Hnutí DUHA: Ministr Červený chce pustit do divočiny národních parků harvestory
13.5.2026 | Hnutí DUHA |
Licence | Volné dílo (public domain)
Pro vznik a šíření požáru představují riziko na zemi ležící drobné větvičky a suchá tráva, nikoliv kmeny suchých stromů:
● Na rozdíl od suché trávy na holinách nebo suchého opadu drobných větviček není jednoduché kmen suchého stromu podpálit.
● Požáry se rychle šíří po zemi kde je hořlavý materiál – spadané suché větvičky, jehličí, suchá tráva a klest po těžbě na holinách. Méně častou variantou šíření požáru je tzv. korunový požár, kdy požár přeskakuje v zelených korunách živých jehličnatých hustě rostoucích stromů (smrků). Požár se nešíří přeskakováním ohně vzduchem z jedné stojící souše na druhou.
● Kmeny suchých stromů hoří, jen když jsou skutečně vyschlé, tj. když obsah vody klesne pod 15 % jejich objemu – to může být prakticky jen prvních několik let po uschnutí stromu. Pak se jejich struktura mění v důsledku začínajícího rozkladu zejména pomocí hub a mikororganismů. Lámou se a dostávají se většinou alespoň částí kmene do kontaktu se zemí. V tu chvíli naopak začínají vodu zadržovat: při dešti vodu nasakují jako houba a nevysychají tak rychle jako okolní půda, takže už ani nehoří a fungují naopak jako dobré protipožární opatření. Závěr studie, ve které vědci měřili obsah vody v souších v NP Šumava je: „Naše studie ukázala, že vlhkost tlejícího dřeva 2 resp. 3 roky po disturbanci je relativně stabilní v čase a pohybuje se v intervalu 16–62 % v závislosti na teplotách a srážkách. … na Šumavě je možné považovat riziko požáru za poměrně malé vyjma jeho cíleného založení či mimořádné události (např. úniky hořlavých látek). Naopak tlející dřevo je nezbytnou součástí ekosystémových procesů a integrity lesních porostů“. Sledování schopnosti odumřelého dřeva souší postupně odpařovat vodu ukázalo, že i při zhruba měsíční absenci srážek sice vnější okraj dřeva vyschne na podíl kolem 11 % vody, vnitřní část dřeva si ale zachovává kolem 25 % vody. Velká část odumřelých stromů v národních parcích je starší 3–5 let a když padnou na zem, tak ani v době sucha nepředstavují významnější riziko pro požár.
● Suché kmeny většinou ohoří jen na povrchu. Inventarizace po předešlém velkém požáru v NP České Švýcarsko ukázala, že v místech nejintenzivnějšího požáru shořelo pouze 32,6 % dřevní hmoty, v oblastech s menší intenzitou požáru mnohem méně.
Ekologická organizace proto upozornila, že stojící i ležící kmeny suchých stromů, i když už hoří, nepřispívají významně k šíření požáru. Naopak mají pro les zásadní funkce: jsou domovem třetiny lesních druhů zvířat, hub a mikroorganismů, a když začnou tlít, tak zadržují vodu a pomáhají obnově lesů.
Selektivní odvoz pouze některých odumřelých stromů z přírodních či přírodě blízkých zón národních parků navíc není na většině míst možný jinak než pomocí vrtulníků. Hnutí DUHA varuje, že kdyby se záměr těžit odumřelé stromy měl skutečně realizovat, musely by do jádrových zón (tedy do zón přírodních a přírodě blízkých) národních národních parků vjet harvestory a těžba by zcela rozvrátila nastartované přírodní procesy, pro které jsou národní parky chráněny.
Ochrana přírody je v národních parcích odstupňovaná. Všechny odumřelé stromy se ponechávají koloběhu rozpadu a obnovy lesa v zóně přírodní, kde se nezasahuje do přírodních dějů. V zóně přírodě blízké se ponechává většina odumřelých stromů, provádí se tam jen omezené, šetrné zásahy, lesy by tu měly být ponechané přírodě v blízké budoucnosti. V zóně soustředěné péče se provádějí zásahy, pouze menší část odumřelých nebo pokácených stromů se ponechává na místě. V zóně kulturní krajiny jsou převážně sídla a obhospodařovaná půda.
Jaromír Bláha z programu Krajina Hnutí DUHA, říká:
„Požáry se v lese a na vytěžených holinách šíří po zemi, kde leží vysušený hořlavý materiál, zejména drobné větvičky a suchá tráva. Kmeny suchých stromů ohoří na povrchu, ale požár z nich nepřeskakuje. Jestli chce ministr Červený snížit riziko požáru v národních parcích odvezením části „suchého dřeva“, musí si vzít vysavač a lesy vyluxovat od drobných větviček a spadaného jehličí. Jestli chce těžit souše, pak mu nejde o prevenci požárů, ale o dřevo, které stejně nepůjde uplatnit jinak než na spálení či v papírnách. Opravdu mají jádrové zóny našich národních parků místo ochrany divoké přírody sloužit jako zdroj biomasy pro papírny a teplárny?“
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
PH
Pavel Hanzl
13.5.2026 07:01Tohle je velmi srozumitelný výklad, navíc těžba jen suchého dřeva se nikdy nezaplatí a je úplný nesmysl nad tím mudrovat. Tady je jasně vidět, že motoristi a příroda si skutečně nerozumí. Proč se nenacpali radši na ministerstvo dopravy?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
13.5.2026 08:38 Reaguje na Pavel HanzlNo vidíte, sám jste odhalil rozpor v tvrzení DUHY, že těžba mrtvého dřeva bude povolena z ekonomických důvodů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.5.2026 09:26 Reaguje na Richard VacekJá fakt netuším, co tvrdí DUHA a proč, asi to spočítané mají. Ale jde o drobné.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.5.2026 12:18 Reaguje na Pavel HanzlNetušíte a přesto se k tomu zasvěceně vyjadřujete ... inu, jako vždy;-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.5.2026 09:38 Reaguje na Radek ČudaK hnutí DUHA se nevyjadřuji, zkuste vylepšit to čtení.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
18.5.2026 15:42 Reaguje na Pavel Hanzl1. Hnutí DUHA se obává, ... článek
2. Tohle je velmi srozumitelný výklad, ... Hanzl
3. Já fakt netuším, co tvrdí DUHA a proč, asi to spočítané mají. ... Hanz podruhé.
Zbytek nemá smysl komentovat.
Odpovědět
2. Tohle je velmi srozumitelný výklad, ... Hanzl
3. Já fakt netuším, co tvrdí DUHA a proč, asi to spočítané mají. ... Hanz podruhé.
Zbytek nemá smysl komentovat.
ms
15.5.2026 15:14 Reaguje na Pavel Hanzl
pane Hanzle, co to tady povídáte za nesmysly. Všechno co uvádí Hnutí Duha je lež. Pokud by to byla pravda, pak by se nikdy nestal požár s tak obrovským výkonem, jako tomu bylo v roce 2022. Je to suché dřevo, které je palivem pro takový požár a to velmi vydatným. Při takovém množství paliva je požár v podstatě nehasitelný. 350 milionů Kč byly náklady na hašení, teď jsou náklady 120 mia Kč. Kdo to uhradí? Hnutí DUHA? Nelze to nechat vyhořet, dřevo je všude kolem. To jsou ty zdecimované stromy ochranou přírody. Pak tam jsou také invazivní druhy, kdy ochrana přírody vykácí to, co je z jejího pohledu fuj a pak to tam nechám ležet.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.5.2026 09:40 Reaguje naV článku je jasně napsáno, jak hoří les a proč. Stačí si to přečíst, suché stromy v tom moc nepomůžou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.5.2026 21:15 Reaguje na Pavel HanzlV lese jsem dělal celý život a požárů hasit dost a dost na to abych věděl , že to co tvrdí Duha je nesmysl. Ano požár se šíří po zemi a ztravuje suchou trávu, jehličí, drobnější suché větve. Tady záleží na síle větru jak rychle žene po té zemi ty plameny. Suchá tráva, jehličí drobné větvičky nemají tu výhřevnost a nehoří tak dlouho aby se od nich vznítily silnější kusy suchého dřeva. No ale narazí to no větší vrstvu suchých větví a ty už tu výhřevnost mají. V mladých porostech je oheń v korunách hned. Ve starších poprostech potřebujete právě ty souše a dost dříví na zemi aby oheň skočil do suchých korun. Potom ho hned tak něco nezastaví.Oheň potřebuje tři věci. Dosažení teploty vzplanutí, kyslík a palivo. Čím více suchého dřeva tím víc paliva. Pro pyrolýzu potřebujete teplotu 300°C. Plamenem hořící dřevo má potom teplotu 750-800 °C. No a pokud souše stojí tak je vyschlá tak, že přímo "zvoní".
