Česká komora architektů: Deset bodů pro dobré řízení obce (teze ke komunálním volbám)

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila Teze ČKA k podzimním volbám 2026 s názvem Komunální politiky architektury pro obce v ČR. Dokument reaguje na skutečnost, že téma péče o vystavěné prostředí bývá ve volebních programech a prioritách obcí často opomíjeno, přestože kvalita prostředí zásadně ovlivňuje každodenní život lidí. Teze jsou určeny kandidátům, politickým stranám a hnutím a následně samosprávám jako praktická opora pro formulaci volebních programů, priorit obce a pro rozhodování v průběhu volebního období. „Vystavěné prostředí je to, co obyvatele ukotvuje – díky čemu se někde cítíme doma. Péče o něj proto není okrajové téma, ale jedna ze základních politik a veřejných služeb obce. Smyslem tezí je nabídnout srozumitelný rámec, jak na to: od strategie a územního plánu přes správu majetku až po kvalitní zadávání veřejných investic a spolupráci s městským/obecním architektem,“ říká Petr Lešek, místopředseda ČKA.

Deset bodů pro dobré řízení obce: od vize k realizaci

Dokument shrnuje deset oblastí, ve kterých mohou obce a města nejvíce zlepšit kvalitu prostředí – a zároveň omezit neefektivní rozhodování a plýtvání veřejnými prostředky. Teze doporučují především: mít strategický plán jako skutečnou společnou dohodu s jasnými prioritami a vazbou na rozpočet; posílit roli územního plánu jako srozumitelné prostorové vize (včetně práce s územními studiemi); spravovat obecní majetek koncepčně (s přehledem o budovách a pozemcích a s důrazem na jejich smysluplné využití); vybírat několik prioritních problémů a projektů a jejich řešení věnovat dostatečný čas a odbornou péči se zapojením veřejnosti; připravovat projekty průběžně podle potřebnosti, ne pouze „podle dotací“; kultivovat veřejný prostor včetně podpory výtvarných intervencí a regulace reklamy (včetně výdejních boxů); vybírat zpracovatele podle kvality, nikoli pouze podle ceny – zejména prostřednictvím architektonických soutěží; zřídit nebo využívat pozici městského/obecního architekta (včetně možnosti sdílení mezi obcemi); vést kontinuální komunikaci s občany a používat participativní procesy a systematicky vzdělávat veřejnost v zájmu o společné prostředí.

„Řada obcí má dokumenty a nástroje, ale chybí jejich skutečné používání: pravidelná aktualizace, práce s prioritami, transparentní zadání a důsledná příprava projektů. Výsledkem pak bývá nahodilé rozhodování, projekty ve spěchu a rostoucí nedůvěra veřejnosti. Teze ukazují cestu, jak tomu předcházet,“ doplňuje Petr Lešek.

Inspirace: Dánsko a Litomyšl

ČKA připomíná, že inspirací jsou zkušenosti dánských municipalit, kde se Komunální politiky architektury zavádějí od roku 1997 (první ve městě Vejle). V českém prostředí je jako známý příklad dlouhodobé systematické práce uváděna Litomyšl, která má městskou architektku od roku 1992.

ČKA nabízí obcím a politickým stranám konzultace

Materiál je obecný a je určen k doplnění o místní podmínky. ČKA doporučuje nepředjímat konkrétní řešení, ale požadovat kvalitní odbornou přípravu se zapojením veřejnosti. Komora je připravena poskytovat samosprávám i veřejnosti konzultace, v některých případech i bezplatné, a být partnerem při nastavování postupů a při přípravě zadání.

---

reklama

---