý ulovený jedinec představuje měřitelný populační dopad. Nekontrolovaná predace domácích koček však představuje závažný problem v ochraně přírody.
V České republice je přitom podle údajů Sdružení výrobců potravy pro domácí zvířata chováno přibližně 1,4 milionu koček. Kolik z nich se pravidelně pohybuje venku a jak velký je jejich celkový predační tlak na naši faunu, přesně nevíme.
Majitelé koček přitom jejich volný pohyb často obhajují dvěma argumenty: kočky u nás přece žijí odjakživa a chrání naše domovy před hlodavci.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
První argument je z biologického hlediska zavádějící. Kočka domácí se do střední Evropy rozšířila díky člověku. Druhý argument má naproti tomu skutečné historické opodstatnění. Soužití koček s člověkem úzce souviselo s rozvojem zemědělství, skladováním obilí a výskytem synantropních hlodavců (Driscoll et al. 2007; Hu et al. 2014).
Po staletí byly kočky běžnou součástí hospodářských usedlostí, kde chránily zásoby obilí, osiva či krmiva. Ještě před několika generacemi byla velká část venkovských domů současně hospodářskými staveními s chlévy, drůbeží, sýpkami a nejrůznějšími skladovanými produkty. Jenže způsob našeho života i charakter lidských sídel se od té doby zásadně změnily. Většina dnešních domácností slouží především k bydlení a tradiční hospodářská funkce koček tak pro značnou část jejich chovatelů ztratila původní význam.
Samozřejmě stále existují farmy a hospodářství, kde mohou kočky při omezování některých hlodavců plnit užitečnou funkci. Ani tam ovšem neloví výhradně druhy, které člověk považuje za škůdce.
Navíc není samozřejmé, že kočky účinně regulují všechny problematické hlodavce. Parsons et al. (2018) například sledovali kočky a potkany v New Yorku. Během 79 dnů zaznamenali na 306 videozáznamech pouze tři pokusy koček o lov potkanů, z nichž dva byly úspěšné. Přítomnost koček ovlivňovala především chování potkanů, kteří se více ukrývali, nikoliv prokazatelně jejich početnost. Výsledky jediné lokality samozřejmě nelze zobecňovat, ale dobře ukazují, že představa kočky jako univerzálního a účinného hubitele hlodavců nemusí odpovídat skutečnosti.
Volně žijící kočka krmí svá koťata.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Argument, že kočka musí volně pobíhat venku, protože chrání domácnost před hlodavci, tak v běžné dnešní obytné zástavbě často představuje spíše ospravedlnění zavedeného způsobu chovu než skutečnou hospodářskou nezbytnost.
Kastrace neznamená konec predace
Jedním z hlavních požadavků petice je povinná kastrace koček s přístupem ven, s výjimkou zvířat v registrovaném chovu. Kastrace je účinným nástrojem prevence nežádoucího rozmnožování. Z hlediska ochrany přírody je ale zásadní otázka, zda vykastrovaná kočka skutečně loví méně než kočka nekastrovaná. Přesvědčivé vědecké důkazy, že tomu tak je, nemáme. Přehledová práce Cecchetti et al. (2021) upozorňuje, že účinek kastrace na intenzitu predace není dostatečně doložen. Kastrace může omezovat toulání, zejména u kocourů, ale samotné lovecké chování neodstraňuje. Právě zde spočívá zásadní problém programů TNR (Trap–Neuter–Return), tedy odchytu, kastrace a následného vypouštění koček zpět do prostředí.Z pohledu ochrany zvířat mají tyto programy pochopitelnou logiku. Zabraňují rozmnožování, aniž by bylo nutné kočky usmrcovat. Z pohledu ochrany původní fauny je však jejich bezprostřední přínos omezený. Kočka se po zákroku vrací na původní lokalitu a může tam ještě řadu let pokračovat v lovu. Programy TNR mohou při dostatečné intenzitě a dlouhodobém provádění postupně snižovat početnost koček. Neměly by však být zaměňovány za opatření, které okamžitě odstraní predační tlak již přítomných jedinců. Pokud se vykastrovaná kočka vrátí do přírody, vrací se tam také její lovecké schopnosti.
Kočka
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Jean-Luc 2005 / Wikimedia Commons
Musí domácí kočky skutečně chodit ven?
V evropském prostředí je volný pohyb domácích koček často považován za samozřejmost. Ve skutečnosti však postoje majitelů vykazují značné geografické rozdíly. Mezinárodní studie Foreman-Worsley et al. (2021) porovnávala způsob chovu koček v Evropě, Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu na základě více než pěti tisíc dotazníkových odpovědí. Zatímco v evropském souboru mělo přístup ven téměř 70 % koček, mezi respondenty z USA a Kanady to bylo přibližně 19 %. V Austrálii a na Novém Zélandu přibližně 58 %. Nešlo o reprezentativní populační průzkum a evropský soubor tvořili převážně britští respondenti, takže tato čísla nelze považovat za skutečné podíly všech koček na jednotlivých kontinentech. Výsledky přesto ukazují výrazné rozdíly v přístupu majitelů. Zatímco v Evropě byly hlavním důvodem držení koček doma především obavy o jejich bezpečnost, v Austrálii a na Novém Zélandu hrála významnější roli také ochrana původní fauny. Volný pohyb domácích koček tedy není nevyhnutelnou součástí jejich chovu. Je do značné míry výsledkem společenských zvyklostí a rozhodnutí jejich majitelů.Co skutečně říkají studie o regulaci koček?
Autoři petice argumentují mimo jiné australskou studií, v níž po odstraňování koček jejich lokální početnost paradoxně vzrostla o 75–211 %. Studie Lazenby et al. (2014) skutečně zaznamenala nárůst minimálního počtu prokazatelně přítomných koček po málo intenzivním odchytu a usmrcování v otevřených populacích na Tasmánii. Pravděpodobným vysvětlením byl příchod dalších jedinců z okolí. Výsledek ovšem neznamená, že fyzické odstraňování koček obecně nefunguje. Dokládá především, že málo intenzivní zásahy v otevřených populacích mohou být neúčinné nebo kontraproduktivní. Existují také úspěšné eradikační programy, po nichž se prokazatelně zlepšila situace původních živočichů. Například po odstranění koček z australského ostrova Tasman Island vzrostla zaznamenaná hnízdní úspěšnost buřňáka tenkozobého Ardenna tenuirostris ze 13 % na 63 % a u dalšího druhu, buřňáka hrdliččího (Pachyptila turtur) se přibližně ztrojnásobila aktivita v hnízdní kolonii (Robinson et al. 2015).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Ostrovní eradikace samozřejmě nelze jednoduše přenášet do otevřené středoevropské krajiny. Stejně tak ale nelze jedinou neúspěšnou studii používat jako obecný argument proti fyzickému odstraňování nepůvodních predátorů. Petice naopak vyzdvihuje dvanáctiletý izraelský experiment, podle něhož intenzivní kastrace vedly k poklesu početnosti koček přibližně o 7 % ročně (Gunther et al. 2022). Podstatné ovšem je, že tohoto výsledku bylo dosaženo až při dlouhodobé kastraci více než 70 % populace, prováděné souvisle na rozsáhlém území.
Oba přístupy tedy mají své možnosti i omezení. Z hlediska ochrany biodiverzity by rozhodujícím kritériem neměla být ideologická přijatelnost metody, ale její skutečná účinnost, přiměřenost a důsledky pro původní faunu i welfare samotných zvířat.
Ochrana koček, veterinární byznys a politické body
Celá iniciativa podle mého názoru výrazně odráží priority dvou zájmových skupin, jejichž cíle se s ochranou biodiverzity nemusejí překrývat.První představuje část organizací a aktivistů zaměřených především na ochranu samotných koček, kteří zásadně odmítají jejich usmrcování jako nástroj populační regulace. Takový postoj je z hlediska individuálního welfare pochopitelný. Z pohledu ochrany biodiverzity ale vytváří zásadní omezení. Pokud se pro odchycenou kočku nepodaří najít nový domov a její usmrcení je předem z jednoznačně ideologických důvodů vyloučeno, zbývá často pouze kastrace a následné vypuštění zpět do prostředí. Predace volně žijících živočichů – a tedy negativní vliv na biodiversitu - se tím nijak neodstraní.
Druhým významným zájmem je ekonomika veterinárních služeb. Povinné čipování, evidence a kastrace by vytvořily rozsáhlou poptávku po placených veterinárních úkonech. Při přibližně 1,4 milionu chovaných koček v České republice by hypotetické jednorázové ošetření všech těchto zvířat za cenu 2 000 Kč představovalo objem 2,8 miliardy korun. Nejde o odhad skutečných budoucích tržeb. Část koček je již kastrovaná, ne všechny by podléhaly stejným povinnostem a ceny zákroků se liší. Výpočet pouze ilustruje, jak významný ekonomický rozměr mohou plošná opatření mít.
Bylo by nespravedlivé automaticky předpokládat, že veterinární lékaři podporující regulaci koček tak činí kvůli vlastnímu zisku. Je však zcela legitimní ptát se, komu navrhovaná legislativa přinese ekonomický prospěch, jaké budou její celkové náklady a především jaký měřitelný přínos poskytne ochraně přírody.
Licence | Volné dílo (public domain)
Celá iniciativa má navíc nezanedbatelný politický rozměr. Kočka je krásné, charismatické a mimořádně oblíbené zvíře, které podle dostupných údajů chovalo v roce 2024 přibližně 22,9 % českých domácností. Ochrana koček je proto politicky vděčným tématem. Podporou podobných iniciativ lze snadno demonstrovat soucit se zvířaty, zatímco prosazování odpovědnosti majitelů za jejich volný pohyb nebo diskuse o regulaci zdivočelých populací může být podstatně méně populární. Netvrdím, že konkrétní podporovatele petice motivují právě politické či ekonomické zájmy. Je ale důležité, aby politická atraktivita opatření nepřevážila nad hodnocením jejich skutečné ekologické účinnosti. Popularita určitého zvířete by přitom neměla rozhodovat o tom, jakou ochranu si zaslouží ostatní živočichové, kteří se stávají jeho kořistí.
Kdo bude platit? Obce?
Zvláštní pozornost si zaslouží požadavek petice na jednoznačnou odpovědnost obcí postarat se o kočky bez domova nalezené na jejich území, včetně odpovídajícího financování. Z kontaktů s lidmi působícími v komunální sféře se ke mně dostávají informace o případech, kdy soukromé spolky nebo jednotlivci z vlastní iniciativy odchytávají kočky, nechávají je kastrovat a následně po obcích požadují proplacení veterinárních zákroků. Podobný případ je veřejně popsán i v právní Poradně pro obce. Občan odchytil kočku považovanou za zdivočelou, zajistil její kastraci a následně požadoval úhradu nákladů po obci s odůvodněním, že obec má povinnost se o toulavé kočky postarat. Z veřejného popisu nelze zjistit, zda byl požadavek oprávněný, ani jak případ skončil. Samotná petice také výslovně nepožaduje automatické proplácení neobjednaných kastrací. Její návrh širší odpovědnosti obcí však otevírá důležitou otázku, jak takový systém nastavit.Kdo smí kočky odchytávat? Kdo rozhoduje o veterinárním zákroku? Kdo ověřuje, zda kočka skutečně nemá majitele? A za jakých podmínek může soukromý subjekt požadovat úhradu zákroku, který obec předem neobjednala? Odpovědnost obcí za řešení problému toulavých koček může být legitimní. Musí však mít jasná pravidla, kontrolní mechanismy a transparentní financování. Neměl by vzniknout systém, v němž veřejné prostředky hradí činnosti, o jejichž provedení obec nerozhoduje a které navíc nemusí vést ke skutečnému snížení predačního tlaku.
Čipování koček: k čemu bude bez účinné kontroly?
