Asociace vodní turistiky a sportu: Voda pro elektrárnu se bere nelegálně, úřadům to nevadí
Suchá řeka jako „česká klasika“
Scénář je u českých jezů až bolestně známý: téměř veškerá voda směřuje do náhonu elektrárny, zatímco v původním korytě řeky zbývá trocha vody, často jen průsaky pod suchými jezy. V lokalitě Líšný situace dospěla do extrému. Jsou zde přítomny chráněné druhy živočichů, ale pro úřady asi není ochrana životního prostředí důležitá. Jak mají v dvoukilometrové suché derivaci přežít chráněné druhy jako mihule potoční, vranka obecná nebo střevle potoční, zůstává nezodpovězenou otázkou. Ani rekreační využití řeky není možné: „Dříve se u MVE Líšný využíval pro splouvání náhon, kde se dala elektrárna obnést. Nový majitel tam ale umístil ceduli se zákazem vstupu,“ popisuje Petr Ptáček, předseda AVTS.Průlom po žalobě: Úřad přiznal nezákonnost
Od prosince 2025 narážela AVTS na hradbu mlčení, když žádala odpovědné vodoprávní orgány dle zákona o informace o životním prostředí. Úřady na žádosti neodpovídaly, situaci neřešily a AVTS byla nucena podávat neustálé podněty na nečinnost. Až po podané správní žalobě zareagoval Krajský úřad Libereckého kraje. V odpovědi z dubna 2026 potvrdil zjištění Městského úřadu Železný Brod: „Vzdouváním vody na jezu MVE Líšný dochází k nepovolenému nakládání s vodami na tomto jezu.“Jen další papírování?
Pokud byste čekali, že po přiznání nezákonného odběru úřady okamžitě zastaví odběr vody z toku, mýlili byste se. Městský úřad Železný Brod pouze stanovil majiteli termín do 1. července 2026, aby předložil žádost o povolení a schválení manipulačního řádu.
„Je to neuvěřitelné. Úřad zjistí, že někdo odebírá vodu nelegálně, nestanoví mu alespoň minimální zůstatkový průtok v řece a místo postihu mu dá čas na to, aby si o povolení teprve požádal,“ uvádí Petr Ptáček. Dokud se nebude o žádosti pravomocně rozhodovat – což může trvat roky – nezákonné odběry a drancování Jizery budou pravděpodobně pokračovat dál. Chránění živočichové v suchém korytě budou nadále trpět stresem a nedostatek vody, možná tam už ani nejsou.
Mýtus o čisté energii: Metanová bomba ve zdržích
Veřejnosti jsou MVE často prezentovány jako bezemisní zdroj, realita je však jiná. Studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci odhalily, že jezové zdrže, nezbytné pro provoz elektráren, fungují jako továrny na skleníkové plyny. V usazených sedimentech dochází k hnilobným procesům, při nichž se uvolňuje obrovské množství metanu – plynu, který je v zachycování tepla v atmosféře až 80x nebezpečnější než oxid uhličitý.
Konkrétní měření ukázala, že vodní plocha o výměře 11,13 ha ovlivněná vzdutím jezu může emitovat až 376 kg metanu denně. To je přes 100 tun ročně z jediného jezu! Když k tomu připočteme tisíce tun betonu v korytech a devastaci ekosystémů, je podpora těchto zdrojů ze strany Ministerstva životního prostředí nepochopitelná. MVE se přitom na celkové výrobě elektřiny podílejí pouhým jedním procentem a další vhodné lokality pro jejich výstavbu v Česku již prakticky neexistují.
reklama

