Martin Sedlák: Chytrá příležitost pro českou energii
„Jaký zdroj energie je nejvíce šetrný k životnímu prostředí?“
Své odpovědi nám kromě Martina Sedláka poslali:
- Bronislav Bechník, člen RE Agency. Jeho komentář najdete zde.
- Eva Nováková, tisková mluvčí Skupiny ČEZ. Její komentář najdete zde.
Jak ze slepé uličky ven? Logickou volbou je přechod na zelenou energetiku, která má výhodu nulových emisí, domácích zdrojů nebo třeba přínosu v podobě nových pracovních míst. Proto je správné pátrat po nejvhodnější, nejšetrnější, či třeba nejzelenější možnosti. Ovšem nechybí diskuzi i čtvrtý rozměr?
Nejchytřejší energie je ta ušetřená
Česká republika na každou vyrobenou korunu HDP spotřebuje o 40–50 % více energie než patnáct států staré EU. Větší spotřeba energie zvyšuje náklady průmyslu, a tak podkopává pozici českých podniků na globálních trzích. Ekonomika zbytečně přichází o příležitosti i pracovní místa. Obdobně české domy a budovy svým uživatelům sice nabízejí komfort střechy nad hlavou, ale už ne tak pro jejich peněženky. Nezateplenými stěnami proudí cenné jouly tepla, tedy koruny za zbytečně ohřátý vzduch pánubohu do oken.
Pro českou diskuzi je taky naprosto klíčové neuvažovat pouze o zdrojích jako takových: zelených, hnědých či modrých, ale i o jejich efektivitě. Je třeba vyvážit poměr mezi účelným využitím energie a velikostí či skladbou energetických zdrojů.
Roční spotřebu energie v českých domech lze postupně snížit o 173 PJ – tedy o podstatně více, než kolik by dodaly teplárny spalující uhlí po obětování dvoutisícového města Horní Jiřetín. Řešení spočívá zejména v kvalitním zateplení budov, výměně oken a systémů vytápění. Nové budovy by měly vznikat v nízkoenergetickém nebo ještě lépe pasivním standardu. Náklady na nejlepší technologie domů jsou jen o desetinu vyšší než dnes běžně využívané.
Na průmyslové podniky připadá 41 % konečné spotřeby energie. Je to výrazně více než průměr zemí EU (28 %). Studie, kterou na zakázku ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace sestavila renomovaná pražská společnost Ekowatt, zjistila, že český průmysl může už se současnými technologiemi rozumně vylepšit energetickou efektivnost o 23 %.
Začít úsporami, nebo lepším využitím energie je dobrý první krok v koncepčním uvažování. Vylepšování energetické efektivnosti můžeme považovat za zelený zdroj: nemusela se spotřebovat energie, ba dokonce často ani vyrobit. Došlo k úspoře emisí i primárních zdrojů energie – všech: uhelných, atomových či zelených.
Domácí, čisté a obnovitelné
Domácí obnovitelné zdroje vyrábí jen kolem 5 % současné spotřeby energie. Zelená elektřina se v loňském roce díky boomu solárních panelů vyšplhala k desetině české spotřeby. Jaké jsou však dlouhodobé šance čistých zdrojů? Patrně nejvíce respektovaný pramen – Pačesova komise – spočetla, že by v polovině století mohla česká zelená energetika dodávat až 44 % současné spotřeby tepla a dokonce pokrýt 69 % dnešní poptávky po elektřině.
Procenta se skládají z biomasových, solárních, větrných či geotermálních zdrojů. Lze některých z nich označit jako nevhodnější, nejlepší, či nejzelenější?
Organická zelená energie
Budeme-li hledat čistý zdroj s největšími možnostmi pro Česko – řekněme v horizontu příštích 40 let – pak ve statistických sloupečcích padne oko na biomasu. Ta bude v čase do poloviny století hrát nejvýznamnější roli jak v produkci čisté elektřiny (56 % českého potenciálu zelené elektřiny) i dodávkách tepla (68 % českého potenciálu čistého tepla). Celý balík energetických možností zemědělské biomasy dosahuje podle expertních studií zpracovaných pro Hnutí DUHA a sdružení Calla 194–255 PJ za rok. K cíleně pěstované biomase lze připočítat dalších přibližně 50 PJ ročně energeticky využitelné lesní biomasy. Číslo by mohlo být ještě větší, ale je třeba respektovat pravidla správného lesního hospodaření. Odpad z těžby dřeva by měl zůstat v lese. Tlející dřevo pomáhá neutralizovat kyselost lesní půdy. Ležící větve také obohacují humus, pomáhají udržovat vlhkost půdy a stabilizují ji proti erozi.
Biomasa je významný zdroj i v evropském kontextu. Výroba tepla a elektřiny z biomasy se může v EU do roku 2020 zdvojnásobit a dosáhnout 1650 TWh. Energetické využití biomasy má i ekonomickou perspektivu: maximálním využitím jejího potenciálu dojde během následujících deseti let k poklesu nákladů o 15 – 40 %. Při ceně emisní povolenky 30 – 50 eur za tunu CO2 může biomasa konkurovat fosilním palivům.
Síla větru
Jiným pohledem mohou být ekonomická kritéria. Větrná elektřina nebude v českých podmínkách patřit k dominantním. České větrné elektrárny mohou podle Pačesovy komise v roce 2020 realisticky vyrábět elektřinu pro milion domácností, tj. asi 3 TWh. Dlouhodobé možnosti jsou asi dvakrát větší. Ekonomicky však patří k jedněm z nejvýhodnějších čistých zdrojů. Od konce osmdesátých let klesla cena jedné kilowatthodiny z větru na méně než polovinu. V některých zemích se větrným turbínám daří šlapat na paty konvenčním zdrojům. Příkladem je pak Velká Británie, kde je vítr levnější než uhlí a začíná konkurovat jaderné energii.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že už kolem roku 2015 bude jedna megawatthodina z evropských větrných zdrojů v průměru asi o 10 % levnější než uhelná elektřina. Díky dobré ekonomice i pokročilým technologickým inovacím uváděným pravidelně na trh bude vítr patřit k evropským hlavním zdrojům v budoucnosti. Dnes větrné elektrárny pokrývají přibližně 5 procent evropské spotřeby elektřiny. Za poslední dva roky však 40 procent výkonu všech nově spuštěných zdrojů připadalo v Evropě na větrné elektrárny, 63 % pak na všechny obnovitelné zdroje. Dynamický růst podílu větrné elektřiny bude jeden z hlavních nosičů postupného přechodu na stoprocentní „obnovitelnou Evropu“ do roku 2050.
Energie slunečního svitu
Když budeme posuzovat čisté zdroje podle žebříčku technologických inovací, je jasnou volbou solární energetika. Komerční cena solárních fotovoltaických modulů se ze 32 dolarů na každý watt výkonu v roce 1979 propadla na 4,5 dolaru v roce 2009. Podle čerstvých analýz IEA můžou solární zdroje do poloviny století zajistit více než pětinu celosvětové výroby elektřiny. Nejlepší projekty se prosadí bez podpůrných programů již za deset let. V celém sektoru probíhá zápas o prolomení hranice s co největší účinností. Vyhrává, kdo jako první přijde na trh s fotovoltaickou elektrárnou, která prolomí hranici konkurenceschopnosti. Výsledky se dostavují už dnes. Rok 2010 byl podle expertů Duke University přelomový: solární elektřina se poprvé stala levnější než jaderná – konkrétně v americkém státě Severní Karolína – při porovnání ekonomiky nových projektů atomový reaktorů v USA. Důvodem jsou právě inovace tlačící investiční náročnost fotovoltaických panelů dolů a naopak trvale rostoucí odhady investičních nákladů nových jaderných reaktorů. Solární proud se tak pomalu stává čistou šancí, která může pomoci státům přejít na bezemisní energetiku a vyhnout se nutnosti znovu dotovat centralizovaná odvětví, jakým je právě nukleární průmysl.
