ASZ ČR, ČSOP a Pro Silva Bohemica: Společná tisková zpráva k prohlášení Českomoravské myslivecké jednoty a Myslivecké komise Agrární komory ČR o regulaci predátorů
Mezi jeden z hlavních důvodů poklesu biodiverzity patří nesprávný výkon práva myslivosti
Na tom, že u nás dochází ke znepokojivému poklesu druhové rozmanitosti, což je jeden z nejzávažnějších problémů ochrany přírody současnosti, se rozhodně shodneme. Neshodneme se však na příčinách tohoto stavu, a tudíž ani na možnostech jeho řešení. Zásadně nesouhlasíme s tím, že by šlo o důsledek nesystémových kroků v ochraně přírody v uplynulých letech. Naopak bychom rádi zdůraznili, že právě dlouhodobě nesprávný výkon práva myslivosti je jednou z významných příčin poklesu biodiverzity u nás.
Ne chráněné druhy predátorů, ale spárkatá zvěř se absolutně vymkla kontrole. Pro představu stačí pár čísel: prase divoké má normovaný (tedy optimální) stav pro Českou republiku stanovený na 11 tisíc kusů. Ve skutečnosti se podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2023 zastřelilo cca 260 tisíc kusů, v roce 2024 cca 200 tisíc kusů. Takže jejich skutečný počet lze odhadnout přes 1 milion! Tedy stokrát více než naše krajina snese. A právě prase divoké, všežravec, co doslova vyluxuje vše, co najde, ptáčata, mláďata drobné zvěře, obojživelníky, hlízy orchidejí atd. je dnes hlavním predátorem v české přírodě.
Normovaný stav v České republice nepůvodního daňka skrvnitého je 15,5 tisíce kusů. Ve skutečnosti se jich ale v roce 2023 i 2024 ulovilo 46 tisíc kusů. Z čehož opět po přepočtu podle oficiální metodiky MZe zjistíme, že je daněk přemnožen více jak 20krát. Obdobná alarmující situace je s přemnožením jelena siky. Šíření obou nepůvodních druhů nejsou uživatelé některých honiteb schopni či ochotni zastavit. Přitom způsobují stamilionové škody na polích, neumožňují obnovu lesů, likvidují naše přírodní drahokamy, jako jsou orchidejové bělokarpatské louky, nebo národní přírodní památky ve Slavkovském lese.
Příčinou šíření nepůvodních druhů je také snaha o možnost lovit neobvyklé trofeje cizokrajných jelenů
Úsměvně působí apel na „regulaci stavu nepůvodních druhů“. Ano, i na tomto se v obecné rovině samozřejmě shodneme. Jenže opět to jsou sami uživatelé honiteb, kteří často podporují šíření nepůvodních druhů v naší přírodě a udržují jejich vysoké stavy. Typickým příkladem je jelen sika, jehož „normovaný stav“ byl v předloňském roce 1782 kusů, ovšem každoroční odlov přesahuje 22.000 kusů! Od loňského roku je sika i na oficiálním celoevropském seznamu invazivních druhů, a právě někteří myslivci nechtějí o jeho odstranění z naší přírody a ponechání chovu pouze v oborách ani slyšet. Tak uvidíme, jak se stát k regulaci tohoto druhu, který páchá mimo jiné nenahraditelné škody na biologické rozmanitosti (viz www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jelen-sika-klicovy-problem/) postaví.Nechceme z krajiny zařízení pro produkci paroží a zvěřiny
Důkazy o přemnožení prasete divokého, siky, daňka a dalších druhů zvěře (jelena evropského, srnce, muflonů) vidíme každodenně. Na důsledky selhání nesprávného výkonu práva myslivosti proto opakovaně upozorňujeme a mnoho let voláme pro legislativní úpravě, která by dala mnohem větší pravomoci těm, kteří v krajině hospodaří a nechovají se k ní, jak kdyby to bylo chovatelské zázemí pro několik vybraných druhů, které se dají lovit pro trofeje a zvěřinu.Situace s přemnožením nepůvodních druhů daňka a siky a dalších druhů lovné zvěře je mimořádně vážná, obecně se vymkla kontrole, jak o tom ostatně svědčí statistiky. Každoročně stavy narůstají, daněk a sika se dále šíří do dalších honiteb.
