https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/agrarni-komora-cr-a-potravinarska-komora-cr-evropa-se-dohodou-s-mercosurem-vzdava-vlastniho-zemedelstvi-a-potravinarstvi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR: Evropa se dohodou s Mercosurem vzdává vlastního zemědělství a potravinářství

13.1.2026 | Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR |
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Licence | Volné dílo (public domain)
Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR společně vyjadřují zásadní znepokojení nad schválením obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Parametry dohody představují nejen přímé ohrožení pro české zemědělství a potravinářství, ale současně podkopávají konkurenceschopnost všech podniků v celé Evropské unii. Evropští producenti jsou tímto krokem vystaveni nerovnému tržnímu boji, který bez ochranných mechanismů nemohou vyhrát.
 
Hlavním problémem je podle obou komor propastný rozdíl v nárocích na produkci. Zatímco unijní producenti musí splňovat čím dál přísnější zdravotní, environmentální, klimatické, etické a kvalitativní standardy, zboží z regionu Mercosur těmto náročným pravidlům nepodléhá. Evropští zemědělci a potravináři tak budou nuceni čelit nerovné konkurenci, která nemusí investovat do nákladných opatření vyžadovaných legislativou v EU.

Maso a cukr pod palbou

Dohoda nejvíc ohrozí tři nejzranitelnější sektory, a to hovězí maso, drůbež a cukr. V těchto odvětvích doslova hrozí existenční střet, který čeští a unijní producenti nemohou v nerovných podmínkách vyhrát.

Agrární komora ČR upozorňuje na alarmující praxi v Brazílii, kde lze zakoupit bez předpisu silná antibiotika používaná u zvířat pro podporu růstu. Tato praxe vede ke vniku nebezpečných bakterií odolných vůči léčbě, což představuje globální zdravotní hrozbu. V jihoamerických chovech jsou navíc běžně užívány růstové hormony, které jsou v EU už dávno zakázané.

„Nemůžeme hrát fér hru s někým, u koho nevíme, čím zvířata léčil, nebo čím ošetřoval plodiny. Zkontrolovat veškerou dovezenou produkci je v daném množství prakticky nemožné a u vysoce zpracovaných potravin nebo v případě veterinárních preparátů může uplynout ochranná lhůta, po které je daná látka jen těžko zjistitelná. Navíc máme z minulosti zkušenosti s korupčními skandály tamních dozorových orgánů a chybějící evidence o produkci jsou jasným důkazem, že rovnocenný souboj není možný. Je nepřijatelné, aby čeští zemědělci podléhali přísným kontrolám, zatímco u dovozu z druhého konce světa budeme nad pochybnou praxí zavírat oči,“ varuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Potravinářská komora ČR zase poukazuje na problematiku užívání zakázaných pesticidů. Zatímco Evropská unie v zájmu ochrany zdraví občanů zakazuje 43 látek používaných při pěstování cukrové řepy, paradoxně umožňuje dovoz cukru vyrobeného z cukrové třtiny z Brazílie, kde jsou tytéž jedovaté látky běžně používány.

Potravináři varují i před ekologickou daní. Studie Getulio Vargas Foundation potvrzuje, že 92 % nové produkce etanolu z cukrové třtiny vzniká záborem nové půdy, přičemž pětina této expanze vede k přímému odlesňování. I při využití staré zemědělské půdy hrozí vytlačení chovu dobytka hlouběji do lesů, což devastaci pralesů podporuje nepřímo.

„Už přes dva roky v Evropě řešíme přísné nařízení o odlesňování. Přitom u nás v Evropě k tomuto jevu nedochází, v Česku lesní plochy dokonce přibývají. A do této situace Unie podepíše dohodu, která devastaci pralesů jinde na světě fakticky podpoří. Jde to proti zdravému rozumu i proti všem klimatickým závazkům, které EU tak hlasitě prosazuje,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Efekt sněhové koule: I malý dovoz rozvrátí celý trh

Často zmiňovaný argument, že nízké kvóty jihoamerických dovozů nemohou evropský trh ohrozit, je v rozporu s ekonomickou realitou. Zkušenosti z posledních let ukazují, že i malé objemy levné produkce z dovozu dokážou zlomit tržní cenu v celé Unii, protože vytvoří naprosto nerealistické signály, kterými se trh řídí. Jasným varováním jsou bezcelní dovozy levného cukru z Ukrajiny, které způsobily dramatický propad výkupních cen. Tento šok vedl k uzavírání cukrovarů a nevratnému omezení pěstebních ploch v mnoha členských státech. V případě dohody s Mercosurem hrozí zcela identický scénář.

Unie sice slovně deklaruje podporu malým a středním firmám, avšak schválením této dohody je v citlivých sektorech vystavuje přímému tlaku obřích jihoamerických latifundií. Místo rozvoje evropského venkova se tak fakticky podporuje expanze největších globálních konkurentů na úkor unijních podniků.

Podle komor navíc zcela nelogicky působí kroky v oblasti financování. Zatímco nový rozpočet zemědělské politiky po roce 2027 se má krátit, rozpočet pro krizová opatření se má zdvojnásobit. Skutečnost, že Unie do budoucího krizového nástroje předem zahrnula kompenzace dopadů obchodu, jasně potvrzuje, že si je Evropská komise vědoma nevyhnutelného poškození evropského zemědělského a potravinářského sektoru.

Agrární a Potravinářská komora ČR rozhodně neodmítají princip volného obchodu. Pro exportně orientované státy, jako je Česká republika, je pevná síť mezinárodních dohod výhodná. Tyto dohody však musí být vyvážené. V současné době je Evropa potravinově soběstačná téměř ve všech klíčových komoditách s výjimkou skopového masa. Přijetím dohody v této podobě si však Unie obrazně řečeno podřezává větev výměnou za exportní výhody pro automotive a riskuje, že se stane kriticky závislou na dovozech potravin z třetích zemí.

Celý proces schvalování dohody s Mercosurem ještě není u konce. Před vstupem v platnost bude o dokumentu hlasovat Evropský parlament. Pokud dohoda skutečně vstoupí v platnost, je nezbytné zajistit ochranu evropského trhu a evropských producentů potravin. Obě komory proto apelují na to, aby byly dovozy ze třetích zemí důsledně kontrolovány, zda splňují vysoké evropské standardy, a aby bylo v případě narušení trhu možné efektivně uplatnit takzvanou záchrannou brzdu a bezcelní dovozy pozastavit. Současně komory požadují, aby se tato pravidla vztahovala na všechny dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.


reklama

 
Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.1.2026 07:09
"...nízké kvóty jihoamerických dovozů..." - jen dva prstíčky si ohřejeme... jó, to známe, Salámovova metoda. Jakmile si pustíme veš do kožichu, budeme se jí těžko zbavovat, protože Smlouva...

Je více důvodů, proč zboží odtud odmítat. Nejen politické, ekonomické, ale i ekologické a zdravotní.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2026 07:41 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2026 07:45
Doufejme,
že tato nová vláda, která bude potvrzena sněmovnou, dá přednost místnímu zemědělství/sedlákům tak, aby byla ČR opět soběstačná v základních potravinách,
navzdory těm v Bruseli !
Odpovědět
Pe

Pepa

13.1.2026 08:48
Neumíme si produkt vyrobit za přijatelnou cenu, ani přes opravdu velké dotace? Tak si to necháme dovézt. A můžeme se soustředit na něco jiného, třeba nám to půjde lépe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.1.2026 09:09
Tady nejde o produkci. Nejdůleřitější jsou " ochranné mechanismy". Když budou dostatečně vysoké, nebude produkce vůbec třeba.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.1.2026 10:10
Je to naprostá pravda. Jedná se o totální zrůdnost, která má poškodit všechny obyvatele EU, vyjma pár "vyvolených".

