https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/asociace-vodni-turistiky-a-sportu-co-stoji-danove-poplatniky-mve
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Asociace vodní turistiky a sportu: Co stojí daňové poplatníky MVE

4.7.2021
Foto | Windy / Asociace vodní turistiky a sportu
Celosvětové snahy vlád o výrobu zelené energie a zvyšování tohoto podílu na spotřebě neustále roste. Navíc jsme se zavázali zvyšovat tento podíl a to na základě plánu vlády na růstu zelené energie do roku 2030. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie by měl činit 22 %, v roce 2020 se počítalo s 15,6 %. Sice chválihodný plán, jenže jak to splnit, když nemáme prostor na sluneční elektrárny, nemáme vodu na vodní elektrárny a větrníky také nejdou dát všude. Nebudu se pouštět do odborných debat, to mi nepřísluší, ale zaměřím se jen na malé vodní elektrárny. Co nás stojí tato výroba a co pro to musíme obětovat?
 

Statistické údaje

V naší zemi, která je v podstatě střechou Evropy a která nemá ledovce ani žádné jiné významné zdroje tekoucí vody (krasové vývěry …), je 1457 malých vodních elektráren (MVE). MVE je označení pro vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW. Těchto 1457 MVE má instalovaný výkon 351 MW. Na celkové výrobě se podílí 1,22% (vše data z roku 2017), jenže většinu z toho mají na svědomí MVE v přehradách nebo na jezech na Labi a Vltavě, např. Práčov, Štvanice, Štětí. Těchto 65 MVE má instalovaný výkon cca 180 MW a to znamená, že 65 MVE se podílí 50% na výrobě z MVE. Zbytek 1392 MVE tedy vyrobí 0,6% z celkové výroby. 6 promile za zničené řeky, kde se střídají rybníky a suchá místa, kde řeka už není tou tekoucí a životadárnou silou přírody. Už i v Bosně pochopili funkci řek a srdnatě brání developerům zničit jejich životní prostor.

Abychom byli zcela konkrétní, spočítali jsem MVE na 9 turistických úsecích řek vyjma Vltavy, kde je minimální zůstatkový průtok přes vodáckou sezónu již uzpůsoben. Je zde 173 MVE s instalovaným výkonem 34 MW. V podstatě nevýznamné číslo.

Obrovský počet MVE u nás znamená jednu z nejvyšších fragmentací řek Evropě (v indexu využívání vody jsme na tom skoro nejhůře ze všech států EU) a najdeme je i na takových tocích, kde po většinu roku není skoro voda. Jak je to možné?

Ilustrační foto - jez na SvatavěIlustrační foto - jez na Svatavě

Za vším hledej dotace

Systém dotací na podporu zelené elektřiny umožňoval v minulosti postavit MVE poměrně snadno. Relativně malá spoluúčast a podpora jak na stavbu MVE tak i na rybí přechod dokázala investorovi velmi rychle pomoci do kladných čísel. I když se MVE postavila bez dotací, byla výdělečná zhruba po 4 letech od spuštění. Když vezeme v úvahu, že stát dává bianko šek na minimálně 30 let až na životnost díla k povolení odběru vody, které nemůže v podstatě nikdo změnit, je to solidní základ pro dlouhodobé výdělky bez rizika. Navíc povolení se vydává na MVE a je jedno, kdo ji vlastní. Prodejem MVE povolení přechází na nového majitele automaticky. V podstatě tak není možné přijít o povolení nebo ho změnit. Stát tady garantuje vodu pro podnikání v podstatě navždy.

§9
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.

Poslední dobou je sice stále množnost získat dotaci na stavbu, ale už nejsou vhodné lokality a postavit MVE je mnohem obtížnější (i díky AVTS). MŽP už neproplácí stavbu rybího přechodu u nových jezů, musí se jednat o jezy již existující a migračně neprostupné a to opět díky AVTS.

Zde měl stát 2 m vysoký vakový jez
Zde měl stát 2 m vysoký vakový jez

Výsledkem je, že dochází k modernizacím současných MVE. Dříve se z řeky odvádělo malé množství vody, aby se mohl točit mlýn, a většina zůstala v korytu. Všichni byli v spokojeni, každý si vzal jen část vody. Dnes se dokáže vysát celá řeka a ještě to nestačí. V náhonu je jedna elektrárna na konci, postaví se další příjezová a každá z nich se pro jistotu vybaví minimálně 2 turbínami. K tomu se přidá navýšení koruny jezu, bagrování pod jezem atd. Na modernizaci je opět možné čerpat dotaci.

Ilustrační foto -Suchý úsek na Sázavě pod jezem Ilustrační foto -Suchý úsek na Sázavě pod jezem

Další formou podpory je podpora v rámci OZE, tedy za každou vyrobenou kilowattu, kterou opět platíme všichni ve svém vyúčtování. Není se čemu divit, že je MVE velmi výhodnou investicí. Veřejná podpora něčemu, co v podstatě vůbec nepotřebujeme, je značná, ale to není všechno.

Stát opravuje jezy pro soukromé podnikání

V rámci řízení jsme narazili na velmi zajímavou věc. Jeden investor na Ohři prodá státnímu podniku jez po 10 letech od jeho postavení. Proč jen jez a ne celou MVE? K čemu je státu nevýdělečný jez a ještě za něho bude platit, když zisková část zůstane soukromníkovi? A proč na to stát přistupuje? Asi každý předpokládá, že by majitel MVE dle vodního zákona měl provádět údržbu koryta nad a pod jezem, platit za pronájem koryta státu a z vydělaných financí investovat do oprav jezu. Jenže to tak nemusí být. Čím dál častěji narážíme na situace, kdy jez patří státu a MVE je soukromá. Chápeme situace, kdy jez má nějakou důležitou a strategickou funkci, např. zásobování vodou, odběr vody pro zavlažování, ale to jsou jen malé počty případů.

Ilustrační foto - suchý jez i propust na Sázavě Ilustrační foto - suchý jez i propust na Sázavě

Majitel MVE na státním jezu neplatí za jeho opravy, neplatí za pronájem koryta, a pokud na jezu nemá nějakou svoji konstrukci, neplatí ani nájemné. Neplatí vůbec nic a nemá se státem žádnou smlouvu na tyto činnosti. Ale státe, starej se! A stát se stará – miliónovými investicemi my všichni opravuje jezy, které v zásadě nepotřebujeme, aby mohl investor spokojeně vydělávat. Zdůvodní se to zajištěním příčného spádu řeky, převodem povodňových stavů či nutností se starat o svěřený majetek. Stát tak úspěšně podporuje soukromníka a zajišťuje mu potřebnou součinnost, aby mohl podnikat.

Částečně za to může divoká doba privatizace (zprivatizovala se jen MVE, jez ne), ale byl dostatek času se s tím vypořádat. Už Jan Lucemburský určil, že ten, komu patří mlýn, se stará o jez, i když není jeho vlastníkem. Řeklo by se, že je to zcela logické řešení, ale moderní doba vyžaduje moderní přístup. Všichni tak platíme za zničení řeky nemalé prostředky na několika frontách. Někdo si to holt dokázal dobře zařídit a to jak legislativně tak i finančně. A jak máme označení solární baroni, měli bychom vymyslet i podobný termín pro lidi, kteří si dokázali podobné věci zařídit na úkor společnosti i v rámci zelené vodní energie.

Výhody či nevýhody MVE

Nemá asi smysl uvádět další podrobnosti, kterými se jezy s MVE podílí na devastaci vodního toku a života v něm. Abych vše uvedl do rovnováhy, tak ne každý jez patří státnímu podniku. Těžko odhadovat, jak na které řece, ale je to zhruba 50% státních a 50% soukromých jezů. Dále je nutné zohlednit přínosy MVE, kdy na menších 1392 MVE s 0,6% celkové výroby připadá 486 GWh ročně. Pokud to převedeme na uhlí, díky MVE se nespálilo cca 470 000 tun hnědého uhlí a neuniklo do ovzduší cca 500 000 tun CO2. Jenže, jak ukazují zahraniční studie, není to zcela pravda. CO2 se významnou měrou uvolňuje z usazených sedimentů v jezové zdrži, takže odpadá hlavní argument pro zřizování MVE.

Další argument je, že jezy jsou vhodné pro zadržování vody v krajině. Ne. Sice ve vzdutí se řeka zpomalí, ale tím dojde k zahřívání vody, zahnívání sedimentů, vyšším odparům a též vyššímu uvolňování právě uvedeného CO2, metanu či dalších skleníkových plynů. Není problém, aby se na 20 km neproudné řeky ztratil 1 m3/s vody (ověřeno z praxe)! Totéž platí pod jezy, kde jsou derivační MVE. V řece zůstane málo vody, ta neproudí, přehřívá se a opět mnohem více odpařuje. To, že se zde zničí proudomilná společenstva živočichů včetně zdrojů jejich obživy je známou věcí. Prostě řeka je bez tvůrčích kreativních dovedností člověka tou nejlepší zásobárnou vody s minimem ztrát. Je prostě dokonalá, jak už to v přírodě bývá. A když se jí do toho budeme plést, vždy to skončí špatně.

Pro zajímavost Chvaletice s výkonem 800 MW vyrobí 486 GWh za 25 dní.

Je nutné i zdůraznit, že státním podnikům ani „jiní uživatelé jezů“ neplatí. Jsme to např. my, vodáci, kteří jez využíváme pro splutí a požadujeme propustě. Jde o to, jestli platit za něco, co nechceme. Státní podniky povodí se bohužel staly otloukánkem, které nemají moc možností, jak situaci řešit. Každý po nich něco chce a nikdo za to nechce platit. Platí se jen za určité služby spojené s provozem u větších MVE, za výše uvedené činnosti ne (čest výjimkám). Dokonce jsme zaznamenali případ, kdy podnik povodí opravoval jez a majitel MVE, kvůli kterému se jez opravoval, požadoval náhradu škody za to, že nemůže vyrábět.

Jak je to v jiných státech

V zahraničí už pochopili, že stavby příčných překážek na potocích a řekách jsou špatné a přistupují k jejich demolicím (také stránka damremoval.eu). Velmi zajímavě to řeší ve Švédsku určitým kompromisem, kdy se rozhodnou jednu řeku „zajezovat“, ostatní nechají. Škoda, že u nás je zcela opačný trend zabrat jakýkoli tok.

Je otázkou, jestli najde v sobě nějaká politická strana dostatek odvahy a síly, aby změnila tento zavedený systém „vodního baronství“ a donutila toho, kdo vydělává, aby se podílel i na opravách jezů ve státním držení. Najde se síla k odebírání povolení u MVE, které porušují vodní zákon a nenechávají v řece dostatek vody? Najde se síla k tomu, aby se změnilo z moci úřední povolení tam, kde je řeka zcela suchá díky v minulosti špatně vydanému povolení, které neuvádělo minimální zůstatkový průtok? Těch otázek je mnoho a řešení složité. Ale přeci jenom jedno je. Pojďme společně kupovat jezy od státních podniků a uzpůsobovat je potřebám vodáků, rybářů či ekologů. Všichni máme v podstatě stejný cíl, aby se řeka stala opět řekou.


reklama

 
Asociace vodní turistiky a sportu

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

4.7.2021 13:13
Tohle je zase nový pohled, pohled vodáka a takové jsou potřeba.

Má tam ale dost podstanou chybu. Zahnívání nad jezy produkuje oběhový uhlík (což skutečně ničemu nevadí), ale elektřina z turbíny ušetří uhlík fosilní, což je podstatný rozdíl.

