Eva Nováková: Spotřeba elektřiny přes úsporná opatření dále poroste
„Jaký zdroj energie je nejvíce šetrný k životnímu prostředí?“
Své odpovědi nám kromě Evy Novákové poslali:
- Bronislav Bechník, člen RE Agency. Jeho komentář najdete zde.
- Martin Sedlák, energetický expert Hnutí DUHA. Jeho komentář najdete zde.
Rozhodování o tom, jaké zdroje budeme k uspokojování našich energetických potřeb využívat, je multikriteriální. Životní prostředí je jedním z těchto kritérií, případ solárních elektráren nás poučil o tom, že vážným kriteriem je, co si může nyní společnost dovolit z ekonomického hlediska..
Jistě se shodneme na tom, že nejvíce šetrný zdroj energie je ten, který se nespotřeboval. Omezení plýtvání či nadspotřeby energií je krok správným směrem a je důležité motivovat jednotlivce, aby se nad svým chováním zamýšlel. Stejně jako se Češi vyšvihli do evropské špičky ve třídění odpadu, mají potenciál se i v tomto ohledu zařadit na přední místa. Výše uvedené platí pro všechny druhy energií i pro elektřinu, jejíž celková spotřeba ovšem, s ohledem na dlouhodobě stoupající podíl na celkové spotřebě energií všude na světě, naopak v dlouhodobém horizontu i přes úsporná opatření poroste.
V případě elektroenergetické náročnosti také není situace v České republice nijak špatná, lépe řečeno naše podniky spotřebovávají zhruba stejně elektřiny na jeden výrobek jako zahraniční podniky. Problém je na druhé straně zlomku, ve výši HDP. Kdyby naše HDP bylo stejné jako v Německu, pak náročnost se již příliš lišit nebude. Bude se lišit od Španělska, Polska, Maďarska, protože Česko vždy bylo a je průmyslovým státem. Průmysl je větším spotřebitelem energií než zemědělství. Pokud srovnáváme spotřebu elektřiny na jednoho obyvatele, pak ČR nepatří do čela žebříčku a zaostává cca o 20 % oproti zemím s geograficky srovnatelnou polohou - Německo, Rakousko.
Elektřina není primárním zdrojem, její dopad na životní prostředí je tedy nutno zkoumat prostřednictvím primárních energetických paliv, ze kterých se vyrábí. I ve výrobě elektřiny je minimalizace vlivu na životní prostředí jedním z nejdůležitějších kritérií. Složení zdrojů pro její výrobu se za poslední dvě desítky významně změnilo ve prospěch čistých technologií, nehledě na to, že i klasické elektrárny prošly v 90 letech masivní investiční ekologizační přestavbou, která v předstihu oproti zemím se srovnatelnou historií výrazně upravila parametry jejich fungování ve prospěch minimalizace dopadů na životní prostředí.
Další významnou pomocí životnímu prostředí bylo spuštění Temelína, který se řadí mezi nízkoemisní zdroje, a současné uzavření stejného množství starých klasických elektráren v severních Čechách. Obojí výrazně prospělo životnímu prostředí v České republice. Další změny českou energetiku zasáhnou v následujících desetiletích. Za prvé ztenčující se zásoby domácího hnědého uhlí umožní pokračování výroby prakticky jen ve 3 lokalitách současných uhelných elektráren, které navíc procházejí další vlnou ekologizace. V budoucnu tedy bude docházet ke snižování výroby v uhelných elektrárnách směrem ve prospěch elektráren jaderných a obnovitelných zdrojů. Přičemž u obnovitelných zdrojů je důležité nastavit jejich rozvoj tak, aby spotřebitelům a společnosti nepřinášel skokové náklady, ale aby se racionálně využil jejich potenciál v přírodních podmínkách České republiky.
Bohužel, rozhodování o jakémkoliv zdroji elektřiny nemá jen parametr ekologický, jakkoliv by to bylo krásné. Váha tohoto parametru roste s tím, jak je společnost v daném státě bohatá. V žádném státě na světě zatím tento parametr nemá 100 procent. V reálném světě musíme brát ohled i na parametry jako je cena, bezpečnost a přijatelnost zdroje pro veřejnost.
reklama