to Pepa:
Evropští zemědělci by, pochopitelně, ty potraviny vyrobit za srovnatelnou cenu (a ještě by odpadla cena dovozu) vyrobit dokázali, pokud by ovšem nemuseli striktně dodržovat řadu omezujících opatření a nařízení, vynucovaných EU.
Odpovědět
ad

13.1.2026 15:46
= prodražením masa, cukru.. a tím pádem nižší konzumace a méně kardiovaskulárních onemocnění a obezity
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.1.2026 17:12
Zemědělství je jenom malá část dohody Merkosur. Ta by se měla týkat veškerého obchodovaného sortimentu, ze kterého jsou zemědělské produkty jen pár procent. Merkosur nám jinak zpřístupňuje nové trhy o velikosti nějakých stovek miliónů lidí.
A nové trhy Evropa silně postižená zelenou greedealovskou nákazou, s zeleně poškozenou ekonomikou a zeleně okrádanými občany evropských států dost nutně potřebuje k aspoň nějakému zotavení.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2026 18:51
Rizikem levné konkurence je dočasnost při níž dojde k likvidaci vlastních výrobních kapacit, které bude nákladné a obtížné obnovit, když dočasně nízké ceny zboží z dovozu podraží. Že to nenastane? Kde berete lidi tu jistotu?
Co pak jste nezažili nízké zaváděcí ceny v supermarketech a restauracích
do boby likvidace předchozí konkurence? Pěkně ptáčkům zpívají, když
je lapají, ale až je polapí, tak bude po zpěvu. A nemusí to být pouze
záměr, protože se může dodavateli naskytnout výhodnější odběratel a už
nebude muset prodávat levně, ale za víc. Pokud vybijeme chovná stáda,
tak jejich obnova bude trvat roky. Pokud pole pouze zatravníme, tak je
lze rychle zase poorat a osít(pokud je čím), ale nejhorší alternativou
je "nepotřebná" pole zastavět, či zalesnit. Tam je návrat zpět nemožný
a nebo dlouhý a drahý. Vzdát se záloh je rizikem ve všech oborech a to
i v rodinném rozpočtu. Bez úspor si musíte na mimořádné výdaje půjčit
a platit úroky. Pokud se EU zbaví dalších výrobních kapacit, tak riskuje
podobná rizika, ale ta bohaté úředníky EU nijak neohrozí. Oni si koupí
vše potřebné za nadstandardní platy, ale zapláčou ti nejzranitelnější,
které oblbují, že jim dovozy sníží životní náklady. Možná ano, ale na
jak dlouho? Co pak? životní úroveň bez stability cen je riziková, ale
ta se stabilními cenami je jistotou na léta dopředu. Lidé si stanoví
plány do budoucna, ale v chaosu žijí ze dne na den, což má vliv na
počet dětí, na investice do bydlení a na celkovou psychickou pohodu.
Ta má vliv na nervový systém a na taky dopady na fyzický stav lidí.
To je ale zlatý důl pro psychology, psychiatry, právníky a hrobníky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.1.2026 22:41
Brusel se snaží zlikvidovat zemědělství v EU, o ničem jiném ta "dohoda" není.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.1.2026 19:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Obávám se, že to je pravda. SZP dorostla do zrůdného byrokraticko ekologického molochu, který je nezvladatelně drahý už teď, a to ještě není členem Ukrajina. EK se tedy snaží Evropu této “zátěže”, kterou po desetiletí usilovně vytvářela, zbavit, ale nemůže si dovolit říct, že na dotace do zemědělství už peníze dávat nebude a lidé budou muset platit skutečnou cenu potravin. Tu bouři, která by nastala, si samozřejmě EK nemůže dovolit. Pomalé nahrazení drahých EU potravin zámořským dovozem je podstatně méně bolestivé řešení. A navíc to EK dělá pro dobro ostatních Evropanů. No nezaslouží si za své úsilí díky a ovace?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2026 10:27 Reaguje na Marcela Jezberová
Potom už bude záležet na jednotlivých zemích, jak se k tomu
vlastnímu zemědělství postaví. Například Polsko má vlastní
dotační systém navíc a jiné země taky nad rámec unijních
dotací. Ro se pak vyplatí koupit moderní traktor na 50 ha
a nebo krmit Milky v Alpách senem z Podunají. Tam jsou ty
deformace trhu hájeny péčí o krajinu a v Polsku tradicí a
udržení zaměstnanosti. V Polsku jdou ale ti malí zemědělci
cestou specializace a to funguje. Byl jsem u jednoho co
se zabývá školkařstvím a pěstováním kanadských borůvek.
Polskou rašelinu mi na pole přivezly desítky kamiónů po
melioracích udržujících v půdě i za sucha dostatek vody.
Následoval
a RaU nás bohužel
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2026 10:27 Reaguje na Marcela Jezberová
Potom už bude záležet na jednotlivých zemích, jak se k tomu
vlastnímu zemědělství postaví. Například Polsko má vlastní
dotační systém navíc a jiné země taky nad rámec unijních
dotací. Ro se pak vyplatí koupit moderní traktor na 50 ha
a nebo krmit Milky v Alpách senem z Podunají. Tam jsou ty
deformace trhu hájeny péčí o krajinu a v Polsku tradicí a
udržení zaměstnanosti. V Polsku jdou ale ti malí zemědělci
cestou specializace a to funguje. Byl jsem u jednoho co
se zabývá školkařstvím a pěstováním kanadských borůvek.
Polskou rašelinu mi na pole přivezly desítky kamiónů po
melioracích udržujících v půdě i za sucha dostatek vody.
Následoval
a RaU nás bohužel
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2026 10:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Omlouvám se za odkliknutí před ukončením zaviněné
používáním PC starší provenience z důvodu využití
techniky co možná nejdéle. Nyní pokračuji:
Následovalo zastřešení rašlovými tkaninami a vysazení tisíců jeho vlastních sazenic místo nákupu
cizích(úspora). Nyní se v zimě a předjaří zabývají
roubováním a očkováním dřevin, v létě řízkováním
sklizní 10 druhů borůvek s rozdílnou dobou sklizně.
Má tak sklizeň rozloženou do několika týdnů a může
ji zvládat pouze s členy rozsáhlé rodiny. Plody
třídí do několika jakostních tříd a podle toho je
zhodnotí. Na uživení rodiny jim stačí 7 ha !!!
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.1.2026 22:09
Tak hlavní je, že ČR (a další země jako Rumunsko, SR) mají vlastní PZO a export- importní společnosti, které zajistí ten vyhlašovaný užitek z té úžasné dohody.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2026 20:29
to Břetislav Machaček
Obávám se, že odchod z EU je buď optimální nebo alespoň optimu blízké řešení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.1.2026 10:42
ad 13.1.2026 15:46
Tohle je zase nesmysl. Řada potravin, prohlašovaných léta za "šíleně nezdravé" se ukázala moderním výzkumem být zdravými, a naopak to, pochopitelně, platilo a platí taky.
Krásně to vyjádřil prof. V. Vondráček ve svých pamětech: "Pamatuji doby, kdy bylo nezdravé máslo a zdravé byly syntetické tuky, pamatuji i doby, kdy byly nezdravé syntetické tuky a naopak zdravé bylo máslo. Jen sádlo, které si každý může doma vyškvařit sám, bylo nezdravé vždy."
Já zase pamatuji, jak se propagovaly různé "vlastní sestry másla, šíleně zdravé", a pak se ukázalo, že jsou v nich ve velkém množství trans-nenasycené mastné kyseliny, které škodí srdci a cévám víc než cholesterol.
A snad ještě něco: pokud se správně vaří guláš, tak do něj má přijít jen o něco méně (tak 3/4) cibule než masa. Takže dobře uvařený guláš je dobrým zdrojem řady nutrientů rostlinného původu. To samé platí třeba i pro svíčkovou a další tradiční "masná" jídla.
Takže to, co hlásáte, je jen bezcenný žvást.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist