Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR: Evropa se dohodou s Mercosurem vzdává vlastního zemědělství a potravinářství
Maso a cukr pod palbou
Dohoda nejvíc ohrozí tři nejzranitelnější sektory, a to hovězí maso, drůbež a cukr. V těchto odvětvích doslova hrozí existenční střet, který čeští a unijní producenti nemohou v nerovných podmínkách vyhrát.Agrární komora ČR upozorňuje na alarmující praxi v Brazílii, kde lze zakoupit bez předpisu silná antibiotika používaná u zvířat pro podporu růstu. Tato praxe vede ke vniku nebezpečných bakterií odolných vůči léčbě, což představuje globální zdravotní hrozbu. V jihoamerických chovech jsou navíc běžně užívány růstové hormony, které jsou v EU už dávno zakázané.
„Nemůžeme hrát fér hru s někým, u koho nevíme, čím zvířata léčil, nebo čím ošetřoval plodiny. Zkontrolovat veškerou dovezenou produkci je v daném množství prakticky nemožné a u vysoce zpracovaných potravin nebo v případě veterinárních preparátů může uplynout ochranná lhůta, po které je daná látka jen těžko zjistitelná. Navíc máme z minulosti zkušenosti s korupčními skandály tamních dozorových orgánů a chybějící evidence o produkci jsou jasným důkazem, že rovnocenný souboj není možný. Je nepřijatelné, aby čeští zemědělci podléhali přísným kontrolám, zatímco u dovozu z druhého konce světa budeme nad pochybnou praxí zavírat oči,“ varuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Potravinářská komora ČR zase poukazuje na problematiku užívání zakázaných pesticidů. Zatímco Evropská unie v zájmu ochrany zdraví občanů zakazuje 43 látek používaných při pěstování cukrové řepy, paradoxně umožňuje dovoz cukru vyrobeného z cukrové třtiny z Brazílie, kde jsou tytéž jedovaté látky běžně používány.
Potravináři varují i před ekologickou daní. Studie Getulio Vargas Foundation potvrzuje, že 92 % nové produkce etanolu z cukrové třtiny vzniká záborem nové půdy, přičemž pětina této expanze vede k přímému odlesňování. I při využití staré zemědělské půdy hrozí vytlačení chovu dobytka hlouběji do lesů, což devastaci pralesů podporuje nepřímo.
„Už přes dva roky v Evropě řešíme přísné nařízení o odlesňování. Přitom u nás v Evropě k tomuto jevu nedochází, v Česku lesní plochy dokonce přibývají. A do této situace Unie podepíše dohodu, která devastaci pralesů jinde na světě fakticky podpoří. Jde to proti zdravému rozumu i proti všem klimatickým závazkům, které EU tak hlasitě prosazuje,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Efekt sněhové koule: I malý dovoz rozvrátí celý trh
Často zmiňovaný argument, že nízké kvóty jihoamerických dovozů nemohou evropský trh ohrozit, je v rozporu s ekonomickou realitou. Zkušenosti z posledních let ukazují, že i malé objemy levné produkce z dovozu dokážou zlomit tržní cenu v celé Unii, protože vytvoří naprosto nerealistické signály, kterými se trh řídí. Jasným varováním jsou bezcelní dovozy levného cukru z Ukrajiny, které způsobily dramatický propad výkupních cen. Tento šok vedl k uzavírání cukrovarů a nevratnému omezení pěstebních ploch v mnoha členských státech. V případě dohody s Mercosurem hrozí zcela identický scénář.Unie sice slovně deklaruje podporu malým a středním firmám, avšak schválením této dohody je v citlivých sektorech vystavuje přímému tlaku obřích jihoamerických latifundií. Místo rozvoje evropského venkova se tak fakticky podporuje expanze největších globálních konkurentů na úkor unijních podniků.
Podle komor navíc zcela nelogicky působí kroky v oblasti financování. Zatímco nový rozpočet zemědělské politiky po roce 2027 se má krátit, rozpočet pro krizová opatření se má zdvojnásobit. Skutečnost, že Unie do budoucího krizového nástroje předem zahrnula kompenzace dopadů obchodu, jasně potvrzuje, že si je Evropská komise vědoma nevyhnutelného poškození evropského zemědělského a potravinářského sektoru.
Agrární a Potravinářská komora ČR rozhodně neodmítají princip volného obchodu. Pro exportně orientované státy, jako je Česká republika, je pevná síť mezinárodních dohod výhodná. Tyto dohody však musí být vyvážené. V současné době je Evropa potravinově soběstačná téměř ve všech klíčových komoditách s výjimkou skopového masa. Přijetím dohody v této podobě si však Unie obrazně řečeno podřezává větev výměnou za exportní výhody pro automotive a riskuje, že se stane kriticky závislou na dovozech potravin z třetích zemí.
Celý proces schvalování dohody s Mercosurem ještě není u konce. Před vstupem v platnost bude o dokumentu hlasovat Evropský parlament. Pokud dohoda skutečně vstoupí v platnost, je nezbytné zajistit ochranu evropského trhu a evropských producentů potravin. Obě komory proto apelují na to, aby byly dovozy ze třetích zemí důsledně kontrolovány, zda splňují vysoké evropské standardy, a aby bylo v případě narušení trhu možné efektivně uplatnit takzvanou záchrannou brzdu a bezcelní dovozy pozastavit. Současně komory požadují, aby se tato pravidla vztahovala na všechny dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Karel Zvářal
13.1.2026 07:09Je více důvodů, proč zboží odtud odmítat. Nejen politické, ekonomické, ale i ekologické a zdravotní.
smějící se bestie
13.1.2026 07:45že tato nová vláda, která bude potvrzena sněmovnou, dá přednost místnímu zemědělství/sedlákům tak, aby byla ČR opět soběstačná v základních potravinách,
navzdory těm v Bruseli !
Pepa
13.1.2026 08:48Michal Ukropec
13.1.2026 09:09Jan Šimůnek
13.1.2026 10:10to Pepa:
Evropští zemědělci by, pochopitelně, ty potraviny vyrobit za srovnatelnou cenu (a ještě by odpadla cena dovozu) vyrobit dokázali, pokud by ovšem nemuseli striktně dodržovat řadu omezujících opatření a nařízení, vynucovaných EU.
Radim Polášek
13.1.2026 17:12A nové trhy Evropa silně postižená zelenou greedealovskou nákazou, s zeleně poškozenou ekonomikou a zeleně okrádanými občany evropských států dost nutně potřebuje k aspoň nějakému zotavení.
Břetislav Machaček
13.1.2026 18:51Co pak jste nezažili nízké zaváděcí ceny v supermarketech a restauracích
do boby likvidace předchozí konkurence? Pěkně ptáčkům zpívají, když
je lapají, ale až je polapí, tak bude po zpěvu. A nemusí to být pouze
záměr, protože se může dodavateli naskytnout výhodnější odběratel a už
nebude muset prodávat levně, ale za víc. Pokud vybijeme chovná stáda,
tak jejich obnova bude trvat roky. Pokud pole pouze zatravníme, tak je
lze rychle zase poorat a osít(pokud je čím), ale nejhorší alternativou
je "nepotřebná" pole zastavět, či zalesnit. Tam je návrat zpět nemožný
a nebo dlouhý a drahý. Vzdát se záloh je rizikem ve všech oborech a to
i v rodinném rozpočtu. Bez úspor si musíte na mimořádné výdaje půjčit
a platit úroky. Pokud se EU zbaví dalších výrobních kapacit, tak riskuje
podobná rizika, ale ta bohaté úředníky EU nijak neohrozí. Oni si koupí
vše potřebné za nadstandardní platy, ale zapláčou ti nejzranitelnější,
které oblbují, že jim dovozy sníží životní náklady. Možná ano, ale na
jak dlouho? Co pak? životní úroveň bez stability cen je riziková, ale
ta se stabilními cenami je jistotou na léta dopředu. Lidé si stanoví
plány do budoucna, ale v chaosu žijí ze dne na den, což má vliv na
počet dětí, na investice do bydlení a na celkovou psychickou pohodu.
Ta má vliv na nervový systém a na taky dopady na fyzický stav lidí.
To je ale zlatý důl pro psychology, psychiatry, právníky a hrobníky.