Mimochodem, jedním z důvodů nárůstu populace vlka obecného na současných cca 300 ks je vysoký stav spárkaté zvěře, která tvoří hlavní součást jeho jídelníčku.
Chybně nastavená myslivost stojí společnost miliardy korun
Nejde ale jen o škody na biodiverzitě, ale přemnožená spárkatá zvěř působí každoročně i miliardové hospodářské škody. I ty nejstřízlivější odhady hovoří o tom, že divoká prasata, daňci, srnci, jeleni a mufloni způsobí zemědělcům a lesníkům každý rok škody za více jak 5 miliard korun (https://myslivostudrzitelne.cz/wp-content/uploads/2024/09/Skody_na_lese_VULHM.pdf). Odvážnější odhady hovoří dokonce o 8–10 miliardách. A k tomu se ještě musí připočíst náklady na zalesňování a ochranu stromků před spasením. Tedy náklady, které bychom při normálních stavech spárkaté zvěře mohli ušetřit.Mnozí myslivci jsou si problémů s přemnoženou zvěří vědomi. Pravidelně na ně upozorňuje například i časopis Myslivost. (viz www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2025/Listopad-2025/Myslivecka-statistika-2025) nebo i jiné profesní lesnické organizace.
Hlavní důvod poklesu biodiverzity: Nemáme zdravou krajinu
Velkým, dlouhodobě neřešeným problémem biodiverzity je pestrost naší krajiny. Mnozí „hospodáři v krajině“ bohužel tento nedobrý stav udržují či dokonce prohlubují, místo aby ho řešili. Řešení přitom existují a nejsou v rozporu s hospodářským využíváním krajiny, jak ukazují mimo jiné právě členové Asociace soukromého zemědělství ČR či lesníci Pro Silva Bohemica (https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2024/01/Jan-Duda-a-kol.-Prestavba-lesa-vyzaduje-lov.-2.-vydani.pdf). Vyzýváme proto ostatní hospodáře, aby následovali těchto příkladů a snažili se v rámci svého hospodaření o pestrou, klimatickým výkyvům odolnou krajinu. Pokud se k tomu připojí i myslivci dlouhodobě udržitelným hospodařením se zvěří, věříme, že velká část problému s úbytkem druhové rozmanitosti bude vyřešena.Českomoravská myslivecká jednota, která však dnes již zdaleka nezastupuje všechny myslivce volá po diskuzi na půdě parlamentu za účasti ministra zemědělství a ministra životního prostředí. My s tím souhlasíme a chceme být u toho. Jako subjekty, které v krajině hospodaří a žijí. Chceme se konstruktivně bavit o skutečných problémech co nás tíží a působí nám miliardové škody.
ASZ
Předseda ASZ Jaroslav Šebek k tomu říká: „Za tímto prohlášením ČMMJ a AK je čiré zoufalství a pokrytectví. Obě organizace dlouhodobě brzdí potřebné změny jak v zemědělství, tak v myslivosti a brání úpravám, které povedou k většímu posílení práv vlastníků půdy a hospodářů a současně povedou k větší pestrosti, a tudíž i odolnosti přírody. Jejich podíl na zastavení potřebné novely zákona o myslivosti v minulém období bylo jejich Pyrrhovo vítězstvím. Jimi nadále prosazovaný model lidové myslivosti je již zcela mrtvým a příroda to dává stále více najevo. Bez skutečných změn zejména v přístupu myslivců a vůbec v organizování myslivosti se nemůže stav zlepšit, řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.“ČSOP
Předseda ČSOP Libor Ambrozek k tomu říká: „Důvodem celé akce iniciované předsedou ČMMJ Janotou je zjevně snaha zakrýt vlastní selhání. Snaží se odvrátit pozornost útokem na několik nápadných druhů, ale černá a spárkatá zvěř dnes působí v lesích i na polích stonásobně větší škody. Řada myslivců si naštěstí problém uvědomuje a snaží se situaci řešit. Věřím tedy, že i vedení ČMMJ si realitu konečně přizná a postaví se k ní čelem.“Pro Silva Bohemica
Předseda Pro Silva Bohemica Tomáš Pospíšil k tomu říká: „Velké šelmy vykonávají při svém návratu do české krajiny důležité ekonomické a ekosystémové služby, které naše lesy a společnost v současné situaci potřebují. Proto si přirozený návrat velkých šelem i nadále zaslouží zájem a podporu lesníků i myslivců.“
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (78)
vlastimil z.c
17.3.2026 06:45Jaroslav Řezáč
17.3.2026 07:42 Reaguje na vlastimil z.cproblematika vysokého stavu zvěře se nevyskytne z roku na rok...
s rozdáváním másla na hlavě bych byl opatrnější a raději bych se pídil po příčinách...
Radek
17.3.2026 07:20Je zajímavé jak podle ASZ ČR, ČSOP a Pro Silva Bohemica roste početní stav vlka protože je vysoký stav spárkaté zvěře, má dostatek potravy . Ale počty spárkaté zvěře už podle nich nerostou protože mají prostřený stůl v podobě pěstování energetických plodin . Bylo by mnohem lepší něco dělat ,než pořád volat po posílení práv , všechny práva k honitbám vlastníci mají jsou honební společenstva .
V Srní nedokážou ochranáři spočítat vlky na oplocených 3 ha ale v celé ČR ví že jich je 300 .
Jaroslav Řezáč
17.3.2026 07:50 Reaguje na RadekRadek
18.3.2026 14:32 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.3.2026 19:12 Reaguje na RadekVladimír Nechutný
17.3.2026 08:13Příroda nebude se chovat podle toho co jsem si naplánovali někde v kanceláři nebo paneláku.
Např i normované stavy co to je jakési zamyšlení kohosi o počtu zvířat na 1000 ha. Mít 3 kusy vysoké na 1000 ha To je fakticky cílový stav nula. Oblasti chovu zrušené honitby ve výměrách kde se nedá zvěř normovat tam kde je normovaná je snaha ji mít nenormovanou.(rušení normovaných stavů u LČR. Takže zaklínání normovanými stavy je prosím mimo mísu. Ministerstvo zemědělství není schopné si stoupnout před veřejnost a říci Chci mít tolik zvěře na území státu a k tomu aby jsme toho dosáhli musíme ostatní zabít.
A zabijí ji ti kdo mají honitby v užívání A postaví se za ně mediálně. Je to nutné i když se to mnohým z Vás nelíbí.(Co dopad na hlasy ve volbách ?odkaz téma voleb norování-)
Největšímu množírnami zvěře v minulosti byly režijní honitby státních lesů .Kdo je spravoval a kdo tam lovil ? Spravovali profesionální lesníci a lovila,,vrchnost,.Mnozí z nich dodnes aktivní a vzpomínající na staré dobré časy. Sika je tady pánové cca 120 let , Daněk déle. Pokud se tu narodí tolik generací tak hovořit o nepůvodním druhu je blábol. Křížení mezi sikou a jelenem lesním - Jděte se podívat na přehlídku trofejí do obory v Lánech zda tam najdete odlovené křížence .Oba dva druhy tam již dlouhá léta žijí vedle sebe.
Zvěř má jeden problém vstupuje svými životními nároky do ekonomické sféry lidí.Jedni z toho těží ,druzí si stěžují. Prostoru pro zvěř ubývá , potravní nabídka pro zvěř se zvyšuje a lidé jsou všude.A rozum si bere dovolenou.
Slavomil Vinkler
17.3.2026 09:39 Reaguje na Vladimír NechutnýDaněk skutečně, kdyby nebylo římanů, tak se dostal k nám sám. Nepůvodni je? Na druhé straně je ještě místo v chráněných územích na obory s koňmi, zubry...
DAG
17.3.2026 08:34Slavomil Vinkler
17.3.2026 09:41 Reaguje na DAGRadek
17.3.2026 10:02 Reaguje na Slavomil VinklerDAG
17.3.2026 10:25 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
18.3.2026 13:31 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
17.3.2026 10:38líným oplotit novou výsadbu a zemědělcům. Ale nastavme i normované stavy
predátorů tak, aby to ještě nějaká zvěř přežila! Jaký je cílový stav vlků,
vyder, kormoránů, volavek, lišek, bobrů atd.? Dokud budou mít co žrát? A
co pak? Pak je budete krmit a za vyhubení jejich kořisti obviníte koho?
Ty, co doposud úspěšně udržovali rovnováhu v kulturní krajině, než jste
se jim do toho začali montovat? Vždyť už jste to zbabrali s kormorány,
s vydrami, které by vyhubily potočáky a lipany, nebýt rybářů, kteří je
zoufale stále vysazují s nulovou návratností. Nyní odrazujete pastevce
pomocí vlků od malochovů a co máte v plánu dál? Odradit myslivce od
myslivosti a dospět k utopické samoregulaci stavů zvířat? Pokud se naše
společnost nepostaví takovým jako vy, tak ji zbydou pouze archivní
filmy o myslivosti, rybářství, pastevectví a jiných vámi likvidovaných
obory.
Vaclav Kavka
17.3.2026 10:54Místo aby se starali o ochranu krajiny, aby jim nezmizela drobná zvěř, tak křičej, že jim ty králíčky žere zlá liška.
jenže to by se musel narušit společný zájem velkomyslivců (střílet) a agrobaronů (plundrovat).
Zatím postupují ruku v ruce, kryti společnou střechou peněz.
Slavomil Vinkler
17.3.2026 11:28 Reaguje na Vaclav KavkaJarek Schindler
18.3.2026 13:13 Reaguje na Vaclav KavkaRadek
18.3.2026 14:37 Reaguje na Vaclav KavkaTím myslíte ČSOP a další ochranáře co z dotací likvidují naši přírodu ?
Slovan
17.3.2026 11:01Malí farmáři jsou těmi, kteří dělají vlastně to samé na pozemcích, kde hospodaří, protože jejich způsob hospodaření je pro krajinu šetrný a díky tomu z toho těží i mnoho divoce žijících druhů.
Lesníci správnou péčí udělají také spoustu dobrého a už to, že nechají stát nějaké staré stromy a neodvezou z lesa úplně všechno je pro přírodu velký přínos.
Když se naopak podívám na myslivce, ti tu nechávají desetitisíce nepůvodních siků ničit naše lesy. A co je snad ještě horší, tak i ničit genofond našeho jelena. K tomu další desetitisíce nepůvodních daňků. Ať si oba druhy chovají v oborách. Nedokáží dlouhodobě držet stavy zejména prasat na udržitelné úrovni. Lišky nebo kuny je možné lovit, přesto to mnoho myslivců nedělá. To pak ale někteří pláčou na špatném hrobě.
Někteří rybáři zase stále vysazují nepůvodní druhy ryb, které mají zcela evidentně negativní vliv na naše původní druhy. Příkladem je třeba pstruh duhový. Velice oblíbená lovná ryba, která však zcela evidentně negativně ovlivňuje naše původní pstruhy. A zajímá to rybářský svaz? Evidentně ne. A těch příkladů je bohužel mnohem víc.
O agrární komoře se snad ani nemá smysl bavit. Ta by měla radši mlčet.
Slavomil Vinkler
17.3.2026 11:24 Reaguje na SlovanNepůvodní druhy ryb?? Pstruh duhový je znouze ctnost, neb když původní druhy ryb vyžere do zbla kormorám a vydra, tak nasadit lovné duháky přece nemůže vadit. Nemají koho omezovat a do zimy se odloví. Co se neodloví sežere kormorán a vydra. Kormorán a vydra a norek zajímá rybářský svaz, ale jen svaz, nikoho dalšího.
Slovan
17.3.2026 14:33 Reaguje na Slavomil VinklerI někteří rybáři si jsou vědomi, jak se rybaření změnilo a jak dnes rybářské svazy kašlou na ochranu původních druhů ryb.
“Důraz se klade především na nákup a vysazování pro rybáře atraktivních druhů ryb jako je kapr, ale i nepůvodní pstruh duhový, siven americký nebo průmyslové formy pstruha obecného. S vysazováním posledního zmíněného dochází k likvidaci původních populací pstruha a hybridní populace nejsou schopny se přizpůsobit podmínkám v našich tekoucích vodách.
Tyto a další druhy se vysazují bez ohledu na to, jaký vliv budou mít na druhy původní.”
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-knap-rybarske-svazy-selhavaji-v-ochrane-puvodnich-druhu-ryb
Nebo:
“A jaký je názor redakce na téma farmových pstruhů potočních ve svazových revírech?
Z hlediska jeho přínosu pro revír, do něhož byl vysazen, hodnotíme přínos existence takové ryby v revíru toliko v dočasném zatraktivnění revíru pro rybáře. Pro revír samotný a původní obsádku v něm je taková ryba spíše přítěží a často i rizikem, ať už jde o zvýšení potravní konkurence, šíření nemocí, predaci nižších ročníků původních ryb, zmaření samovýtěru a nežádoucí smísení nekvalitního genetického materiálu s kvalitní genetikou divokých ryb, což pak vede k degeneraci a záhubě původní obsádky, kdy se rodí potomstvo často neplodné nebo s genetickými defekty.
Taková ryba je do revíru vysazena hospodářem s tím, že se s jejím odnosem počítá. Na druhou strahu vysazování těchto ryb pak znamená i riziko, že neznalý rybář od vody odnese divokou rybu v domnění, že odnáší vysazence.”
https://rybanahacku.cz/blog/pstruzi-potocni-moderni-doby-granulaci-na-mimopstruhovych-vodach-n215
Připočtěme k tomu regulace toků, znečištění nebo naprostou absenci mrtvého dřeva v tocích (a tedy i krytu) tak viníkem je… tadá, vydra a kormorán.
Slavomil Vinkler
17.3.2026 16:18 Reaguje na SlovanTýká se to nejen mníka jednovousého, ale i řady dalších. V současné situaci je obtížné dosáhnout stavu, kdy by byly tyto populace schopny udržovat se pouze samovýtěrem nebo pouze s malou pomocí lidí."
Od té doby se situace zhoršila, rybářské svazy nemají možnost ovlivnit ani regulace, ani rybožravé predátory- zejména kormorána a vydru. Bečí, ale nic platno. Tak se nakonec přizpůsobují, aby nevyhazovali peníze členů jen na krmení. To nevidíte jak jsou pstruhové vody, tedy původní lipan a pstruh obecný každoročně plundrovány kormoránem a vydrou? Rybáři už nemají kde slovit ani mateční rybu na výtěr.
Břetislav Machaček
17.3.2026 18:23 Reaguje na Slavomil Vinklernení, protože se nedožijí podzimu, kdy se vytírají
a plůdek likvidují v zimě v kapilárách volavky. Ty
vyžraly i rybí drobotinu sloužící jako potrava
větších chovných pstruhů a stávají se z nich už
kanibalové. Brzo už rybáře přestane bavit krmit
predátory a ponechají pstruhové toky v "péči"
ochranářů, kteří předvedou jak se to má dělat.
Zatím melou na puse ty své nesmysly, ale NIC
pro zachování potočáků, lipanů, střevlí, raků
atd. nedělají. Prostě NEUŽITEČNÍ DARMOJEDI
sosající dotace na záškodnictví.
Michal Ukropec
19.3.2026 16:05 Reaguje na Břetislav MachačekSlovan
17.3.2026 18:55 Reaguje na Slavomil Vinkler“Pstruh duhový je v současné době jasným králem českých i moravských pstruhovek, kam se vysazuje ku ukojení našich choutek loveckých i masařských. Jak moc to revírům prospívá je ale velký otazník. Každopádně se počet zapsaných duháků od roku 1990 do loňska zvýšil cca 2,5 násobně. Ze zhruba 17 tisíc na 42 tisíc v roce 2021. Tato statistika navíc nebere v potaz pstruhy na MP vodách.”
https://aktivni-rybolov.cz/statistiky-ulovku-za-leta-1990-2021-rybari-berou-stale-mene-ryb/
Zkrátka a jednoduše je to o dost složitější než ukázat prstem na vydru a kormorána. Je to ale samozřejmě mnohem snažší. Možná je na čase, aby se zavedl nějaký skutečný záchranný program, který by se zaměřil na naše vzácné druhy ryb. Rybářské svazy tohle evidentně řešit nechtějí a jejich hlavním zájmem je, aby tam něco bylo. Já jsem ale přesvědčen, že drtivá většina rybářů by pochopila, pokud by se svaz zaměřil na skutečné a dlouhodobé řešení. Jenže když není vůle z nejvyšších míst…
Ještě k tomu dřevu… asi nikdo nemyslí nějaké klády. Ono by plně dostačilo a hlavně pomohlo.. aspoň něco. Bohužel se odstraňuje i to, co by nebyl problém ani při povodni.