Dalším požadavkem petice je povinné čipování a registrace koček. Na první pohled jde o rozumné opatření. Mikročip může pomoci při dohledání majitele nalezeného zvířete a případně při vyvozování jeho odpovědnosti. Otázkou však zůstává praktická vymahatelnost. Zde existuje zásadní rozdíl mezi kočkami a psy. U psů je označování mikročipem povinné od roku 2020 a od července 2026 funguje také jednotná Centrální evidence psů. Psi navíc musejí pravidelně absolvovat očkování proti vzteklině, což poskytuje přirozenou příležitost ke kontrole jejich identifikace. U koček srovnatelná povinnost pravidelného očkování neexistuje. Navíc se běžně pohybují mezi zahradami a dalšími pozemky a často se člověku vyhýbají. Přečtení čipu vyžaduje fyzické zajištění zvířete – a to není obvykle zdaleka tak jednoduché, jako u psa. Jak tedy bude kontrola probíhat? Pokud se na zahradě objeví kočka, její domnělý majitel může jednoduše tvrdit, že mu nepatří. Že přišla od sousedů nebo že jde o toulavé zvíře, které pouze příležitostně krmí. Zatímco u psa by podobné tvrzení zpravidla neobstálo, u kočky bude jeho vyvrácení podstatně obtížnější.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Sám mám na zahradě prakticky denně cizí kočky, přestože žádnou nechovám. U většiny z nich dobře vím, komu patří. Nechci je zde, ale těžko s tím mohu cokoliv dělat. Každoročně tak pouze s nelibostí sleduji, jak většina mláďat ptáků, která se zde vylíhnou, zmizí okamžitě po opuštění hnízda. Kdyby byly všechny očipované, změnilo by se na tom něco? Bez dalších povinností jejich majitelů samozřejmě ne.
Čipování může být užitečným identifikačním nástrojem, ale samo o sobě nezabrání jedinému kočičímu útoku na volně žijícího živočicha. Pokud má být zdůvodňováno ochranou biodiverzity, je nutné vysvětlit, jak konkrétně k ní přispěje a jak bude systém kontroly fungovat.
Paradox: volný pohyb ohrožuje i samotné kočky
Na celé petici je ještě jeden pozoruhodný rozpor. Její autoři podrobně popisují rizika, kterým jsou kočky s volným přístupem ven vystaveny. Upozorňují na dopravní nehody, infekční onemocnění, parazity i další zdravotní problémy. Zmiňují například zvýšené riziko infekcí FIV a FeLV nebo vysokou úmrtnost následkem střetu s automobily. Jde o relevantní argumenty. Volný pohyb přináší kočkám řadu rizik, která lze vhodným způsobem chovu omezit. O to překvapivější je, že autoři z těchto zjištění nevyvozují požadavek na omezení nekontrolovaného volného pohybu domácích koček. Takové opatření by přitom mohlo současně chránit samotné kočky před dopravou, infekcemi a dalšími nebezpečími a volně žijící živočichy před jejich predací. Právě zde by se zájmy ochrany welfare domácích koček a ochrany biodiverzity mohly velmi přirozeně potkat.Ochrana koček není totéž jako ochrana přírody
Za nejproblematičtější považuji na celé petici skutečnost, že správně a poměrně podrobně upozorňuje na ekologické škody působené domácími kočkami, ale v závěrečných legislativních požadavcích opomíjí nejpřímější opatření k jejich omezení. Tím je zásadní omezení nekontrolovaného volného pohybu domácích koček. Neznamená to, že by kočky musely být trvale uzavřené v bytech. Mohou mít zabezpečené venkovní výběhy, zahrady upravené proti úniku nebo se pohybovat venku pod dohledem chovatele. Takový způsob chovu současně omezuje jejich vlastní zdravotní rizika.Zároveň je nutné účinně řešit populace koček bez majitele. Volba konkrétních opatření by měla vycházet z ekologických podmínek, vědeckých důkazů o účinnosti, právních pravidel a požadavků na minimalizaci utrpení zvířat. Není rozumné předem vylučovat z odborné debaty celé skupiny zákonných managementových opatření jen proto, že jsou pro část veřejnosti z čistě subjektivních ideologických důvodů nepřijatelné.
Kastrace mohou být důležitou součástí řešení. Identifikace může přispět k odpovědnosti chovatelů. A péče o opuštěná zvířata musí mít jasná pravidla. Žádné z těchto opatření však samo o sobě nenahrazuje skutečné snižování počtu koček, které se nekontrolovaně pohybují v prostředí a loví původní faunu. Ochrana welfare domácích zvířat a ochrana biodiverzity jsou dva legitimní, ale odlišné cíle. Mohou se doplňovat, někdy však stojí proti sobě. A pokud budeme automaticky předpokládat, že ochrana domácích koček znamená také ochranu přírody, budeme se skutečnému řešení problému pouze vzdalovat.
Proto považuji současnou výzvu za problematickou. Její ekologická argumentace je z velké části správná, konkrétní požadavky však směřují především k regulaci rozmnožování koček, jejich identifikaci a financování veterinární péče. Omezení jejich nekontrolovaného volného pohybu v ní chybí.
Chceme-li skutečně chránit naši přírodu před negativními dopady domácích koček, neměli bychom se spokojit s tím, že budou vykastrované, očipované a řádně evidované. Měli bychom především usilovat o to, aby se jich co nejméně nekontrolovaně pohybovalo v přírodě.
Použitá literatura a další zdroje
Cecchetti, M., Crowley, S. L. & McDonald, R. A. (2021). Drivers and facilitators of hunting behaviour in domestic cats and options for management. Mammal Review, 51, 307–322.Driscoll, C. A. et al. (2007). The Near Eastern Origin of Cat Domestication. Science, 317, 519–523.
Hu, Y. et al. (2014). Earliest evidence for commensal processes of cat domestication. PNAS, 111, 116–120.
Parsons, M. H. et al. (2018). Temporal and Space-Use Changes by Rats in Response to Predation by Feral Cats in an Urban Ecosystem. Frontiers in Ecology and Evolution, 6, 146.
Foreman-Worsley, R. et al. (2021). Indoors or Outdoors? An International Exploration of Owner Demographics and Decision Making Associated with Lifestyle of Pet Cats. Animals, 11, 253.
Loss, S. R., Will, T. & Marra, P. P. (2013). The impact of free-ranging domestic cats on wildlife of the United States. Nature Communications, 4, 1396.
Lazenby, B. T., Mooney, N. J. & Dickman, C. R. (2014). Effects of low-level culling of feral cats in open populations: a case study from the forests of southern Tasmania. Wildlife Research, 41, 407–420.
Gunther, I. et al. (2022). Reduction of free-roaming cat population requires high-intensity neutering in spatial contiguity to mitigate compensatory effects. PNAS, 119, e2119000119.
Robinson, S. et al. (2015). Long-term protection of important seabird breeding colonies on Tasman Island through eradication of cats. New Zealand Journal of Ecology, 39, 316–322.
Sdružení výrobců potravy pro domácí zvířata (SVPDZ). Fakta a čísla 2024.
Poradna pro obce, dotaz č. 4720: Požadavek občana na zpětné proplacení kastrace kočky.
Petice Kočky v přírodě.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
TV
Tom Voumard
12.10.2026 06:56Uvědomuje si autor, že člověk nepatří do Evropské přírody? Měli by nás vystřílet. 🤣
Teď vážně. Místa kde se volně pohybuje kočka domácí není příroda. Aglomerace, pole, louky, hospodářský les není příroda, ale člověkem upravené prostředí. A pobyt Kočky zde je žádoucí skrz přemnožení skůdců. Člověk dotáhl do Evropy zemědělství a to způsobuje přemnožení škůdců, Kočky je pomáhají eliminovat.
Odpovědět
Teď vážně. Místa kde se volně pohybuje kočka domácí není příroda. Aglomerace, pole, louky, hospodářský les není příroda, ale člověkem upravené prostředí. A pobyt Kočky zde je žádoucí skrz přemnožení skůdců. Člověk dotáhl do Evropy zemědělství a to způsobuje přemnožení škůdců, Kočky je pomáhají eliminovat.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 07:31 Reaguje na Tom VoumardSnůška blábolů, polopravd, pravd. Aglomerace, pole, louky, hospodářský les je příroda, ale je i člověkem upravené prostředí, které se ovšem místy docela blíží původní přírodě vytvořené v Evropě před člověkem, - zajímavá skutečnost.
Pobyt kočky je žádoucí, ale jen v menší míře. Docela účinný byl dřívější způsob- lov toulavých koček a psů v revírech MS. A důsledkem jsou např. i docela čisté nepokřížené linie koček divokých.
Odpovědět
Pobyt kočky je žádoucí, ale jen v menší míře. Docela účinný byl dřívější způsob- lov toulavých koček a psů v revírech MS. A důsledkem jsou např. i docela čisté nepokřížené linie koček divokých.
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 07:39 Reaguje na Slavomil Vinklersouhlasím, dokážete si však představit ty poloblázny, který vyhlašují, že zvířata nejí?
narativy dnešní doby by měly spadnout z oblak na zem a začít realizovat váš návrh.
Další věc je, že myslivci nic takového momentálně neloví, protože se bojí, že uloví k tomu i homo sapiens, jak si to říká o sobě. Asi dříve myslivci měli větší tak na branku.
Odpovědět
narativy dnešní doby by měly spadnout z oblak na zem a začít realizovat váš návrh.
Další věc je, že myslivci nic takového momentálně neloví, protože se bojí, že uloví k tomu i homo sapiens, jak si to říká o sobě. Asi dříve myslivci měli větší tak na branku.
ss
smějící se bestie
12.10.2026 07:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo protože měli oporu ve společnosti, zákonech.
Odpovědět
Pe
Petr
12.10.2026 09:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA vy byste se nebál? Všude neustále někdo chodí, jezdí... Měl byste tah na branku?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.10.2026 10:07 Reaguje na Petra vy si myslíte, že chození do lesa je vynález posledních třiceti let?
Odpovědět
Pe
Petr
12.10.2026 10:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo, svým způsobem opravdu je. A nejen do lesa. Všude neustále někdo courá, chodí se psem, jezdí na kole, na koních... To dříve nebývalo. Dříve byli lidé v práci, nebo doma. A navíc i zástavba se za posledních pár desetiletí neuvěřitelně rozrostla po krajině.
Dnes nevíte kde koho potkáte, nikde a nikdy si nemůžete být jistý. K tomu se ještě velice změnily vlastnické vztahy a území honiteb, takže ani vy nemůžete courat kde vás napadne, jestli si to myslíte.
Odpovědět
Dnes nevíte kde koho potkáte, nikde a nikdy si nemůžete být jistý. K tomu se ještě velice změnily vlastnické vztahy a území honiteb, takže ani vy nemůžete courat kde vás napadne, jestli si to myslíte.
LB
Lukas B.
12.10.2026 10:29 Reaguje na Petrje to tak. člověk nějaký pohyb a přírodu potřebuje. za těch posledních 30 let se fakt něco změnilo:
1. ubylo manuální práce. lesní, zemědělský nebo stavební dělník, notabene horník či slévač ztahanej jak pes nemá na nějaké procházení náladu. téhápéčko nebo nebo nezaměstnanej nějaký pohyb potřebuje. a kovid tomu nasadil korunu, zavřené nákupáky ukázyly i těm, co o přírodu nejevili zájem, že je les zadarmo.
2. individuální doprava, tedy osobní automobily, se stala věcí zcela dostupnou a zhusta levnější, než doprava hromadná. ona i cesta deset minut svižnou chůzí na zastávku je svého druhu pobytem v "přírodě".
Odpovědět
1. ubylo manuální práce. lesní, zemědělský nebo stavební dělník, notabene horník či slévač ztahanej jak pes nemá na nějaké procházení náladu. téhápéčko nebo nebo nezaměstnanej nějaký pohyb potřebuje. a kovid tomu nasadil korunu, zavřené nákupáky ukázyly i těm, co o přírodu nejevili zájem, že je les zadarmo.
2. individuální doprava, tedy osobní automobily, se stala věcí zcela dostupnou a zhusta levnější, než doprava hromadná. ona i cesta deset minut svižnou chůzí na zastávku je svého druhu pobytem v "přírodě".
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMYSLIVCI JSOU VRAZI, KTERÝM BY MĚLI STŘÍLENÍ ZAKÁZAT! Dovolit jen v odůvodněných nezbytných případech za asistence Policie ČR.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
27.10.2026 14:30 Reaguje na Dana HelekalováPromiňte, ale prokazatelně lžete. Myslivci nevraždí statisticky častěji než jiní lídé. Naopak míra páchání násilné trestné činnosti je u "legálních držitelů zbraní" výrazně nižší než u běžné populace. Pokud máte na mysli legální lov běžné zvěře v souladu se schválenými plány lovu a respektujícím platné zákony měla by jste to popisovat jinými slovy.
Odpovědět
ss
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:05 Reaguje na Slavomil VinklerBydleli jsme na hájence v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Vím, že tam jsou divoké kočky. Tedy kocouři určitě. Naše perská kočka činčila Kikinka se mrouskala a chtěla chodit po cestičce před hájenkou. Široko daleko, nejmíň 7 km nebyl žádný domácí kocour. Tak jsem ji nechala, aby si asi dvě noci venku pomňoukávala. Za dva měsíce se jí narodila koťata, jaká nikdy předtím neměla jaká jsem nikdy neviděla. Koťata za týden viděla, za 10 dní běhala a chtěla žrát jen maso. Byla neuvěřitelně mrštná a rychlá. Takže docela čisté nepokřížené linie koček divokých NEJSOU.
Odpovědět
RL
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2026 12:23 Reaguje na Tom VoumardLoni mi na balkóně zahnízdili kosi. Pokud tak učiní i příští rok, hnízdo vyhodím a ptákům vysvětlím, že nejsou příroda.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.10.2026 15:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSprávně - na balkoně nemají co dělat. Ať si táhnou někam do křoví!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2026 16:31 Reaguje na Tom VoumardTolik blábolů v několika řádcích. Proč by člověk neměl patřít do Evropské přírody? Samozřejmě, že louka, pole, les ať je jakýkoliv, je přírodou.Jen v našich podmínkách je to příroda člověkem ovlivněná a proto se k ní , jako takové, musíme chovat. No a přemnožení škůdci, které by kočka měla likvidovat? Vždyť je to nesmysl. V podstatě kočky žádné přemnožené škůdce již dávno nelikvidují. Nebo jinými slovy, likvidují vše kromě toho přemnoženého. Proč by zemědělství mělo způsobovat nějaké přemnožení. Jsou snad druhy které se přemnožují i bez zemědělství. Atd.
Odpovědět
KE
Kamila Emily
13.10.2026 02:09 Reaguje na Jarek SchindlerNo ale ten váš předčil všechny předešlé.....
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 22:52 Reaguje na Tom VoumardPřesně tak. Ve velkých městech jsou přemnožení hlodavci. V Olomouci v centrální městské části se staršími řadovými bytovými vícepatrovými opravenými domy z I. republiky běhají potkani běžně za bílého dne přes ulici na tramvajové ostrůvky a od ostrůvků na druhou stranu ulice. Kdybych to osobně neviděla, když jedeme přes Olomouc, netvrdila bych to. Asi v centru města nemají kočky nebo jich mají moc málo a deratizace nepomáhá. Kočku jsem v té části Olomouce nikdy neviděla ani jednu. Asi tam chybí.
Odpovědět
RL
vš
vladimír šmídl
16.10.2026 09:50 Reaguje na Radek LučanAle jsou výjimky, zažil jsem je na vlastní oči.
Odpovědět
IP
TP
FR
Fred Rooks
16.10.2026 10:39 Reaguje na Tom VoumardNení pravda. Domácí kočky potkávám i v přírodě, někdy i daleko od vesnice. Nemám nic proti kočkám někde na statku, kde mají dost zábavy s lovením myší, hrabošů a jenom sem tam vrabce, sýkorky nebo vlaštovky. Drtivá většina majitelů venku se pohybujících koček ale statkem nedisponuje, nýbrž bydlí někde v ozeleněné části města, na předměstí či v „chatové osadě“. Dopad jejich koček na obojživelníky, plazy a ptáky opravdu není malý. Názor, že kočička chodící se venčit na pole je přece dobrá věc, protože likviduje škůdce, nelze brát. Ona totiž taky likviduje třeba skřivany. A že příroda v aglomeraci nebo na louce nezasluhuje ochranu, to taktéž brát nelze.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
12.10.2026 07:50No tak především, musí společnost chránit přírodu, před mnohými zelenými spasiteli světa, což jsou i ochránci zvířat, takže ptáčkové by měli mít přednost před přemnoženými toulavými kočkami/konec humanismu.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
12.10.2026 09:16Navrhovaná akce je potenciálně drahá a zatěžující obce. Měl by být zvážen především její smysl a přínos pro biodiverzitu. Který druh ptáků je kočkami skutečně ohrožen? Běžní ptáci sídel zaznamenali za dobu sledování početnosti ptáků u nás nejmenší úbytek ve srovnání se zemědělskou krajinou a lesy. A příčiny tohoto úbytku v sídlech mají jiné významné příčiny než kočky (rorýsi, vlaštovky, vrabci). Takže proč?
Odpovědět
pa
pavel
12.10.2026 09:46 Reaguje na Ivo Přikryltak nějak si říkám jste hloupý a nebo placený ono stačí zadat do vyhledávače heslo kočky a decimace drobného zvířectva a budete se divit pokud nejste ani takto jednoduchou věc zvládnout doporučuji vám zkusit Al ten to vyhledá za vás a bude se divit co je to za čističe
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:28 Reaguje na Ivo PřikrylčIPOVÁNÍ a podobné akce jsou nehorázný nesmysl, který je podporovaný prazvláštními lidmi, kteří z tak zvané péče o kočky sami bezpracně žijí. A čím víc takových úkonů, tím si připadají důležitější. Různé přihlouplé "útulky", kde je na pár metrech nastrkáno velké množství koček a ještě k tomu v klecích, kde dostávají různé FIP a Felv jedna od druhé a onemocní a umírají. Smrtnost koťat v "útulcích" je vysoká, úděsná a strašná. Dříve bývaly kočky na hospodářstvích, kde chránili úrodu a uskladněné krmivo. Moje první kočka Šedivka chytala ve chlévě běžně potkany a dokonce je i žrala. Vždy po potkanovi zbyla obrácená kůže, jako když máte staženého králíka, žluč a čtyři konce tlapek, někdy, když se jí nechtělo moc kousat, tak i hlava. Dostávala každý den čerstvé kozí mléko a byla zdravá. Ptáky nechytala. I její koťata byla zdravá. Nikdy jsem neviděla žádné vypoulené oči a nemocná koťata, jak je tomu dnes. Kočka Šedivka nikdy nebyla u veterináře, žádná kočka tehdy k veterináři nechodila, v tehdejší době by to bylo k smíchu, natož aby byla očkovaná a co je to čipování jsme vůbec netušili. Dožila se bez jakékoliv veterinární péče 14 let.
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:28 Reaguje na Ivo PřikrylčIPOVÁNÍ a podobné akce jsou nehorázný nesmysl, který je podporovaný prazvláštními lidmi, kteří z tak zvané péče o kočky sami bezpracně žijí. A čím víc takových úkonů, tím si připadají důležitější. Různé přihlouplé "útulky", kde je na pár metrech nastrkáno velké množství koček a ještě k tomu v klecích, kde dostávají různé FIP a Felv jedna od druhé a onemocní a umírají. Smrtnost koťat v "útulcích" je vysoká, úděsná a strašná. Dříve bývaly kočky na hospodářstvích, kde chránili úrodu a uskladněné krmivo. Moje první kočka Šedivka chytala ve chlévě běžně potkany a dokonce je i žrala. Vždy po potkanovi zbyla obrácená kůže, jako když máte staženého králíka, žluč a čtyři konce tlapek, někdy, když se jí nechtělo moc kousat, tak i hlava. Dostávala každý den čerstvé kozí mléko a byla zdravá. Ptáky nechytala. I její koťata byla zdravá. Nikdy jsem neviděla žádné vypoulené oči a nemocná koťata, jak je tomu dnes. Kočka Šedivka nikdy nebyla u veterináře, žádná kočka tehdy k veterináři nechodila, v tehdejší době by to bylo k smíchu, natož aby byla očkovaná a co je to čipování jsme vůbec netušili. Dožila se bez jakékoliv veterinární péče 14 let.
Odpovědět
PE
Petr Elias
12.10.2026 10:06Kočky nepotřebují ochranu. Potřebují eliminovat a to globálně.
https://www.nature.com/articles/s41467-023-42766-6
Odpovědět
https://www.nature.com/articles/s41467-023-42766-6
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 10:16 Reaguje na Petr EliasAno, ale když to jde, kopnete do myslivců, což je jediný účinný predátor koček.
Odpovědět
PE
Petr Elias
12.10.2026 10:32 Reaguje na Slavomil VinklerNo jéje. Tak je velké štěstí, že ten myslivec může kočky střílet jednu za druhou, že? :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2026 16:43 Reaguje na Petr EliasTak nějak si odporujete a nebo jen ukazujete na vlastní ubohost. Ne, každý myslivec nemůže " střílet kočky jednu za druhou. Ale to byste snad , místo nesmyslných keců, mohl vědět. No a i ti poslední myslivci ( MH, myslivecká stráž), co ještě dnes mohou kočku lovit a nějakou ještě uloví, se vám na kočky za chvíli také vykašlou. Přece si zbytečně nebudou dělat problémy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
12.10.2026 19:24 Reaguje na Jarek SchindlerAsi nechápete, že argument o jediném účinném predátorovi myslivci je nesmysl. Loni zastřelili myslivci tuším 7 tisíc koček. Za ten samý rok zemřelo na silnicích odhadem 100 tisíc koček a podobné číslo je i u nemocí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 16:53 Reaguje na Petr EliasNo vidíte. Tlak petrů proti myslivcům má výsledky.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
14.10.2026 22:19 Reaguje na Slavomil VinklerTo, že myslivci střílejí koček nejméně v historii (ještě před 50 lety to bylo přes 150 000, dnes těch trapných sotva 7000), je celkem jasný důsledek hysterického tažení "ochranáců" zvířat, nikoliv úbytku koček. A i když v řadě věcí s tím, jak funguje naše myslivost nesouhlasím (nijak se to ale netýká lovu lovných zvířat, s tím fakt problém nemám), tak za střílení koček toulajících se volně po krajině, by měli dostávat dotace.
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:40 Reaguje na Radek LučanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
IP
Ivo Přikryl
15.10.2026 10:36 Reaguje na Radek LučanTak ono je těch koček toulajících se po polích a lesích určitě taky mnohem méně než před 50 lety. Na rozdíl od dávnější minulosti, kdy byly kočky nuceny hledat potravu i venku, jsou dnes kočky kvalitně krmeny a jen některé pak mají snahu lovit vně zahrad. Stejně jako dnes uloví méně zajíců, tak díky stejné logice mají menší příležitost lovit kočky vzdálené od okraje obcí.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
15.10.2026 10:38 Reaguje na Ivo PřikrylMyšleno myslivci méně zajíců i méně koček.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
15.10.2026 17:35 Reaguje na Ivo PřikrylZkuste se někdy v noci projet krajinou. Já to v rámci své profese zoologa zkoumajícího noční zvířata dělám denně a na 50 km běžně potkám i 10 koček jen u silnice mimo sídla. Takže kolik jich musí být venku reálně? A z vlastrní zkušenosti dobře vím, že to nejsou žádné toulavé kočky - u nás mezi obcemi potkávám kočky, které dobře znám a vím, komu patří.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
16.10.2026 10:59 Reaguje na Radek LučanA to by bylo potřeba, aby redukovali i další invazní druhy, včetně norka, mývala, psíka mývalovitého, ondatry a nutrie. Přitom nezvládají ani prasata a vysokou. Za to hubit rysa, vlka, lišku, vydru, bobra a dravce, to jim jde.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2026 12:06 Reaguje na Fred RooksKdyž už je myslivců málo, mají málo času a ta záliba už je moc nákladná, těžko po nich požadovat, aby redukovali i další invazní druhy. Navíc - ne každý myslivec může redukovat vše.
Mimochodem - za socialismu mohl takové ondatry lovit kde kdo, a přesto jich bylo hodně. Teď jsem už hodně dlouho nikde jejich "hrad" neviděl.
Na druhé straně - rysů a vlků a dravců je stále relativně málo a tak jejich zástřel se výrazně projeví. Vydry a bobři jsou zastřeleni jen výjimečně.
Odpovědět
Mimochodem - za socialismu mohl takové ondatry lovit kde kdo, a přesto jich bylo hodně. Teď jsem už hodně dlouho nikde jejich "hrad" neviděl.
Na druhé straně - rysů a vlků a dravců je stále relativně málo a tak jejich zástřel se výrazně projeví. Vydry a bobři jsou zastřeleni jen výjimečně.
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:35 Reaguje na Jarek SchindlerPokud vím, tak v zákonech je, že pouze myslivecká stráž a nejméně 200 metrů od posledního domu. Kdybych se dověděla,že mi nějaký myslivec odpravil moji kočku, nežil by.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
19.10.2026 13:25 Reaguje na Dana HelekalováProč by nežil? Samozřejmě pokud se o svou kočku staráte a nevypouštíte jí do krajiny, tak se Vám to nemůže stát.
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:33 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:31 Reaguje na Petr EliasHloupý lidé potřebují eliminovat. Globálně. Jestli už není pozdě.
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.10.2026 08:56 Reaguje na Dana HelekalováTož to je pravda. Každopádně kočky eliminovat zapotřebí je. O jejich řádění existuje mnoho studií.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
12.10.2026 10:32Když jsem koupil chalupu, na polosamotě, na kraji lesa, byla na zahradě spousta ještěrek a slepýšů. Ale i myší, tedy spíše myšic. Tak jsem si pořídil kočky. Ještěrky zmizely, slepýšů je minimum. Myšice se objevují v zimě ve sklepě. Ale na zahradě mám i hryzce a i když kočka tu a tam nějakého uloví, stále to na ně nestačí.
Jsem pamětník a tak vzpomínám, že za mého dětství jsem pravidelně vídával lasičky, občas hranostaje i tchoře. O kunách jsem slýchával. Vše bylo myslivci intensivně loveno, včetně "toulavých" koček, tedy zvířat více než 200 m od obydleného stavení. Myslivci stříleli i kočky, které evidentně na poli lovily hraboše. Toulaví psi byli takoví, kteří byli mimo dosah majitele, pronásledovali zvěř či se k ní blížili. Mimo psů loveckých, služebních či slepeckých.
Tehdy lidé nebyli tak útlocitní jako nyní. Nemocného psa či kočku zabil sám majitel, nebo požádal souseda myslivce o jeho zastřelení. Nyní máme o zvířata velikou péči, ale hlavně pouze o ty psy a kočky, které přímo zákon zakazuje usmrcovat bez závažného důvodu. Zákon sice nařizuje řádnou péči o hospodářská zvířata, ale chuť na maso je dostatečný důvod pro jejich zabíjení. Je to jistý druh pokrytectví.
Obdobné to je s medvědy ve Slovensku. Za socialismu jich bylo nějakých 300-400 ks, pravidelně byli loveni. Nyní jich je min. 3-4x tolik a ochránci vehementně požadují zákaz jejich lovu. Podobná hysterie u nás vládne ohledně kormoránů, vyder, bobrů a nutrií. Jednoduchým řešením je vyhlásit je za lovná zvířata, stanovit jejich optimální počty a lokality, dobu a způsob lovu. Problémem, oproti socialismu, je málo aktivních myslivců. V případě nutrií by bylo možno prohlásit je za volně lovitelná zvířata, kdo bude mít chuť na pečínku, nechť si může nutrii ulovit. Jsem si jist, že čundráci by se o regulaci postarali.
Vzpomínám ještě na polodivokou kočku, jak svým mláďatům nosila ulovené potkany.
V minulosti tedy bylo i dost (hodně?) drobných šelem, které jsou nyní nahrazeny kočkami. Kolem chalup se nám ale potloukají kuny skalní, soused tvrdí, že viděl i tchoře, kuny jsou běžně ve vesnicích i ve městech. Ostatní drobné šelmičky nevidět. Ovšem, kdyby si lidé kvůli lovu hlodavců domestikovali jiné šelmičky, pak by s nimi byl stejný problém jako s kočkami - díky péči a krmení by se také přemnožily.
Odpovědět
Jsem pamětník a tak vzpomínám, že za mého dětství jsem pravidelně vídával lasičky, občas hranostaje i tchoře. O kunách jsem slýchával. Vše bylo myslivci intensivně loveno, včetně "toulavých" koček, tedy zvířat více než 200 m od obydleného stavení. Myslivci stříleli i kočky, které evidentně na poli lovily hraboše. Toulaví psi byli takoví, kteří byli mimo dosah majitele, pronásledovali zvěř či se k ní blížili. Mimo psů loveckých, služebních či slepeckých.
Tehdy lidé nebyli tak útlocitní jako nyní. Nemocného psa či kočku zabil sám majitel, nebo požádal souseda myslivce o jeho zastřelení. Nyní máme o zvířata velikou péči, ale hlavně pouze o ty psy a kočky, které přímo zákon zakazuje usmrcovat bez závažného důvodu. Zákon sice nařizuje řádnou péči o hospodářská zvířata, ale chuť na maso je dostatečný důvod pro jejich zabíjení. Je to jistý druh pokrytectví.
Obdobné to je s medvědy ve Slovensku. Za socialismu jich bylo nějakých 300-400 ks, pravidelně byli loveni. Nyní jich je min. 3-4x tolik a ochránci vehementně požadují zákaz jejich lovu. Podobná hysterie u nás vládne ohledně kormoránů, vyder, bobrů a nutrií. Jednoduchým řešením je vyhlásit je za lovná zvířata, stanovit jejich optimální počty a lokality, dobu a způsob lovu. Problémem, oproti socialismu, je málo aktivních myslivců. V případě nutrií by bylo možno prohlásit je za volně lovitelná zvířata, kdo bude mít chuť na pečínku, nechť si může nutrii ulovit. Jsem si jist, že čundráci by se o regulaci postarali.
Vzpomínám ještě na polodivokou kočku, jak svým mláďatům nosila ulovené potkany.
V minulosti tedy bylo i dost (hodně?) drobných šelem, které jsou nyní nahrazeny kočkami. Kolem chalup se nám ale potloukají kuny skalní, soused tvrdí, že viděl i tchoře, kuny jsou běžně ve vesnicích i ve městech. Ostatní drobné šelmičky nevidět. Ovšem, kdyby si lidé kvůli lovu hlodavců domestikovali jiné šelmičky, pak by s nimi byl stejný problém jako s kočkami - díky péči a krmení by se také přemnožily.
ss
BM
Břetislav Machaček
12.10.2026 10:34Už před 35 lety měly mé dvě kočky na krku protiparazitární obojky a na
na nich rolničky. Úspěšnost lovu hlodavců se nezměnila, ale u ptáků
klesla téměř na nulu. Jednoduché , levné a kočky si rychle zvykly, že
je při pohybu doprovází cinkání rolniček plašící ptáky za kterými se
plížily. Po několika neúspěších se o to už ani nepokoušely. Byla to
rada starého lesníka, který měl kočky vybavené rolničkami odjakživa.
U číhání na hlodavce rolnička zazvonila až u skoku a to už bylo na
zrazení hlodavce pozdě. Nyní kočky nemám vůbec a cizím u mne pšenka
nekvete.
Odpovědět
na nich rolničky. Úspěšnost lovu hlodavců se nezměnila, ale u ptáků
klesla téměř na nulu. Jednoduché , levné a kočky si rychle zvykly, že
je při pohybu doprovází cinkání rolniček plašící ptáky za kterými se
plížily. Po několika neúspěších se o to už ani nepokoušely. Byla to
rada starého lesníka, který měl kočky vybavené rolničkami odjakživa.
U číhání na hlodavce rolnička zazvonila až u skoku a to už bylo na
zrazení hlodavce pozdě. Nyní kočky nemám vůbec a cizím u mne pšenka
nekvete.
RL
Radek Lučan
14.10.2026 22:22 Reaguje na Břetislav MachačekAž na to, že kočka loví ptáky zásadně tak, že někde nehybně číhá, takže ta pohádka o rolničkách, které pomáhají, je celá vymyšlená. Už jsem ji slyšel víckrát a dokonce i vyzkoušel - opravdu to nemůže fungovat a taky nefunguje. Navíc ptáci zvuk rolniček naprosto ignorují, opět vlastnoručně vyzkoušeno.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.10.2026 10:59 Reaguje na Radek LučanTvrzení proti tvrzení. Navíc kočka loví ptáky nikoliv
vyčkáváním až k ní pták přiletí a snaží se k němu více
přiblížit k poslednímu skoku. U myší u děr je to o vyčkávání, až myš z díry vyleze a následuje ten skok.
Ptáci nejsou slepí a hluší a kočku třeba u krmítka
vidí a neriskují ulovení. Kočka se k nim plíží a pak
skáče, což je s rolničkou nereálné. Chápu, že máte
rád kočky a dopřejete jim zábavu při lovu ptáků.
Ano zábavu, protože většina to nedělá z hladu. Je
třeba se zamyslet nad potřebností tolika koček v
dnešní době a hlavně těch zdivočelých prolezlých
chorobami a cizopasníky. Jednou jsem dostal takové
kotě a prvé co bylo byla návštěva u veterinářky,
která spráskla ruce nad těmi nemocemi, kterými
trpělo. Doporučila buď léčení za tisíce a nebo
utracení a nabídla mi zdravé kotě jejich sousedů.
Kývnul jsem na utracení a mám tudíž představu jakým
rizikem jsou zdivočelé domácí kočky ve městech. Je
to rezervoár nemocí, které šíří nekontrolovaně dál
a po odchycení je moudřejší než kastrace utracení.
Bohužel mnohdy se to musí udělat tichým duchem, aby
to nebylo trestáno. Znám případ, kdy zemřela paní,
která polodivoké kočky krmila a výsledkem bylo, že
okolí je tiše vyhubilo, protože hrozilo nakažení
koček v celém okolí. Ticho po pěšině a rezervoár
nemocí byl po 14 dnech zlikvidován bez nějakého
kastrování.
Odpovědět
vyčkáváním až k ní pták přiletí a snaží se k němu více
přiblížit k poslednímu skoku. U myší u děr je to o vyčkávání, až myš z díry vyleze a následuje ten skok.
Ptáci nejsou slepí a hluší a kočku třeba u krmítka
vidí a neriskují ulovení. Kočka se k nim plíží a pak
skáče, což je s rolničkou nereálné. Chápu, že máte
rád kočky a dopřejete jim zábavu při lovu ptáků.
Ano zábavu, protože většina to nedělá z hladu. Je
třeba se zamyslet nad potřebností tolika koček v
dnešní době a hlavně těch zdivočelých prolezlých
chorobami a cizopasníky. Jednou jsem dostal takové
kotě a prvé co bylo byla návštěva u veterinářky,
která spráskla ruce nad těmi nemocemi, kterými
trpělo. Doporučila buď léčení za tisíce a nebo
utracení a nabídla mi zdravé kotě jejich sousedů.
Kývnul jsem na utracení a mám tudíž představu jakým
rizikem jsou zdivočelé domácí kočky ve městech. Je
to rezervoár nemocí, které šíří nekontrolovaně dál
a po odchycení je moudřejší než kastrace utracení.
Bohužel mnohdy se to musí udělat tichým duchem, aby
to nebylo trestáno. Znám případ, kdy zemřela paní,
která polodivoké kočky krmila a výsledkem bylo, že
okolí je tiše vyhubilo, protože hrozilo nakažení
koček v celém okolí. Ticho po pěšině a rezervoár
nemocí byl po 14 dnech zlikvidován bez nějakého
kastrování.
RL
Radek Lučan
15.10.2026 17:37 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste si asi nevšiml, že jsem jednak autorem toho článku, pod kterým diskutujete:-). Ne, nemám rád kočky, které se toulají volně po venku.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2026 12:08 Reaguje na Břetislav MachačekZnal jsem jednu starou paní, která na svém dvorku, ve městě, krmila potkany.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
19.10.2026 13:27 Reaguje na Břetislav MachačekMohu potvrdit tvrzení pana Lučana.
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:43 Reaguje na Břetislav MachačekChudery kočky. Nechtěl byste taky na krk obojek s rolničkou?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.10.2026 10:38 Reaguje na Dana HelekalováZvonce nosí na krku Milky a donedávna leckde i ovce. Vy
nosíte na krku šperky, které nalákají pouze zloděje a
nebo ty pro které je vzhled přednější než rozum. Kočce
v klidu rolnička nevadí a při pohybu si na ni zvykne stejně, jako na jiné ruchy z okolí. Lidé nosí sluchátka
z hudbou a musí strpět hluk aut a jiných strojů. Máte
možnost chovat kočku doma s výběhem do voliéry a nebo
ji nechovat vůbec. Těch pár myší ulovím do pastí a na
dospělého potkana se málokterá kočka odváží zaútočit.
Takže k čemu vlastně jsou? K mazlení?
