Institut světelné hygieny a světelné ekologie: Stanovisko k petici o výměně veřejného osvětlení v Praze

Institut světelné hygieny a světelné ekologie, z. s. (ISHSE), je odborná platforma sdružující biology, lékaře, neurovědce, architekty, světelné techniky, astronomy a další specialisty zabývající se vlivem světla na lidské zdraví, biologické rytmy, vidění a ekologii nočního prostředí. Věnuje se výzkumu, vzdělávání a odbornému poradenství v oblasti biologických účinků světla a jeho environmentálních dopadů v České republice i v mezinárodním kontextu. ISHSE sleduje dění kolem plošné výměny veřejného osvětlení v hlavním městě Praze a debaty vyvolané peticí „Chraňme pražskou noc, nechceme bílé světlo v ulicích“, založenou dne 29. 12. 2025 panem Mikulášem Roubíčkem.

ISHSE podporuje cíl petice, tedy zamezit plošné instalaci biologicky agresivního typu osvětlení. Je racionální požadovat, aby Praha nepokračovala v plošné instalaci bílých světel bez přesně definovaných parametrů, jejich měření a sledování zpětné vazby od občanů i odborné veřejnosti.

Výchozí teze

Střídání světla a tmy během 24 hodin je základní podmínkou zdravého života lidí, živočichů i rostlin. Umělé světlo v noci představuje biologicky nepřirozený signál, který může narušovat biologické hodiny všech organismů, a to již na buněčné úrovni. Při dlouhodobé nebo opakované expozici nočnímu světlu se u člověka zvyšuje riziko poruch spánku, poruch nálady včetně depresí, ale také obezity, kardiovaskulárních onemocnění a dalších vážných civilizačních nemocí. Stejně tak v přírodě působí noční osvětlení jako rušivý faktor, který mění přirozené biorytmy živočichů i rostlin, ovlivňuje jejich chování a rozmnožování, a tím postupně mění celé ekosystémy.

ISHSE se shoduje, že jediným zdravotně a ekologicky obhajitelným užitím světla v nočním venkovním prostředí je světlo určené ke zrakové orientaci člověka, tedy k bezpečnému pohybu v obcích a městech po setmění nebo k práci ve venkovním prostoru. Veřejné osvětlení musí být proto navrhováno a provozováno tak, aby vyhovovalo zrakovému systému člověka a mělo minimální dopady na biologické systémy.

Environmentální dopady jsou prokazatelné a týkají se i okolní krajiny

Umělé světlo v noci mění aktivitu a vztahy v ekosystémech. Zasahuje nejen městskou krajinu, zář noční oblohy se šíří i mimo město. Umělé světlo ovlivňuje i městské vodní biotopy, kde narušuje chování a biologické rytmy vodních organismů, a jeho dopady se tak přenášejí i do úseků toků mimo město. Environmentální dopady jsou prokazatelné a týkají se i okolní krajiny, proto je důležité omezovat celkové emise a nepřidávat krátkovlnnou složku bez jasného důvodu.

Rozlišujeme parametry světla

Lidské oko je nejcitlivější na světlo kolem 555 nm, tedy ve žlutozelené oblasti, zatímco biologické hodiny, které řídí řadu fyziologických funkcí, jsou nejcitlivější na krátké vlnové délky, zejména v pásmu 460 až 480 nm. Světlo s převahou žluté a oranžové složky proto umožňuje dobrou viditelnost i při nižší intenzitě a současně zatěžuje biologické rytmy výrazně méně než bílé světlo. Zatímco sodíkové výbojky vyzařují zejména v této, žlutooranžové části spektra, bílé LED mají zpravidla vyšší podíl krátkovlnné složky, která je v nočním prostředí nežádoucí s ohledem na biologické rytmy.

Nepodporujeme paušální zákaz LED technologie

Problémem není samotná technologie LED, ale konkrétní parametry světla, zejména spektrální složení, intenzita, směrování a časový režim. LED umožňují lepší směrování světla, omezující oslňování, adaptivní řízení i energetické úspory. Veřejným zájmem je nastavit takové parametry, aby tyto výhody nevedly k nárůstu biologické zátěže. Zároveň víme, že samotná LED technologie umožňuje omezit podíl krátkovlnné složky a splnit tak požadavky na vysokou zrakovou účinnost a nízkou biologickou škodlivost.

Podporujeme používání nových metrik v praxi

Diskuse o venkovním osvětlení se často opírá pouze o náhradní teplotu chromatičnosti (CCT), parametr z biologického hlediska nedostatečný. Moderní přístup sleduje, kolik biologicky aktivní krátkovlnné složky světlo skutečně obsahuje.

Pro přesnější posouzení vlivu světla na biologii člověka se používá melanopický přepočet, který vyjadřuje účinek světla na biologické hodiny a tvorbu melatoninu. Svítidla se stejným světelným tokem a stejnou CCT mohou mít velmi rozdílný biologický dopad. Pro vyjádření vlivu na přírodní společenstva slouží například parametr U500, tedy podíl světla pod 500 nm, který by podle současných doporučení a odborné praxe neměl v rezidenčních oblastech překročit 7 % (např. Holešovicích) a v městských centrech 11 % (např. na Václavském náměstí). V přírodních lokalitách a jejich blízkosti je žádoucí uplatňovat ještě přísnější limity.

Současná norma ČSN 36 0459, na kterou se THMP často odvolává, tyto biologicky relevantní parametry nezohledňuje. V době svého vzniku vycházela z tehdejší omezené dostupnosti světelných zdrojů s nízkým CCT, což dnes již neplatí. I z toho důvodu bylo již přijetí normy spojeno s požadavkem na revizi po 2 letech platnosti. Vzhledem k rychlému vývoji oboru je proto nutné, aby byla norma aktualizována a zahrnovala i spektrální a melanopické charakteristiky světla, nikoli jen jeho jas a barevný tón. Tyto požadavky jsou v současnosti lépe formulovány v dotačních podmínkách Ministerstva životního prostředí „Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR“. Parametr U500 je zaveden i v aktuálních dotačních titulech na podporu modernizace veřejného osvětlení, např. SMARTNET. Nezohledněním tohoto požadavku se správce VO připravuje o možnost získat dotační podporu.

Nesouhlasíme s tvrzením THMP, že se důsledně řídí normou ČSN 36 0459

V bodě 5.4.8 Spektrální vlastnosti se jasně říká: „Požadavky na spektrální vlastnosti venkovního osvětlení v noční době, tj. od 22:00 do 06:00, jsou stanoveny prostřednictvím náhradní teploty chromatičnosti Tcp v tabulce 4. V případě, že jsou k dispozici svítidla požadovaných vlastností, má se volit náhradní teplota chromatičnosti nižší, než je uvedena v tabulce 4.“ Přesto však THMP osazuje svítidla s maximální možnou CCT.

Jsme v souladu s mezinárodními experty

Stanovisko Mezinárodní komise pro osvětlování, formulované v roce 2025 (CIE PS 003:2025) a prezentované na CIE Midterm Meeting 2025 ve Vídni, v závěru shrnuje: „Ve srovnání s jinými obtížnými environmentálními problémy lze nepříznivé účinky antropogenního světla v noci relativně snadno zmírnit. Najít správná řešení pro konkrétní místa lze nejlépe pomocí společného přístupu a otevřené komunikace o potřebách, přáních, cílech, nákladech a přínosech. Místní orgány s příslušnou pravomocí by měly společně s členy komunity a vhodnými odborníky přezkoumat své místní politiky osvětlení, aby vyhodnotily, zda dosáhly vhodné rovnováhy mezi různorodými potřebami obyvatel, řidičů, chodců, cyklistů, astronomů a ekosystémů.“

Bezpečnost a ochrana zdraví tedy nemusí být v rozporu. Dobře navržené, směrované a adaptivně řízené osvětlení může zajistit bezpečnost a současně snížit biologickou škodlivost. Konflikt typicky vzniká při nadměrném, oslnivém a spektrálně nevhodném osvětlení.

ISHSE doporučuje:

1) Aktualizovat specifikace světelných instalací

Zadání má obsahovat limit spektrální složky U500 a požadavek na nízkou melanopickou účinnost v nočních hodinách. Standardem má být také časové řízení a noční stmívání, v rezidenčních oblastech výraznější než v centru a zohlednění zón světelného prostředí. Zvláštní pozornost si zasluhují vodní toky, zejména Vltava a městské potoky, neboť vodní ekosystémy patří k nejcitlivějším na působení nočního světla.

2) Zajistit transparentnost a kontrolovatelnost

Obce, a Praha zejména, by měly podmiňovat výměnu veřejného osvětlení předchozí diskusí s obyvateli dotčených oblastí. Zároveň mají zveřejňovat technické parametry instalací, spektrální charakteristiky, nastavení stmívání i výsledky terénních měření v jednotlivých zónách světelného prostředí, aby byla možná odborná i veřejná kontrola.

3) Přehodnotit nevhodné nové instalace

ISHSE doporučuje zvážit úpravu nebo výměnu nevhodných svítidel již instalovaných v některých částech města a v okolí vodních toků. Kromě biologických dopadů mají tato světla vysoký potenciál vyvolávat dlouhodobé konflikty, neboť bílé světlo je v nočním prostředí pro mnoho lidí zrakově nepříjemné. Teplé žluté světlo je navíc dlouhodobě spojeno s vizuálním charakterem a estetikou nočního městského prostoru.

4) Revizi příslušných technických norem, včetně normy ČSN 36 0459 tak, aby odpovídaly současnému poznání o biologických účincích světla. Do doby, než bude tento rámec aktualizován, považujeme za odpovědné pozastavit další plošné změny veřejného osvětlení.

ISHSE nabízí odbornou spolupráci

ISHSE navrhuje vytvořit pracovní skupinu složenou ze zástupců města, dopravních odborníků, světelných techniků, biologů, lékařů a obyvatel, která připraví jednotné a biologicky odpovědné zadání pro rezidenční, dopravní i parkové zóny.

Za Institut světelné hygieny a světelné ekologie Zdeňka Bendová a Lenka Maierová

---

reklama

---