Hnutí DUHA: ODS navrhuje destabilizovat národní parky

Podmáčená smrčina na Ptačím potoce. Zmlazující se smrky snáze přežívají na padlých kmenech.

Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Na schválenou zonaci, zásady péče a vymezení klidových území jsou již navázány další prováděcí dokumenty a smluvní vztahy, například:

● lesní hospodářské plány, podle kterých se hospodaří na území parku,
● smlouvy se subjekty, které provádějí management i hospodaří na území parku,
● výzkum území a jeho prvků vědeckými institucemi (správy parků nemají kapacitu na vědecký výzkum),
● monitoring území a jeho prvků (správy parků nemají kapacitu na veškerý monitoring, částečně jej zajišťují smluvní subjekty).

Případná předčasná změna navazujících dokumentů a smluv by znamenala zpochybnění právních jistot dodavatelských subjektů a vyhození nemalých finančních prostředků vynaložených na jejich pořízení. Jen za lesní hospodářské plány jsou to částky v řádu desítek milionů korun.

Dále hrozí, že se znovu na několik let otevřou dokumenty, které již v minulosti prošly složitými debatami mezi obcemi, národními parky, ekologickými NNO a dalšími zúčastněnými v regionech národních parků.

Diskuse a jednání o klíčových dokumentech národních parků trvaly v průměru 2 až 4 roky, někde i déle, a stály mnoho sil všech zúčastněných. Věnovali mu svůj čas pracovníci a pracovnice správ národních parků, obcí a ministerstva i místní lidé. Kdyby se celý proces opakoval, bylo by to na úkor jiné jejich práce a to v situaci, kdy ministerstvo správám národních parků škrtá peníze na personál a samo se potýká s nedostatkem kapacit. Kolik by opětovné projednání stálo není v důvodové zprávě vypočítáno.

Návrh je zásadním zásahem do činnosti rad všech národních parků a je velmi pravděpodobné, že se odborné rozhodování na místní úrovni stane rukojmím v politickém boji. Při rozhodování o zonaci, zásadách péče, klidových oblastech a vyhrazených cestách v klidových oblastech návrh fakticky rozděluje Rady národního parku na dva útvary či orgány: tedy obce a kraje a zadruhé ostatní členy. To je opuštění dosavadní koncepce Rad národních parků jako jednotného iniciativního a konzultačního orgánu. Jde proti smyslu Rady, proti potřebě a umění se dohodnout na lokální úrovni na klíčových dokumentech, podle kterých národní parky fungují. Ve výsledku tak členové Rady nebudou tlačeni k dohodě a hledání kompromisů, ale k vytváření politického tlaku směrem k Ministerstvu životního prostředí a politickým stranám.

Zpolitizování návrh ještě posiluje tím, že navíc zavádí možnost intervence vlády do rozhodování Ministerstva životního prostředí o rozporech nevyřešených v Radě parku.

Hnutí DUHA upozorňuje, že novela zákona o ochraně přírody a krajiny bude branou pro další destruktivní návrhy a ohrožení národních parků. Podle zkušeností z předchozích novel tohoto zákona je jasné, že pozměňovací návrhy, které poslanci a poslankyně uplatní v průběhu projednávání mohou být ještě nebezpečnější než právě předložený návrh poslanců ODS. V roce 2025 podal poslanec Jan Bureš a další poslanci ODS k novele zákona, kterým se měl vyhlásit nový Národní park Křivoklátsko, návrhy, které by zlikvidovaly ochranu všech našich národních parků a otevřely by cestu ke kácení cenných lesů a developerské výstavbě. Výzvu Divočina nabeton, která se proti tomu postavila, podepsalo více než 25 tisíc lidí. Otevřený dopis s varováním poslancům a poslankyním poslali i ředitelé všech národních parků a ve Výzvě za zachování ochrany naší přírody také více než 1200 vědců a odborných pracovníků. Obdobně tomu bylo i v roce 2017, kdy národní parky čelily likvidačnímu návrhu skupiny senátorů. Za národní parky se tehdy postavila veřejnost i odborníci. Tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec nakonec uspěl a poslanecká sněmovna schválila zpřesnění pravidel pro národní parky včetně postavení rad národních parků.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká: „Na první pohled nevinně vypadající návrh poslanců ODS na změnu zákona o ochraně přírody by ve skutečnosti mohl přinést destabilizaci fungování našich národních parků. A co hůř: je to ‚nosič‘ na který se později nabalí další likvidační návrhy poslanců, kteří pod různými záminkami budou usilovat o otevření národních parků zástavbě a prolomení ochrany divoké přírody pro těžbu dřeva.“