Odpovědět
nosíte na krku šperky, které nalákají pouze zloděje a
nebo ty pro které je vzhled přednější než rozum. Kočce
v klidu rolnička nevadí a při pohybu si na ni zvykne stejně, jako na jiné ruchy z okolí. Lidé nosí sluchátka
z hudbou a musí strpět hluk aut a jiných strojů. Máte
možnost chovat kočku doma s výběhem do voliéry a nebo
ji nechovat vůbec. Těch pár myší ulovím do pastí a na
dospělého potkana se málokterá kočka odváží zaútočit.
Takže k čemu vlastně jsou? K mazlení?
MF
Michaela Fridrichová
12.10.2026 13:05Poněkud jednostranný pohled. A ten, kdo se stará o toulavé kočky (které si nijak nepřály přijít na svět, dostaly se na něj typicky jen nezodpovědností svého majitele, kterému se rozmnožily pod rukama a on je vyhnal - teď nebo před pár generacemi) je vykreslován jako nepřítel přírody. Plně respektuji ochranu ptáků a drobných živočichů, a zcela si uvědomuji že reálie např. Tasmánie nebo malých ostrovů jsou s našimi neporovnatelné. Nicméně u nás je možné najít rozumný kompromis bez extrémů - toulavé kočky schopné zvyknutí na člověka vychytat a umístit domů [a ano, je dobře, že obce dostanou nástroje na nezodpovědné majitele; v malých obcích nebo na předměstích je obvykle dobře známo, kdo kočky nesmyslně množí a vyhání do okolí; a dobře že obce budou muset pomáhat útulkům, pokud si své nepříčetné množitele nedovedou pokrotit], polodivoké kočky kastrovat a vracet a krmit [neumíme to lépe a zabíjením je "potrestat podruhé" za něčí nezodpovědnost je trochu silná káva, ne?; toto opatření ptáky nechrání, ale ve městě, kde takové kolonie koček bývají, nesrovnatelně víc ptáků "uloví" nezabezpečené obří prosklené plochy budov, zastávek, protihlukových stěn s neúčinnými siluetami ptáků jednou na x m2..]. Domácí kočky mohou chodit ven s obojkem s rolničkou, reflexním povrchem, vepsanou adresou a s pojistkou (povolí, když kočka někde zůstane viset) - majitel, kterému vlastní kočka není jedno, ví, že toto je rozumné opatření a jeho zvířeti může zachránit život. To zvonění rolničky kočku zas tolik neobtěžuje, zvlášť pokud obojek nosí jen na ven, a prakticky znemožní lov dospělých ptáků. Příčetný majitel, který si všímá svého okolí, nechá kočku doma pár dnů v době kdy v okolí vylétají ptačí mláďata z hnízda, ta jsou nejohroženější dokud se plně nerozlétají. Z důvodů bezpečí kočky samotné i její kořisti považuji za vhodné naučit kočku navracet se na noc domů. Popsaným způsobem pouštím vlastní kočky ven a myslím, že pro ně taková praxe není omezující, a přitom ušetří mnoho ptačích a dalších životů. Zároveň krmím méně šťastné kočky z okolí, které někdo posílá "něco si ulovit" - i u těch pozoruji velmi snížený úlovek a to spíše hraboše než ptáky, pokud se dosyta najedí u nás. Považuji za smysluplnější pokoušet se s majiteli koček o kompromis a edukaci než jim vyhlašovat nepřátelství. Současný stav, kdy péči o nechtěná zvířata řeší převážně dobrovolné spolky a nikdo za své činy není hnán k zodpovědnosti, je neudržitelný. Navíc mnohá jiná opatření v prostředí, které ovlivňujeme, tj. např. právě na vlastní zahradě, mohou i přítomnost kočky po část dne do jisté míry kompenzovat - např. přírodě blízká zahrada, dostatek úkrytů pro ptáky, rozumné a bezpečné přikrmování ptáků, hojné úkryty pro drobné živočichy, přítomný vodní zdroj, nepoužívání toxinů proti plžům nebo hmyzu, absence nepořádku fungujícího jako past pro divoká zvířata,.. Jakkoli je pozorování z vlastní zahrádky jen anekdotické, konstatuji, že zmíněná opatření vedla ke každoročnímu úspěšnému vyhnízdění několika ptačích druhů, značnému výskytu všemožného hmyzu i udržení populace ještěrek (letos pozorováno mládě). Takže spíše než vymýšlet, jak ještě víc pronásledovat (polo)opuštěné kočky, by se slušelo edukovat lidi a ukazovat příklady rozumné a udržitelné praxe.. P.S. Ale naznačovat, že zákon, který uloží jasnou identifikaci koček a povinné zanesení údajů do databáze by snad měl být libůstkou veterinární lobby kvůli penězům, považuji za vyloženě nechutné a nedůstojné renomovaného autora.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 15:32 Reaguje na Michaela FridrichováLepší je pouštět (vyhazovat) kočky ven na noc. Noční ptáky neuloví, užijí si koncerty, hlodavce sloví a přes den si dáchnou.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
14.10.2026 23:08 Reaguje na Michaela FridrichováDěkuji za reakci, ale obávám se, že váš komentář je především směsicí emocionálních apelů, nepodložených tvrzení a polemiky s něčím, co jsem vůbec nenapsal. Především se však téměř úplně vyhýbáte hlavnímu problému mého článku: petice se opakovaně dovolává ochrany biodiverzity, ale mezi jejími požadavky zcela chybí omezení nekontrolovaného volného pohybu domácích koček.
Nikde netvrdím, že lidé pečující o toulavé kočky jsou nepřátelé přírody. Stejně tak nezpochybňuji význam kastrací, identifikace koček ani odpovědnosti jejich majitelů. Kritizuji představu, že opatření zaměřená na welfare koček automaticky přispívají také k ochraně původní fauny. To jsou dvě různé věci.
Váš argument, že kočky nemohou za to, že se narodily a byly opuštěny, je sice pravdivý, ale ekologicky zcela irelevantní. Žádný nepůvodní organismus nemůže za to, že jej člověk zavlekl do prostředí, kde působí škody. Jeho případná regulace ovšem není trestem, nýbrž nástrojem ochrany původních druhů. A pokud argumentujete utrpením zvířat, bylo by dobré připustit, že trpět mohou také ptáci, savci a plazi, kteří se stávají kočičí kořistí.
Některá Vaše konkrétní tvrzení jsou navíc v přímém rozporu s výsledky vědeckých studií.
Například rolnička podle Vás „prakticky znemožní lov dospělých ptáků“. Jenže Nelson et al. (2005) zjistili snížení počtu přinesených ptáků o 41 %, nikoliv vymizení predace. Jiné experimenty dokonce neprokázaly statisticky významný účinek samotných rolniček. Zaměňovat částečné omezení predace za její praktické odstranění je jednoduše nesprávné.
Podobně zavádějící je představa, že dobře krmená kočka téměř neloví. Kočky neloví pouze z hladu, což dokládá řada studií. Cecchetti et al. (2021) ukázali, že i pravidelně lovící kočky získávají většinu potravy z krmiva poskytovaného člověkem. Vhodná výživa může intenzitu lovu omezit, ale nikoliv zaručeně odstranit. Přikrmování navíc umožňuje udržovat v prostředí predátory nezávisle na dostupnosti přirozené kořisti.
A kastrace? Ta pochopitelně brání rozmnožování, ale lovecké chování neodstraňuje. Dlouhodobá studie Gunther et al. (2022) ukázala, že skutečné snižování početnosti volně žijících koček vyžaduje mimořádně intenzivní a plošně koordinovaný kastrační program. Vykastrovaná kočka vrácená do prostředí přitom může ještě mnoho let pokračovat v lovu. Kastrace tedy není totéž co odstranění predačního tlaku.
Vaše doporučení nechávat kočku doma několik dnů, kdy v okolí vylétají ptačí mláďata, rovněž svědčí o značném nepochopení problematiky. Hnízdní sezona našich ptáků trvá mnoho měsíců, jednotlivé druhy vyvádějí mláďata v různých termínech a některé hnízdí opakovaně. Navíc kočky neloví jen čerstvě vyvedená mláďata. A nechávat kočku doma na noc jistě pomáhá její bezpečnosti, ale neřeší predaci ptáků a dalších denních živočichů.
Argument, že ve městech zabíjejí „nesrovnatelně více“ ptáků prosklené plochy než kočky, bych prosil doložit relevantními daty. Kolize se sklem představují závažný problém, ale existence jedné příčiny mortality přece není omluvou pro ignorování jiné. Ochrana ptáků před skleněnými plochami a před kočkami se nijak nevylučuje.
Stejně problematické je Vaše přesvědčení, že přírodě blízká zahrada dokáže přítomnost koček kompenzovat. Kvalitní prostředí je samozřejmě žádoucí, ale skutečnost, že na Vaší zahradě hnízdí ptáci a rozmnožují se ještěrky, vůbec nedokazuje, že jejich populace kočky negativně neovlivňují. K tomu bychom potřebovali údaje o přežívání, reprodukci a populační dynamice, ideálně v porovnání s prostředím bez koček. Vaše osobní pozorování nic takového neumožňují.
Mimochodem, ekologické působení koček nespočívá pouze v přímém usmrcování kořisti. Bonnington et al. (2013) experimentálně ukázali, že již samotné vystavení hnízdících kosů modelu kočky vedlo k omezení krmení mláďat a zvýšení následného rizika predace hnízd.
A Vaše připomínka, že nejsme Tasmánie? To přece v článku výslovně uznávám. Rozdíly mezi ostrovními a kontinentálními ekosystémy ovšem neznamenají, že predace nepůvodních domácích predátorů ve střední Evropě žádný problém nepředstavuje.
Pokud jde o Vaši závěrečnou osobní invektivu týkající se veterinární lobby, doporučuji znovu si přečíst příslušnou pasáž. Výslovně v ní píši, že by bylo nespravedlivé automaticky přisuzovat veterinářům zištné motivace. Ptát se na ekonomické dopady povinných veterinárních úkonů, jejich účelnost a skutečný přínos pro deklarovanou ochranu přírody je ovšem naprosto legitimní. Zaměňovat tuto otázku za obvinění veterinářů z nečestnosti je další překroucení mé argumentace.
Celý Váš komentář má jeden zásadní problém: opakovaně zaměňujete částečné zmírnění negativních dopadů koček za jejich odstranění. Rolničky, vhodné krmení, kastrace či přírodě blízké zahrady mohou být užitečné, ale nic z toho nedokládá, že nekontrolovaně se pohybující domácí kočky přestávají představovat predační tlak na původní faunu.
Nikomu nevyhlašuji nepřátelství. Jen odmítám představu, že svoboda pohybu domácího predátora je jakousi nedotknutelnou hodnotou, které se musí přizpůsobit ochrana ostatních živočichů. Existují přece zabezpečené zahrady, venkovní výběhy i pohyb pod dohledem člověka. Takový způsob chovu chrání současně kočky i jejich potenciální kořist.
Vy se především snažíte obhájit, jak zařídit, aby kočky mohly nadále volně pobíhat a přitom působily pokud možno méně škod. Já se ptám, proč bychom měli nekontrolovaný volný pohyb domácího nepůvodního predátora vůbec považovat za samozřejmost.
A zejména proč jej za samozřejmost považuje petice, která se zaštiťuje ochranou biodiverzity.
Na tuto základní otázku jste totiž ve svém dlouhém komentáři vůbec neodpověděla.
Ochrana koček je legitimní a potřebná. Nesmíme ale zaměňovat ochranu oblíbeného domácího zvířete za ochranu přírody. Ptáci, plazi a drobní savci si zaslouží ochranu také, přestože nemají své majitele ani organizované skupiny zastánců.
Odpovědět
Nikde netvrdím, že lidé pečující o toulavé kočky jsou nepřátelé přírody. Stejně tak nezpochybňuji význam kastrací, identifikace koček ani odpovědnosti jejich majitelů. Kritizuji představu, že opatření zaměřená na welfare koček automaticky přispívají také k ochraně původní fauny. To jsou dvě různé věci.
Váš argument, že kočky nemohou za to, že se narodily a byly opuštěny, je sice pravdivý, ale ekologicky zcela irelevantní. Žádný nepůvodní organismus nemůže za to, že jej člověk zavlekl do prostředí, kde působí škody. Jeho případná regulace ovšem není trestem, nýbrž nástrojem ochrany původních druhů. A pokud argumentujete utrpením zvířat, bylo by dobré připustit, že trpět mohou také ptáci, savci a plazi, kteří se stávají kočičí kořistí.
Některá Vaše konkrétní tvrzení jsou navíc v přímém rozporu s výsledky vědeckých studií.
Například rolnička podle Vás „prakticky znemožní lov dospělých ptáků“. Jenže Nelson et al. (2005) zjistili snížení počtu přinesených ptáků o 41 %, nikoliv vymizení predace. Jiné experimenty dokonce neprokázaly statisticky významný účinek samotných rolniček. Zaměňovat částečné omezení predace za její praktické odstranění je jednoduše nesprávné.
Podobně zavádějící je představa, že dobře krmená kočka téměř neloví. Kočky neloví pouze z hladu, což dokládá řada studií. Cecchetti et al. (2021) ukázali, že i pravidelně lovící kočky získávají většinu potravy z krmiva poskytovaného člověkem. Vhodná výživa může intenzitu lovu omezit, ale nikoliv zaručeně odstranit. Přikrmování navíc umožňuje udržovat v prostředí predátory nezávisle na dostupnosti přirozené kořisti.
A kastrace? Ta pochopitelně brání rozmnožování, ale lovecké chování neodstraňuje. Dlouhodobá studie Gunther et al. (2022) ukázala, že skutečné snižování početnosti volně žijících koček vyžaduje mimořádně intenzivní a plošně koordinovaný kastrační program. Vykastrovaná kočka vrácená do prostředí přitom může ještě mnoho let pokračovat v lovu. Kastrace tedy není totéž co odstranění predačního tlaku.
Vaše doporučení nechávat kočku doma několik dnů, kdy v okolí vylétají ptačí mláďata, rovněž svědčí o značném nepochopení problematiky. Hnízdní sezona našich ptáků trvá mnoho měsíců, jednotlivé druhy vyvádějí mláďata v různých termínech a některé hnízdí opakovaně. Navíc kočky neloví jen čerstvě vyvedená mláďata. A nechávat kočku doma na noc jistě pomáhá její bezpečnosti, ale neřeší predaci ptáků a dalších denních živočichů.
Argument, že ve městech zabíjejí „nesrovnatelně více“ ptáků prosklené plochy než kočky, bych prosil doložit relevantními daty. Kolize se sklem představují závažný problém, ale existence jedné příčiny mortality přece není omluvou pro ignorování jiné. Ochrana ptáků před skleněnými plochami a před kočkami se nijak nevylučuje.
Stejně problematické je Vaše přesvědčení, že přírodě blízká zahrada dokáže přítomnost koček kompenzovat. Kvalitní prostředí je samozřejmě žádoucí, ale skutečnost, že na Vaší zahradě hnízdí ptáci a rozmnožují se ještěrky, vůbec nedokazuje, že jejich populace kočky negativně neovlivňují. K tomu bychom potřebovali údaje o přežívání, reprodukci a populační dynamice, ideálně v porovnání s prostředím bez koček. Vaše osobní pozorování nic takového neumožňují.
Mimochodem, ekologické působení koček nespočívá pouze v přímém usmrcování kořisti. Bonnington et al. (2013) experimentálně ukázali, že již samotné vystavení hnízdících kosů modelu kočky vedlo k omezení krmení mláďat a zvýšení následného rizika predace hnízd.
A Vaše připomínka, že nejsme Tasmánie? To přece v článku výslovně uznávám. Rozdíly mezi ostrovními a kontinentálními ekosystémy ovšem neznamenají, že predace nepůvodních domácích predátorů ve střední Evropě žádný problém nepředstavuje.
Pokud jde o Vaši závěrečnou osobní invektivu týkající se veterinární lobby, doporučuji znovu si přečíst příslušnou pasáž. Výslovně v ní píši, že by bylo nespravedlivé automaticky přisuzovat veterinářům zištné motivace. Ptát se na ekonomické dopady povinných veterinárních úkonů, jejich účelnost a skutečný přínos pro deklarovanou ochranu přírody je ovšem naprosto legitimní. Zaměňovat tuto otázku za obvinění veterinářů z nečestnosti je další překroucení mé argumentace.
Celý Váš komentář má jeden zásadní problém: opakovaně zaměňujete částečné zmírnění negativních dopadů koček za jejich odstranění. Rolničky, vhodné krmení, kastrace či přírodě blízké zahrady mohou být užitečné, ale nic z toho nedokládá, že nekontrolovaně se pohybující domácí kočky přestávají představovat predační tlak na původní faunu.
Nikomu nevyhlašuji nepřátelství. Jen odmítám představu, že svoboda pohybu domácího predátora je jakousi nedotknutelnou hodnotou, které se musí přizpůsobit ochrana ostatních živočichů. Existují přece zabezpečené zahrady, venkovní výběhy i pohyb pod dohledem člověka. Takový způsob chovu chrání současně kočky i jejich potenciální kořist.
Vy se především snažíte obhájit, jak zařídit, aby kočky mohly nadále volně pobíhat a přitom působily pokud možno méně škod. Já se ptám, proč bychom měli nekontrolovaný volný pohyb domácího nepůvodního predátora vůbec považovat za samozřejmost.
A zejména proč jej za samozřejmost považuje petice, která se zaštiťuje ochranou biodiverzity.
Na tuto základní otázku jste totiž ve svém dlouhém komentáři vůbec neodpověděla.
Ochrana koček je legitimní a potřebná. Nesmíme ale zaměňovat ochranu oblíbeného domácího zvířete za ochranu přírody. Ptáci, plazi a drobní savci si zaslouží ochranu také, přestože nemají své majitele ani organizované skupiny zastánců.
DH
Dana Helekalová
14.10.2026 23:49 Reaguje na Radek LučanZA TO, ŽE JE U NÁS MÉNĚ PTÁKŮ NEŽ DŘÍVE, ROZHODNĚ NEMOHOU V NEJVĚTŠÍ MÍŘE KOČKY. SPÍŠ SE NEUSTÁLE ZHORŠUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A DALŠÍ PROBLÉMY. ALE NE KOČKY. Z CELKOVÉHO ÚBYTKU MOHOU ZA NEPATRNOU ČÁST.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.10.2026 11:11 Reaguje na Dana HelekalováSTOKRÁT NIC UDOLALO VOLA! Prosklené plochy, chemie, predace atd. to vše se sčítá a je lépe jeden důvod eliminovat, než ho bagatelizovat a ponechat. Pokud jedna kočka uloví za rok pouze
10 ptáků, tak je to u milionu koček 10 milionu
ptáků a to je nepatrné číslo ? Tolik koček co
je nyní nikdy nebývalo a to bylo podstatně více
ptáků. S klesajícím počtem kořisti by podle
příruček ochranářů měl klesat počet predátorů,
ale u koček přikrmovaných idioty to neplatí.
Ony hladem netrpí a zábavu si dopřejí i s tím plným žaludkem.
Odpovědět
10 ptáků, tak je to u milionu koček 10 milionu
ptáků a to je nepatrné číslo ? Tolik koček co
je nyní nikdy nebývalo a to bylo podstatně více
ptáků. S klesajícím počtem kořisti by podle
příruček ochranářů měl klesat počet predátorů,
ale u koček přikrmovaných idioty to neplatí.
Ony hladem netrpí a zábavu si dopřejí i s tím plným žaludkem.
RL
Radek Lučan
15.10.2026 17:43 Reaguje na Břetislav MachačekVaše kalkulace budou dost blízko realitě. Před nějakou dobou jsem si dělal anonymní průzkum ve skupině kočkomilců a kolem těch 10-15 ptáků ročně to vychází.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
16.10.2026 22:49 Reaguje na Radek LučanU nás to vychází za 15 let na pětinu, víc jen, když byli nemocní zvonci. Sýkorky, zvonci. Na zahradě každoročně několik ptáků vyhnízdí. Přežívají a rozmnožují se i ještěrky a skokani štíhlí, i když ty kočky dost trápí. Myši nosí obden.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
15.10.2026 17:40 Reaguje na Dana HelekalováTo máte naprostou pravdu. A nyní jsme v situaci, kdy už si nemůžeme dovolit přidávat zcela zbytečně k tomu úbytku způsobenému vším možným, ještě ten další v podobě zcela zbytečně se venku pohybujících koček. Není to buď a nebo, ale ty negativní vlivy se sčítají.
Odpovědět
DM
vš
vladimír šmídl
13.10.2026 01:37V letech 1981-1985 jsem žil v chatce na okraji Plzně v místech bývalé Goldscheiderovy cihelny, jež byla v té době už v troskách. Kolem se rozkládala obilná pole. Uprostřed mezi nimi pak žily kočky, které se v zimě, když napadl sníh, přiživovaly v blízkém psím útulku. V útulku též přiváděly na svět svá mláďata, dokud si nevšimly, že u mne v chatě je přeci jen bezpečněji. Ale vnitřek chaty na čas obsadila pětice mláďat...
Jednoho dne jsem zaslechl a posléze jsem i uviděl nevídaný pochodový útvar. Pětice koťat za neustálého pípání se zvolna sunula od psince ke mně na zahradu, přičemž pochodovala v těsném závěsu jedno za druhým, slepá, pouze to první vidělo na jedno oko. Byl také větší, než ostatní.Zřejmě se matka dlouho nevracela z lovu (tentokrát psích granulí) a tak se sourozenci vydali směrem ke mně, ačkoli mne předtím v životě neviděli. Zanesl jsem je dovnitř , vyrostla z nich dobře ochočená koťata (ostatní kočky byly dost drsné). Zajímavé na zmíněné kočičí smečce bylo, že většinu roku se živila polními hlodavci z okolí.Koček bylo osm. Bylo to zhruba v místech , kde je dnes Cínová ulice.
Podobnou příhodu jsem zažil ještě jednou po čtyřiceti létech, bylo to 300 km na východ a mláďata byla dvě, matku jim zakousl pes.Jakým způsobem mláďata zjistí, kam mají odejít, není mi jasné.
Odpovědět
Jednoho dne jsem zaslechl a posléze jsem i uviděl nevídaný pochodový útvar. Pětice koťat za neustálého pípání se zvolna sunula od psince ke mně na zahradu, přičemž pochodovala v těsném závěsu jedno za druhým, slepá, pouze to první vidělo na jedno oko. Byl také větší, než ostatní.Zřejmě se matka dlouho nevracela z lovu (tentokrát psích granulí) a tak se sourozenci vydali směrem ke mně, ačkoli mne předtím v životě neviděli. Zanesl jsem je dovnitř , vyrostla z nich dobře ochočená koťata (ostatní kočky byly dost drsné). Zajímavé na zmíněné kočičí smečce bylo, že většinu roku se živila polními hlodavci z okolí.Koček bylo osm. Bylo to zhruba v místech , kde je dnes Cínová ulice.
Podobnou příhodu jsem zažil ještě jednou po čtyřiceti létech, bylo to 300 km na východ a mláďata byla dvě, matku jim zakousl pes.Jakým způsobem mláďata zjistí, kam mají odejít, není mi jasné.
KE
Kamila Emily
13.10.2026 02:03 Reaguje na vladimír šmídlZvířata mají smysly a instinkty, o kterých se nám může jenom zdát....z tohoto pohledu jsme proti nim naprostí omezenci...
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
15.10.2026 00:06 Reaguje na vladimír šmídlMají instinkty a předávají si nějak zkušenosti, které získali už jejich předci. Mě udivila jen jedna zkušenost, když jsme měli poprve perská koťata. Sotva, možná ani ne měsíční perský kocourek horko těžko vylezl z pelíšku a někam šel. Kam jde? jsem si říkala. Předtím z pelíšku žádné kotě nebylo venku. Šel z jídelního koutu přes kuchyň přes práh do chodby. Tam byl úplně čistý kočičí záchod s novým čistým stelivem. Maličký kocourek měl velkou práci s tím, přelézt okraj záchodu, ale pak se mu to přece jen podařilo, vyčůral se a pak zase lezl zpátky ze záchodu, přes ten okraj přes kuchyň do jídelního koutu. Kočka matka byla s ostatními koťaty v pelíšku a ani se nehla. JAK TO TEN KOCOUREK VĚDĚL? TA MÁMA MU TO NĚJAK ŘEKLA? JAK? Při dalších koťatech už jsem se ničemu nedivila.
Odpovědět
KE
Kamila Emily
13.10.2026 01:48Tak především: Otázka by měla znít: Kdo ochrání přírodu před lidmi!?
Pokud vím, tak kočky, stejně jako jiná zvířata, pokud se přemnožují, je to vždy vinou člověka. Jediný, kdo zde vždy způsobuje nerovnováhu, je člověk, svým tupým, nevědomým, umělým, bezohledným, ziskuchtivým, necitlivým zásahem do přirozeného prostředí.
Takže pokud někoho trestat a napravovat, tak jedině a právě jeho.
Myslím, že kastrace koček, které jsou vypouštěny ven majiteli, by byla dostatečným řešením. Nemohly by se množit geometrickou řadou, tím pádem by se velmi snížil jejich počet a tím pádem i počet jejich obětí.
Tenhle moudrý homo sapiens, který je sám největší škodnou, vidí vždy jako nejjednodušší řešení zvířata zabíjet. Tahle planeta ale nepatří pouze nám.
Takže vybijete kočky kvůli nezodpovědným majitelům, posléze se rozmnoží hlodavci, možná i někteří ptáci, pak vám zase budou vadit oni, pak budete trávit hlodavce, díky tomu se otráví i dravci a jiná zvířata atd. atd. a co dál? Který druh bude další na řadě, aby ten lidský červ, který si ve své nadutosti hraje na Boha, byl spokojený?
Proboha, tenhle pán tvorstva!
Uzákoňte povinnost lidí se o kočky starat tím, že ty volně žijící budou kastrovat a je po starostech. Tím se výrazně sníží jejich počet i utrpení těch, které jejich dementní a bezcitní páníčci nechají napospas osudu....
Pane profesionální zoologu, to nemůžete myslet vážně! Tohle není ochrana přírody - pokud byste chtěl chránit přírodu, zaměřte se na chování lidí, ne zvířat. Ta jediná žijí v souladu s vyšším řádem....Jen my jim to tady kazíme!
Odpovědět
Pokud vím, tak kočky, stejně jako jiná zvířata, pokud se přemnožují, je to vždy vinou člověka. Jediný, kdo zde vždy způsobuje nerovnováhu, je člověk, svým tupým, nevědomým, umělým, bezohledným, ziskuchtivým, necitlivým zásahem do přirozeného prostředí.
Takže pokud někoho trestat a napravovat, tak jedině a právě jeho.
Myslím, že kastrace koček, které jsou vypouštěny ven majiteli, by byla dostatečným řešením. Nemohly by se množit geometrickou řadou, tím pádem by se velmi snížil jejich počet a tím pádem i počet jejich obětí.
Tenhle moudrý homo sapiens, který je sám největší škodnou, vidí vždy jako nejjednodušší řešení zvířata zabíjet. Tahle planeta ale nepatří pouze nám.
Takže vybijete kočky kvůli nezodpovědným majitelům, posléze se rozmnoží hlodavci, možná i někteří ptáci, pak vám zase budou vadit oni, pak budete trávit hlodavce, díky tomu se otráví i dravci a jiná zvířata atd. atd. a co dál? Který druh bude další na řadě, aby ten lidský červ, který si ve své nadutosti hraje na Boha, byl spokojený?
Proboha, tenhle pán tvorstva!
Uzákoňte povinnost lidí se o kočky starat tím, že ty volně žijící budou kastrovat a je po starostech. Tím se výrazně sníží jejich počet i utrpení těch, které jejich dementní a bezcitní páníčci nechají napospas osudu....
Pane profesionální zoologu, to nemůžete myslet vážně! Tohle není ochrana přírody - pokud byste chtěl chránit přírodu, zaměřte se na chování lidí, ne zvířat. Ta jediná žijí v souladu s vyšším řádem....Jen my jim to tady kazíme!
DH
RL
Radek Lučan
15.10.2026 17:54 Reaguje na Kamila EmilyOchrana přírody eliminací nepůvodních druhů se všude na světě, včetně našeho území, běžně děje. Vždy vychází z detailních vědeckých výzkumů o impaktu dotyčných druhů na lokální ekosytémy. V souvislosti s kočkou domácí navíc člověk skutečně v roli boha je, protože ten druh jen a pouze díky člověku vznikl, bez něj by zde vůbec nebyl. To je naprosto bez debat. Chápu, že jste asi emocionálně založený člověk, který se nechává balamutit pedomorfními kočičími znaky, které na vás samozřejmě působí (a na ženy víc než na muže, co je samozřejmě logické - a velmi dobře podložené obrovským nnožstvím studií), ale to nemá se zdravým rozumem a racionálním uvažovaním nic společného. Ovšem moderní ochrana přírody se právě zakládá (nebo by alespoň měla) výhradně na vědecky podloženými fakty, ne tím, co se někomu líbí. S tím vám opravdu nezbude, než smířit, tak to prostě je. A prosím - nezkoušejte mi vnucovat, jak je obvyklé, že jsem zlý člověk. Mé děti, spousty přátel, kteří ale o přírodě skutečně něco vědí, i spousty zvířat, které jsem kdy choval a chovám, to tak opravdu nevidí. Naopak vidí, že je v té ochraně přírody za mnou občas něco i vidět - co za vámi?
Odpovědět
DA
DAG
13.10.2026 07:48Jak jsem již jednou psal. Každá kočka čip, dvěstě metrů od obydlí sklopec a za každý odchyt statní správě a myslivcům pětistovku. Za kočky jsou zodpovědní majitelé a musí nést riziko, když je nechají bez dohledu.
Odpovědět
IP
DA
DAG
13.10.2026 09:40 Reaguje na Ivo PřikrylTak podívejte se na ptáky co hnízdí na zemi a věřte, že právě ti jsou červené knize. No možná by jste mi mohl říct, kteří tam nejsou. Navíc proč na jen na polích co remízy nebo lesy? Kolikrát je kočka vidět i dva kilometry od nejbližší vesnice.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.10.2026 15:24 Reaguje na DAGZa mého mládí myslivci lovili veškerou škodnou, a to i brutálními způsoby - trávením, plynováním nor, norováním, kočky více než 200 m od stavení - přesto bylo plno zajíců, bažantů i koroptví, hrabošů i křečků a syslů. Nebo právě proto?
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
15.10.2026 00:18 Reaguje na Jaroslav PokornýTakže i z tohoto vašeho sdělení je jasné,že KOČKY JSOU V TOM NEVINĚ a jejich čipování a zavírání doma a do klecí je do nebe volající pitomost.
Odpovědět
DA
DAG
15.10.2026 08:01 Reaguje na Dana HelekalováVšak je nemusíte mít v kleci. Však Vám můžou ležet klidně na stole. Majitelé mají být odpovědní za svoje zvířata. U psů je to běžné. U koček by ro mělo výt stejně.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
13.10.2026 17:25 Reaguje na DAGÚbytek polního ptactva rozhodně nesvedete na kočky. Jiné příčiny jsou mnohem významnější.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
13.10.2026 20:36 Reaguje na Ivo PřikrylJenže ono to není buď - a nebo. Ono se to sčítá. A zatímco s řadou těch ostatních hrozeb nelze jen tak něco dělat, v případě koček to jde okamžitě. Prostě je nenechat běhat zcela volně po venku. Tak prosté to je. Každý majitel kočky to může udělat lusknutím prstu.
Odpovědět
IP
IP
Ivo Přikryl
14.10.2026 12:45 Reaguje na Radek LučanAsi znáte http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=2852. Určitě má smysl se ptát, která ochranářská aktivita je smysluplná a která zbytečná nebo dokonce škodlivá.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
14.10.2026 22:30 Reaguje na Ivo PřikrylSamozřejmě znám a v tomto článku samozřejmě pan profesor Grim tradičně přesně pojmenoval, co ochrana přírody není, ale co se za ni k její škodě často vydává. S kočkami a kočkomily je to ovšem mnohem horší, ty žádná ochrana přírody nezajímá, jen každý argument proti volně pobíhajícím kočkám otočí do pseudoargumentu "a co zemědělství, chemie, doprava atd..ty přece škodí ptákům mnohem víc". Pro tenhle demagogický způsob argumentace se na Slovensku vžil nádherný termín "ačohentyzmus".
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
15.10.2026 09:35 Reaguje na Radek LučanNahraji vám na smeč. Myslíte že moje kuna (co mi dupe doma nad hlavou) je vůči ptákům šetrnější než moje kočky? Spor není o to, že některé kočky jsou dokonalí predátoři. Spor je o tom, zda vynaložit relativně velké peníze a pracovní úsilí na to, co biodiverzitu v podmínkách ČR ovlivní minimálně, nebo se soustředit na to, co přinese významně větší prospěch. To bych si především vzal od Grima.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
15.10.2026 17:57 Reaguje na Ivo PřikrylNo vždyť ano. Nepouštět kočku ven je naprosto zadarmo a efekt dost slušný. Stačí to vtělit do toho připravovaného zákona o ochraně zvířat, v rámci čehož se tenhle paskvil jistá zájmová skupina snaží protlačit. Nejvíce to stojí mě - čas;-)
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
15.10.2026 00:32 Reaguje na Radek LučanANO, KOČKU MŮŽETE ZASTŘELIT, OTRÁVIT, je to dřív, než lusknutím prstu. Naše modrá britská kočka Sisinka byla v létě střelena na našem dvoře. Veterináři ji operovali, byla zachráněná. O vánočních svátcích 2025, první svátek vánoční přišla domů a začala moc naříkat. Zmodral ji čumák a tlamka. Z konečníku i z tlamky ji začala téct krev. Prostě ji někdo otrávil. Na veterinách nikdo. Kočka za velkých bolestí za pár hodin pošla. Měla 12 let a celý život byla moc hodná. V LEDNU 2026 JSEM PŘIŠLA KE SVÉ KADEŘNICI DO MĚSTA. Bydlí asi 6 km od nás. Také jí ve vánoční svátky roku 2025 někdo otrávil jejich kočku. Sehnali veterináře, který se jí celý den věnoval a SNAŽIL SE JI ZACHRÁNIT a stálo to nemalé peníze. Přesto kočka pošla. Takže někdo v okolí prostě likviduje, střílí a tráví DOMÁCÍ KOČKY. To vám připadá v pořádku? Mě tedy ne. POLICIE A V PRVNÍM PŘÍPADĚ I KRIMINÁLKA NIC NEZJISTILA A BYLO ODLOŽENO.
Odpovědět
DA
DAG
15.10.2026 08:08 Reaguje na Dana HelekalováKlidně ji může přejet auto nebo zadávit pes nebo liška prostě ji nepouštějte ven a máte klid.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
15.10.2026 18:00 Reaguje na Dana HelekalováVidíte? Nejvyšší čas nepouštět kočku ven. Nemá tam co dělat. To ji tedy pěkně trápíte, když takovéhle vznešené plemeno necháte si špinit tlapky o Vánocích ve venkovní břečce. To bych já nikdy své britské modré kočce neudělal!
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
15.10.2026 09:27 Reaguje na Radek LučanKolik jste toho dokázal v životě lusknutím prstu? Myslíte, že všichni lidé na venkově budou zavírat kočky doma nebo pro ně budovat venkovní výběhy? To do konce své profesní kariéry spolehlivě nedokážete.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
15.10.2026 18:03 Reaguje na Ivo PřikrylTo bylo myšleno přesně tak, že každý, kdo chce, to může se svou kočkou udělat okamžitě. A kdo nechce, musí holt počítat s tím, že se mu třeba domů nevrátí. A vrátí-li se, bude jej to stát peníze. Pokud bude ovšem čipovaná a registrovaná. Pokud nebude, samozřejmě si ji bude moci ze záchranné stanice odebrat, ovšem až po očipování a registraci atd. atd. Je vážně zajímavé, že v případě psů byste tohle ani omylem nenapsal. Nechápu. Pokud jste pro volné pobíhání koček po venku, já jsem naopak za volné pobíhání psů - ti jsou pro přírodu zcela neškodní.
Odpovědět
DH
DA
DAG
15.10.2026 08:06 Reaguje na Ivo PřikrylJe úplně jedno jestli jsou jiné vlivy výraznější.
Jde o to, že soukromý majetek poškozuje přírodní bohatství státu. A nejde jen o ptáky.
Odpovědět
Jde o to, že soukromý majetek poškozuje přírodní bohatství státu. A nejde jen o ptáky.
DH
Dana Helekalová
15.10.2026 00:16 Reaguje na DAGNapište konkrétně, který pták, který je v červené knize, hnízdí na zemi a kočka ho ohrožuje a snížila jejich stavy. Konkrétně prosím.
Odpovědět
DA
DAG
15.10.2026 08:12 Reaguje na Dana HelekalováTak konkrétně jsou důkazy, ze predace zajíce srstnatou zvěří zvedli kočky o 20% Jinak co třeba skřivan, křepelky, chocholuš. A argument jestli ovlivnily populaci je lichý. Prostě jsou ohrožení a kočka je soukromý majetek a ohrožuje přírodní bohatství všech lidí.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
15.10.2026 10:18 Reaguje na DAGTen údaj o predaci zajíců je fantastický, možná někde v městském parku - dodejte zdroj informace. U všech 4 druhů je hlavní příčinou ohrožení a jejich úbytku intenzifikace zemědělství: velké lány monokultur, úbytek mezí, remízků a neobhospodařovaných pásů, častější a časnější seče, používání pesticidů a herbicidů. To vede k úbytku potravy (hmyz, semena plevelů) i vhodných míst k hnízdění. Predace nanejvýš ztěžuje zvýšení stavů tam, kde by to bylo možné. Kočky mohou být významnější na okraji sídel. Vedle toho ale od 90. let značně narostly počty dalších predátorů lišek (několikanásobně), motáků pochopů (desetinásobně) a krkavců (více než desetinásobně), kteří jsou ve volné zemědělské krajině celoplošně a trvale. Jejich vliv na všechny uvedené ohrožené druhy je ve srovnání se změnami v zemědělství méně významný, ale mnohem významnější než u koček. Co tedy máme hlavně dělat, aby se stavy zajíců, skřivanů a chocholoušů (těm vadí nejvíc vyasfaltované vesnické cesty a upravené, zatravněné plochy) aspoň trochu zvedly? Čipováním a zavíráním koček toho nedosáhneme.
Odpovědět
DA
DAG
15.10.2026 11:08 Reaguje na Ivo Přikrylhttps://www.youtube.com/watch?v=jVo6MT718d0
Nepopírám, že jsou větší problémy pro živočichy v přírodě než kočky, ale arogance majitelů, přehlížení škod, nepřevzetí odpovědnosti, bagatelizování, povyšování koček na lidskou úroveň je prostě naprosto nesmyslné.
Odpovědět
Nepopírám, že jsou větší problémy pro živočichy v přírodě než kočky, ale arogance majitelů, přehlížení škod, nepřevzetí odpovědnosti, bagatelizování, povyšování koček na lidskou úroveň je prostě naprosto nesmyslné.
IP
Ivo Přikryl
15.10.2026 13:46 Reaguje na DAGJedno číslo v jednom roce bez uvedení souvislostí alespoň prostorových a odlišení od případné predace kunami. Ale budiž, při sledování to tak vyšlo. Jakou škodu byste vyčíslil majiteli, jehož kočka ulovila dva zajíčky a vedle toho desítky hrabošů?
Odpovědět
DA
DAG
15.10.2026 15:29 Reaguje na Ivo PřikrylTak vyčíslovat se to jistě dá, jako když pes strhne srnčí. Nicméně tímhle směrem nepřemýšlím. Jen když tady čtu ty zaslepence obhajující cokoli co kočičky udělají, tak prostě říkám to pověstné B.
Odpovědět
DH
Dana Helekalová
15.10.2026 00:14 Reaguje na Ivo PřikrylŽádné. To, že je méně ptáků, než dříve, za to nemohou kočky, ale lidé svým chováním.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
16.10.2026 10:17 Reaguje na Dana HelekalováAno, v ulici ptáci skoro vymizeli. Na pšenici , len a slunečnici skoro žádný nechodí. Na Google se lze na fotkách z různých let přesvědčit, že ze zahrad zmizely stromy a keře, přibyly anglické trávníky, garáže a parkovací plochy. Stav koček (podle návštěv u ,,krmelce") poklesl.Parkovacích míst je stále nedostatek, řidiči se mezi sebou o ně hádají.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
27.10.2026 14:53 Reaguje na Ivo PřikrylSkřivani, chocholouš, čejka, koroptve, křepelky, chřástal...
Odpovědět
Pe
Petr
13.10.2026 21:54 Reaguje na DAG"dvěstě metrů od obydlí sklopec a za každý odchyt statní správě a myslivcům pětistovku"
A za každou do toho sklopce neúmyslně chycenou, případně stresem/hlasy zabitou kunu, lišku, tchoře, lasičku, ježka, veverku, potkana,... vám pětitisícovku. Pokuty.
A chodit a kontrolovat sklopce budete vy. Každý den.
Dávat do volné přírody/krajiny sklopce je zatím nejhloupější nápad, co jsem tu četl.
Odpovědět
A za každou do toho sklopce neúmyslně chycenou, případně stresem/hlasy zabitou kunu, lišku, tchoře, lasičku, ježka, veverku, potkana,... vám pětitisícovku. Pokuty.
A chodit a kontrolovat sklopce budete vy. Každý den.
Dávat do volné přírody/krajiny sklopce je zatím nejhloupější nápad, co jsem tu četl.
DA
DAG
15.10.2026 08:15 Reaguje na PetrAbsolutní neznalost. Většina druhů co píšete je lovná a sklopec je legální past. Dá se kontrolovat posíláním fotek přes fotopast a necílové druhy se budou pouštět.
Ok netrvám na sklopci, ale ať tedy kočky nechodí ven.
Odpovědět
Ok netrvám na sklopci, ale ať tedy kočky nechodí ven.
DH
Dana Helekalová
15.10.2026 00:13 Reaguje na DAGPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
ak
antonín krahula
13.10.2026 14:46Dnes také střelbu bez ekonomickéh profitu omezuje i cena střeliva. Kočka je bezesporu největší zahradní predátor, hnízdící kosi nemají nejmenší šanci.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
13.10.2026 17:13 Reaguje na antonín krahulaKosi disponují jednou zajímavostí. Koncem zimy, kdy je potravy nejméně, ozobávají břečťanové bobule. Jistý glykosid, v nich obsažený, se ukládá ve svalech a činí jejich maso pro kočky nepoživatelným . Viděl jsem na vlastní oči, kterak kočka zvrátila kosa, kterého soused zastřelil vzduchovkou (šlo mu o třešně) a kterého jí vyvrhl a naporcoval, když jej předtím kočka odmítla konzumovat.
Bohužel, samice a mláďata podobnou ochranu nemají, nazažily tady zimu.
Odpovědět
Bohužel, samice a mláďata podobnou ochranu nemají, nazažily tady zimu.
Pe
Petr
13.10.2026 21:57 Reaguje na vladimír šmídlTo je skvělé, že to zabitého kosa ochrání před sežráním.
Odpovědět
Pe
Petr
13.10.2026 22:03 Reaguje na PetrPodobně "skvělou" ochranu mají rejsci. Kočkám nepříjemně páchnou, takže zabitého rejska kočka nesežere.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
16.10.2026 10:20 Reaguje na PetrOno to chrání i toho živého, kočka sbírá zkušenost.
Odpovědět
JK
Jan Klimeš
13.10.2026 22:51Vážení čím více se autor snaží uvést cizí články a názory tak ukazuje ve své nahotě , že vlastně si cucá klišé teorie a tak mu doporučuji zažitou teorii o mimozemštanech a převčelení ČR. 1. málokterá kočka chytá potkany, ale i krtky které ji smrdí, maximálně je usmrtí, ale nežerou je. Jak mám věřit tzv. odborníkovi který ani toto neví a opírá se o blbé studie? Každá kočka nelikviduje ptáčky, jak je autor strká do jednoho pytle. Má kočka sedí hodinu u myší díry a metr od ní čeká straka na její ůlovek. Už jsme takto vychovali 5 pokolení chytrých strak.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 15:07 Reaguje na Jan KlimešStraka není pro kočku úlovek, červenka nebo rehek ano.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
14.10.2026 22:39 Reaguje na Jan KlimešO tom, že ČR JE převčelená, není žádných pochyb, jsou na to tvrdá data. Tímto padá i veškerá váha ostatní vaší argumentace.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.10.2026 15:14 Reaguje na Radek LučanPřevčelení je místní a jinde je naopak včel málo. Je to
dáno potravní nabídkou a omezením kočování. Můj kočovný
včelařský vůz s původní kapacitou 24 včelstev stojí už
nyní s pouze 2 včelstvy 30 let na jednom místě, protože
kočování je neúnosné. Vůz musí mít STK jako vlečka za
traktor, musíte mít souhlas vlastníka pozemku k jeho
zaparkování, dojíždíte k vozu a jeho přetah traktorem
není levné taky. Nešvarem jsou včelaři-kšeftmani, co
například chovají oddělky a mají jich na jednom místě
200-500 a k tomu 50 matečných včelstev. To je pak už
neúnosné a málovčelař v sousedství s 5 včelstvy to raději vzdá. Je to živnost volná a neexistuje omezení počtu včelstev na chovatele a krajinu. Ti kšeftmani uměle krmí včely po celou dobu snůšky, protože jim
nejde o med, ale o prodej oddělků a nebo matek. Pro okolí to je tragédie, protože zbytek hmyzu hladoví
a mizí. Naopak jsou tu místa, kde o včelu nezavadíte, ale není tam nikdo ochoten svá včelstva kvůli nákladům na kočování a dojíždění umístit. Kdysi se kočovalo
k sadům, pak k řepce a nebo do lesů za lípou a medovicí.
Dnes pasivně čekám, co nasbírají v okolí a když zmrznou
květy ovocných stromů, řepka ten rok v okolí není a lípu postihne sucho a horko, tak to je propadák. Nezbývá než
zakrmit a doufat, že příští rok bude lepší. Ale je to
rozdíl mít ze včelstva 50 kilo medu a nebo deset, či vůbec nic. A nemusí to být pouze tím převčelením. Je
to o přírodě a náhodilosti podmínek pro snůšku.
Odpovědět
dáno potravní nabídkou a omezením kočování. Můj kočovný
včelařský vůz s původní kapacitou 24 včelstev stojí už
nyní s pouze 2 včelstvy 30 let na jednom místě, protože
kočování je neúnosné. Vůz musí mít STK jako vlečka za
traktor, musíte mít souhlas vlastníka pozemku k jeho
zaparkování, dojíždíte k vozu a jeho přetah traktorem
není levné taky. Nešvarem jsou včelaři-kšeftmani, co
například chovají oddělky a mají jich na jednom místě
200-500 a k tomu 50 matečných včelstev. To je pak už
neúnosné a málovčelař v sousedství s 5 včelstvy to raději vzdá. Je to živnost volná a neexistuje omezení počtu včelstev na chovatele a krajinu. Ti kšeftmani uměle krmí včely po celou dobu snůšky, protože jim
nejde o med, ale o prodej oddělků a nebo matek. Pro okolí to je tragédie, protože zbytek hmyzu hladoví
a mizí. Naopak jsou tu místa, kde o včelu nezavadíte, ale není tam nikdo ochoten svá včelstva kvůli nákladům na kočování a dojíždění umístit. Kdysi se kočovalo
k sadům, pak k řepce a nebo do lesů za lípou a medovicí.
Dnes pasivně čekám, co nasbírají v okolí a když zmrznou
květy ovocných stromů, řepka ten rok v okolí není a lípu postihne sucho a horko, tak to je propadák. Nezbývá než
zakrmit a doufat, že příští rok bude lepší. Ale je to
rozdíl mít ze včelstva 50 kilo medu a nebo deset, či vůbec nic. A nemusí to být pouze tím převčelením. Je
to o přírodě a náhodilosti podmínek pro snůšku.
BM
Břetislav Machaček
17.10.2026 14:50 Reaguje na Jan KlimešTěch pět pokolení strak zlikvidovaly hnízda pěvců v celém okolí
a pokud objeví z čerstvě vylétlé puštíky, tak jim vyklovou oči
a následně je zkonzumují. Chválit se množením strak je stejné
jako množením koček bez akutní potřeby, že by zlikvidovaly
hlodavce.
Odpovědět
a pokud objeví z čerstvě vylétlé puštíky, tak jim vyklovou oči
a následně je zkonzumují. Chválit se množením strak je stejné
jako množením koček bez akutní potřeby, že by zlikvidovaly
hlodavce.
