https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ester-dobiasova-deset-faktu-ktere-byste-meli-vedet-o-pesticidech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ester Dobiášová: Deset faktů, které byste měli vědět o pesticidech

12.2.2023
Aplikace pesticidů.
Aplikace pesticidů.
Umělé pesticidy dnes najdeme prakticky všude. V půdě, ve vodě, v těle lidí i živočichů, v potravinách, ve vzduchu, v našich vlasech i v srsti hospodářských zvířat. Jejich účelem je hubení. Víme o nich dost, abychom si je nechali servírovat až na talíř?
 
Přinášíme vám deset nejdůležitějších informací, které byste o pesticidech měli vědět.

1. Proč je lidé používají?

Pesticidy slouží k prevenci, zničení, potlačení, odpuzení či jinému ovlivnění rostlin, hub, živočichů i mikroorganismů, které člověk považuje za nežádoucí. K jejich aplikaci dochází během pěstování, výroby, skladování, převozu, prodeje a zpracování potravin, zemědělských výrobků a krmiv. Můžeme jimi také řídit růst zemědělských plodin před i po jejich sklizni. Pomáhají zvyšovat produkci a dodávají jistotu, že budeme mít úrodu. Například konvenční pěstování obilovin a olejnin je dnes na pesticidech takřka úplně závislé.

2. Problém jsou především koktejly pesticidů

Řada pesticidů je toxická, a obecně se dá říci, že mají nepříznivý vliv na lidské zdraví. Proto Evropská unie pesticidy přísně kontroluje. Zohledňuje jejich odolnost v prostředí, bioakumulaci a nakolik jsou toxické pro ekosystémy. Ty nejnebezpečnější pesticidy najdeme na seznamu Kandidátů na nahrazení – za ty hledá unie příznivější alternativy. Problém nejsou jen samotné pesticidy a jejich zbytky, neboli rezidua, ale především směsi, které mohou zvyšovat jejich toxicitu. Vliv směsí pesticidů na zdraví se již netestuje, a v tom je háček.

3. Koktejly pesticidů v jídle

Podle analýzy potravin z roku 2019 patříme v Česku mezi horší evropský průměr, co se týče množství pesticidů v jídle. Pesticidy najdeme i v ovoci a zelenině. Opakované užití různých pesticidů vede ke směsím (koktejlům) zbytků pesticidů v potravinách. Žádný z nich nemusí přesáhnout limit, ale dohromady mohou poškodit zdraví.Toxikologická data jsou zatím omezená,toxikologické hodnocení je drahé a neúplné – zatím je proto potřeba využít princip předběžné opatrnosti. Více informací najdete v přehledném Průvodci po pesticidech.

4. Pesticidy najdeme i v biopotravinách

Asi všichni víme, že produkty ekologického zemědělství se označují jako BIO. Zvykli jsme si předpokládat, že by v nich žádné pesticidy ani rezidua být neměly. Ale když si uvědomíme, že pesticidy jsou všude kolem, včetně podzemní vody, asi nás nepřekvapí, že jsou i v biopotravinách. Tuhle smutnou zprávu naštěstí vylepšuje skutečnost, že bioprodukty jich v průměru obsahují několikanásobně méně.

5. Jaké mají pesticidy vliv na člověka?

U dospělých lidí mají pesticidy negativní vliv na tvorbu hormonů, na nervovou nebo rozmnožovací soustavu, mohou způsobovat rakovinu a poškodit plod v těle matky. U dětí jsou rizikové i nízké dávky pesticidů, pokud jsou jim vystavovány dlouhodobě. Nežádoucím způsobem mohou ovlivnit vývoj, zdraví a chování dětí. Studie u dlouhodobého působení pesticidů poukazují na vznik hyperaktivity, změnu reflexů a na psychomotorické a neurologické změny ve vývoji. Jedna studie ze severní Itálie ukazuje, že pesticidy jsou zanesena i dětská hřiště v sídlech ležících v zemědělsky intenzivně využívané krajině.

Znepokojující kapitolou je vliv na zdraví samotných zemědělců a zemědělkyň a jejich dětí, které se dostávají do kontaktu například s kontaminovaným oblečením svých rodičů. Studie zjistily, že zemědělci, kteří se s pesticidy setkávají opakovaně, trpí různým typem nemocí. Například u pěstitelů vína je to zvýšený výskyt Parkinsonovy a dalších nervových nebo kardiovaskulárních chorob.

6. Pesticidy zasahují i necílové organismy

Podobně jako mají vliv na člověka, pesticidy ovlivňují mnoho druhů organismů – včetně těch, které nejsou cílem hubení. Převážně používané pesticidy hubí i přirozené nepřátele škůdců, takže později dochází opět k přemnožení škůdce, který ztratil přirozeného nepřítele. Kombinované účinky insekticidů (pesticidy proti hmyzu) a fungicidů (pesticidy proti houbám) způsobují oslabování včelstev a dalšího hmyzu. Anebo způsobují nepřímé efekty, které souvisí s úbytkem potravy pro ptáky nebo změny v chování. Jsme také svědky úbytku biodiverzity, jako jedna z hlavních příčin se uvádí vliv intenzivního zemědělství, které se neobejde bez používání pesticidů.

7. Tři čtvrtiny vodovodů v ČR jsou znečištěny pesticidy

Český hydrometeorologický ústav opakovaně nachází nadlimitní množství pesticidů jak v podzemních, tak povrchových vodách. Pesticidy tak najdeme i v pitné vodě. Za nadlimitní množství pesticidů ve vodách může v České republice především nevhodný způsob pěstování kukuřice a řepky. Jedním z nejhorších příkladů je metazachlor. S každým deštěm proniká hloub a hloub do půdy.

8. V půdě kolují i dávno zakázané pesticidy

V půdě i ve vodě ale zůstávají zbytky pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázané, i více než 15 let a vytváří další, nové sloučeniny.

9. Řešení? Bez zdravé krajiny to nepůjde.

Použití umělých pesticidů přináší rychlé výsledky, ale jde jen o krátkodobé řešení. Z dlouhodobého hlediska se více vyplácí udržitelné zemědělství.Lze se ale obejít úplně bez umělých pesticidů? Prozatím ne. Při hledání alternativ průmyslových pesticidů nás asi nejdříve napadnou nějaké jiné přípravky, kterými nahradíme ty problematické. Ovšem tou úplně nejlepší alternativou není žádná konkrétní látka, ale zdravá krajina.

Krajina, ve které se daří biodiverzitě, je odolná a dokáže si poradit s chorobami, škůdci a výkyvy počasí i bez vnějšího zásahu. Rozlehlá pole je potřeba nahradit menšími, správně střídat plodiny, navrátit krajině bohatou strukturu: aleje, meze, remízky, mokřady a tůně. Tím obnovíme příhodné podmínky pro mnoho rostlinných a živočišných druhů včetně dravců. Zvýší se tak stabilita krajiny, tudíž i schopnost bránit se přemnožení škůdců. Různorodost krajiny pomáhá navíc zadržet vodu tam, kde ji potřebujeme. Díky tomu umožní i obnovu života v půdě, který je nezbytný pro úrodnost.

Šetrné postupy mohou těžit například i z pěstování tolerantních či rezistentních odrůd, „dlouhé“ rotace plodin, z dobrých metod včasného varování a precizní aplikace pesticidů. Další možnosti snižování spotřeby pesticidů a postupů šetrného hospodaření najdete opět v Průvodci po pesticidech.

10. Dá se hospodařit i bez pesticidů

Hospodařit bez umělých pesticidů se dá i ve velkém. Důkazem je Ekofarma PROBIO, která v režimu ekologického zemědělství obhospodařuje 370 ha půdy. Její pole nabízí obživu pro hmyz a včely po celý rok až do zimy. Důraz klade na prevenci a regulaci tzv. škůdců střídáním plodin i jejich různorodostí – pěstují pšenici špaldu a pšenici setou, oves nahý, luskoviny jako hrách, pelušku, vikev, dále pohanku, čirok a mnoho dalších plodin. Důležité jsou i meziplodiny v různých směsích, které provzdušňují půdu, obohacují ji o živiny pro mikro i makroorganismy a zúrodňují půdu. Na farmu jsme se vydali osobně, abychom se podívali, jak hospodaří a jak o krajině přemýšlí. Podívejte se na video nejen z této farmy, ale i s dalšími zemědělci.


reklama

 
Další informace |
foto - Dobiášová Ester
Ester Dobiášová
Autorka pracuje pro Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

12.2.2023 05:52
Bez pesticidů pomřeme hlady, protože výnosy by byly zlomkem těch současných. Doba, kdy se mandelinka sbírala ručně, se snad nikdy nevrátí.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.2.2023 06:30 Reaguje na Richard Vacek
Tak zrovna na mandelinku máme Spintor, to je přípravek povolený i do ekologie. A parádně funkční.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.2.2023 08:25 Reaguje na Richard Vacek
to je dost nepravděpodobné, pesticidy jen nahrazují lidi, kteří pracují v montovnách. S průmyslovou revolucí se lidi z polí přemístili do montoven ale popravdě lépe nežijí, neb na polích se v noci nepracuje.
když vezmete kuchařku před 150 lety, tak zjistíte, že se v Česku vařilo z ovoce různé omáčky.
Odpovědět
JH

JH

12.2.2023 12:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Od té doby, co mají traktory světla, se na poli pracuje i v noci.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.2.2023 10:22 Reaguje na Richard Vacek
Tak hlavně v ČR, by měla být společnost dostatečně informována o tom, že sedláci v ČR, používají pesticidy násobně méně, než ve většině států EU i ve světě !
Ale to média, pod vlivem zelených, téměř neuvádějí.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.2.2023 06:39
V přímo konzumované zelenině koupené v supermarketech se pesticidy vyskytují v množství "baby food", tedy MLR pod 0,01 mg/kg produkce. Je to dáno tlakem řetězců na dodavatele. Mohli by povídat, všihni zelináři, co dodávají do řetězců.
Limity podle vyhlášky jsou zde:
https://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100065052.html
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.2.2023 06:47
Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí bylo v roce 2021 odebráno a analyzováno v rámci monitoringu cizorodých látek 2006 vzorků. U 15 vzorků bylo zjištěno překročení maximálního limitu, což představuje z celkového počtu odebraných vzorků 0,75 % nevyhovujících. Procento vzorků se zjištěným nadlimitním nálezem cizorodé látky v roce 2021 je nižší ve srovnání s rokem 2020 (1,1 %).
https://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace1/Monitoring%202021.pdf
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.2.2023 10:23 Reaguje na Katka Pazderů
ČSN na potraviny, byly zrušeny hned po " sametu " !
Odpovědět
JH

JH

12.2.2023 12:52 Reaguje na smějící se bestie
To neznamená, že na cizorodé látky nejsou limity.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.2.2023 16:43 Reaguje na smějící se bestie
O jakých ČSN tu mluvíte? Já žádné necituji. Jen platnou legislativu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.2.2023 08:02 Reaguje na Katka Pazderů
Holt nepamatujete, bohužel !
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.2.2023 08:20
Snižte početnost populace z 8 mld. na 200 mil. , zaveďte otrockou práci a podíl lidí pracujících v zemědělství na 50% .
Potom se bez pesticidů obejdete. Kvalita života se dostane na úroveň 19. století a zelení budou spokojeni.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.2.2023 08:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
nebudou...protože i zelení se chtějí válet u televize a čumět do telefonů ale i si vozit řiť v autech.
To, že průmyslová revoluce, která se zvrhla na digitální šílenství ničí naší přirozenost ale hlavně negativně ovlivňuje naše zdraví a duševní schopnosti
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.2.2023 08:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
lenost a zjednodušování je cestou k relativizaci vlastní podstaty. Relativizujeme i Homo sapiens protože nám " vládnou" šílenci, kteří nás používají jako laboratorní krisy, protože jsou přesvědčeni o své vědecké neomylnosti ale i to, že závislostmi a mentální leností nejsme schopni kritické úvahy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.2.2023 10:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
1***
K tomu by se došlo i při 2miliardové populaci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.2.2023 10:10
Tyhle pitomosti nemá cenu komentovat, ztáta času.
Odpovědět
JH

JH

12.2.2023 12:05
Pesticidů v potravinách bych se asi bál méně než autorka článku. Nicméně vlivy na necílové organismy, pesticidy ve vodě, rezidua v půdě a koktejly účinných látek jsou určitě reálné problémy, takže snaha o zemědělství bez pesticidů dává smysl. Je ale taky otázka, jak velký efekt má reálně zdravá krajina, nevím, jestli to někdy někdo pořádně změřil i když o tom tolik lidí mluví.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.2.2023 16:47 Reaguje na JH
tak třeba převčelení naší republiky chovanými včelstvy je takové, že klidně mohou v některých oblastech vytvářet tlak na populace volně žijícíh opylovačů. Do kilometru čtverečního od mých včelstev je dalších 124 včelstev.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.2.2023 16:50 Reaguje na Katka Pazderů
Ano. V naší krajině je převčeleno, přerybněno a přezvěřeno. Jen predátorů a lýkožroutů je nedostatek na nastolení ekologistické " rovnováhy".
Odpovědět
JS

Jiří S

12.2.2023 21:24 Reaguje na Michal Ukropec
S paní Pazderů opět musím výjimečně souhlasit. Nemyslela to tak, že by bylo mnoho včel (např. samotářek), ale doma chovaných včelstev. Tyto včely skutečně dokážou mnoha opylovačům znepříjemnit život tak, že ostatní nemají dost potravy. Takže zde má paní doktorka pravdu, že to může vést k menší diverzitě opylovačů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.2.2023 08:21 Reaguje na Jiří S
Jak mi teda vysvětlíte, že před 40-50 ti lety kdy bylo včelstev 2x tolik, bylo hmyzu 10x tolik. Zatím to vypadá obráceně. Problém je totiž jinde. Zlikvidovali jsme veškeré byliny na loukách a pastvinách, a tím i všechny vývojová stádia hmyzu na nich. I včelám tyto byliny chybí. Paní doktorka je ekologistka z Duhy a lže.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.2.2023 11:06 Reaguje na Michal Ukropec
Anglickej trávník, je vrchol přírody !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.2.2023 15:14 Reaguje na smějící se bestie
1*. Ale bez sedmikrásek!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.2.2023 15:26 Reaguje na Michal Ukropec
TAK !
Odpovědět
JS

Jiří S

13.2.2023 16:24 Reaguje na Michal Ukropec
Samozřejmě že s likvidací stádií hmyzu na lučních společenstvích s vámi souhlasím. Každopádně nemáte pravdu, že jich bylo 2x tolik, ale bud stejně nembo méně. A proto, když je nyní počet hmyzu devastován, tak takovéto převčelení jaké je v našich končinách je poslední hřebíček do rakve.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.2.2023 08:03 Reaguje na Michal Ukropec
1***
Odpovědět
me

meluzína

13.2.2023 07:15 Reaguje na Katka Pazderů
Tvrdit že je málo přirozených opylovačů protože je převčeleno je stejný nesmysl jako tvrdit že je málo orlů protože je hodně strak. Buďme rádi, že v ČR máme hodně včelařů, protože bez nich by situace s opylovači byla o dost horší.
Vzhledem k dlouhodobým problémům s VD, nosemou a virozami, a každoročně se zvyšujícími úhyny a slábnutím včelstev z "neznámých" důvodů se snadno můžete dočkat i toho vašeho nedostatku včel, stejně jako je dnes nedostatek přirozených opylovačů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.2.2023 16:47
Také jeden důvod proč Duha podporovala pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Aby bylo v krajině co nejvíce pesticidů. Přesně podle V.I. Lenina. Čím hůře, tím lépe! S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
me

meluzína

13.2.2023 07:24
Po přečtení článku jsem si vzpomněla na zkoušku výnosu, kterou jsme dělali na škole. Vyměřil se metrový čtverec a v tom čtverci se vysekalo všechno, co v něm rostlo a zvážilo se to. Z toho se pak počítal odhadovaný výnos. Z toho m2 tenkrát létalo a padalo obrovské množství hmyzu. Pamatuji si mušky, kobylky, cvrčci, vosičky, stinky, pavouky, občas i včela nebo střevlík z toho vylezly, na m2 bývala hmyzu opravdu spousta. Nejsem entomolog pojmenuji jen základní druhy, ale množstvím i druhově toho bývalo opravdu hodně.
Dnes když tuhle zkoušku výnosu vyzkoušíte, tak ten m2 budete přebírat jako popelka hrách, abyste vůbec nějaký hmyz našli a budete rádi za ploštice a malé mušky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.2.2023 08:05 Reaguje na meluzína
Ale to jste sekali srpem/kosou.
Dnes je to minimálně " strunovkou"/vysavačem vlastně.
Odpovědět
me

meluzína

13.2.2023 08:44 Reaguje na smějící se bestie
Teď mi tak došlo, proč mě tohle se zkouškou výtěžnosti napadlo - protože i když někdo může hájit plošné trávení pesticidy a jinými jedy na polích horem i dolem, úbytek hmyzu a veškerého polního života s tím přímo souvisí a nedá se popřít, dokonce i takhle primitivní zkouška výnosu dá celkem jasnou odpověď jak na tom momentálně pole jsou.
Čekám kdy si agrotěžaři začnou stěžovat že pole nerodí protože půda je vyčerpaná a neživá a na revitalizaci se vymyslí a rozdají tučné dotační tituly.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.2.2023 11:17 Reaguje na meluzína
To se nedočkáte. Ti vaši "agrotěžaři", což, jak to vypadá jsou všichni zemědělci nehospodařící ekologicky, jsou natolik dobří hospodáři, že si na vyčerpanou a neživou půdu stěžovat nebudou, protože jejich půda taková nebude. Chápu, že je pro vás těžké to přijmout, ale většina zemědělců hospodaří udržitelně, i když nevyznávají BIO. Buďte tomu ráda, máte aspoň neomezeně co do úst.
Odpovědět
JH

JH

13.2.2023 11:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Byl bych v tom hodnocení udržitelnosti opatrnější, úbytek hmyzu a pesticidy ve vodě si nevymyslela autorka článku. Takže je otázka, jak dlouho ta udržitelnost vydrží.
Odpovědět
me

meluzína

13.2.2023 12:24 Reaguje na Marcela Jezberová
Ve chvíli, kdy se začnou rozdělovat dotace na revitalizaci otrávené vytěžené půdy, stejní lidé, kteří dnes hlasitě křičí že bez plošného trávení všeho živého pesticidy a dalšími jedy lidstvo umře hlady, ti stejní lidé začnou stejně hlasitě křičet, že jedině díky jejich revitalizování bude lidstvo zachráněno před hladověním.
Při dnešních cenách potravin už mnoho lidí v mém okolí opravdu neomezeně co do úst nemá, zrovna včera jsem si vyslechla výživný rozhovor dvou důchodkyň, které si povídali že máslo kupují už jen o svátkách a maso jen 2x týdně... ale dál sněte že díky vám mají všichni o neomezeně do huby...
Odpovědět
JH

JH

13.2.2023 14:25 Reaguje na meluzína
V tomhle zemědělcům trochu křivdíte. Určitě nikdo nerozváží po poli pesticidy proto, aby mohl jednou brát dotace na revitalizaci půdy. A snad to nezajde nikdy tak daleko. Pokud jde o ceny potravin, ty narostly z důvodů, na které zemědělci mají omezený vliv, to bych jim určitě nevyčítal.
Odpovědět
me

meluzína

13.2.2023 16:29 Reaguje na JH
Já mám zemědělce ve velké úctě. Lidi, kteří obdělávají půdu a chovají zvířata. S místníma hodíme řeč kdykoliv se potkáme. Já sice nemám ráda, když se mi prohání kolem pastvin se svými pavouky a rozmetači (a oni to ví) a oni zase komentují moje stromy. Zemědělci se kterými si občasně povídám jsou se současným stavem zemědělské politiky skoro stejně nespokojení jako já.
Nemůžu ale souhlasit s některými diskutujícími, kteří hlásají pouze vlastní demagogii, vyhrožují hladem když nebude po jejich a urážejí ostatní, kdykoliv někdo má jiný názor na věc nebo zkušenost.
Odpovědět
JH

JH

13.2.2023 17:22 Reaguje na meluzína
Jestli myslíte vyhrožování hladem ve stylu "vyhyneme, když nevyhubíme dost hmyzu", tak s tím se dá jen souhlasit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.2.2023 08:25 Reaguje na meluzína
Přesně tak. A vsadím se, že druhová pestrost byla někde úplně jinde. Dříve jako terarista jsem si za chvíli na m2 nazbíral krmného hmyzu kolik jsem chtěl, a cvrčky s pachnodama jsem měl jen na zimu. Dnes už ani ty ještěrky ( gekony a leguány) nechovám. Musel bych mít insektária mnohem větší.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

13.2.2023 11:25 Reaguje na Michal Ukropec
Mě by zajímalo jaký vliv má na hmyz má EMF z těch všech možných vysílačů několika generací GSM po celé vlasti. Ale tím se nikdo zabývat nehce.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.2.2023 15:16 Reaguje na Aleš Nebáznivý
A víte jaký výkon měli rušičky za totáče? A nevadilo to.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

13.2.2023 16:15 Reaguje na Michal Ukropec
Víte ono to není jen o výkonu, ale i polarizaci a pulsní modulaci. Dříve se točil ponejvíce analog a to jen v určitých spektrech. Najdětě si na netu vývoj výkonu v čase a použití v pásmech vůči přirozenému pozadí za poslední pár desítek let. A to je věru nepěkná charakterisktika.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.2.2023 16:31 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Já to spíš vidím na kombinaci všeho. Ano já jako zemědělec samozřejmě nepopírám, že je našim hospodařením do určité míry poškozována příroda, bohužel. Ale to byla i za komunismu a možná i hůře. Tu smrtelnou kombinaci vidím v tom, že za komunismu nebývalo tolik záření, at už EMF či světelný smog, také nebylo toliko aut, co zabije hmyzu, nebylo toliko anglických trávníků, ani obce nestříkali herbicidy apod., nebylo takové převčelení a nakonec nebývalo takové sucho, což může také vést k jiné skladbě hmyzu jak jej známe. Takže to beru tak, že když k zemědělství přidáme tyto další věci, tak tu máme krajinu bez hmyzu a v tom vidím rozdíl toho, proč se vzpomíná, že v předrevolučních létech bylo všeho víc i když bylo zemědělství neudržitelné.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

13.2.2023 16:54 Reaguje na Jiří S
Ano, to dává smysl.
Odpovědět
me

meluzína

13.2.2023 17:02 Reaguje na Jiří S
Určitě máte pravdu v tom, že dnešní stav je výsledkem mnoha vlivů. Vliv způsobu hospodaření a zemědělské chemie je ale podle mě naprosto zásadní - vidíme to v přímém přenosu např. v Milovicích, které nejsou nijak odstíněné proti záření. Tím nechci říci, že česká krajina má jít cestou uzavřených rezervací se zákazem vstupu, mezi vyplundrovanými poli kde neroste nic než monokultura.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2023 06:58 Reaguje na meluzína
Prosím vás, nechte té demagogie. Pole s monokulturou je podle vás vyplundrované? A co by tam asi tak dle vašeho názoru mělo růst? Pšenice, řepka, hrách, řepa etc. promíchané spolu s plevelnými rostlinami či co?
Mě už tyhle kydy opravdu přestávají bavit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.2.2023 08:58 Reaguje na pavel peregrin
Ano.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.2.2023 07:41 Reaguje na meluzína
Zásadní vliv to sice má, ale kdyby nebyly ty další vlivy, tak by bylo hmyzu dost, jako v předrevolučních létech.

Další knock out pro hmyz vidím i v zakazování přípravků např v podobě neonikotinoidů. Ve své bakalářské práci jsem se zaobíral nektarodárnými pásy u pole řepky a v aplikaci neonikotinoidů a pyrethroidů. Paradoxně, když jste jeli 1x s Nurellem a měli jste aplikaci vyřešenou, tak počty hmyzu v nektardoráném biopásu byly závratné. Pokud se jel systém po zákazu neonikotinoidů, tedy systém pyrethroidů, tak jak je to prosazováno dnes, rozdíl byl extrémní. Proto mne tyto zákazy štvou. Příroda si dokáže poradit dle mého lépe s jedním opravdu ostrým zásahem proti škůdcům v podobě neonikotinoidu než s neustálým oslabováním v podobě pyrethroidů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.2.2023 07:55 Reaguje na Jiří S
Příroda si poradí, oni ti škůdci jsou proti pyretroidům docela odolní.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2023 08:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
To máte pravdu, jenže neporadí si ti necíloví a v tom je ten problém. Místo aby, když už tomu nerozumí, naslouchali skutečným odborníkům a ne těm z hnutí Duha atd, tak přesně naopak ponechají pyretroidy, které vymlátí vše okolo, jen ty škůdce ne.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.2.2023 11:34 Reaguje na pavel peregrin
Ale jděte, neonikotinoidy jsou stejně systémové, jako pyrethroidy, nemluvě o tom, že např mandelinky, obaleč jablečný nebo mšice si proti nim za ta léta používání vybudovaly rezistenci. Stavy necílových soustavně klesají už od padesátých let minulého století. Jiří správně říká, že jde o komplex příčin, nicméně myšlenka aplikace širokospektrálních insekticidů zasahujících hmyzí populace napříč druhovým spektrem v tom hraje významnou roli.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2023 13:35 Reaguje na Jakub Graňák
Tak pyretroidy jsou systémové? Pane Graňáku, to si s dovolením dostudujte!
Navíc jste nepochopil text- nikdo netvrdí, že u neonikotinoidů nevznikla rezistence, ale s úspěchem lze tvrdit, že neonikotinoidy, hlavně ty zakázané typu thiacloprid, thiametoxam by při šetrném způsobu použití, což je moření, způsobily mnohem menší zlo, než pyretroidy, na které je obecně rezistence velká, ale k tomu ještě vybíjejí necílové organismy podstatně víc, jak neonikotinoidy.
Kupř. doc. Kazda se k tomuto tématu vyjadřoval vícekrát, ale, jak sám pravil, jako když hrách na stěnu hází.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.2.2023 15:01 Reaguje na pavel peregrin
Pardon, jsem se upsal - mělo tam stát "selektivní". Nicméně třeba Nurelle je zrovna "systémový" a je to z poloviny pyrethroid, nemluvě o různých translaminárních pyrethroidech (třeba do obilí), které jsou v podstatě taky systémové protože jsou taky vstřebávány pletivy. Mořením osiva asi těžko zajistíte ochranu proti škůdcům na celou sezónu. Netvrdím, že moření, třeba u cukrovky, nebo řepky nemá smysl, ale z dlouhodobého hlediska to stejně nakonec povede k rezistencím u cílových druhů.
Vy jste asi zase nepochopil mě: tvrdím, že jakýkoli insekticid působící na celou skupinu ať už je jeho účinnou látkou cokoli, je slepou uličkou, která nás dovedla právě sem. Jedinou cestou, jak z toho ven je výzkum v oblasti etologie cílových druhů a využití pohlavních feromonů, agregačních feromonů...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2023 15:18 Reaguje na Jakub Graňák
Upsání beru, ale u Nurelle vás zase musím opravit, jde o bohužel velmi oblíbenou chybu- Chlorpyrifos není systémový, pouze lokálně a spíše se vyznačuje fumigací.
Dále translaminarita má do skutečné systémovosti hodně daleko, ale to bychom již zabíhali do podrobností.
Namořit osivo thiametoxamem či imidaclopridem skutečně význam má a veliký, rostlina je v kritických fázích vývoje spolehlivě chráněna a co je lepší- jednou namořit nebo na podzim vystavit pole 4-5 násobnému použití pyretroidů, navíc s mizivým účinkem a devastací pro hmyz?
Právě neuvážené zákazy účinných opatření nás dovádějí tam, kde nechceme být.
Jde o to, nerušit bezhlavě něco pro něco, ale ruku v ruce pomalu nahrazovat a to ještě jen za přípravky s prokazatelnou účinností, feromony samozřejmě nevyjímajíce.
Bohužel, u nás se rozmohly hurá akce, protože zemědělství řídi diletanti, kterým sotva oschnul inkoust na diplomu, ale rozumu mají na rozdávání.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.2.2023 18:13 Reaguje na pavel peregrin
Ok beru na vědomí, nicméně, když už jste to nakousl, vidím u moření osiva jeden poměrně zásadní problém (a myslím, že nejsem sám) - že je to funkční řešení při vzcházení je sice hezké, ale s tím jak rostlina roste se obsah účinné látky ředí. Kupříkladu na cukrovce se dřepčíci objevují i v pozdějších fázích vývoje rostliny a ti už "cucají" daleko řidší koncentraci a budují rezistenci. Jsem přesvědčen, že jediné skutečně udržitelné řešení je skrz feromony, jenže protože takový výzkum je drahý a na dlouho, tak se vytlouká klín klínem a odnáší to necílové organismy. Zkrátka bereme na komára bazuku a pak se divíme té spoušti, která po nás zbyde
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.2.2023 07:22 Reaguje na Jakub Graňák
OK, ale rozhodná je právě ta počáteční fáze, větší rostlina se již s pokusem vypořádá mnohem snadněji.
Problém je dřepčík olejkový a právě u něj by bylo moření potřebné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.2.2023 08:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je ten problém, škůdci získají rezistenci na opakované nízké dávky, musíte je zvyšovat a pak už ani vyšší dávky nepomohou. Pyretroidy se určitě akumulují a bioakumulují, takže za úbytek hmyzu mohou klidně být zodpovědné právě ony.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.2.2023 17:42 Reaguje na Jarka O.
Netvrdím, že nemohou za úbytek hmyzu. Jen naznačuji, že až na škůdce nebudou účinkovat, ta k se přestanou užívat.
Odpovědět
me