Jezy zpomalují tok, udržují vodu v krajině, odpar atd. nastává vždy a všude.
Přirozená řeka je nejrychlejší způsob, jak dostat vodu z krajiny pryč, taky proto ji gravitace takto vytvořila.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.7.2021 13:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Navíc každý odpar vody udržuje malý vodní koloběh, který se letos zase obnovil a je to výrazně vidět na celé krajině.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.7.2021 17:25
domnívám se, že se pořád zapomíná na jednu zásadní věc, že když je největší nával na řekách, mají zpravidla posledních cca 30 let minimum vody. To do značné míry zapříčinilo i ten fakt, že v horských oblastech je v zimě o 50% méně srážek v podobě sněhu a častěji v zimě prší, tedy odtok vody z krajiny je rychlejší, než bylo třeba v 80. letech, kdy byla zima pod nulou v podstatě skoro půl roku obleva byla záležitost dnů. Následkem čehož, půdní sucho nastupuje o měsíc až dva dříve v závislosti na množství sněhu. Záleží na průběhu zimy letos v horách (cca200 cm) za celou zimu bylo sněhu cca 2/3 v Krkonoších o moc víc nebylo...
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.7.2021 09:07
Je dobre, ze se o vlastnictvi takto mluvi. Tento druh rozdeleni vlastnictvi na ziskove vyuzivani a neziskovou obsluhu neni jen ve vodarenstvi. Stejne i u drah v 90. letech v ramci privatizace a zruseni monopolu na prepravu. CD zbyla monopolne neziskova udrzba. Doprava neni uz monopolni. A neni to jednoduche. Je fajn, ze narizeni starat se o to, co clovek vyuziva, pochazi z dob J. Lucemburskeho a ne od zlych komunistu. Jsem fanda vodnich elektraren, ale z diskuzi jsem pochopila, ze uz pro ne neni misto. OK. Ale rusit neco, co se levne a jen s potrebou obycejneho betonu a oceli postavilo, mi prijde jako jeste vetsi hrozba pro krajinu a ZP. Proc se za to stydet? Jestli vyvoj pujde smerem, ktery zde nastinuje jisty diskutujici, budem radi za kazdy kW. Takze udrzovat, narovnat vlastnicke pomery, modernizovat, rozhodne nerusit. MVE se uz nestavi a vodaci si na rekach doted poradili, tak snad to zvladnou i nadale. Ja bydlet na starem mlyne s nahonem, tak si dotaci na turbinu taky vyridim, ale nebydlim. Ani voda by mi nevyrobila elektrinu v zime, kdyz je sucho a zamrzlo, ale elekrina a teplo potreba. Je to proste prirodni druh vyroby energie. Tak kde elektrinu brat v dobe, kdy ji potrebujeme nejvic?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.7.2021 10:09 Reaguje na Jarka O.
Jistě, legislativní problémy jsou řešitelné, pokud je vůle a MVE má dobrý přínos ve výrobě čisté elektřiny.
A právě jezy a malé přehrady skutečně zadržují vodu v krajině, můžou se podílet na stabilizaci mokřadů v nivách říček i potoků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.7.2021 10:12 Reaguje na Jarka O.
Nevzpomínám si, kdy naposled masivně zamrzly naše řeky a do budocnna to bude jev asi velmi vzácný. Právě v zimě mívají řeky největší průtoky.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.7.2021 09:21
Je snad známo, že nejméně krajinu devastují zdroje jaderné, které současně neprodukují CO2. Bohužel dotačních násosek u "zelených" zdrojů typu větrníky, slunečníky, prdíky a olejíky je tolik, že politici jim nejsou schopni odporovat (pokud se politici na sosání dotací přímo nepodílejí).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.7.2021 10:01 Reaguje na Richard Vacek
Zdroje jaderné produkují zcela nezlikvidovatelný odpad i samotný reaktor, v provedení mestodontním má velké nároky na přenosovou soustavu a vytváří problémy s příliš koncentrovanou výrobou (případná porucha a následná odstávka se těžko nahrazuje), dnes vytváří taky velmi silné mocenské, bezpečnostní a tím politické problémy. V neposlední řadě je vysoká cena celého systému a nevyloučitelná havárie s fatálními následky.

Já osobně si myslím, že jádro má místo v moderní energetice především v novém systému malých modulárních reaktorů SMR, jestli postavíme mastodonta v Dukovanech není tak důležité, má nahradit jen polovinu stávající JED. Problém ovšem by byl, kdyby to měl stavět Rosatom.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.7.2021 11:11 Reaguje na Pavel Hanzl
To jste zase nakydal nesmyslů...:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.7.2021 11:39 Reaguje na Jaroslav Studnička
Zkuste to konkrétizovat.
Já vím, kdáknout urážku a nic, to je vaše pozice.....
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.7.2021 13:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale pane Hanzle, vždyť všichni ví, že vám něco vysvětlovat je ztráta času.
Navíc, když na tyto vaše nesmysly jste dostal vysvětlení a odpovědi již mnohokrát od různých diskutujících.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.7.2021 17:16 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jak dycky. Urážet když dojdo argumenty a na přímý dotaz se kroutit a šermovat obezličkami.
Víte, kam s tím můžete jít?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.7.2021 20:04 Reaguje na Pavel Hanzl
To je realita diskuze s vámi. Argumenty nepřijímáte a jedete si neustále tu svou demagogii.
Proto máte přezdívku "kolovrátek Hanzl"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.7.2021 22:20 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vy jste ale žádné argumenty nepředložil.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.7.2021 22:49 Reaguje na Pavel Hanzl
V minulosti mnohokrát...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.7.2021 19:49 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jen nesmysly. Jádro bé bé bé, jádro bé bé bé...........
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

6.7.2021 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Věnujte se raději včelám...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.7.2021 16:53 Reaguje na Jaroslav Studnička
Ropáci mají natlučen do hlavy pojem "jádro". To je celý.
Vůbec nechápou, že i kdybychom něco postavili, tak to bude za 20 let a stejně to nic nevyřeší, ten vývoj jde jinudy.

Jádro, jádro, jádro, prostě jen palice dubová.
Odpovědět
va

vaber

7.7.2021 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
správně soudruhu, věci je potřeba vidět politicky, jste skvělý politruk
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.7.2021 16:54 Reaguje na vaber
Pletete si politiku s bezpečností země.
Odpovědět

Jirka Černý

5.7.2021 16:38
Zelená energie v praxi.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.7.2021 20:19
Přečetla jsem článek znova a ono se tam píše o více věcech. Mimo jiné o vodních baronech, nekoncepcnich dotacích po revoluci na vodu jako OZE, takže si kdo chtěl, mohl za dotaci postavit mve na jakékoliv řece? Jestli to vypadá jako na 2. a 5. obrázku, tak to devastace řeky je, s ekologii to nemá společného nic a ani s efektivní výrobou elektriky. To je mi líto a takový hnus se podporovat nemůže, spíš potírat. Užitečnost bude nejspíš podobná jako fve na střeše anebo ještě hůř, devastace louky u lesa fve. Asi chybí kontrola projektů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.7.2021 22:18
Hlavně prosím rozlišovat stavby vhodné a nevhodné pro život v řece. Existují
MVE, které jsou citlivě zasazené do krajiny a které odebírají rozumné množství
vody hlavnímu toku. Pak jsou tu i ty hrůzy, které vysají řeku a přesto údajně
plní podmínky dané Povodím. Pak se ptám, kdo stanovil ty podmínky, proč a zač.
Další stavby už jsou dnes na pováženou a každopádně je při použití dotací
pro soukromé účely považuji za stejný tunel jako ostatní OZE. Buď je něco
ekonomicky výhodné, tak dotaci nepotřebuje a nebo není a je to tunel na
státní rozpočet. Nic mezi tím neexistuje a nemá opodstatnění. Všude, kde
se to točí kolem dotací, tak to smrdí křivárnami a deformacemi. O dodržováni
odběru vody ve dne a o nedodržováni v noci jsem už tu kdysi psal, když po
setmění v řece pod jezem náhonu MVE bylo sucho a ráno už zase teklo dohodnuté množství. Nechci tak paušalizovat a odsoudit všechny a všechno, ale i vodáci
by se měli zamyslet, zda si třeba živočichové Horní Vltavy zaslouží ten cirkus s tísíci lodí a randálem povykujících "takyvodáků". Vím, že se to netýká skalních vodáků, ale týká se to orgánů ochrany přírody a povodí Vltavy, že jim nevadí ten byznys půjčoven lodí s navyšováním kapacity lodí a lidí na řece.
Kam až to jednou dojde? Možná až do stádia, kdy bude v řece více lodí než
vody a u jezů se bude losovat o pořadí ke splutí. Půjčovat ty lodě povodí
Vltavy a nebo orgány ochrany přírody, tak nepotřebují dotace na ochranu
okolí řeky a vodní stavby. Tak pro tento byznys vše z dotací přichystají
a pouze natáhnou ruce na další dotace, aby mohl ještě více rozkvétat.
U nás lodě půjčuje alespoň město a něco málo tak z toho má na zvelebení
okolí nástupních míst a jiné náklady. Asi se ale u nás uvažuje jinak.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.7.2021 16:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Vodních toků, kde by šla provozovat vodní turistika, u nás máme dostatek. Pokud lidem přibývá volného času, tak je vhodné jim zajistit i podmínky k jeho rozumnému využití. Odlehčí se tím i nejvíce zasaženým místům, ale ten prvotní impulz asi musí vyjít od státu - vybrat a podpořit další místa k rekreaci a doufat, že následně ukáží životaschopnost už bez podpory.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2021 08:40 Reaguje na Richard Vacek
Víte mi jde o to, že stát(povodí a obce)budují vodní stavby
jako "šlajsny", nástupní mola, přístupové cesty, zajišťují
úklid a likvidaci odpadů, zajišťují bezpečnost(PČR, atd.)
a druzí pouze rýžují. Provozovat tento byznys obce a povodí,
tak nepotřebují dotace na ty stavby a služby. Když chtěl
Baťa dopravovat lignit do svých továren, tak si postavil
za své kanál. Nepostavil mu ho stát a ani mu ho neudržoval.
Ještě jsem nikde nečetl, že nějaká půjčovna zainvestovala
opravu nějakého jezu a šlajsny, bez kterých se její zákazníci
neobejdou. Argumentace, že platí daně na podobné stavby, je
podobná výmluva jako to, že silniční daň a mýto by mělo
stačit na výstavbu a údržbu silnic a ono to taky nestačí.
Nečekám plné financování jako Baťa, ale nějaká vstřícnost
by určitě neškodila. Tak samo bych postupoval u všech
zbytných staveb, které nejsou nezbytně nutné pro stát, ale
potřebné pro určitou zájmovou skupinu. Když čtu o dotacích
do lanovek, které zahlcují některé vrcholy turisty a nebo
o stavbě silnic k soukromým rekreačním objektům, tak si
říkám, zda je to v zájmu státu a nebo pouze těch vlastníků.
Systém dotací se totálně zvrhnul, stal se příležitostí
ke korupci a prospěchu některých vykuků. Moje generace se
obešla bez půjčoven lodí(vozili jsme si své) a bez mnoha
dnešních vymožeností nabízených půjčovnami. Na vodu tak
jezdí party, které do přírody ani nepatří a jedou se pouze
vybouřit. Ti ostatní jsou pak zhnuseni nejen jejich chováním,
ale i tím, že na podobnou klientelu se zaměřily i tábořiště.
Noc na některých tábořištích je hrůza a spát mimo je nemožné.
Bojím se tak o řeky, kterých se to doposud netýká, že budou
brzy následovat a tak nefandím ani tomu jejich objevení pro
masové vodáctví. Je to stejné jako zpřístupňování památek,
hor atd. Začne to zpřístupněním, nabídkou služeb to pokračuje
a končí omezením, zpoplatněním a nebo rovnou zákazem. Opačný
přístup je nejlepší ochranou přírody, pro kterou musí člověk
obětovat alespoň část svého pohodlí a času.
Odpovědět
va

vaber

7.7.2021 08:55
,, Prostě řeka je bez tvůrčích kreativních dovedností člověka tou nejlepší zásobárnou vody s minimem ztrát. Je prostě dokonalá,,
já bych tuhle geniální myšlenku autora článku rozšířil, ,,Příroda bez tvůrčích kreativních dovedností člověka je prostě dokonalá,,
tak co s tím člověkem uděláme,vypadá to že je tady zbytečný?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist