Hnutí DUHA: Poslanecký návrh bourá ochranné štíty národních parků. Kolem našich přírodních klenotů hrozí nekontrolovaná výstavba
Poslanec Vojtěch Krňanský (Motoristé sobě) navrhuje tuto výjimku dále rozšířit. Kromě zastavitelného území v ochranném pásmu národních parků by se orgány ochrany přírody a krajiny dle jeho návrhu neměly vyjadřovat ani k území do 150 metrů od hranice zastavitelného území ochranného pásma národního parku. V ochranném pásmu národního parku by souhlas orgánu ochrany přírody byl vyžadován paradoxně jen k méně rušivým činnostem: k táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody a mimo zastavitelná území obcí, intenzivnímu zemědělskému hospodaření, odstraňování odpadů, nebo pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody a mimo zastavitelná území obcí.
Naopak návrh poslanců Veroniky Kovářové, Gabriely Svárovské, Martina Šmídy, Jany Patkové, Ireny Ferčíkové Konečné, Petra Hladíka, Bohuslava Niemiece, Jany Krutákové, Ivana Bartoše a Venduly Svobodové navrhuje zrušit novelizační body měnící § 37 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Navrhuje ponechat současné znění, kde se orgány ochrany přírody a krajiny vyjadřovaly i k záměrům v ochranných pásmech národních parků. To, že je nějaké území označeno jako zastavitelné, ještě automaticky neznamená, že tamní stavební a jiné činnosti nemohou ochranu národního parku ohrozit.
Poslanec Krňanský navrhuje z tohoto ochranného režimu zcela vyjmout nejen zastavitelná území v ochranném pásmu, ale navíc i pásmo dalších 150 metrů od jejich hranice. Jeho návrh postrádá logiku i jakékoliv věcné zdůvodnění. Ve svém souhrnu to znamená fatální zúžení zákonného standardu ochrany přírody v ochranných pásmech národních parků. Například ochranné pásmo NP Podyjí tvoří převážně zemědělská půda a lesy, kde se přísně reguluje stavební činnost a používání chemických postřiků, aby nedocházelo ke splachům škodlivin do hlubokého říčního údolí. V případě KRNAP pásmo slouží jako plynulý přechod mezi hospodářsky využívanou krajinou a přísně chráněným horským prostředím. Pokud by tedy pozměňovací návrh prošel, znamenalo by to výrazné vlivy i v místech, kde by přímo ovlivňovala a ohrožovala nejhodnotnější místa národních parků například aplikace chemických látek. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká: „Tento návrh dokonale obnažuje filozofii celého nového stavebního zákona: bagr má prostě přednost před přírodou a dalšími veřejnými zájmy. Autoři novely otevřeně označují ochranu našich nejcennějších území za ‚zbytnou agendu‘. Vyjmout stavební parcely v ochranném pásmu národních parků z dohledu ochranářů je nebezpečný hazard, který tam uvolňuje ruce developerům. A přidaná stopadesátimetrová zóna? Proč? Má snad nějaký kamarád Motoristů pozemky v ochranném pásmu některého národního parku a chce tam začít na polích používat nekontrolovaně pesticidy?“
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
smějící se bestie
13.6.2026 05:19Jaroslav Řezáč
13.6.2026 07:17 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
13.6.2026 08:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčImarr Imarr
13.6.2026 08:33vaber
13.6.2026 09:03Počet obyvatel v ČR se za posledních sto let moc nezměnil ,ale kolik zelených ploch se zastavělo za těch posledních sto let. Proč, pro nenažranost lidí a touhu vlastnit co nevíc i když to ani nemohou využít.
Pavel Hanzl
16.6.2026 06:56 Reaguje na vaberDnešní válečné konflikty jsou války superbohatých proti ostatním lidem, říká Timothy Snyder.
Miloš Zahradník
13.6.2026 10:14Pavel Hanzl
16.6.2026 06:57 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
13.6.2026 10:43Poznamka. Nejsem apriori proti staveni lanovek a sjezdovek ani nechci rusit jiz existujici silnice a stavby - z dnesniho hlediska nesmyslne megalomanske, ale postavene v narodnich parcichc v uplne jinych rezimech a v uplne jinych spolecenskych situacich. At jiz to byla - priklad - ambiciozni a jen castecne dostaveny komplex Goeringovy Lucni boudy roku 1940 nebo betonova - a mimochodem architektonicky docela kvalitni Labska bouda postavena jeste v dobe 70. leta kdy pouze obstrukce Krnapu branily jejimu plnemu vyuziti a ekonomicke vynosnosti provozu. V dobe, kdy jste nemohli sednout vecer v Praze do auta a za par hodin dorazit do daleko atraktivnejsich a luxusneji vybavenych alpskych hotelu. Doba se mezitim zmenila, lyzaru ochotnych dojit/dojet na lyzich po svych s ruksakem do takovychto lokalit a prenocovat tam uz je podstatne mene nez pred 50 lety.
Ty baraky ale stale stoji a bourat je - i kdyz by to Krnap rad udelal - by nebyl dobry napad. Je treba hledat rozumny zpusob jejich provozu v soucasnych podminkach. Otazkou je samozrejme i nova vystavba a i tam jsou zajmy a nazory ve spolecnosti ruzne a jen jedna vec je jista: Takoveto zalezite se maji transparentne a verejne diskutovat. Nejsem si jist, ze zrovna v tomhle - ve schopnosti iniciovat a rozumne moderovat verejnou debatu na tohle tema - vedeni soucasnych narodnich parku ale i mnohych CHKO v poslednich 35 letech obstaly
Břetislav Machaček
14.6.2026 11:02kulišárnu. Soucítím s občany, kteří se rozhodnutím z Prahy ocitnou v NP a
nebo v jejich ochranném pásmu a stávají se občany omezenými všemožnými často
i nesmyslnými nařízeními. Z úrodného pole vznikne zákazy chemie pole závislé
na dotacích, z domu skanzen bez možnosti renovace běžné mimo NP a z volného
pohybu ježdění na povolenky. Navíc naroste turismus a z ticha a samoty se
stane "atrakce" s turisty nakukujícími starousedlíkům až do ložnice. Jsem
rád, že jsem zůstal žít na okraji průmyslového města a nevyšel mi záměr
přesídlit do jedné vesnice v CHKO, kde je dnes blázinec s přeplněnými
cestami, s parkovišti místo luk a polí a s hlučícími davy turistů pod
okny. Loni jsem se byl podívat na dům o který jsem měl zájem a jsem rád,
že jsem byl tehdy přeplacen movitějším člověkem. Má za plotem parkoviště
a u domu autobusovou zastávku. Z hospůdky je penzion pouze pro ubytované
a na pivo lze zajít pouze do hotelu za ceny jako na Václaváku. Pro turisty
budiž, když jsou podle slova "dovolit si to" na dovolené, ale místní pijí
lahváče u večerky Vietnamce a nebo doma u TV. To se mi na okraji města
nestane a tak jsem rád, že mě tehdy ten šťastnější přeplatil několika
tisíci, které jsem tehdy neměl. Místní v NP ČŠ navíc poznali jak vypadá
nicnedělání v lesích, když jim od hořících souší oheň přeskočil na domy
v jejich těsné blízkosti. Takže chápu i to pásmo 150 metrů ve kterém by
se mělo hospodařit tak, aby nehrozil přeskok z hořících souší na domy.