Jan Šimůnek
13.1.2026 22:41Marcela Jezberová
14.1.2026 19:09 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
16.1.2026 10:27 Reaguje na Marcela Jezberovávlastnímu zemědělství postaví. Například Polsko má vlastní
dotační systém navíc a jiné země taky nad rámec unijních
dotací. Ro se pak vyplatí koupit moderní traktor na 50 ha
a nebo krmit Milky v Alpách senem z Podunají. Tam jsou ty
deformace trhu hájeny péčí o krajinu a v Polsku tradicí a
udržení zaměstnanosti. V Polsku jdou ale ti malí zemědělci
cestou specializace a to funguje. Byl jsem u jednoho co
se zabývá školkařstvím a pěstováním kanadských borůvek.
Polskou rašelinu mi na pole přivezly desítky kamiónů po
melioracích udržujících v půdě i za sucha dostatek vody.
Následoval
a RaU nás bohužel
Břetislav Machaček
16.1.2026 10:27 Reaguje na Marcela Jezberovávlastnímu zemědělství postaví. Například Polsko má vlastní
dotační systém navíc a jiné země taky nad rámec unijních
dotací. Ro se pak vyplatí koupit moderní traktor na 50 ha
a nebo krmit Milky v Alpách senem z Podunají. Tam jsou ty
deformace trhu hájeny péčí o krajinu a v Polsku tradicí a
udržení zaměstnanosti. V Polsku jdou ale ti malí zemědělci
cestou specializace a to funguje. Byl jsem u jednoho co
se zabývá školkařstvím a pěstováním kanadských borůvek.
Polskou rašelinu mi na pole přivezly desítky kamiónů po
melioracích udržujících v půdě i za sucha dostatek vody.
Následoval
a RaU nás bohužel
Břetislav Machaček
16.1.2026 10:36 Reaguje na Břetislav Machačekpoužíváním PC starší provenience z důvodu využití
techniky co možná nejdéle. Nyní pokračuji:
Následovalo zastřešení rašlovými tkaninami a vysazení tisíců jeho vlastních sazenic místo nákupu
cizích(úspora). Nyní se v zimě a předjaří zabývají
roubováním a očkováním dřevin, v létě řízkováním
sklizní 10 druhů borůvek s rozdílnou dobou sklizně.
Má tak sklizeň rozloženou do několika týdnů a může
ji zvládat pouze s členy rozsáhlé rodiny. Plody
třídí do několika jakostních tříd a podle toho je
zhodnotí. Na uživení rodiny jim stačí 7 ha !!!
Jarka O.
14.1.2026 22:09Jan Šimůnek
16.1.2026 20:29Obávám se, že odchod z EU je buď optimální nebo alespoň optimu blízké řešení.
Jan Šimůnek
17.1.2026 10:42Tohle je zase nesmysl. Řada potravin, prohlašovaných léta za "šíleně nezdravé" se ukázala moderním výzkumem být zdravými, a naopak to, pochopitelně, platilo a platí taky.
Krásně to vyjádřil prof. V. Vondráček ve svých pamětech: "Pamatuji doby, kdy bylo nezdravé máslo a zdravé byly syntetické tuky, pamatuji i doby, kdy byly nezdravé syntetické tuky a naopak zdravé bylo máslo. Jen sádlo, které si každý může doma vyškvařit sám, bylo nezdravé vždy."
Já zase pamatuji, jak se propagovaly různé "vlastní sestry másla, šíleně zdravé", a pak se ukázalo, že jsou v nich ve velkém množství trans-nenasycené mastné kyseliny, které škodí srdci a cévám víc než cholesterol.
A snad ještě něco: pokud se správně vaří guláš, tak do něj má přijít jen o něco méně (tak 3/4) cibule než masa. Takže dobře uvařený guláš je dobrým zdrojem řady nutrientů rostlinného původu. To samé platí třeba i pro svíčkovou a další tradiční "masná" jídla.
Takže to, co hlásáte, je jen bezcenný žvást.


Hektar zemědělské půdy v ČR loni stál 372 550 Kč, meziročně o 3,4 procenta více
Ministerstvo zemědělství bude mít letos rozpočet 63 miliard Kč, na národní dotace dá 4 miliardy Kč
Pěstitelé zeleniny v ČR by chtěli, aby spotřebitelé kupovali domácí produkci