Kouzlo kombinace
Všechny typy obnovitelných zdrojů mají celou řadu výhod a bezesporu existují i jejich slabiny. Rozhodnout se však pro jeden, který by se měl stát vlajkovou lodí české zelené energetiky? To jde dost těžko. Papírových příležitostí i reálných příslibů máme hodně. Ale opravdu důležité je, kolik z nich tržní ekonomika využije a jak je bude kombinovat. To závisí na řadě věcí: na nákladech, na cenách a v neposlední řadě i na legislativě.
Kolik úspor a zelených zdrojů může proměnit českou ekonomiku na zdravější, šetrnější k životnímu prostředí i peněženkám uživatelů? To je otázka, na kterou našly ekologické organizace v koncepci Chytrá energie. Ve spolupráci s renomovaným Wuppertalským institutem propočítaly, jak lze české potenciály využít v reálné ekonomice.
Nejprogresivnější scénář koncepce, nazvaný „Důsledně a chytře“, předpokládá razantní snižování energetické náročnosti i kompletní využití potenciálu domácích obnovitelných zdrojů energie. Díky vysokému využití potenciálu energetické efektivnosti se podaří snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny do poloviny století klesne oproti současnosti o 13 %. Obnovitelné zdroje pokryjí v roce 2050 polovinu spotřeby primární energie (94 % výroby domácí elektřiny bude vyrobeno z obnovitelných zdrojů). Dovoz ropy a zemního plynu klesne o 51 %, respektive 49 % oproti dnešku. Oproti tomu od roku 2030 scénář počítá s dovozem obnovitelné elektřiny do 10 TWh ročně. Import však bude pocházet ze stabilnějších zemí a bude čistější než fosilní palivo.
Velká výzva pro české zákonodárce
Mapování potenciálů ve studiích nestačí. Bez účinných opatření se z místa nepohneme. Potřebujeme nastartovat inovace. Britové před dvěma lety udělali první krok přijetím zákona, který stanovil závazné tempo pro snižování exhalací skleníkových plynů – krok po kroku, rok po roku. Shodli se na něm labouristé, konzervativci i liberální demokraté i a také odbory i Konfederace britského průmyslu. Britské podniky tak dostanou rozumnou garanci, co od něj stát v příštích desetiletích očekává, takže snižování emisí nebude vždy vyhlašováno jen na pár let dopředu. Na něj pak navazuje konkrétní legislativa, daňové reformy, granty a další programy, které rozhýbou trh. Hnutí DUHA navrhlo obdobné řešení v České republice. Proto je i pro Česko klíčové aktivní zapojení nejen zeleného byznysu, ale celých sektorů. Na solárních nebo větrných elektrárnách pak nevydělají jen jejich provozovatelé, ale i metalurgický průmysl a služby, stejně tak rodinné rozpočty, které budou ušetřené prostředky za energii investovat lépe.
Obnovitelné zdroje jsou prozatím jen okrajovou součástí české energetiky. Prozatím. Propočty Pačesovy komise potvrdily, že domácí obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrývat dvě třetiny dnešní české poptávky. Obdobná čísla potvrdila také Chytrá energie, energetická koncepce, kterou si od nezávislých expertů nechaly propočítat největší české ekologické organizace. Čisté zdroje energie posilují domácí ekonomiku, jsou příležitostí k její modernizaci, k zařazení českých podniků na technologickou špici, k energetické nezávislosti a ke snížení účtů, které miliony domácností i firmy za energii platí. Česká republika s tradicí strojírenského průmyslu, skvělými inženýry a kvalifikovanými dělníky má velmi dobrou startovní pozici.
reklama