meluzína

17.2.2023 08:04 Reaguje na Jiří S
Vaše opěvované neonikotinoidy jsou prokázaně karcinogenní a momentálně zakázané i v USA, oficiálně kvůli rozsáhlému a téměř totálnímu hynutí včelstev v oblastech aplikace. Ale zase když by znovu začaly používat, tak dobrá zpráva pro ty, kdo propagují myšlenku, že v ČR je převčeleno, jen bohužel kolik zahubí ostatních opylovačů nikdo nesleduje.
Odpovědět
me

meluzína

17.2.2023 08:09
Co se pyrethroidů týče, tak proč je používat, když nefungují? Nejsem rostlinář, ale permethrin se používá i jako vnější anitiparazitkum, a přijde mi normální, že když něco nefunguje, tak to nepoužívám (stejně jako dnes nemá cenu aplikovat mnohá odčervovadla).
U pyrethroidů to buhužel vypadá že lidé jsou další necílovou skupinou. Lékaři je dávají do souvislosti s rakovinou plic, autoimunitními onemocněními, parkinsonem, alzehimmerem a vývojovými onemocněními dětí, ADHD a autismem. Těhotné ženy by se měly úplně vyhnout jakémukoliv kontaktu - bývá i v přípravcích pro domácí použití (některé spot-on a přípravky proti mravencům). Postiženy jsou hlavně profesní skupiny, které s pyrethrenoidy pracují, a velice negativní vliv má nadýchání aerosolu.
Je také jedovatý pro vodní organizmy, když ho spláchne déšť do potoka pod polem, tak toho moc v tom potoce žít nebude.
Snad brzy proběhne nějaký soud o odškodné za zničení zdraví, podbně jako u Round-up (=glyfosát) a dilema zda používat lidskému zdraví škodící insekticid a antiparazitikum bude bude vyřešeno.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist