Iva Nevečeřalová: Komunitou podporované zemědělství zažívá v době koronavirové boom
8.4.2020 | PRAHA
Od farmáře přímo k vám.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Být v této situaci co nejméně závislý na mainstreamových distribučních kanálech jídla může být pro spotřebitele, ale i zemědělce více než prozíravé. Komunitou podporované zemědělství - systém založený na přímém vztahu mezi zemědělci a spotřebiteli - je jedním z řešení a právě proto nyní zaznamenává ve světě nevídaný boom.
Podle URGENCI - mezinárodní sítě komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) - hlásí tento rok téměř všechny členské organizace ohromný zájem ze strany spotřebitelů i zemědělců vyvolaný právě koronavirovou situací.
V Číně jsou drobní zemědělci zapojení do tohoto systému už řadu týdnů totálně přehlceni a nestíhají naplňovat poptávku po svých výpěstcích a produktech. Podobně jsou na tom podle zpráv některé komunity v USA či ve Velké Británii.
Jocelyn Parot, generální tajemník URGENCI, to okomonetoval takto: „KPZky jsou dnes pro řadu lidí na této planetě jednou z mála cest, jak se dostat k čerstvým a zdravotně bezpečným potravinám. Oproti klasickým obchodním řetězcům totiž produkty KPZ projdou nesrovnatelně méně rukama – od zemědělce jdou přímo ke spotřebiteli bez prostředníků. Zároveň se zde platí předem bankovním převodem, takže odpadá jakékoli přímé (dnes riskantní) placení z ruky do ruky. Aspekt zdraví dnes lidé vnímají palčivěji než kdy jindy. Takže i to, že jsou potraviny z KPZ vypěstovány převážně v ekologickém režimu, tudíž bez chemických reziduí, přispívá k tomu, že je o tento alternativní potravinový systém takový zájem.“
Na rozdíl od velkých zemědělských producentů, kteří ve velkém využívají množství levných námezdních dělníků ze zahraničí, je drobní farmáři a pěstitelské komunity zapojené do systému KPZ nepotřebují, takže je nikterak neomezuje ani současné uzavření hranic, byť pomoc na poli je žádoucí za každé situace. V České republice existuje aktuálně kolem čtyřiceti těchto komunit spotřebitelů napojených přímo na lokální ekologicky hospodařící zemědělce.
Komunitou podporované zemědělství (KPZ) není jen běžný bedýnkový systém. KPZky jsou založené na přímém a dlouhodobém partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem (“podílníkem”). Zásadní je tady vzájemná důvěra, komunikace a podpora. O rozvoj sítě těchto komunit se stará střešní organizace AMPI (Asociace místních potravinových iniciativ).
Jak v praxi taková KPZka funguje a jak se do ní může člověk zapojit?
V praxi to může vypadat tak, že se skupina odběratelů spojí s lokálním ekologicky hospodařícím zemědělcem, domluví se společně na ceně i dalších podmínkách a on jim pak celou sezónu pravidelně dodává to, co vyprodukoval.
Nebo si skupina lidí se zahradníkem pronajmou pole a začnou na něm společně hospodařit. Podílníci jsou ochotni zaplatit zemědělci předem a sdílet s ním i případné riziko neúrody.
Připojit se jako nový podílník do většiny z nich je možné před začátkem sezony, zpravidla během dubna.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Světová produkce vína bude letos asi nejnižší od roku 1961, odhaduje organizace
Kompenzaci škod z jarních mrazů obdrží 539 ovocnářů, nejvíc pěstitelé jabloní
Fond letos a příští rok rozdělí 32 miliard korun mezi 30 000 farmářů, loni poskytl míňOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
JS
Jiří Svoboda
8.4.2020 10:01Toto je jistě vhodný doplněk zemědělství. Kolik % spotřeby je takto v ČR pokryto a jaký je potenciál raději článek neuvádí. Zato uvádí "a on jim pak celou sezónu pravidelně dodává to, co vyprodukoval." Sezóna znamená asi poměrně malou část roku. Po zbytek roku je zjevně spotřebitel vděčný za existenci supermarketu.
To je jako s OZE. Kdo nechce vidět problémy, nevidí je.
Odpovědět
To je jako s OZE. Kdo nechce vidět problémy, nevidí je.
JS
Jiří S
8.4.2020 10:28 Reaguje na Jiří SvobodaJe dost možné, že tito drobní zemědělci jsou skleníkáři, tam by to teoreticky fungovalo.
Jinak s Vámi souhlasím, sezóna teoreticky u paprik a rajčat může být 3, 4 měsíc? U zelí by se to dalo natáhnout až na 6 měsíců typem ranných a pozdních odrůd. Teoreticky brambory, cibule, nějaké ovoce jako jablka by šly natáhnout na celý rok pomocí řízených skladů, ale to ti malí zemědělci tutově nedělají. A taková produkce do marketu určitě nikdy nepůjde, protože by to nebylo pro supermarket ,,dost hezké,, spotřebitel by to ani nekupoval.
Je potřeba podporovat tyto malé zemědělce a komunitní trhy, ale jak říkáte, zásobit tím můžou kolik 10 % ČR? Zbytek bude stejně vždy na větších zemědělcích.
Odpovědět
Jinak s Vámi souhlasím, sezóna teoreticky u paprik a rajčat může být 3, 4 měsíc? U zelí by se to dalo natáhnout až na 6 měsíců typem ranných a pozdních odrůd. Teoreticky brambory, cibule, nějaké ovoce jako jablka by šly natáhnout na celý rok pomocí řízených skladů, ale to ti malí zemědělci tutově nedělají. A taková produkce do marketu určitě nikdy nepůjde, protože by to nebylo pro supermarket ,,dost hezké,, spotřebitel by to ani nekupoval.
Je potřeba podporovat tyto malé zemědělce a komunitní trhy, ale jak říkáte, zásobit tím můžou kolik 10 % ČR? Zbytek bude stejně vždy na větších zemědělcích.
JS
Jiří Svoboda
8.4.2020 13:17 Reaguje na Jiří SA říkáte ještě jednu důležitou věc. Ten drobný zemědělec vám zdaleka nedodá veškerý sortiment, který byste si asi přáli. Bedýnkovat od 5 dodavatelů je sice možné, ale co uhlíková stopa takové logistiky a pak čas člověka má také svou hodnotu.
Prodávat a kupovat na trhu není nic moc příjemného. Pro nás zpohodnělé je prostě supermarket ideál, kde si nakoupím všechny podstatné potraviny na týden dopředu. A začnu jíst to s nejkratší trvanlivostí.
Odpovědět
Prodávat a kupovat na trhu není nic moc příjemného. Pro nás zpohodnělé je prostě supermarket ideál, kde si nakoupím všechny podstatné potraviny na týden dopředu. A začnu jíst to s nejkratší trvanlivostí.
PH
Pavel Hanzl
13.4.2020 23:07 Reaguje na Jiří SvobodaPři naší pandemii obezity by českému národu velmi pomohlo několik měsíců půstu.
Odpovědět
ig
8.4.2020 13:22
Zkusili jsme "bedýnkový" systém a nevyhovovalo nám to, hlavně logistika spotřebuje dost času, práce i starání. Naklikat zboží na Rohlíku je přibližně 17.8krát jednodušší, už ani do toho Lídlu nejezdím, protože Rohlík se zlepšil s kvalitou zeleniny. Tohle zůstane asi jen pro fandy a zapálené milovníky komunit :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.4.2020 13:50Je to vhodný doplněk. Rozhodně bych něčemu takovému nechtěl klást nějaké umělé překážky. Na druhé straně se tím nedá vyřešit zásobování 10 milionů obyvatel potravinami. Takže není ani důvod to podporovat v situaci, kdy by ta podpora byla na úkor jiných forem výroby potravin.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.4.2020 14:17Nevařil, Nesnídal, Nesvačil, Nevečeřal... Co Čech, to dietolog:-) Potom nechápu, proč tento národ má takový problém s nadváhou. Teď vážně: líbí se mi tato jména a sbírám je jako projev stravovací kultury:-)
Zdravá zelenina je především ta bez chemie. Argumentovat tím, že když to není produkce na celý rok, tak to nemá cenu, je silně mimo. Každý den na čisté stravě se počítá, tak jako kuřákovi každá odepřená cigareta. Čím více takových nadšenců bude, tím lépe!
Odpovědět
Zdravá zelenina je především ta bez chemie. Argumentovat tím, že když to není produkce na celý rok, tak to nemá cenu, je silně mimo. Každý den na čisté stravě se počítá, tak jako kuřákovi každá odepřená cigareta. Čím více takových nadšenců bude, tím lépe!
JS
Jiří Svoboda
8.4.2020 17:54 Reaguje na Karel ZvářalBez chemie to třeba může mít nějakou plíseň, která člověku taky nemusí prospívat. Tím ale tu chemii nijak neobhajuji, jen že bych nic neabsolutizoval.
Odpovědět
OJ
Otakar Jiránek
10.4.2020 08:42 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, řada odborných studií např. ty od prof. Hajšlové z VŠCHT vyvrátila předsudek, že biopotraviny mohou být více kontaminované plísněmi. Naopak potvrzují, že neobsahují rezidua pesticidů, která mají negativní vliv na naše zdraví a životní prostředí.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
10.4.2020 19:41 Reaguje na Otakar JiránekTak v tom případě nechápu, proč zemědělci tu chemii používají.
Teda chápu, protože ač mikrozemědělec, bez chemie si nedovedu představit, že bych měl kvalitní úrodu. Teda aby pěkně vypadala a nebyla znehodnocena hmyzem a plísněmi.
Odpovědět
Teda chápu, protože ač mikrozemědělec, bez chemie si nedovedu představit, že bych měl kvalitní úrodu. Teda aby pěkně vypadala a nebyla znehodnocena hmyzem a plísněmi.
JS
Jiří Svoboda
12.4.2020 13:58 Reaguje na Otakar JiránekStudie nemůže žádný předsudek vyvrátit. Může jen ukázat několik konkrétních příkladů, kdy se ten předsudek neuplatnil. Naopak může vzniknout řada studií, kdy se naopak ukáže, že ten předsudek je oprávněný.
Já rozhodně nejsem zastáncem chemie a proti biopotravinám. Vadí mně ale nevyvážený pohled na věc.
Odpovědět
Já rozhodně nejsem zastáncem chemie a proti biopotravinám. Vadí mně ale nevyvážený pohled na věc.
JS
Jiří S
8.4.2020 23:47 Reaguje na Karel ZvářalProč by měla být zelenina bez chemie zdravější?
Odpovědět
OJ
Otakar Jiránek
10.4.2020 08:48 Reaguje na Jiří SProtože je to potvrzeno celou řadou vědeckých studií již řadu let, jenom česká veřejnost o tom není dostatečně informována. Odborné studie odhalují, že masivní narůst např. neurologických chorob jako je Alzheimer a Parkinsonova choroba nebo Autismus je v přímé úměře k nárůstu používání pesticidů na bázi glyphosátu.
Odpovědět
JS
Jiří S
10.4.2020 17:27 Reaguje na Otakar JiránekTo se pletete, studie nic takového neprokázaly. Studie prokázaly, že pokud tuto chemii do sebe dostanete v opravdu nadkritickém množství (většina těchto studií funguje na bázi 10 až 100 násobných dávek skutečně aplikovaných na plodiny, představte si, že by jste měl do sebe denně dostat 50 až 500 kg soli, taky by jste brzy zemřel), tak se takové nemoci mohou objevit. Jenže s čím žádné studie nepočítají, že rezidua těchto látek se již ve sklízené zelenině vůbec nevyskytují, nebo v extrémně malém množství.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
10.4.2020 19:48 Reaguje na Otakar JiránekTo je zajímavé, protože bezprahový lineární model téměř nikdy neodpovídá realitě, tak je zvláštní, že právě u glyfosátu by to tak mělo být.
Jinak je známo, že pokusy, které provádějí ti, kteří jsou proti glyfosátu, ukazují že glyfosát je horší než cyankáli. To ale nevypovídá nic o dané chemikálii, ale mnohem víc o těch pokusnících.
Odpovědět
Jinak je známo, že pokusy, které provádějí ti, kteří jsou proti glyfosátu, ukazují že glyfosát je horší než cyankáli. To ale nevypovídá nic o dané chemikálii, ale mnohem víc o těch pokusnících.
JŠ
Jan Šimůnek
9.4.2020 08:25 Reaguje na Karel ZvářalBIO eko výrobky jsou podle některých prací výrazně horší mikrobiologické kvality. Jiné práce tento vztah nenašly (nebo byl rozdíl tak malý, že nebyl statisticky významný).
Nedávná epidemie hemorrhagické Escherichia coli byla údajně způsobena BIO okurkami ze Španělska (na ty se to dostalo s organickým hnojením).
Odpovědět
Nedávná epidemie hemorrhagické Escherichia coli byla údajně způsobena BIO okurkami ze Španělska (na ty se to dostalo s organickým hnojením).
JS
Jiří S
9.4.2020 08:49 Reaguje na Jan ŠimůnekA to mluvíte jen o přímém poškození. Například každý ekolog se proti chemii ohrazuje tím, že v horizontu 20 - 30 let se vám rozvine nádorové onemocnění. No a dle všech dostupných výzkumů by se to mělo stát i u ekologicky obhospodařovaných plochách, neb jsou promořeny mnohonásobně více plísněmi, které způsobují to samé. Takže asi tak.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.4.2020 10:22 Reaguje na Jiří STy plísně jsou spíš horší. Dělal jsem (na jejich toxických a karcinogenních produktech) CSc. i habilitaci.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.4.2020 10:55 Reaguje na Jiří SNeznám nikoho ve svém okolí, kdo si koupí či konzumuje plesnivé potraviny. Napadení je většinou patrné od pohledu (či na jazyku), kdežto přítomnost pesticidů nikoliv. Plísně (jejich spóry) jsou v prostředí přítomny stále. Organismy jsou schopny se značné míry s jejich účinky vypořádat. Pokud se k nim přidá i vliv reziduí pesticidů, znamená to o to větší zátěž a pravděpodobnost vážných onemocnění.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.4.2020 12:58 Reaguje na Karel ZvářalPři systémové mykóze to poznat nemusíte. V hotovém výrobku z takových surovin to nepoznáte taky.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.4.2020 13:50 Reaguje na Jan ŠimůnekV tomto věřím náší hygieně. Pokud dodržím záruční lhůtu, je vyloučeno, abych se p.....
Odpovědět
JS
Jiří S
10.4.2020 17:32 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal, já tady nemluvím o plesnivém výrobku, samozřejmě, že si nikdo nekoupí plesnivý chléb, shnilé ovoce apod. Tady nejde o vizuální projev. Vy snad poznáte v pečivu po napadeném obilí sekundární metabolity fuzárií? No samozřejmě, že ne. A najednou spoléháte na na naší hygienu. Víte z čeho ta hygiena vychází? No právě z integrované produkce, kdy pěstitel nesmí překročit míry DONů, aflatoxinů a jiných sekundárních metabolitů a to jsou producenti schopni dodržet, jen pomocí té zlé chemie.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2020 17:52 Reaguje na Jiří SMám v živé paměti samozásobitelské políčko a zahradu prarodičů, kde chemie byla terra incognita. Kvalita suprovní. A věřím tomu, že někdo je schopen takto vyrábět i pro druhé. Jinak Vám odpověděli dva pánové níže, lépe bych to nevysvětlil.
A chemii nemám za zlou, jen se jí snažím vyhýbat, kde jen to jde:-)
Odpovědět
A chemii nemám za zlou, jen se jí snažím vyhýbat, kde jen to jde:-)
JS
Jiří S
10.4.2020 19:52 Reaguje na Karel ZvářalNepopírám, určitě to v malém takto může fungovat, také máme záhumenku, asi 1 ha, brambory, řepa, cibule, česnek, mrkev, celer a podobně. Ale na uživení populace ČR v takovémto typu hospodaření by to nebylo.
To jsem rád, že ji nevidíte jako zlou, já ji zase nevidím jako nějakou dobrou, proto tu máme integrovanou ochranu, chemie až na posledním místě.
Odpovědět
To jsem rád, že ji nevidíte jako zlou, já ji zase nevidím jako nějakou dobrou, proto tu máme integrovanou ochranu, chemie až na posledním místě.
Karel Zvářal
10.4.2020 20:05 Reaguje na Jiří SNo vidíte. Jak se to říká? Káže víno a pije vodu?-))
Odpovědět
JS
ZU
Zbynek Ulcak
9.4.2020 14:10 Reaguje na Jiří S... k tomu promoření a "všem dostupným výzkumům" - vypadá to, že se dost mýlíte, je poměrně hodně metastudií, které dokládají, že z hlediska plisní není mezi konvenční a bioporudkcí rozdíl (což je považováno za pozitivní informaci pro bioprodukci). v databázích academickych žurnálů se dají ty studie dohledat rychle a lehce, zde není prosotr je uvádět, tak jen jednu z posledních: Gomeiro, T.: Food quality assessment in organic vs. conventional agricultural produce: Findings and issues. APPLIED SOIL ECOLOGY(714-728), 2018. Z abstraktu: "Studies concord in finding organic food much less contaminated by pesticides, and with residues of much lower toxicity compared to those found in conventional foods. As for heavy metals, mycotoxins and bacterial contamination, there are no significant differences in organic produce compared to conventional produce (with the exception of Cd, found to be lower in organic produce, which is a positive finding)."
Odpovědět
JS
Jiří S
10.4.2020 17:52 Reaguje na Zbynek UlcakVypadá to, že se nemýlím ani trochu pane Ulcak, takových studií dokážete najít během pár minut desítky. Stejně tak jako já dokáži najít studií opačných, kdy bylo prokázáno, že se množství sekundárních metabolitů zvýší v organickém zemědělství. https://www.cabi.org/nutrition/news/11833
Řekl bych, že by bylo moudré v rozřešení spíše použít opravdu jednoduchý selský rozum. Každý ví, že když se pole neošetří fungicidem, tak je možné, že můžou vyskočit plísně (neříkám každý rok a neříkám každé pole, ale...) Pokud budeme hospodařit v drtivě většině ekologicky, pak je jasné, že těchto případů se také zákonitě objeví mnohonásobně více. Nebo se zase pletu?
Jo a ještě ze studie, kterou jste se oháněl vy. V ní vlastně bylo ukázáno, že konvenční pěstování pomocí chemie je vlastně stejně neškodné na produkt, jako to ekologické? Krom kadmia, ale to se objevuje jen, když si někdo chce koupit levnější hnojivo z ruska popřípadě afrických zemí. A vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství dosahuje třetinové produkce než konvenční, tak proč ho vlastně dělat?
Odpovědět
Řekl bych, že by bylo moudré v rozřešení spíše použít opravdu jednoduchý selský rozum. Každý ví, že když se pole neošetří fungicidem, tak je možné, že můžou vyskočit plísně (neříkám každý rok a neříkám každé pole, ale...) Pokud budeme hospodařit v drtivě většině ekologicky, pak je jasné, že těchto případů se také zákonitě objeví mnohonásobně více. Nebo se zase pletu?
Jo a ještě ze studie, kterou jste se oháněl vy. V ní vlastně bylo ukázáno, že konvenční pěstování pomocí chemie je vlastně stejně neškodné na produkt, jako to ekologické? Krom kadmia, ale to se objevuje jen, když si někdo chce koupit levnější hnojivo z ruska popřípadě afrických zemí. A vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství dosahuje třetinové produkce než konvenční, tak proč ho vlastně dělat?
ZU
Zbynek Ulcak
10.4.2020 18:47 Reaguje na Jiří S... to mate pravdu, ze pro oba nazory najdeme dost jednotlivych studii. Ale najděte si na googlu význam pojmu "metaanalýza" a budete vedet, co jsem chtel rict.
Odpovědět
JS
Jiří S
10.4.2020 20:04 Reaguje na Zbynek UlcakVím co je meta analýza, akorát nevím co jste tím chtěl říct?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
10.4.2020 19:56 Reaguje na Zbynek UlcakTo je celkem zajímavé, protože pak by to vypadalo, že zemědělci používají fungicidy jen tak ze zábavy, protože nemají za co utratit peníze.
Já je třeba používám, protože jinak budu mít znehodnocenou úrodu. Stejně tak používám pesticidy, protože červivé jablko, třešeň nebo švestka sice bude BIO, ale nikdo to jíst nebude. Navíc je takové ovoce dále napadáno sekundárními plísněmi.
Odpovědět
Já je třeba používám, protože jinak budu mít znehodnocenou úrodu. Stejně tak používám pesticidy, protože červivé jablko, třešeň nebo švestka sice bude BIO, ale nikdo to jíst nebude. Navíc je takové ovoce dále napadáno sekundárními plísněmi.
ZU
Zbynek Ulcak
14.4.2020 11:42 Reaguje na Richard Vacek...nesmite zapominat, ze ekologicke zemedelstvi take musi choroby, skudce a plevele nejake redukovat - tj. pouzivaji jine metody, koneckoncu i tu chemii ve velmi omezenem spektru. Ohledne vyuzivani treba biologicke kontroly zejmena skudcu by se oba tabory asi docela shodly...
Odpovědět
OJ
Otakar Jiránek
10.4.2020 08:35 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku, celá řada studií i od VŠCHT potvrdila, že biopotraviny nemají problém s mikrobiologickou kvalitou, plísněmi apod. jak vy tvrdíte. Zmíněný medializovaný problém s kontaminovanými bio okurkami před několika lety se potvrdil během několika dní jako nepravdivý, posléze se zjistilo, že šlo o úplně jiný produkt, který navíc nebyl v biokvalitě, jednalo se tehdy o nějaké naklíčené luštěniny.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.4.2020 21:05 Reaguje na Otakar JiránekPane Jiránku, celý problém je poněkud jinde. Můžete celkem s úspěchem pěstovat biozeleninu, a tam je samozřejmě kontaminace mykotoxiny minimální,ale dost těžko už budete pěstovat bioobilí na mouku apod.Sice existují odrůdy odolné fuzariozám, ale na obilí se vyskytuje celé spektrum houbových chorob a všechny tyto houby produkují sekundární metabolity. Takže za mě obiloviny jako bio nikdy, u té zeleniny to je možné, ale z praktické stránky věci o tom nejsem také moc přesvědčen, protože celý život na zahradě zeleninu pěstuju, bez chemie, a tudíž vidím, že na nějaké masivnější zásobení obyvatelstva by to rozhodně nebylo.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
8.4.2020 16:18My tomu říkali JZD. A pokud se jedná o objednávání bedýnek od malozemědělce, tak se jedná obvykle o vrtoch spotřebitele, který si za vyšší peníze kupuje pocit, že dělá něco správného.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
8.4.2020 16:27Je to snad 30 let, co můj kamarád z dětství, hudební profesor hudby a podnikatel, který zbohatl v Kanadě, se při návštěvě chlubil,že veškerou zeleninu co se spotřebuje u nich v kuchyni si vypěstují sámi, aby věděl, že je bez chemie. Byla to prý už tehdy velká móda v Kanadě, USA a na západě vůbec. Jeho děti v tom pokračují i po tom, co převzali od otce řízení jeho firem. Nevím proč, k nám, do ČR, to jaksi dodnes nedošlo.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
8.4.2020 16:28Je to snad 30 let, co můj kamarád z dětství, profesor hudby a podnikatel, který zbohatl v Kanadě, se při návštěvě chlubil,že veškerou zeleninu co se spotřebuje u nich v kuchyni si vypěstují sámi, aby věděl, že je bez chemie. Byla to prý už tehdy velká móda v Kanadě, USA a na západě vůbec. Jeho děti v tom pokračují i po tom, co převzali od otce řízení jeho firem. Nevím proč, k nám, do ČR, to jaksi dodnes nedošlo.
Odpovědět
ig
8.4.2020 16:47 Reaguje na Jiří Daneš
Ale jo, proč ne. Já mám taky na zahradě rajčata a žena zas mátu :-) Nějak se ten přebytek volného čase trávit musí.
Odpovědět
JS
Jiří S
8.4.2020 23:48 Reaguje na Jiří DanešSpíš než dorazilo, tak to odrazilo pryč. Dříve tohle dělal na vsi každý, dneska už se s tím nikdo pachtit nebude, raději sednou k bedně, páč Ulice je fenomén.
Odpovědět
PB
Pavel Baťa
9.4.2020 06:20 Reaguje na Jiří Stak tak...lidi vidí priority jinde než v obstarávání si jídla...a přeci jen dříve se většina obyvatel samozásobila tak proč by to nešlo i teď? je to možná utopistická vize ale určitě možná avšak to by musel být úplně jinak nastavený svět
Odpovědět
ig
9.4.2020 13:24 Reaguje na Pavel Baťa
Šlo by to i teď, ale nikoho to nebaví. Kdyby byl svět nastavený tak jako před cca padesáti lety, tak by to sice pořád ještě nikoho nebavilo, ale lidem by nic jiného nezbylo :-)
Odpovědět
Pa
PavelA
9.4.2020 08:07 Reaguje na Jiří SAle ano,i dnes to spousta lidí dělá.Nejen zelenina,brambory,ovoce a aj zvířata.
Na druhou stranu,byrokracie okolo zvířat,jak víte,se taky na malých chovech podepisuje.A bude hůř.
Tlak státu na omezení samozásobitelství sílí.
Odpovědět
Na druhou stranu,byrokracie okolo zvířat,jak víte,se taky na malých chovech podepisuje.A bude hůř.
Tlak státu na omezení samozásobitelství sílí.
JŠ
Jan Šimůnek
9.4.2020 08:27 Reaguje na PavelAJo, povinné očkování králíků (desítky korun na jednoho) a ten chov se prostě nevyplatí. Soudruzi vědí, proč to nařizují.
Odpovědět