Slavomil Vinkler
17.3.2026 19:49 Reaguje na SlovanVysazování duháků je jen záplata na nefunkci ochrany před predátory. Nikoli opakuji nikoli příčina. Ale vy jen kecáte, zajděte si na rozumy do pstruhařství, co dělá lipany a autochtonní pstruhy. Třeba : Bystřici v Domašově nedaleko Olomouce. Rybáři zde líhnou právě původní lososovité ryby, jako je pstruh obecný a lipan podhorní. Klimatické změny, regulace toků i vydry a kormoráni. Pstruzi zůstávají v našich řekách jen díky líhním
Slovan
18.3.2026 09:42 Reaguje na Slavomil VinklerZáchranný program by měl vzniknout státní, který by podporovali ochranářské a rybářské organizace, kterým jde o dobro našich původních druhů. Jsem přesvědčen, že výsledky by to na vybraných místech přineslo.
Jarek Schindler
18.3.2026 12:59 Reaguje na SlovanSlovan
18.3.2026 16:24 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.3.2026 19:19 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
19.3.2026 09:05 Reaguje na SlovanNo jaký je pak rozdíl mezi duhákem, kolovratem a jinou takto chovanou rybou?
Michal Ukropec
19.3.2026 16:08 Reaguje na SlovanJarek Schindler
18.3.2026 13:40 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
17.3.2026 17:41 Reaguje na SlovanJarek Schindler
18.3.2026 13:43 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
17.3.2026 18:13 Reaguje na Slovanto dělá. Jde mu o to aby vydělal co nejvíc za odstřely trofejních
kusů a na rozdíl od mysliveckých spolků s nimi nikdo nehne. A černá?
To jste spadl z višně, že nevíte, že černá putuje za potravou a je
jednou tam a zítra zase jinde? To dělá i srnčí, když se místně mění
skladba polních plodin a po výživné kukuřici přijde podzim s holou
pooranou půdou kvůli zaorání a zetlení zbytků z kukuřice před
jarním osevem. Pak ta stáda srnčí a tlupy černé putují za řepkou,
ozimy, do lesů a na louky s hraboši a ponravami. V mém okolí
loví myslivci i černou z Polska, kde ji nestíhají lovit a co
jeden měsíc odloví, to za potravou zase do měsíce přijde. Je to
nekonečný příběh, pokud bude mít černá dostatek potravy po většinu
roku a hlavně bezpečný úkryt v kukuřici pro bioplynky až někde
jako loni do Vánoc. Teprve pak z ní vyleze ven do lesa a okolí.
Jinak duhák je chabá náhrada potočáků, pro alespoň nějaký lov.
Potočák se vysazuje většinou jako roček a do míry roste další
dva roky, pokud se jich alespoň 1% míry dožije. Aby bylo co lovit,
tak se dva dny před koncem hájení vysadí uměle odchovaní míroví
duháci a buď se do měsíce odloví a nebo je sežerou hladové vydry
a jiní predátoři. Zkuste někdy zajít mezi rybáře, myslivce a
taky zemědělce, kteří jsou třeba i myslivci a ti vám poví zcela
něco jiného, než zemědělci, kteří neloví a přitom lovit mohou.
Ať předvedou lov černé v jejich kukuřici a nebo až v zimě na
posedu v 15 stupňovém mrazu a plískanici po šichtě jako mnozí
myslivci. A lovit lišky? Proboha jak bez masové újedi, bez
vykuřování nor a norování? Víte jak před léty dopadly sklopce
v bažantnici? Ochranáři je rozmlátili, aby do nich nešlo ty
lišky lovit. Já pamatuji ještě dobu želez, plynování nor a
otrávené návnady. Lišky byly vzácností, ale drobné zvěře bylo
tolik, že po honě bylo na výřadu 300 zajíců a 300 bažantů!
Dnes je na výřadu jeden zajíc a jeden bažant do tomboly na
ples a 5 lišek!
Michal Ukropec
17.3.2026 20:19 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.3.2026 09:26 Reaguje na Michal Ukropeca tak se snažím alespoň slovy a na příkladech vysvětlit, že dělají chybu za chybou pouhým POPÍRÁNÍM staletých zkušeností předků. Ti si vše vyzkoušeli na vlastní kůži bez papouškování názorů
teoretiků a vědátorů, kteří by nemohli prezentovat
zkušenosti předků jako výsledech jejich vědátorství.
Musí tak vše předchozí popřít a počkat, který osel
to vyzkouší v praxi. Pak se potichu stáhnou a zase
vymyslí něco jiného a nebo recyklují s úpravami
i ty zkušenosti předků. Po revoluci nastal trend
VŠE NAOPAK je správný trend a kdo to chce dělat
POSTARU, tak je STARÁ STRUKTŮRA. Funkcionáři
bojící se o koryta se báli oponovat a nebo sami
konali pravý opak, než kdysi. Podle toho to dnes
vypadá a nejhorší jsou ti převlékači kabátů, co
zapřou přísahu i sebe sama, jen aby byli nahoře.
Těm nadšeným "hlupákům" to nemám za zlé, ale těm,
co jim to tlučou do hlav, ač ví, že je to blbost.
U piva vám přiznají, že to MUSÍ UČIT, aby nebyli
odejíti a dožili se ve funkci penze.
Michal Ukropec
18.3.2026 14:07 Reaguje na Břetislav MachačekSlovan
18.3.2026 09:53 Reaguje na Michal UkropecTakže i vy jste buď za A nebo za B, ale protože by ani jedna odpověď nebyla příliš slušná, tak si je nechám pro sebe.
Slavomil Vinkler
18.3.2026 11:08 Reaguje na SlovanSlovan
18.3.2026 11:26 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
18.3.2026 12:49 Reaguje na SlovanRadek
18.3.2026 14:45 Reaguje na Jarek SchindlerSlovan
18.3.2026 16:27 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.3.2026 19:28 Reaguje na SlovanRadek
18.3.2026 20:12 Reaguje na SlovanMichal Ukropec
18.3.2026 13:10 Reaguje na SlovanMajka Kletečková
19.3.2026 00:11 Reaguje na SlovanBřetislav Machaček
21.3.2026 09:47 Reaguje na Majka KletečkováMichal Ukropec
19.3.2026 05:52 Reaguje na SlovanMichal Ukropec
19.3.2026 16:11 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
18.3.2026 12:37 Reaguje na SlovanSlovan
18.3.2026 16:28 Reaguje na Jarek SchindlerNehodnotím, zda je počet ulovených lišek, kun apod. málo nebo ne, ale to, že si myslivci stěžují, že jich je moc, ale jsou to přece oni, kdo má jejich početnost reálně ve svých rukou. A vzhledem k tomu, že je i kormorán loven v relativně velkých počtech, pak je by mě zajímalo o kolik % se zvedla rybí osádka v daných oblastech.
Slavomil Vinkler
18.3.2026 18:03 Reaguje na SlovanWIKI: Přestože se jen u nás ročně uloví téměř 100 000 lišek, jejich počty se nijak nesnižují. liška má obvykle asi 4-6 mladých tj. by se muselo lovit asi 300 tisíc.
Kormoránů doletí asi 200 tisíc. Podle Vermouzka se každý rok v Česku zastřelí asi čtyři až šest tisíc kormoránů. Ať už zastřelí jakékoliv množství kormoránů, počet těch, kteří v zimě přiletí do Česka, se nezmění. "Z výzkumných projektů jasně vyšlo, že kormoránů je tolik, (udává se asi 400 tisíc párů) že nedokážeme zredukovat jejich počet. Zkrátka nejsme schopni zařídit tak obrovský masakr, aby jich opravdu ubylo," říká.
Jarek Schindler
18.3.2026 19:44 Reaguje na SlovanMichal Ukropec
19.3.2026 16:13 Reaguje na SlovanRadek
18.3.2026 14:42 Reaguje na SlovanSlovan
18.3.2026 16:31 Reaguje na RadekRadek
18.3.2026 20:07 Reaguje na SlovanMichal Ukropec
17.3.2026 13:42Majka Kletečková
17.3.2026 22:39Slavomil Vinkler
18.3.2026 06:45 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
18.3.2026 09:33 Reaguje na Slavomil Vinklerosobní zkušenost s predací. Ona se ale tomu úspěšně vyhýbá
a nechová deset ovcí, slepice ve volném venkovním chovu a
nechová v rybníce ryby. Vše koupí v obchodě a problémy těch
chovatelů ji nezajímají stejně, jako většinu národa, která
je ochotna stejně jako ona uvěřit těm názorům ekologistů.
Radek
18.3.2026 11:16 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.3.2026 15:34 Reaguje na RadekBřetislav Machaček
18.3.2026 09:33 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
18.3.2026 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.3.2026 17:51 Reaguje na Jarek Schindlerv městských parcích, kde se na ně těším i já. To
bude mazec a konečně dojde na přehodnocení vlků
jako něčeho nezbytného. Dokud města nezažijí to,
co vesnice, tak ke změně nedojde.