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 07:25Ta reakce se dala čekat - s čím nepřijdou sami, tak je špatně... Nahromaděná dřevní hmota jde s těžkou technikou zpracovat poměrně rychle - je to nutné zejména kvůli bezpečnému pohybu hasičů, tyto stromy přispívají k navýšení teploty/žáru, takže požár není snadné uhasit. Uvedenému záměru rozumím a nemám problém s odstraněním dřevní hmoty na většině (dostupných) míst. Ponechání 10-30% ze stávajícího stavu ekologii lesa nijak neohrozí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:38 Reaguje na Karel ZvářalOdstranění přebytečné biohmoty sníží množství dusíku tak jako na louce.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 07:58 Reaguje na Slavomil VinklerOpadanka (plus kořeny) představuje významné procento biomasy ponechané na místě - na to se rádo zapomíná. Když vezmu v potaz myšlení pyromanů - zaměřují se speciálně na podobně "zabordelené" oblasti. Já ministrovi nadávat nebudu - naopak ho za to chválím. Že bude řev? - a kdy nebyl?-)
Odpovědět
ms
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:37Já viděl výsledky těžby koněm i harvestorem. Pokusd je vhodný stroj a kvalitní řidič jsou škody v porostu od harvestoru o řád menší než od vlečení klád. Opravdu.
Odpovědět
JS
TS
Tonda Selektoda
13.5.2026 08:12No jo, tzv. ekologický spolek má zase výhrady k zajištění potřebných lesních prací, spojených s prevencí požární ochrany lesů. Předem kritizují možné nasazení speciální techniky, harvestorů. Nejraději by snad v lese viděli chlapy se sekyrami, ručními pilami-kaprovkami a koňské potahy. Spolek předem kritizuje záměr ministerstva řešit zanedbanou požární prevenci. A pak se diví, že po desetiletích svých neustálých kverulací, obstrukcí a zviditelňování se, jejich činnost lidé hodnotí negativně, mnozí je mají za věčné potížisty, ekoteroristy a za příživníky, škodící lidem i společnosti...
Odpovědět
II
Imarr Imarr
13.5.2026 14:27Ať DUHA nebrečí. ANOfert jim prosadil zákaz norování a ochranu lišky, a nyní na oplátku chce zaměstnat a zaplatit nadbytečné harvestory. Zadarmo ekologistům službu konat nechtěl.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.5.2026 14:57Já bych se úplně nebránil myšlence část z toho odumřelého dřeva z některých lokalit odstranit ... ale nedovedu si představit jak to udělat tak, aby z toho nebylo víc škody než užitku. Protože v čem mám rozhodně jasno je to, že těžká mechanizace do chráněných území nepatří a její využití by bylo rozhodně větším zlem.
A šílenců, co to jsou ochotni tahat koňmi a růčo je pět a půl v celé republice. Takže nic.
Určitým řešením by mohlo být kontrolované pálení, ale to by asi byla trochu vyšší dívčí, na to nemám odbornost to nějak hodnotit ... zda a hlavně jak.
Odpovědět
A šílenců, co to jsou ochotni tahat koňmi a růčo je pět a půl v celé republice. Takže nic.
Určitým řešením by mohlo být kontrolované pálení, ale to by asi byla trochu vyšší dívčí, na to nemám odbornost to nějak hodnotit ... zda a hlavně jak.
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 16:00 Reaguje na Radek ČudaLidé se vždy pohybují mezi scilou a charybdou. Mají sí vybrat menší zlo. Já pokládám za jediné možné uklidit zabezpečovací pásy lesa harvestorem. Kohouta do popadaného sežraného lesa máme odzkoušeno a tak raději ne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 16:03 Reaguje na Radek ČudaProč by do lesa těžká mechanizace nepatřila? Já viděl zde, jak se harvestor dokáže šikovně pohybovat v mladém náletu a špica. Slovo těžká zní pejorativně, dokáže být lekčí než kláda za koněm, nebo lakatoš.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.5.2026 12:21 Reaguje na Slavomil VinklerDo hospodářského lesa samozřejmě patří ... pokud s ní tedy nemanipulují úplní blbci. Do NP, a zejména do jeho klidových území ale nepatří ani smykem.
A pokud jo, tak se na nějaká klidová území můžeme rovnou vykašlat.
Odpovědět
A pokud jo, tak se na nějaká klidová území můžeme rovnou vykašlat.
SV
Slavomil Vinkler
14.5.2026 13:51 Reaguje na Radek ČudaAle proč? Jen poklidí hraniční bezpečnostní plochy, nemusí hned clonnou, nebo pasečnou seč.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
15.5.2026 15:52 Reaguje na Slavomil VinklerProtože jak jsem psal, to ta klidová území můžeme rovnou zrušit. Jako beru, že někteří jsou pro. Mají na ten názor právo, byť jej nesdílím. Ale prostě těžká technika a klidová území nejdou dohromady.
Ano, i v NP jsou území/zóny, kde rozumné nasazení té techniky může dávat smysl. Od toho ty zóny existují ...
Odpovědět
Ano, i v NP jsou území/zóny, kde rozumné nasazení té techniky může dávat smysl. Od toho ty zóny existují ...
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 16:51 Reaguje na Radek ČudaKdyž to vezmete zobecna, tak mamuti, no a později tanky taky pěkně udržovaly divočinu....
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.5.2026 17:59 Reaguje na Slavomil VinklerPráce v lese je nebezpečná pro lidi i koně.Sám jsem ta zranění neviděl ale znám z vyprávění kolegů po škole na Šumpersku.Není to jen vlečení klád po rovině.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
13.5.2026 19:33 Reaguje na Emil Bernardyhlavně se netěží v zimě, na sněhu a na zmrzlé půdě.
Což bylo jistě prospěšnější zejm. té lesní půdě (možná i z nezbytí, protože v létě bylo třeba koně na políčko ... hory x střední polohy, jistě). Zase jsme u vody.
Odpovědět
Což bylo jistě prospěšnější zejm. té lesní půdě (možná i z nezbytí, protože v létě bylo třeba koně na políčko ... hory x střední polohy, jistě). Zase jsme u vody.
JS
Jarek Schindler
17.5.2026 21:25 Reaguje na Daniel Fiala Tak hlavně se těží celý rok. V zimě potom hlavně listnáče. No a pokud je zamrzlo a sníh tak je to jen a jen dobře. Pokud dělal kůň v lese tak dělal v lese. Nějaký záhumenek si kočí opečoval mimo pracovní dobu.
Odpovědět
Pe
Petr
13.5.2026 18:35 Reaguje na Slavomil VinklerDivočinu udržuje klima, živočichové v rovnovážném stavu ji jen využívají.
Nebo myslíte, že kdyby mamuti nevyhynuli, že tu stále máme tundru doby ledové?
Odpovědět
Nebo myslíte, že kdyby mamuti nevyhynuli, že tu stále máme tundru doby ledové?
DF
Daniel Fiala
13.5.2026 19:27 Reaguje na PetrPetře, já myslím, že takhle (mamuti) argumentovat už nejde. Že je to délka času, na které už rozhodují jiné faktory, evoluční.
KONTRA: dinosauři taky nevyhynuli, ale JENOM se převlíkli za ptáky, nejprve chlupaté, potom péráky.
A ještě jeden námět, když už jsme na takhle dlouhé škále: myslím, že i ta geologickým časem rostoucí komplexita ekosystémů naopak, ve smyslu z druhé strany, taky přispívá ke stabilitě klimatu (nejen klima ke stabilitě, ale i naopak, že nejde o "JEN využívají"). Punctuated aquilibrium. Aspoň přes plankton se mi to tak jeví přiléhavější, na souši asi lesy, ale to neumím zdaleka tak dobře.
Odpovědět
KONTRA: dinosauři taky nevyhynuli, ale JENOM se převlíkli za ptáky, nejprve chlupaté, potom péráky.
A ještě jeden námět, když už jsme na takhle dlouhé škále: myslím, že i ta geologickým časem rostoucí komplexita ekosystémů naopak, ve smyslu z druhé strany, taky přispívá ke stabilitě klimatu (nejen klima ke stabilitě, ale i naopak, že nejde o "JEN využívají"). Punctuated aquilibrium. Aspoň přes plankton se mi to tak jeví přiléhavější, na souši asi lesy, ale to neumím zdaleka tak dobře.
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 20:09 Reaguje na Daniel FialaJistě, každý živočich se snaží ovlivnit a ovlivňuje životní prostředí a vyniká v tom zejména jeden.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
14.5.2026 08:55 Reaguje na PetrKdyby naši předkové nezačali opékat maso a placky na neekologických ohništích, ale jedli je v přirozené podobě, žádná změna klimatu by nenastala.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.5.2026 09:49 Reaguje na Imarr ImarrAle to víte že nastala. Ledových a meziledových bylo řádově desítky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.5.2026 08:41 Reaguje na Imarr ImarrA to vám určitě nakukal vládní cha cha "zmocněnec" na grýndýl Filip Turek, že? Který tvrdí, že oteplování je způsobeno pohybem tektonických desek a plete si aerosoly s emisemi CO2.
Odpovědět
JO
PH
Pavel Hanzl
19.5.2026 20:19 Reaguje na Jarka O.Pokud měříte inteligenci namachrovanými kecy, lhaním jako malý kluk a plácáním urážek a úplných pitomostí (to je jedna z nich), tak určitě ANO.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.5.2026 19:02 Reaguje na Pavel HanzlÁle, řešte svou pitomost, urážky a lhaní úplně o všem, dokonce i o požárech.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.5.2026 21:35 Reaguje na Pavel HanzlChcete snad tvrdit, že se doby ledové a meziledové ve čtvrtohorách pěkně nestřídají? Akorát glaciály jsou dlouhé 80 až 100 tisíc let a interglaciály asi jen nějakých 10-15 tisíc let. No a čím bylo způsobeno oteplení meziledových dob? CO2 v tom asi žádnou roli nehrálo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2026 20:17 Reaguje na Jarek SchindlerPředevším Milankovičovy cykly. Astronomické vlivy, záření Slunce atd. V dobách, kdy byla větší koncentarce CO2, neprojevily se, bo jsou proti skleníkovému efektu poměrně slabé.
Ale všimněte se jednoho: vždy stoupla teplota a pak se teprv zvyšovala koncentrace CO2 (tály prmafrosty). Dnes je to naopak, což dokazuje, že to není přirozený proces.
Odpovědět
Ale všimněte se jednoho: vždy stoupla teplota a pak se teprv zvyšovala koncentrace CO2 (tály prmafrosty). Dnes je to naopak, což dokazuje, že to není přirozený proces.
JS
Jarek Schindler
20.5.2026 12:49 Reaguje na Pavel Hanzl Kdy byla větší koncentrace CO2? Jinak znovu kecáte nesmysly.Tvrdíte, že: " vždy stoupla teplota a pak se teprv zvyšovala koncentrace CO2 (tály prmafrosty)." Otázkou je proč tedy stoupala ta teplota? A zase proč jsou intervaly dob ledových a meziledových přibližně stejné? Jak je možné, že se planeta oteplovala i bez toho člověkem zapřičiněného skleníkového efektu? Atd.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.5.2026 12:19 Reaguje na Slavomil VinklerTanky v lese ... ale no tak ...
Mamuty beru, ale nevím, kde je sehnat;-)))
Odpovědět
Mamuty beru, ale nevím, kde je sehnat;-)))
SV
Slavomil Vinkler
14.5.2026 13:49 Reaguje na Radek ČudaNo udržely třeba Doupov, Jince, Milovice, Boletice, Ralsko, Libavá... a desítky drobných jako třeba Plachta, Červený most, Pánov, Bzenec...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
15.5.2026 15:55 Reaguje na Slavomil VinklerTam se ale jednalo primárně o luční a smíšené porosty těch lokalit ... proto jsem taky psal "v lese", bo tank v lese není úplně ten nej nápad:-).
Ostatně, třeba Jincích jsou jestli mne paměť neklame furt ... ok, jsou to Dany, takže mobilní dělostřelectvo, ale to té žouželi je asi jedno:-)
Odpovědět
Ostatně, třeba Jincích jsou jestli mne paměť neklame furt ... ok, jsou to Dany, takže mobilní dělostřelectvo, ale to té žouželi je asi jedno:-)
JS
Jarek Schindler
20.5.2026 12:51 Reaguje na Radek ČudaTak třeba by vám stačili Brontosauři. Ty na internetu najdete.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.5.2026 12:38 Reaguje na Radek ČudaNezdá se vám, že ten 800 kg kůň působí na podklad větším tlakem než ten hatvestot či vyvážečka? Nezdá se vám, že koněm po zemi tažený strom rozrývá povrchovou vrstvu půdy a odírá další stromy či poškozuje zmlazení. Čím poškozuje les ten harvestor? Určitým řešením by určitě bylo dopředu se o tom něco málo dovědět.
Odpovědět
Katka Pazderů
13.5.2026 18:57To vypadá, že se nám po vystoupení ministra Červenýho vyrojilo na Ekolistu spousta trollů. Jeden chytřejší než druhý. Dejte s tím pokoj!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.5.2026 09:28 Reaguje na Katka PazderůTo je tu přece zcela normální, někdy mám pocit, že jsem na nějakách Ropáckých listech.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.5.2026 09:36 Reaguje na Pavel HanzlKdyby se konalo MS v pokrytectví, ze zelené bubliny by se rekrutovalo nejvíce reprezentantů:-) Eko "jenom jako" - hlavně když to sype...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.5.2026 09:42 Reaguje na Karel ZvářalNo, takové tendence tam určitě jsou, ale spíš marginální. Ropácká demagogie a propaganda dělá z komára velblouda.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2026 10:55 Reaguje na Pavel HanzlStačí ty lži, že "hrabanka a suché stromy požáru nepomáhaly..." - tak co teda potom hořelo (nejvíc)??? Nestačí mít vypoulené oči jako znak moudrosti, člověk také musí rozumět fyzice, což biologům činí evidentně problém. Ropáci jsou věcní praktici, ti věci pojmenovávají tak jak jsou.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2026 15:16 Reaguje na Karel Zvářalhttps://ekolist.cz/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/448268358_7966454976751711_8742931684675860076_n_2.jpg&w=666
Ohořelá torza stromů jasně vypovídají o tom, že se na požáru vydatně "účastnila".
Odpovědět
Ohořelá torza stromů jasně vypovídají o tom, že se na požáru vydatně "účastnila".
PH
Pavel Hanzl
17.5.2026 08:44 Reaguje na Karel ZvářalV článku je přece něco zcela opačného:
„Požáry se v lese a na vytěžených holinách šíří po zemi, kde leží vysušený hořlavý materiál, zejména drobné větvičky a suchá tráva. Kmeny suchých stromů ohoří na povrchu, ale požár z nich nepřeskakuje.
Odpovědět
„Požáry se v lese a na vytěžených holinách šíří po zemi, kde leží vysušený hořlavý materiál, zejména drobné větvičky a suchá tráva. Kmeny suchých stromů ohoří na povrchu, ale požár z nich nepřeskakuje.
Karel Zvářal
17.5.2026 12:04 Reaguje na Pavel HanzlPrávě k té "opačnosti" se vyjadřuji. Ta hrabanka/opadanka se tam hromadila desetiletí až staletí, tudy se požár šíří nejvíce. Ale práci hasičů komplikují stojící i popadané stromy, které - jak vidno z dokumentačního fota - též s/hoří. Mladé celé, stoleté nestihnou, tak hoří "jen" na povrchu. Ale stát v jejich blízkosti byste dlouho nevydržel.
Opakuji: s odstranění většiny padlých i stojících suchárů nemám problém. Kdo sledoval práci hasičů, ví, že ten požadavek má svou logiku. Rádců od pc s opačným pohledem se zajisté najde mnoho...
Odpovědět
Opakuji: s odstranění většiny padlých i stojících suchárů nemám problém. Kdo sledoval práci hasičů, ví, že ten požadavek má svou logiku. Rádců od pc s opačným pohledem se zajisté najde mnoho...
RČ
Radek Čuda
14.5.2026 12:23 Reaguje na Katka PazderůNo, i vy jste se po létech vrátila;-))).
Je mi líto, ale některé nahrávky na smeč by byl hřích nevyužít;-) ... jinak samozřejmě nic proti Suchdolu ani Újezdu:-)
Odpovědět
Je mi líto, ale některé nahrávky na smeč by byl hřích nevyužít;-) ... jinak samozřejmě nic proti Suchdolu ani Újezdu:-)
Milan Dařina
14.5.2026 05:53Dovolit?? harvestory v NP? Jako vážně??!! Vždyť už tam dávno jsou!!!! Vy znalci! Jestli jsem někdy pochyboval, tak už ne! Škoda,že sem nejdou přiložit fotografie, ukázal bych vám jak probíhá ta vaše " jediná správná" "ochrana přírody".
A ty vaše úvahy o nehořlavosti suchého dřeva, to už je opravdu vrchol. To, co u nás hoří, je co? A bylo to mokré, že?
Hnutí Duha včele s panem Bláhou je průšvih větší než všechny požáry dohromady. Všichni křičíte, že Motoristé chtějí zničit přírodu, ale jediné , čeho se bojíte je zničení penězovodu na pseudo ochranu a pseudo výzkumy.
Odpovědět
A ty vaše úvahy o nehořlavosti suchého dřeva, to už je opravdu vrchol. To, co u nás hoří, je co? A bylo to mokré, že?
Hnutí Duha včele s panem Bláhou je průšvih větší než všechny požáry dohromady. Všichni křičíte, že Motoristé chtějí zničit přírodu, ale jediné , čeho se bojíte je zničení penězovodu na pseudo ochranu a pseudo výzkumy.
Milan Dařina
14.5.2026 05:53Dovolit?? harvestory v NP? Jako vážně??!! Vždyť už tam dávno jsou!!!! Vy znalci! Jestli jsem někdy pochyboval, tak už ne! Škoda,že sem nejdou přiložit fotografie, ukázal bych vám jak probíhá ta vaše " jediná správná" "ochrana přírody".
A ty vaše úvahy o nehořlavosti suchého dřeva, to už je opravdu vrchol. To, co u nás hoří, je co? A bylo to mokré, že?
Hnutí Duha včele s panem Bláhou je průšvih větší než všechny požáry dohromady. Všichni křičíte, že Motoristé chtějí zničit přírodu, ale jediné , čeho se bojíte je zničení penězovodu na pseudo ochranu a pseudo výzkumy.
Odpovědět
A ty vaše úvahy o nehořlavosti suchého dřeva, to už je opravdu vrchol. To, co u nás hoří, je co? A bylo to mokré, že?
Hnutí Duha včele s panem Bláhou je průšvih větší než všechny požáry dohromady. Všichni křičíte, že Motoristé chtějí zničit přírodu, ale jediné , čeho se bojíte je zničení penězovodu na pseudo ochranu a pseudo výzkumy.
JO
Jarka O.
15.5.2026 07:04Bláha si "argumenty" cucá z palce. Proč se neozývají proti tomuto hasiči. Každy přece zná rozdíl mezi vypalováním a požárem a 3 zakladní podmínky vzniku ohně. Lesákům nevadí, že snižují význam hrabanky pro les?
Odpovědět
JO
JS
JO
Jarka O.
20.5.2026 19:01 Reaguje na Jarek SchindlerJe bezpečnější. Drť využijete ekonomicky, energeticky, anebo rozprostření v zapojeném lese trochu ochrání a obohatí půdu podobným způsobem jako hrabanka. Zetlí rychleji než celé větve. Dík tomu, že tlením vzniká CO2 a voda, bude hořet jen povrchově, neochotněji a jinak než volně ložené proschlé větve v lesoparku. Např. nevyvolá takové nebezpečné větry, jaké si vyvolal zelený obří požár v ČŠ. Výše jste hoření hrabanky taky popsal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.5.2026 10:53Uvedu vám zkušenost s čerstvou těžbou lesa za mým domem. Byl už v mýtní zralosti a akutním problémem bylo pouhý 25 stromů. Na ty se nenašla firma
a tak bylo označeno stromů 130 a šly k zemi. No a po těžbě problém co s potěžebními zbytky. O štěpku na sklad s rizikem samovznícení záparem nebyl zájem a tak došlo na jejich rozfrézování na zhruba 4/5 výměry a u 1/5 bylo
vytvořeno několik hromad k postupnému rozkladu. Riziko požáru u hromad je
násobně větší, než u rozfrézovaných větví v různě vysoké vrstvě po celé
ploše a budou dobrou ochranou nové výsadby před suchem a buření. Když pak
porovnám pracnost, tak před frézou hluboce smekám. Jeden člověk s frézou
udělal za tři hodiny to, co trvalo 4 lidem při snášení na hromady celý den
na té pětině plochy s menším množstvím odpadů odtěžených lidmi z okolí.
Kdyby to měli dělat na těch 4/5, tak to dělají týden a navíc s tím rizikem,
že ty hromady někdy vzplanou. Takže plně chápu oprávněnost použití techniky
v lesích, když ubývá lidí ochotných to dělat ručně. Mimochodem hodina práce
frézy stojí 5 000 Kč, ale u stroje takové kvality to chápu. V NP by měly
být budiž ty trpěné bezzásahy odděleny "vyčištěnými" pásy izolujícími od
sebe ty bezzásahy a umožňující i snadnější dostupnost požární techniky.
Víte vidět ty chudáky hasiče prodírající se změtí padlých souší v tom žáru
a kouři, tak říkám, že by to měli hasit ti zastánci bezzásahů a nikoliv
hasiči. Mudrování jim jde náramně, ale ručičky obě levé a jen natažené
pro dotace.
Odpovědět
a tak bylo označeno stromů 130 a šly k zemi. No a po těžbě problém co s potěžebními zbytky. O štěpku na sklad s rizikem samovznícení záparem nebyl zájem a tak došlo na jejich rozfrézování na zhruba 4/5 výměry a u 1/5 bylo
vytvořeno několik hromad k postupnému rozkladu. Riziko požáru u hromad je
násobně větší, než u rozfrézovaných větví v různě vysoké vrstvě po celé
ploše a budou dobrou ochranou nové výsadby před suchem a buření. Když pak
porovnám pracnost, tak před frézou hluboce smekám. Jeden člověk s frézou
udělal za tři hodiny to, co trvalo 4 lidem při snášení na hromady celý den
na té pětině plochy s menším množstvím odpadů odtěžených lidmi z okolí.
Kdyby to měli dělat na těch 4/5, tak to dělají týden a navíc s tím rizikem,
že ty hromady někdy vzplanou. Takže plně chápu oprávněnost použití techniky
v lesích, když ubývá lidí ochotných to dělat ručně. Mimochodem hodina práce
frézy stojí 5 000 Kč, ale u stroje takové kvality to chápu. V NP by měly
být budiž ty trpěné bezzásahy odděleny "vyčištěnými" pásy izolujícími od
sebe ty bezzásahy a umožňující i snadnější dostupnost požární techniky.
Víte vidět ty chudáky hasiče prodírající se změtí padlých souší v tom žáru
a kouři, tak říkám, že by to měli hasit ti zastánci bezzásahů a nikoliv
hasiči. Mudrování jim jde náramně, ale ručičky obě levé a jen natažené
pro dotace.
